České trio zametlo se stopětadvacítkařskou Evropou

11.8.2018 Antonín Škach

Divišov – 11. srpna
Evropský pohár stopětadvacítek v Divišově nabídl plno jízd s dramatickými souboji, které se ovšem netýkaly trojlístku českých reprezentantů. Ti totiž se svými motocykly Shupa vesměs vedli již v první zatáčce a do cíle přijížděli s velkým náskokem. Jak Jaroslav Vaníček, tak Vojtěch Šachl dokonce vyhráli základní část bez ztráty květinky. Bez okliky přes finále B se do áčka rovnou kvalifikoval také Bruno Belan. Závěrečná část se již netýkala Matěje Frýzy, jenž do céčka nepostoupil jen díky horším pomocným kritériím, a Vojtěcha Zamazala, který celý závod prostál ve společnosti rodičů u vrat depa v pohotovosti jako náhradník, aniž by se mu však naskytla jediná příležitost vyjet na ovál. Jaroslav Vaníček připouštěl, že se mu před startem finále A vrátila nervozita, jíž se postupně zbavil při svém vítězném tažení. Avšak již v úvodním nájezdu měl situaci pevně pod svou kontrolou a jasně vedl před Brunem Belanem pádícím za stříbrem. Skvělou podívanou však servíroval Vojtěch Šachl, jemuž se nepovedlo dostat se dopředu tak rychle jako jeho reprezentační kolegové. Sotva se ale v nájezdu do druhého kola zbavil dotěrného Kacpera Makowskeho, udeřil na Sama McGurka. Angličan, jenž se mezi nejlepších šest dostal z finále B, se ovšem nemínil vzdát jen tak. Divišovský závodník byl ale v první zatáčce třetího kola nekompromisní, ale v závěrečném oblouku musel být ještě důraznější, aby se natáhl pro bronz. Nešťastnému Angličanovi se zpod brýlí řinuly slzičky jako hrachy, nicméně pódium pro sebe zabrali čeští kolibříci. A pakliže něčeho litovali, tak jenom absence šampaňského, jimž by zkropili nejen sami sebe, nýbrž i nadšené přihlížející.

Bruno Belan, Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl dobyli stopětadvacítkářskou Evropu

Česká stopětadvacítkářská velmoc

Takové podmínky jako současná česká reprezentace plochodrážních stopětadvacítek měli u nás naposledy motokrosaři a soutěžáci někdy před třiceti lety. Vedle kompletního realizačního týmu SCM jim byla k dispozici rovněž parta ze Shupy posilněná tradičně o kouzelníka všech stopětadvacítek Petra Schmieda. A v neposlední řadě i tovární motocykly pražského výrobce.

Nakonec po něm sáhnul vlastně jen Bruno Belan. Jaroslav Vaníček si do továrního stroje zamontoval svůj vlastní motor. Vojtěch Šachl nastoupil se svými podvozky i motory. Matěj Frýza dostal nabídku osedlat tovární dvouventil. Nicméně plzeňský chlapec přece jen stále stojí na samém počátku své závodnické kariéry a měl respekt před motocyklem zpřevodovaným na velké rychlosti. Nakonec ale neodolal a v jedné rozjížďce na něho přece jen usedl.

Jaroslav Šůs komentuje fakt, že závodníci preferovali své motocykly před továrními:

„Myslím, že je to nakonec jedno, důležité je, aby vyhrála Shupa.“

Marlon Hegener (zelená) vede první jízdu před Brunem Belanem (ČB), Pawlem Trzesniewskim (modrá), Frido Vingem Viidasem (bílá) a Harry McGurkem (žlutá)

Po tréninku se divišovským závodištěm proháněl. Měnil prázdné pytle v odpadkových koších na balóny. A bohužel také nosil do depa prach ze sousedního pole, které se poněkud bezohledný traktorista rozhodl kultivovat právě v nevhodný okamžik. Nicméně devatenáct nejmladších závodníků se záhy představilo divákům na nástupu a pak už se šlo zápolit o evropský pohár.

V rozjížďce s číslem jedna vyrazil do čela Marlon Hegener sledovaný Pawlem Trzesniewskim. Bruno Belan jel za nimi a přetahoval se o třetí příčku s Frido Vingem Viidasem. Sergej Ljatosinskij, který dnes předsedal jury ukazoval svoji fotografii ze stupňů vítězů s jeho dědečkem. V úvodním nájezdu druhého kola ovšem Estonec upadl. Protože se nezvedal, zablikala červená světla a traťoví maršálové mávali červenými vlajkami.

Frido Ving Viidas po svém pádu v první jízdě

Estonský závodník naštěstí vyvázl z incidentu nezraněn, nicméně byl pochopitelně diskvalifikován z repete, které Bruno Belan pochopil jako druhou šanci. Vnějškem prvního oblouku letěl do vedení jako stíhačka vystřelená z letadlové lodi. Inkasoval drsnou ránu od Marlona Hegenera, který se cpal dopředu, ale krizový moment dokázal naprosto mistrovsky ustát.

Bruno Belan (ČB), Marlon Hegener (zelená) a Pawel Trzesniewski (modrá) v ostrém souboji

Ve výjezdu z úvodního oblouku převzal vedení Pawel Trzesniewski. Bruno Belan zatížil své konto čtyřmi body, což samozřejmě nebylo nikterak špatné. Jenže z českého úhlu pohledu měly lepší časy teprve přijít. První jízda byla z devíti rozjížděk základní části jedna ze dvou, jejímž cílem neprojížděl náš reprezentant jako vítěz!

Pódium vyhrazené pouze pro Čechy

Matěj Frýza nepostoupil do finálové části na pomocná kritéria

Ve druhé jízdě měl Vojtěch Šachl náskok bratru poloviny rovinky, než stačil vjet do druhého kola. Celá zápletka se točila okolo Bruna Thomase. Na našich oválech dobře známý Němec ještě nikdy nejel závod takové důležitosti. A tak byl pořádně nervózní nejen on, nýbrž také jeho rodiče a sestřička Frieda, která sama usedá za řidítka malého motocyklu.

Vojtěch Šachl (žlutá) se dostává do vedení před Luke Harrisona (ČB) a Bruna Thomase (zelená)

Bruno Thomas byl dlouho druhý za Vojtěchem Šachlem, než jej na sklonku druhého kola předjel Luke Harrison. Hned vzápětí dominoval Jaroslav Vaníček. Měl již astronomický náskok ve chvíli, kdy Sam McGurk v první zatáčce druhého kola objel druhého Lucu Kastnera. A Češi dominovali i nadále. Vojtěch Šachl se v první zatáčce mihnul okolo Frido Vinga Viidase jako, kdyby ho potkal Sam McGurk estonského závodníka předčil ve chvíli, kdy se domácí borec mohl opřít o svůj olbřímí náskok.

Jaroslav Vaníček (16) vede před Lucou Kastnerem (18), Samem McGurkem (17), Mateuszem Lopuskim (15), Alexandrou Schauer (13) a Nigelem Hummelem (14).

Rozjížďku s číslem pět vyhrál Jaroslav Vaníček stylem start – cíl. Šestá jízda se opakovala vinou pádu Nicka Colina Haltermanna. Jenže incident se odehrál v první zatáčce, takže Němec mohl na start repete. Bruno Belan prve suverénně vedl. Opakovačka nepřinesla pro něho nic složitějšího než, že ještě v úvodním nájezdu za sebou nechal Harryho McGurka.

Kacper Makowski (zelená) vs. Frido Ving Viidas

Byl to vskutku charakteristický obrázek! Slaňák spěl nezadržitelně k pěti bodům, zatímco zbývající pětice za jeho zády jen vřela iniciativou, aby se navzájem obrala o body. Poslední série základní části už na podobném image neměla změnit takřka vůbec nic. Sedmá jízda se opakovala vinou pádu Lucy Kastnera v první zatáčce. Nicméně stejně jako v prvním případě i při repete na čele naplno úřadoval Vojtěch Šachl.

Charakteristický obrázek – Jaroslav Vaníček už v prvním zatáčce bezpečně vede před celou smečkou svých pronásledovatelů

Hned poté v osmé jízdě Jaroslav Vaníček v prvním nájezdu dostal Pawla Trzesniewskieho, aby stejně jako Vojtěch Šachl také on uzavřel své účinkování v základní části uzavřel bez ztráty jediného bodu. Rovnou do finále A se kvalifikoval také Bruno Belan. Slánský závodník ale v deváté jízdě trčel za Kacperem Makowskim, jehož se vytrvale snažil připravit o druhou pozici, zatímco na čele řádil Frido Ving Viidas.

Nick Colin Haltermann (ČB) v drsném souboji s Nigelem Hummelem (zelená) a Harry McGurkem (červená)

Finálová část české fanoušky zaměstnala vlastně až ve svém závěru. Vojtěch Zamazal byl celou dobu v plné pohotovosti, aby vyjel na ovál, nicméně pro prvního náhradníka se nenašla vůbec žádná příležitost k výjezdu na ovál. Matěj Frýza inkasoval dva body, většinu závodu měl vrch nad Nickem Colinem Haltermannem. Jenže Němec na závěr vylepšil svou nulu dvěma body a to shodou okolností i na Plzeňanův úkor. A tak se na finále C mohl těšit on.

Marlon Hegener vede finále B před Samem McGurkem a Frido Vingem Viidasem

Finálový program ale odstartoval finále B, odkud se první dva měli kvalifikovat do áčka. Ačkoliv Frido Ving Viidas odstartoval nejlépe, záhy jej minuli Marlon Hegener a Sam McGurk,kteří se tím pádem dostali na startovní rošt finále A. Céčko vzápětí vyřešilo pořadí závěrečné třetiny aktuální klasifikace. Vyhrál jej Luca Kastner, když v první zatáčce minul Mateusze Lopuskeho.

Petr Šachl si uvědomuje pozadí bronzového úspěchu svého syna Vojtěcha:

„Díky Vencovi Hromasovi, vyjde nám vždycky vstříc.“

Luca Kastner a Sebastian Lopuski na čele finále C

Hned nato Jaroslav Vaníček pospíchal od výjezdu na dráhu, aby do nádrže svého motocyklu dolil palivo. Spěch však nebyl na místě, protože pořadatelé se svou vymazlenou dráhu rozhodli vylepšit ještě jednou úpravou. A tím pádem se ve vratech místo šestice aspirantů na stupně vítězů objevil červený Zetor.

Jaroslav Vaníček a Bruno Belan jezdí na čele finále A

Netrvalo však dlouho a áčko bylo připraveno. Sam McGurk se rozhodně nemohl stydět za svou reakci na let pásky k divišovskému nebi. Jenže Jaroslav Vaníček spěl za splněním svého snu a v první zatáčce se okolo Angličana prohnal do čela. Táhnul přitom za sebou Bruna Belana jako na provázku. Vojtěch Šachl byl v té chvíli čtvrtý.

Vojtěch Šachl (zelená) ze všech sil útočí na Sama McGurka

V nájezdu do druhého kola se zbavil Marlona Hegenera, jehož posléze v oblouku u depa podjel Pawel Trzesniewski. Divišovský závodník si ale nedokázal srovnat v hlavě, že by v domácím závodě, kde jeho akční snímek zdobil plakát, skončil těsně pod pódiem. Sam McGurk jej brzy měl za svými zády.

Od bronzu jej dělilo jedno jediné kolo. V první zatáčce se Vojtěch Šachl nekompromisně natáhnul pro třetí pozici. Byl odražen, ovšem jen proto, aby v posledním oblouku byl ještě nekompromisnější. Do cíle vskutku dorazil před Angličanem. A tak se na stupně vítězů vůbec žádný cizinec již nevešel.

Hlasy z depa

„Dobrý, dobrý,“ zářil Jaroslav Vaníček. „Dráha byla dobrá, líbilo se mi to. Motorka jela dobře, nakonec jsem jal na svý. Dobře se mně ovládá a dokázali jsme ji vychytat. Zezačátku jsem byl nervózní na startech. Pak to přestalo, jak jsem se do toho položil. Ale před finále jsem už byl nervózní hodně. Start mi vyšel, dal jsem plnej‘ plyn a ujížděl pryč.“

„Výborný,“ hodnotil Bruno Belan své druhé místo. „Motorka jela, šlapala. Ve finále jsem si vzal venek. Odtud se mi nejlíp jelo, nikdo mě tam neskříp‘. Jsem hodně spokojenej‘.“

„Dobrý,“ říkal Vojtěch Šachl, aby se pustil do líčení klíčových okamžiků finále A. „Věřil jsem v to, že to vyjde. Snažil jsem se pozorovat jeho (Sama McGurka – pozn. redakce) chyby. Nakonec mě natlačil a já mu to poslal po manťáku.“

Vojtěch Šachl srdnatě dotírá ve finále A na Sama McGurka

		TOT	C	B	A
1. Jaroslav Vaníček, CZ	5 5 5	15			1.
2. Bruno Belan, CZ	4 5 3	12			2.
3. Vojtěch Šachl, CZ	5 5 5	15			3.
4. Sam McGurk, GB	4 4 3	11		2.	4.
5. Pawel Trzesniewski, PL	5 2 4	11			5.
6. Marlon Hegener, D	3 4 2	9		1.	6.
7. Frido Ving Viidas, EST	X 3 5	8		3.
8. Luke Harrison, GB	4 3 4	11		4.
9. Kacper Makowski, PL	2 2 4	8		5.
10. Harry McGurk, GB	2 4 1	7		6.
11. Luca Kastner, D	3 3 X	6	1.
12. Mateusz Lopuski, PL	2 1 3	6	2.
13. Alexandra Schauer, D	1 0 2	3	3.
14. Nynke Sijbesma, NL	1 1 1	3	4.
15. Bruno Thomas, D	3 2 0	5	5.
16. Nick Colin Haltermann, D	0 0 2	2	6.
17. Matěj Frýza, CZ	1 0 1	2
18. Nigel Hummel, NL	0 1 0	1
19. Vojtěch Zamazal, CZ (res)		DNR

Finále A: zleva Bruno Belan, Vojtěch Šachl, Jaroslav Vaníček, Marlon Hegener a Sam McGurk

Foto: Karel Herman

Jaroslav Vaníček dovezl českou vlajku až na vrchol

přebor jednotlivců

Zdeněk Simota musel čekat na nejvyšší stupínek pódia o dvě hodiny déle

11.8.2018 Zdeněk Hrbáček

Kopřivnice – 11. srpna
Dnešní den začal ve městě Tatrovek jako trapná repríza červnové extraligy. Po tropických dnech, kdy vyprahlá země prosila o vláhu, se okolo osmé hodiny ranní rozpršelo. Voda se z oblohy snášela až do půl jedenácté. Mistrovský flat track a šestý díl plochodrážního přeboru pochopitelně nabraly zpoždění. Neporažený Zdeněk Simota, který si na severu Moravy polepšil na čele průběžné klasifikace, si na nejvyšší stupínek pódia vyskočil až okolo sedmé. Ještě předtím totiž musel Michal Škurla v rozjezdu o druhou příčku porazit Michala Tomku, jehož přítomnost při vyhlašování nejlepší trojice čekal asi jen málokdo.

Počasí organizuje časový harmonogram

Flat trackeři jeli svá finále hned po nástupu

Od půl jedenácté měli kopřivničtí pořadatelé plné ruce práce. Upravovali svou dlouhatánskou dráhu, přičemž největší bahýnko bylo v zatáčce pod lesem. Opět se sešla slušná divácká návštěva, které rozhodně neměla cesty na Letní stadión litovat.

V průběhu tréninku flat trackerů někdy okolo třinácté hodiny vysvitlo sluníčko. Mraky odtáhly kamsi do tramtárie a od té chvíle provázela závody modrá obloha. Místo čtvrt na jednu začalo mistrovství republiky ve flat tracku o půl druhé. Jeho finálové jízdy měly proložit přebor, nicméně organizátoři před ně dali jen slavnostní nástup úplně všech závodníků.

Chyběl Polák Bartosz Szymura, jemuž start nepovolila polská federace. Po finále třech flat trackerových kategorií odtrénovali plochodrážníci, aby deset minut před sedmnáctou hodinou páska vystřelila k obloze poprvé. Od té doby se trať upravovala již jen třikrát.

Martin Gavenda zařídil rozjezd

Start rozjezdu: Michal Tomka (červená) vs. Michal Škurla (modrá)

Start bývá v Kopřivnici alfou i omegou úspěchu. Avšak dnes se diváci dočkali šesti, sedmi pěkných předjetí. Kupříkladu Jakub Valkovič v devatenácté jízdě během kola postupně předčil Filipa Hájka a Daniela Klimu. Jaroslav Petrák zase krásně za svá záda odkázal Jakuba Valkoviče, Martin Gavenda zase Filipa Hájka.

Sám březolupský závodník musel v tomto ohledu zpytovat své svědomí. V rozjížďce s číslem skvěle odstartoval, ale vnějškem první zatáčky mu vítězství sebral Daniel Klíma. Jak se nakonec ukázalo, právě onen bodík chyběl Martinu Gavendovi ke stupňům vítězů. Na druhou stranu se však postaral o rozjezd, protože v rozjížďce s číslem osmnáct Michala Škurlu na druhé místo.

Třetí místo je pro Michala Tomku skvělým umístěním

Své páté vítězství si přitom připsal excelentní Zdeněk Simota a jeho patnácti bodům se nikdo jiný nedokázal ani přiblížit. Michal Škurla, jenž čtyřikrát vyhrál, totiž skončil se třinácti stejně jako Michal Tomka.
V rozjezdu lépe odstartoval Pražan. Slovák na něho dvakrát srdnatě zaútočil. Pak se však přetočil a dojel se ztrátou druhý. Třetí místo v přeboru je však jeho prozatím nejvýraznější výsledek na seniorské scéně.

Senioři hráli prim

Michal Tomka byl také nejlépe umístěným juniorem v dnešním závodě, v němž přece jen hráli prim starší borci. Další borcem mladším jednadvaceti let byl až šestý Patrik Mikel. Ten se v rozjížďce s číslem čtrnáct nechal vycukat a najel do pásky. Přitom předtím ve dvanácté jízdě se dvakrát předjel s Martinem Gavendou, než mu v boji o vítězství podlehl.

Jak Michal Škurla, tak Zdeněk Simota si v průběžné klasifikaci polepšili

Hned za ním se umístil Daniel Klíma, jemuž však u zadku nehoří doutnák kvalifikace pro plzeňské finále. Patrik Mikel bude ještě pár mistrovských bodů z Pardubic a Svitav potřebovat, protože doufat v další divokou kartu od sportovní komise může být ošidné. A to tím spíše, že by si o ni mohl říct Filip Hájek.

Ani jemu kopřivnický závod nevyšel dle představ. V osmé jízdě vedl, ale jeho vládu ukončil Jaroslav Petrák již v první kole. Čerstvého juniorského mistra zradila technika. Když se šoural do cíle, poslední bod mu sebral Jan Marek. Ten přitom ve třetím kole upadl, vrátil se do sedla, aby Filipa Hájka překonal nějakých patnáct metrů před cílem.

Publikum potěšil i Jan Macek. Už v rozjížďce s číslem čtyři předvedl nejrychlejší start. To se ještě rychle propadl za Jaroslava Petráka a Patrika Mikela, ovšem sedmnáctou jízdu už vyhrál před svým klubovým kolegou a žlutočervenou dvěstěpadesátkou s Michalem Bašteckým.

Povedený závod zajela také Sindy Weber. Skončila těsně na hranici první desítky a ani v jedné z jízd nevyšla naprázdno. V rozjížďce s číslem dvacet však měl namále. Udeřil na ni Daniel Šilhán. Škrtnul si však o bariéry a místo snu o dvou bodech měl rázem starosti udržet se v sedle.

A ještě jeden málo vídaný moment. Rozhodčí Lenka Felix musela přerušit start rozjížďky s číslem tři, protože nějaký kameraman si nad ovál pustil dron.

Michal Škurla, Zdeněk Simota a Michal Tomka stojí na stupních vítězů

1. Zdeněk Simota, Plzeň	3 3 3 3 3	15
2. Michal Škurla, Praha	3 3 3 3 1	13+3
3. Michal Tomka, SK – Žarnovica	2 3 3 2 3	13+2
4. Martin Gavenda, Březolupy	2 2 3 3 2	12
5. Jaroslav Petrák, Pardubice	2 3 2 3 0	10
6. Patrik Mikel, Pardubice	3 2 2 T 3	10
7. Daniel Klíma, Praha	3 2 1 2 1	9
8. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	2 1 2 2 2	9
9. Martin Mejtský, Pardubice	1 1 1 1 2	6
10. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)	1 2 1 1 1	6
11. Filip Hájek, Praha	1 E 2 2 0	5
12. Jan Macek, Kopřivnice	1 0 0 0 3	4
13. Roman Marek, Kopřivnice	T 1 0 1 2	4
14. Daniel Šilhán, Pardubice	0 1 1 1 0	3
15. Michal Baštecký, Praha (250 ccm)	0 0 0 0 1	1

Poznámka: původně přihlášený Bartosz Szymura nedostal startovní povolení od polské federace

Průběžné pořadí seriálu:

	PCE	BŘE	PCE	CHA	PLZ	KOP	TOT
	18.4.	21.4.	13.6.	24.6.	21.7.	11.8.
1. Zdeněk Simota, Plzeň*	22	25	(10)	18	25	25	115 (125)
2. Michal Škurla, Praha*	3	–	22	22	22	22	91
3. Zdeněk Holub, Praha	20	18	16	25	10	–	89
4. Ondřej Smetana, Praha	14	–	25	20	18	–	77
5. Hynek Štichauer, Pardubice*	25	22	20	–	8	–	75
6. Jan Kvěch, Praha	10	20	18	14	10	–	72
7. Martin Gavenda, Březolupy	16	12	6	12	–	18	64
8. Jaroslav Petrák, Pardubice	12	8	14	10	(7)	16	60 (67)
9. Petr Chlupáč, Praha	5	16	8	16	6	–	51
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica	8	14	7	–	12	–	41
11. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica	6	10	–	8	3	10	37
12. Martin Málek, Březolupy*	18	–	12	–	–	–	30
13. Patrik Mikel, Pardubice	–	–	0	–	14	14	28
14. Michal Tomka, SK – Žarnovica	–	2	2	–	–	20	24
15. Filip Hájek, Praha	7	6	5	–	–	6	24
16. Daniel Klíma, Praha	1	0	#	7	2	12	22
17. Michael Hádek, Plzeň	–	4	–	–	16	–	20
18. Martin Mejtský, Pardubice	4	1	0	–	–	8	13
19. Roman Čejka, Slaný	–	–	–	6	5	–	11
20. Pavel Kuchař, Praha	2	5	#	4	–	–	11
21. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)	0	0	0	3	–	7	10
22. Petr Babička, Slaný	–	–	4	5	–	–	9
23. Daniel Šilhán, Liberec/Pardubice	–	–	#	–	4	3	7
24. Ján Mihálik, SK – Žarnovica	–	7	–	–	–	–	7
25. Jan Macek, Kopřivnice	–	–	–	–	–	5	5
26. Roman Marek, Kopřivnice	–	–	–	–	–	4	4
27. Michal Danko, SK – Žarnovica	–	–	3	–	–	–	3
28. Pavel Čermák, Divišov	–	3	0	–	–	–	3
29. Michal Baštecký, Praha	–	+	#	0	–	2	2
30. Filip Šifalda, Chabařovice	–	–	–	2	–	–	2
31. Josef Novák, Pardubice	–	–	1	1	–	–	2
32. František Klier, Divišov	0	–	0	0	1	–	1
NC Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)	–	–	–	0	–	–	0
NC Milan Dobiáš, Chabařovice	–	0	#	–	–	–	0
NC Lukáš Vinter, Praha	–	–	–	–	0	–	0

mimo klasifikaci:
Ronny Weis, D	NC	–	–	–	–	–	–
Richard Geyer, D	NC	–	–	–	–	–	–
Andrei Popa, RUM	–	–	NC	–	–	–	–
Sjoerd Rozenberg, NL	–	–	–	–	NC	–	–
Jarno de Vries, NL	–	–	–	–	NC	–	–

Poznámka: již kvalifikovaní finalisté MR v Plzni jsou označeni hvězdičkou *; Pavel Čermák má povolené hostování v AK Divišov, Daniel Šilhán od pátého závodu v Plzni startoval s motocyklem 500 ccm na hostování v Pardubicích; + Michal Baštecký byl přihlášen pro závod v Březolupech, avšak nedorazil kvůli poruše dodávky; # účastníci vloženého závodu 250 ccm; počínaje čtvrtým závodem se do průběžné klasifikace počítají nejlepší výsledky ze 75% uskutečněných závodů zaokrouhlených nahoru

Foto: Miroslav Klimsza

EP do devatenácti let

Mads Hansen vyhrál evropský pohár

11.8.2018 Werner Schauer

Varkaus – 11. srpna
Pád mu zabránil, aby se v pardubickém semifinále postavil na stupně vítězů, avšak Mads Hansen si všechno vynahradil v dnešním finále evropského poháru do devatenácti let. Ve finském Varkausu se stal druhým vítězem poměrně stále ještě nové soutěže. Na pódiu mu dělali společnost Szymon Szlauderbach a Oleg Michajlovs. Jan Kvěch se vrací se skvělým sedmým místem, David Pacalaj byl jedenáctý a Petr Chlupáč patnáctý.

1. Mads Hansen, DK	3 3 3 2 3	14
2. Szymon Szlauderbach, PL	3 T 3 3 3	12
3. Oleg Michajlovs, LAT	2 3 X 3 3	11
4. Jonas Saifert-Salk, DK	3 1 1 3 2	10
5. Alan Szczotka, PL	1 3 2 3 1	10
6. Niklas Säyriö, FIN	1 2 3 2 1	9
7. Jan Kvěch, CZ	3 1 2 1 2	9
8. Kamil Nowacki, PL	2 3 1 2 0	8
9. Tom Brennan, GB	2 0 3 2 X	7
10. Artjom Trofimov, LAT	1 2 2 1 1	7
11. David Pacalaj, SK	2 1 E 1 2	6
12. Marko Levišin, UA	X 2 E F 3	5
13. Timi Salonen, FIN (res)	0 0 2 1 2	5
14. Mattia Lenarduzzi, I	1 2 1 – –	4
15. Petr Chlupáč, CZ	0 T 1 0 1	2
16. Alexander Woentin, I	X – – – –	0
17. William Björling, S	F – – – –	0

Foto: Tomáš Topinka

Ostatní závody

Zakousne se opět Jaroslav Vaníček do nejsladšího koláče?

11.8.2018 Jiřina Šifaldová (SC Chabařovice)

Chabařovice – 11. srpna
Vše je připravené a už netrpělivě vyhlížíme účastníky pilotního závodu Europe Cup 125ccm na krátké dráze v Chabařovicích. Účast přislíbilo Polsko, Německo, Holandsko a Estonsko, Anglie zatím nepotvrdila. Česká republika bude mít čtyři želízka v ohni, tak budeme držet palce, aby alespoň jeden, z nádherných pohárů, zůstal doma. Startujeme zítra ve třináct hodin.

Jaroslav Vaníček nemůže v Chabařovicích chybět

Foto: Jiřina Šifaldová

SpeedwayA-Z.cz

Archiv pro den: 11.8.2018