Lamothe-Landerron – 10. září
Sobotní půlnoc se přelomila do neděle, když z francouzského Lamothe-Landerron dorazila skvělá zpráva. Eduard Krčmář skončil druhý v mistrovství Evropy juniorů, když v rozjezdu o titul podlehl Dimitri Bergemu. Druhý z Čechů ve startovním poli Zdeněk Holub skončil desátý.
Teterow – 10. září
Letošní ročník Speedway Grand Prix byl očekáván jako další souboj Grega Hancocka s Tai Woffindenem. Avšak zpočátku se mezi ně zamíchal další světový exmistr Chris Holder. V Praze se však na nejvyšší stupínek poprvé postavil Jason Doyle. Další triumf přidal před dvěma týdny v Gorzowě. A po výhře ve včerejší jubilejní dvousté velké ceně je Australan, s nímž ještě na jaře počítal jen málokdo, pouhých pět bodů za leaderem průběžné klasifikace Gregem Hancockem.
Půldruhého kola dlouhá finálová bitva nakonec dostala do čela Jasona Doyleho na úkor Bartosze Zmarzlika. Přestože Greg Hancock projel metou jako třetí, jeho náskok před australským objevem sezóny se ze sedmi bodů snížil na pět. Američan je v elitní společnosti dvaadvacet let, o šestnáct let mladší Jason Doyle se léta vyrovnával s pochybovači a zraněními. Ve třiceti letech si konečně užívá světové slávy a vidina titulu je pro něho skvělým motivačním motorem.
„Myslím, že před mnoha lety jsem neměl to, za čím jdu nyní,“ odpověděl, když byl otázán, co stojí za jeho třetím vítězstvím. „Nechci to zahodit. Měl jsem mnoho let se zraněními, kdy mě lidé sráželi řečmi, že nejsem příliš dobrý, a že bych se měl vrátit zpátky do Austrálie. Chtěl jsem si sám sobě dát nějaký plán, nějaký cíl na ploché dráze. Nechtěl jsem jet zpátky domů s vědomím, že jsem tomu nedal sto procent. Až skončím se závoděním, chci říct, že jsem ho dělal na sto procent. Utratil jsem spoustu peněz. Lidé si myslí, že stačí mít dvě nebo tři motorky a je to. Ale s motory a týmem musí být mnoho zákulisní práce.“
Jason Doyle si rychle vzpomněl na své mechaniky, jimiž jsou otec a syn Dave a Sam Haynesovi, Johno Birks a Mark Seabright. „Jaký skvělý tým za mnou stojí!“ netajil se spokojeností. „Když se vrátím do depa, pochválí mě. Když potřebuji trošku pomoc, dávají mě správný feedback. Jsem opravdu šťastný, jak všechno funguje. Moji mechanici nebyli doma mnoho týdnů, takže si zaslouží chválu za tvrdou práci, kterou odvádějí.“
Avšak včera v Teterowě odváděl výtečnou práci rovněž sám Jason Doyle, když se hnal kolem mantinelů za Bartoszem Zmarzlikem. „Neměl jsem jeden z těch nejlepších startů,“ svěřoval se. „Ale měl jsem velkou rychlost, když jsem jel v první zatáčce ve druhém kole. Bylo to prostě hlava dolů, zadek nahoru a zkusit udělat něco zvláštního. Když se Bartosz dostal přede mě, věděl jsem, že bude velmi těžké ho dohnat. Věděl jsem, že ho musím předjet v prvních dvou kolech, na těchto velkých drahách je velmi rychlý.“
I když stojí na prahu světového titulu, dva týdny před Stockholmem je jeho největší prioritou udržet si stálé místo v SGP i pro rok 2017! „Chci jen přijet do Melbourne s tím, že jsem zase v Grand Prix,“ řekl na tiskové konferenci. „Samozřejmě budu usilovat o světový titul. Ale chceme si to s týmem užít. Jsme amatéři, jak nám bylo mnohokrát řečeno. Jsme amatérští závodníci a mechanici. Nechám v tajnosti, kdo to říkal. Prý budeme ve Speedway Grand Prix jen jeden rok!“
1. Jason Doyle, AUS
3 3 3 3 0 2 3
17
2. Bartosz Zmarzlik, PL
2 2 1 2 2 2 2
13
3. Greg Hancock, USA
0 3 2 3 3 3 1
15
4. Niels Kristian Iversen, DK
X 2 3 3 0 3 0
11
5. Piotr Pawlicki, PL
T 3 3 3 2 0
11
6. Tai Woffinden, GB
3 1 2 1 2 1
10
7. Martin Smolinski, D
3 0 0 1 3 1
8
8. Chris Holder, AUS
3 0 2 2 1 0
8
9. Michael Jepsen Jensen, DK
1 2 3 0 1
7
10. Nicki Pedersen, DK
1 1 1 2 2
7
11. Antonio Lindbäck, S
0 3 0 0 3
6
12. Peter Kildemand, DK
2 0 0 1 3
6
13. Chris Harris, GB
X 2 1 2 1
6
14. Fredrik Lindgren, S
2 1 1 1 1
6
15. Matej Žagar, SLO
1 0 2 0 0
3
16. Tobias Kroner, D (res)
2
2
17. Maciej Janowski, PL
1 1 0 0 0
2
18. Kai Huckenbeck, D (res)
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Greg Hancock 109, 2. Jason Doyle 104, 3. Tai Woffinden 96, 4. Bartosz Zmarzlik 88, 5. Chris Holder 85, 6. Maciej Janowski 72, 7. Piotr Pawlicki 71, 8. Antonio Lindbäck 70, 9. Nicki Pedersen 62, 10. Fredrik Lindgren 59, 11. Niels-Kristian Iversen 57, 12. Peter Kildemand 56, 13. Matej Žagar 49, 14. Andreas Jonsson 39, 15. Chris Harris 33, 16. Patryk Dudek 8, 17. Martin Smolinski 8, 18. Daniel King 7, 19. Krzysztof Kasprzak 7, 20. Michael Jepsen Jensen 7, 21. Anders Thomsen 5, 22. Peter Ljung 4, 23. Václav Milík 3, 24. Tobias Kroner 2, 25. Denis Štojs 1, 26. Nick Škorja 1, 27 Daniel Kaczmarek 1.
Liberec – 10. září
Osmý přeborový závod v Liberci viděl nakonec jen deset závodníků, nicméně publikum si vedle tropické soboty užilo také skvělé jízdy na ovále. Litovali prakticky jen Radek Podhadský a Martin Mejtský. Plzeňskému závodníkovi se v poslední zatáčce dvanácté jízdy roztrhnul sekundární řetěz a s razancí uragánu utrhal z motocyklu všechno, co mu stálo v cestě. Pardubičan zprvu hledal správné nastavení. Když jej konečně našel, nedojel do cíle rozjížďky s číslem čtrnáct kvůli píchlé pneumatice. Vedle bodů ztratil i průběžné druhé místo v celkové klasifikaci. Mítink vyvrcholil finálovou jízdou. Jaroslav Petrák se již prve ve čtvrté jízdě přesvědčil o výhodném vnějšku úvodního oblouku, takže nelitoval, že si Pražané před ním vybrali červenou a modrou dráhu. A vskutku v prvním oblouku Pardubičan svedl úspěšný souboj s Michalem Škurlou. Poté proháněl Ondřeje Smetanu až na cílovou metu. A vlastně i za ní, jelikož při těsném dojezdu celé čtyřky se oba vedoucí závodníci báli zavřít plyn, aby se nenaskládali na jednu hromadu s borci za sebou. Vložený závod stopětadvacítek vyhrál Filip Šifalda, který je na nejlepší cestě za titulem v klasickém šampionátu kolibříků.
Cigareta leadera průběžné klasifikace
Léto se dnes evidentně rozhodlo pro práci přesčas. Slunce pralo ze všech sil a dráha pila jako nevyléčitelný notorik. A diváci si museli zakrývat oči, když se na obloze objevil některý ze strojů z leteckého dne. Nicméně všichni přítomní si samozřejmě přišli vychutnat především osmý podnik letošního přeboru. Do jeho startovní listiny sice přibyl Richard Geyer, avšak po Marcelu Studzinskem a Buddy Prijsovi nebylo ani vidu, ani slechu.
Vítězové prvních třech rozjížděk se dali snadno předvídat. Filip Hájek se sice v první jízdě sápal po Ondřeji Smetanovi zleva celou protilehlou rovinku až do druhé zatáčky, leč marně. Vzápětí se do cesty Michala Škurly postavil Richard Geyer. Pražan se ovšem prosadil již z prvního výjezdu. A byť se Sas pokoušel tlačit spodem nazpět, neuspěl.
O největší drama třetí jízdy se postaral Václav Kvěch starší. Jeho syn totiž vyrazil na startovní rošt s bílým povlakem. Otec promptně přiběhl se správným žlutým, i když ve střehu byl také Ondřej Smetana. Pak šla páska nahoru a Jaroslav Petrák si pro své první tři body přijel stylem start – cíl.
Čtvrtá jízda nabídla pohled na souboj již čerstvého přeborníka s třemi aspiranty na celkové stříbro. Skvělý start předvedl Michal Škurla. Jenže Jaroslav Petrák se žlutým povlakem na své přilbě se řítil vnějškem první zatáčky.
Jaroslav Petrák si libuje, kterak ve čtvrté jízdě zaskočil své soupeře:
„S tím nepočítali, ale já s tím počítal! Viděl jsem, že jdou zvnitřku, tak jsem si řek‘, že musím po venku.“
Na protilehlou rovinku vyjel Jaroslav Petrák dříve a své postavení před Michalem Škurlou uhájil až do cíle. V depu si otřel zpocenou hlavu a slastně vydechl kouř z promptně zapálené cigarety. S šesti body se stal leaderem průběžné klasifikace.
„Podělal jsem to, měl jsem to hrozně udušený,“ připouštěl Ondřej Smetana, že s třetím místem rozhodně nepočítal. A hlavu ke svému motocyklu skláněl rovněž Martin Mejtský. Nicméně v raných fázích závodu nešlo o nic víc, než se dostat do finále. Vedle pardubického matadora k němu nejblíže měl zatím Michal Škurla.
Ovšem jeho pět bodů vzápětí vyrovnal Filip Hájek, suverén rozjížďky s číslem pět. A hned na to i Richard Geyer. Na něho dotíral Josef Novák. V úvodní zatáčky vyjel nad Němcem, útočil vnějškem protilehlé rovinky, avšak na jejím konci mohl jen zakroutit hlavou, že z toho předjetí nebude.
Až do pátého finálového kola
Sotva Ondřej Smetana projel vraty depa ke startovnímu roštu sedmé jízdy, otočil se a vrátil do depa. Jeho otec Radek okamžitě začal připravovat druhý stroj. Avšak jak s ním vyjel na ovál, jeho syn už v sedle prvního motocyklu přijížděl k pásce.
„Ondrovi to přestalo fungovat,“ usmíval se Radek Smetana nad svým svérázným comebackem do sedla závodního motocyklu. „Že měl něco s plynem. Než jsem k němu přijel, dal do toho ránu pěstí a začalo to jít.“
Rána pěstí přišla v pravý čas. Spolu s Pražanem totiž jela jen Sindy Weber, takže trojka tady nevisela příliš vysoko. Navíc soupeři ztráceli body, takže se Ondřej Smetana dostával v aktuální klasifikaci stále výš a výš. Filip Hájek se v osmé jízdě musel probíjet do čela přes Radka Podhadského, aby ve druhém oblouku podjel vedoucího Martina Mejtského.
V rozjížďce s číslem devět přišel Jaroslav Petrák o punc neporazitelnosti. Sice perfektně odstartoval, avšak Michal Škurla prahnul po odvetě za předchozí porážku. Zatímco Josef Novák sváděl urputný boj o třetí místo s Richardem Geyerem, dostal se Pražan na pardubického matadora. Ten se však nevzdal jen tak.
Ve druhém kole se v první zatáčce objevil hned těsně vedle Michala Škurly. Nad Pražanem objel celý okruh, ovšem marně. Stejně tak neuspěl, když se pokusil natlačit pod vedoucího závodníka v nájezdu do druhého oblouku ve třetím kole. Z jednoho leadera tak byli rázem tři. Jaroslav Petrák, Filip Hájek a Michal Škurla měli po osmi bodech.
Ondřej Smetana si svých sedm bodů zhodnotil trojkou za hladký primát v desáté jízdě. Přitom zabil dvě mouchy jednou ranou. Jednak se zbavil Richarda Geyera, který stále ještě živil naději na finále, jednak překonal Jaroslava Petráka. Pardubičan totiž navzdory veškeré své snaze nedokázal Němce před sebou udolat. Michal Škurla vzápětí osaměl na čele průběžné klasifikace, když v rozjížďce s číslem jedenáct nedal ani náznak šance Filipu Hájkovi.
Martin Mejtský konečně našel správný set up a opanoval dvanáctou jízdu. V ní Radek Podhadský přišel o dva body, když mu prasklý sekundární řetěz v poslední zatáčce zdevastoval motocykl. „Pro tohle lanko jsem byl ještě ráno v Divišově,“ líčil nešťastně. „Jel jsem druhej‘, už v nájezdu jsem musel zvolnit, ale chtěl jsem to dojet. A takhle to dopadlo…“
Z kalichu hořkosti měl pít také Martin Mejtský. Místo potvrzení pozice druhého muže celkové přeborové klasifikace už musel zapomenout na svůj sen o finále. Navíc v rozjížďce s číslem čtrnáct mu unikající vzduch ze zadní pneumatiky nedopřál ani poslední volný bod před Richardem Geyerem.
Čtyřlístek finalistů vykrystalizoval z poslední série. Ondřej Smetana zmizel Michalu Škurlovi z dohledu již po průjezdu první zatáčkou. Nejenže srovnal jeho třináctibodový zisk, ale za tohle vítězství si mohl volit místo na startovním roštu ve finále jako první.
Vzápětí Jaroslav Petrák připravil Martina Mejtského o vedení již v první zatáčce. Spolu s ním se svezl i Filip Hájek, jímž se seznam finalistů uzavřel. Richard Geyer totiž trčel beznadějně poslední. Bod inkasoval až ve chvíli, kdy Martin Mejtský zaroloval na trávník s prázdnou pneumatikou.
Ondřej Smetana vypráví o finále:
„Věděl jsem, že nejlepší je červená a žlutá. Z červený jsem předtím odletěl. Teď tam byl dřív Škurlič. Dal jsem přední kolo za lajnu a byl jsem tam já. A pak jsem jel co nejrychlejc‘. Věděl jsem, že je po cíli, ale měl jsem radost, tak jsem se chtěl svýzt. A nechtěl jsem, aby mě sundali zezadu.“
Když si Ondřej Smetana vybral červenou pozici pro finále, Michal Škurla sáhnul po modré se záměrem na svého klubového kolegu odstartovat a pak jej zavřít k vnitřní čáře. Jaroslav Petrák si vzpomněl na výhodu žluté dráhy, takže na Filipa Hájka zbyla poměrně tvrdá a vyházení trojka.
Současně s letem pásky vypálil dopředu Ondřej Smetana. Michal Škurla nebyl tak rychlý. Navíc se zezadu řítil Jaroslav Petrák. Ve výjezdu z první zatáčky navedl svůj motocykl pod Michala Škurlu. Na rovince byl před ním. Za pardubickým lišákem se dopředu protáhl také Filip Hájek.
Michal Škurla dostal promptně Filipa Hájka za svůj deflektor, ale na více už nemohl pomýšlet. Jaroslav Petrák totiž proháněl vedoucího Ondřeje Smetanu, že by je dohonit nemohla ani nadzvuková stíhačka. Startmaršál Roman Doleček, jenž ve své nové funkci debutoval již před měsícem při flat tracku, jim do cesty postavil šachovnicovou vlajku.
Duel o vítězství však trval dál. Oba borci projeli první zatáčkou za cílem. Teprve na začátku protilehlé rovinky dal Jaroslav Petrák zvednutou ruku najevo, že je po závodě. „Hrozně blbě se potom brzdí,“ odmítal hypotézu, že by se přepočítal. Ondřej Smetana zvolnil o kousek dál a mohl si užít primát osmého pódia v osmém závodě.
Verdikt poslední jízdy
Lukáš Vinter se svým dědou řešili před šestým mistrovským podnikem stopětadvacítek na klasické dráze problémy se zapalováním své Shupy. Táhly se už od evropského poháru v Divišově. Dnes však nezasáhl nikdo menší než Jaroslav Šůs. A pražský závodník sklízel ovoce hned v rozjížďce s číslem jedna.
Po perfektním startu už před sebe nepustil ani leadera průběžné klasifikace Filipa Šifaldu, který stačil jen ve druhé zatáčce podjet Milana Dobiáše. Nicméně okamžiky průběžného vedení Lukáše Vintera byly záhy sečteny.
Jan Kvěch totiž hned v druhé jízdě odvedl Pavla Kuchaře, Daniela Šilhána a Jana Sochůrka. Po úpravě a třech jízdách velkých hochů si na vedoucí pozici nenechal sáhnout Pavel Kuchař. Lukáš Vinter se sice dostal před Daniela Šilhána, avšak ten mu předjetí oplatil v první zatáčce druhého okruhu.
Pět bodů Pavla Kuchaře vzápětí v rozjížďce s číslem čtyři vyrovnali Filip Šifalda a Jan Kvěch. Ještě než šla páska nahoru, Roman Doleček ve své nové funkci startmaršála pomáhal roztlačovat Jana Sochůrka, jemuž u pásky zhasnul motor. Pak už úřadoval Filip Šifalda. V první zatáčce vyvezl Jana Kvěcha, jehož útoky posléze odrážel až do cíle.
V páté jízdě neměl Jan Kvěch konkurenci. Filip Šifalda si své vítězství musel v rozjížďce s číslem šest vybojovat na Milanu Dobiášovi. Objel ho v prvním výjezdu, avšak Pavel Kuchař byl ještě rychlejší. Chabařovičan však protáhnul nájezd do druhé zatáčky a dostal se na osm bodů jako Jan Kvěch.
Daniel Šilhán si střihnul roli suveréna sedmé jízdy a se sedmi body na svém kontě očekával výsledek poslední rozjížďky. V ní všem ujel Filip Šifalda, který tak vyhrál celý závod. Druhý jezdil Jan Kvěch. Ovšem Pavel Kuchař na něho udeřil, sotva se v prvním výjezdu zbavil Lukáše Vintera.
Kdyby Pavel Kuchař sebral Janu Kvěchovi dva body, řekl by si o jejich další duel v rozjezdu o stříbro. Nic takového se však nestalo. Úřadující vítěz evropského poháru si udržel vrch, zatímco Pavlu Kuchařovi bylo útěchou, že má o bod víc než Daniel Šilhán. A že to bude on, kdo si půjde stoupnout na stupínek pódia označený číslovkou tři.
Hlasy z depa
„Dobrý,“ odtušil Ondřej Smetana na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to dneska bylo. „Bral jsem to jako trénink na ladění motorky. Abych zjistil, co je pro mě dobrý. Podělal jsem jednu jízdu, měl jsem to hrozně udušený. A pak už to bylo výborný. Motorka jela krásně, jsem spokojenej‘.“
„Jel jsem sem s tím, že si dobře zajezdím, a že budu na bedně,“ rozhovořil se Jaroslav Petrák. „V Liberci se mi vždycky jezdilo dobře. To se splnilo. Sice vedro, ale já jsem spokojenej‘. Ve finále to vypadalo, že tam budu. Přilítli tam a chtěli mě vyvýzt. Vypadalo to, že mě Michal sundá, já to ale nepustil. Bojoval jsem s ním a Smeták odjel, ale pak jsem ho začal dotahovat.“
„Hezký závody, hezky jsem si zajezdil,“ liboval si Michal Škurla. „Ve finále mě vystrkali, dojel jsem třetí. Dával jsem ještě Fílu. Možná to chtělo vzít si venek, ale chtěl jsem bejt‘ blízko Ondry, abych ho zavřel. Po startu tam nebyl líp, ale mně to nevyšlo.“
„Základ byl dobrej‘,“ vyprávěl Filip Hájek. „Startoval jsem trošku míň. To finále! Jel jsem po tvrdým, mydlilo to, nešlo to vůbec dopředu. Prali jsme se s Michalem o třetí místo, on měl matroš a nabral rychlost. Mně to od startu nešlo, bylo to tam tvrdý. Škoda, mohla bejt‘ bedna. Vynahradím si to v Pardubicích jako vždycky. Tam mě maj‘ rádi (smích).“
„Zezačátku na prd,“ bilancoval Josef Novák. „Tuhle dráhu nemám v oblibě, nedaří se mi na ni. Tak jsem si zkoušel nastavení, abych dopasoval motorku. A jelo se mi pěkně. Asi dobrý, ale vždycky může bejt‘ líp.“
„Posral jsem to,“ komentoval Martin Mejtský ztrátu druhého místa v průběžné klasifikaci. „První dvě jízdy špatný nastavení. Pak jsme udělali změnu. Vyhrál jsem a měl defekt. Na technický dráze jsem byl dneska úplně v háji.“
TOT
FIN
1. Ondřej Smetana, Praha
3 1 3 3 3
13
1.
2. Jaroslav Petrák, Pardubice
3 3 2 1 3
12
2.
3. Michal Škurla, Praha
3 2 3 3 2
13
3.
4. Filip Hájek, Praha
2 3 3 2 2
12
4.
5. Richard Geyer, D
2 3 1 2 1
9
6. Josef Novák, Pardubice
1 2 0 2 3
8
7. Martin Mejtský, Pardubice
1 0 2 3 E
6
8. Radek Podhadský, Plzeň
2 2 1 E –
5
9. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
0 1 2 1 1
5
10. Václav Kvěch, Praha
1 1 0 0 2
4
Poznámka. z původně přihlášených nepřijeli Marcel Studzinski a Buddy Prijs
Průběžné pořadí seriálu:
PLZ
MŠE
BŘE
CHA
ŽAR
SVI
MŠE
LIB
TOT
30.4.
1.5.
11.6.
18.6.
6.8.
13.8.
30.8.
10.9.
1. Ondřej Smetana
22
25
22
22
25
25
(18)
25
160 (188)
2. Jaroslav Petrák
14
NS
10
NS
8
18
16
22
88
3. Michal Škurla
NS
NS
18
25
NS
NS
25
18
86
4. Martin Mejtský
8
14
(2)
16
6
16
12
12
84 (86)
5. Filip Hájek
18
12
5
NS
3
8
14
16
76
6. Martin Málek
NS
NS
25
NS
22
22
NS
NS
69
7. Michael Hádek
25
22
16
NS
NS
NS
NS
NS
63
8. Josef Novák
12
6
3
NS
7
6
10
14
58
9.Adam Fencl
NS
16
7
18
5
10
NS
NS
56
10. Jakub Valkovič
6
7
0
NS
10
12
5
NS
50
11. Radek Podhadský
7
NS
4
10
4
7
3
10
46
12. Patrik Mikel
NS
NS
8
NS
0
14
22
NS
44
13. Petr Babička
10
16
NS
12
NS
NS
6
NS
44
14. Michal Dudek
16
NS
NS
NS
14
NS
NS
NS
30
15. Martin Gavenda
NS
NS
14
NS
12
NS
NS
NS
26
16. Michal Tomka
NS
NS
1
NS
18
4
NS
NS
23
17. Sindy Weber
NS
NS
NS
8
0
1
4
8
21
18. Adam Čarada
NS
NS
NS
NS
16
5
NS
NS
21
19. Piotr Dziatkowiak
NS
NS
12
7
NS
NS
NS
NS
19
20. Václav Kvěch
NS
NS
0
NS
2
NS
8
7
17
21. Anne Spaan
NS
NS
NS
14
NS
NS
NS
NS
14
22. Martin Švestka
NS
10
NS
NS
NS
NS
2
NS
12
23. Ján Mihálik
NS
NS
6
NS
3
2
NS
NS
11
24. Petr Chlupáč
NS
NS
0
NS
NS
3
7
NS
10
25. Dan Macl
NS
8
NS
NS
NS
NS
NS
NS
8
26. Pavel Čermák
NS
NS
0
NS
NS
NS
1
NS
1
27. David Pacalaj
NS
NS
NS
NS
1
NS
NS
NS
1
NC Peter Vida
NS
NS
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NC Patrik Búri
NS
NS
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NC Jan Kvěch
NS
NS
0
NS
NS
NS
0
NS
0
NC Ronny Weis
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Buddy Prijs
NS
NC
NC
NC
NS
NS
NS
NS
–
NC Richard Geyer
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
NC
–
NC Geert Bruinsma
NS
NC
NS
NS
NS
NS
NS
NS
–
NC Mark Helmhout
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NC
NS
–
NC Andrej Kobrin
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Sjoerd Rozenberg
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Kamil Brzezinski
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Erych Borczuch
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Emil Peron
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
NC Krystian Wlodarczyk
NS
NS
NS
NS
NC
NS
NS
NS
–
Poznámka: do celkové klasifikace se počítá 75 procent nejlepších výsledků zaokrouhleno nahoru, což je sedm závodů
Pardubice – 10. září
Pátek se nikterak nevymykal z řady krásných dnů letošního tropického babího léta. Sluneční paprsky tančily na zlaté přilbě, jež je vystavena na pardubické třídě Míru ve výloze Lejhancova klenotnictví. A zvyšovaly blyštivý lesk, který je jedním z jejich atributů. Svítkovský stadión zel prázdnotou. Jeho hlavní brána a vjezd do depa byly otevřeny, jakoby dávaly najevo, až jimi příští týden budou pospíchat tisícovky diváků a o poznání menší počet es ploché dráhy.
Vladimír Kalina dělal poslední úpravy na dlouhodrážním stroji Hynka Štichauera, zatímco druhý motocykl byl připraven k zapůjčení v Německu u Klause Petera Gerdemanna. Pardubický závodník dorazil později. Ještě než se s Jiřím Havlíčkem a Pavlem Fuksou vydali na cestu na evropské finále na trávě britského Swingfieldu, přišlo jim vhod občerstvení v klubovně.
Martin Kratochvíl, v současné době především mechanik Josefa Nováka, totiž slavil šedesátku, takže pozval své přátele. Společnost se rozcházela až někdy po půlnoci. František Kalina plánoval noční šichtu na ovále. Avšak sešlo s ní, protože historická červená kropící sedmsetšestka vypověděla poslušnost.
V sobotu nad ránem se ve Svítkově sešli brigádníci. Lubomír Vozár však neodolal a po poledni skočil za volant, aby stihnul přebor v Liberci, kde se s bílým koníkem na vestě objevila hned trojice závodníků. V Pavlovicích měl však v očích slzy, za něž však žhavé sluneční paprsky nemohly.
Dostihla jej totiž zpráva o skonu jeho velkého přítele.
Ing. Karel Žáček, dlouholetý tajemník AMK ZP Pardubice a jeden z předních funkcionářů klubu se s tímto světem rozžehnal po krátké, těžké nemoci v noci na sobotu ve věku nedožitých šestasedmdesáti let.
Gorzow – 27. srpna
Má skromná definice ideální plochodrážní rozjížďky by byla něco na tento způsob. Rovný start celé čtveřice jezdců, tlačenice na lokty v první zatáčce, jízda v kompaktní skupině celé první kolo, předjíždění v čele u lajny i po vnějšku. Nejlépe, když se útok povede z obou stran. A pak urputný boj o získání ztracené pozice. O takové jízdy nebylo nouze v Nordic SGP Gorzow včetně v té finálové. Dodejme k tomu opakované starty, ano i ve finále, dotek pásky, kuriózní vyloučení na startu a po pádu v jízdě. A musíme dojít k závěru, že GP Polska nejen připomněla o čem, že ta plochá dráha je, ale byla skoro dokonalým individuálním závodem.
Kulisa na stadiónech v Polsku je neopakovatelná. Už cedulky na pokladnách, že lístky nejsou, tři hodiny před startem slibovaly speciální zážitek. Bylo vyprodáno a hluk, který dokážou běžně vytvořit tribuny v Gorzowě byl překonáván jenom ovacemi publika při vítězství domácího miláčka a místního odchovance Bartosze Zmarzlika. A věc nevídaná, Nicki Pedersen, jezdec kterého Poláci velmi rádi nenávidí, nebyl ani jednou vypískán. Dán se odvděčil velice solidním výkonem a neobvykle čistou jízdou po celý závod. Škoda, že neprošel semifinále. Nakonec, jediné, co chybělo, byl Polák na stupních vítězů, ale pak by nebylo, na co se těšit třeba za rok.
Jezdci
Jaroslav Hampel odstoupil z letošní SGP, přestože týden na to startoval v Polsku po dlouhém léčení úrazu z loňského SWC. Fredrik Lindgren se nechal slyšet, že udělá vše, aby využil nabídnutou šanci a zajistil si účast v SGP 2017. Po Gorzowě desátý ztrácí sedm bodů na první osmičku, ale postup si zazálohoval v sobotním challenge.
Fredrik Lindgren a jeho jedinečný motor dokončí sezónu coby náhradník za Hampela.
Divokou kartu dostal Krzyzstof Kasprzak
Po mizerné sezóně loňského seriálu SGP, kdy byl trvalým účastníkem, Polák jel jako znovuzrozený. Bylo vidět, že ho plochá dráha znovu baví a návrat do seriálu myslí vážně. Stal se obětí kuriózního vyloučení, kdy se na startu osmnácté jízdy pásky dotknul a byl vyloučen Peter Kildemand. Jenže Polák těsně předtím pohnul motorkou, měl defekt a taky se musel poroučet z opakované jízdy, kde startoval a získal bod první náhradník Daniel Kaczmarek. Jelo se pochopitelně ve třech.
Krzysztof Kasprzak vede na začátku páté jízdy. Nakonec ho Nicki Pedersen přece jen porazil.
Dva jezdci byli víc konsistentní než ostatní. Fredrik Lindgren zakončil všechny své jízdy základní části na druhém místě a dostal se do semifinále. Tam, přestože několik kol byl zase druhý, nakonec bohužel spadl na místo třetí. Bohužel, protože jsem si na něj znovu vsadil. Předvídatelný byl i Andreas Jonsson, který dosáhl čistou nulou. Ve své poslední jízdě si to málem pokazil, protože jel snad dvě kola třetí, ale pak ho předjel Chris Harris a bylo to.
Andreas Jonsson krátce jel před Chrisem Harrisem a na bod to nestačilo.
Poláci
Vedli si statečně a podle očekávání. Podobně Varšavě nedosáhli na stupně vítězů, což byla škoda. Zmarzlik to dotáhl do finále, vedl si dobře, ale opakováný start nakonec vyšel všem a Polák skončil poslední. Kasprzak doplatil na defekt. Kouzlo Magic Janowskeho nezabralo.
Pawlicki přehnal, spektakulárně upadl v poslední jízdě základní série a po otřesu se v semifinále se už neprosadil. Třikrát ale vyhrál. Příště to může byt mnohem lepší.
Záda Zmarzlika viděla většina soupeřů. Ve finále ale vše bylo jinak
Pedersen
Pečlivě sbíral body a skoro nikdo si nevšiml, jak se dostal do čela spolu s Chrisem Holderem po základní části. Ve dvacáté jízdě sérii ale dojel jen pro bod a jakoby vypustil i semifinále.
Překvapil mistrovskou velmi čistou jízdu a nebyla ani stopa po jeho obvykle nervozitě.
Nicki Pedersen svou práci udělal. Mohlo byt i lépe.
Hancock
Do dvacáté jízdy nastupoval se sedmi body a věděl, že do semifinále potřebuje minimálně dva a taky porazit Doyla. Pro jistotu rozjížďku vyhrál po tři plus čtyři kola trvajícím souboji právě s Doylem. Ano, celkem sedm kol, protože po pádu Pawlickeho se startovalo znovu a bojovalo se stejně neústupně. Pak Američanovi možná došly síly a v semifinále se z druhého místa propadl na třetí nepostupovou příčku. Přesto odcházel z Gorzowa spokojen. Solidní náskok má i nadále.
Hancock dlouho se nedostával před Doyla, a když ho předjel, vzadu upadl Pawlicki a vše začínalo znova. Dvacátou jízdu nakonec stejně vyhrál.
Holder
Ohlásil velký návrat do formy a ambice využit znalost dráhy v Gorzowě, což se mu částečně povedlo – v semifinále ještě v třetím kole byl za Lindgrenem, pak ho předjel. Ve finále pak skončil třetí a porazil favorita Zmarzlika. Celkově je čtvrtý.
Chris Holder splnil, co slíbil.
Woffinden
Pořád ztrácel body, ale v přímém souboji s Hancockem byl dvakrát úspěšný, s Doylem jednou zvítězil a dvakrát prohrál. Semifinále vyhrál z posledního místa, přitom jel v tom vyrovnanějším proti Hancockovi, Doylemu a skvělému Pedersenovi! Pak vypadal velice unaveně, anebo hodně otrávené. Těžko říct, získal pár bodů na Grega, ale ztratil druhé místo a má teď dalšího soupeře o titul.
Woffinden zabral, když musel, ale finále mu o kousek uteklo. O to víc ho mrzí, že byl poražen právě Doylem.
Rozhodčí
Rozjížďka s pořadovým číslem třináct. Matej Žagar (údajně) pomohl Janowskemu k pádu a Jim Lawrence ho vyloučil a uznal pořadí v okamžiku pádu. Jenomže se stalo ve třetím kole a jízda se měla opakovat. Být to fotbal, tak by neplatil výsledek celého zápasu pro formální chybu a hrálo by se znovu.
Navíc Poláci věřili, že opakovaná jízda by dopadla pro Janowskeho lepe, než třetí místo. Že by Magic začal uplatňovat finty Nicki Pedersena? Tentokrát mu kouzlo nevyšlo a do semifinále nenasbíral dost bodů.
Pawlicki padá v dvacáté jízdě a je po právu vyloučen.
Vylučovaní
Trestalo se za dotek pásky, defekt v okamžiku zastavení jízdy, pády, za agresivitu. Bartosz Zmarzlik byl vyloučen při pádu Nielse Kristiana Iversena, aniž by se Dána dotknul, dokonce se mu ani nijak moc nepřiblížil.
Peter Kildemand roztrhl pásku. Na červeném poli ale defektoval Kasprzak a také byl vyloučen.
Ostatní
Začal dobře, porazil hned dva Poláky Pawlickiho s Kasprzrakem, ale na skvělý začátek už nenavázal. Po bodíku pak sebral Lindbäckovi a Jonssonovi. Lindbäck bojoval, jenže po prvním nezdaru začal vozit nuly. Udělal jich celkem tři. Iversen, Kildemand a Žagar nesplnili očekávání ani v nejmenším. Nasbírali minimum bodů, a i proto nakonec do semifinále ostatní potřebovali alespoň bodů devět.
Lindbäck neměl svůj den. Do formy z Cardiffu bylo daleko.
Semifinále
Trať byla po celou dobu závodu perfektní. Výhoda první volby startovního pole nakonec nehrála v semifinále žádnou roli. Nepostoupil nikdo jen z bílého pole, ale Lindgren, který z něj startoval, se dlouho držel na druhé pozice.
Greg Hancock proti Doylemu s Woffindenem. Přímý souboj vedoucí trojici šampionátu. Červená plus žlutá.
Woffinden vyhrál semifinále z posledního místa.
Ve druhém semifinále Zmarzlik, Holder. Žlutá a modrá.
Lindgren s Pawlickim do finále nepostoupili.
Finále
Doyle,Woffinden,Holder, Zmarzlik. Červená, bílá, modrá a žlutá.
Finále začínalo pádem. Opakovalo se a Holder už se nenechal srazit a dojel na pódium.
Woffinden nadzvedl přední kolo a v tu chvíli Doyle náskok soupeře smazal. Předjíždělo se dál, ale Australan nakonec zvítězil.
Grand Prix Polska převedlo to nejlepší, co plochá dráha nabízí. Podmínky pro jezdce byly ideální a publikum skvělé. Nejlepší je, že čtyři závody před koncem není zdaleka rozhodnuto ani o celkovém pořadí na pódiu, ani a první osmičce. Při trochu štěstí se dočkáme velkého finále u protinožců. Tak si přivstaneme.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov
Liberec – 9. září
Když se Ondřej Smetana před měsícem ve Svitavách smál s pohárem s jedničkou v rukou, netušil, že se vlastně fotografuje jako nový přeborník. Martin Málek, který jej mohl ještě ohrozit, se totiž na další kolo seriálu v Praze nepřihlásil. Ondřej Smetana nebude chybět ani v zítřejším osmém kole přeboru v Liberci, kde však bude pozornost upřena především na boj o stříbro. Jeho aktéry jsou Pardubičané Martin Mejtský a Jaroslav Petrák s pražskou dvojicí Michal Škurla a Filip Hájek.
Startovní listina čítá jedenáct jmen. Ke slovu přichází rozpis pro dvanáct závodníků, kteří pojedou nejprve patnáct jízd základního rozpisu. Poté se čtyři nejlepší kvalifikují do finále, jehož pořadí mezi ně rozdělí tabulkové body. Jedno místo ve startovní listině je volné a dle zásad je k mání pro kohokoliv až do doby, kdy o něj někdo nepožádá.
Kromě Sindy Weber dodají mezinárodní rámec podniku dva staří známí. Holanďanu Buddy Prijsovi se v českém přeboru zalíbilo již ve Mšeně a v Chabařovicích. Marcel Studzinski zase svého času u nás býval častým hostem v soutěžích stopětadvacítek.
Personální obsazení rovněž determinuje vývoj bitvy o stříbro. Nejsou totiž přihlášeni ani Martin Málek, ani Michael Hádek, kteří by v ní dozajista řekli pádné slovo. Přitom jejich zítřejší absence je staví mimo hru i před říjnovým vyvrcholení v Pardubicích.
Ze čtveřice pretendentů vicemistrovského titulu je na tom prozatím nejlépe Martin Mejtský. Protože jako jediný kromě Ondřeje Smetany doposud nevynechal jediný přebor, zítra bude škrtat své první tabulkové body. V tomto ohledu by však neměl utrpět výraznější ztrátu. Projde-li přejímkou, oželí jen dva body z Březolup. A protože zítra bude bodovat jen devět držitelů licencí AČR, automaticky připíše osm bodů za deváté místo.
Jenže takový plán Martin Mejtský v úmyslu, soudě už jen podle smutku, když mu ve Svitavách mizelo první přeborové pódium těsně vedle Pardubičanovy natažené ruky. Michal Škurla za ním zaostává o šest bodů. Získal je však díky samým vavřínovým věncům, jelikož do soutěže nastoupil jen třikrát.
Bodovat co největší číslovkou je proto jeho hlavní strategií i pro zítřejší závod. To ostatně platí také pro Jaroslava Petráka, který chyběl ve Mšeně a v Chabařovicích, i pro Filipa Hájka, jenž přišel o závod v Chabařovicích. Oleje do ohně přilije také skutečnost, že jak pardubický rutinér, tak pražský junior divákům už letos mávali.
Doprovodný program obstarají stopětadvacítky ve svém šestém mistrovském závodě klasického šampionátu. Průběžné vedení bude hájit Filip Šifalda. Za soupeře bude mít sedm závodníků. Mezi nimi nebudou chybět ani jeho blízký soused v tabulce Milan Dobiáš a vzdálenější Daniel Šilhán, ani vítěz evropského poháru Jan Kvěch.
Startovní listina:
1 Ondřej Smetana, Praha
2 Filip Hájek, Praha
3 Josef Novák, Pardubice
4 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
5 Martin Mejtský, Pardubice
6 Marcel Studzinski, PL
7 neobsazeno
8 Michal Škurla, Praha
9 Jaroslav Petrák, Pardubice
10 Radek Podhadský, Plzeň
11 Buddy Prijs, NL
12 Václav Kvěch, Praha
Mistrovství republiky 125 ccm:
1 Lukáš Vinter, Praha
2 Milan Dobiáš, Chabařovice
3 František Klier, Slaný
4 Filip Šifalda, Chabařovice
5 Jan Sochůrek, Chabařovice
6 Jan Kvěch, Praha
7 Pavel Kuchař, Praha
8 Daniel Šilhán, Liberec
Foto: Karel Herman, Mirek Horáček a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)