Mies – 30. listopadu
Kalendář světových soutěží na ploché dráze pro rok 2018 prozatím není kompletní, když se jako největší problém jeví mistrovství světa družstev. Nenabylo dosud konkrétní podoby, což by mohlo mít dopady na termínové změny v dalších soutěžích. Nicméně dnes FIM po ledech zveřejnila další část termínové listiny, v níž vedle sajdkár, flat tracku a nižších kubatur, zaujímá největší postavení kvalifikace o SGP 2019. Vedle avizovaného zániku semifinále je nabíledni, že FIM respektuje polský návrh ohledně dnů přidělaných hlavním ligám. Pondělí a čtvrtek je vyhrazeno britské, úterý švédské, středa dánské a pátek a neděle polské soutěži. Sobota je tudíž datem pro mistrovství světa, což by mělo být akcentováno rovněž FIM Europe pro šampionáty starého kontinentu.
Archiv pro měsíc: Listopad 2017
Pohár přátelství zapadá do pražských plánů práce s mladými závodníky
Praha – 30. listopadu
Zatímco Pardubice se budou věnovat jiným projektům než Pohár přátelství, jejichž detaily by měly být známy před kalendářní poradou příští měsíc, do mezinárodní soutěže se Slováky, Ukrajinci a Maďary premiérově vstoupí pražská Markéta. Důvody jsou nasnadě, kontingent mladých pražských plochodrážníků se rozšířil o divišovského Daniela Klímu. Navíc rekonstrukce stadiónu v obvodu pražské šestky na čtvrt roku znemožní nejen pořádání závodů, ale i tréninků. A Tomáš Topinka, kouč extraligových šampónů, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na jeho filozofii o závodu lepšího tréninku se nic nezměnilo.
Mezinárodní příležitost pro mladé
„Ať maj‘ mlaďasové závody,“ vysvětluje Tomáš Topinka pražský vstup do Poháru přátelství. „Honza Kvěch, Petr Chlupáč, teď máme Dana Klímu, tihle kluci, ať závodí. Nebude to za peníze, ale zkušenosti si taky nikde nekoupíš, ty musíš získat.“
Pohár přátelství v mnoha aspektech letos navázal na někdejší Pohár míru a přátelství, v němž svého času zápolili junioři z komunistických zemí. Nicméně víkendová zápolení se mnohdy dostala do termínových křížků s jinými závody a to především pro české závodníky. Pro příští rok se však spekuluje o jediné soutěži.
„Jsou to čtyřčlenný družstva,“ uvažuje Tomáš Topinka. „Tihle mlaďasové potřebujou jakejkoliv závod. Je to lepší než trénink. Jednou s nimi pojede třeba Škurla s Holubem, jedenou Holub se Smetanou, jednou je doplní Fíla Hájek. Co se týče dopravy, tu zajistíme. A místo, abychom trénovali doma, budeme závodit na Slovensku, v Maďarsku nebo na Ukrajině.“
Stavební práce na Markétě však pražským závodníkům uzavřou brány jejich domácího stadiónu. „Bude se tady dělat od června, aby se stihnul Tomíčkův memoriál,“ svěřuje se Tomáš Topinka. „Trénovat budeme jezdit do Liberce nebo Divišova, máme domluvený i Pardubice.“
Plochá dráha nadále jedničkou
Pražská Markéta se v posledních letech stala domovem také pro ragbisty, což si vyžaduje určité úpravy. „Bude se dělat trávník a osvětlení,“ říká Tomáš Topinka. „Světla se budou hodit na plochou dráhu. Bude se svítit častějc‘, ale ragbisti to mají nastaveno jinak. Proto se to musí udělat tak, aby to vyhovovalo oběma sportům. Takhle se světla musely pořád přestavovat, což stálo hodně peněz.“
Sport levých zatáček by však měl na Markétě udávat tón i v budoucnu. „Plochá dráha je priorita,“ ubezpečuje Tomáš Topinka. „Teď jsou dole mantinely, dělají se nový. Celou rovinku budeme mít pružnou.“
Pražské závody jinde?
Podobnou výluku zažila pražská Markéta naposledy roku 2001. Tehdy se její závod první ligy konal v Chabařovicích, zatímco extraliga se přesunula do Kopřivnice. Podobných přesunů bychom se mohli dočkat i napřesrok.
O pořádání extraligy již údajně projevil zájem Liberec a také Kopřivnice, kde usilují rovněž o jedno z finále jednotlivců či dvojice. Nicméně na téma možného přesunu pražské extraligy se prozatím nikdo kompetentní nechtěl vyjadřovat. Místo spekulací si tak musíme počkat na výstupy z kalendářní porady, která se koná v Pardubicích 16. prosince.
Foto: Pavel Fišer a Mirek Horáček
Definitivní podobu Drift-On-Ice určí mráz
Míšeň – 29. listopadu
Počet kol saské šroubkařské série Drift-On-Ice, jež odstartovala v sobotu ve Freitalu, je ovlivněn charakterem počasí. Tým okolo Ronnyho Weise totiž plánuje opět mítink venkovní mítink v Oberau, k čemuž pochopitelně potřebuje součinnost dědy Mráze. Nicméně tři únorové halové závody jsou již potvrzeny.
Zkraje února se bude závodit v Jonsdorfu, který leží od Liberce, coby kamenem dohodil, na což mohou slyšet rovněž čeští plochodrážní diváci. O tři týdny později se do seriálu vrací Chemnitz, aby hned na druhý den celý seriál vyvrcholil v úžasné Energieverbundareně v Drážďanech.
Foto: Mirek Horáček
Pardubice nepojedou Pohár přátelství
Pardubice – 28. listopadu
Po premiérovém ročníku Poháru přátelství nebudou v soutěži napřesrok pokračovat polské Swietochlowice. Nezúčastní se ani Pardubice, které však plánují pokračování v MACEC Cupu a mají připraveny rovněž další projekty, jejichž bližší prezentaci však brání stále neuzavřené kalendáře FIM a FIM Europe. Pohár přátelství však ani roku 2018 nezůstane bez české účasti, jelikož do soutěže vstupuje Markéta Praha.
Foto: Mirek Horáček
Češi v akci 248
Poslední listopadový víkend přinesl další z tréninků v Kostěnicích. V sobotu rovněž odstartovala saská série Drift-On-Ice, kde měla své zastoupení nejen česká, ale rovněž slovenská plochá dráha.
Vezmeme-li obě sobotní akce chronologicky, začít musíme na východě Čech. Kostěnický ovál ožil ruchem motorů již okolo třinácté hodiny. Po zhruba tříhodinovém ježdění proběhlo vyhodnocení účastníků tréninku, které přineslo pořadí: Karel Matějíček, Aleš Duben, Dan Macl, Miroslav Kašpar a Jakub Matějíček.
Na kluzišti ve Freitalu se startovalo o páté odpolední. Cílem finále A projel jako první Ronny Weis (6 bodů) před Richardem Geyerem (7) a Sergejem Malyševem, jenž v základní části nepoznal hořkost porážky.
Béčko se stalo kořistí Zdeňka Holuba, který své úvodní bodové zpoždění v závěru nedohnal (0 1 2 2 = 5). K šachovnicové vlajce za sebou dovedl Dány Jacoba Bukhaveho (3) a Kevina Pedersena (4). Osmičlennou klasifikaci uzavřeli Němec Marco Langer a Patrik Búri (0 0 0 1).
Doprovodný závod dětí na malých motocyklech vyhrála Frieda Thomas, s níž na stupně vítězů vyrazili sourozenci Rauovi, druhý Magnus a třetí jeho sestřička Michelle. Adam Nejechleba skončil s jedním bodem pátý.
Foto: Dan Macl a Zdeněk Holub st.
Josef Franc několikrát překročil dvacetivteřinový limit, který si předtím vytyčil
Církvice – 25. listopadu
Na svou myslivnu v Církvici poblíž Kutné Hory mohou být místní myslivci náležitě hrdí. Jejím středem je útulný sál zdobený mnoha trofejemi vysoké, černé a pernaté zvěře. Není divu, že ji pro veřejné akce příliš často nepůjčují. Nicméně když se dozvěděli, že by ji chtěl za místo své Speedway Party chtěl využít jakýsi Josef Franc, který jezdí stejnou plochou dráhu jako Václav Milík z nepříliš vzdáleného Bernardova, jeden termín se nakonec přece jen našel. A tak trojnásobný mistr republiky a třetí muž světového dlouhodrážního šampionátu mohl slavnostně uzavřít svou letošní povedenou sezónu.
Listopadové dny mohou byť buď rozjásané pozdním sluncem, nebo naopak pochmurně šedivé. Poslední sobota jedenáctého měsíce letošního roku spíše inklinovala k tomu druhému. Soumrak se blížil rychle, ale ještě než stačil definitivně přikrýt úchvatný románský kostel svatého Jakuba vysvěcený na sklonku dvanáctého století, na dveře církvické myslivny již klepali první z pozvaných hostů.
Uvnitř je čekaly nejen skvělé domácí kulinářské speciality, ale také plochodrážní motocykl v charakteristicky černé barvě. Na jeho řidítkách se houpaly tři bronzové medaile z mistrovství světa na dlouhé dráze s letopočty 2012, 2016 a 2017. Jeho majitel se na příchozí díval nejen na fotografii z reklamního banneru, ale pochopitelně se osobně staral o pohodlí všech příchozích.
Během hodiny se sál zaplnil natolik, že opozdilci museli hledat volné židle. Na jednu z nich se posléze vyhoupnul i sám hostitel. „Nejsem velkej‘ řečník,“ zahájil svůj projev, aby si rovnou sám stanovil časový limit svého projevu. „Ale zkusím dvacet vteřin něco říkat.“
Třetina minuty by však českému mistru stačila jen stěží. „Chci poděkovat za skvělou sezónu, co se podařila předělat v bronzovou medaili v mistrovství světa lidem, bez nichž to nejde,“ říkal. „Můj trenér Zdeněk Schneiderwind, můj mechanik Rozruch (přezdívka Jakuba Fencla – pozn. redakce). Druhej‘ mechanik Bulhar (alias Jiří Georgiev – pozn. redakce) tady není, je dneska ve Varšavě, ale moje druhá půlka rodiny je tady v hojným počtu.“
Poslední světová medaile pochopitelně musela být zmíněna, stejně jako doposud nesplněná ambice. „Myslím si, že letošní sezóně nebyla špatná,“ přemítal Josef Franc. „Jarní náběh byl pěknej‘, ale dokázal jsem spoustu věcí pokazit. Ke konci jsem se ale zlepšil. A slíbil jsem trenérovi, že příští rok zkusím udělat mistra světa.“
Josefu Francovi se dařilo rovněž na domácích kolbištích. Spolu s pražskou Markétou nepustil z rukou vedení v extralize, kam se klub dostal po dubnovém triumfu ve Svátkově, a po dvou letech sesadil z trůnu Pardubice. V říjnu v Březolupech ze sebe strhnul pomyslnou nálepku věčně druhého v mistrovství republiky jednotlivců, aby hned o čtyřiadvacet hodin později přidal double z dlouhé dráhy, jež nalezla dočasný azyl v Kopřivnici.
„Cením si titulu mistra republiky jednotlivců,“ netajil se Josef Franc ve svém proslovu. „Usiloval jsem o něj dvacet let a konečně se to povedlo. Děkuju všem partnerům a jsem rád, že se tady sešli skoro všichni.“
Pak už byl čas na společnou fotografii, čímž byl pořad oficialit vlastně u konce. Ovšem myslivna v Církvici žila plochodrážním sportem ještě dlouho do noci, než ji opustil poslední návštěvník ruku v ruce se skvělými hostiteli.
Foto: Eva Palánová