Praha – 30. dubna
Pád, jímž Zdeněk Holub prošel při prvním pokusu o semifinále evropského šampionátu v Balakovu, pochopitelně ovlivnil startovní listinu zítřejšího úvodního finále mistrovství republiky jednotlivců. Pražský závodník svou omluvenku řádně doložil lékařskou zprávou. A na jeho šestnáctku poskočil Jakub Valkovič. Avšak s náhradníky je to poněkud složitější.
Filip Hájek bude prvním náhradníkem, Jakub Valkovič (vpravo se svým otcem Štefanem) se již dostal do hlavní šestnáctky
Zdeněk Holub je jediným chybějícím v zítřejším závodě, byť v některých hlavách probíhaly odstředivé tendence směrem k pouťáku v Murecku či německým dlouhým oválům. Zraněný Pražan prozatím netuší, jak dlouhá jeho nechtěná závodní přestávka bude, protože jej další lékařské vyšetření čeká až v pátek. Ať tak či onak, další finále se jede příští neděli v Kopřivnici, a on vzhledem ke svému postavení v českém přeboru zůstává kvalifikovaným účastníkem.
Eduard Krčmář je ve skvělé formě
Smůla Zdeňka Holuba posunula do hlavní startovní listiny Jakuba Valkoviče, z Filipa Hájka se vmžiku stal první náhradník a průběžná klasifikace přeboru na osmnáctku poslala Jána Mihálika. Jenže ten na rozdíl od svého klubového kolegy na nabídku nereflektoval.
„Je malá pravděpodobnost, že bych se jako druhý náhradník dostal do závodu, takže bych do Prahy cestoval zbytečně,“ vysvětloval Ján Mihálik, proč jej v Čechách uvidíme až další úterý při plzeňské juniorce. „Místo toho budu raději trénovat na domácí dráze.“
Matěj Kůs rozhodně nebude koukat dolů
Dalším adeptem by byl Pavel Kuchař, ovšem dvěstěpadesátky mohou závodit s půllitry v přeboru a v juniorce, ovšem v mistrovství republiky nikoliv. Pak už přichází řada na Martina Mejtského, jenže protože se Petr Moravec o odmítnutí Jána Mihálika dozvěděl až dnes okolo patnácté hodiny, je možné, že pardubického závodníka nestačí mobilizovat. V takovém případě bychom zítra odpoledne viděli na nástupu jen sedmnáctku závodníků.
Česká plochodrážní ročenka 2018:
Zítřejší závod přinese rovněž jednu z posledních možností zakoupit si v přímém prodeji novou publikaci Česká plochodrážní ročenka 2018. Prodejní stoleček najdete na obvyklém místě poblíž salónku Tonyho Kaspera. I nadále do vyčerpání zásob expedujeme knížečky poštou na základě e-mailové či telefonické objednávky.
Dramatický duel Václava Milíka a Josefa France můžete s jistotou očekávat také zítra
Foto: Karel Herman a Mirek Horáček
Mezi favority je nutné počítat rovněž Hynka Štichauera
V úterý začala v Praze juniorka, aby v dalších dnech byla pozornost plochodrážní veřejnosti upřena na čtveřici semifinálových podniků evropského individuálního šampionátu. V tom pardubickém předevčírem nadchnul Eduard Krčmář svým postupem do challenge. Na druhou stranu Matěj Kůs by se dozajista místo zmoklého Balakova cítil raději v monarchii královny Alžběty II., kde jeho Redcar musel odjet dvě utkání bez něho. Obecně se však čeští a slovenští závodníci v zahraničí minulý týden příliš neobjevili a nebýt Milana Dobiáše, byl by dnešní díl tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z prakticky jen o včerejší polské lize.
Milan Dobiáš vyrazil se svým dědečkem Milan Línkem do Teterowa
V sobotu se v Teterowě konal mezinárodní závod dvojic v kubatuře 250 ccm nazvaný Hechtpokal. „Jel jsem ve dvojici s Němcem, jelikož jiný Čech nemohl,“ vysvětluje Milan Dobiáš, kterak se dostal do sestavy s Jasonem Sobolewitschem. „Jeli jsme ve finále B, kde jsme po prvním startu jeli první a druhej‘, ale v předposledním kole můj kolega upadl a jízda byla zastavena. V opakované jízdě jsem dojel třetí. Tím pádem jsme měli vyrovnaný počet bodů. Závod se mi docela dařil, měl jsem 3-1-3-1-2 plus ve finále jeden bod, nakonec jsme skončili čtvrtí.“
Václav Milík na sobotní autogramiádě v Pardubicích
Vyhrála domácí sestava Maximilian Firniss a Ben Ernst (26) a na stupně vítězů se dostali ještě Angličan Jordan Palin s Němcem Lukasem Wegnerem (25) a Nizozemci Sam Ensing a Jeffrey Sijbesma (18). Zajímavostí byla dívčí dvojice Michelle Köhler a Ann-Kathrin Gerdes, jež však skončila poslední.
Eduard Krčmář o víkendu exceloval v Pardubicích i v Krakově
Polská extraliga měla včera na programu své čtvrté kolo. Wroclaw si přijela do Czestochowé pro porážku 49:41. Václav Milík sice v rozjížďce s číslem šest dojel s Maciejem Janowskim za zády pro vítězství 5:1, avšak v ostatních případech vyšel bodově naprázdno, takže trojka zůstala jeho jediným ziskem (0 3 0 0).
Po sobotním pódiu v Pardubicích Eduard Krčmář exceloval rovněž včera v Krakově, kam jeho Gniezno přijelo k utkání čtvrtého kola první ligy. Kvůli dešti byl mítink ukončen již po deseti jízdách za stavu 16:44, kdy slánský závodník neprohrál s žádným domácím závodníkem. Připsal si osm bodů s jedním bonusem (3 3 2).
Po uzávěrce:
V sobotu Michal Škurla debutoval v německé bundeslize. Ve Wittstocku byl se svými devíti body (1 4* 1 2) nejlepší mužem svého Stralsundu. Nicméně domácí stejně jeho družstvo rozdrtili vysoko 62:22.
Chotíkov – 28. dubna
V sobotu musel mít rušný den Bořivoj Hádek. Bývalý plzeňský závodník totiž oslavil své padesáté narozeniny. S plochou dráhou začínal v půli osmdesátých let po boku Jana Holuba, potomka dalšího slavného závodníky. A jistě není bez zajímavosti, že synové obou později v prvních letech nového milénia rovněž pronikali do tajů sportu levých zatáček společně. Bořivoj Hádek se rychle dostal do SVS Pardubice, ale po jeho zániku se vrátil do své Plzně. Pomohl jí k návratu do extraligy a k legendárnímu titulu roku 1994. Do portfolia jeho úspěchů patří finálové starty ve světovém šampionátu na dlouhé dráze a jeho dodnes nedoceněné osmé místo z Herxheimu 1990, titul juniorského mistra republiky 1989, zlato ve dvojicích 1993 či účinkování v Exeteru v britské lize. K řadám gratulantů se pochopitelně za všechny své čtenáře připojuje rovněž magazín speedwayA-Z.
Bořivoj Hádek úspěšně jezdil i na dlouhých oválech
Pardubice – 28. dubna
Zatímco se jeho soupeři v Balakovu v pátek odpoledne chystali na přeložené evropské finále jednotlivců, on byl už v Praze. V hlavě neměl nic než návštěvu u lékařů, aby si nechal vyšetřit svou klíční kost, kterou si zlomil při čtvrtečním pádu, než byl balakovský závod předčasně ukončen. Zdeněk Holub se magazínu speedwayA-Z svěřil, že kaše jeho smůly naštěstí není tak horká, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Zdeněk Holub stihnul část Balakova jako závodník i Pardubice coby divák
„Zatím dobře,“ reagoval Zdeněk Holub na přímou otázku, kterak to vypadá s jeho ramenem. „Mám prasklou kličku. Ale není to nikam hnutý, což je dobrý. V pátek jsem přiletěl a byl jsem u doktora.“
Do balakovského závodu paradoxně naskočil až na poslední chvíli. „V první zatáčce jsem se přetočil a Fin mně narval do motorky,“ popisuje své až přespříliš krátké účinkování v evropském šampionátu, ovšem jedním dechem dodává, že se úterní finále na Markétě bude muset obejít bez něho. „Další kontrolu mám v pátek, tak minimálně do pátku nic nepojedu.“
Debrecen a Goričan – 28. dubna
Milan Špinka byl během pardubického semifinále šampionátu Evropy doslova na roztrhání. Kromě sledování vlastního závodu byl prostřednictvím mobilních aplikací také v Debrecenu, kde o postup usiloval Josef Franc. Sotva se dozvěděl o Pražanově druhé nule, jeho nálada poklesla. Avšak Josef Franc zaúřadoval naplno v rozjížďce poslední šance. Ve finále měl proti sobě trojici Dánů. Protože vzhledem k národnostním kvótám mohli do challenge jen dva, otázka jeho postupu do challenge byla v podstatě vyřešena. Seznam kvalifikantů uzavřel večerní závod v Goričanu, kde nebyl žádný český reprezentant.
Pardubice – 28. dubna
Čtvrt hodiny před začátkem tréninku pro evropské semifinále Eduard Krčmář ve svém boxu znejistěl. Jaro bylo v plném rozpuku a on si nechal doma své léky proti alergii. A ke všemu z Pardubic odjížděl rovnou na polskou ligu. Pomocnou ruku nabídl Vladimír Kalina, který Slaňákovu maminku Jitku dovezl domů a nazpět za zhruba dvě a tři čtvrtě hodiny. Léčbu však potřeboval spíše motocykl, s nímž Eduard Krčmář nemohl být po úvodní jízdě vůbec spokojený. Ovšem na něj našel prostředky závodníkův otec Eduard. Český reprezentant začal od druhé série vizit trojky jako na běžícím páse a pouze v rozjížďce s číslem čtrnáct byl před ním Anders Thomsen. Přes rozjížďku poslední šance Eduard Krčmář pronikl do finálové jízdy. V ní se chytil do pásky Kevin Wölbert a o českém postupu bylo v zásadě rozhodnuto. Eduard Krčmář útočil na Kaie Huckenbecka i vítězného Antonio Lindbäcka, který si dnes prošel obdobnou genezí jako on, ale nakonec zůstal třetí, ovšem s postupem do challenge. Zato Zdeněk Simota nemohl být se svým čtrnáctým místem spokojený, Hynek Štichauer a Patrik Mikel z pozic náhradníků nevyjeli na ovál vůbec.
Kai Huckenbeck, Antonio Lindbäck a Eduard Krčmář stojí na stupních vítězů
Začátek nedává žádný důvod k oslavám
Václav Milík pochopitelně nemohl na autogramiádě chybět
Skvělé sluneční dopoledne zahanbilo všechny nevěřící Tomáše, kteří nevěřili meteorologům a po předchozích chladných dnech si přece jen vzali s sebou do Pardubic mikiny a teplé bundy. Nyní se jim tísnily na dnech ruksaků nebo si netroufaly vystrčit hlavy z kufrů jejich automobilů.
Ochranka u vchodu a mnohem širší sortiment občerstvení dával najevo, že se dnes nejede běžný závod z českého kalendáře. Vystavená liazka, s níž v pětaosmdesátém dokončila slavnou dálkovou rallye posádka pod vedení Jiřího Moskala, se skvěle vyjímala v sousedství tatry, za jejímž volantem vyhrál Karel Loprais o sedm let později. Oba kamióny lákaly na doprovodnou Dakar Show, jejíž hlavní část odstartovala autogramiáda po skončení tréninku.
Dakarská expozice MGR Teamu
Její hvězdou byl Jiří Moskal. Bylo jen na škodu, že mu pořadatelé nenechali vytisknout podpisové kartičky a diváci by dozajista přivítali komentovaný program. A to tím spíše, byla-li možnost moderované besedy předem zmiňována. Nicméně návštěvníkům byli k dispozici také členové MRG Teamu Milan Engel, Tomáš Kubiena a Jan Veselý. Hned vedle seděli Lukáš Hutla, Hynek Štichauer a Václav Milík i se zlatou přilbou, kterou mu mistr klenotnický Pavel Lejhanec nasadil na hlavu zkraje října.
Tato Tatra 815 vyhrála Rallye Paříž Dakar roku 1992
Zatímco za tribunou panovala vcelku pohoda, v depu byl spíše klid před bouří. „První motorka je udušená, pojedu na druhý,“ umiňoval si Zdeněk Simota. Eduard Krčmář, druhé české želízko v ohni, se dle svého dobrého zvyku prozatím zdržoval komentářů. V té chvíli za něho závodili jiní. Vladimír Kalina naložil jeho maminku Jitku a společně upalovali do Slaného pro prášky na alergii, které si český závodník doma zapomněl.
Naštěstí všechno stihli včas, ovšem první série nedala českým příznivcům příliš velký prostor pro radost. Rozjížďku s číslem jedna stylem start – cíl opanoval Adam Ellis, který zaskočil za zraněného Stevena Worralla. Na záda se mu dívali nejen David Bellego a Antonio Lindbäck, ale bohužel i Eduard Krčmář. A Zdeněk Simota ob jednu jízdu později a sebou nechal pouze norského outsidera Glenna Moie.
Eduard Krčmář míří na start rozjížďky s číslem jedna
Plzeňan přidal další bod v sedmé jízdě, který přišel na úkor Andreje Kobrina. Ukrajinec se slovenskou licencí přinesl Žarnovičanům možná ještě větší zklamání než při pražské extralize, protože si dnes neměl připsat ani jeden bod. A takový výsledek by nebyl problém ani pro žádného ze slovenských juniorů, jimž by ovšem mítink mohl dodat cenné zkušenosti v elitní společnosti. Avšak Eduard Krčmář se měl stát hrdinou dne.
Změny v nastavení Slaňákova motocyklu jsou k lepšímu
Eduard Krčmář (modrá) čelí tlaku Antonio Lindbäcka (bílá) a Davida Bellega (žlutá)
Trubky se v hledišti konečně rozezněly v šesté jízdě. Eduard Krčmář v jejím čele rychle vystřídal Kaie Huckenbecka, jehož později trápil Piotr Protasiewicz. Jenže Slaňák nesledoval dění za svými zády a mířil pro cenné tři body.
„Za prvý jsem neodjel a za druhý jsem to měl slabý,“ vyprávěl sotva u vrat depa předal motocykl svému otci, který s ním absolvoval kontrolu u technických komisařů. „Teď jsme to překopali a ladíme to.“
Hans N. Andersen (žlutá) vede před Dimitri Bergem (červená), Zdeňkem Simotou (modrá) a Glennem Moi (bílá)
Že se vydali na správnou cestu, potvrdila rozjížďka s číslem deset. Její start vynesl do vedení Hanse N. Andersena. Eduard Krčmář byl těsně za ním, a když Dán v úvodním nájezdu druhého okruhu chyboval, vmžiku byl před ním. Se šesti body pro něho rozhodně postupová otázka nebyla ani v nejmenším ztracena.
Dnešní závod totiž postrádal vyloženého favorita. Vedl Kai Huckenbeck, jehož však o jediný bod připravil právě Eduard Krčmář. O bod za ním v průběžné klasifikaci dlel Kevin Wölbert, jenž na úvod vyhrál, avšak poté se díval na záda Antonio Lindbäcka, resp. Davida Bellega, jenž v osmé jízdě přišel o bod vinou přejetí vnitřní čáry oběma koly. A pak už byla trojka šestibodových, v níž vedle slánského borce byli i Antonio Lindbäck a Hans N. Andersen.
Eduard Krčmář se rychle vrátil na správnou cestu – na snímku vede před Piotrem Protasiewiczem, Hansem N. Andersenem a Andrejem Kobrinem
Eduard Krčmář skvěle odstartoval rovněž do čtrnácté jízdy. Jenže Anders Thomsen v úvodním oblouku druhého kola udolal Roberta Lamberta, aby v nájezdu do třetího okruhu překonal rovněž Eduarda Krčmáře. Ten se však nenechal rozhodit z konceptu a odpověděl suverénním prvenstvím v rozjížďce s číslem osmnáct, jejímž cílem za ním projel Kevin Wölbert.
Postup je ve Slaném
Anders Thomsen (bílá) se sune dopředu okolo Eduarda Krčmáře
Eduard Krčmář skončil základní část s jedenácti body, Kevin Wölbert měl navzdory prohře s ním o bod navíc. Jedenáctku zobrazovala světelná tabule rovněž u jména Anderse Thomsena. Dánský závodník totiž po výhře nad českým reprezentantem v prvním oblouku sedmnácté jízdy vyřešil i Adama Ellise, s nímž to po jeho úvodním vítězství šlo od deseti k pěti.
Před zraky Zdeňka Simoty (bílá) letí Kai Huckenbeck před Piotra Protasiewicze
Situaci vzápětí zkomplikoval Timo Lahti. Finský závodník po vlažném úvodu vítězil jako na běžícím pásu. Svůj třetí triumf v řadě zaznamenal v devatenácté jízdě, v jejíž úvodní zatáčce objel Antonio Lindbäcka. Tím pádem skončil s deseti body, které mu stačily na jízdu last chance, kam ostatně putoval i jím poražený Švéd.
V jízdě last chance vede Antonio Lindbäck před Eduardem Krčmářem a Timo Lahtim
Piotr Protasiewicz se již musel smiřovat se svým vyřazením z challenge, když v rozjížďce s číslem dvacet míchal postupovým osudím. Odstartoval totiž na Kaie Huckenbecka, což hrálo do karet Eduarda Krčmáře. Nikdo jiný z ostatních jedenáctibodových nedisponoval trojicí vítězných jízd, což by českého borce poslalo rovnou na startovní rošt finálové jízdy.
Jenže na něj se přece jen dostal Kai Huckenbeck, když v první zatáčce druhého kola podjel ostříleného polského borce. Do last chance naopak mířil Eduard Krčmář, který popadl příležitost za pačesy. Po raketovém startu sice před sebe v první zatáčce musel pustit Antonio Lindbäcka, jenž byl zvenčí až příliš rychlý.
Antonio Lindbäck slaví vítězství v závodě
Nicméně pro Anderse Thomsena a Timo Lahti vystavěl hradbu, jíž oba potomci dávných Vikingů nedokázali ztéci. Oba se snažili ze všech sil, jenže Eduard Krčmář neudělal sebemenší chybičku a neomylně se kvalifikoval do finále.
„Dráha je moc tvrdá a nedá se předjíždět!“ láteřil Anders Thomsen ve chvíli, kdy si finalisté vybírali startovní rošty. O chvíli později si Kevin Wölbert ulitým startem vysloužil žlutou kartu. Co pro něho bylo horšího, při repete se ocitnul polapený v pásce.
Dakarská liazka se užuž chystala na akční ukázku, nicméně musela couvnout, aby se finále mohlo napotřetí uskutečnit. Postupová otázka pro challenge však již byla vyřešena, protože zbývající trojka se do Terenzana kvalifikovala bez ohledu na pořadí. Dopředu se zprvu dostal Kai Huckenbeck, jehož po protilehlé rovince minul Antonio Lindbäck. Útočil i Eduard Krčmář. Němce se mu podjet nepovedlo, takže neriskoval a přišel si vychutnat potlesk jako třetí nejlepší závodník odpoledne.
Hlasy z depa
Eduard Krčmář v závěru nezaváhal a postoupil do challenge
„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář komentář na téma svého postupu do challenge. „Deset minut před tréninkem jsem zjistili, že jsem si zapomněl léky na alergii. Naštěstí jsem je nepotřeboval, ale zejtra jedu do Polska. V úvodní jízdě jsem za prvý neodjel a za druhý jsem to měl slabý. Překopali jsme to a pak to doladili. Naštěstí to už bylo dobrý. Jedeme dál a necháme se překvapit. Nebudu předbíhat, uvidíme.“
Zdeněk Simota byl přece jen od postupu příliš daleko
„Bylo to strašně vyrovnaný,“ hodnotil Zdeněk Simota. „Já nejsem ještě vyjetej‘ a v takovým závodě rozhoduje každá blbost. Technika i já musí fungovat na sto procent, když to není, nemůžeš tady jet na postup. Je to velká dráha, dělaná pro takový Anderseny a Protasiewicze a takový střelce.“
Klíčový moment finálové jízdy – Kevin Wölbert se právě lapil do pásky
1. Antonio Lindbäck, S
1 3 2 3 2
11
1.
1.
2. Kai Huckenbeck, D
3 2 3 1 3
12
2.
3. Eduard Krčmář, CZ
0 3 3 2 3
11
2.
3.
4. Kevin Wölbert, D
3 2 2 3 2
12
T
5. Anders Thomsen, DK
1 3 1 3 3
11
3.
6. Timo Lahti, FIN
0 1 3 3 3
10
4.
7. Piotr Protasiewicz, PL
2 1 2 2 2
9
8. Hans N. Andersen, PL
3 2 1 2 0
8
9. Adam Ellis, GB
3 2 1 0 2
8
10. David Bellego, F
2 L 3 2 1
8
11. Robert Lambert, GB
2 3 0 1 1
7
12. Lasse Fredriksen, N
1 1 2 1 0
5
13. Dimitri Berge, F
2 0 1 0 1
4
14. Zdeněk Simota, CZ
1 1 0 0 0
2
15. Glenn Moi, N
0 0 0 1 1
2
16. Andrej Kobrin, UA (SMF)
0 0 0 0 0
0
17. Hynek Štichauer, CZ (res)
DNR
18. Patrik Mikel, CZ (res)
DNR
Legenda použitých zkratek
E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do opakované jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádu jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád, * – žolík v ligových utkáních extraligy
Eduard Krčmář postoupil do evropského challenge
Foto: Karel Herman, Kiril Ianatchkov a Pavel Fišer
Jízdní ukázky dakarských závodních speciálů šly přece jen na vrub ploché dráhy
Zítřejší závod přinese rovněž jednu z posledních možností zakoupit si v přímém prodeji novou publikaci Česká plochodrážní ročenka 2018. Prodejní stoleček najdete na obvyklém místě poblíž salónku Tonyho Kaspera. I nadále do vyčerpání zásob expedujeme knížečky poštou na základě e-mailové či telefonické objednávky.
