Londýn – 14. června
Každý z účastníků světového poháru družstev musí nahlásit širší kádr deseti závodníků pro hlavní část soutěže, jenž startuje zkraje července v King’s Lynn a Västerviku. Týden před každým závodem manažeři určí definitivní čtyřku plus jednoho juniora na postu náhradníka. Poté už nesmí dělat žádné změny v týmu po celé trvání šampionátu, pakliže k tomu nepovedou zdravotní důvody. Milan Špinka nominoval do širšího kádru šest závodníků.
Vžijte se do role českého kouče:
Loading ...
Širší nominace pro světový pohár 2017:
závod 1:
King’s Lynn:
Velká Británie:
Craig Cook, Josh Bates, Adam Ellis, Chris Harris, Kyle Howarth, Danny King, Robert Lambert, Scott Nicholls, Richie Worrall, Steven Worrall
manažer:
Alun Rossiter
Austrálie:
Troy Batchelor, Jason Doyle, Max Fricke, Josh Grajczonek, Chris Holder, Jack Holder, Brady Kurtz, Sam Masters, Nick Morris, Rohan Tungate
manažer:
Mark Lemon
Česká republika:
Václav Milík, Josef Franc, Matěj Kůs, Eduard Krčmář, Hynek Štichauer, Tomáš Suchánek, Zdeněk Holub, Ondřej Smetana, Patrik Mikel
manažer:
Milan Špinka
USA:
Ricky Wells, Luke Becker, Giovanni Manzares, Broc Nicol, Dillon Ruml, Aaron Fox, Scott Campos
manažer:
Lance King
závod 2:
Västervik
Švédsko:
Fredrik Lindgren, Andreas Jonsson, Antonio Lindbäck, Peter Ljung, Jacob Thorssell, Linus Sundström, Kim Nilsson, Timo Lahti, Joel Kling, Kenny Wennerstam
manažer:
Morgan Andersson
Dánsko:
Niels-Kristian Iversen, Kenneth Bjerre, Michael Jepsen Jensen, Leon Madsen, Mikkel Michelsen, Peter Kildemand, Hans N. Andersen, Anders Thomsen, Patrick Hansen, Frederik Jakobsen
manažer:
Hans Nielsen
Rusko:
Andrej Kudrjašov, Viktor Kulakov, Vadim Tarasenko, Renat Gafurov, Emil Sajfutdinov, Sergej Logačov, Grigorij Laguta, Vladimir Borodulin, Artjom Laguta, Gleb Čugunov
manažer:
Andrej Savin
vítěz kvalifikace:
Riga – 25.6.: Lotyšsko, Německo, Itálie, Francie
race-off
Leszno
druhý z King’s Lynn
třetí z King’s Lynn
druhý z Västerviku
třetí z Västerviku
finále
Leszno
vítěz z King’s Lynn
druhý z Västerviku
druhý z race-off
Polsko:
Patryk Dudek, Maksym Drabik, Jaroslaw Hampel, Maciej Janowski, Janusz Kolodziej, Piotr Pawlicki, Przemyslaw Pawlicki, Piotr Protasiewicz, Bartosz Smektala, Bartosz Zmarzlik
Pardubice – 13. června
Dubnové deště definitivně spláchly ouverturu přeboru v Pardubicích. Mítink byl zrušen bez náhrady, ovšem doprovodné stopětadvacítky přece jen pojedou své mistrovské kolo příští středu v rámci šampionátu juniorů. Další změny v pardubickém kalendáři přineslo přeložení svitavských závodů do Svítkova.
Dle dohody obou východočeských klubů se ve Svitavách kromě flat tracku a polooficiálního Veteránkempu uskuteční již jen přebor na svátek Svatého Václava. Nešťastný květnový mítink první ligy se pojede v Pardubicích poslední červnovou středu. Cihelna rovněž nezažije Pohár přátelství, který se kompletně odbude ve Svítkově.
Na seznam pardubických ztrát se přidává i veteránská série ELVS, jenž ve Svítkově prakticky zdomácněla. Náhradní termín se dokázal najít pouze pro jejího letitého flattrackového společníka. Petr Moravec také striktně odmítl spekulace, že by klub uvažoval o pořádání mistrovství republiky na dlouhé dráze, které finanční okolnosti donutily AMK Mariánské Lázně odložit na podzimní neurčito.
Pozitivní změnou kalendáře se stalo rovněž oficiální potvrzení českého přeboru v Kopřivnici. Protože v pondělí 5. června byla zdejšímu oválu udělena licence, závodu v neděli 25. června nestojí nic v cestě.
Změny v kalendářích:
závod:
původně:
nyní:
MR 125 ccm
5.4. Pardubice
21.6. Pardubice
1.liga
20.5. Svitavy
28.6. Pardubice
Pohár přátelství
30.7. Svitavy
30.7. Pardubice
ELVS
14.4. Pardubice
zrušeno bez náhrady, NT 16.8. je pouze pro flattrack
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Ta zpráva se šířila jako lavina! Václav Milík skončil třetí při české velké ceně na Markétě! Víkend byl vskutku sváteční, nicméně nejen bojem hvězd nejjasnější velikosti v Praze byl uplynulý týden živ český fanoušek. Skvělé dojmy garantovaly rovněž extraliga ve Slaném či ouvertura přeboru ruku v ruce s pokračováním stopětadvacítek v Chabařovicích. V zahraničí se čeští a slovenští závodníci vedle lig ve Švédsku a v Polsku objevili také ve třetím díle Poháru přátelství v Rovně. A Martin Málek s Michalem Dudkem vyrazili na pouťák na trávě do nizozemského Loppersumu.
Po pátečním polském comebacku se Václav Milík v úterý vrátil také do švédské Elitserien. Jeho Indianerna Kumla přijel do Mallily, aby jí domácí podlehli 40:50. Vedle Kennetha Bjerre a Piotra Protasiewicze byl pardubický kapitán se svými devíti body a jedním bonusem (2 1 3 3) bodově nejproduktivnějším závodníkem hostí.
Vítězného výjezdu se v úterý dočkal rovněž Martin Vaculík. Doposud vedoucí Lejonen Gislaved podlehl jeho Vetlandě 37:53 a přepustil jí postavení na hrotu aktuální tabulky. Slovenský závodník nebyl v cíli první jen v rozjížďce s číslem deset, kam před ním dorazili domácí Maksym Drabik a Chris Holder.
V sobotu Zlatá přilba v sobotu vůbec poprvé chyběla na pódiu Poháru přátelství, jehož třetí kolo vidělo ukrajinské Rovno. Domácí tleskali svým závodníkům, kteří předčili v boji o vítězství Swietochlowice. Třetí příčku českému týmu vyfoukla Žarnovica, kde kromě exotického Argentince Cristiana Zubillaby exceloval Patrik Búri. Ten si svými deseti body rozhodně musel napravit reputaci v očích Jána Daniela, kterou si pošramotil v předchozím klání ve Swietochlowicích, a díky níž jej žarnovický kouč nenasadil na slánskou extraligu.
Výsledky:
1. Rovno 32
Vitalij Lysak 8, Stanislav Mělničuk 10, Maksim Rozosčuk 5, Andrej Kobrin 9
2. Swietochlowice 26
Tomasz Rempala 11, Krystian Stefanow 2, Facundo Albin 13
3. Žarnovica 23
Patrik Búri 10, Jakub Valkovič 4, Cristian Zubillaga 3
4. Pardubice 20
Jaroslav Petrák 4, Martin Mejtský 5, Tomáš Suchánek 11
5. Debrecen 17
Sandor Konya 0, Robert Szegvari 2, Jozsef Tabaka 15
V sobotu se Loppersum stal svědkem, kterak zkušeným britským borcům chutnají travnaté ovály. Vyhrál Edward Kennett před Paulem Hurrym, zatímco exmistr Evropy Stephan Katt skončil třetí. Michal Dudek byl v desetičlenném poli desátý, Martin Málek po pádu ve finále B obsadil osmou pozici.
„Na minidráze, která byla měkčí než obvykl, jak nám říkali místní, bylo trošku těžší se vejít,“ bilancoval svůj výjezd Martin Málek. „Vůbec to nezatáčelo. Michalovi se nedařilo posbírat body celé závody. Skončil po základních jízdách. Já jsem to vzal ze začátku opatrně a spíš jsem se hledal, jak vůbec jet. Nakonec jsem jel finále B, kde první dva postupovali do áčka.“
A skutečně zprvu se zdálo, že sem má březolupský závodník namířeno. „Odstartoval jsem, akorát mi to první místo vydrželo jen dvě kola,“ usmívá se hořce. „V nájezdu jsem byl moc rychlý, asi mi trochu ujelo přední kolo, pak se mi kousla motorka a vykopla mě. Naštěstí do mě nikdo nenajel a po pádu jsem relativně OK, jen motorka je KO.“
V neděli vyhrál individuální Pohár přátelství Stanislav Mělničuk. Na stupně vítězů se dostali ještě Jozsef Tabaka a Argentinec Facundo Albin, když předtím porazil Andreje Kobrina v rozjezdu. Osmý Jaroslav Petrák byl opět nejlepším Čechem, zatímco první ze Slováků Patrik Búri obsadil desátou příčku.
Výsledky: 1. Stanislav Mělničuk (UA) 15, 2. Joszef Tabaka (H) 14, 3. Facundo Albin (RA) 12+3, 4. Andrej Kobrin (UA) 12+2, 5. Tomasz Rempala (PL) 10, 6. Maksim Rozosčuk (UA) 9, 7. Vitalij Lysak (UA) 7, 8. Jaroslav Petrák (CZ) 7, 9. Cristian Zubillaga (RA) 6, 10. Patrik Búri (SK) 6, 11. Martin Mejtský (CZ) 6, 12. Tomáš Suchánek (CZ) 4, 13 res Marko Levišin (UA) 4, 14. Krystian Stefanow (PL) 3, 15. Jakub Valkovič (SK) 2, 16. Robert Szegvari (H) 1, 17. Sandor Konya (H) 0.
Po úžasném sobotním večeru se Václav Milík mohl radovat také včera ve Wroclawi. Celek z metropole Dolního Slezska se doma vypořádal s Lesznem 51:39 a pardubický závodník inkasoval deset bodů (3 3 3 0 1).
Před Wroclawí je v aktuální tabulce jen Gorzow, který doma doslova a do písmene zničil Toruň 55:35. Martin Vaculík sice v rozjížďce s číslem tři vyšel naprázdno, ale od té doby jej z protivníkových závodníků neporazil nikdo. Suma sumárum, jedenáct bodů a bonus navrch (0 2 3 3 3).
Gniezno je v nekompletní tabulce druhé ligy prozatím jen třetí. Včera se jeho fanoušci radovali v domácím duelu s vedoucím Lublinem výhře 57:33. Eduard Krčmář dosáhl skóre devíti bodů (3 2 3 T 1).
Ilustrační foto: Pavel Fišer, Martin Mesiarik a Karel Herman
Chabařovice – 11. června
Takřka přesně před rokem Ondřej Smetana užuž sahal po vítězství v Memoriálu Jiřího Hurycha. Leč v poslední zatáčce se z jeho motoru ozvala rána a on se z nejvyššího stupínku pódia zřítil na třetí. A tak se triumfu v tradičním pouťáku dočkal až v závěru dnešního tropického odpoledne, kdy v Chabařovicích startoval letošní přebor. Pražský závodník nepohrál v základní části jedinou jízdu a nakonec ve finále A za sebou nechal Zdeňka Holuba, Hynka Štichauera a Josefa Nováka.
Pod palbou nemilosrdného slunce
Při dopoledních stopětadvacítkách pralo slunce o sto šest, ale po obědě již neznalo smilování. Nicméně ve čtrnáctičlenné startovní listině nezůstalo nakonec jediné místečko volné. Do poslední chvíle volnou čtrnáctku nakonec obsadil domácí Filip Šifalda, který stejně jako Petr Chlupáč nastoupil s dvěstěpadesátkou.
Josef Novák se cestou z evropského šampionátu juniorů v maďarském Nagyhalaszu ještě stačil na skok zastavit doma. Spát se mu příliš nechtělo, ale aspoň si vzal novou předlohu, protože mu v Maďarsku uletěl šteft.
Hynek Štichauer zase deset let po svém posledním závodě v Chabařovicích cestou na stadión maličko zakufroval a dokonce musel městské policii platit pokutu. O tréninku laboroval s karburátorem, ale do takových potíží jako Václav Kvěch se přece jen nedostal. Pražský junior upadl, a protože nástup byl i s motocykly, musel si vypůjčit stopětadvacítku od Adama Nejezchleba, zatímco otec finišoval s pracemi na jeho půllitru, aby stihnul třetí jízdu.
Hynek Štichauer vypráví o svých patáliích s příjezdem na stadión:
„Naposledy jsem tady byl v roce 2007. Musel jsem se ptát, kde je stadión, a ještě jsem dostal dvě kila pokuty, že jsem vjel do jednosměrky.“
Po nástupu následoval tradiční symbolický start na počet Jiřího Hurycha, jenž je jednou z nejemotivnějších událostí celého českého kalendáře. Letos se jej zúčastnila trojice spjatá s chabařovickou plochou dráhou. Zdeněk Holub, který tady svou kariéru začínal, a Anne Spaan s Filipem Šifaldou, jež nezaměnitelné písmeno CH měli na vestách i dnes.
A pak se šlo konečně do ostré závodní akce. Problémy s karburátorem Hynek Štichauer vyřešil, takže rozjížďku s číslem jedna vyhrál ve stylu start – cíl. Vzápětí jej v tomto ohledu napodobil Zdeněk Holub, který rychle zpacifikoval Anne Spaana. Sindy Weber a František Klier, který se dnes poprvé postavil na start závodu s plnoobjemovým motocyklem, zůstali vzadu.
Rozjížďka s číslem tři přinesla menší zádrhel časovému programu. Václav Kvěch jezdil třetí, nicméně ve druhém výjezdu vrazil do mantinelu. Při incidentu si vyrazil dech, sanitka ho odvezla do depa, aby se z ní vynořil s obvazem na levé ruce a do konce mítinku se již na ovále neobjevil. Repete se stalo kořistí Ondřeje Smetany, který odstartoval na Josefa Nováka a Pavla Čermáka.
Použitý rozpis na čtrnáct jízd a tři finále není proporcionální, pokud se rovnoměrně rozložených sérií rozjížděk týká. Filip Hájek tak rozehrával závod jeho čtvrtou jízdou, zatímco trojice jeho soupeřů se představila divákům již podruhé. Pražan je však odvedl všechny, přičemž jemu samotnému udělal největší radost skalp Josefa Nováka, jenž byl jeho největším rivalem v boji o kvalifikaci do finále A.
Tam pochopitelně mířil také Hynek Štichauer, který s přehledem vyhrál rozjížďku s číslem pět. Nicméně v sedmé jízdě narazila Pardubičanova kosa na kámen. Z pozice od mantinelu tentokrát nejlépe odjel Zdeněk Holub, jehož Hynek Štichauer marně stíhal. Nicméně ani Pražanova vítězná série nepřežila jeho třetí výjezd na chabařovický ovál. Přitom Zdeněk Holub excelentně odstartoval rovněž do desáté jízdy. Jenže Ondřej Smetana nabral vnějškem první zatáčky velkou rychlost a natáhl se pro své druhé vítězství.
Ondřej Smetana bez porážky
Byl to právě Ondřej Smetana, komu sudičky evidentně předurčily dominovat dnešnímu klání. V rozjížďce s číslem jedenáct dovedl do cíle Hynka Štichauera, před něhož se dostal už současně s letem pásky. Filip Hájek mohl současně láteřit na rozlosování, jež mu přihrávalo do cesty silnější soupeře.
Nadto nemohl najít ideální nastavení motocyklu. A jak se prve díval, jak Zdeněk Holub zkouší stíhat Ondřeje Smetanu, nyní byl svědkem, kterak Ondřeje Smetanu honí Hynek Štichauer. Nicméně jeho aspirace na finále A se adekvátně snižovaly.
Naproti tomu v něm už byl Hynek Štichauer a vzápětí i Zdeněk Holub, který ovládl dvanáctou jízdu. Třetím do party byl Josef Novák, který prve zatáhl naplno v osmé jízdě. Exceloval i v rozjížďce s číslem třináct, jejímž cílem ovšem projížděl se zadřeným motorem.
Josef Novák komentuje své vítězství ve třinácté jízdě:
„Jawička se zadřela. Klasicky, vydržela sice dýl, ale vypadá, že se toho prokletí nezbavím.“
Mnohem větší drama se však odehrávalo za Pardubičanovými zády, byť se druhý Jan Kvěch k rozhodujícímu nájezdu na vedoucí pozici nedočkal. Na cílové rovince se Pavel Čermák dral na třetí příčku. Předjel Alessandra Borgiu, však oba skončili po průjezdu cílem v divokých kotrmelcích.
Pakliže někdo přemítal, proč Belgičan má na sedle své jméno napsané jako Sandro, bylo mu po incidentu okamžitě jasno. Jeho maminka pádila namísto nehody s neopakovatelným italským madonna mia na rtech. Naštěstí oba závodníci skočili bez vážnějších újem.
Alessandro Borgia se záhy postavil na nohy. Pavel Čermák skončil sice v ústecké nemocnici, ovšem záhy byl propuštěn, že nemá žádné zlomeniny. Divišovskému šéfovi uložil úkol, aby mu nezapomněl vzít boty, které s sebou v sanitce pochopitelně neměl.
V rozjížďce s číslem čtrnáct zkompletoval Ondřej Smetana své maximum porážkou Filipa Hájka a seznam áčkařů se uzavřel. Nicméně finálový program odstartoval céčkem, kam byl mimo soutěž po odstoupení Alessandro Borgii a Pavla Čermáka připuštěn také František Klier.
Na čele zůstávala dlouho Sindy Weber, dokud jí ovšem v první zatáčce třetího kola nepodjel Filip Šifalda se svou dvěstěpadesátkou. Béčko ovládl Filip Hájek, který by sám sebe raději viděl o level výše. Druhý Jan Kvěch upadl. Byť se však rychle vrátil do sedla, své čtvrté místo už nevylepšil.
A konečně přišlo finále A, jehož pořadí určilo také výsledky letošního Memoriálu Jiřího Hurycha. Nervy pracovaly, od startu nejprve odjel Ondřej Smetana a po něm také Zdeněk Holub. Nakonec se však oba dostal do čela. Hynek Štichauer nakonec zůstal třetí, byť byl jednou proklatě blízko k předjetí Zdeňka Holuba.
Hlasy z depa
„Dopadlo to dobře,“ netajil se Ondřej Smetana. „Mám radost, loni se mi to nepovedlo. V poslední zatáčce jsem si na loňskej‘ defekt nevzpomněl, ale před finále jsem na to myslel. Hlavně jsem celý závody suprově startoval, tak ňák jsem se to naučil. Vůbec jsme nemuseli ladit motorku. Jak jsem na to sed‘ o tréninku, celý jsem to odzávodil.“
„Dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub. „Ve finále mi nevyšel start, pak jsem už nevymyslel, co bych s tím udělal. Závod byl ale dobrej‘.“
„V tréninku mi Panáček otočil plovák v karburátoru,“ vracel se Hynek Štichauer ještě ke svým tréninkovým patáliím. „Nevzal jsem si úplně nejlepší motorku, šlo o to se svýzt, abych byl připravenej‘ na trávu na příští tejden. Zezačátku divočina, pak to ztvrdlo, takže jsem se nikam netlačil.“
„Zezačátku jsem byl unavenej‘ po cestě z Maďarska,“ vyprávěl Josef Novák. „Spal jsem asi tři hodiny. Přijeli jsme ráno a nemoh‘ jsem usnout. Ale nakonec dobrý.“
„Na tréninku dobrý,“ bilancoval Filip Hájek. „Přišla první jízda, dobře jsem odstartoval, ale bylo to mrtvý. Zvedal jsem předstih a pořád nic. Až jsem dal trošku lehčí převod a jelo to.“
„Na pětikilu nemám tolik natrénováno,“ svěřil se Filip Šifalda, co stálo za rozhodnutím upřednostnit dvěstěpadesátku. „Jel jsem na něm jen párkrát. Ve finále jsem držel plnej‘ a viděl, že Sindy tam dává jen půl plynu. Tak jsem to tam poslal. A vyšlo to, přálo mi štěstíčko…“
TOT
C
B
A
1. Ondřej Smetana, Praha
3 3 3 3
12
1.
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 2 3
11
2.
3. Hynek Štichauer, Pardubice
3 3 2 2
10
3.
4. Josef Novák, Pardubice
2 2 3 3
10
4.
5. Filip Hájek, Praha
3 1 1 2
7
1.
6. Anne Spaan, NL (ACCR)
2 1 3 2
8
2.
7. Petr Chlupáč, Praha (250 ccm)
1 2 2 1
6
3.
8. Jan Kvěch, Praha
2 2 2 2
8
4.
9. Filip Šifalda, Chabařovice (250 ccm)
0 1 1 1
3
1.
10. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR)
1 1 1 0
3
2.
11. Pavel Čermák, Praha
1 3 0 1
5
–
12. Alessandro Borgia, B
0 1 0 0
1
–
13. František Klier, Divišov
0 0 0 0
0
(3.)
14. Václav Kvěch, Praha
X – – –
0
Poznámka: František Klier startoval ve finále C pouze na doplnění startovního roštu a jeho umístění nemělo vliv na pořadí závodu; výsledky finále A vytvořily pořadí Memoriálu Jiřího Hurycha
Ukázkové jízdy 125 na krátké dráze: Adam Nejezchleba, David Gasksch a Karel Průša
Chabařovice – 11. června
Nedělní dopoledne v Chabařovicích přivítalo příchozí krásným počasím a dokonale připraveným plochodrážním areálem. Hlavnímu klání o Memoriál Jiřího Hurycha předcházel šestý díl českého šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze. V rozjížďce s číslem čtyři se jakoby rodilo překvapení, když bezchybný Jaroslav Vaníček za sebou vodil Pavla Kuchaře. Buldozer vítězství v kubatuře kolibříků však útočil, jenže v poslední zatáčce upadl. Neztratil duchapřítomnost, udržel motor v chodu a ještě uhájil druhé místo před Vojtěchem Šachlem. A pak už psal svůj obvyklý scénář. Vítězství následoval vítězství a triumfální série neskončila, dokud jej startmaršál David Gacksch neodmávnul šachovnicovou vlajkou ve finále A před Jaroslavem Vaníčkem a Lukášem Vinterem.
Buldozer malých oválů upadl
Zatímco klasický šampionát kolibříků se vzhledem k uplakanému dubnu rozjíždí jen zvolna, jeho protějšek na minioválech měl dnes na programu své již šesté pokračování. V depu, které již dopoledne slibovalo tropické podmínky, skládalo své motocykly hned dvanáct závodníků.
Bruno Belan se svým otcem neskrývali úlevu, že konečně přišli na kloub často padajícím řetězům. Příčinou byla příliš vymačkaná šáska. Každopádně vstup do dnešního závodu slánskému blonďákovi nevyšel dle představ. V rozjížďce s číslem jedna jezdil druhý za Danielem Klímou, když ve druhém kole upadl ve druhém oblouku. Na seznam vítězů se hned vzápětí zapsal Mateusz Lopuski, za jehož motocykl Shupa zaplatil přímo gdaňský klub.
Michal Baštecký na polského závodníka zaútočil vnějškem první zatáčky, nicméně musel rozehrávat závod se dvěma body. Do třetí jízdy nejlépe odstartoval Jan Jeníček, jenže už v úvodním oblouku se spodem před něho dostal Jaroslav Vaníček.
Kdo čekal, že Pavel Kuchař zahájí cestu za svým dalším osmnáctibodovým maximem již v rozjížďce s číslem pět, musel by svá očekávání revidovat. Vedení se totiž ujal Lukáš Vinter, jenž se nájezdům svého mladšího klubového kolegy bránil stejně vytrvale, jako úspěšně. Pavel Kuchař ale nepovolil, jenže v nájezdu do poslední zatáčky upadl.
Bleskurychle se dokázal posbírat, aby zachránil alespoň dva body před Vojtěchem Šachlem. Pokud by skončil třetí nebo dokonce odtlačil svůj motocykl na trávník, rozhodně by se měnily pořádky, které Pavel Kuchař na malých oválech zavedl. Jenže jednobodová ztráta nebyla ve své podstatě žádným obrovským handicapem.
Pražan se totiž už v rozjížďce s číslem sedm vrátil na svou vítěznou dráhu, přičemž přestřihnul vítěznou šňůru Daniela Klímy již při vylétnutí pásky. Jaroslav Vaníček sice ovládl osmou jízdu a hned v následující rozjížďce odstartoval také na Pavla Kuchaře. Avšak ten v nájezdu do druhého kol převzal vedení, aby vyrovnal osm průběžných bodů Jaroslava Vaníčka.
Na stejnou hodnotu skóre se ve třinácté jízdě dostal také Mateusz Lopuski. Polský závodník zopakoval svůj úvodní triumf v páté jízdě, leč v rozjížďce s číslem deset ani on nedokázal zadržet Bruno Belana po jeho raketovém startu.
Na hrotu průběžné klasifikace po třech sériích stále čněl Lukáš Vinter. Ten v šesté jízdě změřil Michala Bašteckému, jenž nyní ztrácel už dva body, a Bruno Belana. Ani v rozjížďce s číslem dvanáct nemusel Lukáš Vinter řešit potíže zásadnějšího charakteru, když už od startu nedal ani náznak šance Janu Jeníčkovi a Bruno Thomasovi.
Před finále A rozhodla poslední série
O obsazení prestižního finále A tak opět rozhodovala až poslední série základní části závodu. Rozhodující slovo přitom už v rozjížďce s číslem třináct řekl Daniel Klíma. Objev letošní sezóny triumfoval stylem start – cíl. Připravil druhou dnešní prohru Mateuszi Lopuskemu, jenž měl sám plnou hlavu starostí s odrážením Vojtěcha Šachla.
Deset bodů Daniela Klímy bylo samo o sobě málo na áčko, nicméně stejným ziskem skončil také poražený Mateusz Lopuski. A to poslalo dost velkou vodu na mlýn ambicí jeho sousedů v průběžné klasifikaci.
Pavel Kuchař ve čtrnácté jízdě úřadoval stylem start – cíl, když se Jan Jeníček dostal do křížku s Michalem Baštecký. Jednou si prohodili pořadí, aby nakonec druhým na metě byl pardubický závodník. Vítězný Pavel Kuchař však s jedenácti body získal jako první absolutní jistotu účasti v závěrečné jízdě o stupně vítězů.
Jeho bodové inkaso hned vzápětí vyrovnal Jaroslav Vaníček, který odvedl Bruno Belana s Janem Sochůrkem. Trio áčkařů se uzavřelo v šestnácté jízdě, v níž Lukáš Vinter zkompletoval své dvanáctibodové maximum. Záhy totiž zmizel z dohledu Bruno Thomase. Ten vylekal Jakuba Exlera natolik, že vyjel ven z oválu.
Program finálové série odstartoval Bruno Thomas, který vyhrál déčko. Vojtěch Šachl se sice vnějškem úvodní zatáčky dostal před Jakuba Exlera, avšak vedoucí Němec se nenechal vyhodit z konceptu. Bruno Belan by se oprávněně viděl výše než ve finále C. Nezbylo mu ovšem nic jiného, než opanovat rozjížďku o sedmé místo s neméně ambiciózními Janem Jeníčkem a Janem Sochůrkem.
Béčko už nabídlo o poznání dramatičtější podívanou. Na čele se usadil Mateusz Lopuski. Michal Baštecký totiž v první zatáčce vyvezl Daniela Klímu. Jenže bojovnost divišovského závodníka se tím nikterak neotupila. A ve třetím okruhu se Daniel Klíma srdnatým manévrem dostal na druhou příčku. Takový progres ale neukojil jeho apetit, protože spodem závěrečné zatáčky ještě stačil sebrat Polákovi jeho první příčku!
Ani áčko nepřineslo žádnou one-man-show. Lukáš Vinter se díky kromobyčejně vydařenému startu vydal navázat další uzel na svou triumfální šňůru. Pavel Kuchař byl ovšem proti a vnějškem první zatáčky přezval vedení. Okamžitě zvýšil svůj náskok na nepřekonatelnou vzdálenost a na Lukáše Vintera udeřil také Jaroslav Vaníček.
Borci projeli cílem úvodního kola. Jaroslav Vaníček udeřil spodní stranou hned následující zatáčky, aby rovnu ve výjezdu sebral druhé místo Lukáši Vinterovi. Ten se už skláněl ke svému motoru, ale nakonec se přece jen doplouhal do cíle pro dva body za třetí místo.
Praha – 10. června
Historie Speedway Grand Prix České republiky se začala psát v půli května roku 1997. Za oněch dlouhých dvacet let nikdo z českých závodníků nestál na stupních vítězů. Až včera večer ukončil dlouholeté čekání Václav Milík. Pardubický kapitán rozjásal vyprodanou Markétu svými triumfy v rozjížďkách s čísly sedm a deset, aby si ji položil k nohám druhým místem v semifinále a třetím místem ve finále si rozšířil své místo v síni slávy české ploché dráhy. Spokojeni byli také ostatní finalisté. Vítězný Jason Doyle si ve stověžaté matičce připomněl svůj loňský premiérový triumf. Druhý Greg Hancock dal pádnou odpověď všem, kdo jej posílali do starého železa. A čtvrtý Patryk Dudek si uchoval jednobodovou převahu na čele seriálu právě před Jasonem Doylem. Hodně si na stranu svých aktiv zapsal rovněž Martin Vaculík. Slovák sice skončil v semifinále, ale za čtrnáct dnů do dánského Horsensu dorazí jako muž číslo tři průběžné klasifikace.
Statistika neznamená vůbec nic
Jason Doyle se na tiskové konferenci nikterak netajil, že si po obtížném začátku sezóny připadá, jakoby se právě dostal ven z vězení. Přitom svůj návrat na stadión na území pražské šestky nezačal vůbec optimálně. Dotekem pásky v rozjížďce s číslem tři postavil místo sebe na startovní rošt Josefa France. První náhradník české velké ceny pak absolvoval ještě jednu jízdu a do akce se dostal i Matěj Kůs s osmnáctkou na své vestě. Ani jeden z nich však nebodoval.
„Je potřeba sbírat body,“ komentoval Jason Doyle skutečnost, že nebýt pouhopouhých třech bodů z úvodních třech sérií, odjížděl by z Prahy nejen jako vítěz, ale i leader aktuálního pořadí. „Udělal jsem jich třináct. Kdyby mi je někdo nabízel, když jsem jel na svou třetí jízdu, bral bych to. Ale naštěstí jsem už venku z vězení.“
Jason Doyle se do křížku s pravidly o startu dostal ještě jednou. Finálová jízda byla zastavena kvůli jeho letmému startu. Rozhodčí Craig Ackroyd mu dal žlutou startu. A Australan věděl, že pokud se při repete dopustí stejného přestupku, stihne jej vyloučen jako prve Piotra Pawlickeho.
„Věděl jsem, že ze čtyřky musím odpálit,“ líčil. „Zapáčkoval jsem, abych vytáhnul motorku do zatáčky. Poprvé jsem ale udělal příliš dobrý start. Povedlo se mi odjet i v repete a pak to byla velmi těžká čtyři kola.“
Říká se, že vítěz z Prahy na konci sezóny bývá korunován mistrem světa. Pravda, osm z posledních třinácti vítězů, kteří se posléze stali světovými šampióny, je dostatečným argumentem. Nicméně Jason Doyle má zkušenost zcela jiného zrna.
„Já tady loni vyhrál a skončil jsem na skoro šest týdnů v nemocnici,“ připomněl svůj loňský pád v Toruni. „Takže to je jen statistika a ta pro mě nic neznamená.“
Byl to vskutku krásný večer
Greg Hancock měl pádný důvod usmívat se ještě více než obvykle. Bodejť by také ne, z jednadvaceti možných bodů jich dokázal nasbírat osmnáct. A nejenže se stal bodově nejproduktivnějším mužem večera, ale navíc se z dvanácté příčky aktuální klasifikace po Daugavpilsu přenesl na sedmou.
„Byl to dobrý večer,“ nešetřil spokojenosti. „Je to bod obratu a já jsem zpátky ve hře, která pokračuje. Je skvělé být zpátky v ní. Mám rychlost, cítím se dobře. Je hezké, když se tvrdá práce zase začíná vyplácet.“
A pokud přišla řeč na nádherný večer, kdo by si jej mohl užít lépe, než čeští fanoušci? Václav Milík jel svou šestou velkou cenu, z toho čtvrtou na divokou kartu. V předchozích případech vždy cílil na semifinále, ale končil u dna výsledkové listiny. Letos byl po žarnovickém pádu opatrnější, před comebackem dokonce hovořil o možnosti dát svou divokou kartu Josefu Francovi. A bác! Čtrnáct let po Lukáši Drymlovi stanul český závodník opět na stupních vítězů a navíc poprvé na Markétě, kde byla nouze o místa stejná jako na záchranných člunech potápějícího se Titanicu.
„Je to pro mě skvělý výsledek,“ nechal se slyšet pardubický závodník. „Je to můj čtvrtý start v české Speedway Grand Prix a já jsem dnes se svým týmem udělal dobrou práci. Dostal jsem se na třetí místo. To je opravdu, opravdu dobré. Úžasný výsledek!“
1. Jason Doyle, AUS
T 1 2 3 2 2 3
13
2. Greg Hancock, USA
3 2 3 2 3 3 2
18
3. Václav Milík, CZ
1 3 3 2 1 2 1
13
4. Patryk Dudek, PL
3 1 3 2 1 3 0
13
5. Chris Holder, AUS
1 X 3 3 3 1
11
6. Martin Vaculík, SK
2 2 1 1 3 1
10
7. Antonio Lindbäck, S
3 3 1 2 0 0
9
8. Peter Kildemand, DK
3 0 2 3 0 0
8
9. Bartosz Zmarzlik, PL
1 3 2 1 1
8
10. Tai Woffinden, GB
2 3 T 0 2
7
11. Piotr Pawlicki, PL
1 2 1 3 ex
7
12. Fredrik Lindgren, S
2 1 0 0 3
6
13. Maciej Janowski, PL
2 0 2 0 2
6
14. Matej Žagar, SLO
0 0 1 1 2
4
15. Niels Kristian Iversen, DK
0 2 0 0 1
3
16. Emil Sajfutdinov, RUS
0 1 E 1 0
2
17. Josef Franc, CZ (res)
0 0
0
18. Matěj Kůs, CZ (res)
0
0
Poznámka: Piotr Pawlicki dostal v osmnácté jízdě červenou kartu za opakovaný letmý start
Průběžné pořadí seriálu:
1. Patryk Dudek 51, 2. Jason Doyle 50, 3. Martin Vaculík 44, 4. Fredrik Lindgren 43, 5. Maciej Janowski 41, 6. Piotr Pawlicki 39, 7. Greg Hancock 38, 8. Tai Woffinden 37, 9. Emil Sajfutdinov 33, 10. Bartosz Zmarzlik 32, 11. Niels-Kristian Iversen 28, 12. Chris Holder 27, 13. Matej Žagar 25, 14. Antonio Lindbäck 21, 15. Václav Milík 13, 16. Peter Kildemand 9, 17. Nicki Pedersen 8, 18. Maksims Bogdanovs 8, 19. Przemyslaw Pawlicki 3, 20. Nick Škorja 1.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman