Matěj Kůs dostal plochou dráhu do srdce Prahy

Praha – 18. listopadu
Odpolední sluníčko propůjčilo průčelí pražského kostela svatého Havla sytě oranžové tóny. Šortky podobných odstínů nosí servírky ze sousední restaurace Hooters. Tu si Matěj Kůs opět vybral jako místo svého každoročního setkání s přáteli a lidmi, kterým chtěl poděkovat. A na průběhu večera si dal záležet stejně jako italský architekt Giovanni Domenico Orsi počátkem osmnáctého století, kdy při přestavbě kostela stvořil další perlu barokní architektury české metropole.

 

Plochá dráha ve sklepním baru

„Oni mi pomáhají,“ reaguje Matěj Kůs na dotaz, proč svou akci nasměroval právě sem. A vskutku, sotva projdete hlavním vstupem, barman odpoví na jméno pražského závodníka pokývnutím hlavy. Jedním dechem vás pošle po schodech dolů do baru ve sklepě.

Matěj Kůs se sešel se svými přáteli v centru Prahy
Matěj Kůs se sešel se svými přáteli v centru Prahy

Místo kabátů tady na ramínkách visí tři kombinézy, do nichž se Matěj Kůs letos převlékal. Reklamní bannery, jimiž v sezóně děkoval za podporu na viditelných místech svých boxů, skvěle pasují do sklepních výklenků. A stejně tak jeden jeho motocykl pro kontinent a druhý pro Anglii.

Na čtveřici televizních obrazovek běží záznam zářijového duelu Premier League, v němž Newcastle předčil ambiciózní Somerset takřka o dvacet bodů a Matěj Kůs neprohrál jedinou jízdu. S Diamanty prožil Matěj Kůs svou nejlepší sezóny v monarchii Alžběty II. Shodou nešťastných okolností se však promotéři dohodli na snížení součtu average družstva. A tak Pražan musí hledat angažmá jinde, což v době uzavřených sestav připomíná sisyfovské úsilí.

Kombinézy, motocykly, trofeje a video navodily správnou plochodrážní atmosféru
Kombinézy, motocykly, trofeje a video navodily správnou plochodrážní atmosféru

Ale zpátky do Hooters. Přehlídce letošních trofejí vévodí modrý pohár z Tomíčkova memoriálu, na stole je i plaketa z finále KO Cupu či trofej za druhé místo v mistrovství republiky dvojic. Pozornost, zejména Angličanů ovšem poutá stylizovaná soška plochodrážníka z třetího finále individuálního českého šampionátu v Plzni.

Mechanik Milan Mihule už nevzpomíná na noční šichtu mezi dubnovými finály v Praze a v Pardubicích, ani na stíhací jízdu hradeckou dálnicí do Svítkova. „Přijeli jsme pozdě,“ dává k dobru historku o pardubickém pódiu svého závodníka. „Myslel jsem, že jen vyjdu schody v depu a tam někde vzadu bude volnej‘ box, takže to nebudu mít daleko. Jenže oni je přidělili podle čísel, takže jsem stejně musel dopředu.“

 

Báječná společnost

Vyhrazená místa v baru se pomalu zaplňují a Matěj Kůs má coby pozorný hostitel spoustu společenských povinností. „Moc to pro mě znamená, že jsme se tady sešli,“ opakuje a počet volných židlí stále klesá.

Volné židle se postupně zaplňují
Volné židle se postupně zaplňují

Nechybějí ani oba mechanici Milan Mihule a Jiří Sedláček. Anglický mechanik Andy s manželkou Jackie se nemohl dostavit, protože mu den před odletem umřela mamka. Objevují se také Tomáš Topinka, Pavel Kubeš, Martin Kurz či Michal Bursa.

Ze sponzorů nemůže chybět Zdeněk Stuchl z Foxinteriér Dřevoprodej,jehož doprovází Divočáci z Vejprnic,klubu nadšenců, kteří objíždějí Evropu na mopedech Stadion. A v neposlední řadě ředitel FuchsOil Jan Cholenský, který připomíná účast své společnosti v týmu Václava Milíka staršího.

„Rádi jsme to s Matějem vydrželi,“ baví společnost. „Já jsem odpůrce plochý dráhy, to vědí všichni, že tvrdím, kdo nejezdí traktorem a neorá, není sportovec. Nevěděl jsem, jestli se plochá dráha dá dělat s rozumem. Jsme rádi, že to Matějovi jde, a vážíme si, když něco řekne nebo udělá, má to hlavu a patu. I proto může stát oběma nohama na zemi a zvedat ruce nahoru.“

Matěj Kůs se svým mechanikem Jiřím Sedláčkem
Matěj Kůs se svým mechanikem Jiřím Sedláčkem

Zranění bohužel k ploché dráze patří a samozřejmě štěstěna na tandemu je potřebné, o čemž ví své MUDr. Daniel Klika.  „Když to štěstí nebude, máme aspoň to cétéčko,“ glosuje Matěj Kůs jeho přítomnost.

Ke stolu usedají také Justyna a Wieslaw Kaczor z Polska reprezentující svou značku WK Products. Ušanky z jejich produkce si nakonec bude odnášet každý z hostů coby výslužku. Obrovské entrée má Graeme Wilson se svým nejlepším přítelem a účetním Paulem Wilkinem, které doprovází Adam Richardson, jež pomáhal jako řidič na závody během letošní sezóny.

„Graeme s Paulem za mnou přiletěli do Prahy na pivo z Dubaje,“ uvádí je Matěj Kůs. Trojlístek severských Angličanů skvěle zapadá do společnosti. Servíruje se raut ve stylu Hooters. Na talířích jsou kuřecí křídla, vepřová žebra, saláty či hamburgery.

 

Čas díků

Jeden ze sloganů vyvedených v angličtině za zdi hlásá, že křídla se podávají proto, že žádný velký příběh neodstartoval pojídáním chleba. Kdo ví, zda to hostitel bere jako paralelu své stopětadvacítky odložené před dvanácti lety už po dvou závodech. Každopádně se má svým hostům, čím pochlubit.

Matěj Kůs se ujímá slova, aby všem poděkoval
Matěj Kůs se ujímá slova, aby všem poděkoval

Za uplynulých dvanáct sezón absolvoval přibližně 740 závodů, z čehož jich 72 připadlo na reprezentační starty a tři na velké ceny. Pamětní list s podepsanou fotografií závodníka připomíná i jeho traťové rekordy ze Žarnovice a Liberce, ale především více než dvě desítky titulů či dalších prestižních výsledků. Jenže Matěj Kůs, který se po osmé hodině vyhoupne na lavici, má na srdci zejména slova díků.

„Chtěl bych poděkovat všem, vážím si toho, v jakým složení jsme se tady sešli a co pro mě děláte, je těžké najít termín, který vyhovuje všem, Ti co tu s námi teď nejsou mám stále na telefonu a jsou tu s námi stejně.“ vyhlašuje. „Loni jsme slavili petiletý výročí Jirky Sedláčka, teď máme víc desetiletejch‘ výročí buď letos nebo příští rok. Letos s panem Cholenským a Fuchs Oilem nebo se Zdeňkem Stuchlem, či desetileté přátelství s Martinem Kurzem. Lidi z Foxinterieru byli první, kteří nám pomohli, za kterýma jsme ještě s tátou přišli s tím, že chceme jezdit plochou dráhu.“

Pražský závodník dává každému dárek, pro speciální hosty nechal vyrobit také zvláštní poháry. Odnáší si jej nejen Jan Cholenský či Foxinterier, ale i Martin Kurz, jenž před lety dopomohl k vzestupu ještě bezejmenného juniora.

„Byl první, co mě před lety dostal pořádně do Anglie.“ smeká Matěj Kůs před Pavlem Kubešem. „Justyna s Wieskem dělají taky kombinézy, co tady visí. Další je od Ádi Rymela. Milánek mě zase celou sezónu připravoval s Jirkou motorky.“

Zdeněk Stuchl přebírá ocenění
Zdeněk Stuchl přebírá ocenění

Nejlepší příběhy píše sám život. „Jirka Sedláček je můj kamarád,“ dokládá Matěj Kůs pravdivost tohoto tvrzení. „Náhodou se mnou v roce 2011 odjel do Argentiny jako kamarádský doprovod. A nakonec se mnou strávil pět let jako mechanik. A pomáhá mě dál i při svý práci.“

Story Graeme Wilsona je stejně obrovská jako její hrdina. „V sezóně 2013 jsem se zranil a měl jsem ten vůbec nejhorší rok,“ povzdechne si Matěj Kůs. „Další Sezónu mě nikdo nechtěl, záchranné lano mě tehdy hodil Berwick, v kterém jsem měl skvělou sezónu a chtěl pokračovat další rok. Jenže mě Brian Havelock stáhnul na 2015 do Redcaru a musel jsem závodit za něj. Bylo to ze dne na den, byl jsem v Austrálii a díky přechodu musel shánět nový sponzory. Obvolal jsem lidi co jsem znal a dostal číslo na Graema, ten mě to nezvedal, tak jsem mu napsal email, tak to tehdy celé začalo, řekl jsem, že za ním přiletím a potkáme se osobně.“

Závodní tým: Milan Mihule, Matěj Kůs a Jiří Sedláček
Závodní tým: Milan Mihule, Matěj Kůs a Jiří Sedláček

V tu chvíli pražský závodník věděl destinaci mezipřistání při svém návratu od protinožců. „Udělal jsem si zastávku v Dubaji,“ vypráví. „Čtyři dny před schůzkou se mi Graeme přestal ozývat. Ještě ve tři hodiny odpoledne jsem ještě nevěděl, jestli se vůbec potkáme. V půl šestý nakonec přijel Graemův řidič tmavší pleti a zamknul mě v Range Roveru. Po cestě jsem poslal kamarádovi mojí pozici přes WhatsApp, kdybych se ztratil, ať aspoň někdo ví, kde jsem. Odvezl mě před budovu a řekl ať jedu do třetího patra. Nakonec mě čekalo velké přivítání a Graeme tam opravdu byl. Potkal jsem díky tomu skvělého kamaráda, který co řekne dodrží. Je původem z Middlesbrough, proto má tak blízko k Redcaru. Ale i když jsem odešel z Redcaru, zůstal se mnou dál, čehož si moc vážím.“

 

Věčná dobrá nálada

Oficiality jsou u konce. Hosté dostávají trička a ušanky a zábava se posunuje opět do neorganizované podoby. Společnost se tříští. Pro někoho je už pozdě, jiný zase noc po třiadvacáté hodině pokládá za stále příliš mladou.

Ať tak či onak v Hooters s Matějem Kůsem uběhl večer jako střela. Sluníčko je dávno už za horama a kostel svatého Havla už osvětlují jeho umělé náhražky.

Dobrá nálada se však nechce účastníků setkání s Matějem Kůsem pustit, i když cestou na metro musí kličkovat mezi kalužemi večerního slejváku. Jiří Sedláček je poněkud překvapen, kolik lidí je stále ještě na Můstku. „Jako na Václaváku, viď?“ opáčí mu Milan Mihule.

Tečka za sezónou se Matěji Kůsovi náramně vydařila.

 

Matěj Kůs se svými hosty v restauraci Hooters
Matěj Kůs se svými hosty v restauraci Hooters

Foto: Antonín Škach

 

Kolibříci zaplavili Prahu navzdory dešti

Praha – 17. listopadu
Ještě než první listopadovou sobotu odstartoval další díl stopětadvacítkářského seriálu PRO TEC Speedway Mini Cup, Zdeněk Schneiderwind se závodníků ptal, zda by chtěli ve sváteční odpoledne sedmnáctého listopadu ještě jeden závod. Byl-by patnáctým v pořadí a definitivně by uzavřel letošní sezónu před jejím slavnostním vyhlášením. Pražský trenér nechal nakonec hlasovat. Ruce oblečené v pestrobarevných kombinézách rychle létaly nahoru. Jenže počasí rozhodlo jinak a na čtvrteční závodění se mohlo zapomenout už ve středu večer. Přesto však kolibříci vzali Markétu útokem a klub v prvním patře hlavní budovy měl co dělat, aby neprasknul ve švech.

 

Nejlepší trojice letošního Speedway Mini Cupu: zleva Pavel Kuchař, Petr Chlupáč a Milan Dobiáš
Nejlepší trojice letošního Speedway Mini Cupu: zleva Pavel Kuchař, Petr Chlupáč a Milan Dobiáš

Stoly nejsou pod cenami vidět

Stoly nebyly pod záplavou cen takřka ani vidět
Stoly nebyly pod záplavou cen takřka ani vidět

„Je jen škoda, že se počasí neumoudřilo, protože by kluci mohli odjet i závěrečný závod,“ litoval Zdeněk Schneiderwind. Nicméně průběh společenské akce musel rozhodně všechny chmury z jeho čela setřít.

Vedle Zdeňka Schneiderwinda se ke slovu dostal také Milan Špinka
Vedle Zdeňka Schneiderwinda se ke slovu dostal také Milan Špinka

„Jsem velice rád, že PRO TEC Speedway Mini Cup přijel vyhlásit manažer reprezentace Milan Špinka a toho si považovali i sami závodníci,“ vysvětluje Zdeněk Schneiderwind. „Samotného vyhlášená se namohli zúčastnit zástupci některých sponzorů. Pánové Stejskal a Uher ze Stuhy, pan Beránek za PRO TEC, Alan Zubr z LZ Engineering,pan Vopat za Bellis, zástupce 3F nebo pan Friedmann z Imprimé. Ale není to tím, že by zanevřeli na začínající závodníky, ale velikým pracovním zaneprázdněním.“

Stanislav Heršálek z Fuchs Oil předává cenu Petru Chlupáčovi
Stanislav Heršálek z Fuchs Oil předává cenu Petru Chlupáčovi

Hromada dárků se na stoly málem ani nevešla. „Ceny za firmu Fuchs Oil přišel předat pan Heršálek,“ říká Zdeněk Schneiderwind. „Za Jawu předával ceny Martin Málek, za Autoservis Luboš Hájek tu byl syn majitele Filda. Petr Vodička pro mladíky přinesl dárkové předměty od firmy Mercedes Benz, Autoklub ČR dodal klukům trička a přívěsky. Shupu zastupoval pan Šůs a tak si myslím, že začínající závodníci mohli být potěšeni velkou přízní od tradičních sponzorů. Bez podpory těchto firem a lidí, kteří fandí české ploché dráze by kluci nemohli dosahovat výborných výsledků na mezinárodní úrovni.“


Zdeněk Schneiderwind, duchovní otec myšlenky závodů stopětadvacítek na mini oválech:

„Byli bychom velice rádi, kdyby firmy dlouhodobě podpororující  Speedway Mini Cup  s námi spolupracovaly i v roce 2017. A pomohly začínajícím klukům dosahovat výsledků jako jejich předchůdce Vašek Milík, který je jejich velkým vzorem. Všem moc DĚKUJI za PRO-TEC Speedway Mini Cup 2016.“


Do jubilejního ročníku

V klubovně nebylo místa nazbyt
V klubovně nebylo místa nazbyt

Kolibříci mají za sebou povedený rok. V poháru FIM skončil Filip Šifalda čtvrtý hned před Milanem Dobiášem a Petr Chlupáč byl osmý. Nejvíce se však blýskli na excelentně připraveném evropském poháru v Divišově. Z nejvyššího stupínku pódia mával českou vlajkou Jan Kvěch a Filip Šifalda stál hned po jeho boku. Šestá příčka patřila Danielu Šilhánovi, devátá Milana Dobiášovi a jedenáctá Lukáši Vinterovi.

Skvělá nálada v sále
Skvělá nálada v sále

Stopětadvacítky se mají čile k světu i díky PRO TEC Speedway Mini Cupu, který nabízí širší platformu pro závodění a to nejen počtem závodů, ale i benevolentnějšími věkovými limity. „Hlavní cenu, kompletní rámovinu Stuha vyhrál stejně jako loni Petr Chlupáč,“ bilancuje Zdeněk Schneiderwind. „Ale vítězi letošního ročníku byli všichni, kdo se ho zúčastnili,protože úroveň závodů a rozjížděk byla v letošním roce na vysoké úrovni, což potvrzují závodníci svými výkony na mezinárodních závodech.“

Z pléna vzešly návrhy na podobu seriálu v roce 2017
Z pléna vzešly návrhy na podobu seriálu v roce 2017

Malé občerstvení po předání cen ukončilo oficiální část odpoledne. Pokračovalo se diskusí a hodnocení ze strany závodníků a jejich rodičů. Vyplynula z ní ochota pokračovat v pohárovém závodění stopětadvacítek na krátkých drahách. Skutečnost, že se bude připravovat jubilejní desátý ročník činí ze Speedway Mini Cupu vskutku úspěšný projekt.

Vedly se dozajista zajímavé diskuse - na snímku Petr Chlupáč. Václav Kvěch a Martin Málek
Vedly se dozajista zajímavé diskuse – na snímku Petr Chlupáč. Václav Kvěch a Martin Málek

Na přetřes přišly i změny v pravidlech. Bodové zisky ve finále A se opět nebudou zdvojovat, přičemž Zdeněk Schneiderwind navrhne, aby pohár v tomto ohledu následovalo také mistrovství republiky na krátkých drahách. Novinkou Speedway Mini Cupu 2017 se stane používání barevných povlaků přileb.

Závodníků se v Praze sešlo skoro jako na dva závody
Závodníků se v Praze sešlo skoro jako na dva závody

Foto: Vlaďka Chlupáčová

Česká diplomacie ve světových šampionátech 2017 uspěla

Pardubice – 19. listopadu
Vedle termínového kalendáře je nejočekávanějším výstupem podzimního jednání plochodrážní komise počet reprezentantů v jednotlivých šampionátech světa. V souvislosti s rokem 2017 se naše diplomacie nemusí vůbec stydět. Kromě osmdesátek, které se v Čechách stejně nejezdí, zasánou  závodníci s licencemi AČR do všech soutěží. Nadto oproti původním požadavkům nepřidělila FIM české federaci jen po jednom místě v kvalifikaci o SGP 2017, mistrovství světa juniorů a na dlouhé dráze.

 

Alokace českých závodníků pro mistrovství světa 2017:

celkem: požadavek:
kvalifikace o SGP 2018: 5 6
Žarnovica 2
Lonigo 1
Abensberg 2
MS juniorů: 4 5
Pardubice 3
Badia Calavena 1
MS na dlouhé dráze: 4 4
Mariánské Lázně 4
MS na ledové dráze: 3 4
Ylitornio 1
Strömsund 2
světový pohár 250 ccm: 3 3
Praha 2
Praha 1
světový pohár 250 ccm na dlouhé dráze: 3 3
Pardubice 3
zlatá trofej 125 ccm: 3 3
Morizes 3

 

Přehled působení národního týmu v šampionátech světa 2017:

závod soupeři
světový pohár závod 1 King’s Lynn Velká Británie, Austrálie, USA
MS juniorských družstev semifinále Fjelsted Dánsko, Norsko, Švédsko
MS na dlouhé dráze finále Roden Velká Británie, Německo, Francie, Nizozemí, Finsko, Švédsko
MS na ledové dráze: finále Inzell Německo, Švýcarsko, Rusko, Rakousko, Finsko, Švédsko
Dlouhá dráha v Mariánských Lázních zažije kvalifikaci mistrovství světa
Dlouhá dráha v Mariánských Lázních zažije kvalifikaci mistrovství světa

Foto:

Jan Boháč si plní sny o ledové ploché dráze díky muzejnímu exponátu

Praha – 18. listopadu
Před třemi lety se tréninkové svezl na ohřebovaném speciálu a od té doby se netajil zájmem svézt se na ledech v závodním tempu. Jenže děda Mráz nemá Českou republiky v seznamu svých oblíbených destinací a kromě toho mu chyběl motocykl. Jan Boháč se magazínu speedwayA-Z svěřil, že tato podmínka je splněna, takže jeho účast v mistrovství republiky na ledové dráze závisí už jen na počasí.

 

 

Aktéři popisované koupě: Vladimír Višváder, Jan Boháč a Jan Ryba
Aktéři popisované koupě: Vladimír Višváder, Jan Boháč a Jan Ryba

„Vlado Višváder už nechce jet, má zraněný rameno a tak mi nabídl svého ledáka,“ říká Jan Boháč. „Koupil mi sběratel a můj mechanik Jan Ryba. Ledák bude v muzeu, ale když zamrzne, pojedu na ní mistrovství republiky. AK Slaný tak bude mít po více než dvaceti letech své zastoupení v šampionátu na ledě.“

Zimní program nahradí pravidelnou účast v evropské sérii veteránů na dlouhé dráze. „Na ELVS už nemám peníze,“ rozhodí Jan Boháč rukama. „Takže když zamrzne, udělám si licenci a jel bych mistrovství republiky na ledech. Budu tak vlastně veterán na muzejním exponátu (smích). ELVS bych jel jen v Pardubicích, celou sérii určitě nepojedu.“

Jawa po Vladimíru Višváderovi bude z muzea vyjíždět na závody
Jawa po Vladimíru Višváderovi bude z muzea vyjíždět na závody

Zkušenosti z ledů již má. „Díky Honzovi Klauzovi a Mírovi Kottovi jsem se prvně svezl na ledech roku 2013,“ upřesňuje Jan Boháč. „Stále jsem doufal, že pojedu mistrovství republiky jako můj brácha, kterej‘ byl na ledech opravdu dobrej‘. Proto doufám, že zamrzne.“

A nebyl by to ani Jan Boháč, kdyby si rovnou nevzpomněl na veselou historku. „Už v tom roce 2013, kdy jsme trénovali na ledácích v Chrástný jsem Honzovi Klauzovi říkal, že bychom mohli spolu jet dvojic na ledě,“ vypráví. „On mi připomněl rok 1992, kdy jsme spolu jeli dvojice na klasický dráze v Divišově, jak přede mnou upadl a já ho přejel. Když se probral, viděl ty stromy, co jsou v Divišově v zatáčce za startem. A myslel, že je už na Olšanech (smích). Asi dva tejdny potom nemoh‘ kouřit, smát se ani kejchat. Holt žebra bolej‘ dlouho.“

Foto: archív Jana Boháče

Dnes se bude pouze vyhlašovat, nikoliv závodit

Praha – 17. listopadu
Vytrvalé deště předchozích dvou dnů přiměly Zdeňka Schneiderwinda, aby zrušil dnešní odpolední závod PRO-TEC Speedway Mini Cupu v Praze. Vzhledem k pokročilému datu na kalendáři je již není možné opakovat v náhradním termínu. Kolibřici přesto do metropole po obědě zamíří, i když nechají své závodní motocykly doma. V klubovně totiž proběhne slavnostní vyhlášení výsledků, které již zakonzervoval závod v Divišově, s předáním řady atraktivních cen od partnerů seriálu.

Petr Chlupáč je vítězem letošního seriálu
Petr Chlupáč je vítězem letošního seriálu

Foto: Mirek Horáček

Martin Málek má jistotu v Polsku, ale v české extralize zatím nikoliv

Divišov – 16. listopadu
Prakticky po celou svou kariéru býval v Polsku spjatý s Krosnem, i když v lize našich severních sousedů nebýval příliš často k vidění. Nakonec z ní zmizel, avšak pár hodin před pondělní uzávěrkou soupisek, vešel ve známost jeho kontrakt s Opole. Martin Málek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že v polské lize má jistotu, ovšem v české extralize nikoliv.

 

Martin Málek - na snímku s mechanikem Vladimírem Šímou - má jasno o polské lize, ale o české extralize nikoliv
Martin Málek – na snímku s mechanikem Vladimírem Šímou – má jasno o polské lize, ale o české extralize nikoliv

„No, byl jsem delší dobu v kontaktu s panem Wieckem z Opole, který je můj dlouhodobý přítel,“ vysvětluje Martin Málek okolnosti, jež ho dovedly k angažmá v Opole. „Nakonec Hawi Opole byl jediný klub, který mě oslovil. Uvidíme, jak se bude dařit a asi jak se kdo předvede na sparingu před ligou. Je to pro mě výzva dostat se do sestavy v polské lize.“

Jenže v české extralize to tak přímočaře nalinkované není. Martin Málek v ní debutoval na prvního máje 2002 ve Mšeně s pražskou vestou, avšak skončil s pochroumaným ramenem. Později se stal konstantou slánské sestavy, z níž předloni odešel do Mšena. Loni s ním kalkuloval Speedway Club Žarnovica. Jenže koalice Březolup a Plzně nepustila Slováky do vyšší ligy a Martina Málka vázala coby svého kmenového závodníka.

Loňský rok Martin Málek strávil v sestavě BP Teamu
Loňský rok Martin Málek strávil v sestavě BP Teamu

„Buď Slaný nebo Žarnovica, ale asi bych to víc viděl na Slaný,“ komentuje Martin Málek současnou situaci, která zatím žádnou jistotou nepřináší. „Zatím je to bez nabídek, ale v Žarnovici bych asi neměl zaručené všechny starty, tak proto…“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Karel Herman

Debut v extralize s pražským Olympem přinesl Martinu Málkovi nejen věnec, ale i zranění
Debut v extralize s pražským Olympem přinesl Martinu Málkovi nejen věnec, ale i zranění