Uplynulý týden byl pro českého fanouška poměrně chudý. I když fajnšmekr si dokázal vychutnat skvělé závodní momenty mladíků za řidítky dvěstěpadesátek a stopětadvacítek, nad nimiž by zblednul závistí i leckterý podnik klasické kubatury, stejně jako neopakovatelnou atmosféru kostěnického Srandamače. Období minulých sedmi dnů ovšem přineslo závodní comebacky Václava Milíka a Matěje Kůse, což vedle klasické ligové porce a pokračování Poháru přátelství ve Swietochlowicích bude nábojem tradiční pondělní kompilace magazínu speedwayA-Z.
Úterý neslo datum třicátého, ovšem Martin Vaculík si musel připadat jako, kdyby bylo třináctého a ještě ke všemu pátek. Jeho Vetlanda sice na domácí dráze porazila Piraternu Motala komfortním skóre 51:39, ale Slovák rozehrál své působení dvojicí nul. Bodoval až v rozjížďce s číslem deset, když za zády Szymona Wozniaka přivezli 5:1 na úkor Nielse Kristiana Iversena a Viktora Kulakova. Pak už na ovál nevyjel.
„Jsem zklamaný,“ komentoval slovenský závodník své dva body s jedním bonusem (0 0 2 -) své vystoupení prostřednictvím svého facebookového profilu. „Chtěl jsem udělat to nejlepší, co jsem mohl, ale měl jsem technické problémy s motorem. To jsou přesně takové momenty ve sportu, kdy se stane něco, co nemůžeme změnit. Ale stále mám sílu jít se svým týmem dál a vyhrávat závody!“
V pátek přivítala Zielona Gora na svém stadiónu Wroclaw. Dramatický duel polské extraligy skončil vítězstvím domácích 48:42. Vůbec poprvé od svého nešťastného pádu, který mu v půlce května při extraligovém podniku v Žarnovici přinesl frakturu kotníku, se Václav Milík postavil na start. Ve třech případech dokázal porazit alespoň jednoho závodníka a naprázdno vyšel až v rozjížďce s číslem třináct. Suma sumárum, tři body (1 1 1 0).
V sobotu se letos poprvé v závodní akci objevil Matěj Kůs. V tradičním mítinku Zlati znak Krška obsadil čtvrtou příčku, když mu k bronzu chyběl jediný bod (1 3 2 3 2 = 11). Triumfoval Jurica Pavlic (14) před Sebastianem Ulamkem (14) a Nickem Škorjou (12). Tomáš Suchánek skončil jedenáctý (E E 1 3 0). Program v Kršku pokračoval Memoriálem France Babiče, jehož se účastnila lepší osmička výsledkové listiny, avšak Matěj Kůs v něm nestartoval.
Svatodušní svátky přinášejí v Německu dost závodů, z nichž největší tradici má horský okruh v Teterowě. Každoročně jej lemují mítinky na klasických drahách v Güstrowě a v Teterowě. Sobotní Auerhahnpokal měl ve startovní listině trojici účastníků cyklu velkých cen, kteří dostali šanci otestovat ovál, kde se pojede SGP Německa. Finálová jízda přinesla pořadí Bartosz Zmarzlik, Patryk Dudek, Andrzej Lebeděvs, Martin Smolinski, Vadim Tarasenko a Anders Thomsen. Martin Vaculík nasbíral v základní části třináct bodů (3 3 3 2 2). V nadstavbové části už nestartoval, takže mu patřila sedmá příčka.
Termín druhého závodu Poháru přátelství nebyl příliš optimální pro Pardubice. Hynek Štichauer startoval ve St. Macaire při evropském semifinále na travnaté dráze, Tomáš Suchánek na pouťáku v Kršku a juniorské duo Patrik Mikel – Josef Novák zase v semifinále světového šampionátu juniorských družstev.
Ke všemu vinou poruchy automobilu nedorazil hostující Michal Dudek. Ondřej Smetana jednou zastavil vinou defektu motoru a Jaroslav Petrák píchnul pneumatiku. Přesto východočeskému družstvu chyběly k triumfu tři body. Hubert Legowik svým triumfem nad Viktorem Trofimovem v rozjezdu poslal na nejvyšší stupínek pódia domácí družstvo.
Za třetími Pardubicemi skončila Žarnovica, která rovněž musela improvizovat se sestavou. Ján Mihálik dostal nařízený odpočinek po svém pádu z Debrecenu, aby byl fit zejména před juniorským mistrovstvím Evropy. A patnáctiletý David Pacalaj nesmí v Polsku v seriálu startovat.
Marko Levišin 3, Stanislav Mělničuk 11, Viktor Trofimov 7+2, Andrej Kobrin 8
3. ZP Pardubice 26
Ondřej Smetana 11, Martin Mejtský 8, Jaroslav Petrák 7, Michal Dudek – nepřijel
4. SC Žarnovica 21
Patrik Búri 7, Jakub Valkovič 4, Martin Gavenda 6, Milen Manev 4
5. Debrecen Speedway 13
Roland Benkö 6, Peter Vida 5, Robert Szegvari 2, Sandor Konya 0
Včerejší individuální mítink se stal kořistí polských závodníků. Na pódiu stanuli Hubert Legowik, Marcel Kajzer a Bartosz Szymura. Nejlepším Čechem se stal pátý Jaroslav Petrák, ovšem při stejném bodovém zisku jako měl Ondřej Smetana, nejlepším Slovákem desátý Jakub Valkovič.
Výsledky: 1. Hubert Legowik (PL) 14, 2 Marcel Kajzer (PL) 13, 3. Bartoz Szymura (PL) 13, 4. Andrej Kobrin (UA) 11, 5. Jaroslav Petrák (CZ) 9, 6. Ondřej Smetana (CZ) 9, 7. Martin Gavenda (CZ) 8, 8. Nazar Fedorčuk (UA) 7, 9. Milen Manev (BG) 7, 10. Jakub Valkovič (SK) 6, 11. Marko Levišin (UA) 5, 12. Maksim Rozosčuk (UA) 4, 13. Martin Mejtský (CZ) 4, 14. Peter Vida (H) 4, 15. Patrik Búri (SK) 3, 16. Robert Szegvari (H) 3, 17. Sandor Konya (UA) 0, 18. Mateusz Pacek (PL) 0.
Špatný stav dráhy zabránil, aby se včera konalo extraligové utkání Czestochowa vs. Gorzow, v jehož sestavě nechyběl ani Martin Vaculík. Rovněž Eduard Krčmář se nedostal ke slovu, jelikož druholigový mítink Poznaň vs. Gniezno spláchnul déšť už po nástupu.
Divišov – 4. června
Po sobotních závodech ve Slaném měly stopětadvacítky a dvěstěpadesátky postaráno o program také v neděli v Divišově. Zatímco Pavel Kuchař v pátém díle šampionátu kolibříků zopakoval své slánské vítězné tažení, individuální Jawa Cup dvěstěpadesátek vyhrál Polák Karol Zupinski. Včerejší suveréni Jan Kvěch a Petr Chlupáč si vyskočili na nižší stupínky pódia.
Diskvalifikace berou vidinu finále A
Dle slov pořadatelů skropil nad ránem středočeský městys vydatný půlhodinový slejvák, ale dráha jakoby o něm nevěděla. K dalšímu pokračování šampionátu stopětadvacítek dorazilo jedenáct závodníků. Sebastian Kössler nakonec odjel předčasně, takže se musela přelosovat startovní čísla. Daniel Klíma nakonec místo šestky startoval se sedmičkou.
Číslo s dobrou pověstí mu ovšem moc štěstí nepřineslo. V rozjížďce s číslem sedm suverénně vedl, ovšem v předposlední zatáčce vyjel z trati a byl vyloučen. Diskvalifikací za tento přestupek jsme dnes viděli nespočet. Postihly kupříkladu Michala Bašteckého a také Jaroslava Vaníčka. Ten se v první jízdě blýsknul skvělým soubojem s Janem Jeníčkem, jemuž po dlouhém boji sebral vítězství.
V rozjížďce s číslem devět Jaroslav Vaníček vzdoroval Lukáši Vinterovi, který jej nakonec přece jen udolal. Pražanova smolná diskvalifikace za opuštění trati na závěr základní části přišla po skvělém duelu s Pavlem Kuchařem. Po žďuchačce se suverénem letošních kolibříků Jaroslav Vaníček vyhrál, avšak rozhodčí František Kalina mu posléze tři body musel odebrat.
Ve finále A dotáhl Pavel Kuchař další vítěznou sérii do maximálního konce. O společnost na stupních vítězů se mu postarali Lukáš Vinter a Jan Jeníček.
Nádherný závod nepokazilo počasí
Ve startovním poli dvěstěpadesátek chyběl oproti včerejšku Daniel Šilhán, který už ve Slaném poznal, že jeho rameno pochroumané v Teterowě ještě nesnese plnou zátěž. Nepřijel také Stefan Pongratz, jenž na závěr slánského Jawa Cupu upadl. Toho nahradil krajan Max Troidl, jehož jsme už v Čechách párkrát viděli se stopětadvacítkou.
Meteorologové slibovali déšť prakticky na celém českém území. V Divišově se začalo mračit okolo půl druhé. První větší déšť přišel po páté jízdě a asi deset minut se čekalo na další rozjížďku. Horší to bylo, když se rozpršelo v osmé jízdě.
V rozjížďce s číslem devět upadl Mathias Rex. Jezdci odjeli do depa, setmělo se, vítr kácel deštníky a popelnice. Naštěstí brzy přestalo pršet a jen okolo dvanácté z patnácti jízd trošku mrholilo.
Závod nabídl dramatickou podívanou, hodně se předjíždělo. Hned na úvod se Sebastian Blakkit dostal do čela z třetí příčky. Hned vzápětí se Petr Chlupáč a Filip Šifalda honili celá tři kola. A rozjížďka s číslem osm se stala jízdou dne, když se Milan Dobiáš a Mateusz Adamczewski čtyřikrát předjeli.
Karol Zupinski rozhodl o svém triumfu již prakticky v rozjížďce s číslem tři. Jan Kvěch sice nejlépe odstartoval, avšak na konci prvního kola ho polský závodník předjel. Situací na hrotu průběžné klasifikace míchal Mathias Rex. Odstartoval v jak na Jana Kvěcha v šesté, tak i na Karola Zupinskeho v deváté jízdě. V obou případech však dánský borec nedotáhnul své úsilí do vítězného konce.
Mistrovství republiky 125 ccm na krátké dráze:
1. Pavel Kuchař, Praha
3 3 3 3
6
18
2. Lukáš Vinter, Praha
3 3 3 2
4
15
3. Jan Jeníček, Pardubice
2 2 3 3
2
12
4. Daniel Klíma, Divišov
2 L 2 3
3
10
5. Michal Baštecký, Praha
3 3 L 3
2
11
6. Jaroslav Vaníček, Praha
3 2 2 L
1
8
7. Mateusz Lopuski, PL
1 L 3 1
3
8
8. Vojtěch Šachl, Divišov
2 3 1 L
2
8
9. Jakub Exler, Praha
1 2 2 2
1
8
10. Bruno Belan, Slaný
2 E 1 2
3
8
Poznámka: závod se konal na prostřední dráze, Sebastian Kössler nakonec do závodu nenastoupil
Kostěnice – 4. června
Pakliže kdokoliv z přítomných dnešnímu prvnímu letošnímu Srandamači Motoklubu Úhřetická Lhota směřoval své zraky k obloze, létající stroje pardubické Aviatické pouti za to mohli jen částečně. Olověně šedivé odstíny mraků neslibovali nic dobrého. Okolo jedenácté vskutku přišla dešťová sprška, která pomohla nejen obstarožní fekální vétřiesce sloužící v roli kropícího vozidla, ale především samotným oválkům. A konec konců i samotnému programu, který se odvíjel jako na drátku. Oblaka se totiž nechala vymetenou oblohou střídat jen nakrátko. Potěr se stal kořistí debutujícího Jiřího Lehkého, flat track vyhrál Aleš Plecháč, zatímco Dan Macl se konečně na svém domácím kolbišti dočkal triumfu v kategorii Speedway. Spolu s ostatními plochodrážníky si ale okamžiky slávy vychutnal jen krátce, jelikož během jejich vyhlašování se nebeská stavidla opět otevřela naplno.
Vítězství debutanta
Úderem jedenácté se naplnily předpovědi meteorologů, které varovaly před srážkami na celém území naší země. Jenže jak déšť přišel, naštěstí stejně rychle odešel. Pro Dana Macla to však byl jasný signál, aby přestal respektovat časový harmonogram.
Závod potěru tím pádem začal, už když ještě do plánovaného počátku úderem dvanácté ještě půlhodinka zbývaly. V depu bylo připraveno pět závodníků, ovšem debutant Jiří Lehký se měl s Denisou Maclovou střídat za řidítky její minikrosky.
Vytvořit rozpis se stalo takřka nadlidským úkolem. Pardubický plochodrážní nadšenec Josef Štěpánek vymyslel program na osm jízd. Na startovním roštu každé z nich pokaždé stanuli všichni, kteří měli svůj vlastní motocykl. A Jiří Lehký s Denisou Maclovou se pravidelně střídali. A aby je nehandicapoval poloviční počet jízd, do celkové klasifikace se jejich bodový zisk násobil dvěma.
K první jízdě se nedostavil Karel Matějíček. Nicméně start rozjížďky s číslem dvě již nevynechal. Poroučel se k zemi, což ostatně nebylo naposledy. Avšak jeho závodnické srdce mu velelo pokaždé vstát a pokračovat i s ohnutými řidítky. Byť se nedočkal bodů, při vyhlášení vítězů mu byly odměnou nejen tradičně štědré dary od Motoklubu, ale potlesk všech přítomných.
Předchozí Srandamače v kategorii Potěr ovládala Adéla Táborská. Svou statečnou jízdou v sedle své čtyřkolky uchvacovala i dnes, nicméně na obzoru se jí objevil zdatný konkurent, takže rozjížďku s číslem jedna dokončila za zády Jiřího Lehkého. Ten na další dvě jízdy odevzdal motocykl Denise Maclové a Adéla Táborská dvakrát dovedla svou čtyřkolky na cílovou metu jako první.
Neuvěřitelnou zápletku scénáře závodu však napsal Jiří Lehký při svém návratu na menší ovál v rozjížďce s číslem čtyři. Dokázal podjet Adélu Táborskou, avšak v zápalu boje vyjel ven z dráhy. Při Srandamačích se pravidla neberou tak striktně, takže se mohl vrátit zpátky. Dojel čtyřkolku, a když brzdila před pomalejším soupeřem o kolo nazpět, Jiří Lehký ji objel a zvítězil.
Třetí triumf si Jiří Lehký připsal hned vzápětí, když Adélu Táborskou odvedl již po startu. Vzápětí musel dvě jízdy zase vynechat, avšak zelený motocykl dovedla k vítězství Denisa Maclová. Při jejích dvou úvodních výjezdech na ovál jí o druhé místo připravil Matěj Hlačina, který v Kostěnicích na rozdíl od svého staršího bratra Jana závodil poprvé.
V šesté jízdě však Denisa Maclová vystřelila dopředu jako střela, což byl v kombinaci s počátečními trably Adély Táborské správný recept na triumf. Jenže Denisa Maclová stylem start – cíl vyhrála rovněž sedmou jízdu, v níž Adélu Táborskou zprvu zdržoval Matěj Hlačina. Než dívčina dostala svou čtyřkolku před dvišovského borce kole, končilo druhé kolo z pěti, na něž nejmladší borci závodili.
V rozjížďce s číslem osm přijel k pásce opět Jiří Lehký, aby se hned po startu ujal vlády a mohl jít na vyhlášení coby neporažený. Adéla Táborská musela znovu atakovat druhé místo Matěje Hlačiny. Vskutku se jí podařilo proniknout dopředu, čímž v celkovém součtu o dva body sebrala druhé místo Denise Maclové.
Přijezd stejně okázalý jako nečekaný
Sotva skončila závod potěru, startmaršál Jan Poříz přenesl startovací zařízení na větší z dvojice malých drah. Na rozdíl od předchozí praxe se kategorie Speedway a Flat Track měly střídat. Sotva se Daniel Plecháč vrátil z první ze svých třech vítězných rozjížděk v základní části, objevil se na ovále zelený kabriolet Opel, z něhož kufru čouhalo zadní kolo plochodrážního motocyklu.
Za volantem neseděl nikdo jiný než Vladimír Višváder. O minutku později vyložil svůj stroj s úžasným motorem BM z dílny zesnulého technického mága Alexandra Kopeckého. Na vypůjčený gril položil klobásy, které ochotně nabízel známým, které rozřehtala poznámka o rohlících ležících na zemi v autě. Že je pečivo v papírovém pytlíku, nebylo podstatné jako zjištění, že Vladimír Višváder odchodem ze závodní scény rozhodně neztratil zlaté srdce, ani svéráznou náturu.
Jenže Dan Macl kroutil hlavou, že by mohl zasáhnout s pěti ostatními borci do závodu, který si již našel svou podobu. Hlavním argumentem šéfa pořádajícího klubu bylo, že vstup Vladimíra Višvádera na scénu dnešního Srandamače byl nejen okázalý a nezapomenutelný, ale především nečekaný a neohlášený.
Martin Lehký si v závodě kategorie Speedway počínal obdobným způsobem jako prve jeho syn Jiří mezi potěrem. I když připouštěl, že za řidítky plochodrážního motocyklu seděl všehovšudy sedmkrát, vyhrál první jízdu stylem start – cíl před Stanislavem Buňkou a Michalem Krejčím. V rozjížďce s číslem dvě jej Dan Macl překonal až v nájezdu do posledního, třetího kola.
Dusno jako v peci v kombinaci s černými mraky na obzoru neslibovalo nic jiného než bouřku se slejvákem, takže se program sunul dopředu s rychlostí expresních vlaků na sousední koleji prvního železničního koridoru. Ve třetí jízdě vyhrál Dan Macl podruhé, zatímco Michal Krejčí za jeho zády podlehl Stanislavu Buňkovi. Muž, jemuž náramně sekne kombinéza po anglickém čahounovi Johnu Hartleyovi, přitom naznačil míru svých ambicí, když se v závěru dotahoval na vedoucího Dana Macla.
Prezidentův triumf
Kdo by si myslel, že Vladimír Višváder dorazil pouze, aby si ugriloval pikantní klobásky, evidentně neměl čas poznat někdejšího českého i slovenského reprezentanta. Sotva posvačil, suše Danu Maclovi oznámil, že se ve čtvrté jízdě sveze mimo soutěž.
Na startovním roštu se postavil až na pravý okraj. Legrace končila s letem pásky, protože Vladimír Višváder se na klíčový pohyb startovacího zařízení dokonale soustředil jako v letech své největší slávy, která ještě evidentně neskončila. Rázem byl v čele, kde vydržel až na začátek druhého kola. To mu spadl sekundární řetěz, protože se mu roztrhlo ložisko v náboji zadního kola.
Jak se Vladimír Višváder v Kostěnicích objevil, tak rychle zmizel. „Krásně,“ reagoval na otázku, jak se mu jelo. „Spěchám domů na MotoGP v televizi, tak to motorka zařídila za mě, abych viděl co nejvíc.“
Zbyl po něm jen opuštěný motocykl a pytlík s rohlíky. Nicméně závod v Kostěnicích pokračoval dál. Martin Lehký si druhým triumfem stylem start – cíl řekl o finále A.
Po něm začal pošilhávat také Jan Hlačina se svou dvěstěpadesátkou, když právě ve čtvrté jízdě získal skalp Michala Krejčího. Ovšem podobné ambice stále živil také Stanislav Buňka. Verdikt přinesla rozjížďka s číslem pět.
Dan Macl v ní hrál opět hlasité sólo. Stanislav Buňka odvrátil útok Jana Hlačiny, na něhož tak zbylo finále B. V něm si devítiletý potomek divišovského závodníka opět vychutnal o dvě generace staršího plochodrážního entuziastu Michala Krejčího, za nímž do Kostěnic dorazil dokonce jeho zaměstnavatel Lukáš Dryml.
A již tu bylo finále A! Dan Macl se opět mohl pyšnit nejlepším startem, leč Martinu Lehkému se evidentně zalíbilo vyhrávat. V první zatáčce se dostal dopředu, nicméně Dan Macl kontroval v nájezdu do druhého okruhu. Na pódiu Srandamačů stál již předtím, ale ještě nikdy až úplně nahoře. Pro debutanta Martina Lehkého a Stanislava Buňku šlo však v otázce stupňů vítězů o premiéru.
Ve finále A flat tracku dojel jako první do cíle Aleš Plecháč. Flat trackeři byli vyhlašováni před svými plochodrážními kolegy. To už se na Kostěnice hnala další hradba temných oblaků. Po vyhlášení kategorie Speedway z toho mračna vskutku zapršelo. Nicméně v ten okamžik už první letošní Srandamač žil jen ve vzpomínkách účastníků, kteří se už vesměs nemohou dočkat dalšího klání koncem července.
Potěr – menší dráha:
1. Jiří Lehký
MX
3 3 3 3
24
2. Adéla Táborská
čtyřkolka
2 3 3 2 2 2 2 2
18
3. Denisa Maclová
MX
1 1 3 3
16
4. Matěj Hlačina
MX
1 2 2 1 1 1 1 1
10
5. Karel Matějíček
pitbike
– F 0 0 0 0 0 F
0
Poznámka: protože se Jiří Lehký a Denisa Maclová dělili o jeden motocykl, startovali jen v polovině rozjížděk – pro kompenzaci byl jejich počet bodů násoben koeficientem dva
Speedway – větší dráha:
TOT
FIN B
FIN A
1. Dan Macl
3 3 3
9
1.
2. Martin Lehký
3 2 3
8
2.
3. Stanislav Buňka
2 2 2
6
3.
4. Jan Hlačina (250 ccm)
1 2 1
4
1.
5. Michal Krejčí
1 1 1
3
2.
Poznámka: Vladimír Višváder dorazil bez ohlášení těsně před hlavním závodem, do něhož už nebyl připuštěn – nastoupil však mimo soutěž do rozjížďky s číslem čtyři, z níž odstoupil pro poruchu motocyklu
St. Macaire – 3. června
Druhé semifinále mistrovství Evropy na travnaté dráze se včera v noci stalo kořistí anglických závodníků. Bez porážky závodem prošel Andy Appleton, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Edward Kennett a Paul Hurry. Josef Franc postoupil do finále díky pátému místu, ovšem Hynek Štichauer zůstal vyřazen. Na startu finále B se spadl řetěz, což Pardubičana srazilo na desátou příčku.
„Závody byly stará škola travnatý dráhy,“ komentoval závod Zdeněk Schneiderwind, který opět doprovázel Josefa France. „Důkazem jsou výsledky a při pohledu na jízdu suverénního Andy Appletona si představuju, že jede Simon Wigg. Další dvě místa pro Angličany, to mi taky rozum nebere. To je zase příklad, když děláš, co tě baví a naplňuje, dokážeš neskutečný věci. Hynka je velká škoda, protože jel hodně dobře a poslední by v béčku určitě neskončil.“
Slaný – 3. června
Po triumfu na travnaté dráze v Bielefeldu minulou neděli se pražský tandem Petr Chlupáč a Jan Kvěch postavil na nejvyšší stupeň pódia rovněž při dnešním prvním z víkendových závodů Jawa Cup dvěstěpadesátek. Doprovodný mistrovský závod stopětadvacítek vyhrál Pavel Kuchař. Jeho největší rival Filip Šifalda však měl při vzájemné konfrontaci pech, když mu spadl řetěz. V rozjezdu s Danielem Klímou si však chabařovický závodník dokázal zajistit třetí příčku za svým klubovým kolegou Milanem Dobiášem.
Češi jako v Bielefeldu
Ještě předevčírem chyběl ve startovní listině Jawa Cupu jeden tandem. Nicméně do dneška se Martinu Málkovi podařilo zajistit Němku Alexandru Schauer se svým krajanem Stefan Pongratzem, kteří spolu dali dohromady šestou dvojici. Ke slovu se tak dostal rozpis známý z Memoriálu Antonína Vildeho, byť finálová rozjížďka se v něm škrtala už předem.
Mezi jízdy dvěstěpadesátek byl vetknut první závod klasického českého šampionátu stopětadvacítek. V něm startovali také Milan Dobiáš a Filip Šifalda, kteří spolu vytvořili chabařovický tým pro Jawa Cup. Hned v rozjížďce s číslem jedna je rozpis poslal proti Petru Chlupáčovi s Janem Kvěchem. A ti splnili úlohu favorita, do níž je pasovalo mimo jiné necelý týden staré vítězství v Bielefeldu.
Filip Šifalda se v první zatáčce pokusil zaútočit na oba Pražany, nicméně oni jej odrazili a rozehráli závod sedmibodovým maximem. V tomto ohledu je v rychlém sledu napodobili Poláci Karol Zupinski a Filip Nizgorski ve druhé a Dánové Mathias Rex a Sebastian Blakkit ve třetí jízdě.
V rozjížďce s číslem pět Dánové odvedli Chabařovičany a ujali se vedení v průběžné klasifikaci. Předtím ve čtvrté jízdě totiž Karol Zupinski středem první zatáčky rozdělil Jana Kvěcha s Petrem Chlupáčem. Pražany čekala delší závodní přestávka. Toruň mezitím inkasovala další maximum na úkor Chabařovic. A Dánsko vyjelo stejný výsledek s Mateuszem Adamczewskim a Danielem Šilhánem, jehož ještě trápilo pochroumané rameno z pouťáku v Teterowě.
Rozjížďka s číslem devět zažila maximální triumf Jana Kvěcha a Petra Chlupáče hned dvakrát. Pražané suverénně vedli před Němcem a Němkou, když se Stefan Pongratz ve třetím okruhu přetočil ve druhé zatáčce a upadl. Zatímco prve vyloučený borec odstartoval mezi oběma Čechy, při repete se Alexandra Schauerová stala snadnou kořistí.
Stefan Pongratz se měl na zemi ocitnout ještě jednou. Avšak jeho pád v rozjížďce s číslem třináct přitáhl více pozornosti nejen proto, že jej vyřadil ze startovní listiny zítřejšího pokračování v Divišově. Filip Šifalda se s ním pral o vítězství a ve druhém kole jej podjížděl v úvodním oblouku, když se Stefan Pongratz poroučel k zemi. A verdikt Františka Kaliny vyloučit Filipa Šifaldu se v chabařovických boxech setkal s vlnou nevole.
Ale zpátky k boji o stupně vítězů. V rozjížďce s číslem jedenáct Sebastian Blakkit kvůli technické poruše dojel jen k první zatáčce. Jeho krajan Mathias Rex v první zatáčce druhého kola poslal za svá záda Petra Chlupáče, ovšem vedoucího Jana Kvěcha neohrozil. Byť hned vzápětí Toruň zajela maximum s Toruní, pražský tandem měl na ni stále dva body k dobru.
V rozjížďce s číslem čtrnáct mohli Pražané slavit triumf. Jan Kvěch rychle zamířil za svým pátým vítězstvím s Petrem Chlupáčem za sebou, když na hlavu poraženými se nyní stali Mateusz Adamczewski a Daniel Šilhán. Duel o druhou příčku rozhodnul defekt Mathiase Rexe na startu patnácté jízdě. Sebastian Blakkit sice dorazil do cíle mezi Karolem Zupinskim a Filipem Nizgorskim, jenže Poláci dali v konečném součtu dohromady o tři body navíc.
Pokračování smůly Filipa Šifaldy
Když deště zkraje dubna fatálně poničily svítkovský ovál, spolu s přeborem padl i úvodní závod mistrovství republiky stopětadvacítek. Jejich šampionát nezačal ani na konci čtvrtého měsíce, kdy se dnešní mítink měl pořádat původně. A tak nejstarší seriál kolibříků u nás odstartoval až těsně před Jawa Cupem.
Z úvodní jízdy se jako vítěz vrátil Filip Šifalda. Hned na to užuž Pavla Kuchaře polykala vrata depa, když se vítěz dopoledního poháru přece jen otočil a dojel na rošt. Závodníkův otec Pavel naštěstí mohl informovat, že nešlo o žádné technické patálie, ale o pouhé nedorozumění, kdy si jeho syn myslel, že v rozjížďce s číslem dvě nemá startovat.
Dravý buldozer triumfů na malých oválech se rychle jak řádit i na klasické dráze. Odstartoval hned za Lukášem Vinterem, avšak v první zatáčce jej objel Daniel Klíma. Nicméně přišlo druhé kolo a v jeho druhém oblouku se Pavel Kuchař dostal na druhé místo. V následující zatáčce předčil také vedoucího Lukáše Vintera, který záhy odstoupil kvůli problémům se zády.
Na seznam vítězů se záhy zapsal i Milan Dobiáš, když opanoval třetí jízdu. Stejně jako Filip Šifalda startoval v obou dnešních závodech. A v rozjížďce s číslem třináct čtvrtlitrového Jawa Cupu jej zachránil dědeček Milan Línek, když mu přímo na startovním roštu vyměnil vestu s číslem devět kolibřího závodu za správnou trojku.
V rozjížďce s číslem čtyři měl Milan Dobiáš nejlepší start, avšak v prvním výjezdu jej na čele zprava vystřídal Pavel Kuchař. Závod měl dva suverény, když Filip Šifalda dovedl do cíle rozjížďky s číslem šest Bruno Belana. Oba vedoucí borci dokázali na své konto přidat další trojku rovněž ve třetí sérii.
Daniel Klíma jel sice v osmé jízdě první, nicméně Pavel Kuchař ho předčil v úvodní jízdě druhého kola. Hned vzápětí Filip Šifalda porazil Milana Dobiáše. Verdikt o vítězství musel padnout v závěrečné rozjížďce s číslem dvanáct, na jejímž startovním roštu stanuli oba neporažení suveréni.
Jenže očekávané drama se proměnilo v tragédii jednoho herce! Filipu Šifaldovi spadl řetěz a s hlavou v dlaních ani neviděl, jak Pavel Kuchař vůbec poprvé dnes vítězí stylem start – cíl. Pražana samozřejmě čekal nejvyšší stupeň pódia. Triumfem v jedenácté jízdě si druhou příčku pojistil Milan Dobiáš.
Filip Šifalda skončil závod s devíti body. Na stejnou hranici se především díky sólu z páté jízdy dostal také Daniel Klíma, o němž již nyní můžeme směle hovořit jako o objevu letošní sezóny. Ke slovu přišel rozjezd, v němž měl chabařovický borec navrch již prakticky s letem pásky.
Hlasy z depa
„Dobrý, určitě,“ pochvaloval si neporažený Jan Kvěch. „Hezká dráha, vždycky se mi poved‘ start. Nebylo, co řešit. Laborovali jsme s převodem, pak jsme to ale vyladili.“
„je to zásluha Honzy,“ zůstával Petr Chlupáč při hodnocení pražského vítězství skromný. „Motorka mi nejela, proč, to se dozvíme, až to rozebereme v Jawě. Celý závody byly takový neslaný, nemastný.“
„Kdo by nebyl nasranej‘?!“ vracel se Filip Šifalda ještě ke své závěrečné diskvalifikaci. „Ten pád nebyla moje vina. Ale užil jsem si to. Skákal jsem ze stopětadvacítky na dvěstěpadesátku, v půlce závodu už mě bolely ruce, jezdil jsem jízdu za jízdou.“
„Náročný na ruce,“ popisoval Milan Dobiáš, co obnášelo střídání strojů dvou kubatur. „Bolej‘ mě i nohy, skákal jsem z jedný motorky na druhou. Možná budu jezdit ještě mistrák stopětadvacítek na krátký dráze, ale Mini Cup už ne.“
„Bylo to blbý, bolelo mě to rameno,“ posteskl si Daniel Šilhán nad svým handicapem. „Vždycky to vydrželo dvě kola, pak jsem přestal jet. Nic víc k tomu nemůžu říct.“
1. AK Markéta Praha
33
Patr Chlupáč
3 2 3 2 3
13(3)
Jan Kvěch
4 4 4 4 4
20
2. Toruň
30
Filip Nizgorski
3 0 4 4 2
13(1)
Karol Zupinski
4 3 3 3 4
17(2)
3. Dánsko
27
Sebastian Blakkit
3 4 4 E 3
14(1)
Mathias Rex
4 3 3 3 E
13(2)
4. SC Chabařovice
16
Milan Dobiáš
0 0 0 2 4
6
Filip Šifalda
2 2 2 4 U
10
5. AK Divišov
14
Daniel Šilhán
0 2 0 0 0
2(1)
Mateusz Adamczewski, PL
2 3 2 3 2
12
6. Německo
13
Alexandra Schauer
0 0 2 0 3
5
Stefan Pongratz
2 4 X 2 F/R
8
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Pavel Kuchař, Praha
3 3 3 3
12
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
3 2 2 3
10
3. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 E
9+3
4. Daniel Klíma, Divišov
2 3 2 2
9+2
5. Michal Baštecký, Praha
2 1 3 2
8
6. Jaroslav Vaníček, Praha
2 0 2 3
7
7. Bruno Thomas, D
1 2 1 2
6
8. Bruno Belan, Slaný
0 2 1 1
4
9. Jakub Exler, Praha
0 1 0 0
1
10. Manuel Rau, D
1 0 0 0
1
11. Lukáš Vinter, Praha
1 – – –
1
Foto: Antonín Škach, Jiřina Šifaldová a Marek Helt
Slaný – 3. června
Teprve při dvou závodech před čtrnácti dny nestál Pavel Kuchař na nejvyšším stupínku stopětadvacítek. Nicméně v dnešním čtvrtém pokračování seriálu PRO-TEC SPeedway Mini Cup se sem vrátil s plnou parádou. Po čtyřech vítězstvích v základní části opanoval také finále A, jehož cílem projel před Lukášem Vinterem a Michalem Bašteckým.
Opozdilci nafouknuli startovní listinu
Vůbec poprvé se v rámci slánské tréninkové akademie závodilo. Dnešek byl původně vyhrazen pro tréninkový camp, ovšem přesunutí víkendu nižších kubatur z uplakaného konce dubna, mu dodala kolegu v podobně pátého dějství PRO-TEC Speedway Mini Cupu. V improvizovaném depu, které již loni našlo azyl na velké dráze, se sešlo dvanáct závodníků.
Slánští pořadatelé již rozdali tabulky s rozpisem jízd, když se na vrcholu asfaltky spouštějící se dravě dolů z kopce v ústrety plechové bráně boxů, v rychlém sledu za sebou objevily dvě dodávky. Příjezdem Jaroslava Vaníčka a Vojtěcha Šachla dostal závod čtrnáct účastníků.
Oproti mistrovským kláním poněkud volnější filozofie pohárového zápolení kolibříků pochopitelně velela pustit oba opozdilce do závody i za cenu změny rozpisu. Ten se evidentně nedostal ke všem statujícím, protože Bruno Belan měl ještě dvakrát způsobit rozruch, když se objevil jako pátý závodník na startovním roštu.
Domácí blonďák chtěl pochopitelně navázat na pódiové umístění, které na malém oválu ve Slaném inkasoval před třemi týdny při mistrovství republiky. Jenže nyní se evidentně nedostal do správné konstelace hvězd. V rozjížďce s číslem čtyři totiž ani nestačil zahnout v první zatáčce, protože mu spadl řetěz.
Pro triumf se tak natáhnul Jaroslav Vaníček, který odvedl Vojtěcha Šachla. Spolu s ním dokázali v úvodní sérii vyhrát postupně za sebou Michal Baštecký, Polák Mateusz Lopuski, Lukáš Vinter a Pavel Kuchař, přičemž jejich vítězství spojuje rovněž styl start – cíl.
Vezmeme-li strohý zápis z program detailnějším pohledem, Michal Baštecký otevřel závod skvělým startem v rozjížďce s číslem jedna. Dravý Sebastian Kössler se v první zatáčce dokázal natlačit pouze před Daniela Klímu. Polský závodník musel startovat dvakrát, protože v první zatáčce druhé jízdy upadl chabařovický benjamínek David Gacksch. Také před Lukášem Vinterem letěla páska dvakrát, když se Bruno Thomas v úvodním výjezdu skácel rovnou před Jakubem Exlerem.
Jejich kolize vypadala vskutku hrozivě, nicméně oba dokázali naštěstí odejít po svých. Úlohy rozhodčího se ujal Luboš Tomíček, který k velké nelibosti Němcových rodičů Bruno Thomase diskvalifikoval. Posléze v rozjížďce s číslem čtyři úřadoval Pavel Kuchař, který jako první dokázal své vítězství zopakovat taktéž po přestávce. V rozjížďce s číslem šest změřil nejen Adama Nejezchleba, nýbrž přestřihnul vítěznou šňůru Michala Bašteckého.
Druhý triumf v řadě zaznamenal rovněž Lukáš Vinter. Hravě se dostal do čela osmé jízdy, v níž Sebastian Kössler nakonec připravil o druhé místo Jaroslava Vaníčka. Triumvirát neporažených závodníků po třech sériích uzavřel Mateusz Lopuski dominující rozjížďce s číslem devět.
O obsazení áčka se žádné diskuse nevedly
Na rozdíl od jiných podniků stopětadvacítek se dnes žádná velká bitva o postup do finále A nerozpoutala. Pavel Kuchař měl vcelku příznivý los a při svém umění neměl žádné velké potíže zkompletovat dvanáctibodové maximum. Rozjížďku s číslem dvanáct ovládl stylem start – cíl. A stejně se mu vedlo také v osmé jízdě, kde hned po startu zkrotil dravého Sebastiana Kösslera.
V základní části se Pavel Kuchař nepotkal s Lukášem Vinterem, který si počínal neméně suverénně, takže se i on ozdobil dvanácti body. Ve čtrnácté jízdě rychle zmizel z dohledu Mateusze Lopuskeho, jemuž navíc ve druhé zatáčce sebral Jaroslav Vaníček i druhé místo. Na závěr Lukáš Vinter naplno zaúřadoval v rozjížďce s číslem šestnáct.
Dnešní závod dal opět pádný důkaz, že při současné vyrovnanosti závodního pole kolibříků, užívaný rozpis na malých drahách jen stěží pustí do finále A kohokoliv, kdo v základní části ztratí více než jediný bod. Křiklavým příkladem by mohl sloužit právě Mateusz Lopuski. V sedmnácté jízdě se vrátil na vítěznou cestu, nicméně deset bodů bylo málo.
O třetí post na startovním roštu áčka totiž usiloval Michal Baštecký, o jehož prohře s Pavlem Kuchařem již byla řeč. V jedenácté jízdě změřil Vojtěcha Šachla a Manuela Rau, nicméně potřeboval vyjet tři body ještě jednou v rozjížďce s číslem dvacet. Spolu s ním však přijeli na rošt Jaroslav Vaníček, jenž potkával prakticky jen samé favority, a Bruno Belan, který po úvodní smůle s řetězem měl toho k nápravě ještě více.
O kolik toho slánský závodník ve své úvodní jízdě přišel, viděli všichni již ve druhé sérii. V rozjížďce s číslem sedm vypálil jako raketa. Jenže Daniel Klíma za sebe rychle odsunul Jakuba Exlera a na protilehlé rovince převzal vedení. Bruno Belan kontroval spodní stranou druhé zatáčky. Divišovský závodník se nevzdal, jenže jeho slibný útok na sklonku třetího okruhu ukončil vytržený vypínač zapalování.
Daniel Klíma jej bleskově dal nazpět, aniž by se nechal ohrozit od Jakuba Exlera. Mohl však zapomenout na stíhání Bruno Belana, který posléze vyhrál ještě v patnácté jízdě. Na start rozjížďky s číslem dvacet dorazil s dvaceti body. V ní měl ovšem první housle hrát Michal Baštecký.
Bruno Belan jej sice v prvním výjezdu objel, avšak Pražan v milíkovských barvách si hlídal vnitřní stoup, kudy se hned v nájezdu do druhé zatáčky vrátil nazpět. V poslední zatáčce se Bruno Belan přetočil a Jaroslav Vaníček se mu už nestačil vyhnout. Luboš Tomíček vyřešil kolizi diskvalifikací domácího borce, zatímco Pražanovi přidělil dva technické body.
Finálový pořad rozehrál Bruno Thomas, jenž v éčku sebral vítězství Jakubu Exlerovi. Vzápětí Adam Nejezchleba porazil Davida Gacksche a Manuela Rau. Smolař Bruno Belan ve finále C objel v úvodním oblouku Jaroslava Vaníčka. Béčko se stalo kořistí lepšícího se Daniela Klímy, který záhy předčil Mateusze Lopuskeho, zatímco Sebastian Kössler zůstal vinou poruchy stát již v úvodním nájezdu.
A konečně přišlo finále A! Dopředu vyrazil Lukáš Vinter. Jenže Pavel Kuchař neměl vůbec náladu otáčet kormidlem k pohře. Od půlky první zatáčky byl znovu dominantním pánem situace, aby umocnil postavení leadera aktuální klasifikace. Lukáš Vinter projel metou jako druhý před Michalem Bašteckým, jemuž se evidentně na pódiu líbí.