Uplynulý víkend nevybočil ze slušeného červencového rytmu. Ovšem závody v Kopřivnici a v Pardubicích zároveň odstartovaly období půstu, které s výjimkou evropského poháru devatenáctek v Divišově budou až na sklonek srpna vyplňovat akce víceméně polooficiálního charakteru. Čeští a slovenští závodníci se dostali rovněž do akce v cizině. Dnešní kompilace magazínu speedwayA-Z vedle tradičního okénka do švédské a polských lig, kde debutoval Ondřej Smetana, vás zavede rovněž na dva pouťáky do Německa a nabídne pěkný pohled na Josefa France na stupních vítězů.
Václav Milík pomohl Wroclawi do čela polské extraligy
Václav Milík se stal hrdinou šlágru včerejšího extraligového kola v Polsku
V úterý protáhla Vetlanda svůj triumfální sérii, i když její výjezd do Motaly skončil smírně 45:45. V součtu skóre z obou duelů však byla Vetlanda lepší, takže si odvezla dva body tabulky, kde se její náskok na druhou Avestu navýšil již o tři body. Martin Vaculík přispěl osmi body (0 3 3 1 1).
Indianerna Kumla však setrvala na opačném pólu tabulky. Lejonen Gislaved ji na svém ovále porazil 49:41 a uspěl rovněž v otázce bonusového bodu. Václav Milík vybojoval Indiánům osm bodů (12 2 3 0).
Eduard Krčmář vyhrál dva závody
O víkendu měl napilno Eduard Krčmář. V sobotu pomáhal svému Gniezno před zraky domácího publika doslova zničit Krosno v poměru 68:22. Pouze v rozjížďce s číslem jedna podlehl Ilju Čalovovi, který byl se svými osmi body suverénně nejlepším mužem hostujícího družstva. Ve čtyřech dalších případech slánský závodník asistoval u triumfů 5:1, takže dohromady jedenáct bodů a tři bonusy (2 2 2 2 3).
V neděli se Gniezno vydalo do Poznaně k odloženému duelu osmého kola druhé polské ligy a opět slavilo vítězství. Duel skončil 42:48 a Eduard Krčmář s výjimkou nuly z deváté jízdy pokaždé bodoval naplno a skončil s deseti body s dvěma bonusy (3 3 0 2 2). Gniezno si odvezlo i bonus do tabulky, kterou vede Lublin, který má ovšem k dobru o závod navíc.
Ondřej Smetana debutoval za Opole
Lublin vede před Gnieznem o tři body, které získal v sobotu. Na své domácí dráze rozdrtil Opole 63:27 a takřka dvojnásobně jej předčil i v součtu skóre obou utkání. V sestavě hostí se poprvé objevil Ondřej Smetana, jenž bodoval pouze v rozjížďce s číslem devět na úkor svého kolegy Michala Lopaczewskeho (0 1 0).
Klíčového triumfu se včera dočkala Wroclaw, když se z jámy lvové v Gorzowě vrátila nejen s triumfem 41:49, ale i bonusem do tabulky. V ní vede o dva body před Lesznem a následují Zielona Gora a Gorzow. Nejlepším mužem v domácí sestavě se stal Martin Vaculík s dvanácti body (3 2 3 2 2). Václav Milík byl premiantem hostí se stejným ziskem (3 1 2 3 3).
Bedna Josefa France
Dirk Fabriek, Bernd Diener a Josef Franc na včerejším pódiu v Mulmshornu
Včera se ve Willingu konal tradiční mítink na travnaté dráze, který se stal kořistí Romano Hummela. Spolu s ním šli na stupně vítězů rovněž Martin Smolinski a Stephan Katt. Michal Dudek skončil v osmičlenném poli hlavního závodu šestý. Roman Tomany absolvoval kategorii B Solo, v níž mu mezi sedmi závodníky patřila pátá pozice.
Závodní víkend prožili i v Mulmshornu, byť sobotní mítink ELVS museli rušit, což pro pořadatele bylo o to mrzutější, že šlo o náhradní termín za propršený první červencový víkend. Po konci kariéry Karla Kadlece a sňatku Jana Boháče již česká plochá dráha stejně nemá v seriálu své zastoupení. Včerejší hlavní bod programu 43. ADAC Sandbahnrennen se ale uskutečnil. Přinesl vítězství nestárnoucímu Berndu Dienerovi, za nímž skončili Dirk Fabriek, Josef Franc a Andy Appleton.
Josef Franc doplatil v Mulmshornu na hutnou cejchu
„Dneska to bylo pro silný povahy,“ nechal se slyšet Zdeněk Schneiderwind, který svého svěřence opět doprovázel. „V sobotu zrušili veterány a juniory pro déšť a hodně pršelo taky v noci a ráno. Dráha byla dost náročná, ale když vidím Dienera, tak náročný to nevypadalo. Jenže v případě, když neodstartuješ, tak je to sakra náročný. Přesně to se stalo Pepemu ve finále. V nájezdu dostal cejchu a mohl jet do depa. Ale závody se v náhradním termínu odjely, takže pořadatelé byli spokojeni.“
Pardubice – 30. července
Speedway Friendship Cup, horká novinka letošní sezóny se při své české zastávce objevil v netradičním aranžmá, když se jeho oba mítinky vešly do jediného dne. Dopoledne šel od vítězství k vítězství Tomáš Suchánek, dokud si v rozjížďce s číslem osmnáct nedal Andrij Kobrin záležet, aby dojel do cíle před ním. Otevřel tak dveře do rozjezdu svému krajanovi Stanislavu Mělničukovi, s nímž si ovšem pardubický závodník poradil. Na stupně vítězů se dostal ještě Jozsef Tabaka, když Patrika Búriho o ně připravil pád v páté jízdě. Horko nevěstilo pranic dobrého. A vskutku zhruba čtyřicet minut před plánovaným nástupem dopadly na vyprahlou zem první nesmělé dešťové kapky. Během chvilky přišel pořádný slejvák, který proměnil pečlivě připravenou trať k nepoznání. Nicméně závod družstev po improvizovaném tréninku odstartoval s asi pětačtyřicetiminutovým zpožděním, ale závodníkům se na ovál příliš nechtělo. Patrik Búri dokonce s poukazem na bezpečnost nenastoupil do rozjížďky s číslem čtyři. Sedmou jízdu však vyhrál, díky čemuž jeho Žarnovica remízovala s Pardubicemi, což mělo klíčový dopad na obsazení pódia. Díky mnoha pádům jury ukončila mítink po deseti jízdách, kdy Rovno mělo o bod více než Pardubice a o čtyři než Žarnovica.
Stanislav Mělničuk, Tomáš Suchánek a Jozsef Tabaka stojí na stupních vítězů
Tomáš Suchánek se ujímá vedení
Vedro bylo úmorné již od časných hodin
Řev startujícího gripenu, které jsou na pardubickém letišti dočasně dislokovány místo své domovské Čáslavi, přehlušil zvuk všech plochodrážních motorů ohřívaných před individuálním kláním Poháru přátelství. Nebylo ještě ani půl desáté, ale vedro bylo jako v peci. Sluneční paprsky dávaly najevo, že naše životodárná hvězda chystá střední Evropě další tropický den. Slabý větřík neměl síly, aby ochladil vzduch, a vypůjčená kropička se mohla strhnout, aby stačila ukojit žízeň vyprahlé dráhy.
Tomáš Suchánek se v rozjížďce s číslem jedna hotoví k útoku na vedoucího Jozsefa Tabaku
Vzhledem k sobotnímu evropskému semifinále juniorských družstev, jehož se včera v Daugavpilsu účastnil ukrajinský nároďák, se změnilo obvyklé aranžmá soutěže v rytmu sobota – neděle. A protože odpadly Svitavy, pardubičtí pořadatelé soustředili oba závody do jednoho jediného dne.
Jaroslav Petrák začal triumfem
Nedá se říct, že by na tribunách nebyla ani noha. Upřímně řečeno, šest či sedm pavouků by se v konečném součtu mohlo ovšem pochlubit větším součtem svých dolních končetin než lidé, kteří prošli vstupní branou. Protože navíc vedro bylo vskutku sužující, byl zrušen nástup a po chvilce klidu po tréninku se šlo rovnou na ostrou závodní věc.
Pro Piotry Podymu svítilo červné světlo až do konce obou dnešních závodů
Z pardubického úhlu pohledu nemohl mítink začít lépe. Jozsef Tabaka se v první jízdě ukázal jako lepší startér než Tomáš Suchánek, nicméně od druhého okruhu domácí závodník vedl. Maďar, jenž letos oblékl žarnovickou vestu v naší extralize, však ve třetím kole vnitřkem spodní zatáčky pronikl nazpět do vedení.
Patrik Búri si právě vyšlápnul na Rolanda Benkö
Jenže Tomáš Suchánek protáhnul hned následující nájezd a protáhl se na první příčku už definitivně. Josef Novák nemohl ve druhé jízdě navázat dalším pardubickým vítězstvím, protože se od startovní čáry prakticky ani neodlepil. A tak se radoval Patrik Búri. V úvodním oblouku jej sice objel Roland Benkö, nicméně nejzkušenější z přítomných Slováků si nedopřál klidu, dokud Maďara nepodjel v nájezdu do třetího okruhu.
Josef Novák vysvětluje, proč do rozjížďky s číslem dvě ani neodstartoval:
„Ztratilo to kompresi. Žádná rána nebyla, asi bude díra v pístu nebo něco…“
Také Stanislav Mělničuk se v první sérii zapsal mezi vítěze
Roland Benkö měl hrát jednu ze smutnějších rolí. V páté jízdě zůstal stát s poruchou motoru takového charakteru, že se mohl jen dívat nejen dopoledne, ale také při večerních družstvech. Záhy ze startovní listiny vypadl i Piotr Podyma. S pardubickým oválem se zblízka seznámil již při tréninku, kdy upadl v zatáčce u depa. Po jeho dalším pádu v rozjížďce s číslem čtyři mu lékař další působení zakázal.
V ten moment se mezi vítěze zapsal Jaroslav Petrák, když stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem tři. Andrej Kobrin se za ním dokázal dostat pouze před druhého Vitalije Lysaka. Úvodní sérii zakončil vítězně Stanislav Mělničuk. Ze všech úvodních vítězů měl nejsložitější úlohu. Nejprve z vedoucí pozice viděl červená světla, jimiž Tomáš Topinka zastavoval jízdu.
Andrej Kobrin (žlutá) předjíždí Jaroslawa Krzywosze
Piotr Podyma totiž po svém pádu zůstával u mantinelu v ošemetném prvním výjezdu. A potom si Mateusz Pacek vykoledoval žlutou kartu za letmý start. Teprve napotřetí dotáhl Stanislav Mělničuk své sólo do vítězného konce. Ukrajinec se měl držet na vrcholu i nadále, když od startu až do cíle vedl také rozjížďku s číslem sedm.
Šesti body mu mohl konkurovat pouze Tomáš Suchánek, který suverénně vyhrál šestou jízdu. Roland Benkö jej sice zkoušel prohánět, jenže už na protilehlé rovince měl před sebou Marko Levišina a ve třetím okruhu jeho motor řekl dost. Jeden bod tak zbyl na Jaroslava Petráka, ovšem ještě hůř z úvodních vítězů dopadl Patrik Búri.
Patrik Búri v páté jízdě upadl
Zatímco Andrej Kobrin se dostal dopředu vnějškem první zatáčky a až do cíle útočil na vedoucího Jozsefa Tabaku, slovenský závodník upadl v prvním oblouku třetího okruhu. „Konečně jsem v Pardubicích po dlouhé době spadnul,“ zlehčoval situaci, aby jedním dechem dodal příčinu. „Zvedlo mě to, zaseklo se šoupátko a držel se plný plyn.“
Pohár přátelství v neděli ráno diváky příliš netáhl
Třetí série vyřešila otázku průběžného leadera. V desáté jízdě se dopředu dostal Stanislav Mělničuk, který v úvodním výjezdu zavřel Tomáše Suchánka. Pardubický závodník si však počkal, dokud se nedočkal. Ve druhém kole se v prvním výjezdu sápal spodem před ukrajinského borce a nepolevil až do následujícího nájezdu, v němž s konečnou platností převzal vedení.
Jediná prohra suveréna odložila verdikt na rozjezd
Kacper Konieczny (bílá) míří k vítězství před Jakubem Valkovičem (červená), Andrejem Kobrinem (modrá) a Jaroslawem Krzywosem (žlutá)
Byť Tomáš Suchánek svým třetím vítězstvím v řadě osaměl na hrotu aktuální klasifikace, mítink rozhodně neztratil vůbec nic ze svého dramatického náboje. Přece jen Stanislav Mělničuk neztratil víc než jediný bod. Osmi body se mu navíc vyrovnal Jozsef Tabaka, který prve do cíle rozjížďky s číslem devět dorazil s náskokem rovinky před Marko Levišinem.
Jaroslav Petrák (bílá) útočí vnějškem na vedoucí příčku Martina Mejtského (modrá)
Dopředu se dral také Jaroslav Petrák. Ve dvanácté jízdě na něho sice odstartoval Martin Mejtský, jenž své vedení uhájil i v první zatáčce. Nicméně velkoryse střižený oblouk přece jen ve druhé zatáčce poslal do čela Jaroslava Petráka. Po třech sériích mohl kalkulovat se sedmi body. Patrik Búri, který v desáté jízdě jen přihlížel duelu obou neporažených, měl čtyři body. Nicméně pakliže by se škrtaly dvě nejhorší jízdy, stal by se dnes suverénním vítězem.
Jiří Kozák a František Chvojka předvedli ukázku flat tracku
V patnácté jízdě Patrik Búri odstartoval hned za Kacperem Koniecznym, jehož však nesmiřitelně předčil vnějškem úvodní zatáčky. Jaroslav Petrák mezitím trčel daleko vzadu. Během necelých dvou okruhů se dokázal probít nejen před Jána Mihálika, ale i před polského borce, který nakonec v závěrečném kole upadl.
Josef Novák za sebou vodí svého maďarského jmenovce Tabaku
Jaroslav Petrák s Patrikem Búrim závodili ještě v depu, než stačili sundat přilby. Není divu, místnímu matadorovi by se bodík navíc hodil. S devíti body jeho šance na pódium nebyly rozhodně ztracené, byť ostatní favorité ve čtvrté sérii skórovali naplno.
Stanislav Mělničuk (žlutá) jde za vítězstvím v rozjížďce s číslem šestnáct před zraky Andreje Kobrina (červená), Marko Levišina (modrá) a Martina Mejtského (bílá)
Jozsef Tabaka sice v rozjížďce s číslem třináct odstartoval strašlivě. Ve druhé zatáčce však spodní stranou vypekl Jaroslawa Krzywosze, aby posléze svedl urputný boj o vedení s Josefem Novákem. Na konci třetího kola se Maďar vskutku dostal do čela, které před dravým pardubickým juniorem úspěšně hájil až do cíle.
Jakub Valkovič (bílá) v zápalu boje s Vitalijem Lysakem
Tomáš Suchánek nepoznal sobě rovného v patnácté jízdě, kdy se po triumfu stylem start – cíl vyhoupnul na dvanáct bodů. Když v šestnácté jízdě Stanislav Mělničuk v první zatáčce objel Andreje Kobrina, dostal se na jedenáct bodů, které měl u svého jména také Jozsef Tabaka.
Kacper Konieczny dostává první pomoc po svém pádu v rozjížďce s číslem patnáct
Rovnou na prahu poslední série bylo jasněji. V sedmnácté jízdě nejlépe odstartoval Jozsef Tabaka. V prvním oblouku se jej pokusil objet Stanislav Mělničuk. Nicméně Ukrajinec se do vedení posunul až v následující zatáčce, kdy Maďara podjel s nataženou nohou. Jaroslav Petrák marně proháněl Jakuba Valkoviče. Nakonec v posledním kole zpomalil a dojel do cíle, jen aby se neřeklo.
Jaroslav Petrák láteří nad počínáním řidiče kropičky:
„Chtěl jsem zabojovat s Mělničukem a hovno. Nic. Motorka nejede špatně, ale na v takovým jezeře, co tam udělal. Příště si vezmu člun!“
Stanislav Mělničuk se dláždí cestu do rozjezdu proti Tomáši Suchánkovi
Rozjížďka s číslem osmnáct vzápětí zkomplikovala život Tomáši Suchánkovi. Andrej Kobrin vystřihnul start jako z praku. Pardubičan jej zkusil podjet v druhé zatáčce. Neuspěl, takže po vnitřku pokračoval přes cílovou rovinku, aby se v první zatáčce druhého okruhu konečně před Ukrajince dostal.
Start osmnácté jízdy, v níž Andrej Kobrin (červená) porazí Tomáše Suchánka (modrá)
Nicméně Andrej Kobrin se rychle vrátil dopředu. Nepovolil, ani když jej Tomáš Suchánek odspodu poslední zatáčky tlačil na venek. Ukrajinský závodník tím pádem dostal svého kolegu Stanislava Mělničuka do rozjezdu o první místo proti Tomáši Suchánkovi.
Joszef Tabaka skončil třetí. A nic s tím nemohl udělat ani Patrik Búri, byť v první zatáčce rozjížďky s číslem dvacet podjel Jaroslawa Krzywosze a vyhrál již potřetí. Polák posléze vzdoroval Vitaliji Lysakovi, který nakonec protnul metu s prázdnou pneumatikou. A přitom stačil uhlídat Martina Mejtského.
Stanislav Mělničuk byl nakonec druhý
V rozjezdu Tomáš Suchánek nezaváhal. Vystřelil jako střela a dovedl Stanislava Mělničuka do cíle za svými zády. O pár minut později se již na nejvyšším stupínku pódia radoval z vítězství se svým synkem Tobiasem na ramenou.
Hlasy z depa
Tomáš Suchánek se nakonec přece jenom dokázal dostat na nejvyšší příčku
„Dobrý, až na tu jednu jízdu,“ usmíval se Tomáš Suchánek. „Promarnil jsem nastavení. V poslední jízdě jsem mu to tam zkusil vstřelit, nezměknul, neklapnul. V rozjezdu jsem odfáral, nebylo, co řešit. Zavřel jsem to do hranky a už si to pelášil. Vyhrál jsem, ale počítal jsem s kompletem, byl by třetí po sobě…“
Nebýt svého pádu, mohl Patrik Búri zamířit na pódium
„Dobré, až na ten pád,“ byl Patrik Búri v zásadě spokojený. „Zvedlo mě to, zaseklo se šoupátko a držel se plný plyn. Měnil jsem karburátor a pak to doladil. Jelo to pěkně, škoda, říkám škoda toho pádu. Je to skoro nový karburátor, neřešil jsem to. Konečně jsem v Pardubicích po dlouhé době spadnul (smích).“
Jaroslav Petrák – na snímku v souboji s Vitalijem Lysakem (modrá) – nebyl spokojený s úpravou dráhy
„Na hovno,“ vraštil čelo Jaroslav Petrák. „Ten chlap neumí kropit. Když se ho zeptáš, proč kropí lajnu, řekne ti, že má kropit střed a venek, ale stejně dál kropí lajnu! To potom nemáš ani výhodu domácího prostředí. Je to jakoby chtěli dělat bazén, ale celý závody tímhle zkurvěj‘. Ať děláš, co děláš, klouže to. Oni tam maj‘ novou hranu, ale jak já mám jet celej‘ závod na vojetý gumě?!
1. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 3 3 3 2
14+3
2. Stanislav Mělničuk, Rovno
3 3 2 3 3
14+2
3. Jozsef Tabaka, Debrecen
2 3 3 3 2
13
4. Patrik Búri, Žarnovica
3 F 1 3 3
10
5. Andrej Kobrin, Rovno
2 2 1 2 3
10
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
3 1 3 2 0
9
7. Marko Levišin, Rovno (res)
2 2 1 3
8
8. Ján Mihálik, Žarnovica
2 3 0 1 1
7
9. Vitalij Lysak, Rovno
1 2 1 2 1
7
10. Jakub Valkovič, Žarnovica
1 1 2 1 1
6
11. Martin Mejtský, Pardubice
1 2 2 0 0
5
12. Kacper Konieczny, Swietochlowice
E 1 3 F –
4
13. Jaroslaw Krzywosz, Swietochlowice (res)
1 0 1 2
4
14. Josef Novák, Pardubice
E 0 1 2 0
3
15. Denis Fazekas, Debrecen
E 0 0 E 2
2
16. Roland Benkö, Debrecen
2 E – – –
2
17. Mateusz Pacek, Swietochlowice
1 – 0 0 T
1
18. Piotr Podyma, Swietochlowice
X – – – –
0
Poznámka: žlutá karta – Mateusz Pacek v rozjížďce s číslem čtyři a Marko Levišin v devatenácté jízdě
Déšť otočil všechno vzhůru nohama
Podvečerní déšť otočil všechno vzhůru nohama
Těsně po skončení dopoledního závodu zastavila v depu dodávka Davida Pacalaje, jehož Žarnovica nominovala pouze na mítink družstev. Podobných borců bylo více. Robert Szegvari se náramně hodil Debrecenu, z jehož sestavy vypadnul Roland Benkö po fatální poruše svého motoru při individuálním klání.
Martin Mejtský zkouší o tréninku rozmoklou dráhu
Ukrajincům přibyl Maksim Rozočuk, který startoval ještě včera v Daugavpilsu stejně jako Marko Levišin. Ten už ovšem v roli náhradníka závodil dopoledne a nyní posílil tým Swietochlowic místo Kacpera Konieczneho, jehož vyřadil pád v prvním závodě. Stejně jako Maďaři i Poláci měli jet pouze ve třech, protože lékařský zákaz pro Piotra Podymu platil na celý den.
Ján Mihálik odstartoval sérii večerních pádů
První diváci se teprve začali trousit vstupní branou, když pár minut po čtvrt na šest začalo pršet. Drobná přeháňka se vmžiku změnila v silný slejvák, o němž v předpovědi počasí nebyla sebemenší zmínka. Zhruba o deset minut později se intenzita kapek zmenšila, ale záhy se dešťový živel rozpoutal nanovo.
Tomáš Suchánek má za sebou Martina Mejtského
Okolo tři čtvrtě na šest bylo konečně po všem. Inspekce dráhy však přinesla verdikt, že se počká do půl sedmé. A pak se otevřela možnost trénink pro každého zájemce. Nejprve vyjeli Maksim Rozočuk a Martin Mejtský. Poté ovál vyzkoušel ještě Mateusz Pacek. V 18:45 se šlo bez nástupu rovnou do závodní akce.
Pád se nevyhnul ani Martinu Mejtskému
Rozjížďka s číslem jedna dala najevo, že blátivá dráha bude záludná, takže nás oslnivě krásné závody plné dramatického předjíždění v žádném případě nečekají. Tomáš Suchánek s přehledem odvedl Jozsefa Tabaku a Josef Novák sebral poslední bod Robertu Szegvarimu.
Jozsef Tabaka (bílá) útočí na Stanislava Mělničuka
Pořadí se neměnilo ani po startu dalších rozjížděk, navíc se přidaly pády. V rozjížďce s číslem dvě tak přišel Ján Mihálik o druhé místo v prvním oblouku druhého kola. Remíza s Rovnem se změnila v ukrajinské vítězství, protože vedoucí Stanislav Mělničuk jel na čele nikým neohrožován. Stejně tak Jakub Valkovič, který profitoval z úvodní chyby Vitalije Lysaka, avšak na žarnovické konto mohl sám přispět jen dvěma body.
Dennis Fazekas se marně snaží ukrotit svůj neposlušný motocykl
Ve třetí jízdě blikala červená světla vinou pádu Jaroslawa Krzywosze, který okamžitě začal balit. Při repete upadl Martin Mejtský, ale stačil se vrátit do sedla. Tomáš Suchánek opět úřadoval od startu až do cíle, ale jeho kolega už nemohl dostihnout Mateusze Paceka. Závod pomalu přicházel o poslední zbytky důstojné podívané.
Patrik Búri se dostal před Jaroslava Petráka
Patrik Búri vůbec nenastoupil k rozjížďce s číslem čtyři. Maksim Rozočuk za zády vedoucího Andreje Kobrina odstoupil ve třetím místě z druhého místa, které bral David Pacalaj. A bylo hůř, Marko Levišin se v páté jízdě ani nerozjel. A jeho kolega Matesuz Pacek upadl v prvním výjezdu a při repete samotný Jakub Valkovič s Jánem Mihálikem přivezli pět bodů.
Patrik Búri po rozjížďce s číslem sedm:
„Bylo to nebezpečné, nebylo to vyházené, proto jsem na první jízdu nenastoupil. Pak jsem sice vyhrál, ale kdybych nedržel lajnu, nevyhrál bych. I tak to bylo nebezpečné.“
Marko Levišin neměl šťastný den
Žarnovica se díky maximu dostala do ideálního postavení pro pódiové umístění, protože po třech výjezdech na ovál disponovala devíti body. Lépe na tom byli Ukrajinci. V šesté jízdě Stanislav Mělničuk v první zatáčce objel Jozsefa Tabaku. Vitalij Lysak inkasoval bod na úkor Roberta Szegvariho a Rovno mělo dohromady jedenáct. Stejně jako Pardubice po rozjížďce s číslem sedm.
Ani velkorysá úprava dráhy po osmi rozjížďkách již nemohla závod zachránit
V ní se objevil Patrik Búri. A zatímco David Pacalaj skončil předjetý o kolo, on vypálil rybník domácímu tandemu Jaroslav Petrák – Josef Novák. V osmé jízdě vedl Marko Levišin. Denis Fazekas v první zatáčce objel Roberta Szegvariho, ovšem ve druhém kole spadl ve výjezdu z první zatáčky. Kvůli němu v dalším okruhu upadl i Marko Levišin.
Maksim Rozočuk v poslední rozjížďce dnešního večera
Opakovačku absolvoval jen Robert Szegvari. Na dráhu poté vtrhly traktory, ale bylo jasné, že na pořadu dne již není nic jiného, než absolvovat další dvě jízdy, aby se závod mohl počítat do celkové klasifikace seriálu.
Denise Fazekase vyřadila porucha motoru již na startu deváté jízdy. Martin Mejtský se blýsknul porážkou Jozsefa Tabaky, jehož vodil již s vylétnutím pásky. Jaroslav Petrák přispěl jedním bodem, ale pro pardubický duel s Rovnem to bylo přesto málo. Andreji Kobrinovi a Maksimu Rozočukovi totiž v desáté jízdě nepřijeli ze Swietochlowic vůbec žádní soupeři.
Ukrajinci již nemohou být předstiženi
Ukrajinci tím pádem o pouhý bodík předstihli Pardubice. A na nejvyšším stupínku pódia mohli zvednout nad hlavu i trofej za celkové vítězství. Východočeští závodníci je v posledním podniku zkraje září v Pardubicích nemohou bodově ohrozit.
Hlasy z depa
Tomáš Suchánek neměl s podmínkami na trati problémy
„Špatně,“ vystihl své pocity Tomáš Suchánek. „Nevyhráli jsme a já si myslím, že to bylo zrušený zbytečně. Sjízdný to bylo, byla tam sice jedna kolej, ale bejvaj‘ horší dráhy. Škoda, moc jsem si nezazávodil. Chtěl jsem testovat, ale na tý dráze to moc nešlo.“
Jaroslav Petrák se ztotožnil s rozhodnutím předčasně ukončit závod
„Úplně na prd, vůbec mě to nebavilo,“ reagoval Jaroslav Petrák na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Se závodem to nemělo skoro nic společnýho, dráha byla nebezpečná. Pokud neodfrkneš a nejseš tam, dostaneš cejchu. Dráhu sice dělali, ale vytvořily se na hrany. I když podržíš, vykopne. Škoda, že zapršelo, jinak by to bylo docela dobrý.“
„Nevyhráli jsme,“ rozhodil Josef Novák rukama. „Dráha nebyla špatná. Jak pro koho. Jet se na tom nechalo. Šlo jen o start a jet. Půlka lidí to neuměla a nedržela plyn. Pro mě to na takový dráze byla první zkušenost.“
David Pacalaj se dnes příliš nesvezl
„Jsme celí, to je úspěch,“ oddechl si Patrik Búri nad předčasným koncem závodu. „Dráha by byla dobrá na trénink, ale ne na závod. Předjíždět se nedalo. První si volil stopu, ten za ním už neviděl nic.“
„Seznamoval jsem se s dráhou,“ konstatoval David Pacalaj. „Měla jiný povrch než posledně, smekalo se to.“
Ukrajinci nakonec o bod předčili Pardubičany
1. Rovne Speedway
16
Vitalij Lysak
1 1
2
Stanislav Mělničuk
3 3
6
Maksim Rozočuk
E 2
2(1)
Andrej Kobrin
3 3
6
2. AMK ZP Pardubice
15
Josef Novák
1 1
2(1)
Tomáš Suchánek
3 3
6
Jaroslav Petrák
2 1
3
Martin Mejtský
1 3
4
3. SC Žarnovica
12
Jakub Valkovič
2 3
5
Ján Mihálik
F 2
2(1)
David Pacalaj
2 ex
2
Patrik Búri
– 3
3
4. Debrecen Speedway SE
9
Robert Szegvari
0 0 3
3
Jozsef Tabaka
2 2 2
6
Denisz Fazekas
X E
0
5. Slask Swietochlowice
2
Jaroslaw Krzywosz
F/R –
0
Mateusz Pacek
2 X
2
Marko Levišin, Rovno
E /- –
0
Poznámka: David Pacalaj byl v sedmé jízdě předjet o kolo
Odpolední slejvák měl fatální důsledky na závod družstev
Divišov – 30. července
Silné páteční deště poškodily divišovskou trať natolik, že pořadatelé již včera po obědě museli zrušit dnešní závod série PRO TEC Speedway Mini Cup. Nejbližším pohárovým závodem stopětadvacítek tak zůstává Praha přespříští úterý, která vhodně vyplní pořádný závodní půst, který nás čeká v podstatné části srpna.
Kopřivnice – 29. července
Vůbec prvním českým plochodrážním šampiónem v kubatuře 250 ccm se dnes stal Jan Kvěch. V rozjížďce s číslem pět mu sice Karol Zupinski odvedl porážku z první jízdy, avšak ve finále se pražský junior prosadil na nejvyšší stupínek pódia stylem start – cíl. Třetí příčka patří Petru Chlupáčovi, který se vypořádal v první zatáčce s Filipem Nizgorskim, avšak vzápětí se před něho vřítil Karol Zupinski řečeno Pražanovými slovy jako tank. Vedle mistrovské premiéry čtvrtlitrů bylo odpoledne vyplněno domácím šampionátem ve flat tracku. Prestižní kategorii FT1 opanoval Pavol Pučko, Jiří Kraus vyskočil na nejvyšším stupínek FT Classics a veteráni, jež ve svém finále nabídli jednu z nejúžasnějších odpoledních bitev na kopřivnickém obru, se stali kořistí Jiřího Slezáka mladšího.
Karol Zupinski, Jan Kvěch a Petr Chlupáč stojí na pódiu
Na rozdíl od ostatního území republiky v Kopřivnici včera ani nekáplo. Nicméně výstavní sklápěcí tatrovka se přece jenom na ochozu za první zatáčkou dostala do potíží, z nichž jí ochotně pomohla kropička. Za ni ale práci při přípravě oválu nikdo neudělal, takže se časový harmonogram dostal do mírného skluzu. Diváci tak aspoň dostal čas navíc, aby si našli pohodlná místa na sledování závodu.
Nesešlo se jich tolik jako na červnový přebor, který měl přece jen exkluzivní nálepku prvního plochodrážního klání po devíti letech. Své sehrála i celozávodní dovolená v Tatře a konec konců dvěstěpadesátky, byť kombinované s mistrovským flat trackem možná nejsou tolik atraktivní jako půllitry se známými jmény. Kdo ví, každopádně nad tisícovkou lidí v ochozech by jásal jakýkoliv jiný český pořadatel i při mnohem etablovanějším závodě.
Mateusz Adamczewski vede před Maxmilianem Pongratzem, Maximem Markem Lillem a Jeffreyem Sijbesmou
Nafukovací mantinely, které do Kopřivnice dorazily v první půli měsíce, byly na první pohled nejvíc viditelnou změnou na Letním stadiónu oproti přeboru. O jejich závodní křest se postarali účastníci rozjížďky s číslem jedna šampionátu republiky dvěstěpadesátek. Šlo vpravdě o symbolické spojení, protože Jan Kvěch, Jeffrey Sijbesma, Karol Zupinski a Maxmilian Pongratz psali úvodní kapitolu nejen dnešního závodu, ale čtvrtlitrovému českému mistrovství vůbec.
Jan Kvěch odstartoval natolik skvělým způsobem, že jej v první zatáčce nestihnul ani Karol Zupinski. Vítěz divišovského Jawa Cupu však do Kopřivnice nepřijel v roli outsidera. Hnal se vnějškem protilehlé roviny jako střela. Ale byť dokonce vrazil do ramene vedoucího Jana Kvěcha, do čela se nedostal.
Jan Kvěch komentuje svůj souboj s Karolem Zupinskim v první jízdě:
„On si snad myslel, že mu tam nechám místo!“
Petr Chlupáč v akci
Zatímco Jan Kvěch sděloval své dojmy svému otci v boxu na kraji depa, Petr Chlupáč slavil triumf stylem start – cíl. Navzdory suverénnímu počínání na ovále, nebyl spokojený se svým motorem, protože problémy ze čtvrtečního tréninku přetrvávaly.
Ve třetí jízdě Petra Chlupáče odvedl Karol Zupinski. Seznam favoritů se rozšířil hned vzápětí, když Mateusz Adamczewski opanoval rozjížďku s číslem čtyři. Své šance posílil, když vyhrál rozjížďku s číslem šest, v níž vodu kalil Daniel Šilhán. Nedopřál si klidu, dokud ve třetím okruhu ve druhé zatáčce nepodjel druhého Maxe Pongratze.
Nicméně základní část se teprve přelomila do své druhé půle a do finále o vavříny bylo daleko. Nikdo jiný se o tom nepřesvědčil krutěji než právě Mateusz Adamczewski! Po dvou suverénních triumfech přišly totiž dvě beznadějné nuly, kdy polský závodník trčel beznadějně vzadu i za závodníky, kteří dnes na sever Moravy rozhodně nepřijeli dominovat.
Jan Kvěch prohrál jedinou rozjížďku
K nim však rozhodně patřil Karol Zupinski. V rozjížďce s číslem pět vypálil dopředu jako raketa a za sebou měl Filipa Nizgorskeho, přes něhož Jan Kvěch proniknul po vnitřku úvodní zatáčky. Vedoucí Karol Zupinski už nebyl k dohnání. Jan Kvěch sice zaknihoval první prohru, nicméně jeho plány na postup do finále se rozhodně nehroutily jako domeček z karet.
Pražan o tom přesvědčil v sedmé jízdě, kdy se již po vylétnutí pásky k prosluněné kopřivnické obloze usadil před Petrem Chlupáčem. V rozjížďce s číslem osm si Karol Zupinski nejprve poradil s Jeffreyem Sijbesmou, který se po podjetí Mateusze Adamczewskeho sápal po ještě vyšších příčkách. Poté stahoval náskok vedoucího Filipa Nizgorskeho. Nakonec jej ve čtvrtém kole objel v první zatáčce a skončil základní část s jedenácti body.
Zleva Milan Dobiáš, Daniel Šilhán a Maxmilian Pongratz
Stejným skórem se mohl po vítězství v rozjížďce s číslem devět prezentovat také Jan Kvěch. Lépe odstartoval Filip Nizgorski, avšak pražský závodník se do čela nezadržitelně prosadil vnějškem první zatáčky. Nakonec vyhrál s náskokem obrovské kopřivnické rovinky a mohl se soustředit na finále.
V něm už jednou nohou byl také Filip Nizgorski. Jeho sedm bodů totiž mohl vyrovnat již jen Maxmilian Pongratz, pakliže by ovšem v desáté jízdě vyhrál. Po startu se vskutku vydal za naplněním této ambice. Jenže Petr Chlupáč se postavil proti. Odstartoval současně s Němcem, jehož však v prvním oblouku předčil. A s deseti body si měl volit finálový rošt jako třetí.
Podařené spojení ploché dráhy a flat tracku
Roman Janošťák v akci
V původním kalendáři mistrovství republiky ve flat tracku byly dva závody ve svitavské Cihelně. Nicméně s renesancí oválu na kopřivnickém Letním stadiónu byl jeden z těchto podniků přesunut právě sem, aby se do seriálu dostalo co nejvíc drah.
Těžko soudit, zda plochodrážní dvěstěpadesátky doprovázely flat tracky či zda flat trackeři byli doplňkem plochodrážníkům. Každopádně oba mítinky fungovaly v úžasné symbióze a nemohly nechat ani toho nejkritičtějšího diváka neuspokojeného.
Všem třem flattrackovým kategoriím dlouhý ovál náramně pasoval. A byť se nakrásně závodní pole v jednotlivých jízdách rozdělilo do skupinek, předjetí o kolo, tolik obvyklé na kratších drahách, dnes bylo poměrně vzácné.
Pavol Pučko ovládl FT1
Jako první se v závodním tempu představila prestižní kategorie FT1. Pavol Pučko ještě před její první rozjížďkou se zaujetím líčil, jaké to bylo, když tady závodil na ploché dráze. Záhy nato měl dát najevo, proč k němu ostatní závodníci mnohdy vzhlížejí jako indiáni k totemu ve své vesnici. Rozjížďka s číslem jedna se musela opakovat, když Aleš Plecháč opustil vedoucí pozici díky pádu ve druhé zatáčce.
Flat trackové zvyklosti kážou, že se v tomto případě postižený závodník při repete postaví na samotný chvost startovního roštu. Pavel Váňa dnes však soudil po plochodrážnicku a Aleše Plecháče diskvalifikoval. Když šla páska nahoru, ujal se vedení Jiří Kraus, který prve sekundoval svému klubovému kolegovi v růžovém tričku. V nájezdu do druhého oblouku ho však podjel Andreas Kehr, rakouský závodník, který do kopřivnického depa dorazil předem neohlášen.
Michal Špaček odráží Václava Geharta
Pavol Pučko využil přerušení, aby si vyměnil zašpiněné brýle. A nyní se dral startovním polem nezadržitelně kupředu. Do čtvrtého kola z osmi vjížděl jako třetí. Vmžiku za sebe poslal Jiřího Krause, aby nakonec připravil o vedení Andrease Kehra. V dalších dvou jízdách se už Pavol Pučko nemusel prodírat dopředu tak dramaticky. V rozjížďce s číslem dvě odstartoval za Andreasem Kehrem, jehož o vedení připravil vnějškem první zatáčky již ve třetím kole.
Aleš Plecháč (2) v souboji s Martinem Sulzbacherem
Nicméně pozornost na sebe poutal Aleš Plecháč. Ve druhém oblouku za svá záda poslal Václava Geharta, jenž své postavení vzápětí neudržel ani před Romanem Janošťákem a v závěru ani před Jiřím Krausem. Třetí příčka však byla Aleši Plecháčovi málo. Nakonec uštval také Andrease Kehra, nicméně jeho závodnické štěstí bylo přece už jen poněkud unavené.
Zatímco Pavol Pučko startující ve třetí jízdě z první řady mířil nezadržitelně do čela, Aleš Plecháč za jeho závody v první zatáčce upadl. Do kolize se spolu s ním dostali také Jiří Kraus a Roman Janošťák, jehož přilbu už nezdobí známé červené čertovské rohy. Z celé padlé trojice měl přitom největší starosti. Svou KTM musel odložit s proraženou dírou v karteru na trávník a na repete, z něhož byl vyloučen Aleš Plecháč připravit záložní Hondu. V jejím sedle nakonec dojel třetí, když před ním ujížděl Martin Sulzbacher a ještě dále vpředu nezadržitelný Pavol Pučko.
Kategorie FT Veterán si v ničem rozhodně nezadala
Růžoví Jiří Kraus a Aleš Plecháč obsadili také kategorii FT Classics, takže se pořadatelé snažili její jízdy pokud možno co nejvíce oddělit rozjížďkami plochodrážních dvěstěpadesátek či flat trackovými veterány. Její jezdci měli s mistrovským podnikem čtvrtlitrů společný počet čtyř kol. A rozhodně si v sedlech svých nezaměnitelných motocyklů s ostatními závodníky nikterak nezadali. V jejich první jízdě Josef Franců připravil o první místo Jiřího Slezáka mladšího na konci prvního kola. Vzápětí úřadoval naplno stylem start – cíl jeho otec Jiří. Ten se ozdobil také triumfem v rozjížďce s číslem tři, v níž ale musel překonávat nejen svého vlastního syna, ale také Jaroslava Franců.
Stejně jako Pavol Pučko kraloval FT1, klasici měli své suveréna v osobě Michala Hlouška. V první jízdě měl zprvu za sebou stejně modrou Yamahu svého bratra Petra, který si musel připadat jako hráz odolávající náporu růžového přívalu. Ta ale v sedmém okruhu z osmi povolila a Aleš Plecháč s Jiřím Krausem se přesypali okolo něho.
Michal Hloušek kraloval základní části FT Classics
Ve druhé jízdě stáli favorité až ve třetí řadě. Zprvu tedy vedl Petr Mrázek, nicméně od druhého kola již udával tempo Michal Hloušek. Za sebou měl Aleše Plecháče a spolu se vzdálili svým soupeřům. V pátém okruhu šel na třetí místo Jiří Kraus, avšak tlaku Petra Hlouška se nezbavil až do cíle.
Ve třetí jízdě vedl Michal Hloušek od startu až do cíle. Jiří Kraus v první zatáčce druhého kola předjel Petra Hlouška, který nakonec dojel do cíle jako třetí. Aleš Plecháč měl již za sebou druhý pád v FT1, přesto se z osmého místa prodíral jezdeckým polem kupředu. V šestém okruhu předjel Jakuba Matějíčka a skončil čtvrtý.
Flattrackoví vítězové, hrdina fair play a plohcodrážní šampión dvěstěpadesátek
Byla to právě kategorie FT Classics,která otevřela program čtveřice finálových rozjížděk. Petr Hloušek ulil start a musel se při repete postavit až na samotný konec startovního roštu. Ke svému handicapu se však postavil statečně. Už ve druhém kole jezdil pátý. Za sebou měl pět svých protivníků, ale před sebou Petra Mrázka, před něhož se nemohl za žádnou cenu dostat.
JIří Kraus a Aleš Plecháč jedou před Michalem Hlouškem
Čelo ovládly růžové dresy. Jiří Kraus a Aleš Plecháč ujížděli. Jediný, kdo se jich dokázal držet byl Michal Hloušek. V předposledním kole však Aleš Plecháč zůstal stát. Petr Mrázek nakonec neuhájil zděděnou třetí příčku před Petrem Hlouškem. Nicméně tato změna pořadí zůstala týmu zapisujícím výsledky skryta.
„Byl jsem až čtvrtej‘,“ argumentoval Petr Mrázek ještě o něco později, když jej volali na stupně vítězů. Petr Hloušek naproti tomu zůstal oslyšen. Ovšem gentlemanským počínáním závodníka, jehož na poslední chvíli překonal, mu třetí pozice patří aspoň v oficiálních výsledcích.
Sympatie si získal Petr Hloušek už jen tím, že po vzoru Petr Nárožného v roli závodníka za volantem modré alpinky ve skvělém českém filmu, netrval na opakování ceremoniálu. A Petr Mrázek si vychutnal divácký aplaus na stupních vítězů. Cena fair play, kterou by si zasloužil, jej bezesporu mine, protože flat track není olympijský sport s mediálním zázemím.
JIří Slezák má za sebou svého otce a Jaroslava Franců
Avšak pojďme zpátky v čase. Po klasicích se chystalo finále veteránů, do jehož čela proniknul otec Jiří Slezák. Ještě ve druhé zatáčce jej ale ve vedení vystřídal jeho syn. Jenže zezadu se tlačil Václav Kvíz. Přišel třetí okruh z finálových šesti a on v jeho cíli minul třetího Jaroslava Franců. Útočil dál a vmžiku jel druhý před Jiřím Slezákem starším.
Nicméně pokořená dvojice si něco takového nenechala vůbec líbit. Nedopřála Václavovi Kvízů vteřinku. Jejich trojboj o druhé místo se záhy změnil ve čtyřboj ve vítězství, protože celá trojice dostihla Jiřího Slezáka mladšího, jenž si prozatím v poklidu ukrajoval metry dělící jej od cílové mety. Nikdo nechtěl slevit, ale skvělá podívaná skončila předčasně, když Václav Kvíz v pátém kole upadl ve druhé zatáčce.
Zleva Aleš Plecháč, Petr Hloušek a Jiří Kraus
Zatímco při flat tracku šlo o vítězství v dnešním závodě, plochodrážní dvěstěpadesátky ve své finálové rozjížďce měly určit mistra republiky. Předehra k němu se odehrávala v depu, kde si oba jedenáctibodoví borci losovali o možnost zvolit si postavení na startovním roštu. Štěstěna stála při Janu Kvěchovi, který příliš neotálel s pozicí až u mantinelu.
Petr Chlupáč popisuje finále dvěstěpadesátek:
„Bylo to jen taktak. S Polákama jsme se vozili po manťácích a Karol tam vletěl jako tank. Měl jsem co dělat, abych neskončil v nafukovačkách.“
Startovní rošt finále dvěstěpadesátek: zleva Filip Nizgorski, Karol Zupinski, Petr Chlupáč a Jan Kvěch
Závodník pražské Markéty dobře věděl, co činí. Po vylétnutí pásky sice vystřelil do čela Filip Nizgorski stojící na opačné straně startovní čáry. Nicméně Jan Kvěch se prosadil do vedení, z něhož jej už neměl nikdo sesadit. Filip Nizgorski přitom v první zatáčce vyhnal na venek Petra Chlupáče. Z jejich souboje ale nejvíc profitoval Karol Zupinski.
Na protilehlé rovince se dostal na druhou příčku, ovšem na stíhání Jana Kvěcha už nemohl ani pomyslet. Petr Chlupáč se usadil na třetím místa, zatímco Filip Nizgorski nakonec zůstal ve čtvrtém kole stát.
Jan Kvěch vede ve finá,e, zatímco Petr Chlupáč za jeho zády atakuje Karola Zupinskeho
Do mozaiky dnešních jízd zbýval už jen jediný kamínek v podobě finále FT1. Ani tentokrát Andreas Kehr nedojel do cíle jako vítěz, byť odstartoval nejlépe. Pavol Pučko kontroloval situaci a čekal na vhodnou příležitost. Když Rakušan ve druhém kole nechal na vnitřku úvodního oblouku více místa, než by bylo záhodno, udeřil.
Vmžiku jezdil první, zatímco Andreas Kehr jistili druhou příčku. Aleš Plecháč, jenž po závodech kulhal s bolestivými grimasy v obličeji, ke konci závodu sebral Romanu Janošťákovi pátou příčku, ovšem Martina Sulzbachera již ohrozit nemohl. O absolutní tečku se ale postaral Václav Gehart díky svému pádu v závěrečném oblouku, což jej stálo sedmé místo.
Hlasy z depa
Petr Chlupáč vede finále před Karolem Zupinskim, Petrem Chlupáčem a Filipem Nizgorskim
„Motorka jela, držela,“ pochvaloval si Jan Kvěch. „Byla pěkně připravená dráha, publikum bylo dobrý a fandilo. Akorát ta jedna jízda! Nevyšel mi start a už jsem Karola nedojel. Ve finále se mi ale start poved‘ a pak už jsem jen jel.“
Petr Chlupáč útočí na Karola Zupinskeho
„Po čtvrtečním tréninku jsem neměl chuť sem ani jezdit,“ nezastíral Petr Chlupáč. „Motor blbnul, nebylo to ono. Pak jsme sem přijeli a odtrénovali. Zdálo se to lepší, ale po startu to zdechávalo. Takový ty zvuky, že klesá výkon a má to nějakej‘ čas, než se to rozjede. Pak jsme to ale naladili tak, že to skoro šlo do omezovače. Dráha hezký, jsem tu poprvý, s dvěstěpadesátkou mezi pětistovkama na přeboru by byla ztráta času.“
MIlan Dobiáš má za sebou Daniela Šilhána
„Celkem na prd,“ netajil Daniel Šilhán své zklamání. „Začal jsem špatně a bylo to čím dál horší. Ty starty! Pokaždý jsem se propad‘, nevím, jestli za to můžu já nebo motor. Snad příště… Ale super dráha a super publikum.“
„Když jsem na startu přidal půl plynu, začala mi podkluzovat kolo,“ posteskl si Milan Dobiáš. „Vždycky jsem si najel nahoru, pak jsem sjel a vždycky se zahrabal. Ale dobrá zkušenost, nová dráha. Je dlouhá, na takový jsem ještě nejel.“
TOT
FIN
1. Jan Kvěch, Praha
3 2 3 3
11
1.
2. Karol Zupinski, PL
2 3 3 3
11
2.
3. Petr Chlupáč, Praha
3 2 2 3
10
3.
4. Filip Nizgorski, PL
2 1 2 2
7
E
5. Mateusz Adamczewski, PL
3 3 0 0
6
6. Maxmilian Pongratz, D
1 2 1 2
6
7. Daniel Šilhán, Liberec
1 0 2 1
4
8. Milan Dobiáš, Chabařovice
1 0 0 1
2
9. Jeffrey Silbesma, NL
0 1 1 0
2
10. Markus Maximus Lill, EST
0 E – 1
1
Andreas Kehr, Pavol Pučko a Jiří Kraus stojí na pódiu FT1
Mistrovství republiky Flat Track:
FT 1:
TOT
FIN
1. Pavol Pučko
1. 1. 1.
3
1.
2. Andreas Kehr, A
2. 3. 5.
10
2.
3. Jiří Kraus
3. 5. 4.
12
3.
4. Martin Sulzbacher, A
4. 7. 2.
13
4.
5. Aleš Plecháč
X 2. X
20
5.
6. Roman Janošťák
5. 4. 3.
12
6.
7. Michal Špaček
8. 8. 7.
23
7.
8. Tomáš Kis, SK
9. 9. 8.
26
8.
9. Václav Gehart
6. 6. 6.
18
F
FT Classics:
TOT
FIN
1. Jiří Kraus
3. 3. 2.
8
1.
2. Michal Hloušek
1. 1. 1.
3
2.
3. Petr Hloušek
4. 4. 3.
11
3.
4. Petr Mrázek
5. 5. 6.
16
4.
5. Jakub Matějíček
8. F 4.
23
5.
6. Petr Kolář
6. 7. 7.
20
6.
7. Jiří Mikšovský
7. 6. 8.
21
7.
8. Vít Matrka
9. 8. 9.
26
8.
9. Vladimír Danko, SK
10. 9. 10.
29
9.
10. Aleš Plecháč
2. 2. 4.
8
R
FT Veterán:
TOT
FIN
1. Jiří Slezák ml.
2. 3. 2.
7
1.
2. Jiří Slezák st.
4. 1. 1.
6
2.
3. Jaroslav Franců
1. 2. 4.
7
3.
4. Roman Marek
5. 4. E
15
4.
5. Jiří Wurm
6. 5. 5.
16
5.
6. Václav Kvíz
3. E 3.
12
F
FT Classics: zleva Michal Hloušek, JIří Kraus a Petr Mrázek
Foto: Radek Caga, Miroslav Klimsza a Antonín Škach
FT Veterán: Jiří Slezák st., JIří Slezák ml. a Jaroslav Franců
Daugavpils – 29. července
Úvodní semifinále evropského šampionátu juniorských družstev v lotyšském Daugavpilsu provázel déšť. Díky němu se nekonal trénink, který byl dvakrát posunut a nakonec o půl čtvrté odpoledne zrušen. Jury společně s manažery se rozhodla závod uskutečnit a vskutku o hodinu později dostal Viktor Trofimov svým vítězstvím v rozjížďce s číslem jedna do čela Ukrajince. Záhy ale nebyli vrchu Lotyši, kteří převálcovali Švédy a Rusy peroucí se o druhou příčku. V průběhu desáté jízdy se ale slejvák vrátil a mítink byl předčasně ukončen. Domácí postoupili do zářijového finále v Krosně, zatímco Švédové musí čekat, kolik bodů získá druhý v pořadí druhého semifinále v Pockingu příští týden.
V Daugavpilsu se vyhlašovalo pořadí již po desáté jízdě z dvaceti
Pardubice – 29. července
Pohár přátelství, nová soutěž kráčející ve šlépějích někdejšího Poháru míru a přátelství zemí socialistického tábora, vůbec poprvé zamíří do České republiky. Oproti běžným zvyklostem se však zítra v Pardubicích bude závodit pouze v jediný den, zatímco na ostatních stadiónech jí pokaždé patří celý víkend. Na východě Čech však bude prohozené i pořadí obou mítinků, protože nejprve se dopoledne pojede závod jednotlivců, zatímco družstva jsou na programu úderem klasické osmnácté hodiny.
Startovní listina závodu družstev:
AMK ZP Pardubice:
1 Josef Novák, 2 Tomáš Suchánek, 3 Jaroslav Petrák, 4 Martin Mejtský
SC Žarnovica:
5 Jakub Valkovič, 6 Ján Mihálik, 7 David Pacalaj, 8 Patrik Búri
Debrecen:
9 Robert Szegvari, 10 Jozsef tabaka, 11 Denis Fazekas, 12 Roland Benkö
