Dovolte, abychom vám poděkovali za perfektní podporu, servis a pomocnou ruku, při závodech evropského poháru 125ccm v Toruni. Vážíme si vaší práce a věříme, že vaše nadšení a nasazení bude i nadále pokračovat pro další generace kolibříků. Jen tak dál!
Foto: Jiřina Šifaldová
Kopřivnice – 20. července
Už to bylo třináct let, kdy kopřivnický Letní stadión hostil v rámci půlstoletí existence plochodrážního sportu v městě tatrovek finále mistrovství republiky jednotlivců. Pro poslední ze svých šesti titulů si na sever Moravy přijel Bohumil Brhel. V epické finálové jízdě za ním nakonec skončil miláček místních tribun Adrian Rymel, který za sebou nechal Aleše Drymla a Tomáše Suchánka. Nyní píše kopřivnická plochá dráha novou kapitolu své historie a příští sobotu se zdejší stadión stane poprvé od července 2004 svědkem korunovace mistra republiky. Vedle flat tracku se zde totiž uskuteční nově vypsaný šampionát kubatury 250 ccm.
Čtvrtlitry měly mít svůj vlastní šampionát již loni. Měl se stát součástí mistrovství republiky stopětadvacítek. Avšak řada závodníků tehdy startovala v obou kubaturách, což by v jednom dni bylo náročné. Navíc se přidaly problémy s motory, takže se o mistru republiky rozhodne až letos.
Přestože se podnik uskuteční už příští sobotu, informace o šampionátu jsou prozatím velmi kusé. „Asi to bude jen jeden závod,“ reaguje Martin Málek, který má dvěstěpadesátky pod svým palcem, zda dvěstěpadesátky pojedou jen jeden mítink či zda přibudou další. „Pojede se ještě Jawa Cup v Toruni, ale termín je zatím neznámý, než skončí základní kolo extraligy. A pak Jawa Cup v Pardubicích při Zlaté stuze.“
Prozatím není jasný ani formát závodu. „Zatím máme pět českých kluků,“ svěřuje se Martin Málek. Tato kvóta sama o sobě stačí, aby motocyklový závod mohl mít status mistrovství republiky, nicméně startovní pole rozšíří i cizinci.
„Jsou ještě tři Poláci a Němci a Dánové jsou v jednání,“ pokračuje Martin Málek. Každopádně Kopřivnici čeká zajímavá premiéra, která doprovodí mistrovský flat track.
| Česká republika: | Petr Chlupáč, Jan Kvěch, Filip Šifalda, Daniel Šilhán, Milan Dobiáš |
| Polsko: | Karol Zupinski, Filip Nizgorski, Mateusz Adamczewski |
| Dánsko a Německo: | závodníci jsou v jednání |
Foto: Karel Herman a Pavel Fišer
Toruň – 29. června
Loňský evropský pohár FIM-Europe, neoficiální mistrovství Evropy ve stopětadvacítkách v Divišově nám přinesl dvě medaile, zlatou Jana Kvěcha a bronzovou Filipa Šifaldy. O takovém úspěchu se nám loni ani nezdálo a tak jsme letos jeli s očekáváním do Toruně. Pořadatelé umístili na úvodní stranu oficiálního programu krásnou fotku Filipa Šifaldy na Shupě . Asi věděli proč. Nicméně netušili, že všechny porazí na motoru, který se před časem z Toruně do Shupy vrátil, protože prý vůbec nejede.
My jsme to ještě nevěděli a tak celý tým v tréninku i při závodě pracoval s maximálním nasazením. Udělali jsme si malou statistiku konkurence. Tedy takové porovnání motocyklů Shupa a zbytku světa. Na startu bylo 24 závodníků, z toho třináct mělo naše motocykly nebo motory. Ze zbylých jedenácti měli naše dva podvozky s vlastními motory Holanďané, Němci něco od nás a něco vlastního, tři Angličané zcela vlastní stroje.
Poláci a Češi byli kompletně ošupováni. Toto pro nás potěšující zastoupení našich strojů bylo dáno především množstvím polských jezdců, kterých nakonec jelo celkem sedm. Ze zahraniční konkurence má asi nejlépe opečované motorky s našimi čtyřventilovými motory Erik Bachhuber z Německa, loňský německý mistr a letošní leader národního mistrovství. Angličané používají podobný základ motorů jako my, jen tuningovou hlavu mají od jiného výrobce.
Poláci preferují naše dvouventilové motory a takzvané univerzální podvozky, které se dají variabilně upravit na malá kola, přední 19″ a zadní 17“, která jsou předepsána v polském národním mistrovství. My vzhledem k šetření hmotnosti používáme naše klasické podvozky.
Potom, když při vážení strojů ukázala váha u motorek Filipa Šifaldy hmotnost přesně na limitu šedesát kilogramů, tak si technik na přejímce šel pro hadr, aby si utřel zpocené čelo. Trochu se nám potom pomstil a naše kluky honili na váhu i během závodu.
Filip Šifalda a Milan Dobiáš jeli na čtyřventilech, Daniel Klíma a Pavel Kuchař na dvouventilech.
Zajímavá byla potom statistika rozjížděk. Celkem třináct vítězství pro Shupu včetně finále A i B. V základním rozpisu Shupa prohrála jedinou rozjížďku ze dvanácti. Třináct motocyklů Shupa , třináct vítězství a potom že třináctka nosí smůlu! Musím se podívat co se dělo 13. června, třeba mi to přinese štěstí…
Trénink i závody proběhly, co se týče techniky zcela bez problémů, a to jak u našeho tak i polského týmu. Zkrátka se jen závodilo, takže příprava byla provedena na jedničku. No, a jak jeli kluci…
Před každou jízdou byli naprosto soustředění a na dráhu vyráželi s pohledem tygra před skokem, přičemž kořistí byli soupeři v jejich jízdách. Po základním rozpisu dvanácti rozjížděk měl Filip Šifalda patnáct bodů, jelikož všechny jízdy s přehledem vyhrál. Daniel Klíma třináct bodů, Pavel Kuchař dvanáct a Milan Dobiáš sedm.
Filip s Danem šli rovnou do áčka, i když Dan losem na Bachhuberovi. Pavel Kuchař dostal možnost vybojovat finále A v béčku, odkud postupovali první dva. Nejprve se tedy jelo finále B, kde druhé postupové místo uteklo Pavlovi Kuchařovi po nádherném souboji s McGurkem tak o půl metru.
Skončil tak celkově na krásném sedmém místě. Ve finále C dojel Milan Dobiáš na druhém místě, celkově byl tedy dvanáctý. A před závodníky už byla jen poslední medailová jízda. Naše dvě želízka v ohni neponechala nic náhodě a odstartovala ze všech nejlépe.
Po průjezdu první zatáčkou vedl Filip Šifalda před Danielem Klímou. Filip svůj náskok udržel a dovedl do cíle vítězně svou Shupu k radosti nás všech. Dan musel bojovat s Tyburskim v samotném závěru o druhé místo, ale udržel ho a zdvojnásobil naši radost.
Potom jsme si všichni užili to, o čem se nám jenom zdálo. Vítězství a českou hymnu!
Foto: Jiřina Šifaldová a Shupa Team
Praha – 18. července
Mistrovství Evropy juniorských družstev přináší poslední příležitost pro juniorský národní tým před jeho obměnou kvůli přechodu borců narozených před jednadvaceti lety do seniorské věkové kategorie. Semifinále pořádají první srpnovou sobotu v Abensbergu. Vzhledem k aktuálnímu stavu juniorské scény neměl Milan Špinka žádnou přehnanou práci s určením reprezentační pětice. Ta se příští týden objeví v akci během třídenního kempu organizovaném AK Markéta Praha na oválech v české metropoli a ve Svítkově.
| úterý | 25.7. | Praha |
| středa | 26.7. | Pardubice |
| čtvrtek | 27.7. | Praha |
| Eduard Krčmář, Slaný |
| Zdeněk Holub, Praha |
| Patrik Mikel, Pardubice |
| Josef Novák, Pardubice |
| Filip Hájek, Praha |
Foto: Jan Vaňátka
Liberec – 15. července
Liberecký podnik klasického českého šampionátu stopětadvacítek uzavřel českou nominaci pro zlatou trofej, která je na programu první zářijové soboty ve francouzském Morizes. Miroslav Rosůlek navrhnul Pavla Kuchaře, Daniela Klímu a Filipa Šifaldu. Pakliže naše federace získá další místa ve startovní listině, náhradníky budou Michal Baštecký a Milan Dobiáš. Návrhy reprezentačního kouče pro závody kolibříků byly posléze schváleny.
| Pavel Kuchař, Praha |
| Daniel Klíma, Divišov |
| Filip Šifalda, Chabařovice |
| náhradník Michal Baštecký, Praha |
| náhradník Milan Dobiáš, Chabařovice |
Foto: Karel Herman
Přeborové závody hezky zaplňují červencové víkendy, o čemž jsme se přesvědčili naposledy v sobotu v Liberci a včera v Divišově, kde si Pardubičané nenechali na svůj prvoligový titul ani sáhnout. Rovněž v cizině se minulý týden nejelo zrovna málo závodů za účasti českých a slovenských závodníků. Další díl tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z však kromě přehledu jejich výsledků přináší bohužel i špatnou zprávu o zranění Martina Málka.
Deváté kolo švédské Elitserien proběhlo tradičně v úterý. Na špici aktuální tabulky si své postavení upevnila Vetlanda, která si přijela pro vítězství do Mallily. V dramatickém duelu těsně porazila domácí Dackarnu 44:46, k čemuž jí Martin Vaculík pomáhal devíti body (3 0 3 2 1). Naproti tomu Indianerna Kumla si přijela do Eskilstuny pro porážku 47:43. Václav Milík si na své konto připsal šest bodů se dvěma bonusy (2 2 1 0 1).
K výročí dobytí Bastily každoročně v Marmande pořádají závod na své travnaté dráze. Letos nešlo o podnik ranku mistrovství světa, ale o pěkně obsazený pouták. Cílem finálové jízdy se prohnal jako první Erik Riss následovaný Dimitri Bergem, Theo Pijperem, Edwardem Kennettem a Richardem Hallem. Josef Franc obsadil sedmé místo, když svou pouť závodem skončil ve druhém semifinále.
Německý Wittstock viděl v pátek večer volný závod, o jehož vítězi se rozhodovalo až v dodatkové jízdě, na jejímž startovním roštu stanuli Adrian Gala a Matěj Kůs. Ačkoliv si Pražan při světovém poháru obnovil zranění nohy a tento týden jej čeká chirurgický zákrok, nechtěl porušit svůj slib pořadatelům, že na jejich mítink dorazí.
Porazil všechny konkurenty (3 3 2 3 3) až na Dimitriho Bergeho, avšak v rozjezdu o vítězství mu Adrian Gala vrátil předchozí porážku a poslal jej na druhou příčku pódia. Dimitri Berge byl třetí. Zdeněk Holub, druhý Čech ve startovním poli, obsadil patnácté místo (0 0 1 1 1). „Žádná sláva,“ bilancoval na druhý den v Liberci své umístění. „Začal jsem blbým převodem a nakonec jsem utrpěl tři body.“
Polská extraliga měla včera na programu dvě odložená utkání, jejichž výsledky upevnily Wroclawi a Gorzowu jejich postavení na čele tabulky. O senzační výsledek se postaral Rybnik, když bez Grigroije Laguty doma remízoval s Wroclawí, jež si však odvezla bonus za lepší skóre. Václav Milík dosáhnul čtyř bodů (0 1 3 0). Do Grudziadze si pro prohru 49:41 přijel Gorzow, jehož aktivem se tak stal jen bonusový bod. Martin Vaculík inkasoval tři body (0 2 0 1).
Kvůli pouťáku na trávě v Osnabrücku Martin Málek vynechal oba české přeborové mítinky o víkendu. „Úvod super,“ vypráví samotný závodník. „První jízdu jsem vyhrál nad Kattem, Hülhorstem, Massenem a Dornkampem. Druhou jsem se po startu moc necpal po výjezdu dopředu v rámci bezpečnosti. Jezdil jsem třetí a doklepával jsem Katta. Ujelo mi to na mokrém fleku, přetočil jsem se a bylo po závodě.“
Nicméně tím příliv špatných zpráv nekončí. „Šel jsem přes hák, jak se říká,“ pokračuje Martin Málek. „Výsledek je asi potrhané vazy v kotníku, nepochopitelně zlomený palec na pravé noze a jako bonus šest stehů na bradě.“
Hrubé odhady na délku závodník přestávky jsou asi měsíc.„V srpnu je finále mistrovství Evropy na trávě,“ odtušil březolupský závodník. „Proto to jezdím.“ Nezbývá než za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z popřát rychlé uzdravení a dodat pořadí prvních třech z Osnabrücku. Vyhrál James Shanes a na stupně vítězů se dostali ještě Stephan Katt a Marcel Dachs. Martin Málek se svými pěti body za úvodní vítězství skončil dvanáctý.
Foto: Jakub Fencl, ilustrační Karel Herman