Bielefeld – 24. června
Romano Hummel vyhrál challenge o postup do finále dlouhodrážního mistrovství světa pro rok 2019. Nicméně početní převahu na stupních i v postupové pětce měli čeští závodníci,kteří také jako jediní dokázali vítěze připravit o body. Martin Málek skončil druhý, zatímco Josef Franc se triumfem ve finálové jízdě vyhoupnul na třetí stupínek. Hynek Štichauer obsadil osmou pozici, takže vzhledem k prolínání kvalifikace s letošní finálovou sérií může postoupit také on.
Challenge o finále MS 2019 očima Zdeňka Schneiderwinda:
„Bielefeld byl pro závodníky hodně těžký. Po těžkém pádu Mustonena, Coopera a Fienhageho, kteří skončili v nemocnici, se jim na dráhu moc nechtělo. Pak se ale závod dojel do konce. Dnes se výborně srovnal s dráhou Martin Málek. Zaslouženě skončil druhý. Pepe se nemohl dostat do tempa, ale nakonec vybojoval vítězství ve finálové jízdě. Hynek taky bojoval jako lev. Nakonec skončil osmý a v případě příznivých okolností se do finále příští rok dostane i on. Pro nás to byl úspěšný challenge.“
Chabařovice – 24. června
Nedělní ráno bylo chmurné. Mlžné opary úplně překryly hory, které přidávají chabařovickému stadiónu na půvabu. Z šedivého nebe tu a tam ještě ukápla kapička, jakoby mraky plakaly nad vodou, kterou poztrácely během nočního slejváku. Oba ovály však byly mistrovsky připraveny, jak je ostatně na ústeckém předměstí dobrým zvykem. Oslavy místních jubileí odstartovali kolibříci pátým dílem svého republikového mistrovství na krátkých drahách. Jaroslav Vaníček sice v desáté jízdě musel smeknout před Janem Jeníčkem, avšak ve finále A si spravil chuť dalším triumfem za dvojnásobné body, čímž svůj obří náskok na hrotu aktuální klasifikace ještě zvýšil. Druhý projížděl pod metou Vojtěch Šachl, který v prvním výjezdu za svá záda poslal Jana Jeníčka.
Spory o pořadí páté jízdy
Těsně před devátou se u chabařovické brány zastavily dvě dodávky. Německé espézetky daly najevo, že se startovní listina pátého dílu doznala změny, které pospíchají zalepit míšeňští závodníci. Bruno Thomas zastoupil za nepřítomného Luboše Krejču, zatímco Manuel Rau vyplnil volnou kolonku u čísla devět.
Úvodní série žádná velká překvapení nepřinesla. Bruno Belan potvrdil, že jej rekonvalescence přibrzdila jen maličko a s přehledem vyhrál rozjížďku s číslem jedna. Podobně si hned vzápětí počínal rovněž Jaroslav Vaníček ovšem s tím rozdílem, že mu Vojtěch Šachl nedopřál ani vteřinku klidu. A do třetice si trojku do depa dovezl Jan Jeníček.
Rozpis svedl trojici úvodních vítězů již na startovní rošt páté jízdy. Jaroslav Vaníček znovu nezaváhal a opět jezdil první od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovou vlajkou. Bruno Belan byl druhý, ale musel čelit náporu Jana Jeníčka. Pardubičan však všechno na poslední zatáčku.
Vskutku se hnal dopředu a z depa se zdálo, že svůj manévr nestihnul dotáhnout do úspěšného konce. Stejné pořadí ohlásil i spíkr Miloslav Čmejla a potvrdili jej i samotní závodníci. Nicméně Adam Jacksh to viděl ze svého místa obráceně. A přestože Jan Jeníček stále tvrdil, že byl třetí, dostal dva body.
Tím pádem na čele aktuální klasifikace zůstal Jaroslav Vaníček sám. Jan Jeníček mohl kalkulovat s pěti, Bruno Belan se čtyřmi. Vojtěch Šachl opanoval čtvrtou jízdu a měl rovněž pět. Pořádný proud na jeho mlýn pustilo vítězství v rozjížďce s číslem devět.
Jaroslav Vaníček se ze sedmé jízdy vracel coby vítěz již potřetí. Hned na to, Jan Jeníček odvedl Bruno Belana a tentokrát nemohlo být o jejich pořadí sebemenšího sporu. Slaňákovy ambice na finále A začaly vadnout, zatímco triumvirát Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl a Jan Jeníček mířil vstříc rozjížďce o stupně vítězů naprosto neomylně.
Další zářez Jaroslava Vaníčka
V rozjížďce s číslem deset nejlépe odstartoval Jan Jeníček. Rychle zamířil do první zatáčky a kolem vnitřní čáry rychle ven, takže jej Jaroslav Vaníček zvenčí nemohl stihnout. K Pražanově cti ale sloužilo, že svého konkurenta proháněl až do cíle, kde ovšem musel přiznat porážku.
Oba však byli díky jedenácti bodům naprosto nezpochybnitelnými účastníky finále A. Jeho obsazení se uzavřelo jedenáctou jízdou. Bruno Belanovi už nepomohlo ani suverénní vítězství před Vojtěchem Šachlem, jelikož devět bodů bylo prostě málo. Zato divišovskému závodníkovi, který náskok vedoucího Slaňáka stahoval, komfortně stačila i druhá příčka.
Vojtěch Zamazal uzavřel základní část. v první zatáčce rozjížďky s číslem dvanáct objel Jakuba Exlera, jehož v posledním oblouku pokořil rovněž Adam Nejezchleba. A pak po krátké úpravě následovala finálová část.
Start céčka se musel opakovat, když se Jakub Exler poněkud ulil. Repete poté kraloval Bruno Thomas, zatímco Jakub Exler tentokrát nedal Adamu Nejezchlebovi ani náznak šance. Béčku kraloval Bruno Belan, když do cíle dovedl za sebou Vojtěcha Zamazala a Manuela Rau.
Finále A opět přineslo sólo Jaroslava Vaníčka, jenž triumfoval stylem start – cíl. Vojtěch Šachl se hnal vnějškem první zatáčky. Jan Jeníček jeho nájezd zprvu zachytil, jenže už ve výjezdu musel před divišovským borcem kapitulovat.
1. Jaroslav Vaníček, Praha
3 3 3 2
6
17
2. Vojtěch Šachl, Divišov
2 3 3 2
4
14
3. Jan Jeníček, Pardubice
3 2 3 3
2
13
4. Bruno Belan, Slaný
3 1 2 3
3
12
5. Vojtěch Zamazal, Slaný
2 2 2 3
2
11
6. Manuel Rau, D
1 3 2 1
1
8
7. Bruno Thomas, D
2 1 1 1
3
8
8. Jakub Exler, Praha
1 2 1 1
2
7
9. Adam Nejezchleba, Chabařovice
1 1 1 2
1
6
Ukázkové jízdy:
Karel Průša
Průběžné pořadí šampionátu:
PHA
PHA
SLA
DIV
CHA
TOT
7.4.
1.5.
12.5.
17.6.
24.6.
1. Jaroslav Vaníček, Praha
13
14
17
18
17
79
2. Jan Jeníček, Pardubice
11
17
14
13
13
68
3. Vojtěch Šachl, Divišov
10
10
13
12
14
59
4. Bruno Belan, Slaný
10
9
–
15
12
46
5. Vojtěch Zamazal, Skaný
–
9
10
–
11
30
6. Luboš Krejča, Praha
4
7
8
9
–
28
7. Lukáš Vinter, Praha
NC
16
8
–
–
24
8. Adam Nejezchleba, CH
–
7
–
10
6
23
9. Jakub Exler, Praha
11
–
–
–
7
18
10. Pavel Kuchař, Praha
18
–
–
–
–
18
11. Štěpán Jurča, Březolupy
–
5
12
–
–
17
12. Eric Puffer, D
5
–
–
8
–
13
13. Daniel Klíma, Praha
11
–
–
–
–
11
14. Mateusz Lopuski, PL
–
10
–
–
–
10
15. Alexandra Schauer, D
10
–
–
–
–
10
16. Manuel Rau, D
–
–
–
–
8
8
17. Bruno Thomas, D
–
–
–
–
8
8
18. Sarah Fischer, D
–
–
7
–
–
7
19. Michal Baštecký, Praha
–
7
–
–
–
7
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil z prvního závodu v Praze po tréninku
Gniezno – 23. června
Finálová část evropského šampionátu jednotlivců odstartovala včera v Gniezně triumfem Jaroslawa Hampela, který pouze v rozjížďce s číslem čtrnáct podlehl Leonu Madsenovi. Na stupních vítězů mu společnost dělali Antonio Lindbäck a Kai Huckenbeck. Českému duu nevyšel vstup do seriálu dle představ. Václav Milík postrádal jediný bod, aby postoupil do rozjížďky poslední šance, Josef Franc dojel pětkrát poslední.
Plzeň – 23. června
Tropické počasí předchozích dnů dnes vystřídalo poměrně velké chladno, které ještě umocňoval vítr a občasné kapky deště. Charakter počasí jakoby předznamenal výkon českých závodník v evropském semifinále juniorů na plzeňských Borech. Patrik Mikel měl nejblíže k postupové pětici, avšak mohl litovat trablů s karburátorem v desáté jízdě. Skončil desátý, Filip Hájek třináctý. Pavel Čermák kvůli nevolnosti odstoupil ze závodu již po první sérii, což ruku v ruce s vyřazením dalších závodníků posílalo hodně na ovál Josefa Nováka a Františka Kliera v rolích náhradníků. Hořkost porážky nepoznal Dan Bewley. Jeho souboj s Glebem Čugunovem, jemuž na úvod sebral tři body přetržený sekundární řetěz těsně před cílem v rozjížďce s číslem tři, však bohužel skončil Rusovým pádem a zlomenou nohou. A tak se po Angličanově boku na pódiu objevili Dominik Kubera a Viktor Trofimov.
Obloha smuteční barvou odpovídala českým postupovým ambicím
Nebyl to dnes po obědě utěšený pohled na plochodrážní Bory! Obloha potažena olověně šedivým suknem, pocitovou teplotu ještě snižoval protivný studený vítr. Do toho tu a tam dešťová kapička. Na svahu okolo věže rozhodčího jen skromňoučký hlouček diváků, který směle mohl konkurovat lidem sledující závod ze strany depa. A bohužel výkony českých reprezentantů neměly pochmurnou atmosféru prosvětlit. Pět postupových míst jim mělo zůstat vzdáleno, takže ve stralsundském finále bude české barvy zastupovat pouze Jan Kvěch díky svému pódiu v Rovně.
Pavel Čermák se z místa náhradníka povznesl na startovní číslo sedm. Stejně jako před týdnem při semifinále juniorského světa v Liberci zastoupil nemocného Mike Jacopettiho. Sám však nebyl zrovna fit, neměl moc času na přípravu svých motocyklů. A tak nestihl první trénink, protože jeho stroji po divoké piruetě pod Ještědem nefungoval vypínač zapalování.
Vlastní závod v jeho podání netrval dlouho. Rozjížďka s číslem dvě se opakovala kvůli letmému Connora Mountaina. Angličan si sice vysloužil žlutou kartu, ovšem při restartu byl stejně pekelně rychlý. Pavel Čermák jezdil čtvrtý, ale v poslední zatáčce upadl. Povrch oválu se dnes smekal i při běžné chůzi a o kousek dál nezávisle na českém závodníkovi lehnul také Arslan Fajzulin.
Rus si doběhl alespoň pro poslední bod, když už mu druhou příčku vyfouknul Gaetan Stella. Jak ještě uvidíme, bylo to rozhodující pro jeho postup do Stralsundu v roli náhradníka. Pavel Čermák se však kvůli zdravotní indispozici nebyl ve své kůži a raději se rozhodl hodit předčasně ručník do ringu.
V sedmé jízdě jezdil Mattia Lenarduzzi za vedoucím Zachem Wajtknechtem, když ve druhé zatáčce upadl. David Kurmis se mu již nestačil vyhnout, trefil ho do nohy a poroučel se rovněž ke kluzké dráze stejně jako Josef Novák. Paradoxně hůře dopadl Lotyš, který za závodu odstoupil, zatímco Ital byl diskvalifikován. Do repete tak vedle Josefa Nováka zaskakujícího za Pavla Čermáka zamířil i František Klier.
Oba náhradníci dojeli těsně za Angličanem, který opět dominoval. Šlo však o jejich jediný bodový zisk do konce závodu. K postupu nemířili ani Filip Hájek, ani Patrik Mikel. Pražský suverén naší juniorky začal prachmizerným startem v rozjížďce s číslem jedna. Ve druhé zatáčce stačil za svá záda odsunout Davise Kurmise.
V osmé jízdě však skončil nulou. Patrik Mikel byl o příčku před ním. Ten rozehrál závod druhým místem, na něž však v rozjížďce s číslem tři poskočil až po odstoupení Gleba Čugunova. V desáté jízdě vyšel bodově naprázdno, když jej po startu zpomalil tarokující karburátor. Ob rozjížďku později Filip Hájek obral o body jen Františka Kliera. A tak po třech sériích bylo v otázce postupových ambicí českých závodníků vymalováno. Stejně šedivou barvou, jakou měla dnes obloha nad plzeňským stadiónem.
Rusův příběh postrádal šťastný konec
Za smolaře celého závodu může být směle označen Gleb Čugunov, který na západ Čech dorazil s aureolou čerstvého mistra světa družstev. Role favorita se ujal bezprostředně po startu rozjížďky s číslem tři. Dostal se do čela před Dominika Kuberu. Startmaršál Petr Vaic si už chystal šachovnicovou vlajku, aby ruského borce odmávnul jako vítěze.
Tomu ovšem v posledním oblouku prasknul sekundární řetěz. A než se nešťastný Gleb Čugunov stačil rozkoukat, přehnal se kolem něho nejen Dominik Kubera, nýbrž také Patrik Mikel a Mattia Lenarduzzi. Po nálepce s nápisem suverén rychle chmátl Daniel Bewley. Angličan v první jízdě odvedl Viktora Trofimova navzdory jeho letmému startu, za nějž vyfasoval žlutou kartu.
V rozjížďce s číslem pět profitoval z chyby Dominika Kubery, který v první zatáčce vyjel příliš daleko na venek. V okamžiku vedl on. A když v deváté jízdě v úvodním výjezdu druhého okruhu podjel Huberta Czerniawskeho, který ovládl úvodní dvě série, osaměl na hrotu průběžné klasifikace. Ve třinácté jízdě byl v cíli o půl rovinky dříve než Patrik Mikel a stál na prahu vítězství v celém dnešním podniku.
Gleb Čugunov se však po svém úvodním smolném vyřazení nesesypal. Ba právě naopak, rychle vyrazil hromadit co největší počet bodů. V šesté jízdě změřil Viktora Trofimova, který mohl plným právem hovořit o štěstí, že se mu sekundární řetěz roztrhnul až po projetí cílem. Ve dvanácté jízdě Gleb Čugunov nakonec uštval Lukase Fienhageho, aby konečně v rozjížďce s číslem šestnáct jako druhý po Danielu Bewleymu porazil Huberta Czerniawskeho.
S dvanácti body u svého jména ruský závodník už na začátku poslední série nemyslel ani tak na pódium jako na postup. A ten by mu neměl uniknout, jelikož mezi ním a neporaženým Danielem Bewleyem stála již jen desetibodová polská trojice Viktor Trofimov, Dominik Kubera a Hubert Czerniawski.
Start osmnácté jízdy vyšel nejlépe Danielu Bewleymu, nicméně vnějškem první zatáčky ho na čele vystřídal Glebu Čugunov. Příběh nešťastného Rusa však neměl skončit happy endem. Ve druhém kole totiž ve druhé zatáčce upadl a do kolize se zapletli i Daniel Bewley a Arslan Fajzulin. Nejhůře dopadl samotný původce hromadného pádu, jehož diskvalifikace nemrzela rozhodně tolik jako zlomená noha, s níž jej převezli do nemocnice.
Daniel Bewley vyhrál opakovačku ve stylu start – cíl a tím pádem i celý závod bez ztráty květinky. O pořadí za ním se rozhodlo hned vzápětí. V osmnácté jízdě totiž Dominik Kubera za svými zády udržel Viktora Trofimova a Huberta Czerniawskeho a jejich pořadí bylo shodné také v závěrečné klasifikaci.
Pátý postupujícím se stal Lukas Fienhage, když v devatenácté jízdě přivedl za sebou do cíle Patrika Mikela. Poslední rozjížďka celého dopoledne posléze rozhodla, že se o náhradníkovi musí rozhodnout v rozjezdu. Connor Mountain závod končil, jak začal, tedy vítězstvím, když se ubránil vytrvalému Mattiu Lenarduzzimu. Dostal se na devět bodů stejně jako Gleb Čugunov, jenž se logicky dodatkové jízdy účastnit nemohl, a Arslan Fajzulin.
Ten si vzpomněl, jaký šťastný to bylo nápad, když zkraje závodu běžel pro bod. Blýsknul se především vítězstvím nad Dominikem Kuberou v rozjížďce s číslem jedenáct. Po vyřazení svého krajana v devatenácté jízdě inkasoval jeden další navíc a nyní v rozjezdu šel svému štěstí naproti. Angličana odvedl hned s letem pásky k olověnému nebi a do Stralsundu se kvalifikoval jako náhradník. A kdo ví, co se stane za čtvrt roku…
Hlasy z depa
„Na hovno,“ bilancoval závod Patrik Mikel. „Dráha byla těžká, ale pro všechny stejná. Já jsem nejel top, nevydal jsem ze sebe všechno. Pár startů jsem ale měl, sedm bodů není špatných. Škoda té nuly. To mě provázelo i v Liberci. Bylo něco v karburátoru. Prostě hlavu nahoru, každý den není posvícení. Je blbý, že jsem nepostoupil ani ve světě, ani v Evropě. Ale mám ještě jeden rok.“
„Žádná chvála,“ mračil se Filip Hájek, jehož divoká karta pro finále světového šampionátu byla dnes oficiálně potvrzena. „Dráha těžká, nastavení bylo divný, nesedlo to. Ani to nestartovalo.“
„Pěkný, byly to dobrý závody,“ svěřoval se Josef Novák. „Zkusil jsem si jet na rozbitý dráze, to je dneska málokdy. Jen těch bodů mohlo bejt víc. Nejel jsem to, na co jsem měl.“
„Je mi blbě,“ vysvětloval Pavel Čermák své předčasné odstoupení ze závodu. „Piju čaj, mám asi zánět močáku a svalovou horečku. Ochably mi svaly. Byl jsem takovej‘ unavenej‘. V pondělí půjdu k doktorce a pak se musím připravit na Francii.“
Slaný – 23. června
Slánský plochodrážní stadión opět ožil mladými závodníky, kteří měli na pořadu šestý díl seriálu v kubatuře do 125 ccm PRO-TEC Speedway Mini Cup a společně s tímto závodem proběhla rovněž slánská plochodrážní akademie pro začínající plošináře.
Finále A bez slánských zástupců
Pořadatelé ze slánského AK po náročné extraligové středě měli jen pár hodin, aby načerpali další síly a připravili se na další akci. PRO – TEC Speedway Mini Cup měl na startu tentokrát devět účastníků, nechyběl žádný z favoritů, to znamená, že své stroje zde vyložil Jan Jeníček, Jaroslav Vaníček, Vojtěch Šachl a z prostor slánského zázemí je vystrkali domáci závodníci Bruno Belan s Vojtěchem Zamazalem.
Startovní pole doplnil Adam Nejezchleba, po zranění se vracející Jakub Exler a od sousedů z Německa dorazila Sarah Fischer a Eric Puffer. Z pořadí na předních místech chyběl Luboš Krejča, byť jeho jméno v pátek odpoledne Zdeněk Schneiderwind ještě Antonínu Vildemu hlásil, chyběl i Lukáš Vinter, který byl nedávno ve Slaném na dvou trénincích na velké dráze a testoval stroj 500 ccm.
Další, kdo by míchal pořadím, je Štěpán Jurča z Březolup, ale ten zde rovněž chyběl. Do tréninkového procesu v rámci Slaný Speedway Academy byli zařazeni Karel Průša, Tony Katra a Petr Marek.
Základní rozpis dvanácti jízd určil pořadí k nasazení jezdců do finálových bojů. K vidění byla celá řada vyrovnaných soubojů, ze kterých vzešla trojice finalistů. Kdo čekal, že mezi nimi bude figurovat některá z domácích nadějí, musí si počkat na další pokračování tohoto seriálu.
Jaroslav Vaníček nechce prohrát
Finálová jízda C o pořadí na sedmém až devátém místě přinesla dobrý start Erica Puffera, který po celý průběh jízdy odolával své klubové kolegyni Sarah Fischer. Až na cílové rovince však podlehl vytáhlý Eric Puffer útoku mladé slečny. Jakub Exler své soupeře sledoval s odstupem a obsadil poslední příčku závodu.
Finále B mělo po startu poměrně klidný průběh. Bruno Belan nedal šanci svému klubovému kolegovi Vojtěchovi Zamazalovi a chabařovický Adam Nejezchleba na slánský tandem nestačil a cílovou metu proťal jako třetí.
Finále A bylo ozdobou sobotního dopoledne. Skvělý start Jana Jeníčka, který dvě kola jezdil na vedoucí pozici, dával tomuto pardubického jezdci naději na vítězství v závodě. Ovšem tvrdý útok Jaroslava Vaníčka byl opravdu na hraně rizika. Poslal pražského závodníka do čela a Jan Jeníček nakonec ztratil koncentrovanost a podlehl i Vojtěchovi Šachlovi.
Ještě akademie
Součástí hlavního závodu byl rovněž projekt Slaný Speedway Academy, jehož se v přestávkách a po skončení poháru zúčastnily dvě slánské naděje, a to Tony Katra s Karlem Průšou. Doplnil je Petr Marek z SC Chabařovice. Tito mladí adepti plochodrážního sportu dělají soustavným tréninkem dost výrazný výkonnostní posun a lze si přát, aby u plochodrážního sportu vydrželi co nejdéle.
Poděkování za hladký průběh sobotního dopoledne patří těm, kteří se podíleli na realizaci akce. Eduard Krčmář starší připravil dráhu, s kterou mu pomáhal Václav Buřič, Jaroslav Drbal měl vzorně zorganizované depo, František Čipera zvládl pozici rozhodčího, Antonín Vilde startmaršála, Otakar Večerka traťového komisaře, Miroslav Rosůlek v roli trenéra nezklame nikdy. A to nejhezčí na konec Kateřina Zamazalová ve dvojroli zdravotnice, s níž neměla naštěstí žádnou práci a také zapisovatelka pořadí jednotlivých jízd.
Praha – 23. června
Po středeční extralize ve Slaném měl čas na odpočinek, ale jeho technický tým měl vskutku napilno. Na víkend totiž musel mít připraveny všechny svoje motocykly. Dnes totiž vstoupí do finále evropského šampionátu v Gniezně, odkud rovnou zamíří na challenge dlouhodrážního mistrovství světa v Bielefeldu. Josef Franc se magazínu speedwayA-Z svěřil, že je připraven po všech stránkách.
„Měl jsem voraz, kluci chystali motorky do Gniezna,“ popisoval český šampión svůj program po slánksé středě. „Nevím, jestli to vybavení bude vidět ve výsledku, ale nechal jsem techniku hodně zrehabilitovat.“
První ze čtyř finálových podniků o mistra Evropy startuje v Gniezně dnes večer a hned druhý den má Josef Franc na programu Bielefeld. „Z Gniezna jedeme do Bielefeldu rovnou,“ přibližuje. „Vezeme všechny motorky. Uvidíme, jak se to zúročí. Budu se snažit závodit, jestli to moje palice ustojí. Víc nedokážu predikovat.“
Závodění v rychlém sledu jeho naturelu vyhovuje. „Nejlepší je nad tím moc nepřemejšlet,“ reaguje Josef Franc. „Když člověk moc přemejšlí, nevymyslí většinou nic. Aspoň tak to mám já.“