Güstrow – 8. září
Pátek přivítal účastníky druhého finále světového šampionátu v Güstrowě nevlídnou a deštivou tváří. Těžká dráha byla posléze svědkem mnoha pádů, který v rozjížďce s číslem devatenáct postihnul rovněž Eduarda Krčmáře. V semifinále upadl i suverén z prvního kola Maksym Drabik, který si přitom zlomil klíční kost. Triumfoval Bartosz Smektala, který svého krajana před pardubickým vyvrcholením série dotáhl na jediný bod. Na stupních vítězů mu dělali společnost Robert Lambert a Brady Kurtz.
Divišov – 8. září
Po problematickém zrušení semifinále mistrovství republiky jednotlivců převzal přebor úlohu kvalifikace pro mítinky finálové série. V ní má nyní automatickou účast pouze prvních osm mužů průběžného pořadí. Jedno místo si rezervuje VV SPD, zatímco zbývající závodníky dodá právě přebor. Před jeho závody zítra v Plzni a ve Slaném o týden později dostává právě tato funkce na akcentu.
Z elitní sedmičky naneštěstí vypadl Tomáš Suchánek, pro něhož díky pádu během ZP SNP v Žarnovici sezóna se sedmnáctkou na konci letopočtu již skončila. Divokou kartu pro Divišov, na jehož stadiónu bude finále pořádat PDK Mšeno, obdržel Matěj Kůs, přičemž tuto nominaci by mohl zpochybnit jen absolutní idiot.
Přebor tím pádem nabízí rovnou osm míst ve startovní listině divišovského závodu, kterou VV SPD slibuje zveřejnit přespříští pondělí, až bude jisté, jak dopadly závody v Plzni a ve Slaném. Zranění z pražského semifinále světových dvěstěpadesátek však drží mimo hru Jana Kvěcha.
Nicméně navzdory smůle českého čtvrtlitrového šampióna se však ze strany nejmladších borců můžeme dočkat překvapení. Stačí jen zmínit Petra Chlupáče, který ještě zkraje soutěže startoval s dvěstěpadesátkou. Od svých šestnáctin však sedlá pětistovku a prozatím je na osmém místě průběžného pořadí přeboru redukovaného na závodníky, kteří nemají jistotu účasti v Divišově.
Naproti tomu máknout musí Michal Dudek. Do přeboru prozatím zasáhl pouze v Kopřivnici a nyní mám tím pádem, co dohánět. Štědře rozdávané body pro nejlepší závodníky v přeborových závodech mu neberou naději, byť je v současné době až šestnáctým uchazečem o osm míst.
Pakliže by však přesto z finále vypadl, stane se jedním z největších smolařů roku. Při prvním finálovém podniku v Praze totiž o místo v elitní osmičce přišel až v rozjezdu, do jehož cíle dorazil až za Filipem Hájkem a vítězným Patrikem Mikelem.
Výsledky Plzně a Slaného budou hodně klíčové i pro poslední finále v Březolupech. Nerovnoměrnost totiž zůstává největší slabinou myšlenky učinit z přeboru kvalifikaci pro mistrovství republiky. Díky dešti v Pardubicích se o postupujících pro Prahu rozhodovalo u zeleného stolu. Nyní o Divišově rozhodnou výsledky sedmi závodů. Před říjnovými Březolupy však přebor nabídne již jen jeden závod ve Svitavách plánovaný na svátek všech Václavů.
Účastníci druhého finále MR jednotlivců, Divišov 23. září:
první osmička po Praze:
Václav Milík, Pardubice
Josef Franc, Praha
Hynek Štichauer, Pardubice
Eduard Krmář, Slaný
Zdeněk Simota, Plzeň
Tomáš Suchánek, Pardubice*
Ondřej Smetana, Praha
Patrik Mikel, Pardubice
divoká karta:
Matěj Kůs, Praha
Poznámka: * Tomáš Suchánek nebude startovat kvůli zranění, proto z přeboru bude postupovat prvních osm
Situace v přeboru z úhlu pohledu nekvalifikovaných finalistů:
1. Zdeněk Holub, Praha
92
2. Filip Hájek, Praha
64
3. Josef Novák, Pardubice
45
4. Martin Málek, Březolupy
40
5. Martin Mejtský, Pardubice
38
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
36
7. Jan Kvěch, Praha
36
8. Petr Chlupáč, Praha
35
9. Martin Gavenda, Březolupy
33
10. Václav Kvěch, Praha
28
12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
22
13. Pavel Čermák, Praha
19
14. David Pacalaj, SK – Žarnovica
18
15. Radek Podhadský, Plzeň
18
16. Michal Dudek, Slaný
16
17. Michal Valkovič, SK – Žarnovica
15
18. Anne Spaan, NL (ACCR)
14
19. František Klier, Divišov
12
20. Filip Šifalda, Chabařovice
8
21. Daniel Šilhán, Liberec
7
22. Krzysztof Nowacki, PL – SLaný (ACCR)
3
Poznámka: body v přehledu jsou upraveny ve smyslu škrtání nejhorších výsledků; po zranění Tomáše Suchánka postoupí do finále šampionátu jednotlivců v Divišově osm nejlepších a dva další jako náhradníci
Plzeň – 8. září
Šesté kolo letošního přeboru zavede své účastníky opět na plzeňské Bory, protože západočeští pořadatelé nechtěli končit letošní sezónu již v červenci. A tak se nabídli nejen uspořádat, ale především i zaplatit podnik místo prvomájového závodu ve Mšeně. Ve startovní listině zbývá jediné jméno. Sarkastici by zmínili Ondřeje Smetanu, který místo hájení své vedoucí příčky dal přednost pouťáku v Kopřivnici, do jehož termínu se PK Plzeň ve své bohulibé snaze poněkud nešťastně naboural.
O Ondřeje Smetanu měli v Kopřivnici eminentní zájem, nicméně samotný pražský závodník musel vyřešit své dilema sám. „V Kopřivnici by to měl bejt‘ lepší závod, je tam lepší startovka a chtěl bych si tam taky zazávodit, protože jsem tam byl jen jednou,“ vysvětluje svou volbu. „Chtěl jsem do Kopřivnice, jedu do Kopřivnice. Rozhodoval jsem se dlouho, je to škoda, že jsou oba závody stejnej‘ den, chtěl bych jet oba.“
Nicméně v sázce je stále titul přeborníka republiky… „Loni jsem za něj nedostal ani pohár,“ připomíná Ondřej Smetana. „Ale škrtají se tam závody. Jenže asi nepojedu ani příští sobotu ve Slaným, mám volňásek v Polsku. Ale hlavně, že jsem ve finále mistráku.“
Poslední věta pražského plochodrážníka objasňuje, proč je o přebor větší zájem než v předchozích letech. Podle letošního reglementu má totiž místo v dalším finále automaticky zajištěné jen první osmička aktuální klasifikace. Poslední možnost, jak se dostat do startovní listiny druhého finále v Divišově se proto naskýtá zítra v Plzni a za týden ve Slaném.
Zítřejší závod bude stejně pestrý, jak každý přeborový podnik bývá. Mezi patnácti jmény najdeme jak Milana Dobiáše s dvěstěpadesátkou, tak ostříleného Zdeňka Simotu. Jaroslav Petrák bude věkovým protipólem Františka Kliera či Sindy Weber. Po kostěnickém Srandamači čeká Michala Škurlu ostrý comeback, zatímco jeho klubový kolega Zdeněk Holub dozajista zkusí zase návrat do čela průběžně klasifikace.
Plzeňský mítink startuje úderem patnácté hodiny. Ke slovu se dostane klasický rozpis pro šestnáct závodníků na dvacet rozjížděk bez finálových jízd.
Kopřivnice – 7. září
Tři dny po sobě zveřejňovali kopřivničtí pořadatelé startovní listinu svého sobotního pouťáku. A dnes je jasné, že se na severomoravském obru spaseném pro plochodrážní závody od patnácti hodin začne odehrávat další skvělá podívaná. Termínové kolize s dalším kolem českého přeboru v Plzni mohou s ohledem na finanční podmínky litovat závodníci, kteří účast na západě Čech dostali od svých klubů befelem. Nicméně Richard Dufek, místopředseda PD Kopřivnice, si o nápadu pořádat v Čechách dva plochodrážní mítinky ve stejném dnu myslí svoje.
Rozpis kopřivnického závodu našel inspiraci pro svou podobu v evropském šampionátu jednotlivců. Po rozjížďce s číslem dvacet postoupí dva nejlepší rovnou do finále, zatímco zbývající čtveřice bude mít možnost kvalifikovat se do jízdy klíčové pro obsazení pódia v rozjížďce poslední šance.
V personálním obsazení mítinku se pozitivně odrazily kontakty s polskými kluby, jež si Kopřivnice vypěstovala v dávné minulosti. „Profitovali jsme z blízkosti Opole a Rybniku,“ říká Richard Dufek. „A když nám Martin Málek nakonec odřekl, pojede místo něho Robert Chmiel.“
Březolupský závodník chce totiž před světovým šampionátem dlouhodrážních družstev absolvovat co největší počet podniků long tracku. V neděli jej čeká pouťák v Pfarrkirchenu a on nenašel řidiče, který by s ním absolvoval noční sedmisetkilometrový přesun ze severní Moravy do Německa.
„Všem šestnácti závodníkům jsme posílali kontrakty,“ svěřuje se Richard Dufek. „Doufám, že všichni dojedou. Kdyby něco vypadlo, naskočil by David Pacalaj. Jinak jede do Plzně, protože Zdeno Vaculík usoudil, že pro něj bude lepší jet celý závod přeboru než dělat náhradníka u nás.“
Startovní listina je pestrá a hodně lákavá. Josef Franc, Hynek Štichauer, Ondřej Smetana a Patrik Mikel si v dubnové Praze potvrdili svou příslušnost do přímo nasazené osmičky pro druhé finále v Divišově. Nebýt zranění, byl by v ní dozajista i Matěj Kůs. A Martin Gavenda dokázal, že v Kopřivnici umí zajet, při červnovém přeboru, kde mu vidinu lepší příčky sebraly potíže se spojkou.
Soupeři českým závodníkům bude polská pětka Lars Skupien, Hubert Legowik, Tomasz a Marcin Rempalovi a již zmiňovaný Robert Chmiel. Vrátí se Norbert Magosi a díky Stanislavu Mělničukovi, Anne Spaanovi, Joshi Coynemu a Jakubu Valkovičovi se kopřivnickému obecenstvu v sobotu představí zástupci sedmi zemí.
Zdá se, že přeborový závod, který Plzeň dodatečně vložila na stejný termín, kopřivnickým pořadatelům nezkomplikoval život. „Částečně nás Plzeň poškodila,“ zvážní Richard Dufek. „Chtěli jsme osm Čechů. Michal Dudek, Simoťák, Zdenda Holub šli do Plzně. Ale nakonec se nám to podařilo a spokojení jsou všichni.
Nicméně Ondřej Smetana, který se po březolupském vítězství vrátil do čela přeboru před Zdeňka Holuba, však v kopřivnické startovní listině figuruje… „O něho jsme bojovali,“ vysvětluje Richard Dufek. „Nakonec jsme se s panem Moravcem a AK Markéta dohodli a pojede u nás. Termínová kolize s Plzní nešťastná byla, ale už nemá cenu se handrkovat a dělat rozbroje. Ale pravda je, že když máme dvacet závodníků v republice, dělat dva závody v jeden den je nesmysl.“
Mítink začíná tréninkem úderem čtrnácté hodiny, slavnostní nástup je na pořadu o šedesát minut později a závodit se začne za další půlhodinu.
Startovní listina mezinárodního pouťáku v Kopřivnici, sobota:
1 Lars Skupien, PL
2 Hubert Legowik, PL
3 Hynek Štichauer, Pardubice
4 Ondřej Smetana, Praha
5 Robert Chmiel, PL
6 Norbert Magosi, H
7 Matěj Kůs, Praha
8 Patrik Mikel, Pardubice
9 Stanislav Mělničuk, UA
10 Anne Spaan, NL (ACCR)
11 Martin Gavenda, Březolupy
12 Tomasz Rempala, PL
13 Marcin Rempala, PL
14 Josh Coyne, AUS
15 Jakub Valkovič, SK
16 Josef Franc, Praha
Poznámka: David Pacalaj nastoupí v případě odřeknutí některého závodníka, rozhodně nebude náhradníkem, jelikož by upřednostnil plzeňský přebor
Praha – 6. září
Porucha kropicího vozu pražského klubu způsobila, že Zdeněk Schneiderwind musel dnes dopoledne odvolat další díl pohárové série Speedway Mini Cup plánovaný na zítřek. Náhradní termín podniku na malé Markétě byl stanoven na příští úterý. Podnik má však podmínku, že se předem musí přihlásit minimálně šest závodníků.
Církvice – 6. září
Již třikrát v životě si vyzkoušel, jaké to je být třetím nejlepším plochodrážníkem světa. Poprvé před pěti lety, kdy dovezl bronz ze světového šampionátu na dlouhé dráze. Potom loni s nároďákem při nezapomenutelném závodě družstev v Mariánských Lázních. A nakonec krátce před nedělní půlnocí ve francouzském Morizes, kdy také neváhal aplaudovat českým kolibříkům, kteří si stejně jako on domů importovali cenné kovy. Josef Franc se však cestou ze sladké Francie magazínu speedwayA-Z svěřil, že by ve světě nechtěl být vnímán jako věčně třetí, nýbrž ideálně jako věčně první.
Žádné spekulace o bronzu
Před vyvrcholením letošního mistrovství světa na dlouhé dráze už Josef Franc nemohl prakticky ohrozit ani leadera Mathieu Tresarrieu, ani Michaela Härtela, jenž se čtyřbodovým odstupem také nepřestal snít o titulu světového šampióna. Mohl však sebrat bronz Stephanu Kattovi, za nímž byl o bod pozadu stejně jako James Shanes s továrním motocyklem Jawa.
„Pomaličku jsem sbíral bodík po bodíku,“ přibližuje pražský závodník svou strategii při klíčovém podniku v Morizes. „Snažil jsem se získat náskok, kdybych něco pokazil.“
Opatrnost však nakonec nebyla potřeba, jelikož Josef Franc hladce proniknul nejen do semifinále, ale posléze i do finále. Stephan Katt přitom vypadl z boje o bronz již po základní části. Konečnou zastávkou Jamese Shanese se stalo semifinále. Byť se už mohl těšit na houpání bronzové medaile na krku, pražský borec si přichystal další show pro finálovou rozjížďku.
„Opatrná strategie nakonec nebyla potřeba,“ usmívá se Josef Franc. „Povedlo se, je ale pravda že jednu, dvě jízdy, ne že bych vyloženě zkazil, ale šel jsem z druhýho místa na třetí. Ve finále jsem ale Härtela předjel z třetího na třetí. Bojoval o zlato, byl ale nasranej‘, ale stejně se mu nedařilo stahovat body na Mathieu.“
Velký apetit po světovém titulu
A tak Josef Franc spolu se svým věrným doprovodem skládající se ze Zdeňka Schneiderwinda, Jiřího Georgieva a Jakuba Fencla naložil nejen motocykly a závodnické propriety, ale především ceny, mezi nimiž se nejvíce vyjímala bronzová medaile z mistrovství světa.
„Výbornej‘ pocit,“ je znát z hlasu Josefa France spokojenost nad třetím bronzem, který ve světě dlouhých drah získal. „Já těm medailím říkám trojčátka. Tři trojky. Musím začít shánět prostor, kam to všechno dávat. Skříně už jsou plný.“
V českém šampionátu je Josef Franc věčně druhý, dalo by se říct, že ve světě bude věčně třetí? „Je to hezkej‘ pocit,“ je Josef Franc při takové narážce hned o poznání vážnější. „Nemusí se to opakovat, ale rád bych sáhnul i po něčem lepším.“
Lepší než on ve světovém šampionátu na dlouhé dráze z českých plochodrážníků byli pouze Jiří Štancl a Aleš Dryml s dvojicí svých stříbrných medailí. „Chci spíš bejt‘ věčně první,“ říká Josef Franc upřímně. „Už kvůli tomu Zdendovi bych chtěl zkusit titul, přál bych mu to. A klukům mechanikům taky, oni by jinak se mnou přestali jezdit.“
Bez lavírování mezi seriózní odpovědí a žertem by to nebyl ani Josef Franc. „Závody byly hezký,“ vrací se k sobotnímu Morizes, přičemž neváhá složit hold kvartetu českých závodníků v sedlech stopětadvacítek. „Musím pochválit prcky, jeli moc pěkně. Třeba Milan Dobiáš jako to mastil po venku, ale obrovskou pochvalu si zaslouží všichni.“
Nebesa možná tuší, ale závodník ví
Pouze Antonín Šváb, Milan Špinka a Lukáš Dryml se dokázali ozdobit titulem plochodrážního mistra světa. Josef Franc bude o vítězství v dlouhodrážním šampionátu usilovat hned napřesrok, protože se jednak v seriálu udržel a jednak se sem kvalifikoval po triumfu v challenge. Nicméně portfolio medailí by se přece mohlo rozšířit ještě tento měsíc…
„Tohle nebudu komentovat,“ reaguje Josef Franc na letmou připomínku mistrovství světa družstev na dlouhé dráze, jež se v Rodenu koná předposlední zářijovou neděli. „Jestli bude medaile nebo nebude, to ví bůh.“
Nicméně závodnické srdce přece jen velí k dodatku hodícímu se materialistickému filozofickému názoru na svět. „Musíme se o to poprat!“ uzavírá Josef Franc.
Trojice nejlepších mužů dlouhodrážního světa: Michael Härtel, Mathieu Tresarrieu a Josef Franc
Foto: Karel Herman, Jiří Georgiev, tým Daniela Klímy a archív Josefa France