Drážďany – 31. října
Richard Geyer se při ouvertuře letošní šroubkařské série Drift-On-Ice v Drážďanech nevyhnul pádu při stíhání Zdeňka Holuba, avšak nakonec ve velkém finále ukázal záda nejen pražskému závodníkovi, ale i Ronnymu Weisovi. Z pohledu obsazení stupňů vítězů se zdá, že je všechno při starém. Nicméně podívaná umně spojující závodění s atraktivní show dostala nové prvky. A co více, vedoucímu triu rostou noví soupeři. Potvrdil to Wojciech Lisiecki. Až po triumfu v závěrečné jízdě si řekl o malé finále, které ještě musel potvrdit rozjezdem, avšak nakonec v něm za sebou nechal Stanislava Mělničuka a Sergeje Malyševa. Josef Novák a Zdeněk Simota při svém debutu v závodě šroubků sbírali především zkušenosti. To samé platí o Adamu Nejezchlebovi, který však za řidítky motokrosové padesátky nechal za sebou Němku Michelle Rau, která má jen o kousíček delší vlasy než on.
Zelená vrána v oranžovém hejnu KTM
Systém Drift-On-Ice se léty ustálil na devíti závodnících. Doposud jsme byli zvyklí vídat stará známá jména, což ostatně platilo i pro dnešní ouverturu letošního ročníku. Jedinou změnou byl prakticky comeback Sergeje Malyševa, který se již kdysi podíval na stupně vítězů šroubkařské série. Chyběl věčný náhradník Alain Tripke, avšak o největší změny se postaral český kontingent.
„Ve čtvrtek večír mi to nabíd‘, v pátek jsem mu to potvrdil,“ vyprávěl Josef Novák, kterak se do startovní listině dostal místo v Anglii usazeného Poláka Rafala Konopky. Stejně jako Zdeněk Simota byl nováčkem nejen v saské sérii, nýbrž i v závodě na šroubcích vůbec. Doposud totiž v této disciplíně pouze trénoval stejně jako Plzeňan. Ten má sice zkušenosti s jízdou po hokejovém hřišti ze svého Rozbíjení ledu v Hluboké nad Vltavou, nicméně tady byl pokaždé na druhé polovině ledové plochy než jeho sparingpartner Jan Holub.
Zdeněk Holub se rázem ocitnul v roli zkušeného mazáka. Zaujatě vyprávěl o práci s plynem, a kdy utrhnout motocykl o smyku. Dodal podrobnosti o obrovských rozetách, které jsou jen o kousíček menší než ráfek. A také upozornit, že Ronny Weis s Richardem Geyerem mají ve spojce jen čtyři pružiny. Novinkou se staly bezpečnostní blatníky, které se v improvizovaném depu montovaly dozadu i dopředu.
Svou premiéru na ledě si dnes odbývaly nejen čtyřkolky, ale v padesátkách rovněž Adam Nejezchleba. Spolu se svým tatínkem Zbyňkem dorazil rovnou z posledního dílu Štancl Speedway Academy a jejich cestu přerušil pouze nocleh u Holubových v Habrovicích.
Zbyněk Nejezchleba vypráví o úpravách malého motokrosového motocyklu pro ledovou dráhu:
„Anton Klatovskej‘ mě naučil dělat kola. Blatníky nám vyrobil on sám.“
Adam Nejezchleba zamotal hlavu německého spíkra. Vyslovit jeho úkol bylo mnohem horší, než nahlas přeříkat jazykolam o tři sta třiceti třech stříbrných stříkačkách. Dlužno podotknout, že i showman, který umí rozvášnit davy, v tomto ohledu prohrál na plné čáře.
Avšak v případě mladého vlasatého českého závodníka nešlo mluvit o prohře ani náhodou. Jeho motocykl Nitro 50 vyčníval mezi oranžovými stroji KTM nejen vránou, ale především čtyřikrát nižší pořizovací cenou.
Pouze v rozjížďce s číslem jedna projel Adam Nejezchleba z ledové plochy na depo umístěné před halou bez bodu. Ve druhé jízdě skončil čtvrtý. Jaký vliv na jeho zisk měla absence Michelle Rau, ukázala už rozjížďka s číslem tři.
Ta se musela opakovat kvůli pádu bratra copaté německé dívčiny, které Adam Nejezchleba ukázal při repete záda. Přestože jel na ledě vůbec poprvé, porazil ji ještě jednou v závěrečné jízdě, kde se na rozdíl od své hlavní sokyně nenechal předjet o kolo od dominujícího Bruno Thomase. A protože děti šly na vyhlášení všechny, odvezl si domů pohár, který je vedle přilby darované Lukášem Drymlem cenným suvenýrem.
Překvapení na úkor domácích es
Kolibříci sklidili potlesk publika stejně jako čtyřkolky, jejichž piloti předváděli vskutku spektakulární výkony. Nicméně slušně zaplněná Energieverbund Arena se přišla podívat zejména na klasické pětistovky. Sasko slavilo dnes Den reformace, z obchodů měly otevřeny pouze pekárny. Lidé v nich hojně kupovali sladké pečivo s rozinkami, jehož tvar připomíná růži s červeným srdcem uprostřed, znak Martina Luthera, který měl dnešní volno na svědomí.
Sladkost se dala zapít českou Becherovkou, jejíž panák byl na stadiónu o padesát centů levnější než kelímek zdejšího bílého piva. Mnoho z návštěvníků řešilo ještě rozebíralo včerejší prohru místních Eislöwen v ligové duelu s Bietigheimem, když se jim brány Energieverbund Areny otevřely k důvěrně známé podívané Drift-On-Ice.
Otevírací laserová show zabrala sedm minut. Následovalo klasické představování závodníků, kde barvené obrazce na ledě doplnily také ohňové efekty. Krátce před půl třetí se však hala opět rozsvítila, aby se stala svědkem úvodního triumfu Ronnyho Weise.
Domácí borec odpálil jako raketa. Zdeněk Holub, jenž za sebou nechal Wojciecha Lisieckeho, se zavěsil za něho, avšak rychlý Němec jej nenechal zaútočit. Vzápětí jej napodobil Richard Geyer. Stanislav Mělničuk a Josef Franc, jemuž prasklý sekundární řetěz zkomplikoval trénink, byli o poznání pomalejší.
Bleskový start předvedl v rozjížďce s číslem tři také Sergej Malyšev. „Led je perfektní, moc se těším na závody,“ pochvaloval si Buddy Prijs po tréninku. Nyní však zůstal trčet vzadu, nicméně během úvodního okruhu vyzrál na Zdeňka Simotu.
Jihočeský borec se příliš netajil, že k mítinku přistupuje přece jen vlažněji a nechce si zimní přípravu zkomplikovat zraněním. Čtvrtá jízda mu také nepřinesla žádný bodový zisk. Nicméně publiku zašumělo jen překvapením, když Stanislav Mělničuk v první zatáčce druhého kola sebral vedení Ronnymu Weisovi.
Hned nato zvýšil Buddy Prijs hodnotu svých akcií díky triumfu stylem start – cíl před Wojciechem Lisieckim, jenž si to v úvodním oblouku namířil rovnou pod Josefa Nováka. A pak už se konalo další překvapení na úkor obou fenomenálních Němců. Sotva se okolo předních kol trojice účastníků rozjížďky s číslem šest mihla startovací gumička, byl Zdeněk Holub na čele.
Zdeněk Holub komentuje své vítězství v šesté jízdě:
„Škoda, že Ritchie spadnul, jinak bych ho vodil až do cíle…“
Richard Geyer zůstal za Sergejem Malyševem, avšak ještě během prvního okruhu se dostal před něho na druhé místo. Okamžitě dotáhnul Zdeňka Holuba a udeřil na něho. Ovšem v nájezdu do poslední zatáčky chytil o vnitřní ohraničení. Ztratil stabilitu a k mantinelu doklouzal po ledu.
Ve velkém finále všechno při starém
Oba němečtí závodníci se vydali kompenzovat své ztráty. Ronny Weis nenašel sobě rovného v rozjížďce s číslem sedm, Richard Geyer zase ob jednu jízdu později minul Wojciecha Lisieckeho ještě v úvodním nájezdu. Do velkého finále však stále fronta, protože se Zdeněk Holub musel v osmé jízdě sklánět před Sergejem Malyševem.
„Odjel na mě,“ vysvětloval svou druhou porážku, díky níž měl před poslední sérií na svém kontě čtyři body. Stejnou sumou disponovali také Buddy Prijs a Richard Geyer, zatímco Stanislav Mělničuk hodně tratil nulou z osmé jízdy. O čelo se dělili pětibodoví Ronny Weis se Sergejem Malyševem.
Jenže německý závodník ruského původu musel svůj postup mezi nejlepší trojku potvrdit v desáté jízdě, v níž mu sekundoval tandem organizátorů. A ti mu ukázali záda současně s letem pásky. Richard Geyer se díky prvenství dostal na šest bodů stejně jako Ronny Weis. Sergeji Malyševovi zůstaly čtyři body a poměrně slabé vyhlídky na pódium.
Zdeněk Holub totiž skončil základní část rozjížďkou se svými krajany. Vyhrál v ní stylem start – cíl a srovnal bodový krok s Ronny Weisem a Richardem Geyerem. Vodu kalil Josef Novák, který v první zatáčce vyhnal Zdeňka Simotu na daleký venek. Na protilehlé rovince se jen ohlížel, kdeže to plzeňský závodník zůstal.
Josef Novák odpovídá na otázku, nakolik byl překvapený, že Zdeněk Simota byl po první zatáčce jedenácté jízdy tak daleko za ním:
„Ani ne překvapenej‘. Ale já si trošku klapnul, srovnalo mě to a šel jsem ven. Tak jsem jen doufal, že Simoťáka nesejmu. To jsem si dával kapku za cíl porazit ho. A podařilo se.“
Pardubický junior získal jediný bod na úkor Zdeňka Simoty, jehož premiéra v seriálu Drift-On-Ice skončila čtvrtou nulou. Oba byli jediní prozatím jasní vyřazení z nadstavbové části, jelikož dvanáctá jízda postavila všechno vzhůru nohama. Wojciech Lisiecki evidentně našel správné nastavení motocykl a ujel Stanislavu Mělničukovi s Buddy Prijsem.
Celá čtveřic zamířila na startovní rošt ještě jednou, protože nebylo férovějšího řešení rébusu jejich bodové rovnosti než rozjezd. V ní opět exceloval Wojciech Lisiecki, který postoupil do malého finále spolu se Stanislavem Mělničukem. Na Buddyho Prijse zbyl jen černý Petr sedmé příčky závěrečné klasifikace.
Letošní novinkou je losování finálových pozic uprostřed ledové plochy. Sergej Malyšev si pro malé finále volil jako první a pochopitelně sáhnul po červené přilbě. Avšak Wojciech Lisiecki po raketovém startu triumfoval potřetí v řadě. Sergej Malyšev se nakonec stal také obětí Stanislava Mělničuka, který jej podjel ve druhém oblouku předposledního kola.
Zatímco malé finále stavělo zaběhnuté pořádky saské šroubkařské série přece jen naruby, velké finále nemohlo být konzervativnější. Od startu se vytvořilo pořadí Richard Geyer, Ronny Weis a Zdeněk Holub, jež bez žádné změny vydrželo až do cíle.
Než se trojice nejlepších dostala na pódium mezi diváky po dětech a čtyřkolkách, tým pořadatelů perfektně vyčistil hrací plochu. Drážďanská Energieverbund Arena se vrátilo ke svému běžnému životu, zatímco parta okolo Ronnyho Weise se mohla kochat svým dalším úspěšným majstrštykem. A těšit se na lednové dvoudenní pokračování v Malchowě.
Hlasy z depa
„Dobrý,“ splynul jednoduchý komentář na téma dnešního závodu z úst Zdeňka Holuba. „Bedna pěkná. Škoda, že Ritchie spadnul, když byl za mnou. Malyšev na mě potom odjel líp. Ve velkým finále na mě zbyla bílá, nedojel jsem, žádný překvápko…“
„O tréninku to vypadalo blbě, nebyl jsem si jistej‘,“ vyprávěl Josef Novák o své šroubkařské premiéře. „Pak to bylo dobrý, ale starty mi nejdou. Když tuhle sérii ještě pojedu, něco vymyslím. Chytlo mě to, teďka bych jezdil pořád. Chtělo by, aby byla zima.“
„Úplně jsem to vypustil,“ nezastíral Zdeněk Simota. „Kdyby to byly šroubky, kde bych si moh‘ vzít svoje kolo. Ale tady je každej‘ tajemnej‘, nikdo ti nic neřekne. Tvrděj‘, že je to jen show, ale pak jedou jako o bůhvíco. Nesmíš hejbat tlakem v gumě. Já měl rozetu jen 64, oni maj‘ 72 a vpředu malinkatý kolečko. Oni jsou v zatáčce a ostatním to ještě hrabe. Když přidaj‘, můžeš číst reklamu vzadu na kolech. Bylo to moc pěkně zorganizovaný, ale je to malinkatý a nemůžeš zezadu nic udělat, když na tebe odstartujou. Na šroubkách, co mám doma, se jede úplně jinak.“
TOT | malé | velké | ||
finále | finále | |||
1. Richard Geyer, D | 2 F 2 2 | 6 | 1. | |
2. Ronny Weis, D | 2 1 2 1 | 6 | 2. | |
3. Zdeněk Holub, CZ | 1 2 1 2 | 6 | 3. | |
4. Wojciech Lisiecki, PL | 0 1 1 2 | 4+2 | 1. | |
5. Stanislav Mělničuk, UA | 1 2 0 1 | 4+1 | 2. | |
6. Seregej Malyšev, D | 2 1 2 0 | 5 | 3. | |
7. Buddy Prijs, NL | 1 2 1 0 | 4+0 | ||
8. Josef Novák, CZ | 0 0 0 1 | 1 | ||
9. Zdeněk Simota, CZ | 0 0 0 0 | 0 |
Junioři 50 ccm:
1. Bruno Thomas, D | 4 4 4 4 | 16 |
2. Frieda Thomas, D | 3 3 3 3 | 12 |
3. Magnus Rau, D | 2 2 2 2 | 8 |
4. Adam Nejezchleba, CZ | 0 1 1 1 | 3 |
5. Michelle Rau, D | 1 – 0 lapped | 1 |
Foto: Antonín Škach