Chabařovice – 15. září
Suprové závody viděl v sobotu chabařovický ovál. Dopoledne dorazilo čtrnáct kolibříků k dalšímu dílu svého klasického šampionátu. Vítěz Vojtěch Šachl získal skalp světového mistra Jaroslava Vaníčka. A ostatně také Janu Jeníčkovi se podařilo porazit dalšího úspěšného reprezentanta Bruna Belana. Mítink vyvrcholil nevídaným rozjezdem a odpoledne jezdili flat trackeři na krev.
Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl a Bruno Belan stojí na stupních vítězůJan Jeníček obral o bod Bruna Belana
Zatímco Vojtěch Šachl vyhrál všechny své rozjížďky, o dalším pořadí na stupních vítězů rozhodoval rozjezd. Startovali v něm hned čtyři desetibodoví a to jsem už dlouho neviděla. Nakonec vyhrál Jaroslav Vaníček, druhý Bruno Belan, třetí Štěpán Jurča a na Jana Jeníčka zbylo poslední místo, tedy páté celkově.
Sobota 15. září byla opět pro pořadatele zakletý oříšek, počasí v pátek nebylo ideální, přesto nám dovolilo v sobotu uspořádat poslední závody letošní sezony. Menší účast při flat tracku také nebyla potěšující. Pavol Pučko avizoval, že je zraněn a tudíž byl závod otevřen všem, kteří měli zájem se postavit na stupínek vítězů, protože jsme neviděli ani žádného zahraničního jezdce!
Jan Brožek je již po operaci
Dopolední závod se obešel bez pádu, zato odpoledne závodníci padali jako hrušky. Nejvážněji dopadl Jan Brožek, který si zlomil stehenní kost v krčku, a sanitka ho odvezla do nemocnice, kde ho ještě večer operovali.
Jiří Slezák si brousil zuby na stupně vítězů, ale po dvou pádech si stěžoval na bolest kotníku, sanitka ho odvezla do depa a do finále ani nenastoupil. A vítěze kategorie veterán, po závodech ošetřovali také, odřenina na předloktí se musela vyčistit.
A to ještě závodník Václav Kvíz, ztratil nejen koncovku výfuku, ale i přilbu, která zůstala v Chabařovicích. Výfuk stihl zavařit a přilba na něj čeká u nás.
1. Vojtěch Šachl, Divišov
3 3 3 3
12
2. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 1 3
10+3
3. Bruno Belan, Slaný
3 3 2 2
10+2
4. Štěpán Jurča, Březolupy
2 3 3 2
10+1
5. Jan Jeníček, Pardubice
2 2 3 3
10+0
6. Vojtěch Zamazal, Slaný
2 0 3 2
7
7. Matěj Frýza, Plzeň
1 2 1 2
6
8. Nynke Sijbesma, NL
3 1 0 1
5
9. Jakub Exler, Praha
2 2 0 1
5
10. Adam Bednář, Praha
E 2 2 1
5
11. Luboš Krejča, Praha
1 1 2 1
5
12. Josef Černý, Plzeň
1 1 1 0
3
13. František Hřib, Březolupy
E E ex 3
3
14. Matouš Kameník, Divišov
E 0 2 0
2
Poznámka: z původně přihlášených nestartoval Tadeáš Růžička (Chabařovice)
Průběžné pořadí šampionátu:
PCE
BŘE
PLZ
PLZ
DIV
PCE
LIB
CHA
TOT
18.4.
21.4.
8.5.
21.7.
29.7.
22.8.
8.9.
15.9.
1. Jaroslav Vaníček, Praha
12
12
12
12
9
12
12
10
81
2. Vojtěch Šachl, Divišov
6
10
9
9
7
10
9
12
72
3. Bruno Belan, Slaný
11
9
–
7
11
5
8
10
61
4. Štěpán Jurča, Březolupy
5
7
7
–
8
4
10
10
51
5. Jan Jeníček, Pardubice
8
4
5
2
–
11
9
10
49
6. Vojtěch Zamazal, Slaný
2
3
2
6
5
7
7
7
39
7. Matěj Frýza, Plzeň
–
4
8
6
1
1
5
6
31
8. František Hřib, Březolupy
0
3
5
–
4
6
2
3
23
9. Milan Dobiáš, Chabařovice
4
–
–
9
7
–
–
–
20
10. Filip Šifalda, Chabařovice
8
8
–
–
–
–
–
–
16
11. Jakub Exler, Praha
4
–
–
1
2
2
–
5
14
12. Luboš Krejča, Praha
–
–
–
–
–
–
5
5
10
13. Mateusz Lopuski, PL
–
–
–
–
10
–
–
–
10
14. Daniel Klíma, Praha
8
–
–
–
–
–
–
–
8
15. Josef Černý, Plzeň
–
–
0
1
–
2
1
3
7
16. Pavel Kuchař, Praha
–
–
–
7
–
–
–
–
7
17. Kacper Makowski, PL
–
–
–
–
6
–
–
–
6
18. Nynke Sijbesma, NL
–
–
–
–
–
–
–
5
5
19. Michal Baštecký, Praha
4
–
–
–
–
–
–
–
4
20. Matouš Kameník, Divišov
–
–
–
–
1
–
–
2
3
21. Adam Bednář, Praha
–
–
–
–
–
–
–
2
2
22. Tadeáš Růžička, Chabařovice
–
–
–
–
–
–
2
DNR
2
23. Eric Puffer, D
–
–
–
–
–
–
2
–
2
Jiří Kraus, Daniel Plecháč a Roman Janošťák na stupních FT1
Výsledky kategorií MR ve flat tracku:
FT1:
1. Daniel Plecháč
2. Jiří Kraus
3. Roman Janošťák
FT Classics:
1. Aleš Plecháč Aleš
2. Martin Matějíček
3. Petr Mrázek
Veteráni:
1. Jaroslav Franců
2. Jiří Slezák
3. Jaroslav Kýček
Klasici prolévají šampaňské: Martin Matějíček, Aleš Plecháč a Petr Mrázek
Foto: Jiřina Šifaldová
Trio nejlepších veteránů: Jaroslav Kýček, Jaroslav Franců a Jiří Slezák
Kopřivnice – 15. září
Znělo to jako bouřka, jenže to byla letadla udivující svými kousky návštěvníky Dnů NATO na mošnovském letišti. Dalším velkým lákadlem pro lidi bylo hokejové derby Kopřivnice vs. Nový Jičín, přesto ochozy kopřivnického stadiónu rozhodně nezívaly při třetím kole poháru přátelství prázdnotou. Do čela se dostala pražská Markéta, jíž severomoravský ovál nabídl opět domácí prostředí. Nicméně maďarský Nagyhalasz její náskok vyrovnal. A když Andrej Kobrin vyhrál třináctou jízdu, ujal se vedení. Pražané dokázali s Maďary srovnat krok po triumfu Petra Chlupáče v rozjížďce s číslem šestnáct, nicméně hned na to úřadoval opět Andrej Kobrin. Michal Škurla dnes nepoznal hořkost porážky a v osmnácté jízdě zase dostal Markétu na roveň s Nagyhalaszem. Ovšem závěr patřil Norbertu Magosimu a Rolandu Kovacsovi. Ti svými trojkami vyfoukli vítězství našim borcům, kteří ovšem před zítřejším vyvrcholením soutěže v Žarnovici i nadále okupují vedoucí pozici v tabulce. Kopřivnická sezóna anno domini skončila zvláštní jízdou o Memoriál Michala Matuly. Po skvělém duelu se Stanislavem Mělničukem se na seznam vítězů zapsal Michal Škurla. Třetí pozice připadla Ondřeji Smetanovi, jehož Tomáš Topinka do hlavního závodu vůbec nenasadil, protože dodržel svou zásadu nechat v soutěži závodit spíše juniory.
Praha, Nagyhalasz a Rovno na stupních vítězů
Markéta vede v náhradním domácím prostředí
Stanislav Mělničuk (vlevo) v rozhovoru s Vitalijem Kovalem
Zavřené brány na Letní stadión vítaly diváky, kteří si s příchodem na Letní stadión pospíšili. Než od správce areálu sehnali klíče, pořadatelé je museli vodit přes skate park či jinými netradičními vstupy. Ačkoliv NATO days odčerpaly část potenciálních návštěvníků, na svých místech se uvelebil slušný počet lidí. Své cesty na Letní stadión rozhodně neměli litovat. Na sociálních sítích se na adresu pořadatelů snesla jenom samá chvála. A někteří šli tak daleko, že třetí kolo poháru přátelství označili za nejlepší mítink od plochodrážní renesance ve městě Tatrovek loni v červnu.
Na čele tabulky průběžného pořadí stáli Pražané, nicméně do postavení leaderů je stavělo pouze o čtrnáct bodů lepší skóre, než nasbíralo ukrajinské Rovno. Pro český tým, jemuž Kopřivnice poskytla více než exkluzivní prostředí, nemohl závod začít lépe.
Daniel Klíma kvůli spojce do své první jízdy ani neodstartoval
Po prvním letu pásky vstříc náručí oblohy sice vypálil dopředu Andrej Kobrin, který navzdory své národnosti hájil barvy Nagyhalaszu. Jenže v prvním oblouku se vnějškem dopředu dostal Michal Škurla, zatímco na začátku druhého okruhu se na druhou příčku posunul Stanislav Mělničuk.
Do druhé jízdy se však Daniel Klíma ani neodstartoval. „Problém se spojkou, najednou se rozepla,“ říkal z pod své přilby, když s velkým úsilím odklidil svůj motocykl do bezpečí a jeho místo u pásky zaujal Roman Marek. Norbert Magosi v úvodním nájezdu zvenčí předčil Milena Maneva a jeho Nagyhalasz vystřídal na hrotu aktuální klasifikace Markétu.
Marko Levišin za sebou vodí Filipa Hájka
Leč všeho do času! Marko Levišin v prvním oblouku třetí jízdy objel Filipa Hájka, a protože Dennis Fazekas vyšel naprázdno, rázem vedli Ukrajinci. Ovšem rozjížďce s číslem čtyři vévodil Petr Chlupáč a hned po přestávce Michal Škurla triumfoval v páté jízdě stylem start – cíl. I když vzápětí Daniel Klíma nedosáhl na body a Marko Levišin si na své vedení nechal od dravého Rolanda Kovacse sáhnout pouze jednou, Pražané nepřišli o vedení.
Jen se o ně dělili s Rovnem. Pat vzal za své rozjížďkou s číslem sedm. Michal Tomka, jenž už prve ve čtvrté jízda ohrožoval Petra Chlupáče, se ve výjezdu z úvodního oblouku spodní stranou posunul před Filipa Hájka za záda vedoucího Andreje Kobrina. Nicméně za zády úřadujícího českého juniorského šampióna zůstal trčet Vitalij Koval.
Petr Chlupáč vodí za sebou Michala Tomku
A tak se navzdory až třetímu místu Filipa Hájka Praha ujala vedení. V osmé jízdě jej navýšil Petr Chlupáč, který ještě před první zatáčkou pokořil Norberta Magosiho. Maďar měl posléze plnou hlavu starostí se Stanislavem Mělničukem, nicméně předjetí mu dokázal oplatit.
Michal Škurla pozitivně kvituje zastavené rozjížďky s číslem čtrnáct:
„Měl jsem kliku. Bylo to suchý, neodstartoval jsem a musel bych se asi hodně honit, kdyby to nezastavili…“
Roland Kovacs (bílá) jede před Jakubem Valkovičem (modrá) a Danielem Klímou (červená)
Úvod třetí série pražské vedení zvýšil. Michal Škurla totiž v rozjížďce s číslem devět vyhrál již třetí jízdu, když nakonec uštval Davida Pacalaje. Slovák měl skvělý start a Pražana odrazil jak v první, tak i ve druhé zatáčce. Nicméně Michal Škurla nepolevil a ve třetím okruhu Davida Pacalaje přece jen v úvodním oblouku objel.
V desáté jízdě honil Stanislav Mělničuk vedoucího Michala Tomku, až v prvních metrech třetího okruhu upadl. Byl pochopitelně diskvalifikován, ale desítka u čísla rozjížďky byla jakoby zakletá i nadále. Při repete skočil do pásky Daniel Klíma. Na startu tak vedle Jana Macka, jenž v roli traťové rezervy zaskočil za diskvalifikovaného Ukrajince, stanul také druhý domácí borec Roman Marek.
V rozjížďce s číslem sedm Filip Hájek zastavil naštěstí až po projetí cílem
Právě on se však postaral o další přerušení, když ve druhém oblouku upadl. Až napočtvrté tedy Michal Tomka mohl svému manažerovi Martinu Búrimu přivézt tři body. v půlce mítinku tedy Žarnovica přeskočila o bod třetí Rovno, zatímco vedoucí Pražané měli náskok dvou bodů na Nagyhalasz.
Maďaři jsou ve finiši lepší
Petr Chlupáč za sebou vodí Norberta Magosiho a Stanislava Mělničuka
Jenže maďarský celek rozpoutal obří ofenzívu. Norbert Magosi vyhrál jedenáctou jízdu o půl rovinky před Filipem Hájkem. Rovnou na to Andrej Kobrin jako dnes vůbec první získal Petra Chlupáče. A do třetice v rozjížďce s číslem třináct přijel do cíle Andrej Kobrin, když Daniel Klíma zůstal bez bodu. V ten moment byl v čele Nagyhalasz s trojicí třech bodů k dobru na Čechy.
Michal Tomka líčí okolnosti svého pádu ve čtrnácté jízdě:
„Bylo to na lokty, ale nic se nestalo, opakovali jsme všichni. Čtyřka byla z půlky tvrdá, z půlky měkká. Já se postavil mezi to a už mě cejchovali.“
Michal Škurla (červená) letí do vedení před Davida Pacalaje (modrá)
Rozjížďka s číslem čtrnáct byla přerušena již ve své první zatáčce, když upadl Michal Tomka. Pavel Váňa jej nechal pokračovat v repete, které se upřímně řečeno náramně hodilo do krámu Michala Škurly. Prve totiž odstartoval až za Norbertem Magosim a vedoucím Marko Levišinem. Ovšem opakovačku vyhrál stylem start – cíl.
Norbert Magosi alespoň stačil v první zatáčce objet Marko Levišina, ale maďarský náskok tál i nadále. Filip Hájek ztratil vedoucí post patnácté jízdy na protilehlé rovince prvního kola, ale Rolanda Kovacse uhlídal. A hned poté zase exceloval zase Petr Chlupáč, který svůj tým podržel v hodině dvanácté.
Michal Tomka (modrá) vede před Dennisem Fazekasem (bílá) a Janem Mackem (žlutá)
Pražský junior v rozjížďce s číslem šestnáct odstartoval jako plochodrážní pánbůh. Za jeho zády Jakub Valkovič dotíral na Dennise Fazekase, ale on už v půlce jízdy měl náskok bratru patnáct, dvacet metrů. Slovák v těsném dojezdu protnul metu takřka současně s Maďarem, jenže ten byl v cíli přece jen o chvilku dříve.
A tak se pražská Markéta před závěrečnou sérii nominačních jízd opět dělila s Nagyhalaszem o vedení. Jeho kouč Imre Erlitz udeřil zhurta, když pro sedmnáctou jízdu poslal na ovál Andreje Kobrina. A ten se mu odvděčil hladkým triumfem před Vitalijem Lysakem. Svůj první bod inkasoval Daniel Klíma, když nedal ani náznak šance žarnovickému Milenu Manevovi.
Andrej Kobrin (bílá) jezdí první před Vitalijem Lysakem (žlutá), Davidem Pacalajem (modrá) a Danielem Klímou (červená)
Pražská věc tím pádem nebyla vůbec ztracena. Navíc se Michal Škurla z rozjížďky s číslem osmnáct vrátil již se svou pátou trojkou a David Pacalaj skončil za ním s Dennisem Fazekasem za zády. Pražský zisk přitom mohl být ještě vyšší, jenže Marko Levišin ztratil druhou pozici již ve druhé zatáčce. Za těchto okolností byla mezi Pražany a Maďary opět plichta.
Co čert nechtěl, Filipu Hájkovi v devatenácté jízdě vůbec nevyšel start a vrátil se do depa bez bodů. Naproti tomu, Norbert Magosi šel jednoznačně za cílem zvítězit. Odrazil všechny nájezdy Stanislava Mělničuka, takže domácím nezůstalo než přemítat o vidině rozjezdu. Proti tomu se ovšem postavil Roland Kovacs.
Norbert Magosi odváží Michala Tomku po pádu do depa
V rozjížďce s číslem dvacet jednoznačně odvedl Petra Chlupáče a pojistil pro Nagyhalasz vítězství v dnešním závodě. Již od devatenácté jízdy měli jistotu bronzu Ukrajinci, byť si Slováci po bojovném výkonu nezasloužili skončit poslední. „Poslali mě to do toho hlubokého a už to nešlo,“ vysvětloval Jakub Valkovič, proč jakoby symbolicky s ohledem na výsledek dojel v závěrečné jízdě s nulou.“ Zahrabal jsem se a všichni mě podjeli.“
Ondřej Smetana byl jediný, kdo se dnes nedostal do závodní akce. Ostatně ani nemohl, protože regule poháru přátelství umožňují postavit náhradníka pouze v juniorském věku. Kdyby se tedy Pražan na ovále objevil, soupeři by dozajista protestovali. Nyní proto prosil pořadatele, aby rozšířili program nadstavbového Memoriálu Michala Matuly, jehož se dle původních plánů měly účastnit nejlepší individuality svých celků.
Start Memoriálu Michala Matuly: zleva Michal Škurla, Stanislav Mělničuk, Dennis Fazekas, Ondřej Smetana a Michal Tomka
Organizátoři vskutku vyšli Ondřeji Smetanovi vstříc a na startovním roštu stanulo pět závodníků. Nejlepší start vystřihnul právě Ondřej Smetana. Jenže vnějškem první zatáčky jej minul nejprve Stanislav Mělničuk. Vzápětí jej následoval Michal Škurla, který ve výjezdu Ukrajince vystřídal na čele. Poté odrazil všechny útoky, jimiž se Stanislav Mělničuk snažil o odvetu, a zapsal se na seznam vítězů klání připomínající památku mladého závodníka, který se před jedenácti lety nevrátil z Krosna.
Hlasy z depa
Michal Škurla dnes neprohrál jedinou rozjížďku
„Dneska výborný závody,“ zářil Michal Škurla. „Vycházelo to, fakt to bylo super, Memoriál suprovej‘. Měl jsem horší start, musel jsem ho (Mělničuka – pozn. redakce) předjet, ale vyšlo to.“
Pražané dnes skončili druzí
„Myslím, že dneska pěkný závody,“ liboval si Petr Chlupáč. „Bylo to hodně o startu, tady se nedá moc předjíždět. Dráha byla výborná, takovou jsem tady ještě neviděl. Ve výjezdu byla kolej, už tam není. Paráda, výborná organizace.“
„Je to tady dlouhý,“ říkal Filip Hájek. „Bylo to těžký. Jednička a nula je špatně, jinak to šlo. Na to, že mi to tady nijak excelentně nejde, tak to šlo.“
„Nešetřil jsem se,“ odmítal Ondřej Smetana se smíchem spekulace, že si přijel do Kopřivnice odpočinout. „Dneska to bylo o mladších a já byl záloha, kdyby se něco stalo. Taková byly domluva, zejtra v Žarnovici doufám, že se svezu. Pak jsem somroval, ať je Memoriál v pěti a jsem rád, že jsem se svez‘. A nebylo to špatný, ale jel jsem trénink a pak až za tři hodiny jednu jízdu. Škoda, že bylo až třetí místo. Holt kluci se dostali na venek a objeli mě.“
Michal Tomka neměl důvod láteřit
„Celkem jsem spokojený,“ netajil se Michal Tomka. „I když první tři jízdy byly lepší, mohlo to být ale i horší. Trápily nás starty, zevnitř to bylo hluboké, museli jsme pořád ladit, ojeli jsme úplně nové gumy. Jsem celkem spokojený, měl jsem od nás nejvíc bodů.“
Jakub Valkovič si stěžoval na své starty
„Dobré, ale startovalo to hrozně,“ říkal Jakub Valkovič. „Měl jsem pěkné souboje, škoda, že jsem opět neměl rychlost. Škoda nuly na konci a škoda ještě bodu s Fazekasem…“
Michal Škurla – na snímku před Andrejem Kobrinem a Jánem Mihálikem – neprohrál jedinou rozjížďku
1. Nagyhalasz Speedway Team
40
Dennis Fazekas
0 2 2 2
1
7
Roland Kovacs
0 2 1 1
3
7
Norbert Magosi
3 2 3 2
3
13
Andrej Kobrin, UA (SMF)
1 3 3 3
3
13
2. AK Markéta Praha
36
Petr Chlupáč
3 3 2 3
2
13
Filip Hájek
2 1 2 2
0
7
Daniel Klíma
– 0 T 0
1
1
Michal Škurla
3 3 3 3
3
15
Ondřej Smetana
DNR
3. Speedway Club Rovno
24
Vitalij Koval
1 0 0 0
1
2
Stanislav Mělničuk
2 1 X 3
2
8
Marko Levišin
3 3 E 1
F
7
Vitalij Lysak
1 1 1 2
2
7
4. Speedway Club Žarnovica
19
Ján Mihálik
0 – 0 –
0
Milen Manev, BG (SMF)
2 0 – 0
0
2
Michal Tomka
2 2 3 0
1
8
David Pacalaj
1 0 2 1
2
6
Jakub Valkovič
1 1 1
0
3
traťové rezervy:
Roman Marek, Kopřivnice
0 X
0
Jan Macek, Kopřivnice
1
1
Memoriál Michala Matuly: Stanislav Mělničuk, Michal Škurla, Ondřej Smetana a spokojení pořadatelé
3. Memoriál Michala Matuly:
1. Michal Škurla, Praha
2. Stanislav Mělničuk, UA
3. Ondřej Smetana, Praha
4. Michal Tomka, SK – Žarnovica
5. Dennis Fazekas, H
Roland Kovacs pospíchá ve dvacáté jízdě před Petrem Chlupáčem a Jakubem Valkovičem, aby potvrdil vítězství Nagyhalaszu
Chorzow – 15. září
Před měsícem Leon Madsen vystřídal Jaroslawa Hampela na čele aktuální klasifikace finálové série evropského šampionátu jednotlivců. A dnes svou kampaň dotáhnul do vítězného konce. Na dráze na legendárním stadiónu Slaski v Chorzowě neprohrál jedinou rozjížďku a stal se mistrem Evropy. Na stupních vítězů mu dělali společnost Antonio Lindbäck a Kacper Woryna. Václav Milík skončil jedenáctý a celkově sedmý, Josef Franc třináctý, resp. osmnáctý v závěrečném pořadí.
1. Leon Madsen, DK
3 3 3 3 3 3
18
2. Antonio Lindbäck, S
1 2 3 2 2 2
12
3. Kacper Woryna, PL
3 3 3 2 1 1
13
4. Jaroslaw Hampel, PL
0 2 3 3 3 0
11
5. Mikkel Michelsen, DK
3 1 2 3 3
12
6. Emil Sajfutdinov, RUS
3 2 2 0 2
9
7. Piotr Pawlicki, PL
0 3 1 3 1
8
8. Robert Lambert, GB
2 3 1 2 0
8
9. Krzysztof Kasprzak, PL
2 2 1 E 2
7
10. Peter Kildemand, DK
1 1 2 2 1
7
11. Václav Milík, CZ
2 0 0 1 3
6
12. Andrej Kudrjašov, RUS
1 0 1 1 2
5
13. Josef Franc, CZ
0 0 2 0 1
3
14. Jakub Miskowiak, PL (res)
2 1 0
3
15. Andrzej Lebeděvs, LAT
1 1 0 1 E
3
16. Rafal Karczmarz, PL (res)
T 1 0 0 0
1
17. Kai Huckenbeck, D
X 0 0 – –
0
18. Andreas Jonsson, S
F/R
0
Josef Franc – na snímku se Zdeňkem Schneiderwindem, Jakubem Fenclem, Adrianem Rymelem a Jiřím Georgievem – si podstatně vylepšil své skóre
Stralsund – 15. září
Zhruba první polovina evropského juniorského finále v baltském Stralsundu se vyznačovala charakterem start – cíl, ale ke konci mítinku se přece jen začalo předjíždět. Mistrem Evropy se stal Dominik Kubera, když jej porazil pouze Frederik Jakobsen v rozjížďce s číslem patnáct. Spolu s Polákem si na pódium vyskočili WIktor Lampart a právě Frederik Jakobsen. Jan Kvěch po bojovném výkonu skončil čtrnáctý. V jedenácté jízdě přišel o body, když mu prasknul primární řetěz ve chvíli, kdy jezdil druhý. Ještě větším smolařem se v oné rozjížďce ukázal být Patrick Hansen. Suverénně vedl, ale v půlce rovinky se mu motocykl vzepjal na zadní. Dánský závodník skončil děsivým pádem, po němž už nepokračoval.
Milan Špinka přímo ze Stralsundu komentuje výkon Jana Kvěcha:
„Honza jede druhou sezónu, ale tady bylo pět extraligových juniorů. Pomalu všichni jezdí polskou ligu a jsou vyjetí. Pro Honzu je úspěchem už to, že sem postoupil. Otrkává se, špatně nejel. Dojížděl v chumlu, nikdy mu nedali rovinu. Bojoval a já to beru jako první stupeň, aby jednou byl dobrej‘ závodník.“
Že jsou naši závodníci v sedlech motocyklů Shupa absolutní špičkou, nemá cenu zpochybňovat. Naposledy tuto pravdu prokázali před čtrnácti dny ve francouzském Morizes, kdy si opět nárokovali stupně vítězů. Jaroslav Vaníček se stal vítězem světového poháru, Bruno Belan skončil třetí, zatímco Daniel Klíma neprošel do finálové jízdy jen na pomocná kritéria. Pojďme se za skvělým úspěchem české ploché dráhy ještě jednou ohlédnout.
Pódium s dvojicí českých reprezentantů
Zlatý apetit
Jaroslav Vaníček neprohrál jedinou rozjížďku
„Ve Francii jsem byl poprvé a mně se to líbilo,“ říká Jaroslav Vaníček. „Na dráze byly díry, ale mně díry vyhovujou, takže jsem s tím problém neměl. Motorka jela skvěle, měl jsem zase svoji. Celý závody jsem procházel v pohodě. Jenom ve finále mě Anglán mě doháněl, měl dlouhána.“
Po triumfech ve všech svých základních rozjížďkách nemohlo být ani sporu i v semifinále, že se suverén českých stopětadvacítek postaví na finálový startovní rošt. „Odstartoval jsem,“ vypráví pražský závodník o cestě, jež měla skončit titulem neoficiálního mistra světa. „Měl jsem nejlepší start, ten byl úplně suprovej‘. Projel jsem první zatáčkou a říkám si ‚hlavně to neposer!‘.“
Zlatá medaile skončila v Čechách
Zlatý sen se však měl změnit v realitu. „Projel jsem cílem, řval jsem v helmě,“ vrací se Jaroslav Vaníček k okamžiku svého triumfu. „Byl to úžasnej‘ pocit, když stojíš na stupních vítězů nejvýš. Chtěl bych to zopakovat, stopětadvacítky pojedu ještě dva roky.“
S prskavkou přes cejchu k bronzu
Bruno Belan s otcem Rudolfem se sklání k tovární Shupě, která v rukou slánského závodníka byla navzdory problémům jen těžko k poražení
„Já jsem byl ve Francii už loni jako fanoušek,“ ujímá se slova Bruno Belan, který však nechce pochopitelně vyprávět o loňském světovém poháru, nýbrž o jeho letošním ročníku. „Závody měly dobrou atmosféru, bylo to hezký, dráha byla pěkná, akorát motorka nejela. Začala prskat, když jsme to řekli Shupákům, tak prej‘ na každý motorce je něco. Když neprskala, dal jsem jim půl kola, jinak mě doháněli a málem i předjeli.“
Přesto si však Bruno Belan dláždil cestu vstříc finále. „V semifinále to začalo prskat víc,“ povídá slánský závodník. „První tři čtvrtiny to bylo dobrý, ale pak přestávala jet. Postoupil jsem do finále a jezdil tam druhej‘. Ale chytil jsem cejchu. Strašně to bolelo, mám ještě teď modřinu na stehně. Chytil jsem díru a Angličanovi to zrovna jelo.“
Sam McGurk při evropském poháru v Divišově proléval slzy, že mu pódium sebral Vojtěch Šachl, ale v Morizes donutil Bruna Belana ke směně stříbra za bronz. „Třetí místo je úžasný,“ komentuje český reprezentant své umístění. „Druhý by bylo lepší, i to první by bylo lepší. Ale jsem spokojenej‘, mám bednu z Evropy i ze světa.“
Česká výprava v Morizes: Jaroslav Šůs, Rudolf Belan, Roman Klíma, Daniel Klíma, Jaroslav Vaníček st., Jaroslav Vaníček ml., Bruno Belan, Petr Křikava, Miroslav Rosůlek a Lukáš Hásek
Pardubice – 14. září
Pardubice včerejším suverénním triumfem v závěrečném kole české extraligy nemohly lepším způsobem potvrdit, že titul je v těch nejsprávnějších rukou. A jejich kapitán, jenž už podruhé za sebou přivezl patnáct bodů, jakbysmet. Nebyl snad jediný divák, který by odešel domů, aniž by si vychutnal ceremoniál vyhlašování vítězů. Václav Milík byl v centru pozornosti. Přitom neodmítl jedinou prosbu o autogram a trpělivě pózoval všem žadatelům o selfíčko, přesto však již přemítal o Zlaté přilbě města Pardubice.
Václav Milík včera neprohrál jedinou rozjížďku
„Obhajovat budě těžký,“ zamýšlel se. „Tahle sezóna pro mě není úplně nejlepší. Je to nahoru a dolů. Jsem ale rád, že se mi v Pardubicích daří. Při extralize jsem si vyzkoušel motor, co bych tu jel na Zlatou přilbu. Ale to se o tom jen bavíme, musím se zvedat úplně všude.“
Václav Milík úspěšně otestoval motor pro Zlatou přilbu
