Úhřetická Lhota – 22. září
Třetím letošním Srandamačem závodní motory na kostěnickém závodišti rozhodně neumlkly. V září zde proběhly dvě akce tréninkového charakteru. A sezóna bude uzavřena rozlučkou, které je naplánována na sobotu 21. října. Začátek bude úderem čtrnáctí a o čtyři hodiny později bude posezení pro všechny fandy v předsálí obecního úřadu v Úhřetické Lhotě.
První zářijový víkend patřily Kostěnice flat tracku. Soustředění pod vedením Aleše Plecháče a Jiřího Krause se zúčastnilo celkem třináct závodníků. A vůbec poprvé dorazili i borci ze Slovenska.
Vyhlášené pořadí bylo: 1. Aleš Plecháč, 2. Jiří Kraus, 3. Pavol Pučko, 4.Vladimír Danko, 5.Michal Hloušek, 6.Martin Horák, 7.Jakub Matějíček, 8.Daniel Plecháč, 9. Jiří Kraus, 10. Marek Holub, 11. Tomáš Kis, 12. Jiří Slezák, 13. Aleš Duben.
Do akce se dostali také plochodrážníci Motoklubu Úhřetická Lhota Stanislav Buňka, Michal Krejčí, Mirek Kašpar a Dan Macl. Ti spolu s dalšími trénovali hned následující sobotu pod trenérskou taktovkou Lukáše Drymla, z něhož přímo sálala chuť usednout také za řidítka.
Otrokovice – 21. září
Pardubický plochodrážní super víkend startuje příští pátek večer závěrečným dílem letošního finále mistrovství světa juniorů. Na pořadateli každého závodu zůstává doplnit stálou patnáctku účastníků dvěma náhradníky, jimiž se stanou Josef Novák a Filip Hájek, a divokou kartou. Jejím majitelem se stejně jako loni stal Patrik Mikel, který se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by do děje chtěl zapojit více než před dvanácti měsíci.
„Je to super, jsem rád, že to mám já,“ neskrývá Patrik Mikel radost nad rozhodnutím pardubického klubu přidělit divokou kartu právě jemu. „Myslím, že už minulý čtvrtek při extralize jsem v Pardubicích ukázal, že si to zasloužím. Doufám, že to nedopadne jako loni, těším se a doufám, že bude aspoň o pět bodů víc.“
Při svém loňském debutu ve finálové části juniorského mistrovství světa skončil Patrik Mikel s jedním bodem šestnáctý. Zvýšit svůj zisk o šest set procent by mohlo přinést atak na semifinálové brány…
„Chci se poučit z chyb, líp startovat, nedělat zbytečné pohyby a mít to v hlavě srovnané,“ zůstává pardubický junior oběma nohama na pevné zemi. „Jsem strašně rád, že pojedu, že mi to po tom loňském debaklu zase dali. Moc to pro mě znamená.“
Startovní listina pardubického juniorského mistrovství světa, příští pátek:
Divišov – 20. září
Hned dva debutanty bude mít sobotní druhé finále mistrovství republiky jednotlivců, které v Divišově bude pořádat Grepl PDK Mšeno. Petr Chlupáč začínal sezónu zprvu ještě s dvěstěpadesátkou, aby se záhy stal černým koněm přeboru. Odsud se kvalifikoval i Václav Kvěch, který na startovním čísle šestnáct zastoupí Martina Málka.
Tipujte:
Loading ...
Divišovský mítink, jehož součástí se stane také Memoriál Emila Sovy, má sice posunutý začátek s nástupem již ve tři čtvrtě na jednu, nicméně světový šampionát dlouhodrážních družstev začíná svůj program dle nizozemského zvyku již s ranním kuropěním. Jenže z Divišova vede do Rodenu cesta dlouhá okolo osmi set kilometrů. Martin Málek se na ni vydá pro jistotu již dříve.
„Mně o nic nejde,“ vysvětluje, že po dvanácté příčce v dubnové Praze už jeho ambice v individuálním šampionátu republiky neleží vysoko. „Byl by to pro mě risk jet před mistrák pro mě důležitým závodem v Rodenu. Proto přijedu do Holandska dřív, vyspím se a odpočinu si. Dlouhá dráha je náročná, je to celodenní ježdění a tady člověk musí být na stadiónu už v sedm ráno.“
Stejnou filozofii volí také Michal Dudek, jenž se ovšem do Divišova nekvalifikoval. V Praze prohrál rozjezd o udržení se v elitní osmičce a v přeboru dal dohromady příliš málo bodů. Naproti tomu Josef Franc a Hynek Štichauer bojují o medaile v mistrovství republiky, takže je čeká rychlý přesun na trase Divišov – Roden.
Praha – 19. září
Jak bývá zvykem, na začátku prezentace letošního devětašedesátého ročníku Zlaté přilby města Pardubice Evžen Erban informoval podrobně o startovních listinách všech závodů pardubického plochodrážního víkendu. Právem podotkl, že v letošní sezoně plné zraněných plochodrážních hvězd třeba Nickiho Pedersena, Grega Hancocka a taky Hanse Kristiana Iversena se opět povedlo dát dohromady atraktivní a velice vyrovnané jezdecké pole.
Nejlepší prostor na oslavu případného polského titulu
Pomohlo k tomu, že letos Zlatá přilba nekoliduje s play-off polské ligy a i díky tomu první den letošního října uvidíme konečně na startu největší domácí naděje na úspěch ve slavném závodě Václava Milíka. Sám pardubický kapitán byl přítomen na tiskovce a ochotně odpovídal na otázky, pak poskytoval rozhovory přítomným novinářům.
Zpět k Startovní listině a vyprávěni Evžena Erbana o strastech při jejím sestavování. Vzpomínky se míchaly s podrobnostmi kolem letošních příprav a mně osobně nejvíce pobavila odpověď Andrease Jonssona na otázku, kdy odešle podepsanou smlouvu o účasti, a sice na co něco posílat, vždyť víte, že přijedu. Tolik na vysvětlenou posledních osmi nepotvrzených závodníků.
Evžen Erban pochopitelně velmi dobře ví, jak zrádný sport dokáže plochá dráha být, a jak rychle z různých důvodů od odkládání závodů po tak obávané zranění se může změnit sestava. Nicméně o letošní ročník vůbec nemá strach. Je nucen spoustě zájemcům nabídnout jen čekací listinu, ale o kvalitě obsazení všech třech závodů ani trochu nepochybuje.
Z těch, které letos určitě neuvidíme, mu však nejvíc bude chybět bojovník Nicki Pedersen. Snad ho spatříme v jubilejním sedmdesátém ročníku za rok. Už teď se chystá velká sláva, ale o tom někdy jindy.
Mezi osmi nepotvrzenými zatím je také Tai Woffinden, který od svého vítězství roku 2011 se v Pardubicích neukázal. Je to týmový kolega Václava Milíka z polské Wroclawi, který navíc měl před pár dny dost vážný pád. Tak nešlo zeptat se na podrobnosti v tuto chvíli nejlepšího domácího plochodrážníka.
Odpověď potvrdila prohlášení Taie Woffindena před SGP Stockholm tuto sobotu, že sice pád byl vážný, následky naštěstí nikoliv. A zda se už spolu bavili o Zlatě přilbě? Nikoliv, nebyl čas a navíc, podle Václava Milíka je zatím na to brzy. Evžen Erban na to dodal, že podaří-li se Wroclawi získat vysněný titul v polské lize, Zlatá přilba bude tím nejlepším místem na pořádnou závodnickou oslavu.
Těžko oceňovat
Další otázky a odpovědi se pochopitelně se točily okolo účastí domácích závodníků a jejich vyhlídek na čelní umístění. Organizátoři a sponzoři jsou si vědomí, že účast v semifinále a tím spíš ve finále nebude samozřejmostí, ale bylo cítit, že se všichni těší na dobré vystoupení českých jezdců. Pódium Václava Milíka na SGP v Praze a jeho obecně výborná forma letos, vyvolává oprávněné očekávání. Nikdo se neodváží otevřeně hovořit o stupni nejvyšším, ale způsob, jakým se vzpomínalo na jednadvacet let staré vítězství Tomáše Topinky, mluvil za vše. A letos by to mohlo vyjit.
Cestu na tiskovku si vážil také Petr Ondrašík, aby osobně připomenul těsnou provázanost Zlaté přilby a pondělního Tomíčkova memoriálu. O přesné startovní listině je zatím brzy spekulovat, ale ujistil, že místo pro vítěze Zlaté přilby je na ní zarezervováno.
Pan Lejhanec ukázal osobně zlatou přilbu a znovu musel odpovídat na obvyklé otázky o hodnotě a náročnosti vyhotovení slavné trofeje. 1660 gramů ryzího stříbra ocenit lze, hodnotu trofeje nikoliv. Pro zajímavost Jurica Pavlic přišel o tu svoji vinou zlodějů, tak právě probíhá oceňování ze strany pojišťovny a jednání o výrobě věrné kopie. Třeba, až bude obojí, se dozvíme vice. Zatím je k mání odhad jisté americké pojišťovny, u které chtěl pojistit tu svoji v roce 1983 Denis Sigalos. Údajně tehdy se shodli na odhadu 24000 dolarů v případě ztráty či poškození.
Zlata Přilba Města Pardubic je výjimečný závod. Jsou fanoušci, kteří navštěvují jediný plochodrážní podnik za celý rok, a je jím právě ten pardubický. Letošní podzim je docela velká naděje, že ve finále uvidíme domácího borce. A pak se může stát cokoliv.
Pan Lejhanec ujišťoval, že bezmála dvoukilová helma padne na každou závodnickou hlavu a kteříkoliv z nich ji zvládnou unést. Otázkou je, zdali ji dokáže vyhrát? Pak by pořadatelé měli připravené bílé bavlněné rukavice, jelikož zatím nikdo z vítězů neodolal pokušení přesvědčit se, že opravdu ji má na hlavě.
Odhadují velikost rukavic Václava Milíka na devět. Můžu se mýlit, ale pořadatelé určitě chystají pár, který mu padne. Držme palce, ať to vyjde, stojí to za vidění.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Kopřivnice – 20. září
Karel Kadlec se o víkendu nevydává do Rodenu jenom, aby byl ku pomoci českému nároďáku při světovém šampionátu dlouhodrážních družstev. Stejně jako v případě Mariánských Lázní má pod palcem startovní listinu mistrovství republiky na dlouhé dráze, které vzhledem k současným problémům v západočeských lázních našlo azyl na kopřivnickém obru.
Startovní listina má prozatím deset jmen a potřebuje alespoň dvě další. Karel Kadlec by rád oslovil Stephana Katta a dalšího silného soupeře, pro což se závod v Rodenu jeví jako ideální příležitost.
Malá šířka kopřivnického oválu nedovolí rozjížďky s pěti závodníky, natož pak šesti, musí vzniknout zbrusu nový rozpis. Dlouhodrážní koncepce v něm zůstane zachována díky dvojici semifinálových jízd a závěrečného finále.
Závodníci pro MR na dlouhé dráze v Kopřivnici, neděle 8. října:
Praha – 19. září
Derniéra letošní extraligy začala bez nástupu triumfem Josefa France, který opanoval rozjížďku s číslem jedna. Vzápětí Václav Milík dostal do čela Pardubice a žarnovický Stanislaw Burza udolal Matěje Kůse, což byl pro pražského závodníka impuls pro práci ve svém boxu. Domácí srovnali krok s Pardubičany v páté jízdě a byl to právě Matěj Kůs, kdo jim po vítězném duelu s Tomaszem Jedrzejakem dláždil cestu do čela průběžné klasifikace. Cílem osmé jízdy projel jako první Václav Milík, jenže tři body mu byly současně škrtnuty, protože Pavel Kubeš neměl na věži nahlášenou změnu. Záhy se vysvětlilo, že šlo o nedorozumění. Lubomír Vozár nasazení náhradníka místo Josefa Nováka hlásil, nicméně informace se sudímu na věž nedostala. Spravedlnost dostala na zadek jako malé zlobivé děvčátko a Pardubice byly potrestány za porušení pravidla, které paradoxně neporušily. Nicméně závod pokračoval i nadále duelem o vítězství. Pražský kvintet fungoval bezchybně, a ačkoliv jeho pardubickým arcirivalům nešlo nic vytknout, tahal za delší konec provazu a oslavil svůj titul vítězstvím na svém stadiónu. V otázce třetího místa Slaný nastoupivší bez náhradníka nedělal žádné skrupule se Žarnovicou, kde vedle teenagerů bodoval především ostřílený Stanislaw Burza.
O prestiž jde až v první řadě
Extraliga byla rozhodnuta již ve čtvrtek v Pardubicích. Pražané si tam na poslední chvíli zajistili třetí příčku, která je na hrotu aktuální tabulky vyzvedla do nepřekonatelných výšin. Podobně na tom byl i Slaný se svým duelem o bronz se Žarnovicou. Pořadí čtyř celků se prostě už za žádných okolností změnit nemohlo. Nicméně o prestiž jde při závodech vždycky a navíc Pardubice dnešní mítink nevypustily, byť už v souvislosti se svým titulem již musí myslet na nový letopočet.
Pražané se však před zraky svého domácího publika chtěli dokázat, že letošní zlato je ve správných rukou. A závod hned dostal skvělý rozměr. V rozjížďce s číslem jedna Josef Franc odvedl Hynka Štichauera, avšak hned v následující jízdě měl Matěj Kůs problémy technického charakteru. Na čele úřadoval Václav Milík.
Pardubický náhradník, jenž tradičně zaskočil za Josefa Nováka, postupně zvyšoval svůj náskok až do délky poloviny rovinky. Pražský kapitán ale neohlídal Stanislawa Burzu. Polák oblečený do žarnovické vesty se před něho prosmýkl v nájezdu do druhé zatáčky druhého kola. A jelikož předtím Filip Hájek nebodoval, otevřel skóre slovenského týmu dvěma body.
Matěj Kůs komentuje rozjížďku s číslem dvě:
„Musel jsem jet na náhradní motorce a čtyři kola jsem se učil vyvolávat smyk.“
Slaný měl prozatím jeden bod, který do jeho boxů v první jízdě přivezl Zdeněk Simota. V juniorské jízdě však skóroval naplno Eduard Krčmář. Vnějškem první zatáčky sebral vedoucí příčku Michalu Škurlovi. Pražan se svým žlutým motocyklem dokázal udržet v šachu Patrika Mikela. Tím pádem se Praha dotáhla na pardubickou úroveň.
Jenže Lubomír Vozár měl v rukávě trumf v podobě Tomasze Jedrzejaka. A ten byl v prvním nájezdu dříve než Ondřej Smetana. Po přestávce do boje o vítězství zasáhl Martin Málek. „Při prvním startu jsem byl nějak mimo, proto jsem se víc soustředil na ten druhý,“ říkal později v depu, proč tak rychle vypálil do čela rozjížďky s číslem pět.
Josef Franc se snažil probít se dopředu, ale neuspěl. Patrik Mikel zůstal třetí a jak Pardubice, tak Praha se rázem dělily o vedení díky svým deseti bodům. Hned vzápětí se Matěj Kůs vrátil do sedla svého prvního motocyklu. A neustále dotírající Tomasz Jedrzejak si na něm vylamoval další a další body.
Rozjížďku s číslem sedm vyhrál Stanislaw Burza stylem start – cíl. Michal Škurla, jemuž pozdní vstup do letošní sezóny jde evidentně k duhu, sebral druhou příčku Hynku Štichauerovi. Pardubičan si ale něco takového vůbec nenechal líbit. Ve druhém kole objel pražského juniora ve druhé zatáčce a Zlatá přilba opět srovnala krok s vedoucí Prahou. Do rozjížďky s číslem osm vyprovázel Lubomír Vozár svého náhradníka Václava Milíka s nadějemi na další zvrat. Leč co se nestalo…
Tři body pardubického kapitána škrtla diskvalifikace
Václav Milík vskutku splnil beze zbytku očekávání pardubického manažera a rozjížďku s číslem osm vyhrál ve stylu start – cíl. Za jeho zády se však strhnul exkluzivní duel o druhou příčku. Ondřej Smetana v první zatáčce podjel Eduarda Krčmáře, který si ovšem něco takového rozhodně nechtěl nechat líbit jen tak.
Hned v druhém oblouku udeřil vnější stranou. Pražan jej sice zavíral, ale na cílové rovince se Eduard Krčmář stejně dostal před něho. Konečné slovo ale patřilo Ondřeji Smetanovi ve druhém kole, kde byl rychlejší v první zatáčce. Nakonec to byl právě on, kdo bral tři body za vítězství. Rozhodčí Pavel Kubeš totiž vítězného Václava Milíka diskvalifikoval, protože mu změna v pardubickém týmu nebyla vůbec nahlášena.
Ondřej Smetana líčí svůj souboj s Eduardem Krčmářem v osmé jízdě:
„Zezačátku jsem o Edovi ani pořádně nevěděl. Najednou koukám, že tam je. Ale ode mě to bylo čistý.“
Jenže Lubomír Vozár se dušoval, že užití náhradníka vedoucímu depa Milanu Špinkovi hlásil. A mezi oběma důstojnými muži došlo k ostré hádce. Rozhodčí svůj verdikt nezměnil, opřel se o reglement N 070.10.5. A vzhledem k dalším pravidlům nemohl poskytnout další veřejná prohlášení. Každopádně Pražané odskočili Pardubicím o tři body a svůj náskok začali zvyšovat.
V rozjížďce s číslem devět napodobil Josef Franc Matěje Kůse, když uštědřil porážku Tomaszi Jedrzejakovi, jehož odvedl již s vylétnutím pásky. V desáté jízdě se blýsknul zase Matěj Kůs. Už v první zatáčce objel Stanislawa Burzu, na jehož bedra vložil Ján Daniel žolíka. Patrik Mikel ale cestu před polského rutinéra nenašel. I díky tomu se v půli závodu mohli Pražané opírat o šestibodový náskok na Pražany.
Čtyři body Stanislawa Burzy se náramně hodily do měšce Žarnovica, která srovnala jedenáctibodový krok se Slaným. S výjimkou Eduarda Krčmáře neměli závodníci středočeského klubu zrovna svůj den, nicméně na žarnovické borce stačili. A rovnou v jedenácté jízdě Zdeněk Simota posunul Slaný opět na třetí místo před Žarnovicu, jelikož nepustil na bod Jakuba Valkoviče.
Vpředu úřadoval Václav Milík. Za sebou přivedl do cíle Zdeňka Holuba. V pardubické ofenzívě pokračoval Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem dvanáct uhlídal neustále útočícího Ondřeje Smetanu. Bylo zřejmé, že osm následujících jízd nabídne především pohled na boj mezi Markétou a Pardubicemi o vítězství.
Přítomnost extraligy je i její budoucností
Svého řešení měla dojít rovněž otázka třetího místa. Martin Málek prve ve dvanácté jízdě nedal šanci Davidu Pacalajovi, aby zvýšil odstup svého klubu na dva body. Junioři slovenského celku sice pravidelně body nevozili, nicméně Stanislaw Burza ano. Milan Mach se tudíž pokusil své vyhlídky zvýšit žolíkovým úderem.
Využil pro něho Eduarda Krčmáře v jeho programové rozjížďce s číslem třináct. Jenže zatímco Matěj Kůs byl na čele opět nepolapitelný, slánský závodník uváznul za Hynkem Štichauerem. Útočil na něho až k šachovnicové vlajce. Jeho finální atak spodní stranou poslední zatáčky byl stejně odvážný jako slibný, nicméně ke druhému místu nevedl.
Dva body se ale počítaly tak či onak. Michal Dudek ve čtrnácté a Martin Málek v patnácté jízdě sebrali poslední bod Jánu Mihálikovi, resp. Filipu Hájkovi a šance Žarnovice na pódium se adekvátně zmenšovala. Naproti tomu Pardubičané útočili a dokázali z pražského náskoku ukrojit zase dva bodíky.
Josef Franc sice v rozjížďce s číslem čtrnáct odstartoval nejrychleji, ale vnějškem první zatáčky se dopředu prohnal Václav Milík. Hned vzápětí se na vítěznou vlnu vrátil Tomasz Jedrzejak. Po skvělém startu se ujal vedení. Zdeněk Holub se ho celé kolo držel jako stín, avšak Polák nechyboval a tři body ze svých rukou nepustil.
Zdeněk Simota medituje nad stavem dráhy:
„Jinej‘ materiál, při tréninku v pohodě, jak se to ale nakropilo, začalo se to trhat.“
V rozjížďce s číslem šestnáct se Stanislaw Burza ocitnul polapený v pásce. Putoval dozadu na trestnou čáru, nicméně v situaci před sebou se orientoval natolik mistrovsky, že v cíli úvodního kola předal babu posledního místa Zdeňku Simotovi. To ovšem nebylo všechno, čím žarnovický Polák pražské publikum potěšil.
Na cílové rovince třetího okruhu poslal za svá záda také druhého Patrika Mikela! Jediný, koho nestačil předčit, byl Ondřej Smetana. Jemu prasknul šteft na spojce, proto si musel vzít druhý motocykl. Nicméně v jeho sedle slavil triumf ve stylu start – cíl. A Pražané vstupovali do závěrečné série s náskokem pěti bodů na Pardubičany.
Sedmnáctá jízda však vedení domácího celku zase zpochybnila. Zatímco Tomasz Jedrzejak jezdil první od vylétnutí pásky až po odmávnutí šachovnicovým praporkem, Eduard Krčmář tentokrát nedal sebemenší šanci Ondřeji Smetanovi.
„Měl jsem to dát dál na venek,“ přemítal Pražan později ve svém depu. „Ale bylo to nakropený, dostal bych cejchovačku.“ Byť tedy nestrhnul triumf na pražskou stranu, pomáhal ke slánskému bronzu, protože Stanislawa Burzu nechal za sebou. Klíčový bod ale posléze musel přidat Zdeněk Simota, když v osmnácté jízdě udržel za sebou Filipa Hájka, již podruhé oblečeného v žarnovické vestě.
Matěj Kůs nezadržitelně směřoval za svým čtvrtým triumfem v řadě, jenže druhé místo Hynka Štichauera stále drželo Pardubice ve hře o vítězství. V devatenácté jízdě Václav Milík objel vedoucího Zdeňka Holuba již v první zatáčce. I tak však na překonání třech bodů pražského náskoku by bylo potřeba, aby Patrik Mikel v závěrečné jízdě vyhrál a Michal Škurla dojel poslední.
Nic takového se ovšem nestalo. Michal Škurla se po excelentním startu usadil na čela. A pod šachovnicový praporek v rukou Stanislava Klenovce za svými zády dovedl Patrika Mikela. Pražané se s letošní extraligou loučili nejen jako šampióni, ale i jako vítězové dnešního závodu. Zaznamenání hodnou událostí rozjížďky s číslem dvacet bylo také, že Jakub Valkovič již podruhé během dneška porazil Michala Dudka. Ale to je spíše o budoucnosti extraligy, jejíž další ročník začne zjara příštího roku.
Hlasy z depa
„Jsem spokojeným, jaké jsem odjel závody,“ nezastíral Matěj Kůs. „Dráha byla těžká a jsem rád, jak jsem si s ní poradil. Vzhledem k tomu, jak dnešní závody začaly, mám obrovskou radost. Na tréninku mně začalo klepat v motoru, tak jsem rychle skočil na rezervní motorku. Před dnešním závodem jsem ještě časoval motor a zapomněl jsem dotáhnout šrouby na vačce. Drželo to jen na jednom šroubu. První jízdu jsem byl nucen jet na rezervní motorce a čtyři kola jsem se učil vyvolávat smyk. Na další jízdu jsme už stihli načasovat a opravit motor v první motorce a mohl jsem na ní dovézt čtyři vítězství. Dnes při mně stáli všichni svatí a jen zázrakem se tomu motoru nic nestalo, tohle by bylo drahé. Měl jsem velké štěstí a zastavil včas díky tomu, jak cítím, co se děje v motorce. Jsme mistři a mám z toho radost. Děkuju klukům, jak se celou sezónu snažili.“
„Myslím, že dobrý,“ přemítal Ondřej Smetana. „Celýmu týmu se to povedlo, z toho mám radost. Moh‘ jsem o kousek víc zabojovat a mít o jeden, dva body víc. Jednou jsem porazil Edu, ale pak mě kluci vykrejvali. Jedenáct bodů není špatnejch‘. Jsem mistr, půjdu na vyhlášení, mám z toho radost. Jen tak dál! Byli jsme hodně vyrovnaný, na začátku sezóny jsme měli hodně zranění. A i s tím jsme dokázali vyhrávat závody, z toho byli všichni překvapení.“
„Dobrý, akorát by to chtělo dvě věci,“ svěřoval se Václav Milík. „Za prvý by se mělo něco udělat s dráhou. Materiál nedrží pohromadě a je to nebezpečný. Taky by bylo dobrý, aby tady v depu stáli lidi. Protože pan Vozár nahlásil, že jedu za Pepu. To mě rozčílilo, jinak by to byla remíza a jel by se rozjezd. Trošku nás okradli, kluci válčili až do konce.“
„Žádná sláva,“ rozhodil rukama Patrik Mikel. „Nebyly dobrý starty, jak jsem chtěl. Ani nebylo tolik bodů, co jsem chtěl. Byl to jeden z těch horších závodů. Dráha byla těžší, ale pro všechny stejná, nechci se na to vymlouvat.“
„Třetí místo dobré, škoda že jsme nepodali trochu lepší výkon…“ povzdechl si Martin Málek. „První jízda mi nevyšla, na startu jsem byl nějak mimo, proto jsem se soustředil na ten další. Ono to vyšlo na výbornou, první a bohužel poslední má vyhraná jízda. Dráha se hrozně měnila a ke konci to byl zase beton. A to není nic pro mě…“
„Viděl jsi to sám,“ opáčil Zdeněk Simota na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Hrozný! Vůbec jsem nestartoval. Po druhý jízdě jsem skočil na druhou motorku, nebylo to ono. Letos jsem celej‘ rozházenej‘, je to divoký. Jestli za rok nebude Anglie, přemejšlím, jestli budu vůbec jezdit a plácat se tady.“
„Zkušenost to byla víc než malá,“ bilancoval po závodech Jakub Valkovič. „Dráha dobrá, starty jsem měl už lepší než posledně. Přišly i dva vybojované body.“
„dráha byla jiná, než tu bývá,“ říkal Ján Mihálik. „Bylo to více sypké. Bylo to nakropené, nevěděl jsem nastavení, ale pak už to bylo dobré. Mám bod, jsem spokojený.“
1. AK Markéta Praha
46
Ondřej Smetana
2 3 2 3
1
11
Michal Škurla
2 1 – –
3
6
Matěj Kůs
1 3 3 3
3
13
Josef Franc
3 2 3 2
10
Zdeněk Holub
2 2
2
6
2. AMK ZP Pardubice
42
Patrik Mikel
1 1 1 1
2
6
Tomasz Jedrzejak, PL
3 2 2 3
3
13
Josef Novák
– – – –
DNR
Hynek Štichauer
2 2 3 2
2
11
Václav Milík
3 ex 3 3
3
12
3. AK 3ton Slaný
21
Zdeněk Simota
1 1 1 0
1
4
Martin Málek
0 3 1 1
1
6
Michal Dudek
0 0 0 1
0
1
Eduard Krčmář
3 2 1 2*
2
8
bez náhradníka
4. SC Žarnovica
14
Stanislaw Burza, PL
2 3 0 4* 2
0
11
Filip Hájek, Praha
0 – – 0
0
0
David Pacalaj
0 0 0 –
0
Jakub Valkovič
1 – 0 0
1
2
Ján Mihálik
F 1 0
0
1
Poznámka: Václav Milík byl z rozjížďky s číslem šest, kterou vyhrál, diskvalifikován, jelikož rozhodčí nedostal včas informaci o jeho nasazení v roli náhradníka
Aktuální extraligová tabulka:
bilance výsledků
malé body
velké body
1. Praha
5-3-0-0
299
29
2. Pardubice
3-4-0-1
289
25
3. Slaný
0-1-5-2
212
15
4. Žarnovica
0-0-3-5
134
11
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman