Slaný – 29. srpna
Před dnešním předposledním extraligovým mítinkem šli Pardubičané ve žlutých přilbách trénovat až jako poslední. Jenže nevypršel jejich čas, když Patrik Mikel chytil kolej a upadl. Sanitka bohužel neodjížděla s prázdnou. Pardubický junior se na slánský stadión vrátil, avšak naneštěstí s prasklou čéškou své pravé nohy. Lubomír Vozár v té chvíli věděl, že se jeho strategie rozplynula na padrť. Václav Milík na pozici náhradníka totiž nemohl svého juniorského kolegu suplovat z pozice náhradníka, a jelikož vývoj závodu neumožňoval vyslat debutujícího Daniela Šilhána v roli taktického rezervy, museli Pardubičané v základní části rovnou čtyři jízdy oželet. Přitom je v první jízdě poslal do čela Grezgorz Zengota, jenž slavil třicetiny. Vzápětí vedl Michal Škurla hostující ve vestě s bílým koníkem, avšak po pádu Jakuba Valkoviče blikala červená světla. Slovák želel své diskvalifikace o to víc, že vodil za sebou Jakuba Jamroga. Avšak Žarnovica ani tentokrát neměla hrát první housle a k její smůle, když si Martin Gavenda měl jet coby žolík pro jisté dva body, na startu se mu uvolnilo sedlo. Po repete Jakub Jamrog nezaváhal, jenže situace s restartem se opakovala v rozjížďce s číslem čtyři. Eduard Krčmář se v ní fantasticky probil do čela, ale ve třetím kole skončil hrozivým pádem. Václav Milík prve jezdil třetí, ale nyní vyhrál. Pravidelné dávky do pardubických boxů vozil i Grzegorz Zengota, nicméně Praha docela komfortně vedla a nad Východočechy měl vrch také Slaný. Ke všemu Michala Škurlu v sedmé jízdě zradilo zapalování, a když si Lubomír Vozár připravil žolíkový útok, překvapil jej vítězstvím. Do poslední série nastupovala Praha se čtyřmi body převahy na Pardubice i Slaný, jenže pak Jakub Jamrog vletěl do pásky a z trestné čáry uštval jen Jakuba Valkoviče. Vzápětí ovšem Zdeněk Simota sebral vítězství Josefu Francovi. Při nominaci do rozjížďky s číslem devatenáct Tomáš Topinka přece jen zaváhal nad jménem Jana Kvěcha, který už vyřkl. Nicméně jeho benjamínek druhým prvenstvím vyhrál Pražanům celý závod. Jenže debutující Daniel Šilhán vyšel bodově naprázdno a Slaný byl před závěrečnou rozjížďkou dva body před Pardubicemi. Pomlácený Eduard Krčmář, jenž s vypětím všech sil bojoval s bolestmi, již nechtěl dávat v sázku možnost dalšího pádu a zranění. Na startovní rošt přijel po uplynutí dvouminutového limitu a Václav Milík již popáté v řadě exceloval. Pardubicemi se tím pádem v tabulce dostaly na úroveň, kterou za normálního běhu okolností nebude při svítkovském závěru přespříští čtvrtek možné překonat, byť oslavy titulu jako jeden muž odmítali.
Opakovačky otáčejí všechno vzhůru nohama
Léto dnes dávalo najevo, že i ve své babí podobě bez horka mohou být poslední dny letních prázdnin luxusní. Lidé mířící do ochozů slánského stadiónu mžourali oči, aby nebyli palbou slunečních paprsků oslněni. Dorazil jich slušný závod. Není divu, protože extraliga ve svém předposledním kole slibovala rozetnout gordický uzel otázky letošního šampióna.
Po svém žarnovickém triumfu, kdy domácí sebrali tabulkové body Praze i Slanému, měl největší trumfy ve svých rukou Lubomír Vozár. Pokud by dnes vyhrál, nebylo by v otázce pardubického titulu, co řešit. Ale vzhledem k vysokému skóre by i druhé místo za Slaným či Prahou vlastně dekorovalo Pardubičany zlatými medailemi.
Aby o ně v takovém případě přišli, museli by skončit za čtrnáct dnů doma úplně poslední. A ten tým, který by dnes vyhrál, by musel zvítězit o více než s dvacetibodovou převahou nad Pardubicemi. A to je pravděpodobnější, že by se extraligová závěr přiletěli podívat také zelení mužíčci v létajícím talíři. Nicméně pojďme se raději vrátit nazpět do Slaného.
Po přeborovém pádu musely Pardubice oželet Hynka Štichaura, který laboruje s poraněným kolenem. Vypůjčily si však Michala Škurlu a s oslavencem Grzegorzem Zengotou a Václavem Milíkem v sestavě věřily, že mohou pořád tahat za nejdelší konec provazu. Jenže přišel trénink. A najednou Patrik Mikel ležel na ovále a pádila k němu sanitka.
Patrik Mikel popisuje svůj tréninkový pád:
„Jel jsem hodně na venku. Chytil jsem kolej, zlomil jsem to, abych to ustál. Jenže motorka se mi zvedla a já šel kolenem rovnou do manťáku. Říkali mi šest týdnů v klidu, ale já bych to chtěl zkusit už za dva…“
Ambulance s Patrikem Mikelem pádila do nemocnice a depem se šířily zprávy o zlomené stehenní kosti. Tomáš Suchánek, jehož vídáme v depu pardubického juniora v roli mechanika, záhy podobné kruté prognózy zmírňoval informacemi o prasklé pravé čéšce, již objevily rentgenové paprsky. Ostatně ve stejném duchu mluvil také sám Patrik Mikel, když se někdy okolo druhé série o berlích objevil nazpět na závodišti.
Přitom závod nejlépe rozehrály právě Pardubice. Grzegorz Zengota rychle pronikl do čela rozjížďky s číslem jedna, zatímco Josef Franc spodní stranou první zatáčky stihnul jenom Zdeňka Simotu. Ve druhém oblouku upadl Michal Tomka. Rychle se však vrátil do sedla. Závodníci ho už dojížděli, když ve třetím kole na stejném místě upadl znovu.
Rána do vrat vjezdu do depa zazněla hrozivě, nicméně slovenskému borci se nic nestalo. A ostatní závodnící mířící do cíle se mu stačili pohodlně vyhnout, takže červená světla se nemusela dostat do akce. Nicméně hned vzápětí si již zablikala. Druhá jízda přitom donutila hodně lidí otevřít ústa dokořán.
Na čele si hověl Michal Škurla, když po startu změřil Ondřeje Smetanu. Jakub Jamrog byl až za oběma Pražany. Ovšem pouze do té chvíle, než jej v první zatáčce podjel Jakub Valkovič! Slovenský junior si bohužel hvězdné chvilky užíval jen jedno jediné kolo. Již v prvním oblouku druhého upadl.
„Skákal jsem tam, noha mi vypadla z háku a neudržel jsem to,“ krčil v depu rameny a litoval o to víc, koho měl v té chvíli za zády. „Mrzí mě to o to víc, že jsem byl před Jamrogem.“ Mezitím na rampě nad páskou zasvitla modrá, která svým odstínem korespondovala s barvou povlaku slovenského juniora. Repete již bylo o něčem úplně jiném.
Jakub Jamrog triumfoval stylem start – síl. Michal Škurla byl druhý, jenže Ondřej Smetana se k němu blížil jako železná pilina k magnetu. Ve třetím kole si to pod svým klubovým kolegou v pardubické vestě namířil vnitřkem prvního oblouku do čela.
Jaký problém Pardubice bez Patrika Mikela vlastně mají, si celá řada lidí uvědomila až před třetí jízdou, na jejímž startu východočeský zástupce chyběl. Za juniora může startovat jen junior, jenže pardubický debutant Daniel Šilhán byl v základní čtyřce. A jako záskok za svého zraněného kolegu mohl nastoupit jen v roli žolíka či taktické rezervy.
Filip Hájek se rychle usadil ve vedení před Davidem Pacalajem a Petrem Chlupáčem ve slánské vestě. Praha se dostala na hrot průběžné klasifikace, aby ji na něm v rozjížďce s číslem čtyři podržel i Matěj Kůs. Rychle se dostal do čela, zatímco za jeho zády Eduard Krčmář rychle odkázal Václava Milíka do patřičných mezí.
Jenže stejně rychle se pustil do pražského kapitána a v nájezdu do třetího kola se dostal na první pozici. Jenomže již v následujícím výjezdu chytl o mantinel, vyjel po něm nahoru a skončil v děsivém pádu. Sanitka jej odvezla do depa, kde zaplaťpánbůh vystoupil ven a odkulhal do svého boxu. Repete posléze opanoval Václav Milík, když Matěje Kůse odvedl již s letem pásky k prosluněnému slánskému nebi.
Praha stále třímá delší konec provazu
Na počátku druhé série vedla devítibodová Praha o dva body před Pardubicemi, jejichž kouč mohl i nadále používat náhradníka Václava Milíka místo Daniela Šilhána, zatímco díru po Patriku Mikelovi neměl, kým zaplnit. Slaný byl pozadu o další dva, Žarnovica ještě o další dva body. Taktizoval i Tomáš Topinka.
Pro pátou jízdu nechal sedět Filipa Hájka a na ovál vyslal Jana Kvěcha. Ten pochopitelně nestačil na Václava Milíka, ovšem Zdeňka Simotu dokázal pacifikovat až do cíle. A tím pádem bylo evidentně rozhodnuto, že Jan Kvěch bude zaskakovat za juniorského mistra až do konce dnešního mítinku. Mezitím Matěj Kůs vodil Jakuba Jamroga a Michala Tomku za sebou od startu až do cíle, zatímco Pardubice neměly koho nasadit.
Josef Franc v rozjížďce s číslem sedm protáhl pražský nápor, když vypálil do vedení jako střela. Za sebou měl Michala Škurlu, jehož v úvodní zatáčce objel Petr Chlupáč. Pražan v pardubickém žoldu však téměř současně zvedl ruku a odstoupil s poruchou zapalování. Sotva Josef Franc projel cílem s náskokem zvící celé rovinky, měli Pražané již sedmibodový náskok, zatímco Slaný dotáhnul druhé Pardubice.
Bouřlivý aplaus uvítal Eduarda Krčmáře, sotva projel vraty depa na ovál k rozjížďce s číslem osm. O nějaké dvě minuty později byl jásot tribun ještě výraznější. Přitom start miláčka slánských tribun nebyl zrovna příkladný. Vedl Grzegorz Zengota, který si ze sebou vstříc první zatáčce vedl Ondřeje Smetanu.
Jenže Eduard Krčmář nasadil velkoryse střižený venek. Vmžiku se přenesl z třetího místa rovnou do čela! Po progresu toužil rovněž Ondřej Smetana. A vskutku ve třetím kole podjel Grzegorze Zengotu v úvodním oblouku. Jenže do Poláka v pardubické vestě jako když střelí. Okamžitě byl zpátky druhý, dokonce doklepnul Eduarda Krčmáře, nicméně slánský závodník si už vedení ohlídal jako oko ve své hlavě.
Slaný předčil Pardubice o bod, zatímco Pražané vedli o pět bodů před domácími. Lubomír Vozár již přemítal o žolíku, jenže Michal Škurla převrátil jeho plány vzhůru nohama. Michal Škurla vyměnil zapalování, ve výjezdu z první zatáčky objel Matěje Kůse, jehož start rozhodně musel zaujmout konstruktéry vesmírných raket.
Lubomír Vozár se smíchem připouští nečekanou změnu strategie:
„Už jsem žolíka připravenýho. Ale Michal Škurla mi to zkazil, že vyhrál.“
Mezitím v úvodním oblouku druhého kola Zdeněk Simota udolal Davida Pacalaje, jenž posléze musel zastavit kvůli píchlé zadní pneumatice. Jihočeský Plzeňan ve slánské vestě zkracoval vzdálenost od Matěje Kůse, jehož vnějškem závěrečné zatáčky připravil o dva body.
„Teď to bylo pěkný, ale nestartuju, a když odstartuju, dělám v první zatáčce chyby a nechávám se předjet,“ posteskl si Zdeněk Simota v depu. Pardubice srovnaly krok se Slaným, zatímco Praha byla před nimi jen o čtyři body. Velká ručička se párkrát proběhla okolo ciferníku a všechno bylo opět jinak.
Grzegorz Zengota slavil velkolepý triumf v rozjížďce s číslem deset. Jakub Jamrog na něho tlačil zejména v úvodním výjezdu, kdy se hnal vpřed zespodu na vnějšek. Jeho záměr nevyšel, tak se soustředil na udržení dvou bodů. Jan Kvěch dodal ten zbývající, zatímco Martin Gavenda, jenž skutečně nahradil Jána Mihálika v žarnovické sestavě, nakonec ani neprojel cílem.
Do dvanácté jízdy odstartoval nejlépe Josef Franc. Eduard Krčmář opět uvedl tribuny do varu, když vnějškem první zatáčky českého mistra objel. Při absenci Patrika Mikela si Jakub Valkovič jel pro poslední bod. A tak před čtvrtou sérií bylo skóre: Praha 24, Pardubice 21, Slaný 21 a Žarnovica 6, čímž se rýsoval báječný závěr.
Dvacátá jízda rozhoduje o druhém místě, druhé místo v zásadě i o titulu
Pražské vedení se poprvé od rozjížďky s číslem dvě otřáslo v základech na samém počátku předposlední pětiny. Že Lubomír Vozár nahradí Daniela Šilhána Václavem Milíkem bylo pochopitelně veřejné tajemství. Do kategorie nečekaných šoků však patřil nepodařený start Josefa France.
Dopředu vystřelil Václav Milík sledovaný Jakubem Jamrogem, jehož poháněla marná touha po chybě pardubického kapitána. Pražana však v první zatáčce zavřel David Pacalaj. Josef Franc inkasoval pořádnou cejchu, skoro se zastavil, aby pokračoval pomalu vpřed coby beznadějně poslední.
„Z tý čtyřky to bylo těžký,“ posteskl si ve svém boxu, kam dorazil rovnou z poslední zatáčky, aniž by se nechal odmávnout šachovnicovým praporkem. „A mám ti říct pravdu? Pak jsem se na to vykašlal.“
Pardubice se sice dotáhly na Pražany, jenže ve čtrnácté jízdě měl za ně nastoupit Patrik Mikel. Ján Daniel zavětřil skvělou příležitost pro žolíkový útok. Konkurence nebyla zrovna nejtěžší a slovenský kouč se uklidňoval tím, že když Moravan přijede až třetí, získá aspoň dva body. Konec konců byť by Martin Gavenda nakrásně vyhrál, šest bodů by žarnovické postavení stejně nezlepšilo.
Jenže realita byla ještě krutější. Martinu Gavendovi se při startu utrhla sedačka, takže jeho role žarnovického žolíka skončilo již po pár metrech odstoupením. Naproti tomu Ondřej Smetana velkým sólem odrazil pardubickou ofenzívu. A svým způsobem zmrazil i slánské aspirace. Zdeněk Simota si totiž samou snahou mohl překousnout řidítka, ale přes Pražana se nedostal.
Přesto však Slaný o bod přeskočil Pardubice. Jenže Grzegorz Zengota opět v rozjížďce s číslem patnáct otočil kormidlem na druhou stranu. Po rychlém startu za sebou přivedl do cíle Matěje Kůse, Petra Chlupáče a Jakuba Valkoviče. Praha vedla jen o dva body, ovšem v šestnácté jízdě se do ochránce svého klubu statečně postavil Jan Kvěch.
Jan Kvěch komentuje své vítězství v rozjížďce s číslem šestnáct:
„Počítal jsem, že Eda půjde na venek. Že je vyveze a já to dám pod ně. A tak jsem to tam protáh‘.“
Nejlepší start měl Eduard Krčmář, který zpacifikoval Michala Škurlu, ale středem první zatáčky převzal vedení Jan Kvěch. Před Michalem Škurlou jezdil také jeho jmenovec Tomka, dokud však na konci druhého okruhu nespadl. Základní část tak skončila čtyřbodovou převahou Prahy na Pardubice a Slaný s Žarnovicou daleko na chvostu.
Z čtveřice manažerů proto jako poslední nominoval do závěrečných rozjížděk své závodníky Tomáš Topinka ve chvíli, kdy už Ján Daniel, Milan Mach a Lubomír Vozár svou strategii odkryli. Všichni svorně rozdělili své síly docela rovnoměrně s tím, že rozjížďka s číslem devatenáct vypadala jako hluché pásmo bez silných střelců.
Podobně pojal závěr závodu i pražský kouč a do devatenácté jízdy ohlásil Jana Kvěcha. Pak se přece jen zarazil. Jenže když očima přehlédl obsazení na startovním roštu, svou nominaci potvrdil. Finální fáze mítinku však pochopitelně začala rozjížďkou s číslem sedmnáct. A naneštěstí pro Slaný Jakub Jamrog skočil do pásky.
Z trestné čáry stačil v prvním výjezdu podjet Jakuba Valkoviče, avšak Grzegorz Zengota jasně mířil za vítězstvím před zraky Ondřeje Smetany. Hned na to v rozjížďce s číslem osmnáct nejlépe odstartoval Michal Škurla. Ovšem již v úvodním oblouku se kolem něho přehnal Josef Franc. Nicméně diváky ze sedadel měl zvednout Zdeněk Simota.
Nejdřív ve druhé zatáčce objel Michala Škurlu, aby současně udeřil na Josefa France. Pražan však odolával. Byť měl namále ve druhém okruhu, kdy se Zdeněk Simota užuž zprava řítil okolo něho, vedení udržel. Jenomže všeho do času.
Do čtvrtého kola vjížděl Zdeněk Simota jako první. Avšak rovnou v následujícím oblouku se nechal vynést daleko na venek a Josef Franc opět převzal vedení. Zdeněk Simota nicméně nepouštěl příležitost, kterou popadl na pačesy. Protáhnul nájezd do poslední zatáčky, aby pod šachovnicovou vlajkou projížděl jako první.
Slaný se opět dotáhnul na Slaný a Praha o čtyři body před nimi se sápala po klice posledních dveří, které ji ještě dělily od dnešního triumfu. Otevřel je Jan Kvěch. „Odstartoval jsem a jel jsem si svoje,“ popisoval své suverénní vítězství. Petr Chlupáč za jeho zády nedal ani náznak šance Davidu Pacalajovi a Danielu Šilhánovi, jenž se právě dočkal svého extraligového debutu.
Očekávaný duel Eduard Krčmář vs. Václav Milík se v rozjížďce s číslem dvacet nekonal. Rozhodčí Pavel Kubeš příliš nehrotil dvouminutový limit. Slánský závodník viditelně na ovál nepospíchal. A jakmile se zjevil ve vratech depa, rozblikala se červená světla a on se otočil jako na obrtlíku a namířil si to nazpět do svého boxu.
„Byla to strategie, po tom pádu už nemůže,“ reagoval Milan Mach na nechápavé pohledy kolemstojících. Mezitím Václav Milík zkompletoval své patnáctibodové maximum před zraky Matěje Kůse a Martina Gavendy. Přihrál Pardubicím druhou příčku a potažmo i titul. A z radostného gesta Lubomíra Vozára bylo jasné, že aritmetická rovnice pro potvrzení zlata je v zásadě již vyřešena.
Hlasy z depa
„Dneska to bylo fajn,“ pochvaloval si Ondřej Smetana. „Mrzela mě první jízdy, před Jamrogem nejedeš každej‘ den. Dvouciferný skóre je v extralize vždycky úspěch.“
„Pro mě osobně docela náročný,“ připouštěl Josef Franc. „Od tréninku až do čtvrtý jízdy jsem měl technický potíže. Trápil jsem se psychiky a fyzicky, ale kluci to vynahradili a tahali jsme všichni jako tým.“
„Dráha se mi líbila,“ netajil se Jan Kvěch. „Byl tam materiál a to mně nevadí. První dvě jízdy jsem nemohl doladit motorku. Po startu skočila dopředu, ale promydlilo se to. Pak jsme to doladili.“
„Suprový závody,“ nechal se slyšet Václav Milík. „Dráha zezačátku špatná, ale pak se to vyhodilo. Mistři ještě nejsme, je ale málo pravděpodobný, že bychom nebyli. Ale budeme jásat až v Pardubicích. Škoda, že dnes nebyl Hynek a Patrik se zranil, smůla náš provázela. Ale ve třech je tohle krásnej‘ výsledek a v Pardubicích musíme potvrdit titul. Dneska se mi nejelo dobře, každej‘ závodník skákal na dráze, ale já si pak našel stopu. Jen první jízdu jsem neodstartoval. Edův pád vypadal hrozně, zaplaťpánbůh, že se mu nic nestalo.“
„Nějakej‘ technickej‘ problém,“ odtušil Michal Škurla komentář na téma svého pardubického hostování. „Nepodařilo se to vyřešit. Naštěstí druhá motorka fungovala dobře. A jestli Pardubice udělaly mistra, jsem vlastně mistr taky.“
„Celý závody jsem nestartoval,“ posteskl si Zdeněk Simota. „Snažil jsem se to dopasovat, aby to bylo silnější a motorka se rozmotávala dřív. Poslední jízdu jsem porazil Pepíčka, ale pořád jsem necejtil, že by to bylo ono.“
„Na hovno,“ vystihl své pocity po závodech Eduard Krčmář. „Jsem pomlácenej‘, noha mi vypadává z háku. Nechtěl jsem jít na držku, proto jsem nejel poslední jízdu. Ten pád to byla tlama! Mám před sebou důležitý závody a mám šanci ukázat se v Polsku.“
„Zle,“ odpověděl David Pacalaj na klasickou otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „Nestartovalo mi to, ušla guma, byl to smolný den. Nešly mi starty, neuměl jsem to dopasovat. Budu se snažit to napravit.“
„Dobré, ale byly chybičky,“ konstatoval Michal Tomka. „Dráha na lajně byla neskutečně rozbitá, když jsem to tam pustil, letěl jsem na mantinel. Tam už člověk nevěděl, co s tím dělat. Až v poslední jízdě jsem se nasral, naložil plnou a držel. Teď vím, že příště do Slaného nepojedu s tím, že je tady dobrá dráha, ale připravím se na to.“
„Bylo to těžké,“ vyprávěl Jakub Valkovič. „Dráha byla rozbitá, v nájezdech to skákalo. Mrzí mě hlavně první jízda, co jsem byl před Jamrogem. Skákal jsem, noha mi vypadla z háku a neudržel jsem to. Měl jsem ještě rychlost, pak už to bylo horší. Nebyla ani rychlost a ani mi nešly starty.“
| 1. AK Markéta Praha | 41 | ||
| Filip Hájek | 3 – – – | 3 | |
| Matěj Kůs | 2 3 1 2 | 2 | 10 |
| Ondřej Smetana | 2 1 2 3 | 2 | 10 |
| Josef Franc | 2 3 2 R | 2 | 9 |
| Jan Kvěch | 2 1 3 | 3 | 9 |
| 2. AMK ZP Pardubice | 35 | ||
| Michal Škurla, Praha | 1 E 3 1 | 1 | 6 |
| Grzegorz Zengota, PL | 3 2 3 3 | 3 | 14 |
| Patrik Mikel | – – – – | DNR | |
| Daniel Šilhán | – – – – | 0 | 0 |
| Václav Milík | 3 3 3 3 | 3 | 15 |
| 3. AK 3ton Slaný | 34 | ||
| Eduard Krčmář | X 3 3 2 | M | 8 |
| Petr Chlupáč | 1 2 1 1 | 2 | 7 |
| Jakub Jamrog, PL | 3 2 2 2 | 1 | 10 |
| Zdeněk Simota | 1 1 2 2 | 3 | 9 |
| bez náhradníka | |||
| 4. SC Žarnovica | 9 | ||
| Michal Tomka | F 1 0 ex | 0 | 1 |
| Jakub Valkovič | X 0 1 0 | 0 | 1 |
| Martin Gavenda | 1 1 R E* | 1 | 3 |
| David Pacalaj | 2 0 E 1 | 1 | 4 |
| bez náhradníka |
Poznámka: Michal Tomka byl po pádu v rozjížďce s číslem šestnáct předjet o kolo
Aktuální extraligová tabulka:
| bilance výsledků: | malé body: | velké body: | |
| 1. Pardubice | 2-5-0-0 | 237 | 23 |
| 2. Praha | 3-1-2-1 | 219 | 20 |
| 3. Slaný | 2-0-5-0 | 211 | 18 |
| 4. Žarnovica | 0-1-0-6 | 89 | 9 |
Foto: Karel Herman a Pavel Fišer
Loading ...
