Matěj Kůs se Na Poříčí šířil přesvědčivě o svých smělých plánech

Praha – 7. března
Dnes si můžeme být jistí, že barokní astronom Johannes Kepler neměl schopnosti vyčíst budoucnost z hvězd, ale pouze mistrovsky fabuloval z přediva získaných informací. Každopádně generalissimus Albrecht z Valdštejna, jemuž jen uherská nemoc alias syfilis zabránila v rozumnějším uvažování při ovlivňování běhu českých dějin, si jím sestavený horoskop nemohl vynachválit. Stejně věrohodně jako dvorský astrolog v sedmnáctém století si na své vlastní tiskové konferenci včera počínal Matěj Kůs. Okolnosti, jež mu astrální tělesa poskládala na prahu letošní sezóny, se zdají být příznivě nakloněny jeho velkorysým ambicím. Při svém útoku na postavení Václava Milíka ovšem Pražan nebude spoléhat na pomoc žádných bájných Titánů, ale také hmatatelného titanu.

 

Sázka na náročnou dráhu se nakonec vyplatila

Moderátor Roman Hájek se dostal ke slovu prakticky jen v úvodu
Moderátor Roman Hájek se dostal ke slovu prakticky jen v úvodu

Německý učenec působil na Hradčanech, zatímco Matěj Kůs si pro svoji vůbec první tiskovou konferenci vybral pražskou ulici Na Poříčí. Prostory mu nabídl jeden z jeho sponzorů, Safe 24, a nutno konstatovat, že prostředí bylo více než nádherné. Moderátor Roman Hájek postupně představil sebe, pražského trenéra Tomáše Topinku a mechanika Milana Mihuleho, kteří zasedli na čestná místa u stolu před komfortními křesílky s novináři. Nicméně nejdelší řeč držel samozřejmě Matěj Kůs osobně.

„Ještě nikdy jsem individuálně tiskovku neudělal, byl jsem jen součástí tiskovek týmů,“ ujal se slova pražský závodník. V nové úloze se však záhy cítil jako ryba ve vodě, stejně jako za řidítky plochodrážních motocyklů, z nichž dva se krásně vyjímaly v hale provozovatele bezpečnostních schránek.

Příběh, kterak se Matěj Kůs nakonec vyšvihnul v Plzni na mistrovské pódium, je stále atraktivní
Příběh, kterak se Matěj Kůs nakonec vyšvihnul v Plzni na mistrovské pódium, je stále atraktivní

„Vždy po sezóně říkám, že doufám, že ta další sezóna bude lehčí, ale s každou další odjetou mi připadají těžší a těžší,“ začal bilancovat, přičemž se vrátil až k září 2015. „Ve Scunthorpe jsem měl otřes mozku a navíc mi ještě v zimě museli operovat kýlu. To mi zkomplikovalo přípravu, navíc jsem přecházel z Redcaru do Newcastlu a transfer se doladil až tejden před začátkem sezóny.“

Své působení v Newcastle bral jako odrazový můstek do vyšších pater výsledkových listin. „Je to technická dráha,“ rozhovořil se. „Byla to výzva. V prvním závodě mi vypadlo rameno a ještě v červnu jsem si myslel, že nebude co slavit. Nakonec se to obrátilo díky zarputilosti a lidem, co mám kolem sebe. Nakonec to byla statisticky nejlepší sezóna.  A že mělo smysl jít do Newcastlu, se potvrdilo při posledním závodě mistrovství republiky v Plzni.“

 

Hvězdy se staví do příznivé konstelace

Milan Mihule, Tomáš Topinka a Matěj Kůs jsou vystaveni pohledům zvědavých žurnalistů
Milan Mihule, Tomáš Topinka a Matěj Kůs jsou vystaveni pohledům zvědavých žurnalistů

K úspěchu na ploché dráze je zapotřebí mnohem více, než co nejrychleji obkroužit čtyři kola. V banku leží samozřejmě i kvalitní technika, poctivá fyzická příprava, skvěle organizovaná logistika. A v neposlední řadě také úsměv Štěstěny. Johannes Kepler zemřel již před takřka čtyřmi staletími, takže nám nepoví, zda se hvězdy v horoskopu Matěje Kůse začaly stavět do správně konstelace právě v červnu. Každopádně pozvánka od Milana Špinky do sestavy českého nároďáku pro světový pohár přinesla impuls v pravý čas.

„Posunul jsem se i po technický stránce,“ vystačil si Matěj Kůs i bez map hvězdné oblohy. „Díky povolání do světovýho poháru jsem oslovil Briana Kargera, protože jsem si říkal, že na Vojens mi nikdo jinej‘ nepřipraví motor líp. I jemu můžu vděčit, jak se sezóna začala vyvíjet. Není to jen o jednom člověku, jsou to ozubený kola, co do sebe musí zapadnout.  A nám se nic neulomilo, což je práce i Milana a Martina Kurze, co se stará o sponzory.“

Pakliže mohl Matěj Kůs v posledních sezónách něčeho želet, jsou to jeho výsledky v reprezentační vestě. „Mistrovství světa a Evropy mi nevyšlo, vždy jsem odjel do Anglie a neměl čas trénovat na motorkách,“ souhlasil, přičemž jedním dechem naznačil své záměry na obrat. „Ale letos jsme na tom celou zimu pracovali.“

Po úspěšné kampani v Anglii se nevešel do sestavy Newcastle, protože promotéři na své posezónní konferenci změnili pravidla. Newcastle se v konečné fázi rozhodoval mezi ním a Ludvigem Lindgrenem. Přednost pochopitelně dostal Švéd, jenž si v průběhu let vypracoval nejen postavení kapitána a ikony, ale především solidní sponzorské zázemí.

Pozvánka do národního týmu se ukázala jako šťastná okolnost
Pozvánka do národního týmu se ukázala jako šťastná okolnost

„Měl jsem čtyři nabídky,“ připustil pražský závodník, že se navzdory okolnostem neocitnul v otázce britské ligy s prázdnýma rukama. „Do dvou jsem se nevešel a se dvěma jsem se nedohod‘ na podmínkách. Váhal jsem, jestli vzít klub za každou cenu, ale začalo mi to zapadat do sebe.“

A tak člověku na mysl přišla opět astrologie! „Pochopil jsem to jako znamení,“ usmíval se Matěj Kůs. „Zastavil jsem se a pořádně se připravil fyzicky. A motorky mám takový, že jsem s podobnejma nedisponoval ani v nejlepších letech.“

Nicméně třetí muž loňského šampionátu republiky přece jen ovládá podstatně lépe plochodrážní řemeslo, než čtení budoucnosti z postavení hvězd. „Jestli to zastavit se, uklidnit se a trénovat bylo správný znamení, se uvidí,“ nechtěl se Matěj Kůs stylizovat do role přesvědčivého Keplera. „Ale když se zamyslím, vždy když jsem v Anglii nebylo, byl start do sezóny lepší. A nečekali jsme s přípravou do prosince, jak se do dělá. Hned na konci sezóny jsme se začali připravovat. S Milanem jsme strávili hodně času v garáži a s Tomášem Topinkou dělali fyzickou přípravu.“

 

Pevná pozice obou nohou na zemi nebrání stavět ambiciózní cíle

Matěj Kůs prezentoval své ambiciózní cíle pro nadcházející sezónu
Matěj Kůs prezentoval své ambiciózní cíle pro nadcházející sezónu

Žádné zranění. Tahle dvě slova stála na začátku části tiskové informace na začátku rubriky nadepsané Cíle 2017. Jejich důležitost umocňoval nejen vyšší font jejích kapitálek, ale i podržení. Teprve pod ní stály informace o touze mít anglický average vyšší než 8,5 bodu na závod a polský více než 2,0 na jízdu. Následoval zisk titulu mistra republiky, divoká karta na pražskou velkou cenu, místo v nároďáku a postup do evropského challenge.

„Někdo si staví cíle,“ filozofoval Matěj Kůs nad svými letošními aspiracemi. „Každej‘ má úplně jinej‘ přístup a já si až předevčírem uvědomil, jakej‘ bič bych si na sebe uplet’, kdybych tady kecal kecy v kleci a stavěl si velikánský cíle. Chtěl jsem si povídat hodně diplomaticky, než abych na sebe vyvíjel tlak. Včera večer jsem si to rozmyslel, už mi není osmnáct, byl jsem nahoře, byl jsem dole.“

Přesto svá očekávání, která rozhodně nejsou malá, zveřejnil. „Venca u nás nastavil světovou úroveň,“ dal Matěj Kůs jasně na srozuměnou, že stojí pevně na nohou a uvědomuje si, jak jsou rozdané karty. „Jsem na něj hodně rád a přál bych si, abych jich u nás bylo dvacet. Ale já vím, že na to mám a chci bejt‘ mistr republiky.“

Jedno staré české úsloví operuje se skutečností, že prosté chtít neznamená automaticky mít. „Nedělám nic na půl a jdu do toho na maximum,“ dal Matěj Kůs včera jasně najevo, že ve svých osmadvaceti letech už platnost této věty dávno ověřil svou závodnickou praxí. „Pomalejší než loni nebudu. Pomalejší než loni určitě nebudu. Můžu bejt‘ jen rychlejší, a pokud nezrychlí Václav, předvedeme suprový závody.“

Matěj Kůs věří, že bude předvádět vyrovnané souboje s Václavem Milíkem
Matěj Kůs věří, že bude předvádět vyrovnané souboje s Václavem Milíkem

Vedle návratu na český trůn po sedmi letech jsou v seznamu cílů ještě další ambiciózní záměry. „Co se týče mistrovství republiky, světa a Evropy, chci se na to soustředit, abych zajel výsledek,“ neztrácel Matěj Kůs odhodlání. „Rád bych vyvrátil mýtus, že jsem závodník, co zmizí na jaře do Anglie a jen sem tam se vrátí.“

A jak lze potom rozumět záměru zvýšit si britský average? „Posledních šest let byla Anglie pro mě hlavní chleba,“ jal se Matěj Kůs řešit onen antagonismus. „Je mi tam dobře, líbí se mi kultura lidí a závodění. Zkrátka a dobře jsem se tam našel a neumím si představit závodění bez britské ligy.“

Proč její úvod se letos obejde bez Matěje Kůse, jsme se už dozvěděli. „Nemám pochyb, že kontrakt v Anglii dostanu,“ neztrácel pražský závodník optimismus. „Dopisuju si asi s pěti lidma, budu rád, když se tam vrátím, ale ne na úkor, že se někdo zraní. Včera si mi ozval jeden klubu, ať se prvního dubna předvedu na závodech, ale to už budu mít závody v Gniezně a nechci rušit své slovo. Když se do Anglie vlezu začátkem května, bude to ideální.“

 

Titan pomáhá líčit past na Václava Milíka

Motocykly se daly obdivovat pouze ve smontovaném stavu
Motocykly se daly obdivovat pouze ve smontovaném stavu

Záměr Matěje Kůse svádět dramatické souboje s Václavem Milíkem se na přetřes včerejší tiskové konference již dostal. Stejně tak, že pražský závodník má za sebou zimní přestávku vyplněnou poctivou prací. Nakonec nastal čas podívat se na dva krasavce stojící po obou stranách čestného stolku, kteří toho v průběhu dopoledne řekli ještě méně než Milan Mihule s Tomášem Topinkou.

„Máme připravenejch‘ pět motorek, z toho tři mají titanový motory a jsou o čtyři kila lehčí,“ prezentoval je samotný závodník, který se v jejich sedle českému publiku představí poprvé druhou dubnovou sobotu při Prague Open. Pražský mítink, jenž výboru pražského klubu pomáhá ujasnit si kandidáty na divokou kartu pro jejich velkou cenu, je již stal klasickým začátkem domácí sezóny. A protože Matěj Kůs cílí na startovní číslo šestnáct, nemůže pochopitelně chybět.

„Na motorkách zůstaly z loňska jen maličkosti,“ pokračoval Matěj Kůs v popisu svého strojového parku. „Není to o tom, jak to vypadá, ale pro mě mít hezký motorky je alfa a omega. A já nejsem žádnej‘ šmudla.“

Matěj Kůs se chce vrátit do SGP České republiky, přičemž osmnáctka jako před deseti lety je mu pochopitelně málo
Matěj Kůs se chce vrátit do SGP České republiky, přičemž osmnáctka jako před deseti lety je mu pochopitelně málo

Pohledem na dvojici svých speciálů Matěj Kůs jako by svléknul roucho astrologa a oblékl si filozofický plášť. „Čím víc cestuješ, zjišťuješ, že jsi nikde nebyl,“ zamýšlel se nad otázkou z pléna žurnalistů, zda si doopravdy tolik věří proti Václavu Milíkovi. „Čím víc jsi vzdělanější, víš, že nic nevíš. A čím víc závodíš, tím víc víš, že každej‘ je porazitelnej‘.“

Takže titanové díly v útrobách Pražanových GM jsou oním klíčovým faktorem, díky nimž má sklapnout past na fenomenálního Pardubičana? „Titan má i Václav,“ neskrýval Matěj Kůs. „Je to pro mě další krůček, jak se posunout dál. Nemám nic, co by Václav neměl. Ale mám, co jsem neměl loni.“

Díky šalamounské odpovědi zůstávají detaily o titanových komponentech v trojici motorů tajemstvím Pražana a jeho tunera Briana Kargera. Pokud ovšem Milan Mihule tvrdil pravdu, že ani on o tom nemá sebemenší tušení. Kdyby lhal, činil by tak ovšem s rutinou zkušeného politika na předvolebním mítinku.

U stolečku s chutnými sendviči se nakonec neobjevil ani Johaness Kepler, jehož Valdštejnův horoskop vyšel mistrovsky, ani nikdo z jeho následovníků. Abychom si prohlédli hvězdy z laického pohledu, bylo ještě příliš málo hodin. Podrobnosti o pohonných agregátech Matěj Kůs neprozradil, ovšem jak mu to půjde na oválech zjistíme v nové sezóně rychle sami. Rozhodně se máme na co těšit!

4

Foto: Antonín Škach, ilustrační: Pavel Fišer, Mirek Horáček a Petr Makušev

Lukáš Hutla nechce spoléhat pouze na ruce boží

Přelouč – 7. března
Na rok zmizel na Novém Zélandu. Když mu skončila pracovní smlouva, splnil si pár rybářských snů. A během zimy začal za řidítky ohřebovaného speciálu předvádět neuvěřitelné kousky. Sotva Jan Klatovský zmizel ve východních dálavách, na zamrzlých hladinách českých vodních ploch ani jednou před ním šachovnicová vlajka nevítala v cíli nikoho jiného. Skvělá série pokračovala šestým místem v mistrovství Evropy v Ufě. Lukáš Hutla se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že také v Inzellu nechce být s českým nároďákem jen do počtu.

 

Střela po tvrdém přistání na větřkovickém ledu míří opět do oblak

Po soběslavské korunovaci se Lukáš Hutla vydal na evropský šampionát do Ufy
Po soběslavské korunovaci se Lukáš Hutla vydal na evropský šampionát do Ufy

Nominaci na mistrovství Evropy určilo pořadí v průběžné klasifikaci po úvodních dvou závodech šampionátu republiky. V Opatovicích nad Labem se Lukáš Hutla musel ve finálové jízdě sbírat z ledu, pódium mu uniklo, ale po Janu Klatovském dal dohromady nejvíce bodů. Nazítří v Kopřivnici válčil spíše s haprující přední vidlicí než se soupeři. Vracel se domů opět bez vavřínů, nicméně coby třetí muž aktuální klasifikace. Jediný závodník, jehož během obou mítinků neporazil, byl Jan Klatovský.

„Pozávodit Honzu Klatovského?“ zamýšlí se Lukáš Hutla. „No, věděl jsem, že na něj možná mám, ale zkušenosti a počet závodů v Grand Prix, co má Honza najeto… Ale chtěl jsem ho každopádně potrápit víc. Po Kopřivnici jsem věděl, že Honza Evropu nepojede, takže mi třetí místo celkově stačilo, ale na Evropu jsem v tu chvíli neměl ani pomyšlení. Spíš co udělat na příští závody jinak. Nejlepší řešení bylo následující osedlat rezervní stroj s doté doby mnou moc nevyzkoušenými vidlicemi, s těmi starými nebyl dva roky problém, ale všechno jednou končí. Doufal jsem, že mě druhá motorka vysvobodí ze spárů smůly. Asi jako testovací víkend u Tondy Klatovského, kde jsem byl jako střela oproti ostatním a člověku to stoupne do hlavy a myslí si, že je mistr světa, ale potom na závodech mě najednou ostatní začali porážet, problémy s technikou jedno s druhým se začalo nabalovat a finále byla Kopřivnice, tam mi zase pěkně sklaplo. Snažím se vždy zachovat úsměv na tváři, ale v ten moment jsem přistál zpět na hodně tvrdé zemi… A doufal, že bude líp.“

V Ufě se opět jelo o mistra ledařskéEvropy
V Ufě se opět jelo o mistra ledařskéEvropy

Každopádně již další týden byl Lukáš Hutla vicemistrem českých ledů, když dominoval holickému závodu. Nominace na mistrovství Evropy byla stejně již v kapse. Česká sezóna pokračovala mistrovstvím družstev, v němž neprohrál ani v jediné jízdě v během závodů v Chrastné, Račicích, Mělicích a Soběslavi. Tvrdé přistání na kopřivnickém ledu se v té chvíli muselo zdát vzdálené stejně jako neolit.
„Další víkendy se už začalo dařit a vyhrávat,“ říká Lukáš Hutla. „Samozřejmě tu už Honza nebyl, ale opět jsem nabral  chuť závodit a jít do toho po hlavě. Některé rozjížďky byly už skoro ztracené, ale říkal jsem si, že když už mám takovou šňůru výher, tak to prostě musím dát.“

 

Ne každý Rus jezdí jako Krasnikov

Na ruských cestách se dá narazit na ledacos
Na ruských cestách se dá narazit na ledacos

V Soběslavi mu s otcem Radkem nasadili mistrovskou korunu králů českých ledů, kterou na chvíli půjčil dědečkovi Václavovi. Následoval týden volna vyplněný jen akcí pro sponzory a přátele v Mělicích. A pak už se cestovalo do daleké Ufy.

„V Mělicích jsem vyzkoušel novou kombinézu, helmu, nový motor a půjčený nový karburátor od Honzy Peciny, vše bylo ok, připraveno na Ufu,“ ujímá se slova opět Lukáš Hutla. „Cesta do Ruska proběhla hladce, bylo teplo okolo mínus 10 stupňů a ani sněhu moc na silnici nebylo a na hranicích vše v pohodě. Ubytovaní v ruských bytech? No, žádný přepych, ale na složení hlavy na pár dní dobrý. Pátek trénink. Dráha letiště jako St. Johan, což se mi líbilo, ale nastavený motocykl z Mělic přestal fungovat, spojka, karburátor…  Na třetí trénink nějak nastaveno, ale nic moc. Říkali jsme si, že uvidíme zejtra.“

V depu v Ufě
V depu v Ufě

A sobota přišla. „Nástup, diváci tleskali, představení jezdců a hurá do depa,“ vrací se přeloučský ledař na samý začátek evropského šampionátu. „Adrenalin se začínal projevovat, ale jsem jedna z těch chladnějších hlav, takže žádný křeče a průjmy před závodem u mě nečekejte (smích). Po první jízdě jsme šli s převodem dolů, byla to změna k lepšímu, i karburátor ok, motor začal konkurovat i rusům. Ve finále B mně však ve třetím kole odešly ruce a já místo souboje o přední pozice sváděl souboj, aby se mi pravá ruka udržela na řidítku, zkrátka na tyhle ovály je potřeba být sakra více fyzicky připraven, brutální rozdíl oproti našim malým drahám.“

Po sobotě šel Lukáš Hutla spát jako sedmý muž průběžné klasifikace. „Usínalo se mi dobře,“ netají se. „Zjistil jsem, že ne každej‘ Rus jede jako Krasnikov. Dá se s nima i trochu závodit, takže na příští den jsem chtěl poskočit o příčku výš a ještě víc kluky ze svazu potrápit.“

Sněhu napadalo požehnaně
Sněhu napadalo požehnaně

Nedělní závod odstartoval bílým nadělením. „ Začalo brutálně chumelit, ale na závody se počasí umoudřilo,“ vypráví Lukáš Hutla. „Ale bylo ještě více nad nulou, asi čtyři stupně a stejně nastavená motorka ze soboty první dvě jízdy hrůza, ztracené body, které posléze stály finále A. Ale člověk pořád sbírá zkušenosti a příště to udělá jinak a lépe. Přestrojili jsme starý karbec a motorka zase upalovala, až přišla zatím moje životní poslední zatáčka a ruský skalp. Opět jsem o pár metrů zaostával a pak to tam pustil, říkal jsem si, pošlu tam pořádnej‘ nálet a musím se udržet pod ním nebo z toho bude maximálně pořádná držka‘ a naštěstí to vyšlo.

 

Do rukou božích se člověk musí svěřit připravený

Neplánovaná stopka na lotyšské hranici
Neplánovaná stopka na lotyšské hranici

Předjetí Vasilije Nesytycha v nedělním finále B zvedlo Lukáše Hutlu na šestou příčku. Tabulkový bod navíc srovnal jeho skóre nejen s poraženým Rusem, ale také s Charly Ebnerem a Maxem Niedermaierem. Promluvila pomocná kritéria lepšího výsledku a český borec skončil šestý.

Zaznamenal svůj životní výsledek, ale na druhou stranu s Charly Ebnerem, který se umístil před ním, chyběl bod, na Haralda Simona tři… „Šesté místo na Evropě je určitě úspěch, ale vím, že to mohlo být i lepší,“ bilancuje Lukáš Hutla. „Ebner jel suprově, pojel taky Rusa a v neděli finále A, takže jde taky hodně nahoru. Je to můj dobrý kamarád, v depu se hecujeme a po závodech pokecáme, jak se jelo a tak. Simon jel to, co poslední roky, jezdí a jeho styl po lajně mu vychází a je to stálej‘ účastník Grand Prix a porazit ho je těžké.“

Navzdory únavě z dlouhé cesty šel Lukáš Hutla po návratu okamžitě trénovat na motokrosovém motocyklu
Navzdory únavě z dlouhé cesty šel Lukáš Hutla po návratu okamžitě trénovat na motokrosovém motocyklu

Před Haraldem Simonem byla jen ruská trojka, což na mysl přivede projekt účasti Lukáše Hutly v tamní lize. „Rozdíl mezi námi a Rusy je ten, že oni se takhle hecovat nemusí,“ uvažuje přeloučský závodník. „Oni jezdí v zimě skoro každý den a takovýhle nálet jezdí každou zatáčku a prostě tomu věří. Na příští rok by mi měli vyrobit stejné přední vidlice jako má osminásobný mistr světa a od sponzora dva úplně nové motory, takže se už nebudu moct nač vymlouvat a bude to jen o mně. A start v ruské lize je zatím ve hvězdách, chuť by byla, ale uvidíme po finanční stránce, přeci jenom nehrajeme šachy.“

Cesta z Ufy dlouhá bratru tři a půl tisíce kilometrů se mírně zadrhla na lotyšské hranici. „Koupili jsme nějaké lahve domů jako prezent,“ usmívá se Lukáš Hutla. „Ale na hranicích si nás vyhmátli na rentgen a nezdály se jim ty všechny boxy, co máme pod nohama. Plus faktura od náhradního turba nestačila a už to bylo… Všechno ven, ale po dvou hodinách nastalo střídání stráží a přišel verdikt ‚naložte si všechno a jeďte radši honem rychle do p…‘.“

Ono malé pé rozhodně neznamenalo Přelouč, kde Lukáš Hutla promptně osedlal motokrosový motocykl. „Není na co čekat, Rusko mi ukázalo, že nejsem fyzicky úplně připraven a těch pár dní musím naplno využít a připravit sebe a motorky na Inzell,“ připomíná nadcházející víkend se světovým šampionátem ledařských družstev. „Nejedeme tam jen do počtu, ale porvat se o medaili! Základ je být připraven a dál už jak říká děda ‚je to v rukou božích‘.“

flash, výsledky a fotky z Ufy

Foto: Lukáš Hutla a jeho archív, Lukáš Volejník, Robert Růžička a Karel Herman

Vaše logo může svítit na zářivě žluté titulní straně společně s Václavem Milíkem

Česká Třebová – 7. března
Již potřinácté bude jarní část naší plochodrážní sezóny provázet prodejní místo vydavatelství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové. Vedle knižních biografií Jiřího Štancla a Antonína Kaspera, které si již našly spousty čtenářů, se tady bude prezentovat především nová publikace Česká plochodrážní ročenka 2017. Tradičně nabídne prostor pro firemní propagaci a to v exkluzivním balení na titulní straně.

 

Titulní strana série publikací Česká plochodrážní ročenka tradičně nabízejí skvělou prezentaci nejen úřadujícího mistra republiky, ale také reklamních partnerů vydavateství Antonín Škach - Angličtina v České Třebové
Titulní strana série publikací Česká plochodrážní ročenka tradičně nabízejí skvělou prezentaci nejen úřadujícího mistra republiky, ale také reklamních partnerů vydavateství Antonín Škach – Angličtina v České Třebové

Na ní má své místo garantované výhradně aktuální mistr republiky jednotlivců. Počtvrté se v této roli objevuje Václav Milík. Ročenky z naší produkce se od sebe liší barevnými odstíny obálky, které v posledních vydáních reflektují barvy šampióna.

V případě Václava Milíka jsme už však postupně vystřídali žlutou, červenou a loni také elegantní černou. Samotný pardubický závodník však projevil přání, aby letošní zevrubná kompilace loňské plochodrážní sezóny v Čechách, byla svítivě žlutá. A vedle jeho atraktivního snímku pořízeného během zářijového finále v Plzni může být i vaše logo.

V květnu - jako kupříkladu při loňksém mistrovství Evropy v Liberci - již bývá prakticky celý náklad ročenek rozebrán
V květnu – jako kupříkladu při loňksém mistrovství Evropy v Liberci – již bývá prakticky celý náklad ročenek rozebrán

Jistě není náhodou, že se v minulosti na stránkách magazínu speedwayA-Z či knížečky Česká plochodrážní ročenka objevují inzeráty firem, které dokázaly být jedničkami ve svých oborech. A jejich opakovaný zájem o spolupráci s naším vydavatelstvím jsou důkazem, že vložené prostředky nedevalvujeme pouze průměrnou prací.

Chcete-li oslovit čtenáře našich titulů svým inzerátem, není nic snazšího, než poskládat písmenka na klávesnici svého počítače do kombinace vydavatelstvi@speedwayA-Z.cz či navolit číselnou kombinaci 604 534 551 na svém mobilu. Rádi Vám poskytneme další důležité informace.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Chabařovice shrnuli sezónu 2016

Před samým začátkem nové sezóny 2017 se členové Speedwayclubu sešli v Chabařovicích, aby se dozvěděli, jak se jeho klubu v loni dařilo a jaké měli závodníci úspěchy. Tato část programu se četla Jiřině Šifaldové velmi příjemně, jelikož kluci z Chabařovic sklízeli úspěchy, jak na domácí půdě  v podobě mistrovského titulu  a titulu prvního vicemistra 125ccm na klasické dráze, tak ve světovém poháru 125ccm, který se jel v Toruni, tam kluci obsadili krásné čtvrté a páté místo, a v evropském poháru 125ccm vybojoval Filipa Šifalda úžasné třetí místo a Milan Dobiáš obsadil deváté místo

 

Milan Dobiáš bojoval i v seriálu na krátké ploché dráze pod názvem PRO-TEC Speedway Mini Cup, kde byl po čtrnácti závodech celkově třetí. Druhé místo mu patřilo i za seriál mistrovství republiky 125ccm na krátké ploché dráze. Tyto potěšující informace si přijeli poslechnout i bývalí plochodrážníci z Chabařovic, kterým není plochá dráha lhostejná, bratři Polákovi, pan  Podhola, pan Volf, pan Zobal, pan Čmejla, pan Krejčík, pan Siebrt.

Přítomnost těchto závodníků-veteránů nás potěšila, potěšen byl zřejmě i pan Čmejla, který si vzal slovo a s poděkováním za naši práci předal klubu finanční částku 5.000,- Kč. Velmi si tohoto skutku vážíme, děkujeme!

Po malém občerstvení a společném focení jsme se rozloučili a popřáli si úspěšnou sezónu 2017.

9

Po brigádě bude následovat výroční schůze

Kostěnice – 6. března
Ani v letošní sezóně nezůstanou kostěnické oválky opuštěny. Včera na nich proběhla první brigáda a příští týden má Motoklub Úhřetická Lhota na programu výroční schůzi, z níž vzejdou termíny třech Srandamačů. Dan Macl, jednatel klubu, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že jejich úsilí neocenil nikdo menší než Lubomír Vozár.

 

Včera se po tratích proháněly jen traktory
Včera se po tratích proháněly jen traktory

„Nedělní brigáda proběhla bez závad a se všemi náležitostmi,“ říká Dan Macl. „Největší ocenění spadá na bedra Bohouše Rybenského, který připravoval trať i den předtím, než byla brigáda vyhlášena. Opravdu usmykoval trať jaksepatří, pak stačilo jen uválcovat.“

Bohuslav Rybenský udělal ohromný kus práce
Bohuslav Rybenský udělal ohromný kus práce

Příští týden v sobotu 11. března se od sedmnácti hodin koná výroční členská schůze klubu. Během ní budou stanoveny termíny třech Srandamačů, jež se budou letos na oválcích v sousedství drážního tělesa prvního železničního koridoru budou letos konat. Nebude-li pršet, ve stejný den nebo v neděli se bude v Kostěnicích také poprvé trénovat.

Včera stačilo ovály jen uválcovat
Včera stačilo ovály jen uválcovat

„V sobotu se na naši brigádu přijel podívat také pan Vozár,“ svěřuje se Dan Macl. „Zhodnotil kladně naše fandovství pro plochou dráhu. Spolu s ním jsme si stanovili další úkol, a to sehnat další jezdce v kategoriích potěr a junioři.“

Na nedělní brigádu dorazil také Lubomír Vozár
Na nedělní brigádu dorazil také Lubomír Vozár

Foto: Motoklub Úhřetická Lhota

Dmitrij Koltakov se stal králem Berlína

Berlín – 5. března
Jelikož Dmitrij Koltakov prohrál v rozjížďce s číslem tři s Dmitrijem Chomicevičem, začal se druhý den na berlínském ledě vyvíjet pro Dmitrije Koltakova. Ten osaměl na hrotu průběžné klasifikace, avšak o punc neporazitelnosti přišel ve čtrnácté jízdě. V ní vyhrál právě Dmitrij Koltakov a mezi ním a Igorem Kononovem byl ještě Dinar Valejev. Dmitrij Koltakov se dostal na nejlepší cestu k titulu. Svého největšího soka porazil ještě v semifinále a ve finále, aby před dvojicí holandských závěrečných podniků vedl už o osm bodů. Na stupních vítězů mu dnes dělali společnost Igor Kononov a Dmitrij Chomicevič. Letos nejlepší závod odjel Jan Klatovský, jemuž nakonec patřila desátá pozice.

Igor Kononov, Dmitrij Koltakov a Dmitrij Chomicevič stojí na stupních vítězů
Igor Kononov, Dmitrij Koltakov a Dmitrij Chomicevič stojí na stupních vítězů
1. Dmitrij Koltakov, RUS 2 3 3 3 3 3 3 20
2. Igor Kononov, RUS 3 3 3 1 3 2 2 17
3. Dmitrij Chomicevič, RUS 3 3 3 3 2 2 1 17
4. Dinar Valejev, RUS 3 2 3 2 3 3 0 16
5. Franz Zorn, A 3 2 2 3 1 1 12
6. Danil Ivanov, RUS 2 1 2 3 2 1 11
7. Stefan Svensson, S 2 3 ex 0 3 0 8
8. Günther Bauer, D 1 2 1 2 2 0 8
9. Niclas Svensson, S 1 1 0 2 2 6
10. Jan Klatovský, CZ 1 2 X 2 1 6
11. Ove Ledström, S 2 1 1 0 0 4
12. Max Niedermaier, D 1 0 2 1 X 4
13. Timo Kankkunen, FIN 0 0 1 1 1 3
14. Johann Weber, D 0 0 2 X – 2
15. Harald Simon, A 0 1 0 – – 1
16. Markus Jell, D (res) 1 0 1
17. Tobias Busch, D (res) 1 1
18. Luca Bauer, D 0 0 0 0 0 0
Dmitrij Chomicevič udělal v Berlíně rozhodující krok k titulu
Dmitrij Chomicevič udělal v Berlíně rozhodující krok k titulu

Průběžné pořadí seriálu:

1. Dmitrij Koltakov 146, 2. Igor Kononov 138, 3. Dmitrij Chomicevič 122, 4. Dinar Valejev 109, 5. Franz Zorn 85, 6. Danil Ivanov 79, 7. Stefan Svensson 59, 8. Günther Bauer 56, 9. Max Niedermaier 38, 10. Ove Ledström 35, 11. Harald Simon 35, 12. Niclas Svensson 33, 13. Nikolaj Krasnikov 28, 14. Johann Weber 26, 15. Jan Klatovský 24, 16. Jimmy Olsen 20, 17. Nikita Toloknov 19, 18. Vladimir Čeblokov 7, 19. Artjom Akulov 6, 20. Timo Kankunen 5, 21. Pavel Někrasov 5, 22. Luca Bauer 1, 23. Markus Jell 1, 24. Tobias Busch 1

Igor Kononov ztrácí už osm bodů
Igor Kononov ztrácí už osm bodů

Foto: Reygondeau/GoodShott (FIM)

Jan Klatovský zajel v Berlíně svůj letošní nejlepší závod
Jan Klatovský zajel v Berlíně svůj letošní nejlepší závod