Plzeň – 4. května
Kvalifikace je evidentně znovu po šesti letech součástí českého juniorského šampionátu, jehož druhé pokračování uvidí v úterní sváteční odpoledne Plzeň. Přihlásilo se dokonce devatenáct závodníků, což pro jednoho z nich přinese smutnou skutečnost. Po třech kvalifikačních jízdách bude totiž z hlavního závodu vyřazen.
V Praze se nominačním kritériem pro kvalifikaci stal čtvrtlitrový zdvihový objem motoru, ovšem v Plzni se úhelným kamenem stalo naopak pořadí z prvního závodu na Markétě. Přímo nasazeno bylo třináct nejlépe umístěných.
Nyní se v ní objeví Michal Baštecký, jenž v Praze uzavíral klasifikaci, a pět borců, kteří se do české juniorky přihlásili poprvé. Jsou mezi nimi maturanti Josef Novák, Pavel Čermák a Michal Tomka stejně jako Filip Šifalda, který se rozhodl preferovat dvěstěpadesátky, a také Michal Danko. Žarnovický závodník prošel svým ostrým debutem minulý měsíc v rámci slovenského šampionátu a v úterý jej čeká první závodní výlet do Čech.
V kvalifikaci, jež bude následovat spolu s dvojicí jízd stopětadvacítek ihned po skončení tréninku půllitrů, se uskuteční tři jízdy. Z úvodních dvou postoupí rovnou vítězové, ostatní pojedou jakousi last chance ve třetí rozjížďce. Rovněž z ní postoupí vítěz, dva další se přemění v náhradníky, zatímco poslední se bude na hlavní závod pouze dívat.
V Plzni nebude Sindy Weber. V Sasku totiž z pochopitelných důvodů neslaví vítězství ve druhé světové válce státním svátkem a rodiče dlouhovlasé plochodrážní princezny musí do práce. Všeobecně se dá předpokládat repete pražského duelu mezi Filipem Hájkem a Patrikem Mikelem, mezi něž se pochopitelně mohou zamotat i lepšící se pražští a žarnovičtí mladíci.
Oleje do ohně přilévá i skutečnost, že reprezentační vesty v juniorském mistrovství světa mají jisté jen Filip Hájek, Patrik Mikel a Josef Novák. A přitom v Liberci zbývá jedno místo v hlavní šestnáctce a dvojice náhradníků.
Plzeňské pořadatele čeká doslova maratón rozjížděk. Vedle třech kvalifikačních a minimálně dvaceti v juniorce se pojede ještě dalších deset jízd stopětadvacítek. Kolibříky čeká třetí díl jejich klasického šampionátu, v němž Jaroslav Vaníček v sedle své čtyřventilového motocyklu Shupa prozatím neztratil jediný bod.
Na počátku května je většina českých dlouhodobých soutěží rozběhnutých. To samé pochopitelně platí rovněž pro šampionáty světa a Evropy. Uplynulé dny přitom přinesly některé stěžejní novinky pro čtyři z nich.
Čtyři divoké karty doplnily evropské challenge
Po trojici semifinále z minulého týdne vyvrcholí kvalifikační proces evropského šampionátu jednotlivců již zítra v challenge v Terenzanu. Vedle trojice medailistů z Balakova, Pardubic, Debrecenu a Goričanu disponovala FIM Europe čtyřmi divokými kartami, přičemž jedna z nich musela být udělena domácímu Italovi.
Tu získal Michele Castagna, další připadla Emilu Sajfutdinovi. Zbývající dvě dostali borci, jimž v semifinále nepřálo štěstí. Szymon Wozniak vyhrál v Balakovu všechny své jízdy kromě finálové, z níž byl vyřazen. Nicolai Klindt byl třetí v Goričanu, ale jako třetí Dán nemohl postoupit, z čehož profitoval Josef Franc.
Kewin Wölbert, jemuž postup z Pardubic sebrala diskvalifikace za najetí do pásky, a Kacper Woryna, čtvrtý z Goričanu zůstávají pro zítřek náhradníky.
Startovní listina:
1 Andrej Kudrjašov (RUS), 2 Jurica Pavlic (CRO), 3 Eduard Krčmář (CZ), 4 Szymon Wozniak (PL), 5 Andrej Karpov (UA), 6 Mikkel Michelsen (DK), 7 Josef Franc (CZ), 8 Peter Kildemand (DK), 9 Antonio Lindbäck (S), 10 Emil Sajfutdinov (RUS), 11 Michele Castagna (I), 12 Nicolai Klindt (DK), 13 Aleksander Loktajev (UA), 14 Krystian Pieszczek (PL), 15 Kai Huckenbeck (D), 16 Ilja Čalov (RUS), 17 Kevin Wölbert (D), 18 Kacper Woryna (PL)
V Žarnovici chystají jarní plochodrážní svátek
Kvalifikace o postup do Speedway Grand Prix startuje až ve druhé půli měsíce čtveřicí svých kvalifikačních kol. První z nich je plánováno na sobotu 19. května do slovenské Žarnovice, kterou si jako své nástupiště pro boj o challenge vybrali rovněž první dva muži českého šampionátu 2017 Josef Franc a Eduard Krčmář.
Domácí kolbiště bylo logickou volbou i pro Martina Vaculíka. Jenže v britské lize si zlomil kotník a musí na svůj start rezignovat. Ve startovní listině jej zastoupí jeho synovec David Pacalaj. Mezi osmnácti jmény, která FIM oficiálně zveřejnila předevčírem, najdeme ještě Patrik Búriho, který se však zranil v úterý v rakouském Murecku.
Prvním náhradníkem se stane Bulhar Milen Manev, jenž letos závodí s licencí SMF. A protože se Slováci starají o reprezentační starty co nejširšího spektra své stále rostoucí jezdecké základny, osmnáctku přidělili Michalu Tomkovi. Ten se po své dlouhé rekonvalescenci vrátil na ovály až před čtrnácti dny při březolupském přeboru a nemohl o nominaci bojovat ve slovenském šampionátu.
Startovní listina:
1 Ricky Wells (USA), 2 Josef Franc (CZ), 3 Andrej Lebeděvs (LAT), 4 Jaroslaw Hampel (PL), 5 Antonio Lindbäck (S), 6 Gleb Čugunov (RUS), 7 Jurica Pavlic (CRO), 8 David Pacalaj (SK), 9 Matej Žagar (SLO), 10 Norbert Magosi (H), 11 Eduard Krčmář (CZ), 12 Andrej Kudrjašov (RUS), 13 Patrik Búri (SK), 14 Matic Ivačič (SLO), 15 Janusz Kolodziej (PL), 16 Michael Jepsen Jensen (DK), 17 Milen Manev (BG – SMF), 18 Michal Tomka (SK)
Soutěžní legenda v Abensbergu
Bavorský Abensberg uvidí čtvrté kvalifikační kolo až v pondělí 21. května. Jeho startovní podoba dostala svou finální podobu až po úterním finále v Praze. Vedle Zdeňka Simoty, který se nominoval z loňského roku, zůstávalo ve hře poslední místo pro českého reprezentanta. Po něm se na Markétě natáhl Matěj Kůs na úkor Hynka Štichauera.
Bavorští pořadatelé plánují třídenní závodění a lákají i na exhibici světového šampióna v rallye Waltera Röhrla. Ten se v podobné akci v Abensbergu objevil již před devětedvaceti lety. Jistě není bez zajímavosti, že Walter Röhrl vodil soutěžní Audi Quattro skupiny B také na pražské Markétě při akci sponzora HB na podzim 1985.
Startovní listina:
1 Mike Jacopetti (D – AMF), 2 Hans N. Andersen (DK), 3 Craig Cook (GB), 4 Matěj Kůs (CZ), 5 Krzyzstof Buczkowski (PL), 6 Max Dilger (D), 7 Dimitri Berge (F), 8 Vadim Tarasenko (RUS), 9 Michele Castagna (I), 10 Kyle Howarth (GB), 11 Martin Smolinski (D), 12 Piotr Pawlicki (PL), 13 Max Fricke (AUS), 14 Peter Ljung (S), 15 Peter Kildemand (DK), 16 Zdeněk Simota (CZ), 17 Mark Riss (D), 18 Valentin Grobauer (D)
Upřete pozornost na datum i sedmnáctku u čísla jízd
Na začátek světového šampionátu juniorů si počkáme až do půlky června, kdy jedno z trojice semifinále uvidí i Liberec. Finále však nezačne o čtrnáct dnů později v dánském Holstedu, nýbrž v lotyšském Daugavpilsu. Pokud se však chystáte do Liberce, dejte pozor na termín. Oficiální materiály jej stále uvádí v pátek 15. května, kdy se mělo jet původně v Pardubicích. Pod Ještědem se ale bude závodit až v sobotu 16. června.
Ještě předtím však spatříme premiéru Speedway of Nations, jenž minimálně pro letošní rok nahradí světový pohár v boji o světový titul družstev. V Anglii se první máj neslaví, takže ve stejný den mohla společnost BSI zveřejnit rozlosování jednotlivých národních sestav. Jak v Teterowě, tak v Manchesteru se stanou vrcholy rozjížďky s číslem sedmnáct. V Německu se v ní utká Dánsko s Ruskem, ve Velké Británií domácí s Australany.
Kostěnice – 1. května
Předevčírem den burácely plochodrážní motory nejen na obou stadiónech pražské Markéty. Svůj první trénink v Kostěnicích totiž uspořádal Motoklub Úhřetická Lhota. První z čtyřdílné série bojů o českého šampióna přilákal do ochozů i některé z hobby plochodrážníků, takže se na ovále v těsném sousedství drážního tělesa železničního koridoru potkali jen Aleš Duben, Milan Moravec a Dan Macl.
„Přestože jsme se sešli v malém počtu, pěkně jsme si zatrénovali,“ bilancuje Dan Macl. „Příští trénink se plánuje na tuto neděli od šestnácti do osmnácti hodin. Chceme na něj pozvat i Josefa Nováka staršího, abychom mu popřáli hodně zdraví, pohody a dobré nálady k narozeninám, které oslaví 11. května.“
Žarnovica – 2. mája
Včera štartoval v rakúskom Murecku na tamojších medzinárodných pretekoch aj slovenský reprezentant Patrik Búri. Jeho účinkovanie sa bohužiaľ skončilo už na začiatku pretekov, keď vo svojej prvej jazde bol jedným z trojice pretekárov, ktorí po kolízii spadli.
Dráha v Murecku je známa druhou zákrutou, ktorá je za roh. A práve potiaľ došla trojica Jan Pintar zo Slovinska, Poliak Marcin Koscielski a Patrik Búri. Tu sa prvý dvaja do seba zahákli a plnou rýchlosťou vrazili do nafukovačiek, kde za nimi vpadol aj poľský pretekár.
Po zle vyzerajúcom páde bol Patrik Búri s otvorenou zlomeninou členka ľavej nohy prevezený vrtuľníkom do nemocnice v Grazi, kde bol ešte v noci operovaný. Doterajšie vyšetrenia potvrdili okrem spomínanej zlomeniny členka aj zlomenú kosť – píšťalu pravej nohy a zlomenú ľavú ruku v lakti.
Podľa prvých prognóz, by mal v Grazi stráviť asi 14 dní.
Pardubice – 2. května
Byl pozdní večer, první máj, večerní máj. Hlas Petra Moravce však členy plochodrážní komise zval k mnohem prozaičtější činnosti než hrdlička v díle známého básníka. Po skončení úvodního českého finále na pražské Markétě bylo totiž nutné určit majitele divoké karty pro další pokračování nejstaršího motoristického šampionátu naší země, jež je na pořadu v Kopřivnici příští neděli. Patrik Mikel tak dostal hojivou náplast na závodnickou dušičku nakřápnutou dvanáctou pozicí. Moravan v pardubické vestě si tak kromě přízně slečny Barbory nemohl stěžovat ani nepřízeň většiny mužů stojících na čele české ploché dráhy.
Tipujte:
Loading ...
Požár je jen jednou z mnoha živelných pohrom
Patrik Mikel se včera okolo poledne krátce mihnul na malé Markétě, kde poradil mladým závodníkům v druhém díle jejich šampionátu stopětadvacítek. Prosbu Jaroslava Vaníčka, ať se vydrží dívat na jeho účinkování ve finále A, ovšem musel odmítnout, že se sám potřebuje připravit na odpolední závod.
Jenže do jeho boxu se valila tsunami pohrom. Když se svým otcem Františkem ohřívali motocykl pro trénink, začal hořet filtr. A tak se nad jeho motorem před závodem skláněli hned dva slavní tuneři, Luboš Tomíček a Vladimír Dvořák.
V rozjížďce s číslem čtyři skončil na lep lišáka Zdeňka Simoty a ocitl se polapený v pásce. A to ještě ve svém boxu nemohl slyšet srandičky z depa odnaproti, kde měl své motocykly Filip Hájek. Ten se totiž z pozici prvního náhradníka díky Pardubičanově diskvalifikaci dostal ke slovu. A nemohl si vynachválit kolej, kterou mu na startovním roštu Patrik Mikel vyhrabal, protože díky svému skvělému startu navršil celou horu starostí Zdeňku Simotovi.
Každopádně Mikelovi ještě chvíli prohrávali duel set-upu pro stále se měnící ovál. Dvanácté místo bylo jen odrazem reality a František Mikel se už těšil, že si na kopřivnické tribuně z pohodlného místečka vychutná závod a bude si moci dopřát i kelímek pěnivého moku.
Nicméně dnes ráno zveřejnila sportovní komise vcelku pochopitelnou zprávu. „Pro zranění nemohl startovat v úvodních dvou závodech přeboru,“ zdůvodňuje rozhodnutí většiny svých členů. „Jako kvalifikovaný jezdec byl pro úvodní finále nasazen, ale nemohl si místo ve startovní listině pro Kopřivnici pojistit.“
Nominovaná osmnáctka zatím zůstává beze změn
Včera se z divoké karty těšil Michal Škurla. A využil ji na maximum, protože po bojovném místě skončil na osmé příčce, která jej kvalifikovala do Kopřivnice. Z přímo nasazené osmičky pro Prahu vypadl jen Patrik Mikel, jehož však do hry vrátila divoká karta. Protože další přebor je na programu až v půli června, zůstává tím pádem osmnáctka nominovaných závodníků stejná jako pro první finále.
Otazník je ovšem v otázce Zdeňka Holuba, který o stavu svého zraněného ramene bude moudřejší po další lékařské kontrole v pátek. Zatím zůstává ve startovní listině kopřivnického závodu na startovním čísle dvanáct. Jakub Valkovič se tak vrátil na post prvního náhradníka, Filip Hájek klesl ze sedmnáctky na osmnáctku.
Vylosovaná čísla druhého finále MR jednotlivců a způsob kvalifikace – Kopřivnice (13. května):
Praha – 1. května
Byla to mela! V prvním finále českého šampionátu jednotlivců bylo jisté jedině to, že nikdo neměl nic jisté. Po jeho dvou sériích se o vedení dělili neporažení Josef Franc a Václav Milík. Jenže Pardubičan v rozjížďce s číslem dvanáct prohrál nejen s Eduardem Krčmářem, ale i vítězným Matějem Kůsem. Kapitán extraligové Markéty do té doby přišel o bod ve prospěch Josefa France, ale překvapivě i Ondřejem Smetanou. O vidinu pódia přišel v šestnácté jízdě, kdy se díval na záda Hynka Štichauera a Zdeňka Simoty. Ten již druhým triumfem v řadě rehabilitoval svůj slabší úvod, kdy jej svým startem zaskočil i Filip Hájek povolaný do rozjížďky s číslem čtyři místo diskvalifikovaného Patrika Mikela. Patnáctá jízda viděla vítězství Josefa France nad Václavem Milíkem, čímž úřadující šampión položil další základní kámen svého triumfu. V rozjížďce s číslem devatenáct vskutku zkompletoval patnáctibodové maximum a jako jediný během slunečného odpoledne nemusel ničeho litovat. Eduard Krčmář skončil nakonec druhý, zatímco o třetí místo musel být vypsán rozjezd. Václav Milík v něm vůbec nepustil ke slovu Zdeňka Simotu. A navzdory tříbodové ztrátě před Kopřivnicí, kde ještě nikdy nestartoval, sršel optimismem. Testování nastavení mu totiž dalo signál, v čem vězela zapeklitá neděle v Czestochowej, kde sám své tříbodové skóre označil za fiasko.
Jen mistři posledních let vyhrávají dvakrát po sobě
Dva mladí junioři vs. stálice stupňů vítězů. Přesně tak bychom mohli charakterizovat absolutní začátek letošních bojů o individuálního mistra republiky. Los totiž poslal na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna Jana Kvěcha a Petrem Chlupáčem, kteří se kvalifikovali z dvojice úvodních přeborů, proti protřelým Josefu Francovi a Matěji Kůsovi. A rutina slavila úspěch nad dravým mládím. I když…
Josef Franc skvěle odstartoval, zatímco Matěj Kůs se dostal v první zatáčce příliš daleko na venek, aby úřadujícího mistra republiky stačil stihnout. Naproti tomu musel čelit Janu Kvěchovi, který si evidentně nebere servítky před slavnými jmény. Ve druhém okruhu se v oblouku u depa dostal spodem před svého staršího klubového kolegu, jenž ale druhé místo s přehledem uhájil.
Šokující překvapení neservírovaly ani další rozjížďky. V té s dvojkou v označení Hynek Štichauer nepřechytračil svým rychlým startem Eduarda Krčmáře, který záhy začal tahat za delší konec provazu. Pardubičan se dostal do křížku s Ondřejem Smetanou, který v depu zíval po nočním příjezdu z Balakova. Zvenčí úvodního výjezdu ovšem neměl dostatečnou rychlost. O dvě kola později se v první zatáčce na chvilku zleva přece jen mihnul pod Hynkem Štichauerem, který však druhé místo uhájil.
Václav Milík pojal dnešní závod také jako testování po tříbodovém debaklu v nedělní Czestochowe, kam jeho Wroclaw dorazila na utkání polské extraligy. Do Prahy přibyl s motorem od jiného ladiče, a než se postavil u pásky v rozjížďce s číslem tři, jel v protisměru až do úvodního nájezdu. Pak však již úřadoval stylem start – cíl. Michal Škurla, který v prvním oblouku objel Davida Pacalaje, sice živil aspirace, že se přesune také před pardubického kapitána. Ten jej však rychle vrátil do syrové reality.
Filip Hájek ve svém depu žertuje na úkor diskvalifikovaného Patrika Mikela:
„Start musel bejt‘ nejlepší, když mi tam Patrik připravil tak hezkou kolej (smích)! Start mi vyšel, odjel jsem, ale chtělo to ještě donastavit motorku.“
Patrik Mikel prožil před tréninkem horké chvilky, když spolu se svým otcem Františkem museli hasit filtr, který vzplál při ohřívání motoru. Smůla z jeho tandemu nesedla ale ani při čtvrté jízdě. Moravan s pardubickým koníkem na vestě se totiž ocitnul polapený v pásce.
„Byla to moje kravina, Simoťák mě vybrnkal,“ připouštěl o chvilku později v depu. A pak už přišlo první z dnešních senzačních překvapení. Opakovaný start totiž vynesl do vedení Filipa Hájka, který s vestou s číslem sedmnáct diskvalifikovaného Patrika Mikela nahradil. Zdeněk Simota musel vynaložit velké úsilí, aby pražského juniora objel v první zatáčce druhého kola.
Plzeňský Jihočech byl však ve druhé sérii prvním poraženým. I když v rozjížďce s číslem sedm se o takový primát mohl hádat s Eduardem Krčmářem. Přitom start měl jednoznačně nejlepší. Jenže v úvodním oblouku se okolo něj vnějškem přehnal Josef Franc.
Zdeněk Simota nakonec neměl mít jasné ani dva body, protože ve druhém okruhu jej ve výjezdu na protilehlou rovinku objel zmiňovaný Eduard Krčmář. Josef Franc po průjezdu pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce vyrovnal šestibodový zisk Václava Milíka, který prve opanoval rozjížďku s číslem šest. A tak dnešní závod vedla dvojice, která od roku 2014 nepustila na domácí mistrovský trůn nikoho jiného.
Třetí série servíruje samá překvapení
Oba vedoucí muži za sebou měli nejen Eduarda Krčmáře, ale i Michala Škurlu, který Slaňákových pět bodů vyrovnal v páté jízdě. V ní vedl od startu až do cíle. A to i přesto, že se Jan Kvěch po odstoupení druhého Martina Gavendy chtěl prokousat až k vítězství. Jenže na metě mu přece jenom kousíček scházel.
Čtyřmi body po dvou sériích disponoval nejen Zdeněk Simota, o němž již byla řeč v předchozím odstavci, nýbrž rovněž Hynek Štichauer. Pardubičan se totiž v rozjížďce s číslem šest musel dívat na záda Václava Milíka. Mezi svědky jeho druhého vítězství byl i Matěj Kůs, jenž se přišel podívat na tribunku v depu. Lehce procvičil tělo a vrátil se do svého boxu. Avšak triumfu se neměl dočkat ani v rozjížďce s číslem osm.
Start se nejvíce povedl Ondřeji Smetanovi. Matěj Kůs na něm vyzkoušel celý rejstřík svých fines, nicméně musel zaknihovat druhou dnešní prohru. Oba Pražané zvýšili počet čtyřbodových závodníků, avšak třetí série měla jejich osudy v prvním finále diametrálně diverzifikovat.
Matěj Kůs tři body naráz inkasoval v momentě, v němž by si na něj vsadil jen duševně chorý sázkař. Po dokonalém startu dvanácté jízdy vyvezl Eduarda Krčmáře a Václava Milíka k mantinelu úvodního výjezdu. Zatímco Pardubičan posléze zaostal, Slaňák ještě jednou vážně udeřil na vedoucího kapitána domácí extraligové Markéty.
Matěj Kůs ve druhém kole vyjel ve druhém oblouku poněkud více ne vnějšek, nicméně stačil ještě včas reagovat na pokus Eduarda Krčmáře převzít iniciativu zleva. Sotva se dvanáctá jízda přesunula do plochodrážní historie, Matěj Kůs, Eduard Krčmář a Václav Milík kalkulovali se sedmi body. Stejně velké skóre měl i Zdeněk Simota, jenž se prvního dnešního zářezu dočkal v rozjížďce s číslem deset, jíž vyhrál způsobem start – cíl.
Josef Franc líčí svůj souboj s Michalem Škurlou v jedenácté jízdě:
„Čtyři kola jsem na tom pracoval a ve třetím už rezignoval. Ale řek‘ jsem si, že to zkusím do poslední zatáčky. Už jsem ale nepočítal, že vyhraju.“
Josef Franc v ten moment osaměl na čele aktuální klasifikace, i když také on měl se svým třetím prvenstvím namále. V rozjížďce s číslem jedenáct odstartoval nejlépe Michal Škurla a úřadující šampión se ocitnul v úloze nájezdníka. Šla mu náramně, nicméně kýžené předjetí se nedočkal, byť ve druhé zatáčce užuž Michala Škurlu podjel.
Vedoucí borec totiž ukrajoval kolo za kolem, aniž by se nechal vyprovokovat k nějaké chybičce. Josef Franc mu sice stále visel za zády v bitevní vzdálenosti. Ve druhé zatáčce třetího kola závodníka před sebou maličko vycukal, posunul se dopředu, jenže Michal Škurla byl ve výjezdu rychlejší.
Josef Franc se ve své mysli už smiřoval se ztrátou prvního bodu. Pak si ale usmyslel bojovat až do poslední zatáčky. Jeho rozhodnutí se mu ve všech ohledech vyplatilo, protože stylem proslulým z Prague Open Michala Škurlu přece jen podjel. A byl na nejlepší cestě k vítězství.
Mistr porazil mistra
Závod byl plný překvapení i nadále! Ještě před úchvatným soubojem Josefa France s Michalem Škurlou a nečekanou porážkou Václava Milíka a Eduarda Krčmáře ze strany Matěje Kůse, vyhrál Jan Kvěch svou první finálovou rozjížďku ve svém životě. Hodnotu jeho výkonu zvyšuje skutečnost, že v úvodní jízdě s rutinou suveréna sebral vedoucí příčku Hynku Štichauerovi.
„Honzík mi taky hází ramena,“ komentoval jeho výkon poražený Pardubičan. Je vidět ta kvalita, neměl bych fotrovatět a mít z toho radost. To nemám, ale nevadí mi to.“ Nicméně Hynek Štichauer prožil obdobný moment ještě jednou. V rozjížďce s číslem šestnáct jej v první zatáčce objel Zdeněk Simota, který se dostal na deset bodů a dláždil si cestu na stupně vítězů. Zato pardubickému vousáčovi se záhy mělo vlastních bodů nedostávat. A to navzdory faktu, že v šestnácté jízdě odsoudil Matěje Kůse k třetí pozici.
Ale nepředbíhejme a vraťme se na začátek předposlední série. Eduard Krčmář se pozvedl na deset bodů po triumfu v třinácté jízdě. Naměřil v ní půl rovinky Patriku Mikelovi, který konečně našel správný set up. A hned to dal najevo Martinu Málkovi, jehož po velkém duelu konečně udolal ve druhém kole.
Patrik Mikel ještě předtím nepřímo rozhodl také o údělu Ondřeje Smetany. Zatímco se Michal Škurla pral v jedenácté jízdě o vedení s Josefem Francem, on držel Pražana na uzdě. Pro Ondřeje Smetanu to bylo o to více k vzteku, protože jeho jediná nula proložila dva primáty. Čtrnáctou jízdu totiž ovládl již s vylétnutím pásky k nebi nad Markétou.
Mnohem klíčovější však byla rozjížďka s číslem patnáct. Původně měla být duelem obou neporažených, ale o výsledku Václava Milíka z dvanácté jízdy již víme. Kapitán Zlaté přilby nyní musel zaknihovat další prohru. Josef Franc byl od startu lepší a Václav Milík jej již nedokázal polapit.
V rozjížďce s číslem sedmnáct si Zdeněk Simota vysloužil napomenutí za ulitý start. Ostatně, kdo by se divil, když měl po své pravici Václava Milíka, jehož mohl sestřelit z pódia?! Pardubický závodník ale takový scénář roztrhal na malé kousíčky a po restartu zamířil neomylně do vedení. Zdeněk Simota si však řekl o rozjezd s ním.
Vnější stranou první zatáčky se přenesl před Ondřeje Smetanu, jemuž jedinou útěchou vedle dvou trojek mohla být dnes i skutečnost, že se udržel v elitní osmičce rovněž pro Kopřivnici. Tím se ostatně utěšoval i Michal Škurla. V šestnácté jízdě dojel ještě hůře než Matěj Kůs. Ob rozjížďku později jej o druhé místo připravil Petr Chlupáč po pravé straně úvodní zatáčky.
„Ať jsem dělal, co jsem dělal, nic se z toho nevyvrbilo,“ komentoval Michal Škurla poslední dvě série ve svém podání. Eduard Krčmář si ale z duelu pražské dvojice nic nedělal a po hladkém vítězství skončil s třinácti body. O pár minutek později věděl, že je druhý, jelikož Josef Franc s přehledem vyhrál rozjížďku s číslem devatenáct. A tím pádem i celý závod, ve kterém neztratil ani bod.
Zdeněk Simota vzdychá nad výsledkem svého rozjezdu s Václavem Milíkem:
„Milíček to má rychlý, potřeboval bych jít ještě o zub dolů.“
Především díky zaváhání ve čtvrté sérii nestihl Matěj Kůs stupně vítězů, byť kraloval rozjížďce s číslem dvacet. Nicméně sebral Hynku Štichauerovi poslední reprezentační vestu pro kvalifikaci o Speedway Grand Prix 2019, jíž dnešní mítink také nabízel. Poslední otázka o pořadí prvního finále došla své odpovědi v rozjezdu, v němž Václav Milík s přehledem odvedl Zdeňka Simotu.
Hlasy z depa
„Bylo to výborný,“ radoval se Josef Franc. „Ne jednoduchý, ale vycházelo všechno od začátku do konce. Mám radost, že jsem naznačil, že úplně falešnej‘ mistr republiky nejsem. Akorát Michal Škurla mi to znepříjemnil
„Až na ty dvě prohraný jízdy, dobrý,“ bilancoval Eduard Krčmář. „Ani jednou jsem neodstartoval a nedalo se předjíždět. V Kopřivnici uvidíme, já nepředvídám, víš to, že se nikdy nebavím o závodech dopředu.“
„Výborný, bylo to super,“ překvapil Václav Milík prohlášením o českém finále, kde poprvé po třech a půl letech nevyhrál s maximálním bodovým ziskem. „Potřeboval jsem totiž zkoušet hodně věcí. Po nezdaru v polský extralize jsem poslal všechno na předělání a jel jsem na motoru od jinýho ladiče. Dělám asi obrovskou chybu v nastavení a dnes jsme toho vyzkoušeli dost. Přišel jsem asi na tu závadu. Myslel jsem, že motorku mám silnou a potřebuju ji utlumit, ale je to přesně naopak. Po tý třetí jízdě jsme šli nahoru, nahoru a bylo to silnější a silnější. V rozjezdu do bylo vidět. Šampionát teprve začíná, tři body nejsou nic, to je jen jedna jízda, jedeme dál. Těším se do Kopřivnice, protože jsem tam nikdy v životě ještě nejel.“
„Zkouším jiný rozety,“ povzdechl si Zdeněk Simota. „Chvíli trvalo to dopasovat, mohl jsem mít o bod víc a bednu rovnou bez rozjezdu. Po tréninku jsem to čekal rozbitý, ale dráha byla dobrá.“
„O tréninku jsem si vybral špatnou motorku, to byla chyba,“ posteskl si Hynek Štichauer. „Teď vím, že ten motor fungoval, zaplaťpánbůh, že jsem na něj skočil na poslední dvě jízdy. Ale až teď jsem se dozvěděl, že tady šlo o poslední místo v reprezentaci…“
„Těžší jízdy jsem vyhrával,“ uvědomoval si Ondřej Smetana. „Kde jsem ale měl udělat body, neudělal jsem je. Včera v noci jsme přijeli z Balakova a únava byla znát. Chce to odpočinek a jít do toho nanovo.“
„Pěkný závody, super, až na poslední dvě jízdy z jedničky,“ limitoval Michal Škurla svou spokojenost. „Ať jsem dělal, co jsem dělal, nic se z toho nevyvrbilo. Divokou kartu jsem proměnil a nemusím do přeboru, ale mířil jsem někam jinam.“
„Na tu jízdy jsem Hynkem se mi poved‘ start,“ vracel se Jan Kvěch k nejvíce překvapivému výsledku, jehož dnes dosáhnul. „A poladili jsme nastavení. Celý závody jsme ladili motorku na starty, akorát tahle jízda se mi povedla odstartovat. Jinak nic.“
„Nevím,“ odtušil David Pacalaj. „Jelo to dobře, zprvu vypadalo, že je dráha těžká. Ale jsem spokojený, i když jsme na nastavení přišli až na tu poslední jízdu.“
„Měli jsme problémy před tréninkem,“ vyprávěl Patrik Mikel o svém špatném dni. „Ohřívali jsme to a začal hořet filtr. „V první mě Simoťák vybrnkal, to byla moje kravina. Druhou jízdu to hrozně točilo, myslel jsem, že zadřu. Dráha se pořád měnila, až ve třetí jsme to dopasovali. Pak se to dalo, ale ještě to nebylo ono. Rozjíždím se pořád po tom pádu.“
1. Josef Franc, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Eduard Krčmář, Slaný
3 2 2 3 3
13
3. Václav Milík, Pardubice
3 3 1 2 3
12+3
4. Zdeněk Simota, Plzeň
3 1 3 3 2
12+2
5. Matěj Kůs, Praha
2 2 3 1 3
11
6. Hynek Štichauer, Pardubice
2 2 2 2 2
10
7. Ondřej Smetana, Praha
1 3 0 3 1
8
8. Michal Škurla, Praha
2 3 2 0 1
8
9. Jan Kvěch, Praha
1 2 3 0 0
6
10. David Pacalaj, SK – Žarnovica
1 0 1 2 2
6
11. Petr Chlupáč, Praha
0 1 2 1 2
6
12. Patrik Mikel, Pardubice
T 0 1 2 1
4
13. Martin Málek, Březolupy
0 1 1 1 1
4
14. Filip Hájek, Praha (res)
2
2
15. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica
0 0 0 1 0
1
16. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 1 0 0 0
1
17. Martin Gavenda, Březolupy
1 E 0 0 R
1
Legenda použitých zkratek
E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do opakované jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádu jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád, * – žolík v ligových utkáních extraligy