Kopřivnice – 25. června
Více než dvě tisícovky lidí si přišlo po devíti letech užít ostrý návrat ploché dráhy na Letní stadión v Kopřivnici, který vedení města stále chce přestavět bez závodního oválu. Osmnáctka závodníků si vesměs libovala nad stavem dráhy a sportovní publikum odměnili skvělou podívanou. Po dvou pětinách zůstávali neporazení Josef Franc, Milen Manev, Martin Gavenda a Norbert Magosi. Jenže třetí série začala obracet dosavadní pořádky vzhůru nohama. Bulhar totiž prohrál s Davidem Pacalajem, Martina Gavendu odvedl Zdeněk Simota a Norbert Magosi se skláněl před Martinem Málkem. Svou triumfální sérii prodloužil pouze Josef Franc, byť shodou okolností přijel k rozjížďce s číslem dvanáct úplně sám. Pražan, který dorazil z Mariánských Lázní i s dlouhodrážním motocyklem, který dnes v Kopřivnici otestoval, neprohrál až do konce závodu. Na další stupínky pódia se však tlačila pětice dvanáctibodových jezdců. Zdeněk Simota nakonec rezignoval na rozjezdový mini závod, takže vše vyřešila jediná dodatková jízda. V ní se prosadil Norbert Magosi před Ondřejem Smetanou, jenž byl po revoluční změně nastavení k neporažení. Martin Málek se na pódium nevešel, protože za sebou nechal pouze Milena Maneva. Březolupský borec si všechno vynahradil v nadstavbovém Memoriálu Michala Matuly, v němž za asistence drobných dešťových kapek celé dlouhé čtyři okruhy odrážel promyšlené nájezdy Josefa France.
Skvělý start vede rovnou k vítězství
Návrat plochodrážních závodů do Kopřivnice a potažmo na sever Moravy byl vpravdě velkolepou událostí. Horké odpoledne sice lákalo spíše k vodě, avšak přesto na Letní stadión proudily zástupy dychtivé podívané, kterou naposledy mohli spatřit v září před devíti lety.
Ve startovní listině pro dvacet závodníků bylo původně volné jediné místo. Nakonec však chyběl také Josef Novák. Pardubický junior se už v pátek vypravoval do školy s nevolností, z níž se ale vyklubala pořádná střevní chřipka.
Problémy řešil také Martin Málek, který si při včerejším odjezdu z Mariánských Lázní zapomněl v garáži motor. Nakonec ho odvezl Karel Kadlec, který ho stačil předat Jiřímu Georgievovi, který jej na palubě dodávky Josefa France doručil jeho majiteli rovnou do kopřivnického depa.
Všichni závodníci, z nichž celá řada přijela do Kopřivnice vůbec poprvé, nešetřil chválou na adresu dráhy. „Dobrá, je pěkná,“ citujme za všechny Ondřeje Smetanu, který po triumfu v Chabařovicích dorazil na Moravu coby leader aktuální klasifikace. Trénink proběhl vzápětí dle plánu a bez potíží s výjimkou Michala Dudka, který musel do depa svůj motocykl dotlačit.
Michal Dudek odhaluje příčinu své tréninkové poruchy:
„Vodítko na řetěz se hryznulo a shodilo řetěz z rozety.“
Martin Gavenda patřil k účastníkům posledního kopřivnického závodu v září 2008 a jako první v půli června otestoval upravený ovál. Již o tréninku se prezentoval rychlou a stylově elegantní jízdou. A v rozjížďce s číslem jedna se stal prvním dnešním vítězem, když triumfoval ve stylu start – cíl.
Hned vzápětí jej napodobil neméně excelentní Josef Franc. A rozjížďka s číslem tři jasně ukázala, nakolik klíčový pro úspěch bude dnes startovní manévr. Nejlépe jej zvládnul Norbert Magosi. Michal Dudek na něho útočil spodní stranou úvodní zatáčky až do výjezdu, avšak neuspěl stejně jako v dalším průběhu jízdy, i když ve svém tlaku nepolevil až do cíle.
Rovněž Milen Manev a Zdeněk Simota, který do Kopřivnice dorazil jako poslední až hodinu před nástupem, vedli ve svých jízdách v úvodní sérii již od vylétnutí pásky. Jihočech v plzeňské vestě se po úvodní přestávce stal prvním poraženým. Nejprve se lapil do pásky, která se nezvedla na vnitřní straně. Poté měl při restartu stejně pohotovou reakci jako Norbert Magosi. Maďar byl však v nájezdu dříve, což mu vydláždilo cestu na hrot průběžné klasifikace.
Šestá jízda byla přitom poslední pro Krzysztofa Nowackeho. V Kopřivnici se v květnu 2006 při pouťáku vůbec poprvé představil české veřejnosti. O dva roky později tady zase debutoval s licencí AČR a dnes se po dvouleté pauze vrátil na ovály. Jenže ve druhé jízdě zůstal stát s poruchou motocyklu.
Nyní jej ve čtvrtém okruhu Sindy Weber v první zatáčce připravila o třetí místo a on ve výjezdu upadl. S vykloubeným ramenem už v závodě nepokračoval. Avšak v ukázkové jízdě se posléze představil jeho syn Marcin, který z otcova náklaďáčku vyložil dva malé plochodrážní speciály.
Třetí série zatřásla řadami neporažených závodníků
Zdeněk Simota zůstal nakonec jediným, kdo ve druhé sérii své úvodní vítězství neobhájil. Ostatní trojice se jala šlapat na paty Norberta Magosiho. Jako první Josef Franc, který v sedmé jízda vystřelil jako mezikontinentální střela a na konci úvodního okruhu změřil druhého Dennise Fazekase již o nějakých deset metrů. Vzápětí Martin Gavenda rozšířil seznam svých kopřivnických superlativ, když se stal prvním závodníkem, který dnes předjížděl na první místo.
Zdeněk Simota vysvětluje, proč v šesté jízdě neporazil Norberta Magosiho:
„Něco jsem zkoušel, ale bylo to mokrý po úpravě. Jak se opakoval start, při tom druhým mi shořela spojka. Předjet ho potom už nešlo.“
Rychlejší start měl totiž v osmé jízdě Ondřej Smetana, avšak březolupský borec jej předčil vnějškem úvodní zatáčky. Milen Manev už v rozjížďce s číslem deset vyhrál zase stylem start – cíl. Michal Dudek se opět přesvědčil, jak obtížně se dnes bude předjíždět. Od konce druhého kola visel Maďarovi na kufru, jak se plochodrážním slangem říká, nicméně předjet se mu ho nepovedlo.
Seznam vítězů ve druhé pětině rozšířil Martin Málek, který neměl zrovna ideální vstup do závodu. „Trochu jsem to přehnal s převodem, neodstartoval jsem a předjíždět se tady moc nedá,“ zdůvodňoval svůj jediný bod v rozjížďce s číslem dvě. V deváté jízdě však rychle zmizel z dohledu Janu Kvěchovi a Davidu Pacalajovi, kteří svým duelem nadchli publikum.
Žarnovický mladík sice na začátku třetího okruhu svému pražskému protivníkovi podlehl, leč svůj majstrštyk si načasoval do rozjížďky s číslem třináct. Svůj start si mohl dát za pozlacený rámeček. Díky němu se dostal dopředu a Milen Manev se posléze za jeho zády mohl stavět na hlavu a odrážet se ušima, ale svou první dnešní prohru už neodvrátil.
Ostatně podobně se ve třetí sérii vedlo také dalším neporaženým s výjimkou Josefa France. Pražské eso svou sérii prodloužilo svou one-man-show v rozjížďce s číslem dvanáct. Při absenci dvacátého jezdce ve startovní listině k ní měli původně přijet tři účastníci. Jenže pak se omluvil Josef Novák a poté přišlo zranění Krzysztofa Nowackeho, takže Josef Franc obkroužil čtyři kola naprosto sám.
Ve čtrnácté jízdě kraloval Zdeněk Simota, zatímco Martin Gavenda po horším startu trčel za Janem Kvěchem. V první zatáčce Pražan nedokázal podjet, takže si rozhodující útok načasoval do následujícího oblouku. Bok po boku s ním projel protilehlou rovinou, a když protáhnul nájezd, bylo druhé místo jeho.
V rozjížďce s číslem šestnáct Martin Málek odvedl Norberta Magosiho. Situace na hrotu aktuální klasifikace se začala pořádně zamotávat. Za neporaženým Josefem Francem byla rovnou celá čtveřice osmibodových ve složení Milen Manev, Zdeněk Simota, Martin Gavenda a Norbert Magosi. Martin Málek a Michal Dudek byli o další bod za nimi.
Skvělá podívaná trvala až do konce
Ambice Michala Dudka zvedlo vítězství v jedenácté jízdě, kdy po výtečném startu dokázal krotit dravého Ondřeje Smetanu už do cíle. „Mám ještě šanci na bednu?“ ptal se pražský závodník v depu. Když se mu dostalo ujištění, že ano, spolu se svým otcem Radkem a mechanikem Stanislavem Stehlíkem radikálně změnili nastavení motocyklu.
Výsledek se dostavil, když už na startu rozjížďky s číslem dvacet nedal ani stín šance Davidu Pacalajovi, jenž omylem dorazil na startovní rošt už o jízdu dříve. Pakliže třetí série nenechala v aktuální klasifikaci prakticky kámen na kameni, čtvrtá pětina závodu šla v tomto ohledu ještě dále. Odstartovala přitom problémem s páskou v šestnácté jízdě, po jejímž restartu hlídal Andrei Popa vedení před Jakubem Valkovičem doslova jako oko v hlavě.
Mnohem více zásadní dopad na vývoj celého závodu měla rozjížďka s číslem sedmnáct. V její první zatáčce zůstal ležet Milen Manev. Jeho start však smrděl letmákem i na dálku, což Pavlu Kubešovi neušlo, takže blikal červenými světly ještě dříve, než si Bulhar ustlal. Napodruhé Josef Franc zvýšil své vedení, když za sebou do cíle dovedl další favority v pořadí Norbert Magosi, Milen Manev a Martin Gavenda.
V osmnácté jízdě Martin Málek po raketovém startu porazil Zdeňka Simotu a srovnal s ním krok v průběžném pořadí. Rozjížďka s číslem devatenáct jakoby se ve svém scénáři rozhodla kopírovat svou sedmnáctou sestřičku. Ovšem s tím rozdílem, že se zastavovalo kvůli letmému startu Michala Dudka a v úvodním nájezdu ležel Filip Hájek.
„Urvanej‘ vejfuk, blatník, nevím, jak je na tom rámovina,“ sčítal pražský závodník škody. Pak se již vypravil k restartu, jemuž vévodil Michal Dudek. Druhým vítězstvím v řadě se dostal na deset bodů. Stejným ziskem disponovali také Zdeněk Simota, Martin Málek a Norbert Magosi, zatímco na čele se hřál stále neporažený Josef Franc.
V jednadvacáté jízdě se do hry o pódium vrátil Milen Manev. V prvním výjezdu objel Martina Málka, aby oba skončili na dvanácti bodech. Hned nato Josef Franc znovu odstartoval jako z děla a vyhrál nejen rozjížďku s číslem dvaadvacet, ale i celý přeborový mítink. Zdeněk Simota uhlídal Michala Dudka, jemuž zhasnul poslední naději na stupně vítězů. Sám se však dostal na stejnou bodovou hranici s Martinem Málkem a Milenem Manevem.
Počet účastníků rozjezdu o druhé místo se i nadále zvyšoval. O účast v něm si razantně v předposlední rozjížďce řekl Ondřej Smetana, když už od vylétnutí pásky k mračící se kopřivnické obloze ukazoval výfuk Norbertu Magosimu. Oba skončili s dvanácti body stejně jako vzápětí po pětadvacáté jízdě Martin Gavenda. S opotřebovanými spojkovými lamelami totiž neodstartoval na outsidera Dennise Fazekase, jenž si na Moravanův úkor výrazně vylepšil bodové konto.
Bodová rovnost pěti závodníků přinášela nutnost malého závodu, což se pořadatelům plánujícím ještě tři jízdy Memoriálu Michala Matuly nikterak nehodilo do krámu. Patovou situaci vyřešil Zdeněk Simota, jenž se zřekl účasti, takže se o stříbro bojovalo v jediném rozjezdu. „Šetřím se na memoriál,“ vysvětlil Zdeněk Simota svůj krok. „Na čem bych ho jel? Kdyby byl rozjezd ve čtyřech, jedu, ale takhle bych musel jet další dvě jízdy navíc. To by byla blbost!“
Dodatkovou jízdu nakonec ovládl Norbert Magosi. Ondřej Smetana odvrátil všechny nájezdy Martina Málka včetně toho posledního, takže se mu sny o pódiu navzdory špatnému úvodu splnily. Milen Manev tentokrát zaostal vzadu.
Druhý ročník Memoriálu byl určen pro prvních osm mužů závěrečné klasifikace přeboru, ale i tady jsme nakonec škrtali. „Jel jsem už sedm jízd, jeden motor je zadřenej‘ a v úterý a ve středu jsou taky závody,“ omlouval Ondřej Smetana svou rezignaci. „Jsem unavenej‘, nic se nemá lámat přes koleno.“
Martin Málek líčí svůj triumf ve finále Memoriálu Michala Matuly:
„Na poslední jízdu v přeboru a rozjezd jsem už neměl pořádný plášť. Na Memoriál mi pomohli Valkovičovi, půjčili mi kolo a už to jelo samo. A to finále jsem si fakt užil.“
Čtveřice finalistů určily dvě semifinálové jízdy. Úvodní ovládl Josef Franc, když Zdeněk Simota před sebe nepustil Michala Dudka. V té druhé Norbert Magosi proháněl vedoucího Martina Málka a ve druhém oblouku jej málem podjel. Březolupskému závodníkovi se však zkušenosti s hájením vedoucí pozice náramně hodily ve finále.
V drobných kapkách deště, který naštěstí nestačil rozbujet do zhoubného slejváku, vypálil jako první. V úvodním nájezdu odrazil Josefa France, který se však rozhodně úvodním neúspěchem nenechal rozhodit. Stále útočil a intenzita jeho nájezdů stoupla po drobné chybičce Martina Málka ve druhé zatáčce třetího kola.
Josef Franc se okamžitě dotáhnul na Martina Málka. Zaplněný stadión snad ani nedýchal, když se jejich duel přelil do závěrečného okruhu. V jeho poslední zatáčce udeřil Josef Franc naposledy a hnal se dopředu ve výjezdu. „Nejsem závodník prase,“ komentoval pražský borec posléze své drobné zpomalení před cílem, které definitivně přihrálo triumf do náruče Martina Málka.
Hlasy z depa
„Hezký, takovej‘ návrat do minulosti,“ filozofoval Josef Franc. „Tak by se to mohlo oživit i ve Mšeně a ve Svitavách. Je blbý, že těch deset let tady ta plochá dráha nebyla. Mezi Adrianem a nynějškem je díra, lidi tady nemaj‘ svou hvězdu. To je jediný špatně, jinak to jsou pozitiva. Pěkný závody, počasí vyšlo, pár výpadků bylo jako třeba kropení, ale to se dá dát do kupy. Dráha byla pěkná a bezpečná. Finále jsou závody, podcenil jsem Martina a zaplatil jsem za to. Chybělo mi deset centimetrů, ale já nejsem závodník prase a nepotřeboval si dokazovat, že musím vyhrát za každou cenu.“
„První tři jízdy byly hodně špatný, protože motorka mi vůbec nejela,“ nezastíral Ondřej Smetana. „Myslel jsem si, že je to ve mně. Ale na čtvrtou jízdu jsme to úplně překopali a najednou jsem viděl, že se tam vejdu. Aspoň vím co na příště. Líbí se mi tu, dráha je hezká, dlouhá a zajímavá. Když jsem jel, ani mi nepřišla úzká. Bylo tu hodně diváků, to se pak líp závodí.“
„No, byl to náročný víkend,“ povzdechl si Martin Málek. „Makám už od středy na motorkách, ve čtvrtek trénink v Mühldorfu, pátek příprava na Mariánky, včera mistrovství světa, kde mě ten výsledek pěkně otrávil. Ale tak jsem si aspoň tady spravil chuť. Odpoledne bylo náročné, přejezd přes celou republiku a absolvovat osm jízd opět v horkém odpoledni. Trochu jsem to přehnal v první jízdě s převodem, neodstartoval jsem a předjíždět se moc nedalo. Musím, ale říct, že tak krásně jsem se už dlouho nepovozil a tak super dráhu jsem tady nikdy nezažil. Ale chyba byla, že jsem se nepřichystal lépe s pneumatikama. To finále memoriálu Michala jsem si fakt užil. Tak to byla pro mě i celý můj tým náplast za pokažené Mariánky. A že jsem taky mohl ukázat, že ta Jawa jede.“
„Na posledním startu jsem stál jako zabitej‘,“ posteskl si Zdeněk Simota. „Reakce na hovno. Dráha byla pěkná, čekal jsem to horší, ale fakt pěkná. Zazávodil jsem si hezky a jel si vyzkoušet motor. Letos se hodně trápím.“
„Paráda,“ vystihl své pocity Michal Dudek. „Akorát mě mrzí ty první dvě jízdy. A pak ta poslední. Nevyšlo to, jel jsem po venku a zase lítal po holubech jako teď v tom semifinále. Pěkný závody. Klobouk dolů před klukama, co tady udělali. Na to, že se tady devět let nejezdilo, to byl luxus.“
„Dobré, perfektní závody, perfektní svezení, závody se povedly,“ rozplýval se Martin Gavenda v superlativech. „Za to jsem rád. V semifinále mi ale praskla přední kyvka kousek od náby. Už mám taky staré lamely, už to nestartovalo. Začátek dobrý, ale pak už ne.“
| 1. Josef Franc, Praha | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Norbert Magosi, H | 3 3 2 2 2 | 12+3 |
| 3. Ondřej Smetana, Praha | 2 2 2 3 3 | 12+2 |
| 4. Martin Málek, Březolupy | 1 3 3 3 2 | 12+1 |
| 5. Milen Manev, BG | 3 3 2 1 3 | 12+0 |
| 6. Zdeněk Simota, Plzeň | 3 2 3 2 2 | 12+- |
| 7. Michal Dudek, Slaný | 2 2 3 3 1 | 11 |
| 8. Martin Gavenda, Březolupy | 3 3 2 0 2 | 10 |
| 9. Dennis Fazekas, H | 1 2 1 1 3 | 8 |
| 10. Jan Kvěch, Praha | 2 2 1 2 1 | 8 |
| 11. David Pacalaj, SK – Žarnovica | 1 1 3 2 0 | 7 |
| 12. Filip Hájek, Praha | 2 1 1 1 2 | 7 |
| 13. Andrei Popa, RUM | 0 0 0 3 3 | 6 |
| 14. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 1 0 1 2 0 | 4 |
| 15. Václav Kvěch, Praha | 2 1 F – – | 3 |
| 16. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) | 0 1 0 1 1 | 3 |
| 17. Pavel Čermák, Praha | 1 1 0 0 1 | 3 |
| 18. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) | F – – – | 0 |
Poznámka: žluté karty dostali Milen Manev v sedmnácté a Michal Dudek v devatenácté jízdě; z původně přihlášených nepřijel Josef Novák, který se omluvil ráno kvůli nemoci
2. Memoriál Michala Matuly:
| semifinále 1: | Josef Franc, Zdeněk Simota, Michal Dudek, Jan Kvěch |
| semifinále 2: | Martin Málek, Norbert Magosi, Martin Gavenda, Andrei Popa |
| finále: | Martin Málek, Josef Franc, Norbert Magosi, Zdeněk Simota |
Poznámka: nadstavbový závod pro osm nejlepších přeborového klání; na účast rezignoval Ondřej Smetana
Foto: Karel Herman
Loading ...
