Wittstock – 12. května
Spanila jízda Josefa France po pochodrážní Evropě pokračuje. Dnes vyhrál semifinále evropského šampionátu na trávě klasickém stadiónu ve Wittstocku a na nedělní druhé finále českého šampionátu veze na palubě své dodávky vítězný pohár. Na stupních vítězů mu dělali společnost Dimitri Berge a Mathieu Tresarrieu. Úspěch českých barev podtrhnul Hynek Štichauer, když skvěle zvládnul bitku o postup ve finále B.
Zdeněk Schneiderwind komentuje evropské semifinále:
„Dnes úplně super! Hynek postoupil, Pepe vyhrál. Souboj Pepeho a Mathieu Tresarrieu byla úplná nádhera. Hynek byl ve finále B chvíli druhý, pak hned poslední, hned třetí, z posledního místa to protáhl Richard Hall na druhý. Hned jel zase poslední. Hynak zachoval klid a postupové místo doslova vydřel. Finále A mezi Pepem a Tresarriem diváci stoupali do stupaček! Oba jeli hodně tvrdě, ale ne záludně. Úplně o něčem jiném, než když o tréninku Romano Hummel trefil na komoru Mathieu Tresarrieuho a ještě se cítil dotčený. Závody na trávě to nebyly, ale hezké rozhodně byly. Škoda, že bylo celkem málo diváků.“
1. Josef Franc, CZ
4 5 5 5
19
1.
2. Dimitri Berge, F
5 5 4 4
18
2.
3. Mathieu Tresarrieu, F
5 4 3 3
15
1.-3.
4. Romano Hummel, NL
4 4 3 5
16
4.
5. Max Dilger, D
5 3 2 4
14
2.-5.
6. Stephane Tresarrieu, F
3 5 5 5
18
6.
7. Henry van der Steen, NL
1 4 2 4
11
3.
8. Stephan Katt, D
3 3 2 2
10
4.
9. Hynek Štichauer, CZ
4 2 4 3
13
5.
10. Richard Hall, GB
0 3 5 0
8
6.
11. Jörg Tebbe, D
2 0 4 2
8
1.
12. Anders Mellgren, S
2 1 1 1
5
2.
13. Andreas Bergström, S
1 2 3 1
7
3.
14. Dave Meijerink, NL
3 0 1 2
6
4.
15. Andy Appleton, GB
1 2 0 1
4
5.
16. Jerome Lespinasse, F
0 1 0 3
4
6.
17. Paul Cooper, GB
2 1 0 0
3
18. Charley Powell, GB
0 0 0 1
1
19. Lukas Fienhage, D (res)
DNR
20. Danny Maassen, D (res)
DNR
Foto: laskavostí Josefa France a tiskový servis FIM Europe
Slaný – 12. května
Ve sportu se traduje, že jakákoliv obhajoba je mnohonásobně těžší než první triumf. Ovšem hattrick je jednoznačně majstrštyk, obzvlášť jsou-li proti silní soupeři. Jenže Sebastian Ulamek se při Memoriálu Antonína Vildeho trápil po mechanické stránce a v sestavě Beranů Třebusice připomínal spíše ovčí babičku. Spolu s Matějem Kůsem porazili Ondřeje Smetanu a Zdeňka Simotu, kteří pod logem Smestavu prahli po třetím triumfu v řadě, nicméně osamocený Matěj Kůs nemohl v semifinále dát dohromady více bodů než miletičtí Michal Škurla a Martin Gavenda. Ve finále však na ně Ondřej Smetana a Zdeněk Simota odstartovali, nedali jim šanci a Radek Smetana mohl znovu slavit triumf. Porucha vyřadila Sebastiana Ulamka rovněž v malém finále a tím pádem třetí místo ukořistili Petr Chlupáč s Filipem Hájkem.
Áčko ochuzené o plzeňské Holanďany
Kulaťoučké bříško přítelkyně Michala Dudka dávalo najevo, že se slánský závodník během zimní přestávky nevěnoval striktně pouze přípravě na nadcházející sezónu. Přestože i v tomto ohledu bylo jeho svědomí čisté, okolo poledne se chystal teprve nejen na svůj první letošní mítink v Čechách, ale i první mítink na krátké dráze vůbec.
„Měl jsem odpolední,“ vysvětloval Michal Dudek, proč chyběl na přeborech. Tím pádem se nemohl kvalifikovat do mistrovství republiky. Vzhledem ke specifikům extraligových čtyřek a přechodu Eduarda Krčmáře mezi seniory se nevešel do sestavy 3ton. První liga začíná až za čtrnáct dnů a Slaný v ní ani nefiguruje.
Pomineme-li dlouhé a travnaté ovály, začínal Michal Dudek svou letošní sezónu až dnes. Na jméno svého kolegy v prvním slánském páru čekal do včerejška, než Antonín Vilde oznámil, že jím bude Polák Jaroslaw Krzywosz.
Skupina A, do níž byli zařazeni, se nakonec uskutečnila jen ve třech. Holanďané Jarno de Vries a Geert Bruisma, jež měli zastupovat PK Plzeň, nepřijeli. Ozvali se z Německa, kde jejich dodávka měla zastavit vinou poruchy. Jejich jízdy se přesto uskutečnily, takže Michal Dudek s Jaroslawem Krzywoszem se z rozjížďky s číslem jedna vraceli se sedmi body.
Sebastian Ulamek vysvětluje své potíže v rozjížďce s číslem tři:
„Lanko na plynu se kouslo, nešlo přidat…“
Na čele skupiny měli vydržet i po skončení třetí jízdy, v níž na sebe narazili horcí kandidáti na dnešní triumf. Nejlépe odstartoval Ondřej Smetana. Sebastian Ulamek se dral dopředu první zatáčkou. Nejprve se dostal jen před svého kolegu z třebusických Beranů Matěje Kůse, ale ve výjezdu na protilehlou rovinku stačil podjet i Ondřeje Smetanu.
Avšak Pražan s vestou rodinné firmy Smestav zůstával těsně za Polákem. Rovnou ve druhé zatáčce jej podjel. Hned na to Sebastian Ulamek zvedl ruku na znamení poruchy. Trošku zaskočil Matěje Kůse, který se mu naštěstí stačil vyhnout, ale na stíhání Ondřeje Smetany mohl zapomenout. Uhlídal však Zdeňka Simotu, nicméně Smestav klíčovou jízdu skupiny vyhrál 6:3.
T
ím pádem bylo áčko rozhodnuto. Smestav i Berani měli jasných sedm bodů ve virtuálním souboji s nepřítomnými Holanďany. Nadto maximální zisk inkasovali i ve svých duelech se slánskými jedničkami. Jejich výsledky byly o to jednoznačnější, když Jaroslaw Krzywosz v nich pokaždé upadl a Michal Dudek přišel postupně o oba své motory.
Pár paralel s áčkem
Skupina B nabídla pohled na vskutku nečekanou dvojici. Petr Babička zjistil, že i po narození třetí dcerky dokáže najít potřebné finance na závodě. K závodnímu comebacku se nechal přemluvit také Roman Čejka. S ním se to boxů vrátil Antonín Polák. A pakliže jsme reportáž o skupině A začali bříškem, mohli bychom v tomto duchu pokračovat i nadále. S tím rozdílem, že nestor všech českých mechaniků během závodní nečinnosti svého závodníka jezdil na kole tak usilovně, že ztratil bratru čtvrt metráku živé váhy.
Paralelu mezi oběma skupinami bychom našli rovněž díky výsledkům jejich úvodních jízd. Roman Čejka vyhrál rozjížďku s číslem dva stylem start – cíl. Petr Babička v nájezdu do druhého kola poslal za svá záda Pavla Čermáka, který se už po písemné části maturit může více soustředit na závodění.
Nicméně slánské dvojky na rozdíl od jedniček na čele aktuální klasifikace neosaměly. Po pádu a diskvalifikaci Petra Chlupáče jejich sedmibodovou bilanci srovnali Michal Škurla s Martinem Gavendou v barvách PRO-TEC Miletice. Právě mezi ně se Roman Čejka probil v úvodním výjezdu osmé jízdy.
Avšak záhy se vynořil další element. Ještě před koncem druhého kola došly Romanu Čejkovi síly. Ještě se sice postavil na start desáté jízdy proti juniorům z Bellisu. Ovšem i v tomto případě se do cíle doploužil jako poslední.
Roman Čejka líčí příčiny svého trápení:
„Nemám magi. Motorkou to není, je to ve mně. Sedím na tom letos podruhý, nemám sílu. Jednou mě to natáhlo a síla je v prdeli.“
Takže postupová otázka i v béčku došla svého rozuzlení velice rychle. Vedoucí miletické závodníky čekali na závěr divišovští František Klier a Pavel Čermák. S nimi si Michal Škurla a Martin Gavenda ve dvanácté jízdě snadno poradili. Sedm bodů na jejich úkor brali i Petr Chlupáč s Filipem Hájkem v šesté jízdě, kteří nakonec v rozjížďce s číslem deset maximálním možným počtem porazili i Slaný.
Horor ovčí babičky
V základní části z dvanácti rozjížděk neskončily poměrem 7:2 jen první dvě v každé skupině. Stejným skórem začala i finálová část. Ale jen proto, že se v jízdě o celkové sedmé místo na startovním roštu potkali pouze František Klier a Pavel Čermák.
O pátou pozici se nejelo vůbec. Petr Babička byl ze zrušení umísťovací jízdy zklamaný, ale z čtveřice jejích účastníků zbyl jen on sám. Romanu Čejkovi došly síly, Jaroslaw Krzywosz se necítil fit po svých dvou předcházejících pádech a Michal Dudek se ocitnul s prázdnýma rukama.
Michal Dudek na téma svého předčasného konce:
„Oba motory zadřený, na jednom se to utrhlo, ve druhým zaklepalo. Bylo to dobrý, dráha pěkná, ale hotovo…“
Semifinále s číslem jedna jen staticky potvrdilo převládající trend výsledku 7:2. Zdeněk Simota s Ondřejem Smetanou odstartovali na Filipa Hájka s Petrem Chlupáčem. A v ten moment byli v prachu a potažmo i ve finále.
Sem mířili i Berani. Pro druhé semifinále zvolili účelnou strategii nechat Michala Škurlu jet, společnými silami nepustit k bodům Martina Gavendu a lepší skórem postoupit. Aby jejich záměr klapnul dokonale, vyměnili si na startovní roštu svá místa.
Plán fungoval dokonale. Sebastian Ulamek z dvojky nejlépe odstartoval. Michal Škurla se vskutku v první zatáčce posunul do vedení. Jenže Polák jel s Matějem Kůsem za svými zády před Martinem Gavendou, než ve třetím okruhu zůstal stát.
„Přestalo to jet,“ vysvětloval o pár sekund později ve svém boxu. To však ani zdaleka netušil, že jeho martýrium bude mít ještě jedno pokračování v malém finále. Tady jeli Berani nekompromisně. Matěj Kůs a Sebastian Ulamek odráželi aktivitou překypujícího Petra Chlupáče.
Avšak na konci třetího Sebastian Ulamek opět zvednutou rukou signalizoval mechanické problémy. Matěj Kůs jel před Petrem Chlupáčem do cíle, zatímco Polák pomalejším tempem se snažil být v cíli před Filipem Hájkem. Pakliže by to dokázal, šli by Berani na nejnižší stupínek pódia.
Jenže něco takového by mohla být maximálně další pohádkou ovčí babičky! A Sebastian Ulamek si takové označení mohl vysloužit jen svým počínáním na ovále. Filip Hájek už měl ztrátu, nicméně rychle si spočítal, kolik udeřilo. V nájezdu do poslední zatáčky Sebastiana Ulamka podjel a mohl si jít spolu s Petrem Chlupáčem stoupnout na pódiu místo Beranů.
Pravda, Sebastianu Ulamkovi nešlo upřít, že dnešní Memoriál Antonína Vildeho pořádně zdramatizoval. Velké finále se totiž už zase vrátilo ke konceptu 7:2. Ondřej Smetana se Zdeňkem Simotou odstartovali jako jeden muž. Michal Škurla se spodní stranou úvodního oblouku mezi ně nedostal. O hattricku Smestav Speedway Teamu bylo rozhodnuto.
Hlasy z depa
„Super, hattrick je náš!“ radoval se Ondřej Smetana. „Povedený závody! Se Zdendou jsme to zvládli, jeli jsme dvojici a povedlo se. V semifinále jsme postoupili, ve finále jsme měli Škurliče s Gávošem. Ale odstartovali jsme a pryč!“
„Trošku jsem zkoušel druhou motorku, na který jsem ještě nejel,“ říkal Zdeněk Simota. „Laboroval jsem s převodem. O tréninku byla dráha pěkná, během dvou, třech jízd se ale změnila a musel jsem to překopat. Byl jsem rychlejší a všechny jízdy jsme už vyhrávali. S Ondrou to bylo super, vždycky jsme se domluvili. Jelo se nám hezky.“
„Je vidět, že si bednu nejde koupit,“ konstatoval Michal Škurla významně. „Papírově jsme nebyli nejsilnější tým. Dařilo se nám, do předposlední jízdy jsme ztratili jen bod. Ve finále byly čtyřka hodně suchá a už jsem se nedostal dopředu. Zkoušel jsem to, ale nešlo to.“
„Bylo to utrápený, jistil jsem ho hlavně z dálky,“ vyprávěl Martin Gavenda. „Hlavně ty poslední jízdy… Před semifinále jsem slyšel zvěsti, že Ulamek nic nejede. Sledoval jsem ho, viděl jsem, že dělá chyby, počkal jsem si. Na finále jsem dal lehčí převod a to byla chyba. Neodstartoval jsem, ale dobré. Jsem rád, že jsme to takticky zvládli.“
„Závody pěkný,“ svěřoval se Petr Chlupáč. „Trošku jsme se trápili na startech. Po první jízdě, jak jsem to zahodil, jsme museli vyčistit celou spojku, byla úplně od bahna. Pak to šlo, skončili jsme na bedně, ale hlavně jsme se svezli na motorkách.“
„Mohlo to bejt‘ lepší,“ posteskl si Filip Hájek. „Trápil jsem se, nesedla mi dráha. Nestartoval jsem to, hodně toho vybojoval Chlup. Jel pěkně.“
„Pěkný,“ kvitoval Petr Babička uznale. „Chtěl jsem se ještě svýzt v tý poslední jízdě, kterou zrušili. Letos jsem jezdil jen minulej‘ tejden a pak jsem připravoval motorku. Je to o tom, že nejezdíme. Ale aspoň se člověk vrátil do toho koloběhu.“
skupina A:
1. Smestav Speedway Team
20
Ondřej Smetana
4 3 3
10(1)
Zdeněk Simota
2 4 4
10
2. Berani Třebusice SF
20
Matěj Kůs
3 4 4
11
Sebastian Ulamek, PL
E 3 3
6(2)
3. AK Slaný I.
11
Michal Dudek
3 2 2
7(1)
Jaroslaw Krzywosz, PL
4 F F
4
skupina B:
1. PRO-TEC SK Miletice
21
Martin Gavenda
3 3 3
9(3)
Michal Škurla
4 4 4
12
2. Bellis Junior Speedway Team
16
Petr Chlupáč
X 4 3
7(1)
Filip Hájek
2 3 4
9(1)
3. AK Slaný II.
11
Petr Babička
3 2 2
7(1)
Roman Čejka
4 0 0
4
4. AK Divišov
6
František Klier
0 0 0
0
Pavel Čermák
2 2 2
6
Poznámka: holandský pár Jarno de Vries – Geert Bruisma zařazený do skupiny A vinou poruchy dodávky nedorazil
Finálová skupina:
o7.m
o5.m
SF1
SF2
MaF
FIN
1. Smestav Speedway Team
7
7
Ondřej Smetana
3(1)
4
Zdeněk Simota
4
3(1)
2. PRO-TEC SK Miletice
6
2
Martin Gavenda
2
0
Michal Škurla
4
2
3. Bellis Junior Team
2
5
Petr Chlupáč
0
3
Filip Hájek
2
2(1)
4. Berani Třebusice SF
3
4
Matěj Kůs
3
4
Sebastian Ulamek, PL
E
0
5. AK Slaný II.
4
Petr Babička
4
Roman Čejka
–
6. AK Slaný I.
0
Michal Dudek
–
Jaroslaw Krzywosz
–
7. AK Divišov
7
František Klier
3(1)
Pavel Čermák
4
Poznámka: umisťovací jízda o páté místo se nekonala – Michal Dudek předtím zadřel druhý motor, Jaroslaw Krzywoscz se necítil fit po předchozích pádech a Roman Čejka při nečekaném comebacku připouštěl nedostatek sil
Slaný – 12. května
Dopolední program Memoriálu Antonína Vildeho obstarali na malém ovále kolibříci třetím dílem svého mistrovství republiky na krátkých drahách. Jaroslav Vaníček sice v rozjížďce s číslem čtyři podlehl Lukáši Vinterovi, ale v ostatních případech byl v cíli první. Lukáš Vinter naproti tomu kvůli poruše ztratil vítězství v sedmé jízdě ve prospěch Vojtěcha Šachla, jenž zatím ztratil body pouze s Jaroslavem Vaníčkem. Smůla Lukáše Vintera pokračovala pádem v desáté jízdě a vyvrcholila další poruchou ve finále B. Kromě Jaroslava Vaníčka a Vojtěcha Šachla se do áčka kvalifikoval Jan Jeníček, který podlehl jen oběma svým finálovým rivalům ve druhé jízdě. V klíčové jízdě Jaroslav Vaníček nezaváhal a triumfoval stylem start – cíl. Jan Jeníček se stačil dostat pouze před Vojtěcha Šachla a tak byť přišel o postavení leadera, ztrácí v tabulce na svého dnešního přemožitele jen dva body.
Osud závodí s kolibříky
Prosluněné dopoledne nestačilo dospět ani k desáté hodině, když Tomáš Topinka vydal pokyn, aby se deset malých závodníků připravilo na trénink. Tonyho Katru a Karla Průšu měly před obědem čekat tréninkové jízdy ve stíhacím režimu. Zbývajících osm se pustilo do zápolení v rámci třetího podniku šampionátu stopětadvacítek na krátkých drahách. A v jeho půlce byl na nejlepší cestě do finále A Lukáš Vinter.
Závodník pražské Markéty se objevil na dráze již v rozjížďce s číslem jedna. Své dnešní závodní vystoupení rozehrál triumfem ve stylu start – cíl před Vojtěchem Zamazalem a Lubošem Krejčou. Ve čtvrté jízdě však měl mnohem těžší zadání. Vedle Sandry Fischer musel totiž čelit Jaroslavu Vaníčkovi. A rovněž on vstoupil do mítinku velkorysým způsobem.
Druhá jízda připomínala svým personálním složením předčasné finále A. Jaroslav Vaníček přitom nezaváhal. Vojtěch Šachl stačil v prvním zatáčce objet pouze Jana Jeníčka. Jenže to byl Lukáš Vinter, kdo udával tempo rozjížďky s číslem čtyři. Perfektně odstartoval a jednoznačně zamířil do vedení, aby posléze odvracel nápor Jaroslava Vaníčka až do cíle. Ten se sice pokusil vedoucího závodníka zaskočit, když se v závěrečném oblouku bleskově přesunul zvenčí na spodek, ale Lukáš Vinter dobře věděl, co se za jeho zády děje.
Sotva projel cílem, hodnota jeho skóre poskočila na šest. S odstupem jediného bodu měl za sebou nejen Jaroslava Vaníčka, ale rovněž Vojtěcha Šachla. Divišovský závodník totiž v páté jízdě odvedl Štěpána Jurču, jemuž tak nedovolil navázat na úvodní triumf, který dosáhal v rozjížďce s číslem tři na úkor Sandry Fischer.
Po třetím místě z kraje závodu se rychle začal zlepšovat Jan Jeníček. V šesté jízdě se po vylétnutí pásky nikterak nepáral s Vojtěchem Zamazalem. A v rozjížďce s číslem osm podobně naložil se Štěpánem Jurčou a Sandrou Fischer. Po třech sériích disponoval sedmi body. Osm jich měl na svém kontě i Jaroslav Vaníček, když stylem start – cíl ovládl devátou jízdu. Že se však už dělil o vedení s Vojtěchem Šachlem a Lukášem Vinterem, rozhodl však sám osud.
Jaroslav Vaníček si nenechal sebrat triumf
V sedmé jízdě totiž vůbec nevypadalo, že by se Lukáš Vinter měl odklonit od svého vítězného konceptu. Po vylétnutí pásky se s přehledem ujal vedení před Vojtěchem Šachlem a mířil si pro tři body. Divišovský borec sice zkusil útočit po lajně takřka celé první kolo, ale Pražan zůstal pevně ve svém sedle.
Jenže v posledním okruhu musel jen s bezmocným gestem rukou dát svému soupeři najevo své zpomalení vinou mechanických potíží. Dojel sice do cíle pro dva body, ovšem hned po delší přestávce na důkladnou úpravu dráhy, se od něho Štěstěna odvrátila ještě jednou.
Start v desáté jízdě Lukáši Vinterovi nevyšel. Nicméně vnějškem první zatáčky překonal Štěpána Jurču a snažil se ohrožovat vedoucího Vojtěcha Šachla. Ve třetím okruhu však upadl již v nájezdu do první zatáčky. K zemi šel raději také Štěpán Jurča, jenž ovšem na rozdíl od viníka přerušení pádu mohl nastoupit v opakované jízdě.
Repete přineslo Vojtěchu Šachlovi nejen jednoznačné vítězství, ale také postup do finále A. Jeho jedenácti bodů mohl konkurovat už jen Jaroslav Vaníček. Pražan měl za soupeře v jedenácté jízdě samotného Luboše Krejču, jehož porazil již se startem. Neméně suverénně si vzápětí počínal Jan Jeníček. Oproti vedoucí dvojici měl sice o bod méně, ale na postup do finále A to bylo ažaž.
Vzhledem k osmi jménům ve startovní listině byl finálový program omezen na tři jízdy. V céčku se Luboš Krejča celá čtyři kola bránil a ubránil vytrvalým nájezdům Sarah Fischer. Ve finále B se kalich Lukáše Vintera naplnil hořkostí až po okraj, když na protilehlé rovince druhého kola zůstal stát kvůli další poruše. Prvenství připadlo Štěpánu Jurčovi, jenž se dnes mimochodem upsal jako závodník SCM.
A konečně finále A. Jaroslav Vaníček zužitkoval vnitřní pozici na startovním roštu beze zbytku a ujal se rychle vedení. Na Jana Jeníčka zbyl při volbě jen venek. V úvodním výjezdu se však posunul vnějškem před Vojtěcha Šachla. Hned na protilehlé rovince udeřil z chodu na Jaroslava Vaníčka, jenž mu však záhy dal najevo, že to bude on, kdo dnes bude mávat z nejvyššího stupínku pódia.
Cena www.OMACZ.cz:
1. Jaroslav Vaníček, Praha
3 2 3 3
6
17
2. Jan Jeníček, Pardubice
1 3 3 3
4
14
3. Vojtěch Šachl, Divišov
2 3 3 3
2
13
4. Štěpán Jurča, Březolupy
3 2 2 2
3
12
5. Vojtěch Zamazal, Slaný
2 2 2 2
2
10
6. Lukáš Vinter, Praha
3 3 2 X
E
8
7. Luboš Krejča, Praha
1 1 1 2
3
8
8. Sarah Fischer, D – Slaný
2 1 1 1
2
7
Vložené stíhací jízdy:
Tony Katra
Micro Shupa
1. 1. 1. 2. 2.
Karel Průša
KPR
2. 2. 2. 1. 1.
Legenda použitých zkratek
E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do opakované jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádu jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád, * – žolík v ligových utkáních extraligy
Průběžné pořadí šampionátu:
PHA
PHA
SLA
TOT
7.4.
1.5.
12.5.
1. Jaroslav Vaníček, Praha
13
14
17
44
2. Jan Jeníček, Pardubice
11
17
14
42
3. Vojtěch Šachl, Divišov
10
10
13
33
4. Lukáš Vinter, Praha
NC
16
8
24
5. Vojtěch Zamazal, Skaný
–
9
10
19
6. Bruno Belan, Slaný
10
9
–
19
7. Luboš Krejča, Praha
4
7
8
19
8. Pavel Kuchař, Praha
18
–
–
18
9. Štěpán Jurča, Březolupy
–
5
12
17
10. Daniel Klíma, Praha
11
–
–
11
11. Jakub Exler, Praha
11
–
–
11
12. Mateusz Lopuski, PL
–
10
–
10
13. Alexandra Schauer, D
10
–
–
10
14. Sarah Fischer, D
–
–
7
7
15. Michal Baštecký, Praha
–
7
–
7
16. Adam Nejezchleba, CH
–
7
–
7
17. Eric Puffer, D
5
–
–
5
Poznámka: Lukáš Vinter odstoupil z prvního závodu v Praze po tréninku
Toruň – 5. a 6. května
Celkem pět juniorů – Michal Baštecký, Milan Dobiáš, Pavel Kuchař, Filip Šifalda a Daniel Šilhán – odjelo do polské Toruně na první letošní JAWA CUP 250ccm. V sobotu byl na programu závod čtyř družstev a v neděli závod jednotlivců. Manažerskou roli měl tentokrát Adrian Rymel, který nahradil Martina Málka, jenž byl na závodech v Plattlingu.
Fanoušci stojí na jiné straně
Český tým měl původně bojovat s Němci, Poláky a Dány, ale Dánové nakonec nepřijeli a jejich tým nahradila sestava z Lotyšska. Cesta byla dlouhá a už od ranních hodin se po našem příjezdu začaly sjíždět davy lidí. Měli jsme radost, kolik fanoušků se jde na kluky podívat, ale záhy jsme zjistili, že důvod obrovské návštěvnosti v okolí motoarény byl tuningový sraz automobilů BMW a celý den byl plochodrážní stadión v oblacích dýmu a pachu ze spálených pneumatik.
Ale to nám nezabránilo, abychom mohli naplno závodit, i když fanoušci stáli na jiné straně.
V sedmnáct hodin všechno vypuklo. Slavnostní nástup, první jízda. A nervozita stoupala! Před samým začátkem ale nastaly menší zmatky v českém týmu ohledně složení sestavy. Nejprve měl sehrát roli náhradníka v pětičlenném družstvu Filip Šifalda, ale po tréninku Michal Baštecký zjistil, že pro bolest a hematom na pravé noze, se nemůže plnohodnotně zapojit do bojů. Přišel tedy s rozhodnutím odstoupit! Bylo nám to líto, ale co se dalo dělat…
Michal Baštecký sledoval závod z depa a kluky podporoval svou přítomností. Po první sérii byli nejlepší Němci a hned za nimi Češi. Moc jsme si přáli, aby to tak vydrželo až do konce, ale Poláci byli také silní a konečný rozdíl v celkovém pořadí pouhých pár bodů naznačuje, že závod byl vyrovnaný. Klukům se líbil, nebýt defektu Daniela Šilhána v jeho druhé jízdě, kdy z druhého místa kvůli prasklému řetězu přišel o jisté dva body, tak bychom se třeba rozjížděli o zlato. Kdo ví?
Pohroma stíhá pohromu
Pohár za druhé místo, v týmové soutěži putoval z ruky do ruky. Radovali jsme se z něj všichni, vždyť jsme porazili Polsko! Nakonec jsme ale usoudili, že se bude nejlépe vyjímat v divišovské továrně Jawa, kam také odcestoval! Po menší oslavě, všichni zmožení sluncem i závody postupně odjížděli do hotelu, kde se připravovali na další závod tentokrát jednotlivců, který začínal v neděli bohužel také až v sedmnáct hodin.
Všichni Češi nabuzení sobotním úspěchem byli jako první v depu připraveni. Doladily se menší nedostatky, vyměnily pneumatiky a čekalo se. Možná dlouhé čekání a nervozita způsobila, že tento den jsme neměli štěstí.
Doslova řetězová reakce začala sobotním defektem Dana Šilhána, v neděli Filip Šifalda hned v jeho první jízdě a první zatáčce a z prvního místa, tam se mu také roztrhl řetěz, a z jízdy byl vyloučen za to, že údajně způsobil pád polského závodníka, který jel za ním a upadl, aniž by se Filipa Šifaldy dotkl.
Další řetěz praskl Milanu Dobiášovi v desáté jízdě. Takže už chyběl pouze Pavel Kuchař. Ten však okořenil závody svým nepodařeným zkušebním startem u depa, když nezvládl svůj motocykl a ten ho jako kůň shodil ze svého sedla. Měl z toho vyražený dech, naštěstí mohl pokračovat v závodech a na start se řítil doslova rychlostí blesku, protože zaseknutý plyn po předchozím pádu, udělal své. Naštěstí rychle zareagoval a vytáhl chcípák doslova na poslední chvíli.
Pak už, ale motocykl nemohl nastartovat a z jízdy byl vyloučen. V dalších jízdách, ale inkasoval dva a tři body, což je důkazem, že je v pořádku, i když podle zprávy od rodičů po cestě k domovu zvracel, což signalizuje otřes mozku. V nemocnici skončil Filip Šifalda, který po zkrocení motocyklu na startu si pohmoždili ruku, která nefungovala na sto procent a lékař ho odeslal do nemocnice na rentgen. Zlomenina se naštěstí nepotvrdila a mohli jsme všichni vyrazit domů se skvělými zážitky z toruňské arény.