Pardubice – 8. února
Letošní příznivá zima stojí za vyrovnáním historických rekordů v počtu našich závodů na ledové dráze, jichž se stejně jako v sezónách 1977 a 2011 bude konat sedm. Mistrovské podniky na zamrzlých hladinách domácích vodních ploch vybrušují formu závodníků, které čekají rovněž podniky z kalendáře FIM a FIM Europe.
Cesta Jan Klatovského z Togliatti do Šadrinsku rozhodně nebyla nudná
Program světového finále na ledové dráze je hodně hektický. Jan Klatovský se z Togliatti vydal patnáct set kilometrů po ose do Šadrinsku ke třetímu a čtvrtému pokračování boje o titul mistra světa. Vzápětí jej čeká Almaty, aby se poté světová ledařská série vrátila do západní Evropy.
Forma Lukáše Hutly je příslibem před jeho reprezentačními starty
Vzhledem k logistické a finanční náročnosti se český mistr rozhodl rezignovat na evropský šampionát v Ufě. Dvě místa proto obsadili další dva z klasifikace mistrovství republiky po jeho druhém kole v Kopřivnici. Lukáše Hutlu a Lukáše Volejníka nyní doplňuje i Radek Hutla, který v nejnovější verzi startovní listiny má náhradnické číslo sedmnáct.
Lukáš Volejník (vpravo) si v Kopřivnici vyjel evropský šampionát, avšak díky smůle v Holicích se neobjeví v národním týmu po boku Antonína Klatovského
Pořadí republikového šampionátu se stalo bernou mincí rovněž pro obsazení míst v národním týmu. Antonín Klatovský starší, který se včera vrátil z Togliatti, nominoval první tři. V Inzellu se díky tomu představí trojlístek Jan Klatovský, Lukáš Hutla a Andrej Diviš.
Český národní tým pro světový šampionát – Inzell (11. – 12. 3.):
Jan Klatovský
Lukáš Hutla
Andrej Diviš
Startovní listina evropského šampionátu – Ufa (25. a 26.2.):
1 Jo Saertre (N), 2 Max Niedermaier (D), 3 Lukáš Volejník (CZ), 4 Eduard Krysov (RUS), 5 Claude Gadeyene (F – FMB), 6 Charly Ebner (A), 7 Luca Bauer (D), 8 Lukáš Hutla (CZ), 9 Nikolaj Krasnikov (RUS), 10 Dmitrij Soljanikov (RUS), 11 Tomi Kirilov (FIN), 12 Josef Kreuzberger (A), 13 Harald Simon (A), 14 Tobias Busch (D), 15 Olli-Pekka Mäki (FIN), 16 Vasilij Nesytych (RUS), 17 Radek Hutla, 18 Artjom Afanasjev (RUS)
Andrej Diviš si v Holicích vyjel bronz v českém šampionátu, což mu otevřelo cestu do národního týmu
Mělice – 8. února
Okolí Pardubic se stává ledařskou oblastí. Vedle Opatovic nad Labem a Holic v Čechách se v sobotu po pěti letech vrací ledová plochá dráha na mělický písník, kde se o čtvrtý mítink v historii postará třetí podnik letošního mistrovství republiky družstev. Ve startovní listině by opět mělo být sedm týmů. Radek Hutla, který včera připravil ovál, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že dráha bude oproti předchozím zvyklostem přece jen jiná.
Bílé autíčko makalo i v Mělicích
Hrdinný Peugeot vybrousil dráhu nejen v Chrastné, ale včera se dostal ke slovu také v Mělicích
„Půjčil jsem si Peckův Peugeot,“ říká přeloučský ledař, že bílé vozidlo, které vzbudilo tolik pozornosti v Chrastné, udělalo pořádnou porci práce rovněž v Mělicích. „Kámoš se čtyřkolkou má čtyřicítky horečky, tak jsem včera jel ještě do Osečný.“
Nakonec se ukázalo, že nemoc kamaráda vlastně nechtěně hrála Radku Hutlovi do karet. „Sníh byl přimrzlej‘ k ledu, že jsem to rval čtyřikrát,“ vysvětluje. „Chce to pořádnou radlici, s tou čtyřkolkou bychom to možná neudělali.“
Stav mělického oválu včera odpoledne
Po kratší oblevě se k nám vrátily mrazy. „Bude mrznout,“ odmítá Radek Hutla byť jen spekulovat, že by se v sobotu nemělo závodit. „A hlásej‘, že má mrznout. V jedný zatáčce je díra, doufám, že to přimrzne.“
A jaké parametry oválu mohou závodníci v Mělicích očekávat? „Musel jsem se vejít mezi bójky, co mají vodní lyžaři,“ přibližuje Radek Hutla limity, které potřeboval splnit. „Zatáčky maj‘ poloměr 21 metrů a délka rovinky je asi osmdesát pět metrů. Není to nejdelší, ale já měl vždycky rovinky okolo osmdesáti metrů. Ale poloměry byly pětadvacet.“
Opět sedm týmů ve startovní listině
Lukáš a Radek Hutlovi po svém triumfu v Račicích vedou šampionát také celkově
Závod v Račicích nemohl pro rodinný tandem Hutlových dopadnout lépe. Otec Radek na poslední chvíli vybojoval maximální triumf 5:1 na úkor Jana Peciny a Matina Běhala. Svému synovi Lukášovi poskytl prostor, aby exceloval v rozjezdu s Markusem Jellem. Navíc Lukáš Volejník a Jan Klauz, vítězové z Chrastné, skončili až třetí. A tak pardubický bílý koník na vestách Přeloučanů poskočil na hrot průběžné klasifikace.
Markus Jell se do Čech o víkendu vrátí
„Budeme doma tahat,“ slibuje Radek Hutla, jehož jeho otec Václav vyhnal trénovat do Mělic už koncem minulého pracovního týdne před odjezdem do Račic. „Kór na vlastní půdě. Po letech by se nám mohlo povýst vyhrát, vždycky nám to uteklo o bod.“
Lukáš Volejník před pěti lety zabránil Hutlovým v mělickém vítězství
Ve dvou mistrovských kláních družstev v Mělicích nastoupili Radek a Lukáš Hutlovi pokaždé v jednom týmu. Poprvé skončili těsně pod pódiem, napřesrok jeli rozjezd o vítězství. Avšak Lukáše Hutlu v rozjezdu porazil Lukáš Volejník. Přesto ejmladší člen přeloučského ledařského klanu vystoupil v Mělicích na nejvyšší stupeň. Stalo se tak před pěti lety při poloficiálním závodě o Pohár Jana Bechera.
Stejně jako v Račicích doplní pět českých týmů Markus Jell s Lucou Bauerem. Sedmá dvojice má vzniknout ze spojení Josefa Kreuzbergera a Franze Mayerbüchlera.
Doposud pořádané závody na písníku Mělice:
datum:
šampionát:
vítěz:
5.2.2011*
MR družstev
Jan Klatovský – Martin Leitner (A)
12.2.2012**
MR družstev
Jan Pecina – Lukáš Volejník
25.2.2012
Pohár Jana Bechera
Lukáš Hutla
závod mechaniků: Daniel Kryštof
Poznámka: * původní termín 29.1.2011; **původní termín 4.2.2012
Hutla Team dozajista na závod na domácí půdě pořádně nazbrojí
Foto: Radek Hutla, Pavel Fišer (Digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Karel Herman
Milevsko – 7. února
Letos se vrtkavá paní Zima konečně zakoukala do ledové ploché dráhy. Závod stíhá závod, a že jsme minulý víkend neměli už potřetí za sebou sobotu a neděli zaplněnou závody, se postarali jen ubožáci, kteří zničili ovál v Nepomuku. Ledařskou kampaň anno domini 2017 lze přitom charakterizovat coby sezónu premiér. Vedle Opatovic nad Labem a Račic se první závod uskuteční také příští neděli v Soběslavi. Antonín Klatovský se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by minimálně desátá jihočeská lokalita české ledařské historie, mohla odstartovat novou epochu zimního odvětví plochodrážního sportu.
Skvělá ledařská adresa
Před jedenácti lety byl Antonín Klatovský v Českých Budějovicích obtěžkám trofejemi, dneska sám organizuje závody
„Co mě k tomu vedlo?“ přemítá Antonín Klatovský nad otázkou, proč letos z rodinného KLABO klanu závodní pouze jeho mladší bratr Jan, aby ovšem jedním dechem našel pádné odpovědi. „Letošek jsem vynechal, dal jsem trošku přednost bráškovi. Ekonomika stagnuje, ale i já sám rád vynechám jednu sezónu a poladím věci, co jsem zatím jen hrnul před sebou.“
A pak se muž, jemuž jsme léta drželi palce na světovém kolbišti, stal duchovním otcem nedělního závodu v Soběslavi. „Led držel,“ vysvětluje Antonín Klatovský takovou proměnu. „Táta plánoval, že by udělal závody, ale odjížděl do Ruska. Jako první chtěl Malý Jordán v Táboře, ale to nešlo kvůli špatnýmu parkování. Mně se moc líbily Karvánky a s AMK Soběslav je úžasná spolupráce.“
Zatímco si Milloslav Čmejla vychutnával pořadatelské slasti a strasti na veslařském kanále v Račicích, jižně od starobylé Soběslavi vznikala dráha, která by měla být už desátou v jižních Čechách. Vůbec první ledy se v regionu konaly již v padesátém roce, kdy se v Třeboni radoval Karel Kadlec. Tehdy nemohl tušit, že mu sudičky dají do vínku syna, který pochopitelně dostane jméno po pyšném otci a dodnes bude křižovat plochodrážní ovály.
Malý Jordán v Táboře býval synonymem českých ledů – na snímku se ležícímu Karlu Voborníkovi vyhýbají Stanislav Kubíček (vlevo) a Zdeněk Kudrna, za nimi jede Jiří Kala
Nejvíce závodů v jižních Čechách viděl Tábor, svérázný primát drží i České Budějovice, které viděly ledy ve třech různých lokalitách. A samozřejmě Růžená se svým rybníkem Pařezitý, jenž se stal synonymem současné doby ledové u nás, kde se však žádné závody již čtyři roky nekonaly.
„Máme parametry jako na mistrovství světa,“ přibližuje Antonín Klatovský ovál v Soběslavi. „Sto metrů rovinka, vnitřní vingl má průměr padesát, pětapadesát metrů. Zatáčky jsou široký patnáct, rovinky dvanáct metrů. Je to velká dráha a co se týče diváků, uvidí ji celou. Je to deset metrů od břehu a můžou kolem dokola. Depo bude jako na dlani.“
Strádat se rozhodně nebude. „Je tam hospoda, kde bude teplo, jezdci budou mít teplý šatny,“ říká Antonín Klatovský. „Pro děti tam jsou prolejzačky. Parkování bude vevnitř kempu a hodně místa bude i venku. Bude to taková třešinka na konce sezóny, s přítelkyní a Petrem Mužů jsme do toho dupli a zorganizovali to.“
Fontána ledařských nápadů
Nicméně po lednových mrazivých dnech již od půlky minulého týdne sledujeme s napětím rtuť teploměru. Neposedné mršce se zalíbilo v kladných hodnotách stupnice, jíž používáme od půlky osmnáctého století díky Švédu Andersi Celsiovi. Antonín Klatovský však zůstává optimistou.
V sobotu se dráha v Soběslavi začala rýsovat
„Má mrznout,“ tvrdí přesvědčivě. „Myslím až do neděle. Teď ve středu má bejt‘ mínus patnáct. I s takovým počasím, co bylo teď, by se dal závod odjet. Ledu je dost. Měřili jsme ho a je tam šestadvacet čísel.“
Jeden by podotknul, že ke šťastnému happy endu schází jenom zpráva, že se Antonín Klatovský sám v neděli posadí za řidítka jednoho z charakteristicky červených ohřebovaných motocyklů. „Chybí mi spíš Grand Prix, že člověk zapadne mezi to, co dělá,“ přemítá. „Ale řek‘ jsem, že letos nepojedu, tak to radši sleduju z druhý stránky, aby se pro ledy v republice něco udělalo.“
Soběslavský závod do této koncepce plně zapadá. „Chtěl jsem, aby byly závody v jižních Čechách,“ souhlasí Antonín Klatovský. „A soustředím se na příští rok, tréninkovej‘ kemp a závody na příští rok. Možná nepojedu mistrovství světa. Podívej se na bráchu, teď přejedou patnáct set kilometrů, pak poletí do Kazachstánu. Je to časově a hlavně finančně náročný, radši bych jezdil jen Evropu a družstva a potom tady.“
Soběslavský ovál má parametry jako dráha pro mistrovství světa
Pořadatelské ambice Antonína Klatovského rozhodně nejsou malé. „Bavil jsem se s Radkem Hutlů, že by se pořídily balíky a příští rok se každá dráha obehnala,“ svěřuje se. „A pak se třeba spojit s pořadateli a udělat i noční závod, aby se nemuselo závodit jen o víkendu. Organizačně se o to hodně starám, vezmi si Rakušáky a Němce. Mají to cenově jinde, u nás je to dražší a přitom udělají jen tři pouťáky. Tady jich je sedm.“
Pokud se Antonín Klatovský objevil na českých závodech, stal se terčem diváckého obdivu,ale on se netají stejným přístupem ve vztahu k ochozům. „Češi na ledy jsou a u nás jich chodí nejvíc,“ vysvětluje. „Těm divákům se musí poděkovat, že to drží nad vodou.“
Nedělní Soběslav bude na konci letošního šampionátu republiky družstev, přitom tady ovšem může spoustu nového odstartovat „Chtěl bych udělat základnu hobbistů,“ připomíná Antonín Klatovský gejzír nápadů. „Když se seženou takhle peníze ze vstupnýho, jsem ochotnej‘ postavit dvě motorky a udělat školu ledů. A třeba z toho vzejde mistr světa…“
Ledové dráhy na jihu Čech:
město:
lokalita:
poznámka:
České Budějovice
rybník Bagr
první ledy v ČSSR od Holic 1966 měly mezinárodní rámec díky dvojici Rakušanů, vyhrál Antonín Šváb
Dlouhá Louka
první , a vedle třech závodů v Divišově z let 2005 a 2006 jediný závod na ledové dráze pořádaný na běžném plochodrážním stadiónu vyhrál v lednu 1971 Antonín Šváb, když o svém vítězství rozhodl porážkou Milana Špinky v poslední rozjížďce
rybník Kamenný
podnik organizovaný Zdeňkem Simotou starším před zraky dvou tisícovek diváků v sobotu 18. února 2006 vyhrál Antonín Klatovský, když ve finálové rozjížďce za sebou nechal i Franze Zorna, aby se na chvíli stal majitel stříbrné přilby někdejšího Speedway Clubu České Budějovice
Písek
?
v lednu 1951 zde vyhrál Miloslav Špinka
Růžená
rybník Pařezitý
právě sem je třeba směřovat současnou ledovou renesanci, když zde 3. ledna 2009 Jan Klatovský získal první ze svých dosavadních čtyř titulů mistra republiky; byť spousta plánů včetně večerního závodu za umělého osvětlení vzala voda nejen doslova, ale i do písmene dohromady se zde konaly dva mistrovské závody jednotlivců a pět družstev – poslední v sobotu 23. února 2013, kdy se do seznamu českých šampiónů zapsali Němci Markus Jell a Thomas Wiest
Soběslav
ATC Karvánky
premiéra tuto neděli v podobě mistrovství republiky družstev
Tábor
Malý Jordán
první závod tady v sedmdesátém vyhrál Jaroslav Machač, se vznikem mistrovství republiky roku 1972 se tu konalo šest závodů, další v sezóně 1980, který ovšem neměl status mistrovství republiky; letošní comeback nevyšel kvůli horšímu zázemí
Třeboň
rybník Svět
dvaadvacátý lednový den roku 1950 zde triumfoval Karel Kadlec, který v sedle svého stroje JAP, dost možná z větší části vyrobeného ve své bolevecké dílně dosáhl na kilometrovém ovále rychlostní průměr 107 km/h; zajímavostí je šesté místo Václava Paruse sedlajícího ČZ 250, který o šest let později z Tourist Trophy do Československa přivezl první body ze silničního mistrovství světa, dnešního MotoGP
Veselí nad Lužnicí
?
v neděli 14. ledna 1960 zde vyhrál Josef Kysilka
Vysoká v Pošumaví
Lipno
mistrovský závod dne 2. března 1975 přinesl triumf Zdeňku Kudrnovi
Poznámka: exhibice Klabo Teamu se v letech 1995 – 2005 konaly na zimních stadiónech v Milevsku, Táboře a Českém Krumlově; Zdeněk Simota pořádal Rozbíjení ledu na hokejovém hřišti v Hluboké nad Vltavou v letech 2013 a 2014.
Ovál v Karvánkách u Soběslavi zachycený včera z ptačí perspektivy
Foto: Antonín Klatovský, Pavel Fišer a archív autora
Kopřivnice – 6. února
Jsou to jen necelé tři týdny, kdy tisíce lidí zaplavily okolí Větřkovické přehrady a připravily ledařům v druhém díle jejich individuálního šampionátu úžasné a neopakovatelné kulisy. Řada z nich nevolí a pískotem přivítala informaci, že se vedení města Kopřivnice rozhodla z pozice svých politických křesel ukončit plochodrážní tradici na Letním stadiónu. Proto se ochotně chápala propisovaček, aby se svým podpisem ztotožnila s postojem kopřivnického klubu o záchranu sportu levých zatáček v Kopřivnici. V pátek však vedení města dalo najevo, jak vážně bere názor daňových poplatníků a svých voličů, protože jeho tisková informace suše konstatuje, že klasický plochodrážní ovál musí ustoupit ostatním sportům.
Radnice rozhodla, že plochodrážní závody na Letním stadiónu již patří pouze minulosti
Záměr rekonstruovat Letní stadión odhlasovali kopřivničtí zastupitelé v závěru loňského roku. Během první etapy rekonstrukce, kterou plochodrážní fanoušci plným právem nazývají byrokratickou likvidací sportu s více než šedesátiletou tradicí, má vzniknout víceúčelové sportoviště. Vládnoucí politická scéna plánuje, že ho budou využívat stovky sportovců.
„Nový stadión bude sloužit nejen pro místní atletický klub,ale také dobrovolným hasičům, fotbalistům, házenkářům, plaveckému klubu a dalším pro jejich kondiční tréninky,“ svěřuje se v tiskové zprávě Michaela Rašková, kterou občasné platí na postupu vedoucí kopřivnického odboru školství, kultury a sportu. „Vzniknout by mělo také nové fotbalové hřiště, kterému kvůli přemístění blíže k divácké tribuně bude muset ustoupit zmiňovaný ovál určený pro plochou dráhu.“
Podzimní úsilí členů AK Kopřivnice při rekontrukci dráhy nebralo vedení jejich města evidentně v potaz
Dalším jejím argumentem je skutečnost, že vzdálenost travnaté plochy je naprosto nevyhovující zejména pro diváky. Těžko soudit, komu dalšímu by mohla nevyhovovat, faktem zůstává, že s fotbalisty se plochodrážníci potýkají již více než dvě desítky let. Roku 1995 se kvůli jejich utkání dokonce nedokončila první plochodrážní liga. Lidi v ochozech by hravě spočítala na svých prstech i parta hodně nešikovných truhlářů, ovšem římské svíce zapálené při českém finále roku 2004 hoří ve vzpomínkách nejen Adriana Rymela, jemuž byly určeny především.
Z lokálních politiků nebyl v ochozech asi nikdo. Opájí se myšlenkou, že by nový stadión mohl nést jméno manželů Zátopkových, ale také korunkami, které se spolu s rekonstrukcí budou kutálet. Přitom stále není jasné, zda je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přiklepne.
„Jasno by mělo být do konce února letošního roku,“ tvrdí v tiskovém komuniké kopřivnický místostarosta Lumír Prospěch, v jehož bohatém portfoliu aktivit figuruje i sport. „Realizační náklady projektu činí zhruba pětatřicet miliónů korun, přičemž spoluúčast města by v případě uspění žádosti měla činit cca patnáct miliónů korun. Samotné práce na rekonstrukci by mohly začít letos v létě.“
Tisková informace z kopřivnické radnice připouští, že zánik plochodrážní dráhy se nesetkává s všeobecným souhlasem. Dokonce označuje vlnu odporu za nemalou. Nicméně záměr otců města Tatrovek prozatím nemohla demokraticky zviklat.
Mezi davy na Větřkovické přehradě byli nejen signatáři petice za zachování ploché dráhy v Kopřivnic, ale především daňoví poplatníci a voliči
„Od podzimu vedeme se zástupci autoklubu jednání, která se týkají rekonstrukce letního stadiónu a zániku oválu pro plochou dráhu,“ zní vzkaz místostarosty Pospěcha pro plochodrážní fandy. „Radnice v současné době nepočítá s výstavbou nějakého nového oválu. Autoklub nemá žádného aktivního jezdce. Město se však nijak nebrání dalším oficiálním jednání a v případě příznivých klimatických podmínek je připraveno podpořit pokračování lední ploché dráhy.“
Lední plochá dráha by byl roztomilý termín, jenž byl anachronismem již ve třicátých letech. A pro tiskovou mluvčí Janu Hromočukovou jde o letní stadión, ovšem generace plochodrážních fanoušků jej znaly jako Letní stadión. Každopádně závody tu bývaly velké navzdory pravidlům českého pravopisu. O to více tuhne úsměšek na rtech, když volení zástupci šmahem ukončí existenci sportu, který město po závodních a soutěžních vozech Tatra v motoristické sféře proslavil nejvíce.
Vžijte se do role zastupitelů města Kopřivnice:
Loading ...
Foto: Pavel Fišer, Eva Palánová a Miroslav Klimsza
Pardubice – 6. února
Národní sportovní řády ukládaly všem plochodrážním subjektům uzavřít soupisky a přihlášky pro šampionáty republiky s posledním lednovým dnem. Po odstranění drobných nedostatků byly dnes večer autorizovány ze strany VV SPD a uvolněny pro zveřejnění. Řídící orgán české ploché dráhy však čeká ještě doladění systému kvalifikace pro příští ročník individuálního mistrovství republiky. Vzhledem ke dvanácti přihlášeným dvojicím musí na svém zasedání dne 21. února dořešit rovněž kvalifikační proces pro květnové mistrovství párů.
Aktuální současnost patří ledařům. Po dvou týdnech měli včera volnou neděli, avšak sobotní podnik v Račicích překonal očekávání mnohých. A další slibují pokračování v Mělicích a v Soběslavi. Jan Klatovský vstoupil v Togliatti do finálového seriálu mistrovství světa. Byť nyní ledová plochá dráha vrhá stín na své letní sestřičky, ani klasický speedway nezůstává bokem. V Německu vyvrcholil Drift-On-Ice, zatímco Martin Málek a Ondřej Smetana se v Opole na šroubky jen dívali, jelikož závod zapadal do koncepce prezentace jejich polského týmu.
Celkové pořadí série Drift-on-Ice: zleva Richard Geyer, Ronny Weis a Wojciech Lisiecki
Šroubkařská série Drift-On-Ice na rozdíl od předchozích let dospěla ke svému konci již počátkem února. Jak v sobotu v Jonsdorfu, tak v neděli ve Freitalu triumfoval Ronny Weis. Zakladatel saského seriálu nakonec v rozjezdu o vítězství porazil syna své přítelkyně Richarda Geyera.
ONdřej Smetana a Martin Málek se představili v barvách Opole
Po třízávodové absenci způsobené nemocí a pražským soustředěním se na saský led vrátil Zdeněk Holub. V obou závodech skončil pátý. Josef Novák si přivezl osmou příčku z Jonsdorfu a sedmou z Freitalu.
Se svou padesátkou nechyběl ani Adam Nejezchleba. Jeho tradiční dlouhovlasá soupeřka Michele Rau mu podvakrát ukázala záda, takže skončil pokaždé pátý.
Výsledky Drift-On-Ice:
Jonsdorf:
1. Ronny Weis (8), 2. Richard Geyer (7), 3. Sergej Malyšev (7), 4. Martin Smolinski (3), 5. Kevin Pedersen (5), 6. Zdeněk Holub (5), 7. Tobias Thomsen (1), 8. Josef Novák 0
50 ccm:
1. Bruno Thomas 15, 2. Frieda Thomas 13, 3. Manuel Rau 8, 4. Michele Rau 2, 5. Adam Nejezchleba 2
Freital:
1. Ronny Weis (7), 2. Sergej Malyšev (7), 3. Richard Geyer (6), 4. Martin Smolinski (4), 5. Wojciech Lisiecki (4), 6. Zdeněk Holub (5), 7. Josef Novák (2), 8. Tobias Thomsen (0), 9. Kevin Pedersen (0)
50 ccm:
1. Frieda Thomas 15, 2. Bruno Thomas 13, 3. Manuel Rau 8, 4. Michele Rau 2, 5. Adam Nejezchleba 0
Loading ...
