Leszno – 22. července
Druhé finále světového šampionátu juniorů mělo stejného vítěze. Maksym Drabik na své triumfální dráze v Leszně neztratil jediný bod, takže před vyvrcholením v Pardubicích má náskok šesti bodů na Bartosze Smektalu. Ten skončil druhý a po diskvalifikaci Dominika Kubery se na pódium postavil také Daniel Bewley.
Chabařovice – 21. července
Sobotní ráno už dosahovalo letních teplot i přesto si do Chabařovic namířilo třináct závodníků chtivých tréninku. I za tropických podmínek se podařilo dráhu ukropit a od deseti do šestnácti hodin trénoval flat track v čele s Pavlom Pučkem a dva Liberečáci s pětistovkou a stopětadvacítkou.
Trénink se povedl, nebyl žádný větší pád, pouze double uklouznutí na nakropené dráze. V jedné zatáčce se postupně skácely zemi dva flattrackové speciály.
Chuť trénovat měl i nováček Michal Štok a desetiletý Tadeáš Růžička z Liberce. Tadeáš měl radost, že se mohl porovnat se soupeřem, sedmiletým chabařovickým benjamínkem Péťou Markem a mohli si spolu trochu zazávodit.
Praha – 22. července
V české juniorce, která vyvrcholí příští neděli v Divišově, zatím neztratil jediný bod. Po maximech v Praze a v Plzni byl na nejlepší cestě, aby se ve svých jednadvaceti letech stal mistrem republiky. Nicméně zlomená klička z juniorského mistrovství světa v Daugavpilsu otřásla jeho ambicemi. Filip Hájek se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že byť dnes nejede druhé světové finále v Leszně, chce své postavení v domácím šampionátu potvrdit na ovále.
Tipujte:
Loading ...
„Pohyblivost je špatná, není tam taková ta jistota,“ vysvětluje Filip Hájek, proč se nakonec rozhodl v Leszně nestartovat. „Ale příští tejden chci začít trénovat. Snad to půjde…“
Poté co Patrik Mikel po pádu nedokončil druhý závod české juniorky v Plzni, jsou nejbližšími pronásledovateli pražského juniora jeho kluboví kolegové Petr Chlupáč a Jan Kvěch. Na Filipa Hájka ztrácí pět bodů. O další dva pozadu je David Pacalaj, zatímco Patrik Mikel na páté pozici je za leaderem již o deset bodů.
„Mám pět bodů náskok, bylo by hezký vyhrát titul,“ uvažuje Filip Hájek, který však navzdory svému odhodlání stojí oběma nohama na pevné zemi. „Kluci jsou rozjetější a já mám měsíc pauzu.“
Cardiff – 21. července
Britská Speedway Grand Prix v Cardiffu včera zažila skvělý moment pro polskou plochou dráhu, když všichni čtyři bíločervení závodníci stanuli v semifinále. Nakonec vyhrál Bartosz Zmarzlik, který se na tiskové konferenci nechal slyšet, že svůj triumf věnuje týmu. Druhý Tai Woffinden byl zase spokojený, že zvýšil své vedení na čele aktuální klasifikace. Martin Vaculík stejně jako v Horsensu inkasoval jen tři body za vítězství v úvodní sérii.
Bartosz Zmarzlik se v Cardiffu prezentoval pohotovými starty a úžasnou rychlostí a po třetí příčce z Hallstaviku se postavil na nejvyšší stupínek pódia. „Cítím se velmi dobře, protože jsem v Cardiffu vyhrál poprvé a je to potřetí, kdy jsem vyhrál nějakou velkou cenu,“ vyprávěl na tiskové konferenci. „Jsem velmi šťastný, protože můj tým letos pracuje velice tvrdě. Na začátku seriálu Speedway Grand Prix jsem měl trochu problémy. Polská a švédská liga nebyly problém, ale někdy jsou motory pro velké ceny odlišné. Ale celou dobu se s každým závodem učím a dneska můj tým pracoval skvěle. Dosáhli jsme skvělý výsledek ne jenom pro mě, ale pro tým. takový výsledek jsem strašně chtěl nejen já, ale i oni.“
1. Bartosz Zmarzlik, PL
3 3 2 3 2 3 3
19
2. Tai Woffinden, GB
3 1 3 1 3 3 2
16
3. Maciej Janowski, PL
3 ex 3 0 3 2 1
12
4. Greg Hancock, USA
0 3 3 2 2 2 0
12
5. Patryk Dudek, PL
1 2 2 3 2 0
10
6. Przemyslaw Pawlicki, PL
2 2 2 2 1 1
10
7. Craig Cook, GB
0 3 3 3 ex E
9
8. Emil Sajfutdinov, RUS
2 3 2 0 0 1
8
9. Chris Holder, AUS
2 1 1 0 3
7
10. Fredrik Lindgren, S
1 2 1 2 1
7
11. Nicki Pedersen, DK
2 2 0 2 E
6
12. Artjom Laguta, RUS
1 0 1 3 1
6
13. Jason Doyle, AUS
1 1 0 1 3
6
14. Matej Žagar, SLO
0 1 1 1 2
5
15. Martin Vaculík, SK
3 0 F R R
3
16. Robert Lambert, GB
ex ex 0 1 ex
1
17. Daniel Bewley, GB (res)
0
0
18. Jason Garrity, GB (res)
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 81, 2. Fredrik Lindgren 61, 3. Maciej Janowski 59, 4. Emil Sajfutdinov 56, 5. Bartosz Zmarzlik 55, 6. Greg Hancock 53, 7. Artjom Laguta 47, 8. Patryk Dudek 46, 9. Jason Doyle 40, 10. Chris Holder 38, 11. Matej Žagar 34, 12. Nicki Pedersen 31, 13. Przemyslaw Pawlicki 24, 14. Craig Cook 18, 15. Niels-Kristian Iversen 9, 16. Martin Vaculík 7, 17. Krzysztof Kasprzak 7, 18. Andreas Jonsson 7, 19. Václav Milík 6, 20. Michael Jepsen Jensen 4, 21. Maksym Drabik 2, 22. Bartosz Smektala 2, 23. Robert Lambert 1, 24. Mikkel Michelsen 1.
Lonigo – 21. července
Pro Angličany skončil boj o postup do evropského finále dvojic již předem, když se Richard Lawson nedostal na palubu svého letadla. Nicméně jeho parťák Adam Ellis, který nastoupil sám, zkomplikoval postavení českého týmu, když v sedmé jízdě porazil Václava Milíka a Eduarda Krčmáře. V té době jsme měli za sebou remízu s Italy, kterou zajistil Václav Milík, zatímco Josef Franc nebodoval, a povinných pět bodů s Rumuny. Eduard Krčmář, který ve čtvrtek ještě testoval v Kršku a o tréninku jezdil skvělé časy, vyhrál rozjížďku s číslem dvanáct, ovšem Václava Milíka připravil o bod Matic Ivačič. Rozhodující verdikt musela přinést rozjížďka s číslem patnáct, kdy naše borce očekávali Švédové. Italové před ním nemohli jet s Rumuny jinak než 5:1, takže skončili závod s dvaceti body. Poslední slovo krátce před půlnocí pronesli Linus Sundström a Oliver Berntzon. Porazili Eduarda Krčmáře s Josefem Francem, čímž Čechy vyřadili z finále, a sami celý závod vyhráli.
Plzeň – 21. července
Okolo půl šesté ráno nebylo Zdeňku Simotovi zrovna hej. Včera večer to při selských slavnostech v Holašovicích pochopitelně nikterak nepřeháněl, nicméně masíčko mu nesedlo a nyní hledalo ne zrovna příjemné způsoby, kterak se z jeho útrob dostat zase zpátky na tento svět. Do toho si jihočeský závodník musel vypůjčit auto, aby si mohl na Borech obléknout vestu pořádajícího klubu pro pátý podnik letošního přeboru. Ale pak už bylo pro Zdeňka Simotu všechno jen skvělé. Řádil jako černá ruka a připisoval si jednu trojku za druhou. Patnáctibodové maximum mu přineslo pětadvacet bodů do průběžné klasifikace soutěže a ty jej vynesly do čela. Vývoj závodu byl klasicky přeborově zašmodrchaný. Hynek Štichauer doplatil na prasklou pneumatiku zrovna, když vedl třináctou jízdu. Patrik Mikel začal porážkou Jana Kvěcha, aby si ovšem ze sedmé jízdy nepřivezl nic než vypasenou nulu. David Pacalaj upadl a bodík tu či onde ztratili také Ondřej Smetana, Zdeněk Holub a ostatně i Michael Hádek, jemuž však zmiňované vyřazení Hynka Štichauera přihrálo na konto další vítězství. Za suverénním vítězem skončili Michal Škurla, který prohrál jen s ním v rozjížďce s číslem čtyři, a Jan Kvěch. Ten se sice se Zdeňkem Samotou nepotkal, ovšem kromě Patrika Mikela jej porazil i Michal Škurla v rozjížďce s číslem jednadvacet. Benjamínek pražské Markéty mohl hovořit také o štěstí, že jej sudí nevyloučil po pádu v úvodním oblouku šesté jízdy, takže v repete mohl získat skalp Davida Pacalaje. Svého suveréna měly i stopětadvacítky, které dnes jely čtvrtý podnik svého klasického šampionátu. Již počtvrté za sebou neprohrál Jaroslav Vaníček jedinou rozjížďku. Vojtěch Šachl sice v závěru upadl, ale svou chybu napravil, když v rozjezdu o druhé místo odvedl Milana Dobiáše.
Zdeněk Simota sám v čele
Dusno k zalknutí hrozilo pořádnou bouřkou. Avšak ta nakonec celé odpoledne borský stadión míjela poměrně širokým obloukem, aby uzdu svému řádění popustila v plzeňském okolí. Kapky, které dnes dopadly do depa a na dráhu, nestály ani za řeč.
Program na ovále, jenž se po truck show dočkal velkorysé rekonstrukce, byl pořádně dlouhý. K pětadvaceti přeborovým rozjížďkám se měli přidat se svou troškou do mlýna rovněž kolibříci, aby list čtvrtého dílu svého klasického mistrovství republiky popsali deseti jízdami.
Prvním vítězem se stal Patrik Mikel, když rychlým startem zaskočil Jana Kvěcha. Daniel Klíma nakonec neviděl cíl vinou pádu ve třetím okruhu, zatímco Petr Babička se z účasti v celém závodě omluvil předem. Vzápětí Michael Hádek, jenž letos s vypůjčeným motocyklem zasáhl do přeboru podruhé, svedl úchvatnou bitku o vítězství s Petrem Chlupáčem.
Pražan plzeňského závodníka objel po vnějšku první zatáčky. Michael Hádek si nedopřál klidu, dokud se ve druhém kole nedostal zase nazpět po spodní straně druhého oblouku. Ke třem bodům se v rozjížďce s číslem tři propracoval Hynek Štichauer, jenž v úvodním oblouk zprava minul Jakuba Valkoviče.
A pak se již vlády ujal Zdeněk Simota, když v rozjížďce s číslem čtyři za svá záda rychle poslal Michala Škurlu. Jenže ve druhém kole upadl Lukáš Vinter. Byl diskvalifikován, navíc po incidentu již v závodě nepokračoval. Stejně učinil také František Klier, jenž upadl v rozjížďce s číslem pět.
„O tréninku jsem si narazil ruku, teď jsem šel zase na hubu, teď neudržím motorku,“ vyprávěl divišovský závodník, který se dostal do bezpečí včas, takže Adam Jaksch mohl nechat spínač červených světel v klidu. „Chytil jsem díru, sekly se mi řidítka, nemoh‘ jsem zatočit a trefil jsem mantinel.“
Avšak pojďme nazpět k momentům, které formovaly pořadí na špici závěrečné klasifikace. Při repete rozjížďky s číslem čtyři reagoval na let pásky nejlépe opět Michal Škurla. „Tohle není dráha, kde se moc předjíždí a Simoťák dobře odpálil,“ popisoval Pražan, proč jej Zdeněk Simota překonal ještě před nájezdem do první zatáčky. Seznam úvodních vítězů v páté jízdě uzavřel David Pacalaj.
Slovenský borec triumfoval stylem start – cíl, avšak po úvodních dvou rozjížďkách stopětadvacítek a první přestávce na úpravu dráhy, se měl stát prvním poraženým. Jeho reakci na let pásky nešlo vůbec nic vytknout, ale Jan Kvěch byl v úvodním nájezdu rychlejší. Převzal vedení, nicméně skončil s motocyklem zapíchnutým pod nafukovací bariérou. Nebyl diskvalifikován, takže opakovačka mohla nabídnout stejný pohled. Pochopitelně s tím rozdílem, že Jan Kvěch dotáhl svůj předjížděcí manévr Davida Pacalaje až do konce a tedy bez pádu.
Patrik Mikel vysvětluje nulu z rozjížďky s číslem sedm:
„Start na hovno, neměl jsem místo…“
Z okruhu úvodních vítězů však dopadl nejhůře Patrik Mikel. Zatímco Zdeněk Holub, jenž prve ztratil bod s Davidem Pacalajem, dosáhl hladkého triumfu ve stylu start – cíl, pardubického juniora rychle minul Ondřej Smetana zvenčí a záhy i Michael Hádek zevnitř.
Klíčový triumf získal Zdeněk Simota v rozjížďce s číslem devět, v níž odstartoval na Hynka Štichauera, aby osaměl na hrotu průběžné klasifikace. Zástup pětibodových za jeho zády v pořadí Jan Kvěch, Hynek Štichauer, David Pacalaj a Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem deset doplnil ještě Michal Škurla.
Přitom na pětibodovou metu zpočátku zamířil Petr Chlupáč. Michal Škurla na něho udeřil spodní stranou druhé zatáčky, ovšem pražský junior byl na vnějšku rychlejší. Michal Škurla se předjetí dočkal až v posledním kole, v němž se přehnal do čela zprava prvního oblouku.
Jednadvacátá jízda formuje stupně vítězů
Třetí série zprvu nedisponovala ambicemi převrátit dosavadní vývoj závodu vzhůru nohama. Pravda, Ondřej Smetana se v jedenácté jízdě dostal do čela před Jakuba Valkoviče, jenž ale ve druhé zatáčce upadl a byl diskvalifikován. A v repete se rychle ujal vlády Jan Kvěch, který Ondřeje Smetanu před sebe nepustil.
Jenže pak přišla rozjížďka s číslem dvanáct. Hynek Štichauer v ní pádil za dalším triumfem, jenže na protilehlé rovince zůstal stát, jelikož s prázdnou zadní pneumatikou se nedalo pokračovat. Jeho tři body zdědil Michael Hádek, který u pardubického závodníka po projetí cílem zastavil a svezl ho do depa, zatímco mechanik Matyáš Hlaváček pádil pro ztichlý motocykl.
Plzeňanovy sedmibodové akcie rázem měly pořádnou váhu, jenže závod se přece jen teprve lámal do své druhé půle. Michal Škurla přistřihnul křidélka Zdeňku Holubovi ještě před úvodním nájezdem ve třinácté jízdě. Zdeněk Simota hned na to nepustil ke slovu Davida Pacalaje, ale bomba největší tonáže měla explodovat až v rozjížďce s číslem patnáct.
Roman Čejka, který po svém comebacku dnes absolvoval třetí závod, vodil Patrika Mikela za sebou od startu až do cíle. „První trojka, to je paráda,“ nechal se slánský závodník slyšet v depu, aby však se smíchem odmítl myšlenku své nominace za 3ton do Žarnovice. „Extraliga se asi konat nebude.“
Mezitím výpadek dodávky elektrické energie způsobil, že nafukovací bariéry splaskly. Naštěstí přestávka nebyla nikterak přehnaně dlouhá. A byť silný vítr přihnal na borský obzor temné mraky, vyvrcholení pátého dílu letošního přeboru neohrozil.
A rovnováha sil zůstávala víceméně zachována. Zdeněk Simota protáhnul sérii své neporazitelnosti o další zářez, když hravě vyhrál rozjížďku s číslem devatenáct před Patrikem Mikelem. S odstupem bodu mu dýchali na záda Jan Kvěch a Michal Škurla. První z nich kraloval natřískané šestnácté jízdě, v níž za sebou nechal Hynka Štichauera, Zdeňka Holuba a Petra Chlupáče.
Michal Škurla pro změnu triumfoval stylem start – cíl v rozjížďce s číslem sedmnáct, kde porážkou Michaela Hádka poslal plzeňského matadora do oblasti, z níž byl útok na pódium mimo sebemenší realitu. Sám se však musel vypořádat s Janem Kvěchem, s nímž jej svedl los do jednadvacáté jízdy.
Jan Kvěch popisuje svou prohru s Michalem Škurlou v jednadvacáté jízdě:
„Odstartoval na mě, snažil jsem se ho předjet, ale to už si mě hlídal. Nechtěl jsem riskovat, abych si neudělal zranění, čeká mě mistrák v Divišově.“
V ní už chyběl Roman Čejka. „Nejel jsem, že jsem si nevěřil, dráha byla docela rozbitá, vysral jsem se na to, abych dojel v pořádku domů,“ vysvětloval, zatímco se zbývající trojice řadila na startovním roštu. Za delší konec provazu tahal Michal Škurla, který odstartoval na Jana Kvěcha, jenž se za celá čtyři kola navzdory své snaze nedokázal prokousat dopředu.
A tím bylo o pořadí na stupních vítězů rozhodnuto. Michal Škurla skončil se čtrnácti, Jan Kvěch se třinácti body. Oba trumfnul Zdeněk Simota, který v rozjížďce s číslem dvacet čtyři odvedl Zdeňka Holuba a vyhrál celý závod bez ztráty květinky. Zdeněk Holub završil své skóre s deseti body, což na pohár nestačilo.
Nedostal jej logicky ani David Pacalaj, který v osmnácté jízdě proháněl vedoucího Ondřeje Smetanu, dokud ve druhém kole neupadl ve druhé zatáčce. O čtyři rozjížďky později sice vyhrál stylem start – cíl, avšak dal do kupy jen deset bodů. Michael Hádek, který se za jeho zády během necelých dvou kol probil na druhou příčku před Daniela Klímu a Jakuba Valkoviče, pódiově ostrouhal i s jedenácti body.
A to byl ostatně také případ Ondřeje Smetany, byť v úvodním oblouku závěrečné jízdy zvenčí předčil Hynka Štichauera. Pardubičanovi patřil primát smolaře dne. Skončil až devátý a z postavení leadera se v aktuálním pořadí přeboru zřítil až na čtvrtou příčku.
Drama pokračuje rozjezdem
Stejně jako v případě velkých hochů se ani startovní pole kolibříků neobešlo beze změn. Pád během posledního pohárového závodu v Praze se pro Luboše Krejču bohužel neobešel bez následků. Pražan si během něho zlomil zápěstí. Startovní číslo šest místo něho dostal Milan Dobiáš, který se stejně jako Pavel Kuchař pustil do boje o nominaci pro evropský pohár stopětadvacítek příští měsíc v Divišově.
Jenže Pražan si své postavení přece jen drobet zkomplikoval. V první jízdě jej ve druhé zatáčce zespodu vyhnal Jaroslav Vaníček, jehož start rozhodně nebyl učebnicově optimální. Pavel Kuchař nakonec vyšel bodově naprázdno. Když se Jaroslav Vaníček v nájezdu do třetího kola ujal vedení, on upadl hned v následující zatáčce.
Naproti tomu Milan Dobiáš opanoval druhou jízdu stylem start – cíl, ale v rozjížďce s číslem čtyři byl krátký na Jaroslava Vaníčka. Stačil ovšem porazit Bruno Belana, který také nevzpomínal v dobrém na poslední Mini Cup v Praze. Tam si vzal svůj lepší motocykl a při pádu po souboji s Tadeášem Růžičkou ohnul řadicí páku, takže mu dnes vypadávaly rychlostní stupně.
Do role vítězícího suveréna se pasoval také Vojtěch Šachl. Už ve třetí jízdě odvedl Pavla Kuchaře, aby si v rozjížďce s číslem šest vzal na paškál Bruno Belana. Hned vzápětí odstartoval i na Milana Dobiáše, jehož prve v páté jízdě porazil Pavel Kuchař. Na devět bodů se dostal také Jaroslav Vaníček, který změřil Pavla Kuchaře hned s vylétnutím pásky rozjížďky s číslem osm.
V otázce vítěze se měl chléb lámat až v desáté jízdě, tedy ve chvíli, kdy už přebor dospěl ke svému rozuzlení. Jaroslav Vaníček zde čtvrtým suverénním vítězstvím zkompletoval své dvanáctibodové maximum, již čtvrté v řadě. Vojtěch Šachl si však poněkud zkomplikoval život, když druhou příčku ztratil ve druhém okruhu, v jehož druhé zatáčce upadl.
Zůstal na devíti bodech, které dobyl také Milan Dobiáš. A tak logicky musel ke slovu přijít rozjezd. A v něm Vojtěch Šachl už nezaváhal. Skvěle odstartoval a pak chabařovického závodníka za sebou vodil až do chvíle, než jej Petr Vaic odmávnul šachovnicovou vlajkou.
Hlasy z depa
„Dneska dobrý, dráha byla skvělá,“ liboval si Zdeněk Simota. „Všechno šlo pěkně na to, že jsem ráno ještě v půl šestý blil a sral. Ráno jsem se vzbudil celej‘ zpocenej‘, na slavnostech v Holasovicích jsem si dal pivo a maso, a bylo mi blbě. Navíc jsem neměl auto, na mým červeným transporteru umřel vstřik a novej‘ nepřišel, musel jsem si půjčovat jiný auto.“
„Dneska super,“ radoval se Michal Škurla. „Škoda první jízdy, nebyl tam tak dobrej‘ start. Simoťák odstartoval a tohle není dráha, kde se předjíždí, proto to tak dopadlo. Všechno fungovalo, jak měli, takže dobrý.“
„Dobrý, dařilo se mně,“ pochvaloval si Jan Kvěch. „Mám z toho radost. Moh‘ jsem bejt‘ lepší, nepovedlo se mi to s Michalem. Odstartoval na mě, snažil jsem se ho předjet, ale to už si mě hlídal. Nechtěl jsem riskovat, abych si neudělal zranění, čeká mě mistrák v Divišově.“
„Jsem vemeno,“ sypal si Michael Hádek popel na hlavu. „Kdybych nebyl vemeno z kvočny, v poslední jízdě bych nejezdil kolo a půl lajnu, ale venek. Moh‘ jsem mít dvanáct bodů. Nebavilo mě to, bylo to hodně dlouhý. Po druhý, třetí jízdě to bylo dobrý, ale pak jsem rezignoval. Kdybych chtěl bednu, čekal bych moc. Musím bejt‘ soudnej‘. Na dráhu by to chtělo víc materiálu, bylo to tvrdý jako beton.“
„První start super,“ bilancoval Patrik Mikel. „Pak už ale moje starty nebyly tak dobré. Druhou jízdu na hovno, neměl jsem místo. Ani pak jsem si nevybíral dobré pozice. Dráha byla super, na Plzeň nádherná. Chtěl jsem víc než deset bodů, dobré, snad se sem kvalifikuju na finále.“
„Dneska dráha pěkná, výsledek deset bodů, spokojenej‘ nejsem,“ připouštěl Zdeněk Holub. „Ale bylo to vyrovnaný a dráha pěkná, musím ji pochválit.“
„Jeden defekt, píchnul jsem,“ vypočítával Hynek Štichauer faktory stojící za jeho devátým místem. „Velká únava ještě z Francie, chodím do práce, je toho moc. Nejsou ani mechanici, dělám si všechno sám, je to těžký. Ale já jsem tady nikdy nezářil.“
„Byl špatnej‘ den,“ zapaloval si Jaroslav Petrák cigaretu. „Jinak dobrý. Přišli jsme na to až konci. Kdyby to tak šlo od začátku, bylo by to lepší. Ale jako dobrý, musíš to taky někdy přenechávat těm mladejm‘ (smích).“
1. Zdeněk Simota, Plzeň
3 3 3 3 3
15
2. Michal Škurla, Praha
2 3 3 3 3
14
3. Jan Kvěch, Praha
2 3 3 3 2
13
4. Ondřej Smetana, Praha
1 2 2 3 3
11
5. Michael Hádek, Plzeň
3 1 3 2 2
11
6. Patrik Mikel, Pardubice
3 0 2 2 3
10
7. David Pacalaj, SK – Žarnovica
3 2 2 X 3
10
8. Zdeněk Holub, Praha
2 3 2 1 2
10
9. Hynek Štichauer, Pardubice
3 2 E 2 2
9
10. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 3 1 3 1
8
11. Petr Chlupáč, Praha
2 2 1 0 2
7
12. Roman Čejka, Slaný
1 1 3 1 –
6
13. Sjoerd Rozenberg, NL – Plzeň
1 2 0 2 T
5
14. Daniel Šilhán, Pardubice
1 1 2 0 1
5
15. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
2 1 X 1 1
5
16. Daniel Klíma, Praha
F 0 1 2 0
3
17. Jarno de Vries, NL – Plzeň
0 1 1 1 0
3
18. František Klier, Divišov
F – – – –
0
19. Lukáš Vinter, Praha
X – – – –
0
Poznámka: David Pacalaj nahradil omluveného Pavla Čermáka, Jakub Valkovič Sindy Weber, z dalších přihlášených nedorazil Petr Babička
Průběžné pořadí seriálu:
PCE
BŘE
PCE
CHA
PLZ
TOT
18.4.
21.4.
13.6.
24.6.
21.7.
1. Zdeněk Simota, Plzeň*
22
25
(10)
18
25
90 (100)
2. Zdeněk Holub, Praha
20
18
16
25
(10)
79 (89)
3. Ondřej Smetana, Praha
14
–
25
20
18
77
4. Hynek Štichauer, Pardubice*
25
22
20
–
8
75
5. Jan Kvěch, Praha
(10)
20
18
14
10
72 (82)
6. Michal Škurla, Praha*
3
–
22
22
22
69
7. Petr Chlupáč, Praha
(5)
16
8
16
6
46 (51)
8. Martin Gavenda, Březolupy
16
12
6
12
–
46
9. Jaroslav Petrák, Pardubice
12
8
14
10
(7)
44 (51)
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica
8
14
7
–
12
41
11. Martin Málek, Březolupy*
18
–
12
–
–
30
12. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
6
10
–
8
3
27
13. Michael Hádek, Plzeň
–
4
–
–
16
20
14. Filip Hájek, Praha
7
6
5
–
–
18
15. Patrik Mikel, Pardubice
–
–
0
–
14
14
16. Roman Čejka, Slaný
–
–
–
6
5
11
17. Pavel Kuchař, Praha
2
5
#
4
–
11
18. Daniel Klíma, Praha
1
0
#
7
2
10
19. Petr Babička, Slaný
–
–
4
5
–
9
20. Ján Mihálik, SK – Žarnovica
–
7
–
–
–
7
21. Martin Mejtský, Pardubice
4
1
0
–
–
5
22. Daniel Šilhán, Liberec/Pardubice
–
–
#
–
4
4
23. Michal Tomka, SK – Žarnovica
–
2
2
–
–
4
24. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
0
0
0
3
–
3
25. Michal Danko, SK – Žarnovica
–
–
3
–
–
3
26. Pavel Čermák, Divišov
–
3
0
–
–
3
27. Filip Šifalda, Chabařovice
–
–
–
2
–
2
28. Josef Novák, Pardubice
–
–
1
1
–
2
29. František Klier, Divišov
0
–
0
0
1
1
NC Michal Baštecký, Praha
–
+
#
0
–
0
NC Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR)
–
–
–
0
–
0
NC Milan Dobiáš, Chabařovice
–
0
#
–
–
0
NC Lukáš Vinter, Praha
–
–
–
–
0
0
mimo klasifikaci:
Ronny Weis, D
NC
–
–
–
–
–
Richard Geyer, D
NC
–
–
–
–
–
Andrei Popa, RUM
–
–
NC
–
–
–
Sjoerd Rozenberg, NL
–
–
–
–
NC
–
Jarno de Vries, NL
–
–
–
–
NC
–
Poznámka: již kvalifikovaní finalisté MR v Plzni jsou označeni hvězdičkou *; Pavel Čermák má povolené hostování v AK Divišov, Daniel Šilhán od pátého závodu v Plzni startoval s motocyklem 500 ccm na hostování v Pardubicích; + Michal Baštecký byl přihlášen pro závod v Březolupech, avšak nedorazil kvůli poruše dodávky; # účastníci vloženého závodu 250 ccm; počínaje čtvrtým závodem se do průběžné klasifikace počítají nejlepší výsledky ze 75% uskutečněných závodů zaokrouhlených nahoru