Uherské Hradiště – 13. ledna
Srdce by závodilo. Rozum se však podívá do peněženky. Když si potvrdí, že každou korunku je raději třeba obrátit dvakrát, vzpomene si na loňskou extraligu. Nula v kolonce bodového zisku přinesla stejný zisk. A je šumafuk, že koruna oproti euru, s nímž SC Žarnovica pracuje, posílila již po dubnovém ukončení intervencí naší národní banky. Své slovo do pranice pronese i sportovní nátura, jež se nesmíří se závoděním na nižším levelu. Kdo by se divil, že Martin Gavenda na začátku zimy hodně skloňuje sloveso vidět ve všech českých pádech. A vlastně s ním končí i exkluzivní rozhovor pro magazín speedwayA-Z.
speedwayA-Z: „Sezóna 2016 přinesla extraligový comeback Březolup, i když v koalici s Plzní. Jenže spolupráce obou klubů nepřežila ani jeden rok. Jak jsi prožíval, že tvůj mateřský klub už v lize nebude působit?“
Martin Gavenda: „Ani jsem nikdy nevěřil, že bych se dočkal, že bych za Březolupy vůbec někdy extraligu jel. Dočkal jsem se. Pořád nám chyběl kousíček na bednu, brali jsme jen čtvrtá místa. Škoda, že jsme párkrát na bedně nebyli. První závod v Plzni byl výborný, pak jsme měli problémy se závodníky. Pár závodů neměl i kdo jet, nebyli jsme stabilní tým. Škoda byla, že se koalice rozpadla. U nás v Březolupech byly krásný závody, na takové lidi přijdou a atmosféra je dobrá. Byly možnosti jet extraligu v koalici i loni, ale nakonec z toho sešlo. Ale nevím, nevím, tyhle věci moc neřeším.“
speedwayA-Z: „V extralize ses nakonec objevil na soupisce SC Žarnovica. Nešlo najít jiné východisko, protože jsi musel tušit, že slovenský nováček chce stavět především na svých vlastních odchovancích?“
Martin Gavenda: „Věděl jsem to. I v té nabídce, co mi dali, mi řekli, že mně nemůžou garantovat závody. Všechno se odvíjelo od toho, co Martin Vaculík pojede nebo nepojede. Ale nic jiného nebylo, jinou nabídku jsem nedostal. A já to v Žarnovici slíbil už dřív, bavili jsme se o tom již na podzim. Nic dalšího jsem neřešil. Letos nemám zatím nic, třeba se někdo ozve…“
speedwayA-Z: „Vskutku místo v žarnovické sestavě se pro tebe našlo jen jednou v Praze, jednou Žarnovici a jednou v Pardubicích, kde byl závod přerušen. Suma sumárum osm jízd, nula bodů. To je bilance, na kterou nejsi zvyklý.“
Martin Gavenda: „Na takovou bilanci nejsem opravdu zvyklý. Loni mám titul, že jsem asi jako jediný závodník jel celou extraligu zadarmo. Je to jako blbý vtip, nepočítal jsem, že to může dopadnout až tak. Kolikrát jsem neměl štěstí na jízdy, kolikrát jsem si říkal, že mám bod jistý. A přijde tam traťová rezerva a je to hned jiné. Jízdy byly těžké všechny. Díky tomu, že jsem odjel jen pár závodů a v Pardubicích se skončilo dřív, jsem měl jen pár jízd. Letos vůbec nevím, může to třeba dopadnout stejně, že se vůbec nesvezu. Uvidíme, nechám tomu volný průběh, buď se něco naskytne, když se nic nenaskytne, nevím, ale hlavu si za to trhat nebudu. Říkám, že tomu nechávám volný průběh. V extralize jsem zatím volný a čekám na obálky (smích).“
speedwayA-Z: „V první lize jsi hostoval ve druhém týmu Pardubic. Ale ani tady jsi moc mítinků neabsolvoval vzhledem k různým okolnostem. Není takový závodní nedostatek k vzteku?“
Martin Gavenda: „Jak se to vezme. Bylo to k vzteku, na druhou stranu mně to nemrzelo, protože se mi tak sezóna na začátku tak zhořkla, že se to se mnou pomalu táhlo celý rok. Nebylo nic, co by mě pozvedlo chuť k závodění. Když se zadařilo, muselo se to pokazit a tak se to táhlo celou sezónu. Byl jsem za první ligu rád, ale to víš, už to asi lepší nebude. Extraliga není jasná, pak zbývají přebory a první liga, to je všechno, co můžu jet. Těch závodů moc není. A co to ještě jsou za závody?!“
speedwayA-Z: „Řešení nabízel přebor, který sloužil jako nová forma elastické kvalifikace pro mistrovství republiky. Naskočil jsi do něho v Kopřivnici, Liberec byl pro tebe smolný. Ale kromě Březolup jsme tě viděli až v závěrečném dějství ve Svitavách. Proč ses neobjevoval častěji?“
Martin Gavenda: „Jako častěji… Na rovinu můžu říct, že ten přebor mě jako závod nebaví. Když to tak vezmu, je to prostě jako, když si s kamarádama jdeš zakopat s balónem za barák. Pro mě ta úroveň taková není, proto jsem jel Kopřivnici, že tam byla zahraniční konkurence. Bylo to těžké, bylo to vyrovnané a to mě motivuje víc. Přebor je dobrý pro mladý, že tě vidí a chtějí tě porazit. Pak z takového závodu přijedeš rovnou na extraligu a divíš se, že máš problém lepšího závodníka předjet, protože na to nejsi zvyklý. Jsou to závody zadarmo a jet někam do Plzně a tam se něco stane, je docela dost peněz. A těch loni hlavně na začátku sezóny moc nebylo.“
speedwayA-Z: „Jedním z příjemných momentů celé domácí sezóny se stala renesance závodů v Kopřivnici. Ty jsi tam dokonce jako první plochodrážník testoval novou dráhu. A kromě přeboru ses objevil ještě v zářijovém mezinárodním pouťáku. Jak se ti tamní závody líbily?“
Martin Gavenda: „Mně se Kopřivnice líbí moc. Je rychlá, po těch letech až nezvykle. Když jsme tehdy jezdili junioráky, nikdo se tam netěšil. Řeklo se Kopřivnice a všem se ježily vlasy na hlavě, kdo dojel, vyhrál, takový to byl masakr. Pamatuju si tam jeden pouťák. Začal trénink, Rakušáci šli po nás, stáli už v depu v přilbách. Jak viděli dráhu, sundali je a šli pryč, že na takové dráze nebudou závodit. Loni byla ale dráha super, bylo to nezvyklé, už to jsou nějaké roky, co jsem tam závodil. Je fakt vidět, že kluci na tom mákli. Když jsem tam trénoval, sem tam to ještě kopalo, ale už na přeboru byla dráha, jakou jsem tam nikdy nepamatoval.“
speedwayA-Z: „Po úvodním finále mistrovství republiky jednotlivců ses nekvalifikoval do Divišova a objevil ses až při derniéře v Březolupech. Přitom nebýt poruch a diskvalifikací za najetí do pásky, cílil bys nepochybně výše než na patnácté místo. Stály za nimi tvé problémy se spojkami?“
Martin Gavenda: „Je možné, že bych o místo, dvě bylo výš. Mně už asi tak kolikrát nejde o výsledek, jestli jsem dole nebo nahoře, ale o ten pocit ze závodů, jestli se vydaří nebo ne. Je úplně jedno, jestli skončím v celkovém účtování pátý nebo desátý. Mistrem asi už nebudu, to je jasné, a další umístění je asi celkem jedno. Důležitější je, aby se každý závod vydařil, že bych byl ze svého úhlu pohledu spokojený. Neříkám si, že jdu do závodu prohrát, ale už jsem ve fázi, že závodění je zábava. Neživí mě to, takže cíle typu, že někde něco musím, musím, nemám. Buď to půjde nebo ne. Chvíli jsem problém se spojkami měl. První dvě jízdy to vždycky fungovalo a pak už nic, pak už to prostě nešlo. V Březolupech ta páska je ale spíš na mně. Byla to poslední jízda, řekl jsem si buď a nebo, chtěl jsem se odpíchnout, že bych na Matěje mohl zkusit odstartovat a potrápit ho. Prostě jsem to chtěl zkusit, že by to aspoň jednou vyšlo. A nevyšlo…“
speedwayA-Z: „V mistrovství republiky dvojic jsi opět nastoupil po boku Patrika Mikela. Oproti Praze v září 2016 jste loni v Plzni poskočili jen o jeden stupínek ve skupině. Ovlivnil tě tvůj pád v tréninku?“
Martin Gavenda: „Fakt nevím. Dvojice si už nepamatuju. Vůbec netuším, budu se muset někoho zeptat. Jestli jsem ale šel na držku o tréninku, proto si to asi nepamatuju.“
speedwayA-Z: „V průběhu roku se v Březolupech zformovala skupina čtyř kolibříků, která trénovala na stopětadvacítkách, a dva z nich vyrazili v říjnu na poslední pohár do Prahy. Jak k tomu došlo a jaké další trenérské ambice chováš?“
Martin Gavenda: „Na jaře jsme měli výstavu závodních speciálů ve Zlíně. Byly tam třeba stará auta a my měli možnost vystavit plochodrážní motorky. Brali jsme to i s náborem, jak chodily rodiny s dětmi, nabízeli jsme jim možnost zkusit plochou dráhu. Z toho vzešli František Hřibů a Radim Procházka. Byla ještě takový náhoda, že Hřibův strýc pracoval v Anglii a chodíval tam na ligu. A strašně se mu to líbilo. Teď, když to viděl, byl rád. Přišli hned na první trénink a zůstali. Štěpán Jurča jezdil motokros a AK Březolupy měl zimní soustředění a čtyřdenní lyžovačku. Byl tam i on, věděl jsem, že je to dravý kluk, co to s motorkama umí. Jeli jsme spolu lanovkou nahoru a já mu řek‘, ať zkusí plochou dráhu. Líbí se mu to. A moje trenérské ambice… V Březolupech jsem jediný aktivní závodník, když tam trénuju, oni to vidí. Tak jim umím poradit, ale když se starám o sebe, toho času moc není. Když jsem měl volno, věnoval jsem se jim, zároveň jsem pro ně trošku i takový vzor.“
speedwayA-Z: „O tvém účinkování v letošní extralize již víme. Ale, jak se bude tvá závodnická kariéry vyvíjet dál, už jsi začal přípravu na letošní sezónu?“
Martin Gavenda: „Uvidíme…“
Martin Gavenda děkuje:
„Musím poděkovat březolupskému klubu, který mě na jaře v nejhorších chvílích podržel, jinak by už tento rozhovor ani nemusel být. Děkuju taky rodině, bráchovi, Péťovi Popelkovi.“
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Pavel Fišer a Martin Mesiarik
