Sobotní dlouhodrážní paráda v Mariánských Lázních, kterou navíc vyšperkovala vůbec první medaile českého nároďáku vůbec, dala báječným způsobem zapomenout, že jsme vlastně uprostřed okurkové sezóny letních prázdnin. Je to ale tak, nebýt neformálních akcí v Kostěnicích a Svitavách a odloženého pardubického podniku mezinárodního šampionátu dvojic, mezi divišovskou juniorkou a srpnovým MACEC Cupem v Pardubicích by na českých krátkých drahách uplynul více než měsíc bez závodů pětistovek. Nicméně pojďme se ohlédnout za výkony českých a slovenských závodníků na zahraničních kolbištích za uplynulý týden, které vzhledem k dovolené vydavatele nepřichází tradičně v pondělí dopoledne, ale až dnes večer.
Šťastné narozeniny Matěje Kůse
Matěj Kůs prožil nejen povedené narozeniny, ale prakticky celý týden
Matěj Kůs oslavil své sedmadvacáté narozeniny v závodním tempu. Jeho Newcastle v pondělí doma porazil Scunthorpe 57:32. Otočil skóre z prvního závodu a postoupil do čtvrtfinále KO Cupu. Pražan si svůj den doopravdy užil, protože jej z tábora soupeřů ten den porazil pouze Lewis Kerr v sedmé a Michael Palm Toft ve dvanácté jízdě. Suma sumárum dvanáct bodů s jedním bonusem (3 3 2 2 2).
V úterý se Peterborough doma musel obejít bez Zdeňka Holuba a absenci pražského juniora v duelu proti jeho bývalému zaměstnavateli ze Scunthorpe vysvětlil zlomenou rukou z divišovské juniorky. Naštěstí mu ji diagnostifikovali pouze v tiskovém komuniké. „Ne, ne,“ uváděl Zdeněk Holub všechno za správnou míru. „Akorát jsem tam měl prasklinu, tak mi dali na chvilku sádru, ale ukázalo se, že je to z dřívějška. Byl jsem v nemocnici jen dvě noci.“ Zdeněk Holub chyběl i v pátečním duelu Peterborough vs. Berwick.
V úterý přijela Rospiggarna Hallstavik do Motaly, aby zde porazila místní Piraternu 40:50. Díky skóre 78:102 z obou utkání získala navíc i bonusový bod do tabulky. Martin Vaculík inkasoval pět bodů s jedním bonusem (2 1 2 0).
Zprávy o zlomené ruce Zdeňka Holuba z divišovské junioryk se naštěstí nepotvrdily
Zpátky do Anglie. Ve čtvrtek Sheffield doma porazil Plymouth 51:42. Zdeněk Simota přispěl hostům čtyřmi body s jedním bonusem (0 0 3 0 1). Blýsknul se zejména v rozjížďce s číslem sedm, když se mezi něj a Todda Kurtze dokázal vklínit pouze Dimitri Berge, jehož jsme později v sobotu viděli v Mariánských Lázních.
V pátek Somerset protáhnul sérii své neporazitelnosti, avšak s Newcastle to doma neměl nikterak snadné. Skóre se zastavilo na hodnotách 47:43. Matěj Kůs nebyl k zastavení na začátku závodu, když inkasoval trojky z rozjížděk s čísly tři, pět a sedm. Do konce závodu přidal jeden bod, navíc byl v patnácté jízdě uznán jako viník kolize s Jake Allenem, takže skončil s deseti (3 3 3 0 1 X).
V neděli Newcastle vstoupil do čtvrtfinále KO Cupu zničujícím domácím triumfem nad Sheffieldem. Klubové stránky Diamantů ohodnotily vítězství 62:28 jako anihilaci Tygrů. Matěj Kůs opět začal triumfálně a nakonec si odvezl devět bodů (3 3 1 2).
Francouzská tráva
Hynek Štichauer – na snímku z Tayacu s mechanikem Radimem Lamberským – zůstal ve Francii kvůli pouťáku v Marmande
Z krátkodrážní rutiny minulého týden vybočuje jen mezinárodní pouťák na trávě ve středu večer v Marmande. Stal se kořistí Jannicka de Jonga, spolu s nímž na stupně vítězů vystoupili ještě Erik Riss a Mathieu Tresarrieu. Josef Franc byl šestnáctý s jedním bodem (0 0 E 1 0).
Skupinu B vyhrál Gabriel Dubernard, Hynek Štichauer projel cílem finále coby čtvrtý, když jej v základní části porazil pouze Zach Wajtknecht v rozjížďce s číslem čtyři (4 3 4). „Odstartoval jsem,“ líčí pardubický závodník. „Dubernarda jsem nestihnul. Z lajny mě pak zavřel a dva mě předjeli (Alexandre Dubrana a Dave Meijerink – pozn. redakce). Dojel jsem čtvrtej‘, byla to moje první tráva a myslím, že finále béčka bylo lepší než v áčku.“
Ilustrační foto: Mirek Horáček, Pavel FIšer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová
Slaný – 16. července
Prázdninové školní dny a dovolené jsou v plném proudu. Ale Jiří Štancl, který ve Slaném realizuje tréninkové kempy mladých začínajících plochodrážních jezdců, má pevně naplánovaný kalendář patnácti termínů své akademie. Ta pátá v pořadí připadla na minulou sobotu, kdy byl Jiří Štancl pozván jako čestný host na finále mistrovství světa družstev na dlouhé dráze do Mariánských Lázní. Zachoval se však jako profesionál a dopolední slánskou akci neodvolal a dokázal skloubit obě akce ke spokojenosti všech.
Jiří Štancl – na ilustračním snímku s Janem Jeníčkem a Pavlem Kuchařem – stačil Slaný i Mariánské Lázně
Po příjezdu do Slaného rozdal Jiří Štancl přítomným členům realizačního týmu Štancl Speedway Academy trička v typické žluté barvě, která jsou potištěna sponzory, jež se podílejí na tomto projektu. To již v depu na něho čekal Jiří Endršt, který se plochou dráhu učil v druhé polovině sedmdesátých let minulého století u slánského legendárního mládežnického trenéra Zdeňka Majstra. Později byl dvě sezony v péči další ikony tuzemské ploché dráhy Antonína Kaspera a stal se součástí sestavy slánského týmu, který v roce 1982 absolvoval úspěšnou a nervy drásající kvalifikaci o udržení v dalším ročníku extraligové soutěže. Tehdejší AMK Bateria Slaný prožíval jezdeckou krizi a o udržení bojovala se slovenským ambiciózním družstvem AMK Preglejka Žarnovica.
Jiří Endršt v sobotu avizoval příjezd nového adepta plochodrážní školy. Sedmnáctiletého Tadeáše Douši, který po chvilce dorazil na silničním motocyklu. Aby o další okamžik později sedlal plochodrážní Shupu. Tu ze své dodávky vyložil Jiří Benda, jehož firma se velkou měrou podílí na jednotlivých kempech. Tadeáš Douša nejen postupně naslouchal radám Jiřího Štancla, ale také si v praxi několikrát vyzkoušel malý ovál a pozorně sledoval tréninkové jízdy Milana Dobiáše, Jana Jeníčka a Bruno Beláně.
Chabařovický Milan Dobiáš tentokrát výhradně testoval stroj kubatury 250 ccm. Nutno říci, že měl dost velký časový prostor, aby společně se svým dědou Milanem načerpal nové poznatky, které jim sdělili Jiří Štancl i Jiří Benda. Bude potřeba, aby na další kempy dorazili Petr Chlupáč s Václavem Kvěchem z pražské Markéty i Milanův oddílový kolega Filip Šifalda, aby tato kubatura postupně nabrala potřebný vzestupný trend.
Jan Jeníček ze ZP Pardubice a Bruno Belán z AK Slaný byli jediní, jejichž rodiče mají pravděpodobně již vyčerpaný čas dovolených, a tak ve Slaném zůstali osamoceni ve třídě 125 ccm. Oba nadějní jezdci se lepší závod od závodu a hlavně se snaží plně využít možností tohoto projektu. Krátké přestávky mezi jednotlivými tréninkovými jízdami využil Václav Buřič k úpravám dráhy a nutno říci, že po vydatném čtvrtečním dešti byl malý ovál ve velmi dobrém stavu, který umožnil mladým jezdcům bezproblémovou jízdu.
Na samý závěr kempu dorazil další bývalý slánský jezdec Petr Vacek, ten sobotní dopolední čas trávil na motokrosové trati, která se nachází nad plochodrážním stadionem vlevo od slánského letiště. A pokračoval směrem na Třebíz, kde místní motokrosový klub Kossta Racing Team pořádal na své trati další díl Motul Cupu.
Tentokrát chyběl Miroslav Rosůlek, kolega Jiřího Štancla při tréninkových kempech, který již v dopoledních hodinách vyrazil do Mariánských Lázní s Jiřím Beránkem, jenž je v plochodrážním prostředí znám jako sponzor několika jezdců jako Josef Franc či Michal Škurla a další. A od roku 2005 pravidelně je jméno jeho společnosti PRO-TEC spjato s Memoriálem Antonína Vildeho. Jeho logo není možné přehlédnout na letošním PRO-TEC Speedway Mini Cupu.
Jiří Štancl do Slaného dorazí opět v sobotu 23. července, aby pokračoval ve své tréninkové činnosti. Lze věřit, že počet mladých adeptů plochodrážního sportu bude větší, než tomu bylo tentokrát.
Mariánské Lázně – 16. července
Tuctovost pátečního zakaboněného dne potvrzovaly nejasnosti uvnitř českého národního týmu, který se měl v sobotu pustit do boje o medaili v mistrovství světa na dlouhé dráze. Martin Málek čekal napjatě na telefonát pardubického primáře Tomáše Brože s výsledky magnetické rezonance jeho pochroumaného ramene. Josef Franc přemítal nad výsledkem s mezinárodního pouťáku z Marmande a usmyslel si, že se sem nikdy nevrátí. A když Hynek Štichauer zavíral svá víčka, netušil, na jakém motocyklu pojede. V neděli ráno jej však probudili mechanici, že zasáhla ruka Karla Kadlece. Západočeské lázně se už od rána koupaly ve slunečních paprscích. Češi po nástupu hned v rozjížďce s číslem jedna porazili Francouze. A také potom to bylo skvělé, sakramentsky skvělé. Problém prasklého výfuku Michaela Härtela, vítěze rozjížďky s číslem dvě sice nikdo neřešil. Naši reprezentanti však Němce porazili, s Holanďany ztratili čtyři body a po porážkách Angličanů a Finů zůstala bronzová medaile doma.
Němci, Nizozemci a Češi na stupních vítězů
Sobotní dopoledne moudřejší pátečního večera
Josef Franc a Hynek Štichauer dávají najevo, jak dobrá nálada panovala po dnešním tréninku
Mariánské Lázně se vskutku probouzelo do nádherného rána. A mělo to být ráno podstatně moudřejší včerejška. „Řeším zdravotní trable po Tayacu,“ říkal Martin Málek během pátečního rána a kabonil se přitom jako obloha hrozící deštěm. „Včera jsem byl v Pardubicích na magnetické rezonanci. Mám problém s ramenem. Nevypadá to blbě, v pondělí to bylo nejhorší. Jak jsem byl s klukama na dvěstěpadesátkách v Grudziadzi, namohl jsem si to.“
Hynek Štichauer vypráví, kterak k vypůjčenému motocyklu přišel:
„V jednu v noci jsme přijeli z Marmande. Zkoušeli jsme přes pana Drymla, jestli si půjčit motorku od Bartha, což by šlo, kdyby nejel Härtel. Já ještě spal, když mi mechanici volali, že Káča domluvil motorku od Gerdemanna. Já jim řek‘ OK, dejte na to moje řidítka.“
Pardubický primář Martinu Málkovi start naštěstí nezakázal. Technické problémy Hynka Štichauera pomáhal vyřešit Karel Kadlec, který domluvil zápůjčku motocyklu od svého kamaráda Klause Petera Gerdemanna. Sluníčko na obloze jakoby korespondovalo s náladou ve dvou garážích, které byly vyhrazeny českému týmu.
Michael Hádek se zhostil úlohy nosiče cedulky se ctí
Tréninkové sekce pomohly Milanu Špinkovi, aby si ujasnil týmovou strategii. „Michal neměl dobrý časy,“ říkal kouč na adresu Michala Škurly. Přestože Pražanovi zůstala role náhradníka s minimálními vyhlídkami zasáhnout na dráze do vývoje závodu. Rozhodně však nezůstal sedět s nafouklými tvářemi v koutku svého boxu a aktivně pomáhal svým kolegům. Dobrý týmový duch zdobil české družstvo i dnes.
Pád Hermana Kenkkily při tréninku flat tracku maličko naboural časový harmonogram. Fin potřeboval do nemocnice a začátek odpoledního programu se opozdil bezmála o tři čtvrtě hodiny. Publikum, v němž bylo nejvíce slyšet české hlasy, se však nakonec dočkalo.
Nástup se sice opozdil, nicméně tradiční lázeňská okázalost zůstala zachována
V Mariánských Lázních nenosí cedulky s názvy států sličné dívky, avšak traťoví maršálové. Z jednotnosti jejich montérkových kombinéz vyčníval pouze Michael Hádek. Připadl mu úkol, aby do prostoru startu a cíle donesl nápis Česká republika. Na rozdíl od řady jiných čestných hostů z řad bývalých plochodrážníků jej čekala ještě pořádná dávka práce na motocyklech Martina Málka.
Michael Hádek neztrácí humor při komentování své role na nástupu:
„Měl jsem největší kozy z těch ženskejch‘.“
České trio zamířilo poprvé na startovní rošt hned v rozjížďce s číslem jedna, kdy jej čekalo utkání s Francouzy. O středečním pouťáku v Marmande vyprávěl Hynek Štichauer vcelku pozitivně, protože mu pódium ve skupině B uniklo jen o vlásek. Zato Josef Franc mával nad áčkem rukou. Skončil v něm u dna výsledkové tabulky a sliboval, že se sem již nikdy nevrátí, nebude-li muset.
Rozjížďka s číslem jedna svedla na startovní rošt Čechy a Francouze
Každopádně pro výběr galského kohouta měl závod horší dopad. Zranil se v něm Stephane Tresarrieu, jehož na poslední chvíli musel zastoupit Jerome Lespinasse. V první jízdě zůstal v depu, protože do akce zamířil náhradník Theo di Palma.
Konečně páska letěla vzhůru! Stadión jej vydechl, když z první zatáčky vyjel na čele Hynek Štichauer a s ním se svezl Josef Franc. Martin Málek byl čtvrtý, před sebou měl Stephane Tresarrieu, avšak jeho náskok na zbylé dva Francouze se stále zvyšoval. A tak čeští borci rozehráli závod úvodními jedenácti body.
Sen o medaili má stále blíže reálnému probuzení
Hynek Štichauer a Josef Franc mají na lopatě Mathieu Tresarrieho
Český národ má spíše sklony k pesimismu. Rozbor příčin raději nechme odborníkům, každopádně i před dnešním závodem se našlo více pochybovačů, že se našemu nároďáku povede ukořistit některou z medailí. Nicméně okolnosti byly příznivě nakloněny a po dvou sériích jsme se mohli těšit postavení druhého celku průběžné klasifikace.
Michael Härtel vyhrál s prasklým výfukem
Z rozjížďky s číslem dvě si Němci přivezli jen deset bodů, když jejich vodu kalil James Shanes. Nejlepší start předvedl Martin Smolinski. V úvodní zatáčce jej vystřídal Michael Härtel, jenž si však devatenáctiletého benjamínka britského týmu vedl za sebou jako na provázku. Martin Smolinski se v nájezdu do druhé zatáčky vrátil zpátky na druhou příčku. Nicméně Jörg Tebbe trčel celou dobu až na předposlední příčce.
Hynek Štichauer udivoval svou rychlostí
Hrot průběžné klasifikace opanovali Nizozemci. Theo Pijper, jenž ještě včera večer závodil za svůj Berwick v Peterborough, předvedl nejlepší start. Za sebou měl Jesse Mustonena, avšak Dirk Fabriek nasadil velkorysý oblouk a převzal vedení. Fin začínal mít starosti s Jannickem de Jongem. Ten stupňoval tlak a v posledním oblouku dokázal Jesse Mustonena podjet.
Jannick de Jong o českých závodnících:
„Znám Pepu, s Hynkem jsem jezdil mistrovství světa juniorů. Je dobré, že začal jezdit dlouhou dráhu. Tady je dobrá atmosféra, závody jsou fajn, pomáháme si.“
Maximálních dvanáct bodů na nizozemském kontě dostalo deset dalších bratříčků již na začátku druhé série. Jannick de Jong triumfoval v rozjížďce s číslem čtyři stylem start – cíl. Francouzi řešili technické problémy Dimitri Bergeho, který cílem jízdy proti našim projel jen setrvačností a nyní jej nahrazoval rychlý záskok Jerome Lespinasse. Mathieu Tresarrieu se však stal prvním mužem, který dnes sebral body Holanďanům.
Nizozemci porazili Finy na hlavu 12:3 – na snímku Theo Pijper (17), Dirk Fabriek (18), Jesse Mustonen (14), Jannick de Jong (16) a Aki Pekka Mustonen (červená)
V první zatáčce atakoval dokonce Jannicka de Jonga, aby nakonec dojel do cíle před tandemem Theo Pijper – Dirk Fabriek. Finové a Angličané si v rozjížďce s číslem pět rozdělili body víceméně rovnoměrně osm ku sedmi. A už tu byl český souboj s Němci. Oleje do ohně přilila skutečnost, že Michael Härtel prve vyhrál v sedle motocyklu s prasklým výfukem. „Měli by ho vyloučit!“ domníval se Milan Špinka.
Nálada v hledišti však panovala báječná a čeština byla hodně slyšet, když naše trio mířilo k pásce. Povzbuzování zesílilo, když Hynek Štichauer odstartoval s Martinem Smolinskim a vnějškem první zatáčky se hnal dopředu. Na protilehlou rovinku už Pardubičan vyjel jako první!
Hynek Štichauer na čele není na snímku ani vidět, za ním jedou Martin Smolinski (7), Michael Härtel (9), Stephan Katt (21) a Josef Franc (4)
Němec protáhnul nájezd do druhé zatáčky a spodní stranou se do čela vrátil. Nicméně Hynek Štichauer odrazil Michaela Härtela, na něhož se sápal také Josef Franc. Pražan svou snahu korunoval ve třetím okruhu předjetím v první zatáčce. Michael Härtel záhy zůstal stát. A namále měl také Stephan Katt.
Stejná situace, o kousek dále, o chvilku déle – Hynek Štichauer má za sebou německé trio a své kolegy
Martin Málek se k němu blížil jako Halleyova kometa ke Slunci. Na cílově rovince Němce dostihnul a metou proburáceli prakticky současně! Informační šum způsobil, že se český reprezentant na výsledkové tabuli v depu objevil na čtvrté příčce. Šlo však o omyl, Stephan Katt byl na metě o chloupek rychlejší. Avšak i v poměru 8:7 chutnalo české vítězství opojně. Navíc Martin Smolinski musel před Hynkem Štichauerem upalovat tak vehementně, že tři okruhy projel prozatím v nejrychlejším čase dne.
Josef Hukelmann, německý kouč, s uznáním hovoří o českém družstvu:
„Pro mě je největší překvapení český tým. Znal jsem ho, že je dobrý na krátké dráze, ale dnes mě tady hodně překvapil.“
Sen o medaili se začal rychle blížit realitě. Němcům přistřihnul křidélka Aki Pekka Mustonen. Po vítězství v jízdě s Angličany vyhrál boj o prvenství s Michaelem Härtelem a Martinem Smolinskim rovněž v rozjížďce s číslem sedm. Ke vší německé smůle musel vinou defektu motocyklu Jörg Tebbe ve třetím kole opustit čtvrtou příčku.
Josef Franc (5) zvenčí útočí na Martina Smolinskeho (7) a Michaela Härtela (9)
Technické patálie soupeřů hrály do českých karet i nadále. „Měl jsem problém s rychlostní skříní,“ vysvětloval Jannick de Jong, proč úvodní kolo osmé jízdy dokončoval jako poslední. Hynek Štichauer odstartoval jako bůh plochodrážních startů. Theo Pijper ovšem protáhnul nájezd do druhé zatáčky, dostal se dopředu. A než závodníci objeli celý lázeňský kilometr, měl náskok bratru dvacet metrů.
Nizozemci si nakonec upevnili vedení ještě výrazněji. Jannick de Jong uštval Martina Málka a Dirk Fabriek v posledním kole předčil Hynka Štichauera. Jejich náskok na Čechy a Němce vzrostl na osm bodů.
Cinkot bronzových medailí
Pomsta za květnové mistrovství republiky – Josef Franc za svá záda právě poslal Stephana Katta
Ještě před koncem třetí série bylo evidentní, že Angličané titul z loňského Mühldorfu neobhájí. Nicméně výsledek jejich konfrontace s Francouzy jim v deváté jízdě poslal závan svěží brízy do plachet medailových ambicí. Dimitri Berge měl pořádnou honičku, aby stihnul tříminutový limit. Běžel do depa pro náhradní motocykl, ovšem Robert Barth mu mezitím zprovoznil tu, kterou prve nechal na ovále.
Ani Martin Málek se na lázeňském kilometru neztratil
Nicméně mu bylo souzeno hrát druhé housle za Andy Appletonem a Richardem Hallem, jež se dostali dopředu již s vylétnutím pásky. Dimitri Berge alespoň společně s Mathieu Tresarrieu ohlídali Glena Philipse. Deset bodů ovšem i tak zvedlo anglická bodová aktiva na hodnotu dvaadvacet. A českou reprezentaci v rozjížďce s číslem deset čekala další prubířská zkouška v boji o medaili.
Martin Málek vysvětluje, cože to prováděl v desáté jízdě:
„Tahal jsem strhávačku a už se blížil do nájezdu. Nasraně jsem mávnul rukou a vytrhnul si chcípák. Rychle jsem ho nainstaloval zpátky a udělal aspoň vzrůšo!“
Ani český duel s Nizozemím nevypadal zpravu vůbec marně – zleva Theo Pijper, Hynek Štichauer, Dirk Fabriek, Josef Franc, Martin Málek a Jannick de Jong
Nyní přišla řada s nejrychlejším startem na Josefa France! Pražan se nenechal vytlačit na mantinel od Andy Appletona a do cíle jen zvyšoval náskok. Třetí byl Hynek Štichauer, který držel v šachu Richarda Halla. Martin Málek měl zase navrch nad Glenem Phillipsem.
Právě březolupský borec zabrnkal na nervy v předposledním okruhu, kdy si omylem vytáhnul zapalování. O bod přišel naštěstí jen dočasně, protože svou chybu napravil a ještě stačil Glena Philipse. A Angličané byli dalšími protivníky, kteří zmizeli z perimetru českých medailových vyhlídek.
Stephan Katt prožil většinu závodu v roli diváka
Před rozjížďkou s číslem jedenáct musel Robert Barth znovu asistovat u motocyklu Dimitri Bergeho. Francouz však nyní vyhrál stylem start – cíl. Avšak stadión už žil spíše vyhlídkami na nadcházející duel Holanďanů s Němci. Jannick de Jong raději sáhnul po rezervním motocyklu, avšak přesto jej odvedl Martin Smolinski. Život mu znepříjemňoval také Michael Härtel, s nímž si ovšem poradil. Jenže Jörg Tebbe si přisadil dvěma body na úkor Theo Pijpera a Dirka Fabrieka. Němci vyhráli 10:5 a nizozemský náskok před nimi roztál na tři body. Češi byli pozadu jen o jeden jediný další bodík.
Jiří Štancl dopoledne zvládnul svou akademii ve Slaném, aby stihnul ještě pózovat s Miroslavem Musilem
Drama vrcholilo a napětí ve vzduchu by nešlo rozstřílet ani laserovým dělem jakoby vypůjčeným ze sci-fi románů. Jako první si mohli vydechnout Nizozemci. Andy Appleton rychle zmizel za zády dvojice Theo Pijper – Jannick de Jong. Avšak zápletka nebyla ještě u konce. Přišlo poslední kolo a v jeho první zatáčce vedoucí Theo Pijper upadl. Naštěstí pro Holanďany Dirk Fabriek překonal Andy Appletona, takže Němci by s nimi maximálně mohli jen vyrovnat krok.
Jannick de Jong přivezl Theo Pijpera do boxů
„Už jsem byl hodně unavený, ale povedl se mi další start,“ nechal se později slyšet Jannick de Jong. „Theo sice upadl, ale s Dirkem jsme udělali potřebné body.“ Němci ve čtrnácté jízdě nevyužili šanci říct si o rozjezd. Martin Smolinski sice inkasoval další pětku, avšak před Michaela Härtela se dostal Mathieu Tresarrieu.
Drama vrcholí – Jesse Mustonen se chystá k poslední jízdě po boku Martina Málka
Pro Čechy byly karty rozdány jasně. Pakliže dojedou do cíle patnácté jízdy za sebou na prvních místech, budou mít stříbro. K bronzu stačily jen dva body. Bouře nadšení je přivítala na startovním roštu. Hynek Štichauer vypálil dopředu, ale rozhodčí Piotr Lis rozsvítil červená světla na znamení letmého startu.
Hynek Štichauer neskrývá svou radost z medaile:
„Jsem hrozně šťastnej‘! Mám radost, že po letech dřiny a zranění konečně přišlo něco, že můžeš říct wow. Jsem rád, že jsem u toho zůstal a nešel někam do práce. Je dobrý jezdit dlouhou a krátkou. Dokud budu dobrej‘ na krátký, měl bych se jí držet zuby nehty. Když už nebudu dobrej‘, můžu jezdit dlouhou.“
Jasné gesto Josefa France – máme bronz!
Před repete odstoupil Aarni Heikkila, jehož zradil stroj. Hynek Štichauer byl opět rychlý, avšak zezadu útočil Jesse Mustonen. Spodní stranou druhé zatáčky pronikl do vedení, které už ze svých rukou nepustil. Český trojlístek za ním proburácel za sebou a mohl se těšit, jak se zakousne do bronzových medailí.
Vladimír Kalina si užívá chvíli radosti s Hynkem Štichauerem
Cenný kov se však objevil i na krku Karla Kadlece. „Kdybych pod sebou neměl, co jsem měl, výsledek by nebyl takovej‘,“ kvitoval Hynek Štichauer jeho pomoc při zajištění motocyklu. Když se oba muži potkali cestou na tiskovou konferenci, Pardubičan neváhal ani na chvilku. A alespoň dočasně plzeňského matadora dekoroval svojí medailí.
Hlasy z depa
Radost v oranžovém
„Musím říct, že jsem velmi šťastný za dnešní výsledek, byli jsme dobrý tým,“ nechal se slyšet Jannick de Jong. „Theo Pijper ještě včera večer závodil v Peterborough. Během prvního tréninku byla moje motorka již skoro nastavená, během závodu jsem měl ještě problém s rychlostní skříní. Neodstartoval jsem dobře, proto jsem šel na rezervní motorku. Martin Smolinski mě porazil, ale drželi jsme dobře jako tým. Letos jsme byli nejlepší, příští rok snad obhájíme.“
Martin Smolinski zachovával loajalitu značce Jawa, jejímž je továrním závodníkem
„Druhý je první poražený,“ meditoval Martin Smolinski. „Nemůžu být spokojen. Bylo to velmi těsné, musím poděkovat všem jezdcům. Dnes jsme mohli vidět, jak těsně se tým může stát mistrem světa. Loni Anglie, letos Holandsko a příště my nebo třeba Československo. Jsem tovární jezdec Jawy, udělal jsem dobrý výsledek na motocyklech Jawa.“
Josef Franc s Jaroslavem Šůsem ze Shupy
„Úžasný,“ vypadlo z úst Josefa France jediné slovíčko při odpovědi na otázku, jak se cítí, když se s bronzovou medailí vracel ze stupňů vítězů. „Nejvíc práce odved‘ Hynek. Byla to nejlepší investice jeho života, měl suprovou motorka, startovala a jela. S Martinem jsme mu asistovali a bronz jsme si zasloužili jsme si to. Děkujeme českým fanouškům, městu Mariánské Lázně a všem lidem, co nám věřili. Hezky se jelo, dařilo se. Letos se to konečně povedlo, vracím to všem lidem okolo sebe a děkuju všem.“
Hynek Štichauer v objetí s přítelkyní Martinou
„To nezní vůbec špatně,“ reagoval Hynek Štichauer na připomínku, že je členem třetího nejlepšího dlouhodrážního družstva světa. „Chce to ale makat dál. Závody jsou od toho, aby se vyhrávaly. A my jsme dneska nevyhráli. Když se ti povedou dvě jízdy na dlouhý dráze, je to lepší. Ale jak říkám, nevyhráli jsme, takže je mnoho věcí na zlepšení. Motorka od Gerdemanna byla úžasná. Když má člověk dobrý nářadí, líp se mu pracuje. Pepa pomoh‘, Martin taky, viděl jsem to, že hodně dobře já k vybavení přišel jak slepej‘ k houslím, on si to dal v Jawě do kupy sám. Bronz byl týmová práce, i Michal pomáhal a dával nám tam slídy.“
Martin Málek s maminkou Ludmilou
„Všechno mě bolí, vychytal jsem tady snad všechny šutry, od startu jsem se tam nemoh‘ dostat,“ líčil Martin Málek. „A zezačátku jsem se spíš trápil. Hynek to dneska držel, takže před ním klobouk dolů. Ten to dneska s Pepou táhnul. Po těch týdenních nervech jsem rád, že jsem to v pořádku dojel. Že tady můžu jet, jsem se dozvěděl až včera.“
Nedá se říct, že by Michala Škurly nebylo všude plno – stačil i fandit s otcem Martina Málka Pavlem a jeho přítelkyní Gabriellou
„Kluci jeli suprově,“ vysekl poklonu Michal Škurla. „Mrzí mě, že jsem se nesvez‘. Snažil jsem se aspoň pomoct v depu. Chtěl jsem si zazávodit, nevyšlo to, ale za rok už určitě pojedu!“
Bronzoví Češi: Michal Škurla, Milan Špinka, Josef Franc, Hynek Štichauer a Martin Málek
1. Nizozemí
46
Jannick de Jong
3 5 1 4 5
18
Theo Pijper
4 3 5 1 F
13
Dirk Fabriek
5 2 4 0 4
15
Romano Hummel
DNR
2. Německo
44
Martin Smolinski
4 5 4 5 5
23
Jörg Tebbe
1 – E 2 2
5
Michael Härtel
5 E 3 3 3
14
Stephan Katt
– 2 – – –
2
3. Česká republika
42
Josef Franc
4 3 2 5 4
18
Hynek Štichauer
5 4 3 3 3
18
Martin Málek
2 1 0 1 2
6
Michal Škurla
DNR
4. Velká Británie
34
Richard Hall
2 4 4 2 2
14
Glen Phillips
0 – 1 0 –
1
James Shanes
3 1 – – 1
5
Andy Appleton
– 2 5 4 3
14
5. Finsko
31
Aki – Pekka Mustonen
1 5 5 2 1
14
Jesse Mustonen
2 3 2 4 5
16
Aarni Heikkila
– 0 – 0 M
0
Rene Lehtinen
0 – 1 – –
1
6. Francie
28
Jerome Lespinasse
– 0 – 1 –
1
Mathieu Tresarrieu
3 4 2 3 4
16
Dimitri Berge
0 – 3 5 1
9
Theo di Palma
1 1 0 – 0
2
České trio před Francouzy
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Lenka Rejdová a Eva Palánová
Bronzový český tým ve svém širším realizačním složení
Daugavpils – 17. července
V Mariánských Lázních se v sobotu slavil historický bronz, ale k oslavám v Daugavpilsu chybělo jen málo. Opravdu málo. Český juniorský nároďák pod taktovkou Lubomíra Vozára totiž skončil semifinále evropského šampionátu družstev se stejným bodovým ziskem jako Dánsko. V cíli rozjezdu byl však Andreas Lyager dříve než Zdeněk Holub.
Čechům chyběl k postupu do finále opravdu jen kousíček
Güstrow – 14. července
Start finálové části evropského šampionátu jednotlivců v německém Güstrowě provázel déšť. I když se odbyla ještě rozjížďka poslední šance, na finále už nedošlo a jako berná mince posloužily výsledky základní části. V nich největší bodovou porci nahromadil Martin Vaculík, jemuž na stupních vítězů dělali společnost Krzysztof Kasprzak a Kai Huckenbeck. Václav Milik skončil osmý. V pátek v Güstrowě vyvrcholil bez české účasti světový pohár mládeže dvěstěpadesátek, kde triumfoval Australan Matthew Gilmore.
1. Martin Vaculík, SK
3 2 3 2 2
12
2. Krzyzstof Kasprzak, PL
3 3 2 3 X
11
3. Kai Huckenbeck, D
1 0 3 3 2
9
4. Janusz Kolodziej, PL
2 3 0 3 1
9
5. Przemyslaw Pawlicki, PL
3 3 2 X 1
9
6. Antonio Lindbäck, S
2 2 1 0 3
8
7. Andrzej Lebeděvs, LAT
0 2 3 2 1
8
8. Václav Milík, CZ
2 1 3 2 0
8
9. Emil Sajfutdinov, RUS
1 X 2 2 3
8
10. Leon Madsen, DK
E 3 1 T 3
7
11. Hans N. Andersen, DK
2 1 X 1 3
7
12. Nicki Pedersen, DK
2 1 X 1 3
7
13. Anders Thomsen, DK
1 2 E 1 2
6
14. Peter Ljung, S
1 1 1 1 1
5
15. Tobias Busch, D
3 0 1 0 0
4
16. Nicolas Covatti, I
0 1 0 0 0
1
17. Tobias Busch, D (res)
1
1
Martin Vaculík během tréninku v güstrowských boxech
