Březolupy – 5. října
V neděli se v Březolupech bude mistr republiky jednotlivců vyhlašovat již poosmnácté, což je primát, jemuž se žádný funkční či nefunkční stadión v republice nemůže ani přiblížit. Diváci si dosyta užijí si burčák, pivko nebo nealkoholický nápoj a dozajista nezapomenou na vyhlášené uzené cigáro z grilu, které nemá obdobu nikde jinde na celém světě. Nicméně po nástupu budou pospíchat najít si pohodlné místečko k stání či sezení, aby jim neunikl ze závodu jediný moment. Podívaná bude vskutku stát za to!
Tipujte:
Loading ...
Eduard Krčmář je leaderem aktuální klasifikace šampionátu
Josef Franc se loni konečně na devatenáctý pokus dočkal vysněného titulu. Pakliže však něčeho okolo svého prvenství litoval, byla to absence Václava Milíka v rozhodujícím boji. Pardubičan se totiž místo do Březolup vypravil na polskou velkou cenu do Toruně. Pardubického borce však porazil prvního května na Markétě, kdy letošní finále začínalo. Ujal se vedení v průběžné klasifikaci šampionátu a to dokonce o dva body před Eduardem Krčmářem a tři před Václavem Milíkem.
Eduard Krčmář ve chvíli, kdy Josef Franc v jeho Slaném vyhrál před dvaceti lety poprvé českou juniorku, měl na narozeninovém dortu teprve dvě svíčky. Pomalu odkládal kočárek, jezdil na malé elektrické motorce a záhy jej upoutal lední hokej. V půli letošního května však vyhrál druhé finále v Kopřivnici. Josefa France porazil také minulý měsíc v Plzni, kde kraloval neporažený Václav Milík.
Josef Franc má stejný počet bodů jako Eduard Krčmář
Ostatní soupeři postupně ztráceli, takže je nad slunce jasné, že v neděli získá zlato někdo z trojice Eduard Krčmář – Josef Franc – Václav Milík. Pardubičan na své rivaly ztrácí pouhopouhý bod, Slaňáka do pozice leadera šampionátu při rovnosti skóre s Pražanem staví jen lepší výsledek z plzeňského finále.
Za daného stavu je jakékoliv tipování ryzí spekulací, která se velice rychle může zřítit jako domeček z karet. Josef Franc se o víkendu vrátil z německého Mühldorfu jako čtvrtý muž světa dlouhé dráhy a v pondělí byl nejlepším Čechem Tomíčkova memoriálu. Eduard Krčmář přitom nebyl spokojen s výkonem svého motoru, což jej trápilo i během Zlaté přilby města Pardubice. Při ní stál Václav Milík na nejnižším stupínku pódia, ale jeho ošklivý pád v semifinále je dostatečně známý.
„Řežu strom,“ svěřoval se Josef Franc krátce po středečním obědě. „Makám na sobě, abych vyhrál.“ Eduard Krčmář nikdy nespekuluje o nadcházejících závodech, obzvlášť jsou-li důležité. V pondělí v pražských boxech jen odtušil, že pro Březolupy bude muset něco se svými motory vymyslet. A Václav Milík se musel připravit na Speedway Grand Prix do Toruně, takže se stal ještě více obtížně dostupným než obvykle.
Václav Milík je pozadu o jediný bod
Místo tvorby ošemetných hypotéz dodejme jen ryzí fakta. Josef Franc se s Eduardem Krčmářem potká až v rozjížďce s číslem dvacet. V čtrnácté jízdě jej čeká duel s Václavem Milíkem, který narazí na Eduarda Krčmáře v desáté jízdě. A ještě trošku historických statistik. Václav Milík se může českým šampiónem stát již popáté, Josef Franc podruhé a pro Eduarda Krčmáře by šlo o první primát vůbec. A protože plochodrážní šampionát ČSMS se nedočkal jediného reprízy, Josef Franc zůstane jediným, kdo se stal mistrem republiky pod křídly dvou motocyklových federací.
Praha – 1. října
Třídenní strniště na jeho tváři dávalo najevo náročný víkend. Finálová odveta o mistra polské extraligy, sedmdesátá Zlatá přilba města Pardubice a přesně o dvě desítky let mladší Memoriál Luboše Tomíčka se odvíjely jako dlouhá šňůra. Nebylo tedy divu, že sotva Pavel Ondrašík ukončil pondělní tiskovou konferenci s trojicí premiantů, vystřelil ze své židle jako šipka. Pádil do sprch a pak za rodinou do Bratislavy. Cestou k depu se však Martin Vaculík stačil magazínu speedwayA-Z svěřit, že mu oba české prestižní mítinky přinesly motivaci do budoucna.
Martin Vaculí u nás zajel skvělé závody
Slovenský závodník debutoval v pardubickém závodě všech závodů již roku 2007 ve svých sedmnácti. Coby čerstvý mistr republiky neměl štěstí, protože vypadl hned ve vylučovací skupině. V její poslední rozjížďce měl poruchu na motocyklu a postup do čtvrtfinále mu vyfouknul Zdeněk Simota. Napřesrok již dojel v malém finále šestý.
Roku 2011 svou bilanci ještě vylepšil, když byl v cíli malého finále mezi vítězným Hansem N. Andersenem a třetím Alešem Drymlem. Vzhledem k jeho působení v polských ligách, které se Zlatou přilbou kolidovaly, zůstalo jeho celkové osmé místo nejlepším výsledkem Martina Vaculíka až do letoška.
Fanoušků tipujících, že si skvost klenotnického mistra Lejhance nechá na hlavu posadit právě on, nebylo málo. „Zlatá přilba je skvělá,“ komentuje Martin Vaculík, aby jedním dechem dodal, že svou letošní druhou příčku bere jako výzvu do dalších ročníků slavného závodu. „Aspoň mám motivaci do budoucna. A Jason byl výborný.“
Martin Vaculík v nedlěi na svítkovské dráze
Martin Vaculík byl nadšený i ze své účasti při pondělním Tomíčkově memoriálu. „Ten závod je prestižní závod,“ vysekne poklonu. „Uctít památku takového skvělého jezdce jako byl Luboš Tomíček, je výborná věc.“
Na pondělní studené Markétě plnil Martin Vaculík dlouho úlohu favorita. Vyhrával jednu jízdu za druhou a ve třech pětinách podniku stál na čele aktuální klasifikace jako jediný neporažený. V rozjížďce s číslem jedenáct podlehl Chrisu Holderovi. Mechanická porucha mu už nesebrala postup do finále, v němž atakoval vedoucího Australana, ale druhou příčku mu nakonec vzal Emil Sajfutdinov.
„Měl jsem technické problémy,“ vrací se slovenský závodník ke svému odstoupení v rozjížďce s číslem devatenáct. „Memoriál Luboše Tomíčka je prestižní záležitost. A být na bedně je výborný výsledek.“
Martin Vaculík v neděli vylepšil své nejlepší umístění při Zlaté přilbě města Pardubice
O víkendu jej čeká poslední mítink Speedway Grand Prix v Toruni. Po zranění z úvodu sezóny je jasné, že osmičku přímo postupujících do dalšího ročníku seriálu nedožene. Nicméně jeho triumf v Gorzowě by přece jen mohl být rozhodujícím faktorem na misce vah BSI při udělování divokých karet.
„To nevím,“ odtuší Martin Vaculík. „Je tam na to hodně dobrých závodníků. Já jedu do Toruně zajet co nejlepší výsledek, zabojovat, co se dá, a ukázat co nejvíc.“
Pardubice – 3. října
Pro Žarnovicu je optimální plochodrážní den neděle. Naproti tomu Březolupy mají radši sobotu. Přesto se o tomto víkendu pojede nejprve na Slovensko a teprve až druhý den na jižní Moravu. Ačkoliv se oběma pořadatelům takové uspořádání zprvu nelíbilo, důvod je nasnadě. A sice Speedway Grand Prix v polské Toruni, kde by třeba musel nastoupit Václav Milík. Nyní se ukázalo, že přehození obou víkendových termínů byl ze strany plochodrážní sportovní komise nesmírně prozíravý tah.
Václav Milík o víkendu stihne jak Toruň, tak Březolupy
Kvůli finále mistrovství světa nemohl jako první bojovat o domácí titul Jaroslav Volf mladší. Copak o tom, být na něm po pátečním závodě v Göteborgu by se v neděli stačil do Olomouce dopravit, jenže bafuňáři z jeho doprovodu si tehdy za železnou oponou chtěli nakoupit. Druhý případ nastal až po více než půl století loni, kdy Václav Milík upřednostnil velkou cenu v Toruni na úkor posledního finále v Březolupech.
A nebýt nedělního termínu letošního finále mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech, historie by se znovu opakovala. Při neúčasti Patryka Dudka a Craiga Cooka totiž promotérská organizace oslovila náhradníka Václava Milíka, aby startoval v Toruni.
A protože krytý stadión v Toruni vylučuje posunutí velké ceny na náhradní termín, pardubický kapitán nebude v neděli v Březolupech chybět. Boj o titul českého šampióna proto nebude limitován žádnými kompromisy ve startovní listině jako loni.
Březolupy – 3. října
Matěj Kůs předevčírem večer dorazil na pražskou Markétu, aby spolukomentoval přímý přenos Memoriálu Luboše Tomíčka. Měl berle, ale co bylo důležitější úsměv na rtech a dobrou zprávu o své rekonvalescenci, jež nakonec přece jen nemá být příliš dlouhá. Nicméně sezóna anno domini je pro něho již pasé. Pochopitelně chybí i ve startovní listině nedělního závěrečného finále šampionátu jednotlivců v Březolupech, jejíž čísla byla včera vylosována.
Tipujte:
Loading ...
David Pacalaj dostal divokou kartu pro březolupské finále
Po omluvě kapitána extraligové pražské Markéty, jehož za posledních deset let srazila ze stupňů vítězů závěrečné klasifikace šampionátu republiky jednotlivců jen zranění, se otevřel prostor pro devátého muže přeboru. Samozřejmě jeho pořadí redukovaného o Zdeňka Simotu, Hynka Štichauera a Martina Málka, kteří se v elitní osmičce šampionátu udrželi i po zářijové Plzni.
Titul získá někdo z této trojice: Eduard Krčmář, Václav Milík a Josef Franc
Stal se jím Filip Hájek, jenž by při březolupské účasti Matěje Kůse, aspiroval na divokou kartu. Nyní museli muži stojící v čele disciplíny vyřešit, komu ji vlastně přidělit. Petr Moravec nakonec navrhnul Davida Pacalaje, aby se v akci objevila první šestnáctka průběžného pořadí šampionátu samozřejmě bez nešťastného Matěje Kůse.
Návrh plochodrážní předsedy byl schválen. A tak se večer mohlo přikročit k losování startovních čísel, jehož regulérnost dosvědčí videozáznam na Youtube.
Startovní listina nedělního finále MR jednotlivců v Březolupech a způsob kvalifikace:
1 Jan Kvěch, Praha
přebor 2018 – 3. (6.)
2 Václav Milík, Pardubice
MR 2018 – 3.
3 Martin Málek, Březolupy
MR 2018 – 8.
4 Zdeněk Simota, Plzeň
MR 2018 – 4.
5 Eduard Krčmář, Slaný
MR 2018 – 1.
6 Hynek Štichauer, Pardubice
přebor 2018 – 1. (4.)
7 Michal Škurla, Praha
MR 2018 – 6.
8 Martin Gavenda, Březolupy
přebor 2018 – 4. (7.)
9 Filip Hájek, Praha
přebor 2018 – 8. (11.)
10 Ondřej Smetana, Praha
MR 2018 – 7.
11 Josef Franc, Praha
MR 2018 – 2.
12 Jaroslav Petrák, Pardubice
přebor 2018 – 5. (8.)
13 David Pacalaj, SK – Žarnovica
divoká karta SK PD
14 Patrik Mikel, Pardubice
přebor 2018 – 7. (10.)
15 Zdeněk Holub, Praha
přebor 2018 – 2. (5.)
16 Petr Chlupáč, Praha
přebor 2018 – 6. (9.)
17 Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
přebor 2018 – (13.)
18 Daniel Klíma, Praha
přebor 2018 – (16.)
Omluven:
Matěj Kůs, Praha
MR 2018 – 5.
Poznámka: u závodníků postoupivších z přeboru první číslice vyjadřuje pozici v redukovaném pořadí bez již přímo kvalifikovaných finalistů z MR, druhá v závorce skutečné pořadí
Slaný – 3. října
AK Slaný uspořádá v sobotu 6. října plánovaný závěrečný díl Slaný Speedway Academy. Tradiční tréninkový kemp proběhne na malé dráze pod vedením trenéra Miroslava Rosůlka. Sraz účastníků je v 9:00, zahájení akce o hodinu později.
Praha – 1. října
Václav Milík po včerejším pádu v semifinále Zlaté přilby města Pardubice sice odstrčil lékaře se slovy, že má ještě rozdělanou práci a projel finálovým cílem jako třetí, nicméně start v dnešním jubilejním padesátým Tomíčkovým memoriálem musel odvolat. Pořadatelé proto narychlo improvizovali se startovní listinou. Chris Holder nakonec nechtěl číslo jedna, které dostal Ondřej Smetana. Pražský závodník se posléze blýsknul v rozjížďce s číslem sedmnáct, v níž celé kolo za sebou vodil Chrise Holdera. Australan doposud prohrál jen v desáté jízdě s Peterem Kildemandem. Předtím v rozjížďce s číslem šestnáct jako jediný porazil Martina Vaculíka, jenž posléze po špatném startu v devatenácté jízdě zůstal stát. Teorii, že si coby jedenáctibodový boháč mohl dovolit jen vyzkoušet start před finále, však Slovák se svým charakteristickým úsměvem na neholené tváři odmítl, že šlo o technické problémy, které ovšem blíže nespecifikoval. Ale nazpět k Chrisi Holderovi! Ondřeje Smetanu nakonec udolal, aby vyhrál základní část a jako první si volil postavení na finálovém startovním roštu. Páska nejdůležitější jízdy dne letěla vstříc potemnělé obloze, z níž se k zemi snášel třetí, ale nejvydatnější a nejdelší z dnešních dešťů. Odstartoval jako první a zatímco na tiskové konferenci zazněly i hlasy na kluzkou dráhu, on ji označil za jednu z nejlepších, kterou kdy na Markétě zažil. Zatímco Australan mířil za triumfem, za jeho zády se rozhořel skvělý souboj o druhou příčku. Zprvu ji držel Martin Vaculík, který se nikterak nerozpakoval ohrožovat Chrise Holdera. Záhy ale čelil Emilu Sajfutdinovi. Ve druhém okruhu se Slovák v nájezdu do druhého oblouku protáhnul dopředu a sebral Martinu Vaculíkovi levý stupínek na pódiu.
Emil Sajfutdinov, Chris Holder a Martin Vaculík stojí na stupních vítězů
Jediný Martin Vaculík umí vyhrát třikrát po sobě
Eduard Krčmář vodí Emila Sajfutdinova
Odpoledne nad pražskou šestkou mírně sprchlo. Ale déšť jakoby neposlouchal výstrahy meteorologů a odešel někam jinam. Prvním návštěvníkům, kteří prošli branami Markéty, byla sice zima, nicméně jejich deštníky mohly zůstat složeny.
Startovní listina zůstávala dlouho otevřená. Nicki Pedersen se ze semifinálové kolize při Zlaté přilbě města Pardubice oklepal rychleji než pardubický kapitán. Ten včera odstrčil lékaře, aby nezdržoval, protože se musí chystat na velké finále. Jenže po něm měl problémy vybavit si jakéhokoliv detaily bitvy, která jej v závodě všech závodů umístila na nejnižší stupínek pódia. A tak jeho dnešní jedenáctku nafasoval Jan Kvěch.
Martin Vaculík vede před Nicki Pedersenem a Luke Beckerem
Jason Doyle dnes do Prahy nemohl kvůli svým povinnostem v britské lize. Jednička, jež tradičně byla vyhrazena pro vítěze Zlaté přilby, byla nabídnuta Chrisi Holderovi. Ten raději sáhnul po patnáctce. Tím pádem opravená startovní listina začala jménem Ondřeje Smetany. Michal Škurla a Petr Chlupáč zůstávali v záloze coby náhradníci.
Protože dlouho nebylo ani vidu, ani slechu po Aleksandru Loktajevovi, byl ve střehu také Zdeněk Holub. Jenže Ukrajinec nakonec na Markétu přece jen dorazil a to ve správný okamžik, aby se domácí borec nemusel jít převlékat.
Nicki Pedersen dopoledne na svém facebookovém profilu:
„Doopravdy mě bolí celý člověk. Ale jsem připraven večer v Praze startovat.“
Chris Holder vede před Emilem Sajfutdinovem, Janem Kvěchem a Michele Castagnou
Program na Markétě byl skvělý jako ostatně každý rok. Nicméně zlatým hřebem programu byl přece jen jubilejní Memoriál Luboše Tomíčka. Po nástupu se rychle šlo na věc. Znělo to jako otřepaný fór o blondýnkách nebo politicích, ale zkraje závodu začalo pršet. To se již třemi body mohl pyšnit Alexander Loktajev.
Výsledek rozjížďky s číslem jedna byl přece jen šokující, protože Ukrajinec vyhrál před Eduardem Krčmářem, Emilem Sajfutdinovem a Ondřejem Smetanou. Záhy se do cíle přiřítil jako vítěz Martin Vaculík. Prezentoval se skvělým startem, avšak v první zatáčce se musel vypořádat s Nicki Pedersenem, který byl vskutku nepříjemným rivalem.
Jan Kvěch (žlutá) vs. Ondřej Smetana
Rozjížďka s číslem tři se nesla plně ve znamení Petera Kildemanda. Seznam úvodních vítězů se uzavřel Chrisem Holderem, zatímco Josef Franc ztratil druhou příčku v souboji s Matejem Žagarem. Po dalším kvartetu rozjížděk zůstával na hrotu aktuální klasifikace Martin Vaculík. Start šesté jízdy sice vyšel nejlépe Davidu Bellegovi, ale Slovák se před něho dostal již vnějškem úvodní zatáčky. Táhnul si za sebou Eduarda Krčmáře jako na provázky, ale s ním se Francouz vypořádal na konci třetího okruhu.
Peter Kildemand (červená) drží na uzdě Chrise Holdera (bílá) a Nickiho Pedersena (modrá)
Martin Vaculík dokázal vyhrát také potřetí. Devátá jízda se musela opakovat, protože Matej Žagara, jenž prve v rozjížďce s číslem osm suverénně přestřihnul vítěznou šňůru Petera Kildemanda, skočil do pásky. Slovinec nechtěně pustil na ovál Michala Škurlu. Domácí náhradník odstartoval hned za Martinem Vaculíkem a zatrhnul nečekaně tipec Ondřeji Smetanovi a Janu Kvěchovi.
Chris Holder neváhá
Jurica Pavlic vede před Emilem Sajfutdinovem, Davidem Bellegem a Luke Beckerem
S devíti body byl Martin Vaculík pochopitelně na nejlepší cestě do finále. Po cestě jístoty kráčeli rovněž Peter Kildemand a Chris Holder. Že Dána porazil Matej Žagar, který si postavení zkomplikoval najetím do pásky, již víme. Chris Holder se zničujícími triumfy v rozjížďkách s čísly čtyři a sedm mohl rovnat slovenskému esu. Jenže pak se mu do cesty postavil Nicki Pedersen.
Zatímco Peter Kildemand svého krajana objel vcelku s přehledem v úvodním oblouku, Chris Holder se před Nickiho Pedersena musel na protilehlé rovince probíjet o poznání důrazněji. A to už na stíhání Petera Kildemanda bylo pozdě. Navíc vítězný Dán se mu v onen moment rovnal osmi doposud získanými body.
Josef Franc (červená) vede před Aleksanderem Loktajevem (modrá) a Michelem Castagnou (žlutá)
Postup dalších borců byl vpravdě zamotanou záležitostí. Vždyť na vítězství v prvních třech pětinách marně čekal i Emil Sajfutdinov. V jedenácté jízdě mu ho sebral Jurica Pavlc, jenž pro změnu vyšel naprázdno z páté jízdy, v jejímž druhém výjezdu jej o poslední bodík připravil Ondřej Smetana. Šanci dostat se mezi nejlepší pětici měl i Josef Franc.
Český šampión v rozjížďce s číslem dvanáct rozjásal Markétu jako první domácí vítěz večera. Po vylétnutí pásky k obloze, z níž tu a tam padaly kapky deště, vystřelil do čela jako z děla. S Aleksanderem Loktajevem a Michele Castagnou to vůbec neměl jednoduché, avšak vedení nepustil ze svých rukou ani na okamžik.
Emil Sajfutdinov vede před Matejem Žagarem
Jenže se čtrnáctou jízdou přišla pohroma. Na Josefa France si vyšlápnul nejen Eduard Krčmář, nýbrž i Luke Becker. Američan s prozatím jediným inkasovaným bodem na úkor Michele Castagny ve druhé jízdě ve druhé zatáčce sebral vedení Eduardu Krčmářovi. Josef Franc navzdory veškeré své snaze skončil třetí.
„Měnil jsem nastavení, že to bude lepší, ale bylo to ještě horší,“ nechal se Josef Franc slyšet ve svém depu. Bylo mu jasné, že v řešící se rovnici postupu do finále, mu budou scházet pádné argumenty. Na konci předposlední série se čelo vyrovnalo. Peter Kildemand v prvním oblouku třinácté jízdy objel Michele Castagnu, aby v rozjížďce s číslem šestnáct prvně prohrál i Martin Vaculík.
Ondřej Smetana (červená) útočí na Chrise Holdera (bílá)
Sice měl pohotovou reakci na let pásky, nicméně v úvodní zatáčce jej podjel Chris Holder. Jak Dán, tak Slovák i Australan měli po jedenácti bodech. Martin Vaculík se v devatenácté jízdě objevil na startu jen, aby po pár metrech zůstal stát. „Měl jsem technické problémy,“ odmítal hypotézy, že by si u vidiny jistého postupu vyzkoušel nastavení stroje a na konci třetího závodu ve třech dnech šetřil své síly.
Ondřej Smetana se svěřuje s pocitem, jaké to je mít za výfukem Chrise Holdera:
„Odstartoval jsem, stejně mě předjel, je to dobrej‘ závodník. Snažil jsem se bejt co nejrychlejší a nenechat mu místo u prken, ale takovej‘ závodník si místo stejně udělá.“
Nicki Pedersen před zraky Davida Bellega směřuje do finálové jízdy
V rozjížďce s číslem sedmnáct stál rozjásaný stadión opět na nohou. Nejlepší start vystřihl Ondřej Smetana a celé kolo za sebou vedl Chrise Holdera. Avšak v úvodní zatáčce druhého kola se však prosadil Australan. Odvrátili další Pražanovy pokusy o odvetu a přijel si do cíle pro vítězství v rozjížďce i v základní části.
Po špatném začátku se probudil Emil Sajfutdinov. Rozjížďka s číslem patnáct jej úplně celá zastihla na čele před Nicki Pedersenem. V devatenácté jízdě triumfoval stylem start – cíl před Peterem Kildemandem, jehož třináct bodů však stačilo ažaž. Rus měl jedenáct stejně jako Martin Vaculík, který po pár metrech zastavil. Na stejné skóre se dostal i Nicki Pedersen po svém brilantním primátu ve dvacáté jízdě.
Finále: zleva Martin Vaculík, Chris Holder a Emil Sajfutdinov
Jenže před finále bylo stejně všechno zapomenuto. Krátce před ním se však bohužel rozpršelo s doposud nevídanou intenzitou. Martin Vaculík si dal na čas s příjezdem na rošt. Nicméně po startu byl v patách Chrise Holdera. V úvodní zatáčce se užuž sunul dopředu, ale Australan jeho útok odrazil.
Mezitím se Emil Sajfutdinov vypořádal s Nicki Pedersenem a začal tlačit na Slováka před sebou. A vskutku ve druhém kole se v nájezdu do druhé zatáčky spodem nasunul na druhou příčku. Pořadí se už dále neměnilo, takže silné motocykly přivezli k pódiu Chrise Holdera, Emila Sajfutdinova a Martina Vaculíka. Rány úchvatného ohňostroje začaly trhat potemnělou oblohu a padesátý Memoriál Luboše Tomíčka putoval do historie.
Hlasy z depa
Chris Holder si užívá triumf
„Byl to dobrý večer,“ svěřoval se Chris Holder. „Počasí nám nepřálo, ale dráha byla jedna z nejlepších, na které jsem v Praze závodil.“
Emil Sajfutdinov se ve finále dostal ze čtvrtého místa na druhé
„Jsem šťastný, ale ne zase tolik, chtěl jsem vyhrát,“ neskrýval Emil Sajfutdinov. „S Martinem Vaculíkem to ale byla pěkná bitva. Jsem rád, že jsem ho porazil. Finále už bylo hodně těžké. Začalo pršet, dráha byla kluzká.“
Radost v podání Martina Vaculíka
„Mám radost, že mě pozvali na takový prestižní závody,“ říkal Martin Vaculík. „Pódiové umístění bylo už jen takový bonus navíc. Gratuluju Chrisovi a Emilovi, jeli parádní závody. Měl jsem technický problém s motorkou. Tomíčkův memoriál je prestižní záležitost. Být tady na bedně je prestižní záležitost. Uctít památku výborného jezdce jako byl Luboš Tomíček, je výborná věc.“
Josef Franc mohl být v zásadě spokojen
„Myslím, že to ostuda tentokrát nebyla,“ přemítal Josef Franc. „Špičkový to taky nebylo, ale mám radost. Nejvíc mě mrzela ta čtvrtá jízda, chyběly mi i body z první jízda. Nebylo to ostudný jako roky předtím, byly to důstojný závody. Jsem rád, že jsem se moh‘ svýzt, i když to ve finále neskončilo. Byly to ale hezký závody.“
Eduard Krčmář (bílá) vodí Davida Bellega (červená) a Tobiase Busche (modrá)
„Na hovno,“ protáhnul Eduard Krčmář při hodnocení závodu obličej. „Dostal jsem motor po repasi až na Zlatou přilbu. Už tam se mi to nezdálo a fakt nejede. Musím teď něco vymyslet na Březolupy.“
Ondřej Smetana (1) v boji s Chrisem Holderem (zcela vpravo) a Luke Beckerem (8)
„Poprvý jsem jel Tomíčka,“ svěřoval se Ondřej Smetana. „A jsem rád, že jsem ho jel. Vždycky jsem byl jen náhradník, teď mě dali do základu. Představoval jsem si to ale jiný. Rychlost byla, škoda startů. Fakt to byly těžký závody. A každej‘ den před Chrisem Holderem nejezdím. A porazit Pavlice taky nebylo špatný, ale ztratil jsem body se závodníky, co jsem udělat měl.“
Jan Kvěch prožil skvělý víkend
„Dobrý závody a velká konkurence,“ nechal se slyšet Jan Kvěch. „Za čtyři dny jsem byl už ospalej‘, ale jinak dobrý. S Ondrou Smetanou jsme se trošku honili. Nedohodli jsme se v nájezdu a on mě zavřel, já to naštěstí ustál.“
Chris Holder míří k triumfu
1. Chris Holder, AUS
3 3 2 3 3
14
1.
2. Emil Sajfutdinov, RUS
1 2 2 3 3
11
2.
3. Martin Vaculík, SK
3 3 3 2 E
11
3.
4. Nicki Pedersen, DK
2 3 1 2 3
11
4.
5. Peter Kildemand, DK
3 2 3 3 2
13
5.
6. Matej Žagar, SLO
2 3 T 1 3
9
7. Jurica Pavlic, CRO
2 0 3 1 2
8
8. Josef Franc, CZ
1 2 3 1 1
8
9. David Bellego, F
0 2 1 2 2
7
10. Aleksander Loktajev, UA
3 1 2 0 E
6
11. Luke Becker, USA
1 0 0 3 1
5
12. Eduard Krčmář, CZ
2 1 0 2 0
5
13. Ondřej Smetana, CZ
0 1 1 0 2
4
14. Jan Kvěch, CZ
1 1 0 0 1
3
15. Michele Castagna, I
0 0 1 1 1
3
16. Michal Škurla, CZ (res)
2
2
17. Tobias Busch, D
E 0 0 0 0
0
18. Petr Chlupáč, CZ (res)
DNR
Jaroslav Vaníček vede před Brunem Belanem
Vložené jízdy 125 ccm:
I
Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl, Jan Jeníček, Bruno Belan
II
Bruno Belan, Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl, Jan Jeníček
III
Jaroslav Vaníček, Bruno Belan, Vojtěch Šachl, Jan Jeníček
Ve finále se Chris Holder (žlutá) ujímá vedení před Martinem Vaculíkem (modrá), Peterem Kildemandem (zelená) a Emilem Sajfutdinovem (bílá)
Foto: Karel Herman a Pavel Fišer
Doprovodný program byl stejně skvělý jako souboje na ovále
Loading ...
