Slaný – 5. října
V neděli 8. října se na slánské malé dráze uskuteční letošní poslední tréninkový kemp pod taktovkou dlouholetého slánského trenéra Miroslava Rosůlka, po jehož boku bude asistovat Luboš Tomíček. Druhý ročník plochodrážní academie, který byl v minulé sezoně nastartován ve slánském klubu měl i v této sezoně pokračování a to i přesto, že Jiří Štancl, spoluzakladatel tohoto projektu, se rozhodl dál v této činnosti nepokračovat.
Vedení AK Slaný nechtělo slibně rozjetý tréninkový projekt nechat ležet ladem a oslovilo Luboše Tomíčka, zda by nechtěl využít nejen svých jezdeckých zkušeností a ve dvojici z dlouholetou ikonou slánské ploché dráhy Miroslavem Rosůlkem je předávat nové nastupující generaci mladých plochodrážních jezdců.
Tony Katra (vpředu) a Karel Průš patří k nejmladším adeptům plochodrážního řemesla u nás
Ve spolupráci s firmou SHUPA, která v průběhu sezóny připravila zbrusu nový model Micro Shupa, jež v sedle s Tony Katrou měl premiéru před diváky při srpnovém extraligovém kole ve Slaném, se mohou do sedla plochodrážních speciálů posadit poměrně hodně mladí zájemci o tento sport. Právě Tony Katra je důkazem tak jako o něco málo starší Karel Průša, oba dva jsou členy AK Slaný a nebylo by od věci, kdyby si cestu k tomuto sportu našli i další adepti sportu levých zatáček.
Sraz účastníků je tradičně v depu od 9:00 hodin a samotný trénink probíhá od 10:00 hodin.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Březolupy – 4. října
Páteční zranění Fredrika Lindgrena v semifinále play off britské ligy v Manchesteru zvýšilo naději Václava Milíka, že by se v sobotu přestavil ve velké ceně v Toruni. Nicméně BSI jeho start nepotvrdila, byť upozornila, ať zůstává ve střehu. Český šampión tím pádem zůstává ve startovní listině finále mistrovství republiky, které vyvrcholí svým třetím dílem v sobotu v Březolupech, a pro něhož včera večer byla vylosována startovní čísla.
Nad účastí Václava Milíka v Březolupech se vznáší otazník
Z kvalifikovaných účastníků už teď chybí Martin Mejtský, který upadl při nedělní Zlaté přilbě města Pardubice. Jeho absence otevírá dvířka do závodu pro Martina Gavendu, jenž se nakonec ve svitavském přeboru nedal do kupy tolik bodů, aby se kvalifikoval přímo.
Možná absence Václava Milíka zvyšuje naději i pro další závodníky v pořadí přeboru. Na pozici náhradníka figuruje prozatím Radek Podhadský, který se však šeredně potloukl při sobotní rozlučce v Liberci.
Startovní listina a způsob kvalifikace do březolupského závodu:
1 Matěj Kůs, Praha
divoká karta VV SPD
2 Hynek Štichauer, Pardubice
5. v průběžné klasifikaci MR
3 Václav Milík, Pardubice
1. v průběžné klasifikaci MR
4 Josef Novák, Pardubice
10. v přeboru
5 Zdeněk Simota, Plzeň
4. v průběžné klasifikaci MR
6 Eduard Krčmář, Slaný
3. v průběžné klasifikaci MR
7 Zdeněk Holub, Praha
vítěz přeboru
8 Martin Gavenda, Březolupy
11. v přeboru
9 Jaroslav Petrák, Pardubice
8. v přeboru
10 Michal Škurla, Praha
9. v přeboru
11 Josef Franc, Praha
2. v průběžné klasifikaci MR
12 Martin Málek, Březolupy
6. v přeboru
13 Filip Hájek, Praha
8. v průběžné klasifikaci MR
14 Petr Chlupáč, Praha
7. v přeboru
15 Patrik Mikel, Pardubice
7. v průběžné klasifikaci MR
16 Ondřej Smetana, Praha
6. v průběžné klasifikaci MR
17 Radek Podhadský, Plzeň
12. v přeboru
Poznámka: z kvalifikovaných účastníků nestartuje Martin Mejtský kvůli pádu během Zlaté přilby města Pardubice
Kopřivnice – 4. října
Loňský bronz českého nároďáku v Mariánských Lázních byl naprosto úžasný. Nicméně západočeský klub jej odskákal průvanem v pokladně, za jaký by se nestyděli ani pověstní tuneláři z devadesátých let. Každopádně lázeňský kilometr si žádá úpravu dráhy, na níž nejsou finance. Záchranné lano mistrovství republiky hodili nadšení kopřivničtí pořadatelé, kteří letos vyrvali plochodrážní areál v době, kdy si městští zastupitelé již šli pro hrobníkovu lopatu. Přestože je ale jejich ovál velikánský pro klasický speedway, na dlouhou dráhu ideální není. A že jde o provizorium, si uvědomil Karel Kadlec při shánění startovní listiny.
Roman Tomany (vlevo) bude v Kopřivnici závodit, Karel Kadlec dorazí jako koordinátor
Pro kopřivnický závod mistrovství republiky na dlouhé dráze vznikne nový rozpis se čtyřmi závodníky na startu každé rozjížďky. Vyžaduje dvanáct závodníků, z nichž Karlu Kadlecovi svou účast potvrdilo jedenáct. Do akce se zapojil i dlouholetý přítel plzeňského nezmara Sjoerd Rozenberg, který prostřednictvím svého profilu na facebooku posledního účastníka hledá.
Josef Franc pochopitelně ve startovní listině nechybí
„Přemlouval jsem Michaela Härtela, jede francouzskou ligu,“ říká Karel Kadlec. To je ostatně také problém Dimitri Bergeho, za nímž plzeňský veterán ani nešel, byť by o něho Kopřivničtí měli zájem. Francouz se totiž dost nacestoval o uplynulém víkendu. Po pátečním závodě juniorského mistrovství světa si z Pardubic odskočil na evropské dvojice do Loniga, aby se vrátil na nedělní Zlatou přilbu.
Martin Málek v akci
Problémem je, že se dlouhodrážním esům nechce na neznámou a z hlediska long tracku přece jen krátkou a úzkou dráhu, která ke všemu leží o kus dále než Mariánské Lázně. Navíc se letošní český šampionát ocitnul na nevýhodném místě i v čase, kdy na konci sezóny závodníci nehledají intenzivně příležitost ke svezení.
Mezi kandidáty na titul se pochopitelně řadí také Hynek Štichauer
A tak se částky, které za příjezd požadují, na trojnásobek či čtyřnásobek peněz, než by chtěli v případě Mariánských Lázní zjara. Nicméně není třeba zoufat. V Kopřivnici po nedělním obědě nás dozajista čeká skvělá podívaná a dočkáme se i nejzářivějších hvězd. Dorazí Romano Hummel, jenž byl třetí v Eenrumu a vyhrál Morizes.
Ostatně i čeští závodníci se plným právem řadí mezi světovou dlouhodrážní špičku. A to je přece nejdůležitější stejně jako udržení kontinuity mistrovství republiky na dlouhé dráze. To se totiž ve své historii dočkalo přestávek ažaž.
Známí účastníci nedělního šampionátu na dlouhé dráze v Kopřivnici:
Josef Franc, Praha
Hynek Štichauer, Pardubice
Martin Málek, Březolupy
Michal Škurla, Praha
Michal Dudek, Slaný
Roman Tomany, Mariánské Lázně
Romano Hummel, NL
Sjoerd Rozenberg, NL
Jarno de Vries, NL
Anne Spaan, NL (ACCR)
Danny Maassen, D
Ortodoxní vyznavači long tracku možná nad kopřivnickým závodem kroutí hlavou, na druhou stranu zdejší publikum předčí mnohé jiné svou kvantitou i kvalitou
Praha – 3. října
Včera probíhalo vyhlášení nejlepších sportovci Centra sportu Ministerstva vnitra Olymp. Nejlepší byla Gabriela Koukalová, druhá Martina Sáblíková. Neztratil se ani Josef Franc. Pražský plochodrážník si na pódium přišel pro deváté místo.
Josef Franc je devátým nejlepším sportovcem OlympuPardubický triumf Václava Milíka je skvělou reklamou ploché dráhy
„Je to zasloužené ocenění za úspěchy v letošní sezóně,“ komentoval úspěch Josefa France jeho trenér Zdeněk Schneiderwind. „A já si myslím, že Pepe a Venca Milík jsou v současnosti obrovským vzorem a motivací pro začínající závodníky. Oba dva teď dělají obrovskou propagaci ploché dráze. Doufám, že ještě neřekli poslední slovo a dočkáme se ještě dalších úspěchů.“
Když už hovoříme o začínajících závodnících na stopětadvactíkách, v sobotu vyvrcholí ve Svitavách jejich klasický šampionát, aby je v úterý na malé Markétě čekal další podnik pohárové série PRO TEC Speedway Mini Cup.
„Už jsem několikrát mladíkům při Mini Cupu před závodem říkal, že to jde se dostat na vrchol,“ reaguje Zdeněk Schneiderwind. „Ale názorný příklad jako třeba od Václava Milíka nebo Pepy France je více než slova.“
Včerejší večer si náramně užil také Zdeněk Schneiderwind
Praha – 2. října
Všechno začalo v pátek. V posledním finálovém závodě světového juniorského šampionátu pronikl do semifinále, aby mu nakonec patřila osmá pozice. Pak přišla sobota. Při Zlaté stuze nebyl první jen v jedné semifinálové jízdě a díky mohutnému finiši ve finále dal svítkovský stadión rozeznít tóny české hymny. V neděli se pozornost davů soustředila zejména na Václava Milíka. Nicméně jeho postup do malého finále rozhodně nesmí být přehlížen a to nejen proto, že dva zástupce mezi nejlepší dvanáctkou závodu všech závodů měla naposledy před třemi lety. Famózní série pokračovala i zkraje nového týdne, protože při prolitém Tomíčkově memoriálu mu chyběl kousíček na pódium. Není proto divu, že byl Eduard Krčmář navýsost spokojen, ale o sobotním vyvrcholení mistrovství republiky jednotlivců v Březolupech raději příliš detailně mluvit nechtěl.
Eduard Krčmář na včerejší tiskové konferenci, zablácený, ale spokojený
„Zlatou stuhu jsem chtěl vyhrát,“ netajil se Eduard Krčmář se svými ambice rozloučit se s juniorským věkem vskutku důstojným výsledkem. „Podařilo se. Ve finále trochu dělal potíže Zdeněk Holub. Pak se mi motorka rozjela.“
Nicméně na čela zatím úřadoval Michael Härtel. „Když jsem najížděl do poslední zatáčky, věděl jsem, že to vyjde,“ vrací se slánský závodník k nervy drásajícímu finiši, kde konečné slovo o vítězi řekl videozáznam. „Věřil jsem tomu. Dopadlo to o pět centimetrů a jsem rád.“
Těsný finiš Zlaté stuhy na velkoplošené obrazovce
Eduard Krčmář pochopitelně nemohl chybět ve startovní listině Zlaté přilby, kde si diváky získal již svým statečným bojem zkraje října 2014. Tehdy užuž bušil na semifinálová vrata. Hans N. Andersen však vyhrál poslední rozjížďku a při bodové rovnosti to byl právě on, kdo putoval mezi nejlepší dvanáctku.
Eduard Krčmář útočí na Michaela Härtela
Svůj tehdejší výkon Eduard Krčmář vylepšil až předevčírem, kdy se tři roky stará historie s těsným vyřazením svým způsobem opakovala, byť šlo o level výše. „Škoda, že se neudělalo velký finále,“ připomíná, že mu na cestu mezi nejlepší šestku po vítězství v rozjížďce s číslem devětadvacet chyběl jediný bod. „To by byl nejlepší výsledek.“
České hvězdy uplynulého víkendu – Václav Milík a Eduard Krčmář
Včera mohl být na tiskové konferenci po boku Maxe Fricka, Petera Kildemanda a Jurici Pavlice spokojený. „Škoda, že to pokazilo počasí,“ komentoval předčasný konec slavného závodu, který deštěm trpí takřka tradičně. „Ukončilo se to v pravý čas, na dráze už byly fleky a bylo to nebezpečný. Škoda, že Jurica Pavlic měl víc trojek. Byl lepší, doufám, že mně to vyjde příští rok.“
Rok je relativně dlouhá doba a březolupská sobota je mnohem blíže současné realitě. Před čtrnácti dny v Divišově si Eduard Krčmář vylepšil osobní rekord umístění v závodě ranku mistrovství republiky jednotlivců. Skončil druhý a v aktuálním pořadí ztrácí na Josefa France jediný bod.
Na cestě za čtvrtým místem v Memoriálu Luboše Tomíčka
Slibná podzimní forma Eduarda Krčmáře může v moravské vísce vést k dalšímu překvapení… „Na Březolupy mám velkej‘ plán, ale nechci o tom mluvit,“ zůstal však věrný své pevné zásadě nepouštět se před závodem do žádných spekulací.
S maminkou Jitkou po sobotním triumfu
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Praha – 2. října
První kapky padající na stadión po sedmnácté hodině daly jasně najevo, že se déšť přišel podívat na Tomíčkův memoriál rovněž letos. Co bylo horší, pár okamžiků před slavnostním začátkem se rozpršelo jako z konve. A byť svatý Petr v jednu chvíli slevil z intenzity vodního bombardování, déšť neměl konce. Pečlivě připravený ovál se ve třetí sérii dostal do křížku se sjízdností a řada borců nedokončila po zásahu hutné cejchy. Po kratším brífinku padl verdikt pokračovat, nicméně podmínky se zhoršovaly a po šestnácté jízdě letěl ručník do ringu k úlevě všech závodníků. Stejně jako v letech 1991, 2011 a 2016 zůstal slavný závod nedokončen. Vítězem se stal Max Fricke, jehož během čtyř výjezdů na ovál nikdo nedokázal porazit. Na stupně vítězů se dostali ještě Peter Kildemand, jemuž jediný bod uzmul Sebastian Ulamek, a Jurica Pavlic, který po úvodní nule neznal nic jiného než prvenství. Nejlepším českým účastníkem se stal Eduard Krčmář, jehož na pódium nepustila jen horší pomocná kritéria.
Peter Kildemand, Max Fricke a Jurica Pavlic na stupních vítězů
Déšť si nenechal ujít Tomíčka ani letos
Michael Härtel se chystá na závod a kaluže na zemi depa vypovídají o dešti
Okolo osmnácté hodiny byla intenzita lidí pospíchajících od petřinské stanice metra o poznání intenzivnější než v jiné všední dny. Důvod byl nasnadě. Řada chodců totiž směřovala své kroky k pokladnám stadiónu na Markétě. Tomíčkův memoriál byl více než silným lákadlem.
Jenže sotva se jejich oči dostaly při výstupu po schodech do úrovně s chodníkem, většině uniklo z úst jadrné zakletí. Asfalt se leskl kalužemi, na jejichž hladiny nepřestávaly dopadat další a další kapky. Nejhorší bylo, že se svého reje jakoby nemohly nabažit. A bylo to horší a horší.
Max Fricke se ujímá vedení v rozjížďce s číslem jedna před Krystianem Pieszczekem
Také nástup se bohužel neobešel bez přítomnosti deště, sice s drobnými, ale o to hustšími kapkami vody. Otálet by proto bylo nanejvýše pošetilé a naštěstí si Tomáš Topinka se svým týmem dal na přípravě závodního oválu jako vždycky hodně záležet. Jako první vítěz dorazil do cíle Max Fricke. V rozjížďce s číslem jedna triumfoval stylem start – cíl před Krystianem Pieszczekem, jenž proletěl první zatáčkou jako střela a poslal za svá záda Daniela Gappmaiera a Josefa France.
Josef Franc chytá spršky hutné cejchy
Čeští fanoušci se nedočkali triumfu našeho závodníka ani v rozjížďce s číslem dvě. Tady úřadoval Peter Kildemand, zatímco Václav Milík ozdobený aureolou vítěze Zlaté přilby musel v závěru odrážet Nicolase Covattiho, jenž spodní stranou závěrečného oblouku nabral nevídané zrychlení. Až v další jízdě mohly ochozy konečně bouřit v naší mateřštině!
Jurica Pavlic glosuje tradiční déšť radou pražským pořadatelům:
„Měli byste udělat střechu nad stadiónem.“
Peter Kildemand za sebou vodí Václava Milíka, Nicolase Covattiho a Michaela Härtela
Stačilo, aby Eduard Krčmář bleskově reagoval na let pásky k plačícímu nebi, v první oblouku odrazil dotěrného Petera Ljunga a dojel neohroženě jako vítěz k šachovnicové vlajce. Hned vzápětí rozpoutal emoce Matěj Kůs. V rozjížďce s číslem čtyři nejprve nedal šanci útokům Andrease Jonssona, aby si vzápětí nedopřál klidu, dokud vnější stranou druhé zatáčky nezbavil ve třetím okruhu vedení Gleba Čugunova.
Eduard Krčmář drží v šachu Petera Ljunga
Druhá série viděla vítězit tři předcházející vítěze, kteří se tím pádem seřadili se šesti body na čele aktuální klasifikace. Bohužel neustávající slejvák ničil dráhu čím dál víc. Zatímco Max Fricke po perfektním startu pádil za dalším triumfem, Václav Milík v první zatáčce inkasoval takovou cejchu, že zůstal stát.
Čtvrtou jízdu zatím vede Gleb Čugunov (žlutá) před Matějem Kůsem (modrá), Andreasem Jonssonem (bílá) a Juricou Pavlicem (červená)
Povedený start se stal elementárním vodítkem k úspěchu. I proto si Matěj Kůs v rozjížďce s číslem šest vykoledoval žlutou kartu. Při opakovačce byl jednoznačně v čele Eduard Krčmář. Avšak v úvodním okruhu upadl Michael Härtel. Pospíchal do depa pro náhradní stroj, aby po třetím startu za sebou nechal Josefa France. Napotřetí nejlépe odstartoval Matěj Kůs.
Matěj Kůs (červená) útočí na Eduarda Krčmáře
Pražský závodník v první zatáčce odvrátil nájezd Eduarda Krčmáře. Uštědřil Slaňákovi první prohru dnešního večera a sám se vyhoupnul na šest bodů. Třetím neporaženým byl posléze Peter Kildemand v osmé jízdě. Zatímco Andreas Jonsson v jejím prvním kole odstoupil nejen z jízdy, ale jak se záhy ukázalo i z celého závodu, on útočil na vedoucího Krystiana Pieszczeka. Využíval hodně hluboký vnitřek a na cílové rovince se po něm dostal dopředu.
Počtvrté ve své historii zůstal závod nedokončen
Náhradník Ondřej Smetana získal bod na úkor Michaela Härtela
Jurica Pavlic začal dnešní mítink kulaťoučkou nulou. Důvod byl nasnadě. V rozjížďce s číslem čtyři prostě neodstartoval a v aktuálních podmínkách se nemohl dostat dopředu. Nicméně chorvatský závodník se rychle vydal na cestu k nápravě. Sedmou jízdu vyhrál stylem start – cíl a v první zatáčce rozjížďky s číslem deset objel Petera Ljunga, aby na své konto dodal další trojku.
Po úvodní nule Jurica Pavlic už jenom vítězil
Pochopitelně živil své naděje na postup do finálové jízdy, kde by pro pětku nejlepších závodníků letošní Memoriál Luboše Tomíčka začal prakticky od začátku. Jenže pero scénáristy stále držely dešťové víly a depem se šířilo očekávání předčasného konce závodu. Po třech sériích zůstal z trojice neporažených již jen Max Fricke.
Po dvanácti jízdách již takřka nikdo nevěřil, že závod bude pokračovat
Australan suverénně vyhrál devátou jízdu, v níž mladý Dán Kenneth B. Jürgensen již podruhé během večera upadl. V rozjížďce s číslem jedenáct se Peter Kildemand horko těžko prokousal na konci třetího kola před druhého Daniela Gappmaiera, zatímco Sebastian Ulamek sklízel sladké ovoce skvělého startu. A Matěj Kůs se žlutým povlakem na přilbě neměl po vylétnutí pásky sebemenší šanci v bubnové palbě hutných cejch proniknout dopředu.
Výpadek elektrické energii oslepil také světelnou tabuli
V rozjížďce s číslem dvanáct zůstal trčet vzadu Eduard Krčmář, jehož před sebe nepustil Nicolas Covatti. Ital s argentinskými kořeny zkoušel marně atakovat vedoucího Krystiana Pieszczeka. Slánský závodník zachránil alespoň poslední bod před Glebem Čugunovem, který už měl bahnité dráhy evidentně plné zuby a nedojel ani do cíle.
Peter Kildemand v dešťových kapkách ujíždí Danielu Gappmaierovi
Třetí série končila tři minuty před osmou. Zatímco v hlavní budově vypadla dodávka elektrické energie, což oslepilo rovněž velkoplošné obrazovky, ve druhé zatáčce vedl Pavel Ondrašík debatu se závodníky. Sportovní šéf pražské Markéty je spolu s Tomášem Topinkou přesvědčil, že zkusí ignorovat déšť a stále víc problematickou dráhu ještě ve čtyřech dalších jízdách.
Max Fricke ujíždí Peteru Ljungovi
„Už jsem měl sundanou helmu, že nepojedu,“ svěřoval se později Max Fricke. Nakonec to byl právě on, kdo vyhrál rozjížďku s číslem třináct a jako jediný nepoznal hořkost porážky. Ambice na jeho skalp živil Matěj Kůs, avšak inkasoval takovou porci materiálu z pražské dráhy od Australanova zadního kola, že rovnou zaroloval na zelený trávník. Vzápětí se od startu nejrychleji odlepil Josef Franc, avšak na první příčku neomylně zamířil Peter Kildemand. Se svými jedenácti body byl hned za neporaženým Maxem Frickem.
Eduard Krčmář vysvětluje své ježdění po zadním kole v patnácté jízdě:
„Měl jsem náskok, užíval jsem si to, snažil se udělat show pro diváky. Když tady člověk dneska jel vpředu, moh‘ si to dovolit, ale vzadu to bylo špatný.“
V patnácté jízdě dodal Eduard Krčmář na své konto klíčovou trojku
V rozjížďce s číslem patnáct nezaváhal Eduard Krčmář. Zatímco zabahněný Václav Milík u vidiny svého sobotního startu ve velké ceně v Toruni zůstal stát již na konci první zatáčky, on rychle za svá záda odeslal náhradníka Zdeňka Holuba. A pak už pádil do cíle, v němž se dostal na devět bodů, ale cestou přitom nezapomínal bavit diváky. Dostal se přitom na samý dohled stupňů vítězů.
Rozbahněná dráha vzala Václavu Milíkovi naději na další vítězství po včerejší Zlaté přilbě
Sebastian Ulamek přijel na start šestnácté jízdy s modrým povlakem. Nicméně vzhledem k okolnostem se rozhodčí Miroslav Topinka nechtěl pouštět do žádných konfrontací. A tak se polský matador postavil na vnitřek dráhy po bok Michaela Härtela, který měl logicky mordou přilbu rovněž. Nicméně pozornost si vynutil stejně zejména Jurica Pavlic, který jezdil první od startu až do cíle. A zapsal si třetí triumf v řadě.
Po šestnácti jízdách bylo jasné, že se je závodem konec
Nyní se závodníci sešli v depu. Hodiny ukazovaly přesně minutu před půl devátou, když všichni unisono dospěli k rozhodnutí, že právě skončená rozjížďka s číslem šestnáct byla dnes poslední. Samozřejmě platily dosavadní výsledky. Max Fricke byl vítězem, Peter Kildemand, jenž se s ním nepotkal, ale prohrál se Sebastianem Ulamkem, skončil druhý. Při rovnosti bodů s Eduardem Krčmářem o třetím místě Juricy Pavlice rozhodla pomocná kritéria.
Hlasy z depa
Max Fricke vyhrál všechny čtyři jízdy
„Jel jsem v Praze poprvé,“ rozhovořil se Max Fricke na tiskové konferenci. „Bylo skvělé sem přijet a zvítězit. Věřte mi, že mám zkušenosti na různých drahách, takže vím, co říkám, že ke konci to už nebylo ideální.“
Peter Kildemand se ztotožnil s předčasným koncem závodu
„Bylo to dobré rozhodnutí,“ ztotožnil se s předčasným koncem závodu také Peter Kildemand. „Déšť byl hodně silný. Nedalo se dělat nic jiného, aby všichni závodníci zůstali zdraví. Je to sport, pochopitelně se musíte snažit, ale rozhodnutí ukončit závod, bylo dobré.“
Jurica Pavlic nakonec skončil třetí díky lepším pomocným kritériím
„Jsem tady počtvrté v řadě a pokaždé prší,“ povzdechl si Jurica Pavlic. „Dnes bylo hodně bláta, rozhodovaly starty. Když je všude cejcha, je těžké závodit… Vím, že tady bylo hodně diváků, že museli být zklamaní. Kdybych byl v první zatáčce na čele, bylo by to v pohodě, ale jinak bych chytal cejchu.““
Eduard Krčmář se nakonec stal nejúspěšnějším Čechem
„Zkazil jsem třetí jízdu,“ uvědomoval si Eduard Krčmář, kde přišel o stupně vítězů. „Tam kdybych byl první, jsem teď spokojenej‘. Ale na to, jaký bylo počasí, to šlo. Na Tomíčkově memoriálu prší vždycky. Měl jsem dobrý starty a to rozhodlo. Když tady byl člověk první, je to paráda. Když nebylo, je to problém. Dráha byla pěkně připravená, věřil jsem bedně. Škoda, že Jurica měl více trojek. Byl lepší, doufám, že to dopadne příští rok. Ukončilo se to v pravý čas, na dráze už byly fleky, bylo to nebezpečný. Člověk najednou chytne vrstvu hutnýho materiálu a neví, co se stane. Diváci musej‘ bejt‘ naštvaný, druhej‘ rok v řadě se to zastavilo dřív. Ale zastavilo se to v pravej‘ čas. Doufám, že o tom padesátým ročníku počasí už vyjde.“
Nejlepším českým závodníkem se stal Eduard Krčmář, jenž skončil jako čtvrtý
1. Max Fricke, AUS
3 3 3 3
12
2. Peter Kildemand, DK
3 3 2 3
11
3. Jurica Pavlic, CRO
0 3 3 3
9
4. Eduard Krčmář, CZ
3 2 1 3
9
5. Krystian Pieszczek, PL
2 2 3 1
8
6. Nicolas Covatti, I
1 2 2 2
7
7. Matěj Kůs, CZ
3 3 R R
6
8. Peter Ljung, S
2 1 2 1
6
9. Sebastian Ulamek, PL
1 1 3 R
5
10. Michael Härtel, D
0 1 2 2
5 (los)
11. Gleb Čugunov, RUS
2 2 0 1
5 (los)
12. Josef Franc, CZ
1 0 E 2
3
13. Václav Milík, CZ
2 R 1 R
3
14. Daniel Gappmaier, A
0 1 1 1
3
15. Zdeněk Holub, CZ (res)
2
2
16. Andreas Jonsson, S
1 R – –
1
17. Ondřej Smetana, CZ (res)
1
1
18. Kenneth B. Jürgensen, DK
0 R F 0
0
Poznámka: kvůli neustávajícímu dešti byl závod ukončen po šestnácté jízdě; žlutá karta Matěj Kůs v rozjížďce s číslem šest
Snímek Josefa France ilustruje důsledky hutné cejchy
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Karel Herman
Loading ...
