Krátce po půlnoci po příjezdu do polského města Gdaňsk, které leží na pobřeží Baltského moře, si začali Češi vybírat svůj smolný den. Na přívěsném vozíku, ve kterém převážíme motocykly a příslušenství, vlivem únavy ložiska upadlo kolo, naštěstí se to stalo až při vjezdu do vrat na parkoviště, které patří ke stadiónu. Vše se stihlo opravit zhruba do třetí hodiny ranní. A pak už si kluci museli dát rychlého šlofíka, protože ráno vypukl den D všech plochodrážních dvěstěpadesátek. Semifinále mistrovství světa této kubatury!
Krásný stadion a milí lidé mi naznačovali, že to bude fajn den. Kluci se těšili na závod a už, už byli připravení na trénink, který měl rychlý spád. Vtom pád Filipa Šifaldy, který možná pod vlivem adrenalinu nebo seřízením spojky, neukočíroval svůj stroj, a první zkušební start skončil jako ukázková svíčka motocyklu a následný pád s deformací spojkové páčky, zničení blatníku, nových rukojetí, plynu, plynového lanka a tak dále. A odřením levé části Filipova pozadí.
Do startu semifinále dvě bylo však dost času na opravu i rekonvalescenci odřeniny. A Filipovi to hlavně neubralo chuť závodit! Mezitím startovala první semifinálová skupina, v níž byl připraven Daniel Klíma, ale i jeho provázela smůla. První jízdu dojel poslední, sice získal jeden bod, ale díky defektu Lukase Wegnera, v druhé rozjížďce jsme viděli dokonce jeho pád i následnou destrukci nafukovacího mantinelu.
Daniel Klíma byl v pořádku, vinen byl ale polský soupeř Kamil Strak, ten byl z opakované jízdy vyloučen, a Daniel Klíma dostal druhou šanci na lepší start. Avšak smůla pokračovala, hned na startu mu spadl řetěz! V dalších dvou jízdách obdržel po jednom bodu, když porazil Holanďana Sijbesmu a Američana Sebastiana Palmeseho. V poslední rozjížďce připravil divákům pěknou podívanou, když bojoval s Angličanem Jordanem Palinem o druhé místo, krásná jízda však skončila lépe pro Angličana, a na Daniela Klímu zbyl zase jeden bod. Suma sumárum čtyři body. A celkové třinácté místo.
Po hodinové pauze byl připraven druhý semifinálový závod, kde byli nominování s číslem tři Milan Dobiáš a s desítkou Filip Šifalda. Milan Dobiáš ve své první jízdě nebodoval, tak jsme čekali na Filipa.
Ukázkový start, dostal se do čela… První místo. Všichni jsme si přáli, aby mu to vydrželo, hned za ním, místní borec, Karol Zupinski! Jenže Polák takovou situaci neunesl a Filip Šifalda skončil v ochranných mantinelech. Jenomže se nechtěl po nárazu zvedat, vyjela pro něj sanitka, která ho následně i odvezla do nemocnice.
Toto je asi běžná situace na oválech, ale mimořádná věc se odehrávala vedle sanitního vozu, kdy přišel pan Stanislav Leffner, ředitel továrny Jawa, a nabídl nám svoji pomoc. Musím říci, že jsem tuto pomoc velmi ráda a se slzami v očích přijala. Jel za sanitkou, sledoval trasu, aby pak mohl otci Filipa říct, kde svého syna najde! Nebo nás odvézt zpátky na stadión. Byl s námi i na akutním přijmu, kdy se zjišťoval rozsah Filipova zranění, když ho odvezli na CT, a minuty se vlekly jako hodiny, přinesl mi i pití.
Pocity, když čekáte na verdikt lékařů, a za plentou slyšíte naříkat bolestí své dítě, nejdou popsat. Byl obrovská opora pro mámu, která měla hrozný strach! Já vím, píši na web drsných a silných speedway chlapů, ale jsou chvíle, kdy ale zatrne i otrlým.
TŘI DNY STRÁVENÉ PŘED NEMOCNICÍ V OČEKÁVÁNÍ, KDY NÁM HO PROPUSTÍ DOMŮ, BYLY DLOUHÉ, ALE SE ŠŤASTNÝM KONCEM.
Touto cestou bych chtěla panu Leffnerovi moc poděkovat za lidskost a přístup k dané situaci. Jeho obětavost pokračovala i následující dny, kdy mu nebylo lhostejné, jak se nám daří! Velmi si vážíme toho, co pro nás udělal! Přála bych si více takových lidí, mezi námi!
Milý pane Stanislave Leffnere děkujeme!
Foto: Jiřina Šifaldová
