Březolupy – 7. října
Všichni diváci dnes neměli šanci se vejít na tribunky okolo březolupského stadiónu. Naštěstí ohlašované deště se jihomoravské obci vyhnuly širokým obloukem. A sluníčko hřálo natolik, že usednout do trávy nepřinášelo pražádná rizika nachlazení. Avšak nádherné souboje čtvrtého finále českého šampionátu jednotlivců dozajista vynahradily trošku nepohodlí! Trojice pretendentů mistrovského trůnu udávala tempo celému závodu, zatímco ostatní finalisté tu záhy, tu zase později přicházeli o vidinu pódia. Zdeněk Simota začal mítink bez bodu a končil bez vzduchu v pneumatice a nakonec i bez metylu v nádrži. Martin Málek a Ondřej Smetana začali vítězit až s křížkem po funuse. Ostatně také Hynek Štichauer, jehož motocykly po poruše jeho dodávky dovezl do Březolup Jakub Valkovič. Pardubičan si navíc v boji o druhou příčku v rozjížďce s číslem devatenáct vylámal zuby na Jaroslavu Petrákovi, jenž si posléze v radostné euforii střihnul jakési česné kolo, během něhož neváhal publikum častovat vzdušnými polibky. Jediným borcem, který dokázal narušit hegemonii velké trojky, byl Jan Kvěch. Ambiciózní pražský junior v páté jízdě přivedl za svými zády do cíle Eduarda Krčmáře, avšak další start spálil jako páter Koniáš závadné knihy. Slánské eso na svou prohru reagovalo mistrovsky. A sice šachmatem, jenž v desáté jízdě přetrhnul vítěznou šňůru Václava Milíka. V té chvíli hořkost porážky nepoznal jedině Josef Franc. Avšak také on se v rozjížďce s číslem čtrnáct musel sklonit před Václavem Milíkem. A když se vzápětí Eduard Krčmář vrátil s trojkou, před poslední sérií byl průběžný stav šampionátu úplně stejný jako při slavnostním nástupu. A sice, že Josef Franc s Eduardem Krčmářem měli bod k dobru na Václava Milíka, který jim však hodil rukavici vítězstvím v osmnácté jízdě. Rovnice pro rozjížďku s číslem dvacet s duelem Josefa France a Eduarda Krčmáře měla jednoduché řešení. Na vítěze čekal titul, na druhého v pořadí rozjezd o stříbro s Václavem Milíkem. Příležitosti obhájit své loňské zlato se chytl Josef Franc, jenž se probil do čela před Zdeňka Simotu. Před něho se posunul i Eduard Krčmář, ale závěr pařil Václavu Milíkovi. Ten nejprve porazil Josefa France v dodatkové jízdě o dnešní vítězství a poté stejně naložil i s Eduardem Krčmářem v otázce konečného stříbra.

Březolupy čeká skvělý závod

Nádherné počasí lákalo do březolupských ochozů i ty diváky, kteří třeba nebyli úplně obeznámení se situací na hrotu aktuální klasifikace. Jejím leaderem byl Eduard Krčmář, ovšem se stejným skóre jako měl Josef Franc, zatímco Václav Milík za oběma zaostával o pouhý bod. Obrovská převaha velké trojky již nedávala žádnému jinému závodníkovi šanci na medaile v konečné klasifikaci.

Avšak nic jistého neměli ani samotní vedoucí muži. Snad jen kromě toho, že na sklonku dnešního odpoledne mohou opouštět Březolupy jako mistři, ale také s bronzem. Ten by za jiných okolností mohl být velkým úspěchem, jenže Eduard Krčmář, Josef Franc a Václav Milík by jej nemohli brát jinak než jako obrovské zklamání.

Obvyklé předzávodní žertíky šly protentokrát stranou. Celá parta sedmnácti finalistů cestou na nástup zamířila rovnou ke startovnímu roštu, zkoumat jeho stav. Dalo trošku více práce seřadit je do řady, aby mohli být představeni divácké záplavě na tribunách a svahu u věže rozhodčího. Kamenná tvář Eduarda Krčmáře odrážela pekelné soustředění před klíčovým podnikem šampionátu.

Josef Franc se po nástupu vrátil hrabat na startovní rošt a stejně tak Václav Milík. „Zakopali jsme si tady s tátou brambory,“ vysvětloval návštěvníkům skrze mikrofon. Přitom mu nebylo zrovna hej. Neuběhl ani týden od jeho pádu během semifinále Zlaté přilby města Pardubice. Včera při velké ceně v Toruni upadl opět. Kromě otřesu mozku si pohnul obratli, ale nakonec zamítl myšlenky na ručník v březolupském ringu.

O kratičkou chvilku později již projížděl pod šachovnicovou vlajkou v rukou Rostislava Zůfalého jako vítěz rozjížďky s číslem jedna. Již s vylétnutí pásky odvedl Jana Kvěcha. Martin Málek v úvodním oblouku stačil podjet pouze Zdeňka Simotu, jenž pádil do svého boxu přemítat nad set upem svého motocyklu.

Zdeněk Simota protahuje obličej nad svou úvodní nulou

„To jsem prokoučoval! Dali jsme malou trysku…“

Ani ostatní pretendenti mistrovského trůnu v první sérii nezaváhali. Eduard Krčmář ve druhé jízdě nadělil svým pronásledovatelům půl rovinky. Ve velké bitvě o druhé místo se na úkor Michala Škurly nakonec prosadil Hynek Štichauer. Pardubický závodník prožil nad ránem v Žarnovici neradostné překvapení. Jeho dodávka, v níž se svým doprovodem dorazil na vyvrcholení první ligy, při startování ani neškytla. Pomohli mu kolegové a motocykly na jih Moravy přicestovaly v autě Štefana Valkoviče.

V rozjížďce s číslem tři vystřihl Josef Franc start jako z partesu. Když se v prvním výjezdu ohlédl, spatřil za sebou Ondřeje Smetanu, jehož útoky však odrazil. Posledním vítězem úvodní pětiny se stal Zdeněk Holub. Pražan ve čtvrté jízdě skvěle odstartoval, aby však musel mařit ataky Davida Pacalaje. Slovenský junior se hnal dravě dopředu, avšak ve druhé zatáčce po kontaktu se Zdeňkem Holubem vmžiku klesl až na chvost.

 

Josef Franc vede šampionát sám

Tři body daly Zdeňku Holubovi skvělý základ, který smolař letošního jara zúročil v rozjížďce s číslem sedm. V ní se opět blýsknul skvělým startem, navíc Michal Škurla vnějškem první zatáčky sebral druhé místo Josefu Francovi. Ten se však hned ve druhém oblouku vrátil nazpět, aby zkraje třetího kola převzal vedení od Zdeňka Holuba. Poslední slovo pronesl Martin Málek, který Michala Škurlu v poslední zatáčce před cílem připravil o poslední bod, jenž ještě zůstával k mání.

Zdeněk Holub měl pět bodů, ovšem před sebou vyhlídku na účast v rozjížďce s číslem deset proti Eduardu Krčmářovi a Václavu Milíkovi. Pakliže jej vedoucí příčka před Josefem Francem nepřesvědčila, že i s velkou trojkou se dá rovnocenně závodit, rozjížďka s číslem pět mu pádný důkaz poskytnout musela.

Jan Kvěch líčí své vítězství nad Eduardem Krčmářem v páté jízdě:

„Konečně jsem to doladit na starty! Odstartoval jsem na Edu a povedlo se mi ho předjet!“

Po vylétnutí pásky k prosluněnému březolupskému nebi totiž neomylně do vedení zamířil Jan Kvěch. Eduard Krčmář v nájezdu do druhé zatáčky podjel druhého Davida Pacalaje, nicméně pražského juniora již dohonit nedokázal. V poslední zatáčce navíc zpomalil a s pohledem směřujícím na motor musel uznat ztrátu jednoho bodu.

Václav Milík před startem šesté jízdy usilovně hrabal na roštu jako červenožlutý bagr. Po startu vypálil dopředu, ovšem v úvodním oblouku jej objel Hynek Štichauer. Václav Milík svého klubového parťáka podjel hned ve druhé zatáčce a zůstal neporažen. A my již víme, Josef Franc prodloužil sérii své neporazitelnosti v souboji se Zdeňkem Holubem.

Pražan po druhé přestávce ovládl rozjížďku s číslem devět. Vnější stranou první zatáčky překonal prvního Petra Chlupáče. Spolu s ním se před pražského juniora mihnul Hynek Štichauer. Jan Kvěch tentokrát neměl skvělý start a inkasoval jediný bod, když ve druhé zatáčce podjel Petra Chlupáče. Zato Josef Franc měl u svého jména devítku. Jelikož Eduard Krčmář prohrál s Janem Kvěchem, byl v té chvíli sám na čele šampionátu.

 

Jede se o titul i konečnou osmičku

Jenže Eduard Krčmář se dokonale poučil ze své předchozí prohry s Janem Kvěchem. Bílá páska ještě v rozjížďce s číslem deset nestačila dorazit do cíle svého letu a on se ujal vedení. Úvodní oblouk projel okolo vnitřní čáry, zatímco Václav Milík zvenku nestihl více než druhou příčku. A protože slánský borec byl na čele pekelně rychlý a dokonale neomylný, Pardubičan se stal druhým členem velké trojky, jenž musel zaknihovat ztrátu.

Václav Milík komentuje výsledek desáté jízdy:

„Prohrál jsem po startu. Myslel jsem, že se rozjedu po venku a on mě vzal po lajně. Takže moje chyba!

V aktuálním pořadí finálové série dal Josef Franc doposud dohromady padesát bodů. Eduard Krčmář měl o bod, Václav Milík o dva méně. Jenže na lámání chleba byl dnešní mítink přece jen poněkud příliš mladý. Navíc šlo i o další posty, které mají vliv na podobu reprezentace pro další rok. A pochopitelně finálovou osmičku, jež si udrží své právo na finálovou účast i po změně letopočtu na číslici 2019.

Absence Matěje Kůse, který po zářijovém pádu v Newcastlu musel předčasně uzavřít letošní plochodrážní rok, otevřela prostor dalším uchazečům. Navíc Michal Škurla, jenž shodou okolností právě v Březolupech stál blízko svého vůbec prvního pódia v šampionátu, neměl vůbec svůj den.

Na konci třetí série disponoval pouze jedním jediným bodem z rozjížďky s číslem dvě a jeho pozice muže číslo šest se povážlivě kymácela. Zuby si na ní dělali Ondřej Smetana, Martin Málek a Hynek Štichauer, jenž kvůli svému zraněnému kolenu musel předchozí finále v Plzni dokonce vynechat.

Pardubičan během prvních třech sérií prozatím nevyhrál, nicméně ve všech případech na startovním roštu narazil na někoho z velké trojky. Martin Málek si po dvou úvodních jedničkách výrazně polepšil suverénním triumfem v rozjížďce s číslem jedenáct. Skvělý závod jel také Ondřej Smetana. „Měl jsem porazit Hynka,“ litoval faktu, že jej kromě Josefa France ve třetí jízdě o body v rozjížďce s číslem šest obral nejen Václav Milik, ale i Hynek Štichauer.

V rozjížďce s číslem dvanáct však Ondřeji Smetanovi vyšel perfektním způsobem start. A to se stalo úhelným kamenem jeho úspěchu. David Pacalaj byl pravda rychlejší, jenže Pražan v prvním oblouku útočil zprava a ve výjezdu vedl. Slováka, jenž posléze nepustil k bodu Michala Škurlu, za jeho zády vystřídal Zdeněk Simota.

Avšak také on si na Ondřeji Smetanovi protentokrát vylámal zuby. V rozjížďce s číslem třináct dal o sobě opět vědět Jan Kvěch, když ve druhé zatáčce podjel vedoucího Michala Škurlu. Jenže pražský junior si svou šanci na stupně vítězů přece jen promarnil pokaženou rozjížďkou s číslem devět.

 

Rozjezdy velké trojky prodlužují závod

Nicméně hlavním motivem dnešního finále bylo přece jen určit šampióna republiky. Další vodítko pro řešení mistrovské rovnice nabídla rozjížďka s číslem čtrnáct s duelem Josefa France a Václava Milíka. Oba se oři letu pásku pohnuli prakticky současně, jenže Václav Milík měl přece jen rychlejší motocykl.

Už v prvním nájezdu měl vrch, navíc vyznával stopu vedoucího poblíž vnitřní čáry. Josefu Francovi nezbylo, než útočit vnějškem první zatáčky, kde ale svého pardubického soka nestihnul. Snažil se útočit, dokud závodníky nezastavila šachovnicová vlajka, jenže Václav Milík si na své tři body nenechal ani sáhnout.

Do rozjížďky s číslem patnáct nejlépe odstartoval Martin Málek, zatímco Eduard Krčmář poněkud zaostal. Jenže v první zatáčce se jako blesk mihnul mezi Petrem Chlupáčem a Ondřejem Smetanou, aby ve výjezdu převzal vedení. Vmžiku si vypracoval dostatečný náskok a diváky bavila hlavně snaha Ondřeje Smetany dostat se na druhou příčku. „Martin to tady zná, ví, kudy vede rychlá stopa,“ komentoval Pražan svůj neúspěch při stíhání Martina Málka.

Do konce dnešního finále zbývalo odjet poslední sérii. A šampionát se přitom dostal do stejné polohy, v jaké byl během slavnostního nástupu. Eduard Krčmář opět srovnal krok s Josefem Francem, zatímco Václav Milík na oba ztrácel bod. Pardubičan pro svůj návrat na mistrovský trůn nemohl učinit více než vyhrát osmnáctou jízdu. A pak čekat na výsledek rozjížďky s číslem dvacet s duelem obou vedoucích závodníků.

Takový scénář se vskutku začal naplňovat. Rozjížďka s číslem osmnáct viděla skvělý start Václava Milíka. Když se v prvním výjezdu ohlédl, jeho pronásledovatelé na čele s Michalem Škurlou byli už pořádně daleko. A pak již konečně přišla poslední jízda. Nervozita byla obrovská. Eduardu Krčmářovi na startovním roštu zhasnul motocykl.

Josef Franc vypráví o rozjížďce s číslem dvacet, jež mu přinesla titul:

„Od startu jsem nebyl úplně suverénní. Nedokážu ani říct, jak jsem se dostal na první místo. Kdybych takhle závodil každou rozjížďku v každým závodě, budu rád. Dal jsem do toho všechno.“

Slánský borec se však otočil a bleskurychle uvedl motor do chodu. Nervy a konec konců i dvouminutový časový limit však spolu s Josefem Francem napínali k prasknutí i nadále. Konečně Pavel Kubeš zmáčknul startovací knoflík. A Eduard Krčmář vystřelil vpřed jako šipka.

Josef Franc si to ale namířil dopředu po vnitřní straně úvodní zatáčky. Jenže zvenku byl ještě rychlejší Zdeněk Simota, který z jedné vody načisto z třetí příčky objel oba uchazeče o celkové zlato. Leč Josef Franc mobilizoval všechny síly a z druhé zatáčky už vyjel jako vedoucí závodník. V té chvíli mohl již jen odpočítávat tři zbývající okruhy, jež ho dělily od obhajoby loňského titulu mistra republiky.

Po předjetí Zdeňka Simoty prahnul rovněž Eduard Krčmář. Dva body by mu totiž otevřely cestu do rozjezdu s Václavem Milíkem o stříbro. V první zatáčce třetího kola se doopravdy dočkal. Jenže Plzeňan začal zřetelně zpomalovat. K jeho štěstí byl už Patrik Mikel mimo hru, jelikož upadl v prvním výjezdu druhého okruhu. A tak se cílem doslova proplouhal, protože mu v nádrži už nebyl vůbec žádný metyl.

Předtím v šestnácté jízdě Zdeněk Simota neviděl cíl vůbec. Ve snaze ušetřit své tři pneumatiky kývnul nabídce Miloše Plzáka, aby v závodě testoval jeho bezdušové obutí. Novinka se mu však odlepila od ráfku zrovna ve chvíli, kdy důrazně útočil na první příčku Hynka Štichauera. Ve své dvojnásobné smůle měl však hodně štěstí.

Byť mu nevyšla Plzeň, ani dnes Březolupy zůstal čtvrtý. Ondřej Smetana mohl plným právem litovat zmiňované patnácté jízdy. V rozjížďce s číslem sedmnáct sice předčil Jana Kvěcha po vnějšku úvodního oblouku, avšak navzdory tomuto triumfu mu za Zdeňka Simotu chyběl bod. Stejná suma jej na druhou stranu dělila od Martina Málka. Ten završil šampionát vítězstvím v rozjížďce s číslem devatenáct. V úvodním oblouku na něho udeřil David Pacalaj spodem, ale prokormidloval svůj manévr a skončil bez bodu.

Než se rozhodlo o vicemistru, přišel rozjezd o vítězství v dnešním závodě a Václav Milík v něm odvedl Josefa France. „Venca asi prdí na prestiž,“ odmítal Josef Franc teorie o prestižním duelu dvou mužů, kteří už pět let nenechali nejstarší motoristický šampionát naší země vyhrát nikomu jinému. „Ne, že bych byl pomalejší, ale on to měl skvěle nastavený.“

Rozjezd o dnešní triumf potvrdil Václavu Milíkovi správnost set upu jeho stroje před startem dodatkové jízdy o titul. Tady nervy pracovaly naplno a se dvěma minutami hazardovali oba protagonisté. Lepší start měl Pardubičan, avšak Pavel Kubeš takřka současně rozsvítil červená světla.

Se žlutou kartou si Václav Milík při repete musel dávat větší pozor. Přesto znovu vypálil jako první. Od Eduarda Krčmáře se dnes podruhé porazit nenechal. A přijel do cíle před slánským závodníkem, jehož jediný bod dělil od rozjezdu s Josefem Francem. A možná i titulu…

 

Hlasy z depa

„Super, ale jsem vůbec rád, že jsem to odjel,“ svěřoval se Václav Milík. „Přijel jsem sem vlastně jen kvůli tátovi a panu Vozárovi. Měl jsem dva těžký pády, na Přilbě a včera na Grand Prix v Toruni. Mám hnutý obratle, otřes mozku. Chci pogratulovat Pepovi, já si titul prohrál už v prvním závodě. Chyběl mi kousek, škoda to je. Lituju, že jsem prohrál s Edou, moh‘ jsem jet rozjezd o titul s Pepou. Mohlo to vypadat jinak, přenastavil jsem si motorku a jelo to líp.“

„Výborný, musím říct, že to byla těžká práce,“ radoval se Josef Franc. „Musím poděkovat týmu, snažili se celej‘ rok a výborně to zakončili dneškem. Je to konečně plnohodnotnej‘ titul ve složení Venca a Eda. Po čtyřech závodech s nima si nikdo nemůže myslet, že jsem k tomu přišel jako slepej k houslím. Během závodu jsem nepočítal body, jen před poslední sérií jsem kouknul, že to bylo jako na začátku závodu. Prohrál jsem s Vencou, je vidět, že je nejlepší jezdec. Všechny body se ale v seriálu sčítaly. Po výborným nástupu na jaře to pak dobrý nebylo, v Kopřivnici a v Plzni jsem byl zklamanej‘. Ale dotáh‘ jsem to. Dráha v Březolupech je na závody jako stvořená, diváci si přišli na svý.“

„Jsem třetí,“ nebylo Eduardu Krčmářovi do řeči. „Mohlo to bejt lepší. Nikdo nevěděl, jak to dopadne. Mohlo to bejt lepší, mohlo to bejt horší, je to už za náma…“

 

„Pěkný závody, určitě,“ nechal se slyšet Jan Kvěch. „Odstartoval jsem na Edu a povedlo se mi ho předjet. Konečně jsem to doladil na starty, trápil jsem se s tím celou sezónu a teprve teď jsem to doladil. Každá jízda se ale taky nepovede. Pak jsem zaspal možná trochu, byla tam tlačenice a nepředjel jsem je. Ale myslím, že čtvrtý místo je dobrý. Škoda jedné chyby, ale je to moje první sezóna, co jedu celou na pětikile, takže myslím, že dobrý.“

„Nakonec jsem spokojený s výsledkem, ale po první jízdě jsem z toho nadšený vůbec nebyl,“ svěřoval se Martin Málek. „Čekal jsem sice tvrdou dráhu a tak jsem z toho byl lehce zaskočený, ale i tak to v depu s taťkou šlapalo perfektně. Nakonec jsme to poladili. Na to, co jsem letos na speedway odjel, dnes páté místo na domácí dráze a i celkově šesté místo je pro mě dost dobrý výsledek. Překvapilo mě, kolik přišlo lidí, takovou návštěvu jsem viděl snad naposled v Kopřivnici, bylo se rozhodně na co koukat.“

„Mrzí mě ten dnešek,“ posteskl si Ondřej Smetana. „Nebo mrzí… Špatnej‘ výkon to nebyl, měl jsem ale porazit Martina. Ale on tu zná rychlou stopu, zná to tu. Měl jsem porazit i Hynka. Ale deset bodů není špatnejch‘, dva závodníky jsem v konečný klasifikaci přeskočil. Nebylo to špatný, ale spokojenost by byla, kdybych byl na bedně.“

„Až na tu poslední jízdu dobrý,“ připomněl Hynek Štichauer svou nečekanou prohru s Jaroslavem Petrákem. „Den dobře začal, v Žarnovici jsme nenastartovali auto, díky Valkovičovým, že mi sem vzali motorky. Zejtra nastupuju s kolenem do nemocnice. Bylo to náročný, deset bodů dobrejch‘, ale ambice byly vyšší. Jaroušek mě změřil, to byla škoda, ale v celkovým pořadí to stejně nic neřešilo.“

„Dobrý, šlo to,“ odtušil Zdeněk Holub. „Motal jsem s tím, jak jsem jen moh‘. Dneska jsem se pěkně svez‘. Pěkný závody, na konec sezóny dobrý.“

 

 

„Zkoušel jsem bezdušový gumy,“ láteřil Zdeněk Simota. „A úplně na hovno! Nestartovalo to, jednu jsem zul, jak jsem předjížděl Štichiho. Úplně se mi odlepila od ráfku! V poslední jízdě mi docházel metyl. Holubín dojel ke stojanu, načepovali mu to, ale asi mu další jen tři čtvrtiny nádrže a v posledním kole to přestávalo jet. V první jízdě jsem to prokoučoval, dali jsme malou trysku. Pak jsme to doladili, ale zase tyhle problémy! Aspoň jsem si udržel to čtvrtý místo celkově.“

„Konečně jsem se s tím bavil,“ připouštěl Patrik Mikel. „Super starty až na ty dva z modré. Bodově to vidět nebylo, sezóna je na hovno, ale je to super odrazit se takhle na další sezónu. Má cenu bojovat dál. Všichni říkali, že je to zase ten starý Patrik. Jsem rád.“

„Pěkný závody,“ meditoval Petr Chlupáč. „Dařily se mi starty. Dráha byla hezky připravení, takovou si tady nepamatuju.“

 

 

„Nebylo to o změření,“ komentoval Jaroslav Petrák své vítězství nad Hynkem Štichauerem. „Celý závody jsem přemejšlel, co by to chtělo. Chyběla třešnička na dortu. Zkusili jsme to a ono to vyšlo! Akorát to tak mělo bejt od první jízdy. Tak to je. Ale jo, jsem spokojenej‘.“

1. Václav Milík, Pardubice	3 3 2 3 3	14+3
2. Josef Franc, Praha	3 3 3 2 3	14+2
3. Eduard Krčmář, Slaný	3 2 3 3 2	13
4. Jan Kvěch, Praha	2 3 1 3 2	11
5. Martin Málek, Březolupy	1 1 3 2 3	10
6. Ondřej Smetana, Praha	2 1 3 1 3	10
7. Hynek Štichauer, Pardubice	2 2 2 3 1	10
8. Zdeněk Holub, Praha	3 2 1 2 1	9
9. Zdeněk Simota, Plzeň	0 3 2 E 1	6
10. Michal Škurla, Praha	1 0 0 2 2	5
11. Patrik Mikel, Pardubice	2 0 2 0 F	4
12. Petr Chlupáč, Praha	1 2 0 0 1	4
13. Jaroslav Petrák, Pardubice	1 0 0 1 2	4
14. David Pacalaj, SK – Žarnovica	0 1 1 1 0	3
15. Filip Hájek, Praha	0 0 1 1 0	2
16. Martin Gavenda, Březolupy	0 1 E 0 0	1
17. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica		DNR

Poznámka: oproti nominační listině nepřijel Daniel Klíma, jenž měl být náhradníkem; Václav Milík žlutá karta v rozjezdu o stříbro v šampionátu

Konečné pořadí šampionátu:

	PHA	KOP	PLZ	BŘE	TOT
	1.5.	13.5.	5.9.	7.10.
1. Josef Franc, Praha	15	13	13	14	55
2. Václav Milík, Pardubice	12	13	15	14	54+3
3. Eduard Krčmář, Slaný	13	14	14	13	54+2
4. Zdeněk Simota, Plzeň	12	11	6	6	35
5. Ondřej Smetana, Praha	8	4	12	10	34
6. Martin Málek, Březolupy	4	11	8	10	33
7. Hynek Štichauer, Pardubice	10	11	–	10	31
8. Michal Škurla, Praha	8	7	10	5	30
9. Jan Kvěch, Praha	6	3	8	11	28
10. Matěj Kůs, Praha	11	10	6	–	27
11. Petr Chlupáč, Praha	6	4	4	4	18
12. David Pacalaj, SK – Žarnovica	6	2	7	3	18
13. Zdeněk Holub, Praha	–	–	8	9	17
14. Jaroslav Petrák, Pardubice	1	6	1	4	12
15. Martin Gavenda, Březolupy	1	7	2	1	11
16. Patrik Mikel, Pardubice	4	2	–	4	10
17. Filip Hájek, Praha	2	DNR	4	2	8
18. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	1	2	2	DNR	5
NC Michael Hádek, Plzeň	–	–	DNR	–	–
NC Daniel Klíma, Praha	–	–	–	+	–

Poznámka: Daniel Klíma, nominovaný do Březolup jako druhý náhradník, na závody nedorazil

Vložené jízdy 125 ccm:

	I	II
Štěpán Jurča, Březolupy	1.	1.
František Hřib, Březolupy	F	2.
Radim Procházka, Březolupy	2.	3.

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer