Praha – 1. května
Byla to mela! V prvním finále českého šampionátu jednotlivců bylo jisté jedině to, že nikdo neměl nic jisté. Po jeho dvou sériích se o vedení dělili neporažení Josef Franc a Václav Milík. Jenže Pardubičan v rozjížďce s číslem dvanáct prohrál nejen s Eduardem Krčmářem, ale i vítězným Matějem Kůsem. Kapitán extraligové Markéty do té doby přišel o bod ve prospěch Josefa France, ale překvapivě i Ondřejem Smetanou. O vidinu pódia přišel v šestnácté jízdě, kdy se díval na záda Hynka Štichauera a Zdeňka Simoty. Ten již druhým triumfem v řadě rehabilitoval svůj slabší úvod, kdy jej svým startem zaskočil i Filip Hájek povolaný do rozjížďky s číslem čtyři místo diskvalifikovaného Patrika Mikela. Patnáctá jízda viděla vítězství Josefa France nad Václavem Milíkem, čímž úřadující šampión položil další základní kámen svého triumfu. V rozjížďce s číslem devatenáct vskutku zkompletoval patnáctibodové maximum a jako jediný během slunečného odpoledne nemusel ničeho litovat. Eduard Krčmář skončil nakonec druhý, zatímco o třetí místo musel být vypsán rozjezd. Václav Milík v něm vůbec nepustil ke slovu Zdeňka Simotu. A navzdory tříbodové ztrátě před Kopřivnicí, kde ještě nikdy nestartoval, sršel optimismem. Testování nastavení mu totiž dalo signál, v čem vězela zapeklitá neděle v Czestochowej, kde sám své tříbodové skóre označil za fiasko.
Jen mistři posledních let vyhrávají dvakrát po sobě
Dva mladí junioři vs. stálice stupňů vítězů. Přesně tak bychom mohli charakterizovat absolutní začátek letošních bojů o individuálního mistra republiky. Los totiž poslal na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna Jana Kvěcha a Petrem Chlupáčem, kteří se kvalifikovali z dvojice úvodních přeborů, proti protřelým Josefu Francovi a Matěji Kůsovi. A rutina slavila úspěch nad dravým mládím. I když…
Josef Franc skvěle odstartoval, zatímco Matěj Kůs se dostal v první zatáčce příliš daleko na venek, aby úřadujícího mistra republiky stačil stihnout. Naproti tomu musel čelit Janu Kvěchovi, který si evidentně nebere servítky před slavnými jmény. Ve druhém okruhu se v oblouku u depa dostal spodem před svého staršího klubového kolegu, jenž ale druhé místo s přehledem uhájil.
Šokující překvapení neservírovaly ani další rozjížďky. V té s dvojkou v označení Hynek Štichauer nepřechytračil svým rychlým startem Eduarda Krčmáře, který záhy začal tahat za delší konec provazu. Pardubičan se dostal do křížku s Ondřejem Smetanou, který v depu zíval po nočním příjezdu z Balakova. Zvenčí úvodního výjezdu ovšem neměl dostatečnou rychlost. O dvě kola později se v první zatáčce na chvilku zleva přece jen mihnul pod Hynkem Štichauerem, který však druhé místo uhájil.
Václav Milík pojal dnešní závod také jako testování po tříbodovém debaklu v nedělní Czestochowe, kam jeho Wroclaw dorazila na utkání polské extraligy. Do Prahy přibyl s motorem od jiného ladiče, a než se postavil u pásky v rozjížďce s číslem tři, jel v protisměru až do úvodního nájezdu. Pak však již úřadoval stylem start – cíl. Michal Škurla, který v prvním oblouku objel Davida Pacalaje, sice živil aspirace, že se přesune také před pardubického kapitána. Ten jej však rychle vrátil do syrové reality.
Filip Hájek ve svém depu žertuje na úkor diskvalifikovaného Patrika Mikela:
„Start musel bejt‘ nejlepší, když mi tam Patrik připravil tak hezkou kolej (smích)! Start mi vyšel, odjel jsem, ale chtělo to ještě donastavit motorku.“
Patrik Mikel prožil před tréninkem horké chvilky, když spolu se svým otcem Františkem museli hasit filtr, který vzplál při ohřívání motoru. Smůla z jeho tandemu nesedla ale ani při čtvrté jízdě. Moravan s pardubickým koníkem na vestě se totiž ocitnul polapený v pásce.
„Byla to moje kravina, Simoťák mě vybrnkal,“ připouštěl o chvilku později v depu. A pak už přišlo první z dnešních senzačních překvapení. Opakovaný start totiž vynesl do vedení Filipa Hájka, který s vestou s číslem sedmnáct diskvalifikovaného Patrika Mikela nahradil. Zdeněk Simota musel vynaložit velké úsilí, aby pražského juniora objel v první zatáčce druhého kola.
Plzeňský Jihočech byl však ve druhé sérii prvním poraženým. I když v rozjížďce s číslem sedm se o takový primát mohl hádat s Eduardem Krčmářem. Přitom start měl jednoznačně nejlepší. Jenže v úvodním oblouku se okolo něj vnějškem přehnal Josef Franc.
Zdeněk Simota nakonec neměl mít jasné ani dva body, protože ve druhém okruhu jej ve výjezdu na protilehlou rovinku objel zmiňovaný Eduard Krčmář. Josef Franc po průjezdu pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce vyrovnal šestibodový zisk Václava Milíka, který prve opanoval rozjížďku s číslem šest. A tak dnešní závod vedla dvojice, která od roku 2014 nepustila na domácí mistrovský trůn nikoho jiného.
Třetí série servíruje samá překvapení
Oba vedoucí muži za sebou měli nejen Eduarda Krčmáře, ale i Michala Škurlu, který Slaňákových pět bodů vyrovnal v páté jízdě. V ní vedl od startu až do cíle. A to i přesto, že se Jan Kvěch po odstoupení druhého Martina Gavendy chtěl prokousat až k vítězství. Jenže na metě mu přece jenom kousíček scházel.
Čtyřmi body po dvou sériích disponoval nejen Zdeněk Simota, o němž již byla řeč v předchozím odstavci, nýbrž rovněž Hynek Štichauer. Pardubičan se totiž v rozjížďce s číslem šest musel dívat na záda Václava Milíka. Mezi svědky jeho druhého vítězství byl i Matěj Kůs, jenž se přišel podívat na tribunku v depu. Lehce procvičil tělo a vrátil se do svého boxu. Avšak triumfu se neměl dočkat ani v rozjížďce s číslem osm.
Start se nejvíce povedl Ondřeji Smetanovi. Matěj Kůs na něm vyzkoušel celý rejstřík svých fines, nicméně musel zaknihovat druhou dnešní prohru. Oba Pražané zvýšili počet čtyřbodových závodníků, avšak třetí série měla jejich osudy v prvním finále diametrálně diverzifikovat.
Matěj Kůs tři body naráz inkasoval v momentě, v němž by si na něj vsadil jen duševně chorý sázkař. Po dokonalém startu dvanácté jízdy vyvezl Eduarda Krčmáře a Václava Milíka k mantinelu úvodního výjezdu. Zatímco Pardubičan posléze zaostal, Slaňák ještě jednou vážně udeřil na vedoucího kapitána domácí extraligové Markéty.
Matěj Kůs ve druhém kole vyjel ve druhém oblouku poněkud více ne vnějšek, nicméně stačil ještě včas reagovat na pokus Eduarda Krčmáře převzít iniciativu zleva. Sotva se dvanáctá jízda přesunula do plochodrážní historie, Matěj Kůs, Eduard Krčmář a Václav Milík kalkulovali se sedmi body. Stejně velké skóre měl i Zdeněk Simota, jenž se prvního dnešního zářezu dočkal v rozjížďce s číslem deset, jíž vyhrál způsobem start – cíl.
Josef Franc líčí svůj souboj s Michalem Škurlou v jedenácté jízdě:
„Čtyři kola jsem na tom pracoval a ve třetím už rezignoval. Ale řek‘ jsem si, že to zkusím do poslední zatáčky. Už jsem ale nepočítal, že vyhraju.“
Josef Franc v ten moment osaměl na čele aktuální klasifikace, i když také on měl se svým třetím prvenstvím namále. V rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval nejlépe Michal Škurla a úřadující šampión se ocitnul v úloze nájezdníka. Šla mu náramně, nicméně kýžené předjetí se nedočkal, byť ve druhé zatáčce užuž Michala Škurlu podjel.
Vedoucí borec totiž ukrajoval kolo za kolem, aniž by se nechal vyprovokovat k nějaké chybičce. Josef Franc mu sice stále visel za zády v bitevní vzdálenosti. Ve druhé zatáčce třetího kola závodníka před sebou maličko vycukal, posunul se dopředu, jenže Michal Škurla byl ve výjezdu rychlejší.
Josef Franc se ve své mysli už smiřoval se ztrátou prvního bodu. Pak si ale usmyslel bojovat až do poslední zatáčky. Jeho rozhodnutí se mu ve všech ohledech vyplatilo, protože stylem proslulým z Prague Open Michala Škurlu přece jen podjel. A byl na nejlepší cestě k vítězství.
Mistr porazil mistra
Závod byl plný překvapení i nadále! Ještě před úchvatným soubojem Josefa France s Michalem Škurlou a nečekanou porážkou Václava Milíka a Eduarda Krčmáře ze strany Matěje Kůse, vyhrál Jan Kvěch svou první finálovou rozjížďku ve svém životě. Hodnotu jeho výkonu zvyšuje skutečnost, že v úvodní jízdě s rutinou suveréna sebral vedoucí příčku Hynku Štichauerovi.
„Honzík mi taky hází ramena,“ komentoval jeho výkon poražený Pardubičan. Je vidět ta kvalita, neměl bych fotrovatět a mít z toho radost. To nemám, ale nevadí mi to.“ Nicméně Hynek Štichauer prožil obdobný moment ještě jednou. V rozjížďce s číslem šestnáct jej v první zatáčce objel Zdeněk Simota, který se dostal na deset bodů a dláždil si cestu na stupně vítězů. Zato pardubickému vousáčovi se záhy mělo vlastních bodů nedostávat. A to navzdory faktu, že v šestnácté jízdě odsoudil Matěje Kůse k třetí pozici.
Ale nepředbíhejme a vraťme se na začátek předposlední série. Eduard Krčmář se pozvedl na deset bodů po triumfu v třinácté jízdě. Naměřil v ní půl rovinky Patriku Mikelovi, který konečně našel správný set up. A hned to dal najevo Martinu Málkovi, jehož po velkém duelu konečně udolal ve druhém kole.
Patrik Mikel ještě předtím nepřímo rozhodl také o údělu Ondřeje Smetany. Zatímco se Michal Škurla pral v jedenácté jízdě o vedení s Josefem Francem, on držel Pražana na uzdě. Pro Ondřeje Smetanu to bylo o to více k vzteku, protože jeho jediná nula proložila dva primáty. Čtrnáctou jízdu totiž ovládl již s vylétnutím pásky k nebi nad Markétou.
Mnohem klíčovější však byla rozjížďka s číslem patnáct. Původně měla být duelem obou neporažených, ale o výsledku Václava Milíka z dvanácté jízdy již víme. Kapitán Zlaté přilby nyní musel zaknihovat další prohru. Josef Franc byl od startu lepší a Václav Milík jej již nedokázal polapit.
V rozjížďce s číslem sedmnáct si Zdeněk Simota vysloužil napomenutí za ulitý start. Ostatně, kdo by se divil, když měl po své pravici Václava Milíka, jehož mohl sestřelit z pódia?! Pardubický závodník ale takový scénář roztrhal na malé kousíčky a po restartu zamířil neomylně do vedení. Zdeněk Simota si však řekl o rozjezd s ním.
Vnější stranou první zatáčky se přenesl před Ondřeje Smetanu, jemuž jedinou útěchou vedle dvou trojek mohla být dnes i skutečnost, že se udržel v elitní osmičce rovněž pro Kopřivnici. Tím se ostatně utěšoval i Michal Škurla. V šestnácté jízdě dojel ještě hůře než Matěj Kůs. Ob rozjížďku později jej o druhé místo připravil Petr Chlupáč po pravé straně úvodní zatáčky.
„Ať jsem dělal, co jsem dělal, nic se z toho nevyvrbilo,“ komentoval Michal Škurla poslední dvě série ve svém podání. Eduard Krčmář si ale z duelu pražské dvojice nic nedělal a po hladkém vítězství skončil s třinácti body. O pár minutek později věděl, že je druhý, jelikož Josef Franc s přehledem vyhrál rozjížďku s číslem devatenáct. A tím pádem i celý závod, ve kterém neztratil ani bod.
Zdeněk Simota vzdychá nad výsledkem svého rozjezdu s Václavem Milíkem:
„Milíček to má rychlý, potřeboval bych jít ještě o zub dolů.“
Především díky zaváhání ve čtvrté sérii nestihl Matěj Kůs stupně vítězů, byť kraloval rozjížďce s číslem dvacet. Nicméně sebral Hynku Štichauerovi poslední reprezentační vestu pro kvalifikaci o Speedway Grand Prix 2019, jíž dnešní mítink také nabízel. Poslední otázka o pořadí prvního finále došla své odpovědi v rozjezdu, v němž Václav Milík s přehledem odvedl Zdeňka Simotu.
Hlasy z depa
„Bylo to výborný,“ radoval se Josef Franc. „Ne jednoduchý, ale vycházelo všechno od začátku do konce. Mám radost, že jsem naznačil, že úplně falešnej‘ mistr republiky nejsem. Akorát Michal Škurla mi to znepříjemnil
„Až na ty dvě prohraný jízdy, dobrý,“ bilancoval Eduard Krčmář. „Ani jednou jsem neodstartoval a nedalo se předjíždět. V Kopřivnici uvidíme, já nepředvídám, víš to, že se nikdy nebavím o závodech dopředu.“
„Výborný, bylo to super,“ překvapil Václav Milík prohlášením o českém finále, kde poprvé po třech a půl letech nevyhrál s maximálním bodovým ziskem. „Potřeboval jsem totiž zkoušet hodně věcí. Po nezdaru v polský extralize jsem poslal všechno na předělání a jel jsem na motoru od jinýho ladiče. Dělám asi obrovskou chybu v nastavení a dnes jsme toho vyzkoušeli dost. Přišel jsem asi na tu závadu. Myslel jsem, že motorku mám silnou a potřebuju ji utlumit, ale je to přesně naopak. Po tý třetí jízdě jsme šli nahoru, nahoru a bylo to silnější a silnější. V rozjezdu do bylo vidět. Šampionát teprve začíná, tři body nejsou nic, to je jen jedna jízda, jedeme dál. Těším se do Kopřivnice, protože jsem tam nikdy v životě ještě nejel.“
„Zkouším jiný rozety,“ povzdechl si Zdeněk Simota. „Chvíli trvalo to dopasovat, mohl jsem mít o bod víc a bednu rovnou bez rozjezdu. Po tréninku jsem to čekal rozbitý, ale dráha byla dobrá.“
„O tréninku jsem si vybral špatnou motorku, to byla chyba,“ posteskl si Hynek Štichauer. „Teď vím, že ten motor fungoval, zaplaťpánbůh, že jsem na něj skočil na poslední dvě jízdy. Ale až teď jsem se dozvěděl, že tady šlo o poslední místo v reprezentaci…“
„Těžší jízdy jsem vyhrával,“ uvědomoval si Ondřej Smetana. „Kde jsem ale měl udělat body, neudělal jsem je. Včera v noci jsme přijeli z Balakova a únava byla znát. Chce to odpočinek a jít do toho nanovo.“
„Pěkný závody, super, až na poslední dvě jízdy z jedničky,“ limitoval Michal Škurla svou spokojenost. „Ať jsem dělal, co jsem dělal, nic se z toho nevyvrbilo. Divokou kartu jsem proměnil a nemusím do přeboru, ale mířil jsem někam jinam.“
„Na tu jízdy jsem Hynkem se mi poved‘ start,“ vracel se Jan Kvěch k nejvíce překvapivému výsledku, jehož dnes dosáhnul. „A poladili jsme nastavení. Celý závody jsme ladili motorku na starty, akorát tahle jízda se mi povedla odstartovat. Jinak nic.“
„Nevím,“ odtušil David Pacalaj. „Jelo to dobře, zprvu vypadalo, že je dráha těžká. Ale jsem spokojený, i když jsme na nastavení přišli až na tu poslední jízdu.“
„Měli jsme problémy před tréninkem,“ vyprávěl Patrik Mikel o svém špatném dni. „Ohřívali jsme to a začal hořet filtr. „V první mě Simoťák vybrnkal, to byla moje kravina. Druhou jízdu to hrozně točilo, myslel jsem, že zadřu. Dráha se pořád měnila, až ve třetí jsme to dopasovali. Pak se to dalo, ale ještě to nebylo ono. Rozjíždím se pořád po tom pádu.“
| 1. Josef Franc, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Eduard Krčmář, Slaný | 3 2 2 3 3 | 13 |
| 3. Václav Milík, Pardubice | 3 3 1 2 3 | 12+3 |
| 4. Zdeněk Simota, Plzeň | 3 1 3 3 2 | 12+2 |
| 5. Matěj Kůs, Praha | 2 2 3 1 3 | 11 |
| 6. Hynek Štichauer, Pardubice | 2 2 2 2 2 | 10 |
| 7. Ondřej Smetana, Praha | 1 3 0 3 1 | 8 |
| 8. Michal Škurla, Praha | 2 3 2 0 1 | 8 |
| 9. Jan Kvěch, Praha | 1 2 3 0 0 | 6 |
| 10. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 1 0 1 2 2 | 6 |
| 11. Petr Chlupáč, Praha | 0 1 2 1 2 | 6 |
| 12. Patrik Mikel, Pardubice | T 0 1 2 1 | 4 |
| 13. Martin Málek, Březolupy | 0 1 1 1 1 | 4 |
| 14. Filip Hájek, Praha (res) | 2 | 2 |
| 15. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 0 0 0 1 0 | 1 |
| 16. Jaroslav Petrák, Pardubice | 0 1 0 0 0 | 1 |
| 17. Martin Gavenda, Březolupy | 1 E 0 0 R | 1 |
Legenda použitých zkratek
E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do opakované jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádu jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád, * – žolík v ligových utkáních extraligy
Průběžné pořadí šampionátu:
| PHA | TOT | |
| 1.5. | ||
| 1. Josef Franc, Praha | 15 | 15 |
| 2. Eduard Krčmář, Slaný | 13 | 13 |
| 3. Václav Milík, Pardubice | 12 | 12 |
| 4. Zdeněk Simota, Plzeň | 12 | 12 |
| 5. Matěj Kůs, Praha | 11 | 11 |
| 6. Hynek Štichauer, Pardubice | 10 | 10 |
| 7. Ondřej Smetana, Praha | 8 | 8 |
| 8. Michal Škurla, Praha | 8 | 8 |
| 9. Jan Kvěch, Praha | 6 | 6 |
| 10. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 6 | 6 |
| 11. Petr Chlupáč, Praha | 6 | 6 |
| 12. Patrik Mikel, Pardubice | 4 | 4 |
| 13. Martin Málek, Březolupy | 4 | 4 |
| 14. Filip Hájek, Praha | 2 | 2 |
| 15. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 1 | 1 |
| 16. Jaroslav Petrák, Pardubice | 1 | 1 |
| 17. Martin Gavenda, Březolupy | 1 | 1 |
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Pavel Fišer
