Račice – 31. ledna
Po dvou víkendových maratónech se tento týden pojede během dnů pracovního klidu pouze sobotní druhý díl šampionátu družstev pořádaný známým spíkrem Miloslavem Čmejlou ve veslařském areálu v Račicích. Nicméně o dalším víkendu se plánují opět dva závody, takže po Mělicích šampionát družstev vyvrcholí buď v Táboře nebo Chrastné.
„Ráno jsme se dohodli,“ potvrzuje Luboš Pytloun z SK Osečná, že se v neděli nebude v Chrastné závodit. „Nestihli jsme zalejt‘ dráhu a teď do toho začalo chumelit.“
Vedle deseti centimetrů nového sněhu se proti pořádání závodu v neděli postavily rovněž události osečenské společenské sezóny. V sobotu mají hasiči svůj ples a druhý den je na programu maškarní pro děti.
„Hasiči by nestačili vystřízlivět,“ žertuje Luboš Pytloun. „když tak uděláme závod až v neděli po Mělicích. Ale to by zase Tonda Klatovskej‘ chtěl něco u Tábora. To se ještě dohodne. Když to nebude chtít nikdo jinej‘, další neděli to uděláme my v Chrastný, aby se kluci ještě svezli.“
Na jihu Čech se v neděli jet nemůže, protože Antonín Klatovský starší doprovází svého syna Jana na úvod lesdařského mistrovství světa. Volného nedělního okénka je škoda o to větší, že by startovní listina kopírovala sobotní mítink v Račicích. Tady bude v akci sedm týmů. Oproti chrastenské ouvertuře přibudou bratři Andrej a Josef Divišovi. A k tomu Rakušané Josef Kreuzberger s Charly Ebnerem a Němci Markus Jell a Luca Bauer.
O smutném osudu premiérového závodu v Nepomuku se ví, ovšem proč ze scény zmizela Růžená, kde v lednu 2009 odstartovala současná renesance českých ledů? „Letos ledy nebudou, je tam provozní problém, co musím vyřešit, a to je priorita,“ vysvětluje Miroslav Topinka. „Vypadá to tady jako měsíční krajina. Dělá se nová kanalizace a čistírna odpadních vod, nestihlo se to před Vánoci.“
Další program mistrovství republiky ledařských družstev:
Pardubice – 31. ledna
Pardubice jsou klubem, který se dobře stará o závodní možnosti svých plochodrážníků. Jejich počet přitom roste. Z Březolup přichází pro letošní rok Patrik Mikel a Hynek Štichauer připravuje k závodníku debutu nováčky Kazimíra Svobodu a Dominika Hanáka. Zkraje roku proto východočeský klub oslovil své prvoligové soupeře s prosbou akceptovat jeho druhý tým.
Petr Moravec ve své žádosti argumentoval snahou poskytnou pravidelné závodění co největšímu počtu svých závodníků. Přitom myslel na finanční stránku, takže navrhnul, aby všichni účastníci i nadále absolvovali čtyři závody, přičemž v každém z nich by měl jeden tým volný los. Závod navíc by se uskutečnil ve Svítkově, avšak Petr Moravec nevylučoval ani možnost, že by jej přepustil jinému pořadateli, jehož termínový kalendář není tolik natřískaný.
Protože šlo o úpravu po schválení, stoprocentní souhlas všech účastníků první ligy byl nezbytnou nutností. Pardubičané jej získali, nicméně k rozšíření nižší ligové divize o další podnik nedošlo.
„Na posledním zasedání VV SPD byl akceptován návrh AK Markéta, aby se jezdilo systémem pro pět družstev, kterým se už v minulosti u nás jezdilo,“ vysvětluje Petr Moravec „Je to rozpis na dvacet jízd a nekombinuje tak jako ten současný jízdy dvojic a jednotlivců. Vzhledem k tomu, že žádný jezdec nebo klub nepřijde o závody, a Pardubice za to, že budou nasazovat šest jezdců a nemusí platit závod navíc, je to pro nás vlastně taková drobná odměna.“
Východočeský klub však myslí i na cizí závodníky. „Počítáme, že máme Nováka, Mikela, Suchánka, Petráka, Mejtského a s Hynkem se rozjíždějí dva mladí,“ vypočítává Petr Moravec. „Navíc nabídneme start i klukům z jiných klubů, kteří nepřihlásili družstvo do soutěže.“
V této souvislosti se s pardubickým koněm na vestě může objevit březolupský Martin Gavenda.
Zadov – 30. ledna
Po rezignaci úřadujícího šampióna Erika Risse z finálové série světového dlouhodrážního šampionátu, minulý týden upřednostnil svůj program na krátkých oválech rovněž Dimitri Berge. Hynek Štichauer se tím pádem vmžiku proměnil z druhého náhradníka na stálého finalista. Pardubický borec, který si na soustředění s Olympem na Zadově užívá krásy zimní Šumavy, se magazínu speedwayA-Z svěřil, že jej vývoj situace příliš nezaskočil.
„Plány se neměněj‘,“ říká Hynek Štichauer a dodává, že ve své přípravě již myslel na alternativu, že do finále mistrovství světa na dlouhé dráze stejně zasáhne. „Počítal jsem, že Härtel stejně někoho sestřelí, takže minimálně třetí závod bych stejně jel.“
Ať tak či onak, Hynek Štichauer bere dlouhou dráhu vážně. „Připravujeme se, jak to jde,“ potvrzuje. „Mám pouťáky a pojedu operativně, co se naskytne. Už v dubnu mám trávu v Balkbrugu. Ale ono i na krátký se rozjedeš.“
Hynek Štichauer zatím lyžuje na Šumavě. „Jsem rád, že jsem na čerstvým vzduchu,“ kvituje pozitivně. „Jsme s Olympem pět dnů na horách na Zadově.“
Foto: Pavel ˇFišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Současná zima ve své nejlepší ladovské podobě pochopitelně přeje ledařům. V Čechách jsme viděli již čtveřici mistrovských závodů a další se v příznivých podmínkách plánují. Vzhledem k poměrně slušné jezdecké základně ve srovnání s realitou předchozích let se naše mistrovské závody dají pořádat i bez zahraničních posil. Nicméně v sobotu v Chrastné chyběl nejen Jan Klatovský, ale také Andrej Diviš, který po boku českého šampióna vystřídal Jana Klauze ve startovní listině pouťáku ve St. Johannu.
„Potřeboval jsem vytáhnout kola a první jízdy na nich nešlo jet naplno,“ svěřoval se Andrej Diviš se svými dojmy ze závodu. „Ale musel jsem, nemám náhradní, nemoh‘ bych už jet v Holicích. Ta dráha, to je fofr, dokola pořád plnej‘. A padesát osm rozetu, tu nejrychlejší.“
Mítink skončil triumfem Franze Zorna, který se prohnal cílem finále A před Hansem Weberem, Charly Ebnerem a Markusem Jellem. Andrej Diviš (0 2 1 1) byl třetí ve finále C. Nepostoupil do béčka a obsadil celkově desátou příčku. Jan Klatovský skončil dvanáctý, nezískal ani bod (0 X E E) a na start céčka nenastoupil.
„Bylo to rozbitý,“ vysvětloval Andrej Diviš smůlu svého krajana. „Ve druhý jízdě jsem jel s Honzou. Ustřelil mu zadek, trefil Webera a šli do bariéry. Pak mu vypadla botka a potom už nebyla nálada.“
Dnes ledna oslaví 74 let Miroslav Rosůlek, bývalý úspěšný plochodrážní reprezentant a jezdec AMK Svazarmu Bateria Slaný. Miroslav Rosůlek se v současné době ve slánském klubu věnuje trenérské činnosti. Do dalších let mu výbor klubu a ostatní členové AK Slaný přejí vše nejlepší, rodinnou pohodu a hlavně pevné zdraví.
Vzhledem ke skutečnosti, že jako redaktor a stvořitel stránek Speedway Fakta jsem z Kopřivnice, jdu společně s kopřivnickým klubem do boje o zachování ploché dráhy ve městě. Uděláme vše proto, aby tady u nás plochá dráha zůstala. Návštěva na Větřkovické přehradě minulý týden byla úchvatná a je vidět, že je o plochou dráhu v našem městě velký zájem. Ukazují to i dobové fotografie z let nedávných. Pojďte do toho s námi a podpořte náš klub.
Ledy dávají plochodrážníkům vůli bojovat
Speedway Fakta: „Závody na Větřkovicé přehradě dopadly úspěšně. Bude klub spát na vavřínech?“
Vladimír Kovář: „Mistrovství ČR na ledové ploché dráze dopadlo úspěšně po stránce organizační i sportovní, ale pořádající kopřivnický autoklub teď musí čelit mnohem větší výzvě. Vedení Kopřivnice se totiž chystá bez náhrady vyhnat plochodrážníky ze stadionu, který na počátku 50. let pomáhali budovat a který dosud využívali. Po rekonstrukci zde má vzniknout nová lehkoatletická běžecká dráha a pro motorky zde údajně není místo.“
Speedway Fakta: „Oslovila vás radnice a jednala s vámi o tom? Nabídla vám nějaké řešení?“
Vladimír Kovář: „Ne, bylo to klasické ‚o nás bez nás‘. O projektu jsme se dozvídali útržkovitě a ne víc, než prošlo tiskem. Shodou okolností jsme začali na podzim rekonstrukci dráhy a mantinelů a na radnici oznámili, že příští rok chceme jet zjara závody. Nejdřív to vzali na vědomí, pak nám vzkázali, že to nebude možné, protože to už bude běžet rekonstrukce. Žádné řešení se nehledalo. Plochá dráha tu byla od roku 1954, motoristé byli jedni z nejaktivnějších při brigádách. Teď tohle. Prostě vám oznámí, že končíte.“
Speedway Fakta: „Jaká byla vaše reakce?“
Vladimír Kovář: „To jsou věci, které nečekáte. Klub prošel generační výměnou, mladí nemají dost zkušeností, byli v šoku. Staří skeptičtí, zda má něco smysl. Dva z užšího vedení pracujeme v zahraničí, doma býváme sporadicky. Já třeba v Rumunsku v horách nemám internet, někdy ani telefonní signál, když padá kamení, tak ani elektřinu. To se pak těžko něco podniká…“
Speedway Fakta: „To vypadá na ručník hozený do ringu…“
Vladimír Kovář: „Vypadalo to na to a podle nás vedení města s tím i kalkulovalo. Prostě je vyšoupneme ze hry a hotovo. Jenže přes Vánoce byl čas něco promyslet. Přišel vztek a ukrutánská chuť nenechat to jen tak. Nevzdat se. Chystaly se ledy, to nám dávalo sílu, počasí vypadalo nadějně, těšili jsme se, že to po pěti letech vyšlo. A pak přišel závod a to nás fantasticky nakoplo.“
Speedway Fakta: „Co vám dodalo sílu?“
Vladimír Kovář: „Diváci a jejich reakce. Když jsme se rozhodli připravit petici a sbírat podpisy na podporu, měli jsme smíšené pocity. Kolik lidí si to přečte? Osloví je to? Jak se k tomu postaví? Pak uvidíte tu ohromnou masu, vnímáte jejich odezvu. Jak jsou rádi, že se něco jede, že jsou závody. Na konci každému z nás děkovaly davy lidí, známých i zcela cizích. Zastavují vás a říkají, poslyš, co to tam chystají? To je hrozné, dělejte něco. Bojujte. A pak ty petiční archy. Byl jsem v šoku, když jsem viděl tu záplavu podpisů. Musíme je roztřídit a spočítat, ale jde to do stovek.“
Speedway Fakta: „Co vlastně chcete?“
Vladimír Kovář: „V první řadě důstojnost. Nejsme malí kluci, které vyženou z plácku: hybaj pryč, teď tu budeme my. Chceme dialog. Sednout si vedení města – atleti – my. Navrhujeme debatu v místní kabelovce. Oslovujeme zastupitele, chceme jim předložit náš pohled, domníváme se, že informace, které mají, jsou hodně jednostranné. Role ploché dráhy byla ze strany navrhovatelů bagatelizovaná a my chceme říct: jsme tady, existujeme, vyvíjíme činnost. A budeme bojovat. Když máme umřít, tak ne na kolenou, ale hrdě, ve stoje. Zahnali nás do kouta, jde nám o holé žití. Překvapivě jsem zjistil, že to má i své výhody: nemáte už co ztratit a ta motivace je neuvěřitelná. Jste ochotní rázem jít proti celému světu.“
Speedway Fakta: „To sice zní vznešeně, ale co konkrétní řešení?“
Vladimír Kovář: „Připravili jsme otevřený dopis, v něm uvádíme řadu argumentů. Doplňující dopis pro zastupitele. Na facebooku i jinde hledáme podporu. Chceme pokračovat ve sbírání podpisů. Co je cílem? Zastavit projekt, zastavit likvidaci naší dráhy. A jednat. Nebráníme se přestěhování. Ale jsme proti zrušení, když chcete stadion pro atlety, dobrá. Tak nám někde u průmyslové zóny postavte ovál, kde můžeme závodit. Ledy opět ukázaly, že plochá dráha není zábava hrstky pošuků, ale masová záležitost. Cítíme podporu veřejnosti. Uvažujeme o tom vyvolat místní referendum. Ať občané jasně odpoví na otázku, zda plochou dráhu zlikvidovat: jsem pro – proti. Ve volebních programech nic takového nebylo, proto my i řada lidí to bere jako podvod na voličích.“
Speedway Fakta: „Věříte v úspěch?“
Vladimír Kovář: „Když si vzpomenu, jak jsem na přehradě stál s mikrofonem před tou ohromnou masou lidí, jak nám fandili, říkám si, že to není ztraceno. Musíme zmobilizovat veřejnost, zatnout zuby a bojovat. Možná to bude trvat roky. Ale věřím, že zase v Kopřivnici zaburácejí motorky, že tradice nezemře.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Karel Herman a Eva Palánová