Chabařovice – 24. června
Po dopoledním závodě stopětadvacítek si stačilo dát malého šlofíka, aby se člověk probudil přímo v plochodrážním ráji! Sluneční paprsky zvítězily na naducanými mračny. U brány se prodával nejen barevný program, ale i nejnovější brožurka o ústecké plochodrážní historii z pera Lubomíra Hrstky. A dovnitř vstupovaly zástupy závodníků, o jejichž výkonech si dnes již můžeme pouze číst, a to i ti, kteří svými výsledky daleko přesáhli krajský rozměr. Vedle vzpomínky na Jiřího Hurycha přišli oslavit jubilea ústecké a chabařovické ploché dráhy. Čtvrtý závod českého přeboru poskytl skvělé aranžmá. Odstoupení Patrika Mikela a Pavla Čermáka dalo příležitost Martinu Gavendovi a Michalu Škurlovi, kteří si buď sami nebo v zastoupení svých trenérů zapomněli udělat uzel na kapesnících, aby se přihlásili v padesátihodinovém limitu před závodem. Chyběl pouze Rumun Andrei Popa. Tempo závodu udávali Michal Škurla, který už v osmé jízdě připravil o punc neporazitelnosti Ondřeje Smetanu, a Zdeněk Holub. Ten Ondřeje Smetanu připravil o druhý bod v devatenácté jízdě. Vzápětí Michal Škurla inkasoval čtvrtý triumf na úkor Zdeňka Simoty, který doposud nepohrál. Ve třiadvacáté jízdě ale podlehl nejen vítěznému Zdeňku Simotovi, nýbrž také Ondřeji Smetanovi, který si tak vydláždil cestu na nejnižší stupínek pódia. O vítězství však musel být vypsán rozjezd, protože Michal Škurla hned vzápětí vyhrál popáté a srovnal krok se Zdeňkem Holubem. Místní odchovanec mu však udělil rovnou dvě lekce, jednak dokonalým startem. A pak i ideálně obkrouženými čtyřmi koly, během nichž si Michal Škurla při smělých útocích vylámal všechny své zuby.
Triumvirát neporažených
Když si Michal Škurla předevčírem přečetl startovní listinu dnešního závodu, zprvu se domníval, že se přehlédl. Podíval se do seznamu dvacet závodníků ještě jednou a vskutku. Svoje jméno tam nenašel a po telefonátu Tomáši Topinkovi si ujasnil, že na něho jeho trenér vskutku zapomněl.
Nicméně pražskému závodníkovi přece jen svila naděje. Patrik Mikel se totiž po včerejším semifinále juniorského mistrovství Evropy v Plzni rozhodl připravovat se na start s juniorským nároďákem v Maconu. Pavel Čermák zase startoval na Borech s nevolností. Díky ní závod nedokončil a rozhodl se odpískat i Chabařovice. Nedorazil ani Rumun Andrei Popa. Tím se otevřel prostor pro Martina Gavendu, který se přihlásil příliš pozdě, navíc jedno další místo ve startovní listině zůstalo volné.
Po okázalém nástupu závod odstartoval symbolickým startem na počet Jiřího Hurycha, jenž je léta jedním z nejsilnějších momentů celé naší sezóny. A pak se již do seznamu vítězů mohl jako první zapsat Zdeněk Holub. Jeho triumf nepřekvapil tolik jako druhé místo Romana Čejky před Jakubem Valkovičem a Danielem Klímou, jímž slánský borec dal najevo, že od comebacku při Vildeho memoriálu na sobě hodně zapracoval.
Roman Čejka kvituje své úvodní druhé místo:
„To je letos poprvý, co jsem objel pod plným plynem čtyři kola. A to jsem se sem přijel svázt jen tak lážo plážo. A vono to ve mně je.“
S triumfem se vzápětí do boxů vracel rovněž Michal Škurla. Prozatím nejvíc se na své vítězství musel nadřít Ondřej Smetana, když v úvodním výjezdu musel zavřít dotírajícího Jaroslava Petráka na mantinel. Zdeněk Simota poté vyhrál rozjížďku s číslem čtyři také ve stylu start – cíl, když Petr Chlupáč stačil v první zatáčce objet pouze druhého Josefa Nováka.
Trend jednoznačných primátů pokračoval i nadále. Pátou jízdu zastavila páska Františka Kliera, aby pak nenašel Martin Gavenda sobě rovného. Druhou sérii zahájil ve velkém stylu Zdeněk Simota, když Jaroslav Petrák za jeho zády musel krotit Pavla Kuchaře v sedle dvěstěpadesátky. Sedmou jízdu vyhrál Zdeněk Holub o rovinu před Sindy Weber.
Ani Michal Škurla nezaváhal. Ovšem jeho tři body z osmé jízdy byly přece jen pro další vývoj závodu průlomové, protože jako první porazil jiného vítěze z první pětiny. „Škurlič mi ujel a blbě se tady předjíždí,“ komentoval svou porážku Ondřej Smetana.
Martina Gavendu připravil o punc neporazitelnosti Jan Kvěch, který na něho odstartoval v rozjížďce s číslem deset. Z ní byl diskvalifikován Anne Spaan, když jej tarokující spojka poslala předčasně do pásky. Podobná patálie se Nizozemci s českou licencí stala ještě jednou. Nakonec závod ani nedokončil a v klasifikaci přeboru nebral žádný bod.
Na své cestě k prvenství se do potíží dostal i Jan Kvěch, když se ve druhé zatáčce dostal na samou hranici pádu. „Nějak se mi to tam čaplo,“ usmíval se později v depu. Jan Holub prostřední, který do Chabařovic dorazil na setkání bývalých závodníků, měl pochopení. „Ta kolej je tady třicet let,“ přisadil si vlastní zkušeností.
V rozjížďce s číslem čtrnáct se už Jan Kvěch vítězství nedočkal. Nejlepší start vystřihl Roman Čejka. Petr Chlupáč jej dokázal objet v prvním výjezdu, ovšem druhý z pražských mladíků za ním trčel skoro tři kola, než jej podjel v zatáčce u depa. Petr Chlupáč prohrál na úvod jen se Zdeňkem Simotou a tak se s osmi body po třech sériích dělil o průběžné čtvrté místo s Ondřejem Smetanou, než vévodil třinácté jízdě.
Na hrotu aktuální klasifikace zůstávala trojice neporažených. Michal Škurla ovládl jedenáctou jízdu, Zdeněk Simota sehrál roli suveréna ve dvanácté a Zdeněk Holub navzdory wheelie při startu vyhrál rozjížďku s číslem patnáct. V její první zatáčce podjel Martina Gavendu, jehož nakonec za svá záda odsunul i Jaroslav Petrák.
Verdikt až v rozjezdu
Po třech pětinách závodu si účastníci přeboru dali oddech. Pořadatelé vedle uctění památky Jiřího Hurycha dnes slavili rovněž jubilea nejen chabařovické, ale i celé ústecké ploché dráhy. Lubomír Hrstka u této příležitosti již popáté připravil brožurku o historii klubu. Spíkr Miloslav Čmejla mu pomohl zajištěním sponzorů a po patnácti jízdách znovu komentoval nástup.
Na startovní rovince totiž stanulo padesát závodníků, kteří někdy oblékli ústeckou či chabařovickou vestu. Nechyběl první československý finalista světového šampionátu jednotlivců Jaroslav Volf i se svým bratrem Janem nebo člen stříbrného nároďáku z Vídně 1963 Karel Průša, který dorazil se svým bratrem Josefem i synem Karlem. Označení hvězda sluší i Janu Vernerovi.
Výčet všech závodníků by byl dlouhý jako Lovosice. Pochopitelně nechyběl Jaroslav Zobal, Karel Voborník či již citovaný Jan Holub. Z Liberce dorazili Josef Kalous a Robert Ráliš, z Plzně Jaroslav Hauptmann. Pro medaile si na nástup přišli i současní závodníci, byť Milan Dobiáš startoval na pouťáku v Bielefeldu, a členové pořadatelského týmu Ladislav Šifalda či David Gacksch a snad poprvé od svého předčasného závodního konce přišel na plochou dráhu někdejší nadějný kolibřík Jakub Ondroušek.
Takové plejáda slavných i méně známých jmen pochopitelně přináší inspiraci pro historickou rubriku magazínu speedwayA-Z a tak se pojďme vrátit k hlavnímu pořadu dne. Rozjížďka s číslem dvacet škrtla ze seznamu neporažených další jméno. Martin Gavenda byl opět nejpohotovější při letu pásky k rozjasněné obloze, nicméně ještě v úvodním nájezdu se okolo něho přesypali Michal Škurla a Zdeněk Simota jako rozzuřené vosy.
Pražan byl o kousíček rychlejší než plzeňský Jihočech. Nalepil se na vnitřní čáru a Zdeněk SImota se marně zkoušel dostat před něho ať již zprava či zleva. V posledním kole hrál vabank vnější stopy, ale ani v první, ani ve druhé zatáčce se neposunul dopředu a metou projel až jako druhý za vítězným Michalem Škurlou.
Ten zůstával na čele spolu se Zdeňkem Holubem, který prve v devatenácté jízdě nabral raketovou rychlost a křídla Petra Chlupáče přistřihnul již na začátku první zatáčky. Pražan však disponoval více než slibnými deseti body stejně jako Jan Kvěch, jenž ovládl rozjížďku s číslem šestnáct. O jeden bodík navíc než jeho mladší kluboví kolegové měl Ondřej Smetana, když neměl sobě rovného v osmnácté jízdě.
Ještě než se poslední série dostala do fáze, aby mohla rozdělovat poháry, ve dvaadvacáté jízdě pobavil publikum Petr Babička. V první zatáčce zjistil, že mu z nádrže do motoru neproudí palivo. Bleskově sjednal nápravu, aby posléze urputně dotahoval Pavla Kuchaře a vnějškem poslední zatáčky mu nesebral druhé místo.
„Myslel jsem, že je pryč motor,“ vyprávěl Petr Babička později v depu. „Kouknul jsem se dolů a zjistil, že mám zavřený oba kohoutky! Pootvíral jsem to a málem uhnal motorku, abych toho před sebou dohnal.“
Mezitím však odstartovala třiadvacátá rozjížďka pravdy. Do vedení neomylně zamířil Zdeněk Holub, aby až do cíle odvracel veškeré útoky, jimiž jej Ondřej Smetana zasypával až do cíle. Zdeněk Simota zaostával. „Přijel jsem skoro s prázdnou gumou!“ vysvětlil později. Přitom však stačil udržet na uzdě Jana Kvěcha, ovšem na pódiové umístění mohli už zapomenout oba dva. V rozjížďce s číslem dvacet čtyři získal podobnou jistotu také Petr Chlupáč.
V první zatáčce jej objel Michal Škurla, který se stejně jako Zdeněk Holub dostal na patnáct bodů, čímž si řekl o společný rozjezd. Ondřej Smetana už věděl, že bude třetí. Na závěr se Martin Gavenda nenechal za špatný povlak vyloučit. Jeho doprovod totiž včas stihnul výměnu a on si dojel pro tři body, jež ho měly dostat na dvouciferné skóre.
Zdeněk Holub popisuje drama v rozjezdu
„Už mě málem měl, ale udržel jsem to. Ukázal jsem mu, kudy se to v Chabařovicích jezdí! (smích)“
V rozjezdu obou neporažených se dnes jediným neporaženým stal Zdeněk Holub. Lépe odstartoval a v první zatáčce vezl Michala Škurlu na venek. Dočkal se nekončící série nájezdů. Hlavně ve druhé zatáčce mělo jeho vedení na kahánku. Nicméně Zdeněk Holub se udržel vpředu po celá čtyři kola a podruhé se zapsal na seznam vítězů Memoriálu Jiřího Hurycha.
Hlasy z depa
„Pecka, vyšlo to!“ jásal Zdeněk Holub cestou ze stupňů vítězů, když ještě předtím stačil vozit děti na tandemu svého závodního motocyklu. „Vyhrál jsem Hurycha už podruhý. Všechno klapalo, musím se rozjezdit, po tom zranění nemám toho moc najetý.“
„Závody probíhaly suprově,“ nechal se slyšet Michal Škurla. „Super, celý závody to jelo hezky. Chybělo jen trošku štěstíčka v rozjezdu. Zdenda jel z jedničky, snažil jsem se ho předjet. Byl jsem rychlejší, ale on se mi tam furt plet‘. Abych to složil pod něj, nebylo místo.“
„V pohodě,“ reagoval Ondřej Smetana na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Pěkně jsem si zazávodil. Neobhájil jsem loňský vítězství, ale ani třetí místo není špatný. Dráha byla těžká, ale zvládli jsme to. Na Holubína jsem se snažil, co to šlo, byl jsem rychlejší. Ale tady se blbě předjíždí. A Škurlič mi pokaždý ujel. Jinak bych to ale hodnotil pozitivně.“
„Na prd,“ vraštil čelo Zdeněk Simota, který dnes na přeborovém pódiu stejně jako předminulou středu v Pardubicích chyběl. „Důležitý jízdy mi nevyšly. Zaspal jsem na startu, Škurlič si to hlídal, chyběl mi kousek. Strašně blbě se tu předjíždí. Ale jsou ještě další přebory…“
„Myslím, že závody moc hezký,“ přemítal Petr Chlupáč. „Dráha byla připravená nad mý očekávání. Výsledek byl suprovej‘ na to, že jsem jedinej‘ jel na Jawě. Hezkej‘ den. Trošku jsem udělal blbost, že jsem včera šel hrát fotbal na Mořině. Byli jsme jedenáctý, ale jsem trošku vyřízenej‘.“
„Zkoušel jsem motor, co nefungoval v Rawiczi na mistrovství světa,“ říkal Jan Kvěch. „Přehodili jsme karbec. Mělo to lepší zvuk, ale pořád to není ono.“
„Celkem slušné,“ glosoval Martin Gavenda svůj dnešní výsledek. „Na to, že jsem tu původně neměl jet. Nebyl jsem tady snad třináct let. Dráha celkem slušná, pamatuju, že bývala horší.“
„Patnáct let jsem tu nebyl,“ zamýšlel se Jaroslav Petrák. „Ale jo, dobrý. To je to, že jsem se s tím nemoh‘ popasovat. Dřív se mi tu dařilo, dráha byla super i dnes, ale nevím. Před lety jsem si nastavení nezapsal a od tý doby se stejně všechno změnilo. Převod jsem trefil, ale tolik materiálu tu nebylo. Dřív byla lajna asfalt. Ale dobrý, jsem spokojenej‘, těšil jsem se sem. Akorát že jsem si to tou poslední jízdou pokazil.“
„Každou chvilkou, co na tom jedu, je to lepší,“ pochvaloval si Roman Čejka. „Vydržel jsem jet čtyři kola a odjel celej‘ závod, což je úspěch!“
| 1. Zdeněk Holub, Praha | 3 3 3 3 3 | 15+3 |
| 2. Michal Škurla, Praha | 3 3 3 3 3 | 15+2 |
| 3. Ondřej Smetana, Praha | 3 2 3 3 2 | 13 |
| 4. Zdeněk Simota, Plzeň | 3 3 3 2 1 | 12 |
| 5. Petr Chlupáč, Praha | 2 3 3 2 2 | 12 |
| 6. Jan Kvěch, Praha | 2 3 2 3 0 | 10 |
| 7. Martin Gavenda, Březolupy | 3 2 1 1 3 | 10 |
| 8. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 2 2 3 1 | 10 |
| 9. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 1 2 2 0 3 | 8 |
| 10. Daniel Klíma, Praha | 0 1 2 2 3 | 8 |
| 11. Roman Čejka, Slaný | 2 1 1 2 2 | 8 |
| 12. Petr Babička, Slaný | 2 0 0 2 2 | 6 |
| 13. Pavel Kuchař, Praha (250 ccm) | 1 1 2 0 1 | 5 |
| 14. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | 0 2 1 1 R | 4 |
| 15. Filip Šifalda, Chabařovice (250 ccm) | 1 1 1 1 F | 4 (los) |
| 16. Josef Novák, Pardubice | 1 1 1 1 E | 4 (los) |
| 17. Michal Baštecký, Praha (250 ccm) | 1 0 0 0 2 | 3 |
| 18. Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR) | E T T 1 – | 1 |
| 19. František Klier, Divišov | T 0 0 0 0 | 0 |
Poznámka: z původně přihlášených nepřijeli Patrik Mikel (příprava na MS juniorských družstev), Pavel Čermák (nemoc) a Andrei Popa; mítink se konal jako 27. Memoriál Jiřího Hurycha
Průběžné pořadí seriálu:
| PCE | BŘE | PCE | CHA | TOT | |
| 18.4. | 21.4. | 13.6. | 24.6. | ||
| 1. Hynek Štichauer, Pardubice* | 25 | 22 | 20 | – | 67 |
| 2. Zdeněk Simota, Plzeň* | 22 | 25 | (10) | 18 | 65 (75) |
| 3. Zdeněk Holub, Praha | 20 | 18 | (16) | 25 | 63 (79) |
| 4. Ondřej Smetana, Praha | 14 | – | 25 | 20 | 59 |
| 5. Jan Kvěch, Praha | (10) | 20 | 18 | 14 | 52 (62) |
| 6. Michal Škurla, Praha* | 3 | – | 22 | 22 | 47 |
| 7. Petr Chlupáč, Praha | (5) | 16 | 8 | 16 | 40 (45) |
| 8. Martin Gavenda, Březolupy | 16 | 12 | (6) | 12 | 40 (46) |
| 9. Jaroslav Petrák, Pardubice | 12 | (8) | 14 | 10 | 36 (44) |
| 10. Martin Málek, Březolupy* | 18 | – | 12 | – | 30 |
| 11. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 8 | 14 | 7 | – | 29 |
| 12. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 6 | 10 | – | 8 | 24 |
| 13. Filip Hájek, Praha | 7 | 6 | 5 | – | 18 |
| 14. Pavel Kuchař, Praha | 2 | 5 | # | 4 | 11 |
| 15. Petr Babička, Slaný | – | – | 4 | 5 | 9 |
| 16. Daniel Klíma, Praha | 1 | 0 | # | 7 | 8 |
| 17. Ján Mihálik, SK – Žarnovica | – | 7 | – | – | 7 |
| 18. Roman Čejka, Slaný | – | – | – | 6 | 6 |
| 19. Martin Mejtský, Pardubice | 4 | 1 | 0 | – | 5 |
| 20. Michal Tomka, SK – Žarnovica | – | 2 | 2 | – | 4 |
| 21. Michael Hádek, Plzeň | – | 4 | – | – | 4 |
| 22. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | 0 | 0 | (0) | 3 | 3 |
| 23. Michal Danko, SK – Žarnovica | – | – | 3 | – | 3 |
| 24. Pavel Čermák, Divišov | – | 3 | 0 | – | 3 |
| 25. Filip Šifalda, Chabařovice | – | – | – | 2 | 2 |
| 26. Josef Novák, Pardubice | – | – | 1 | 1 | 2 |
| 27. Michal Baštecký, Praha | – | + | # | 0 | 0 |
| 28. Anne Spaan, NL – Chabařovice (ACCR) | – | – | – | 0 | 0 |
| 29. František Klier, Divišov | 0 | – | 0 | 0 | 0 |
| 30. Patrik Mikel, Pardubice | – | – | 0 | – | 0 |
| 31. Milan Dobiáš, Chabařovice | – | 0 | # | – | 0 |
| NC Daniel Šilhán, Liberec | – | – | # | – | – |
| mimo klasifikaci: | |||||
| Ronny Weis, D | NC | – | – | – | – |
| Richard Geyer, D | NC | – | – | – | – |
| Andrei Popa, RUM | – | – | NC | – | – |
Poznámka: již kvalifikovaní finalisté MR v Plzni jsou označeni hvězdičkou *; Pavel Čermák má povolené hostování v AK Divišov; + Michal Baštecký byl přihlášen pro závod v Březolupech, avšak nedorazil kvůli poruše dodávky; # účastníci vloženého závodu 250 ccm; počínaje čtvrtým závodem se do průběžné klasifikace počítají nejlepší výsledky ze 75% uskutečněných závodů zaokrouhlených nahoru
Foto: Lucie Šachlová, Jiřina Šifaldová a Lubomír Hrstka
