Třebusice – 3. srpna
Letošní šampionát dvojic, jenž je na programu zítra v Liberci, se v mnoha směrech vymyká svým patnácti předchůdcům. Poprvé od Kopřivnice v září 2002 se pojede klasickým rozpisem pro sedm dvojic a v nejnovější verzi startovní listiny nenajdeme ani jednoho cizince. Navíc se vytratily i soukromé týmy a KFPD Třebusice, nástupce Beranů ze slánských Memoriálů Antonína Vildeho, se do akce dostává až po rezignaci pořadatele na svůj vlastní tandem.
Tým s názvem Třebusičtí Berani a později Berani Třebusice SF absolvoval tři ročníky Memoriálu Antonína Vildeho, kde Vladimír Vopat letos postavil také Bellis Junior Team. „Měli jsme zájem nasadit také dvojici na mistrovství republiky,“ říká někdejší pražský kouč. „Bohužel skončilo to, že už startovní listina byla obsazena. Byli jsme první náhradníci, a když odstoupil Liberec, bylo nám to nabídnuto.“
V té chvíli mohl Vladimír Vopat jednat o jezdeckém složení. „Zajistili jsme si, aby jeli Filip Hájek s Michalem Škurlou, aby jeli naši závodníci,“ vysvětluje. „Mezinárodní mistrovství republiky by mělo bejt‘ v režii našich. Připravoval jsem si ale trumf na náhradníkovi.“
Tím měl být ovšem cizinec. „První varianta byl Viktor Trofimov, se kterým jsme se domluvili na mistrovství Evropy v Plzni,“ pokračuje Vladimír Vopat. „Ale v Toruni uplavaly juniorský družstva a jedou je v náhradním termínu, takže nemůže. Požádali jsme o spolupráci Luboše Tomíčka. Bude náš manažer a měl by udeřit hřebík na hlavičku. Začali jsme jednat s Davidem Bellegem, ale skončili jsme u finančních podmínek, a dospěli jsme k názoru, že to necháme našim.“
Do třebusické nominace posléze zasáhl Tomáš Topinka, který si Filipa Hájka stáhnul na náhradníka své Markéty. Nabídl však Zdeňka Holuba, jenž měl startovat po boku Josefa France za Olymp, jenž však sáhnul Eduardu Krčmářovi. Ten byl volný, když jej Slaný nechal stát.
„Stalo se, co se stalo,“ reaguje Vladimír Vopat. „Najednou se v naší sestavě objevil Zdenda, což kvitujeme, ale s Fílou počítáme do budoucna. Náš náhradník je neobsazenej‘ a na 99,9 procent to tak zůstane. To by se muselo vyvrbit něco novýho dneska, ale stejně by to asi skončilo na finančních podmínkách. Vycházely by na něho jen čtyři jízdy a to je moc peněz. A u nás se na závodníky skládají důchodci po stokorunách.“
I bez cizince si však muž, pod jehož vedením svého času Pražané útočili na stále unikající titul v extralize, nepřipadá jakou outsider. „Bez náhradníka každej‘ pojede šestkrát,“ uvažuje. „Odjedou si tom budou mít trénink na extraligu a mistrovství republiky. Měli by bejt‘ sjetý, teda myslím spolu na dráze, aby nedošlo o omylu (smích). A mohlo by nám to vyjít.“
Nicméně kde zůstali obligátní Berani v názvu třebusického tandemu? „Přistoupili jsme ke změně názvu na Klub fanoušků ploché dráhy,“ usmívá se Vladimír Vopat. „S ohledem na renomé ostatních klubů nám nepřišlo, že by bylo důstojný, aby s nimi na pódiu stáli Berani.“
Přehled působení třebusického týmu na českých oválech:
Liberec – 3. srpna
Pro případ, že by to v sobotu nevyšlo s titulem mistra republiky, kluci začali testovat novou živnost. I tak by se dal nazvat tento snímek. Jenže ono to tak úplně není. Kdo chtěl ještě před zítřkem testovat nastavení svých motocyklů, měl včera poslední možnost. Stejný čas patnáct hodin a stejná teplota plus šestatřicet hodně napověděly, jak to bude ve Starých Pavlovicích vypadat. Závodníci pod vedením Tomáše Topinky brali všechno nesmírně vážně. Zítřek bude maso a ten, kdo si odveze titul mistra republiky dvojic, určitě bude muset sáhnout až na dno sil. Startujeme úderem patnácté hodiny a vy zatím můžete tipovat, kdo si stoupne na bednu.
Pardubice – 2. srpna
S výjimkou let 1981 – 1985 se mistrovství republiky dvojic jezdí pravidelně od sezóny 1977. Je proto s podivem, že se Pardubice navzdory silným sestavám v průběhu celé historie svého prvního titulu dočkaly až v Březolupech na sklonku srpna 2013. Od té doby se Východočeši radovali ze zlata ještě třikrát. Ve všech případech byl u jejich vítězství Václav Milík a pokaždé měl jiného kolegu. Tento zajímavý rekord však nebude v sobotu v Liberci pokračovat, jelikož pardubický kapitán nastoupí po boku Hynka Štichauera, který s ním byl u prvního titulu před pěti lety.
„Vašek si vybral Hynka,“ objasňuje pozadí nominace Lubomír Vozár. „A tak jedou spolu. Už to jednou spolu vyhráli, můžou to zopakovat. Ale Pražáci jsou silný, uvidíme, jenom doufám, že nebude takové vedro.“
I když by v případě pardubického triumfu padnul rekord Václava Milíka, že vítězí pokaždé s jiným partnerem, do statistik by se naproti tomu dostal Hynek Štichauer. Stal by se totiž prozatím jediným borcem, s nímž by pardubický kapitán vyhrál podruhé.
V minulosti si však Pardubice většinou s jedním týmem nevystačily… „Bylo víc dvojic, teď to vyšlo na sedm,“ komentuje Lubomír Vozár první změnu rozpisu po patnácti letech. „Nestavěli jsme druhou dvojici, protože Josef Novák a Martin Mejtský měli jet MACEC Cup v Rawiczi. Ale tak pak dali až na sedmnáctého.“
Slaný – 2. srpna
První zářijový den se ve francouzském Morizes představí nejen český nároďák ve světovém šampionátu dlouhodrážních družstev. Před ním bude totiž na programu pohár FIM mládeže stopětadvacítek. Proto minulou neděli sledovaly divišovský mistrovský podnik rovněž špičky SCM Slaný, v jehož gesci je reprezentace v nižších kubaturách.
Pro podnik v Morizes šéf střediska Petr Křikava a trenér Miroslav Rosůlek vybrali Jaroslava Vaníčka, Bruna Belana a Milana Dobiáše.
Poole – 1. srpna
Před současnými tropickými vedry se dá nejlépe ukrýt u vody. On to dobře ví, takže se dnes koupal ve vlnách kanálu La Manche. Nebo spíše English Channel, jelikož dlel na jeho anglické straně, kde se francouzská verze názvu úžiny mezi Keltským a Severním mořem příliš nenosí. Večer se možná sveze v Poolu, aby pak spěchal zpátky do Čech. V neděli má být klíčovou postavou slánského 3tonu při žarnovické extralize. A ještě o čtyřiadvacet hodin dříve se v Liberci postaví na start mistrovství republiky dvojic po boku Ondřeje Smetany. Zdeněk Simota se magazínu speedwayA-Z svěřil, proč se jezdecké spojení s dvěma triumfy ve slánském Memoriálu Antonína Vildeho poprvé objeví rovněž v šampionátu republiky.
„Ležíme u moře,“ popisoval Zdeněk Simota okolo jedné hodiny po obědě, co právě dělá, aby ovšem vyvrátil spekulace, že se do ostrovní monarchie vydal finalizovat smlouvu s nějakým z místních klubů. „Byl jsem tady za známýma, ale večer se jdeme podívat do Poolu, jedou s King’s Lynn.“
Přitom není vůbec vyloučeno, že se v akci objeví také plzeňský závodník. „Mám motorky s sebou,“ říká. „Možná, že budu trénovat. Uvidíme, jak to půjde, v Anglii musí bejt‘ konec závodu do dvaadvaceti hodin.“
Ať už jeho trénování dopadne jakkoliv, nazítří bude muset otočit čumák své dodávky směrem k českým tropům. Sobota se totiž nezadržitelně blíží a s ní rovněž šampionát dvojic, kde nastoupí za svou Plzeň spolu s Ondřejem Smetanou. Spolu v letech 2017 a 2018 vyhráli dva Memoriály Antonína Vildeho.
„Plzeň mi řekla, ať si vyberu, koho chci,“ vysvětluje svou volbu. „Jeho taťka mi zaplatil Vildeho, tak jede na oplátku. Jsem rád, že ho Praha uvolnila, takže můžeme jet spolu.“
Loni na plzeňských Borech nastoupil Zdeněk Simota po boku Jasona Doyleho. Ambice na titul se ale vytratily, když hvězdný Australan nenechal v první zatáčce Plzeňanovi dost místa. A Lenka Felixová po jeho pádu propásla šanci získat označení velkorysá sudí, byť tomu okolnosti přímo nahrávaly.
„Loni na to dali peníze HBC fans,“ chechtá se Zdeněk Simota nad hypotézou, že se světovému šampiónovi letos pomstil za promarněnou příležitost stát se českým mistrem ve dvojicích. „Letos řekl, že na to nemaj‘ peníze. Ve startovní listině v Liberci není žádnej‘ cizinec. Bude to hodně vyrovnanej‘ závod.“
Jeden titul a čtyři bronzy
Na kalendáři byla středa 28. srpna roku 2002 a v pardubickém Svítkově se konalo druhé semifinále mistrovství republiky družstev. Na svou premiéru v šampionátu se chystal rovněž Zdeněk Simota, tehdy sedmnáctiletý junior. Dnes je k nevíře, že hájil barvy dokonce až třetího páru Mšena. Nicméně tehdy jim s bezmála o čtvrt století starším Karlem Průšou přece jen pár bodů na postup chybělo.
Napřesrok Petr Moravec prosadil svůj záměr konat šampionát dvojic dle britského modelu, který jej nadchnul o rok dříve, když pobýval v Anglii při světovém poháru družstev. V Březolupech měl Zdeněk Simota opět o poznání staršího parťáka, Karla Kadlece, jehož myšlenka vrátit se na ovály po letech pauzy jen kvůli veteránským závodům na dlouhé dráze vzala rychle zasvé.
Také třetí účast Zdeňka Simoty v českých dvojicích přinesla jeho spojení se starším kolegou Petrem Vandírkem. Ale také velký úspěch. Plzeňský junior sice v semifinále upadl, ale v malém finále vyzráli na pražský Olymp. Bohumil Brhel odpadl vinou poruchy motocyklu z prvního místa a Luboš Tomíček byl sám krátký, aby ohrozil vedoucí tandem Petr Vandírek – Zdeněk Simota.
Dvojice dostávala jen jeden pohár a Petr Vandírek dodnes vzpomíná, že jej nechal Zdeňku Simotovi, který byl ve svých devatenácti letech z takové ceny pochopitelně na větvi. Jenže mladý junior stoupal po plochodrážních žebříčcích výše a výše. Napřesrok již působil v britské lize, takže v Divišově chyběl.
Jeho otec Zdeněk na druhý den ráno rychle sháněl výsledky, protože jeho bohémská nátura mu velela patřičně uctít spoustu kamarádů u stánku s občerstvením. Bylo teplo, takže raději odjel ještě před vrcholem závodu. Nicméně přátelství není jen fráze, takže když mu syn dopoledne volal, mohl jej informovat, že na mistrovský trůn usedli slánští Patrik Linhart a Pawel Staszek.
Vrátil se až po třech letech v barvách fanouškovského uskupení HBC, s nímž jej spojovalo pouto také v dalších sezónách. Tehdy v Divišově obhájil tři roky starý bronz a vytvořil ojedinělý rekord, když jako jediný stál v mistrovství republiky dvojic na pódiu s otcem i synem, protože jeho kolegou byl Adam Vandírek.
Vážný úraz páteře jej pustil do šampionátu dvojic až roku 2009, ovšem v týmu Františka Liebezeita spolu s Filipem Šiterou po postupu z kvalifikace vypadl ve skupině. Sezóna 2010 zastihla plzeňského borce opět v týmu HBC, jemuž se povedlo spojit se s Centrem sportu ministerstva vnitra, které dodalo Josefa France. A výsledkem se stal mistrovský titul.
Následovala horší léta, ale také comeback do ligy v monarchii královny Alžběty II. Spojení s HBC fans však neslo své ovoce. Jan Trojánek po svém odchodu z Divišova provedl obrat o sto osmdesát stupňů a z liberálního podnikatele se stal politikem za hnutí stojící na neomarxisticky levicové části politického spektra.
Výsledkem se stala dohoda s plzeňským klubem a Zdeněk Simota dostal dvakrát hvězdného kolegu. Poprvé Mateje Žagara, který se před branami pražské Markéty zjevil naprosto nečekaně, podruhé Jasona Doyleho, když z původního záměru o povolání Grega Hancocka sešlo. Výsledkem se stala dvě třetí místa, byť v případě loňské Plzně dostala fair-play přece jen trošku přes prdýlku.
Jenže loni bylo loni a letos je letos. Zdeněk Simota v sobotu dorazí do Liberce coby exmistr republiky z před osmi lety a držitel dalších čtyř bronzových medailí. Co se pod Ještědem odehraje je stále ve hvězdách. A nejlepší způsob, jak to zjistit, je být od patnácti hodin při tom rovnou v ochozech.
Zdeněk Simota v mistrovství republiky dvojic:
sezóna:
finálový závod:
tým a kolega:
umístění
7.9.2003
Březolupy
PK Plzeň – Karel Kadlec
5./skupina A
5.7.2004
Mšeno
PK Plzeň – Petr Vandírek
bronz
29.7.2007
Divišov
HBC&Rarach Fans Team – Adam Vandírek
bronz
8.8.2009
Liberec
DaK Moto Jablonec – Filip Šitera
3./skupina B
11.9.2010
Divišov
HBC&Vrates/CS MV – Josef Franc
mistři
3.9.2011
Březolupy
HBC&Vrates/Divišov – Jan Jaroš
4.
11.8.2012
Mšeno
PK Plzeň + AK Divišov – Filip Šitera
4./skupina A
31.8.2013
Březolupy
DaK Moto Team Liebezeit – Jan Holub
4./skupina B
6.9.2016
Praha
PK Plzeň – HBC&Vrates – Matej Žagar
bronz
8.5.2017
Plzeň
PK Plzeň – HBC&Vrates – Jason Doyle
bronz
4.8.2018
Liberec
PK Plzeň – Ondřej Smetana
?
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer a Antonín Škach
Divišov – 10. srpna
Termínový kalendář podniků FIM či FIM Europe je u nás hodně bohatý. Od dubna až do září můžeme měsíc co měsíc navštívit plochodrážní mítink ranku mistrovství světa či Evropy. Výjimkou není ani srpen, který svou druhou sobotu zpestřuje evropským pohárem v Divišově.
Tipujte:
Loading ...
Českou nominaci rozhodl již závod šampionátu republiky v Plzni. Pavel Kuchař, který s myšlenkou startu v Divišově koketoval, se nakonec rozhodl soustředit se již výhradně na silnější plochodrážní kubatury.
Ve startovní listině figuruje jediný ostřílený kozák Milan Dobiáš, zbývající trojice Jaroslav Vaníček, Bruno Belan a Vojtěch Šachl jsou reprezentačními nováčky. A to samé platí i o dvojici náhradníků. Kvůli rodinné dovolené Štěpána Jurčy se o posty rezerv podělí Matěj Frýza a Vojtěch Zamazal.
Všichni se pochopitelně objevili na divišovské klasické dráze minulou neděli, kdy český šampionát pokračoval svým pátým dějstvím. Vojtěch Šachl dokonce otestoval svůj nový motocykl pořízený právě především pro prestižní podnik pořádaný na jeho domácí dráze.
Z ostatních účastníků evropského poháru využili šanci dostat se na ovál také Poláci Mateusz Lopuski a Kacper Makowski. Ve dvacetičlenné startovní listině nalezneme i další jména známá z českých závodů stopětadvacítek, a sice Bruna Thomase a Alexandru Schauer.
Startovní listina evropského poháru stopětadvacítek v Divišově (11. srpna):