Divišov – 5. července
Lidé okolo týmu Eduarda Krčmář se dnes odpoledne objevili oblečení do slušivých dresů s motivem svého závodníka. Na zádech byl vyveden nápis, že slánský závodník je mistrem republiky do jednadvaceti roků z let 2012 a 2014. Samozřejmě se objevily narážky, proč si autor designu nenechal místo i na aktuální letopočet. Čtyřbodový náskok před Zdeňkem Holubem po úvodním závodě na Makétě však dával optimismus, nikoliv jistotu. Jenže boj o titul byl vyřešený už po první sérii. Zdeněk Holub totiž upadl již v první zatáčce rozjížďce s číslem tři a točící se hlavou raději z mítinku odstoupil. Eduard Krčmář si počínal jako z jiné planety a druhým osmnáctibodovým maximem se stal potřetí juniorským mistrem republiky, což se doposud povedlo pouze Josefu Francovi v letech 1998 – 2000. Nabídnuté šance se chopil Ondřej Smetana, který své účinková v šampionátu uzavřel titulem vicemistra. O bod jej uzmul Patriku Mikelovi, který vyhrál klasifikaci do devanácti let. Protože mu však účast ve finále vyfouknul Michal Tomka nejmenším možným rozdílem, stal se březolupský závodník zřejmě nejsmutnějším šampiónem plochodrážní historie vůbec.

Stupně vítězů dnešního závodu - Eduard Krčmář stojí nad Ondřejem Smetanou a Michalem Škurlou — Stupně vítězů dnešního závodu – Eduard Krčmář stojí nad Ondřejem Smetanou a Michalem Škurlou

Šampión je prakticky známý, startuje bitva o další medaile

Michal Tomka vydoloval z divišovské dráhy mnohem více než tréninkový pád

Loni přijel Eduard Krčmář na říjnové vyvrcholení české juniorky do Březolup se ztrátou tří bodů na Zdeňka Holuba, avšak dnes se role obrátily. Pražan sice odstartoval sezónu brzy díky Premier League,která se mu však stala osudná, protože aprílový pád v Peterborough jej v začínající sezóně připravil prakticky o celý duben. Během úvodního podniku juniorského šampionátu v Praze vlastně začínal znovu. A tak za delší konec provazu tahal Eduard Krčmář.

Pavel Čermák musel před závodem měnit motor

Vzhledem ke změně rozpisu pro pouhých dvanáct jezdců musel VV SPD implementovat finálovou jízdu, jejíž bodový zisk se počítá do aktuální tabulky. Ta umožnila slánskému závodníka porazit svého pražského soka ještě jednou a tím pádem navýšit svůj náskok na čtyři body. V praxi tohle znamená, že by Eduard Krčmář mohl se Zdeňkem Holubem prohrát. A i kdyby nakrásně jednou nedojel, stále by mu zůstávala naděje na zlato v dodatkové jízdě.

Jenže letošní juniorské mistrovství republiky se dvěma finálovými podniky nevstoupí do historie jen jako prozatím suverénně nejkratší, ale i jako jedno z těch, kdy v otázce šampióna nebylo prakticky co řešit. Letos bylo všechno jasné v zásadě již po první sérii.

V této chvíli mohl ještě Zdeněk Holub pomýšlet na obhajobu loňského titulu - po startu třetí jízdy mezi Jakubem Valkovičem (žlutá) a Michalem Tomkou (červená) — V této chvíli mohl ještě Zdeněk Holub pomýšlet na obhajobu loňského titulu – po startu třetí jízdy mezi Jakubem Valkovičem (žlutá) a Michalem Tomkou (červená)

Jako první z dvojice pretendentů mistrovského trůnu se na ovál dostal Eduard Krčmář v rozjížďce s číslem tři. Start jej vynesl do čela. Za jeho zády si cestu k druhému místu dláždil Ján Mihálik, avšak ve druhém okruhu upadl v prvním výjezdu. Repete se rovněž stalo jednoznačnou kořistí Eduarda Krčmáře.

Ve třetí jízdě musel František Kalina blikat červenými světly hned dvakrát. Poprvé kvůli letmému startu Michala Tomky, avšak podruhé byl příčinou Zdeněk Holub. Hnal se venkem připravit slovenského borce o vedení. Přitom se však přetočil, upadl a byl diskvalifikován.

O pár sekund později již byl všem nadějím konec

V ten moment se náskok Eduarda Krčmáře vyhoupnul na sedm bodů. Jenže Zdeněk Holub se při svém extempore praštil do hlavy. A protože se mu svět před očima komíhal a točil, rozhodl se raději ze závodu odstoupit. V ten moment byla otázka mistra v zásadě vyřešena. Jenže zbývaly ještě dvě další medaile a borci, kteří by pražský závod nejraději škrtnuli nejen ze svých vzpomínek, ale zejména z průběžné klasifikace, se rázem vyhoupli do sedla.

Souboj Marka Helmhouta (žlutá) s Ondřejem Smetanou (modrá)

Michal Škurla nyní nechal úhlovou brusku raději na pokoji. V rozjížďce s číslem jedna na něho odstartoval Patrik Mikel, už prakticky jistý šampión do devatenácti let, jenž by logicky rád řekl také své slovo v jednadvacítkách. Nicméně Michal Škurla byl zvenku rychlejší už v prvním nájezdu.

Potom Michal Tomka. Druhé opakování nešťastné třetí jízdy jej potřetí vyneslo do čela. Tentokrát už definitivně, protože rychle zmizel z dohledu Filipa Hájka a Jakuba Valkoviče. A konečně Ondřej Smetana. Ani on nemohl být se svým pražským výsledkem spokojený. Po kratším čekání, než Pavel Čermák zprovozní v depu svůj motocykl, se ujel vedení.

Ondřej Smetana popisuje svůj duel s Markem Helmhoutem ve čtvrté jízdě:

„Odstartovali jsme, byli jsme vedle sebe, já ho hnal dál. Bylo tam hodně materiálu, postavilo se mu to a lehnul.“

Let do bariéry stál Holanďana v konečném důsledku postup do finálové jízdy

Jenže Mark Helmhout, jemuž se naproti tomu muselo první květnové úterý na pražské Markétě zamlouvat, útočil vnějškem první zatáčky. Jenže náhle jeho přední kolo mířilo vzhůru a Holanďan se ocitnul na zemi. Repete bez vyloučeného Marka Helmhouta se stalo jednoznačnou kořistí Ondřeje Smetany.

O finálovou jízdu se strhla tahanice

Tři přerušené jízdy kvůli pádům během první série byly vskutku netradiční. Nicméně František Kalina musel na ovladač červených světel v dalších průběhu závodu sahat už jen jedenkrát. Stalo se tak v sedmé jízdě. Filip Hájek odstartoval excelentně, jak to umí. Jenže ještě v nájezdu jej zvenku minul Michal Škurla. Mnohem horší však byla kolize s Jánem Mihálikem o kousek dále.

Ondřej Smetana jede vstříc svému druhému vítězství před zraky Michala Tomky

Po dopoledních stopětadvacítkách spěchala žlutá ambulance z Benešova již podruhé. „Říkali, že je tam zásobujeme,“ smál se Filip Hájek. Naštěstí si jen pořádně sedřel ruku, zatímco slovenský závodník se vracel domů se sádrou na pravačce a vyhlídkou návštěvy chirurgického oddělení nemocnice v Žiaru nad Hronom.

Sotva Michal Škurla projel vítězně cílem opakované jízdy, byl jedním z trojice neporažených, která se hřála na hrotu aktuální klasifikace. Eduard Krčmář vyhrál pátou jízdu stylem start – cíl a Ondřej Smetana si stejně suverénně počínal hned vzápětí. O titulu slánského závodníka už nemohlo být pochyb, nicméně další medaile zůstávaly ve hře. Hodně k ní mohla pomoct účast ve finálové jízdě, jež přinesla možnost bodovat pošesté.

Eduard Krčmář se o body nechtěl s níkým dělit

Po dvou sériích k němu byli vedle vedoucího tria nejblíže Richard Geyer a Michal Tomka s pěti body. Slovák prohrál s Ondřejem Smetanou v šesté jízdě, Němec zase o rozjížďku předtím s Eduardem Krčmářem. Na začátku třetí série se ovšem svého prvního vítězství dočkal Patrik Mikel, jenž doposud narážel na favority. Nyní neodstartoval zrovna nejlépe, avšak ještě v nájezdu poslal SIndy Weber za svá záda.

V jedenácté jízddě vyzrál Michal Škurla na Ondřeje Smetanu

Závod pokračoval dalším sólem Eduarda Krčmáře v desáté jízdě, aby se hned vzápětí utkali oba neporažení Pražané. Michal Škurla zůstal po lepším startu bez ztráty kytičky i nadále. „Měl výbornej‘ start,“ nezbylo Ondřeji Smetanovi, než kvitovat prohru se svým kolegou. „Snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet.“

Richard Geyer byl rád za bod, když Zdeněk Holub na startovním roštu chyběl. Ztrátu však ve dvanácté jízdě musel knihovat také Michal Tomka. Sice se hnal venkem první zatáčky na Marka Helmhouta, jenže Holanďan jej ve výjezdu nemilosrdně vyvezl na venek. Od té chvíle Holanďan již neprohrál. Sfouknul další plamínek finálové naděje Richarda Geyera v rozjížďce s číslem čtrnáct, aby nakonec profitoval z diskvalifikace Michala Škurly. Ovšem deset bodů se nakonec ukázalo jako málo.

Michal Škurla vysvětluje svou první porážku v patnácté jízdě:

„Eda tam byl rychlejší.“

Patrik Mikel v této chvíli ještě netuší, že mu Michal Tomka vyfoukne účast ve finále

V rozjížďce s číslem třináct Ondřej Smetana odvedl Patrika Mikela. Jenže březolupský závodník byl se svými devíti body nejblíže finálovému postupu. Zbývající tři z pětice leaderů totiž na sebe narazila v rozjížďce s číslem patnáct. Eduard Krčmář opět odletěl a nechal za sebou Michala Škurlu a Michala Tomku.

Mistr rekordman neprohrává

Ondřej Smetana ukončil své působení v české juniorce, Sindy Weber do ní pro změnu vstoupila

Jenže Žarnovičan ještě neřekl poslední slovo. Patrik Mikel v rozjížďce s číslem sedmnáct odstartoval bleskově, jako by chtěl popřít svou pověst špatného startéra. Michal Tomka však letěl zvenku jako utržený vagón. Jedním vrzem se přenesl z třetí příčky do čela. Patrik Mikel se mohl stavět na hlavu, odrážet se ušima a překousnout řidítka. Navzdory veškerému úsilí zůstal za Michalem Tomkou, dokud jejich duel neukončila šachovnicová vlajka.

Michal Tomka (žlutá) upaluje vstříc finále před Richardem Geyerem (modrá), Patrikem Mikelem (červená) a Josefem Novákemn (bílá)

Oba měli jedenáct bodů, ale Michal Tomka se právě ozdobil jednou trojkou navíc. A Patrik Mikel věděl, že mu zůstane kratší sirka v ruce. I kdyby nakrásně nejlepší trio vyšlo naprázdno, březolupského borce by překonalo minimálně na pomocná kritéria. O tom konec konců podal pádný důkaz Michal Škurla, když v rozjížďce s číslem jedenáct skončil polapený v pásce.

Mark Helmhout začal vítězit příliš pozdě

„Asi jsem psychicky zkolaboval,“ říkal sotva se přes malou dráhu dostal do depa. Ve své podstatě se mu svět nezhroutil. Ve finále byl tak či onak, protože ve srovnání s oběma zbývajícími jedenáctibodovými mohl nabídnout rovnou tři vítězství. Ani body, které svou diskvalifikací ztratil, by mu v závěrečné klasifikace příliš nepomohly.

Michal Škurla se vrací do depa po diskvalifikaci za najetí do pásky a možná si pod přilbou sumíruje, že vlastně tolik neztratil

V rozjížďce s číslem dvacet odstartoval nejlépe Eduard Krčmář. „Ujel mi, nevěděl jsem, jak zrychlit,“ líčil Ondřej Smetana svou druhou dnešní porážku. Finále mu nabízelo nejen příležitost k repete, ale také ve své poslední juniorské sezóně vylepší svůj životní bronz z loňského roku.

Prozatím byl druhý Patrik Mikel. Jemu už nikdo nesebral primát mezi dvanáctiletými, nicméně on plným právem smutnil nad svým supertěsným vyřazením z finále. Byl totiž stále druhým mužem celkové klasifikace, jenže je nemohl hájit proti Ondřeji Smetanovi v přímém souboji na dráze. Aby jej Pražan překonal, potřeboval by dojet alespoň druhý.

Michal Tomka popisuje finálovou jízdu:

„V nájezdu jsem trošku ubral. Nechtěl jsem jít do tlačenice, viděl jsem, že tam Smetana a Škurla jsou natěsno.“

Ve finále předvedl Michal Škurla (bílá) fantastický start - za ním jedou Michal Tomka (žlutá), Ondřej Smetana (modrá) a Eduard Krčmář (červená) — Ve finále předvedl Michal Škurla (bílá) fantastický start – za ním jedou Michal Tomka (žlutá), Ondřej Smetana (modrá) a Eduard Krčmář (červená)

Ondřej Smetana však měl se svým stříbrem namále. Nejlepší start ve finále předvedl Michal Škurla. Jenže spodem mířil dopředu Eduard Krčmář. Dostal se před Pražana, jehož vezl na venek. Z toho profitoval Ondřej Smetana, který se ve výjezdu zleva protáhnul na druhou příčku.

Průjezd cílem nemohl být symboličtější. Jako prvního přivítala šachovnicová vlajka Eduarda Krčmáře, který se vrátil na trůn po roční přestávce. A třetí zlatou medailí vyrovnal šestnáctiletý rekord Josefa France. A hned druhý byl Ondřej Smetana, který tím pádem vytrhnul titul vicemistra z rukou Patrika Mikela rozdílem jednoho jediného bodu.

Hlasy z depa

„Super, starty mi šly, všechno mi šlo,“ radoval se Eduard Krčmář. „Holoubek odpad‘. Závody byly hezký, ve finále jsem ujel a jel. Nebylo co řešit. Spokojenej‘ jsem, nerozebíral bych, jakej‘ titul to byl, jak jsem ho získal, hlavně že je!“

„Jo, myslím si, že dobrý,“ bilancoval Ondřej Smetana druhé místo v dnešním závodě, ale především titul českého vicemistra. „Nebyla úplně lehká dráha. Nevěděl jsem, kudy jet, abych byl rychlej‘. Škoda, že se to neukropilo už od včera. V první jízdě ten Helmut (Mark Helmhout – pozn. redakce). Škurlič měl pak výbornej‘ start, snažil jsem se, ale nedokázal jsem ho předjet. Eda mi ujel, nevěděl jsem, jak mám zrychlit, Eda byl dnes nejrychlejší. Ve finále měl nejlepší start Škurlič. Eda se hnal, že ho vyveze. Toho jsem využil a pak jsem jel nejrychlejší stopu. Jsem spokojenej‘, druhý místo není vůbec špatný.“

Michal Škurla si vyskočil na třetí stupínek pódia

„Dneska dobrý,“ odtušil Michal Škurla. „Poslední jízdu jsem asi psychicky zkolaboval. Ve finále jsem odstartoval dobře. Eda mě trošku vyvez‘ a já nestačil zatočit zpátky. Jinak všechno fungovalo super, startovalo to a byly to pěkný závody.“

Michal Tomka se dostal až na post vicemistra českých devatenáctek

„Na tréninku jsem spadnul,“ líčil Michal Tomka. „V nájezdu jsem chytil jámu, uletěla mi noha z háku. První jízdu jsem vyhrál, jezdil jsem v klidu s rozumem. Měl jsem tušení, že to vyjde. Ve finále škoda startu. Držel jsem se za nima, moc mi neujeli. Škoda Prahy, tam byly problém starty. Snad už příští rok bude bedna. První nebo druhý, třetí místo už nepočítám.“

Patrik Mikel si nechal vzít finálovou jízdu, avšak titul do devatenácti let nikoliv

„Špatné, špatné,“ byl Patrik Mikel až přespříliš smutný vzhledem ke skutečnosti, že se stal mistrem republiky do devatenácti let. „Byl jsem takový nesvůj, starty mi nešly. A ještě mě Tomka porazil, škoda těch jednadvacítek. Ondra mi sebral stříbro, ale má to naposledy, zaslouží si to. Mohlo být líp, ale i hůř. A že to příští rok bude lepší, to si piš!“

„Nic neshořelo,“ usmíval se Josef Novák nad připomínkou, že mu tady při sobotním soustředění vzplanul motocykl. „Mohlo to bejt‘ ještě lepší, ale i tak jsem docela spokojenej‘. V poslední jízdě jsem neodstartoval, asi jsem se přemotivoval. Od Březolup se tím snažím hlavně bavit. Od tý doby to jde, tím, že se tím bavím, nepřemejšlím, že bych moh‘ upadnout. Baví mě to a o tom to je. Teď už jen, aby ta výkonnost stoupala.“

Celkové pořadí šampionátu: Ondřej Smetana, Eduard Krčmář a Patrik Mikel

		FIN	TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 3 3	3	18
2. Ondřej Smetana, Praha	2 3 2 3 2	2	15
3. Michal Škurla, Praha	3 3 3 2 T	1	12
4. Michal Tomka, SK	3 2 2 1 3	0	11
5. Patrik Mikel, Březolupy	2 2 3 2 2		11
6. Mark Helmhout, NL	X 1 3 3 3		10
7. Josef Novák, Pardubice	2 2 2 3 0		9
8. Richard Geyer, D	2 3 1 2 1		9
9. Jakub Valkovič, SK	1 2 1 1 2		7
10. Sindy Weber, D – Chaba (ACCR)	1 1 2 2 1		7
11. Václav Kvěch, Praha	1 1 1 F 1		4
12. Filip Hájek, Praha	2 F/R – – –		2
13. Pavel Čermák, Praha	E 0 1 0 F		1
14. Ján Mihálik, SK	X F/R – – –		0
15. Zdeněk Holub, Praha	X – – – –		0

Poznámka: z původně přihlášených se omluvil Adam Fencl kvůli dovolené, ve startovní listině jej nahradil Richard Geyer; Adam Čarada rezignoval na místo náhradníka; Steven Mauer, který měl mít číslo dvě, nedorazil

Patrik Mikel vyhrál klasifikaci závodníků mladších devatenácti let

Konečné pořadí šampionátů:

U21	U19		PHA	SLA	TOT
			3.5.	5.7.
1.		Eduard Krčmář, Slaný	18	18	36
2.		Ondřej Smetana, Praha	9	15	24
3.	1.	Patrik Mikel, Březolupy	12	11	23
4.		Mark Helmhout, NL	12	10	22
5.		Michal Škurla, Praha	3	12	15
6.	2.	Michal Tomka, SK	4	11	15
7.		Zdeněk Holub, Praha	14	0	14
8.	3.	Richard Geyer, D	4	9	13
9.	4.	Josef Novák, Pardubice	2	9	11
10.	5.	Jakub Valkovič, SK	3	7	10
11.		Steven Mauer, D	9	NS	9
12.	6.	Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)	NS	7	7
13.	7.	Adam Fencl, Slaný	6	NS	6
14.	8.	Václav Kvěch, Praha	0	4	4
15.	9.	Filip Hájek, Praha	NS	2	2
16.	10.	Pavel Čermák, Praha	NS	1	1
17.	11.	Ján Mihálik, SK	NS	0	0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Ondřej Smetana (modrá) ve finálové jzdě oplatil porážku Michalu Škurlovi

Markéta Cup 125 ccm

Petr Chlupáč zahájil sérii divišovských maxim

5.7.2016 Antonín Škach

Divišov – 5. července
Oba dnešní divišovské závody měly mít na nejvyšším stupínku pódia závodníka s plným bodovým ziskem. Při dopoledním pátém díle mistrovských stopětadvacítek na krátké dráze úřadoval Petr Chlupáč. Po triumfu v základní části rychle odrazil Jana Kvěcha a pak již upaloval k vítězství a osmnácti bodům, jimiž upevnil své postavení na čele průběžné klasifikace. Na růžích neměl ustláno ani Jan Kvěch, který měl za sebou netradiční zážitek už cestou za závody, když jejich rodinná volha přišla za jízdy o levé zadní kolo. V rozjížďce s číslem patnáct jej porazil Lukáš Vinter, který si tak ve vyrovnaném klání zajistili postup do áčka. V něm se držel vnitřní stopy, po níž v první zatáčce druhého okruhu podjel Jana Kvěcha. Ten se ovšem záhy dokázal vrátit zpátky na druhou příčku. Smolařem dne se stal Daniel Šilhán. Po pádu hned ve své první jízdě skončil v benešovské nemocnici, avšak záhy se zaplaťpánbůh na závodiště vrátil bez větší újmy. Krk mu zdobil límec a jeho otec byl bohatší o zkušenost ze setkání s nepříjemnou zdravotní sestřičkou, která svou sváteční službu brala evidentně jako poslání.

Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Lukáš Vinter na stupních vítězů

Upadlé kolo nesebralo závodu účastníka, kolize ve třetí jízdě ano

Rozjížďka s číslem jedna - Milan Dobiáš, Lukáš Vinter a František Klier — Rozjížďka s číslem jedna – Milan Dobiáš, Lukáš Vinter a František Klier

Místo dvanácti závodníků, kteří se dnes dopoledne sešli v pátém díle mistrovského seriálu na krátké dráze, jich mohlo být pouze jedenáct. Václav Kvěch starší za volantem své rozložité Volhy ustrnul, když jej při jízdě zničehonic předjelo z levé strany jeho vlastní zadní kolo! „Naštěstí to bylo ve městě a vozejk‘ to podržel,“ svěřoval se užaslým posluchačům a raději ani nedomýšlel, jak se taková fatální závada mohla vůbec přihodit.

A tak se Jan Kvěch mohl v rozjížďce s číslem tři vydat za stíháním Pražanů, kteří vyhráli první dvě jízdy. Nejprve Lukáš Vinter v první zatáčce podjel Milana Dobiáše. Vzápětí Pavel Kuchař triumfoval stylem start – cíl, zatímco Jan Jeníček uhájil druhou příčku před permanentně dotírajícím Vojtěchem Zamazalem.

Jenže shodou okolností právě v rozjížďce s číslem tři dostalo startovní pole trhlinu. A to ze skupiny, která se plným právem mohla počítat mezi favority. Jan Kvěch se sice usadil na čele už při vylétnutí pásky, ovšem Daniela Šilhána v úvodním výjezdu podjel Jaroslav Vaníček. Severočech se snažil o odvetu, avšak jeho letošní smůla pokračovala.

V první zatáčce posledního kola s Pražanem před sebou kolidoval a upadl. Skončil v benešovské nemocnici, avšak naštěstí se ještě před začátkem odpolední juniorky na závodiště vrátil s límcem okolo krku. A jeho otec Daniel dával k dobru příhodu se sestrou, která po něm na slušný dotaz, kde najde syna, vyjela jako hlídací pes.

Po kratší přestávce, než přijela rychlá ambulance pro Daniela Šilhána, se mezi vítěze zařadil také Petr Chlupáč. Bez větších problémů vyhrál čtvrtou jízdu a o tři rozjížďky později svůj triumf zopakoval, když Lukáše Vintera objel již v první zatáčce.

V rozjížďce s číslem osm se do potíží dostal i Jan Sochůrek. Další závodník z chabařovické líhně kvůli chybě úředního šimla musel prožít mistrovský debut s licencí vystavenou pro flat track. Prve ve čtvrté jízdě bojoval s Michalem Bašteckým, nyní však bohužel vystoupil ze svého motocyklu už v první zatáčce.

Pád se zaplaťpánbůh obešel bez následků, avšak František Kalina jej musel z repete vyloučit. Po startu se dostal do čela Jan Kvěch a záhy se vedle Petra Chlupáče stal druhým neporaženým závodníkem. Druhou dvojkou v řadě stoupaly rovněž akcie Jana Jeníčka.

Úspěšný vabank Lukáše Vintera vyřešil finále A

Petr Chlupáč má za svými zády Jana Sochůrka a Michala Bašteckého

Jak již bylo řečeno, Lukáš Vinter v rozjížďce s číslem šest podlehl útoku Petra Chlupáče. Pět bodů jako on měl u svého jména také Milan Dobiáš, jemuž méně zkušení protivníci v páté jízdě nepřidělali na čelo žádné vrásky. Nicméně začátek třetí série mu přihrál do cesty vážnějšího soupeře.

Jan Kvěch opět triumfoval po perfektním startu a Milanu Dobiášovi se bodově začal vzdalovat také Lukáš Vinter. Pražan vyhrál desátou jízdu, v níž pech Jana Sochůrka pokračoval poruchou motocyklu ještě na startovním roštu, a mohl prozatím kalkulovat s osmi body. Milan Dobiáš získal o jeden méně, stejně jako Pavel Kuchař.

Ladislav Šifalda hraje na kritickou strunu:

„Jedou tady děti. Před závodem je vyhodí z depa kvůli juniorům, přitom jsme mohli začínat už v deset. Dráha se skoro neupravuje a to je mistrovství republiky. To mě bolí. A když nebudeme my, co bude s českou plochou dráhou dál?!“

Jemu nevyšla šestá jízda, v níž trčel za Lukášem Vinterem a Petrem Chlupáčem, avšak v rozjížďce s číslem jedenáct dal o sobě vědět jednoznačným sólem. Naprosto stejné předvedl Petr Chlupáč v rozjížďce s číslem dvanáct, takže také on procházel dnešním závodem i nadále bez ztráty květinky.

Pavel Kuchař nemohl za daných okolností pro svůj postup do finále A udělat více, než vyhrát rozjížďku s číslem čtrnáct, v níž odvedl Michala Bašteckého. Nicméně už záhy bylo nad slunce, které pálilo z divišovské oblohy, jasné, že jeho deset bodů bude tentokrát na boj o stupně vítězů málo.

Petr Chlupáč v klíčové rozjížďce s číslem šest vede před Lukášem Vinterem (bílá) a Pavlem Kuchařem (červená)

Stejný vabank musel hrát i Lukáš Vinter v rozjížďce s číslem patnáct. Startovní manévr podobný dráze blesku při silné bouřce jej vynesl do čela. Nicméně Jan Kvěch se hnal vnějškem prvního oblouku a posunul se dopředu.

Jenže Lukáš Vinter protáhnul nájezd do druhé zatáčky. Z levé strany se okolo Jana Kvěcha vrátil nazpět do čela. A protože odrazil veškeré nájezdy, jimiž ho klubový kolega až do odmávnutí šachovnicovou vlajkou častoval, zadání rovnice vedoucí k obsazení áčka se náramně zjednodušilo. Pavel Kuchař či Milan Dobiáš by do něho pronikli už jen v případě fatálního zaváhání Petra Chlupáče.

František Klier (červená) odráží Michala Bašteckého

Něco takového by však dnes evidentně patřilo do říše pohádek. Petr Chlupáč uvázal na svou vítěznou šňůru další uzlík v rozjížďce s číslem šestnáct, v níž přivedl do cíle Milana Dobiáše a Jana Jeníčka. A s dvanácti body si mohl vybrat jako první dráhu závěrečné jízdy trojice nejlepších.

Rozjezd mladších závodníků prodlužuje finálový program

Finálový program začal rozjezdem. Jaroslav Vaníček, Michal Baštecký a Jan Jeníček skončili se shodným počtem sedmi bodů. Jako pomocná kritéria mohl každý z nich nabídnout trojici dvojek a jedničku. A nezbylo než tuto rovnost vyřešit soubojem na ovále, z něhož pro vítěze čekal postup do finále B.

Šťastná hvězda svítila Janu Jeníčkovi. Pardubický produkt kostěnických oválků dnes bodově profitoval z odstoupení Daniela Šilhána, jež však pomohlo i jeho protivníkům z dodatkové jízdy. Celou trojici zdobí bojovnost permanentně, avšak nyní ve správný čas zatáhnul Jan Jeníček.

Pavlu Kuchařovi nestačily na postup do finále A ani tři vítězné jízdy

Vpředu sice jezdil Michal Baštecký, avšak ve druhém okruhu jej Jan Jeníček podjel ve druhém oblouku. Pražan se nakonec po chybě propadl až za Jaroslava Vaníčka, nicméně jak druhý, tak třetí museli tak či onak do céčka. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré a vítěz finále C, bere vesměs do průběžné klasifikace více bodů než poslední v béčku. Leč pojďme popořadě.

Dramatický rozjezd o béčko - zleva Michal Baštecký, Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček — Dramatický rozjezd o béčko – zleva Michal Baštecký, Jaroslav Vaníček a Jan Jeníček

K finále D přijel jen Jan Sochůrek. O osudu Daniela Šilhána již víme, ale co se stalo s Františkem Klierem? Nemohl využít výhody motoru po Filipu Šifaldovi,protože se mu v horku udělalo špatně. Dvě vyjetí z oválu v základní části, přičemž to druhé ve chvíli, kdy suverénně vedl třináctou jízdu, nebyla sama sebou.

Proto raději nenastoupil do déčka, kde však František Kalina přerušil červenými světly počínání osamoceného Jana Sochůrka, jelikož se několikrát dostal mimo trať. Céčko vzápětí opanoval Michal Baštecký. Odvedl Jaroslava Vaníčka, zatímco Vojtěch Zamazal odstavil svůj motocykl v průběhu druhého okruhu.

Finále A - odleva Jan Kvěch, Lukáš Vinter a Petr Chlupáč — Finále A – odleva Jan Kvěch, Lukáš Vinter a Petr Chlupáč

Pavel Kuchař vyslal ve finále B jasný signál, že nepovedená šestá jízda byla světlou výjimkou na jeho vítězné cestě. Odstartoval na Milana Dobiáše a Jana Jeníčka, jehož štěstí se evidentně vyčerpalo rozjezdem. Na sklonku třetího kola totiž upadl a své bodové konto nerozšířil o jediný bodík navíc.

Petr Chlupáč na nejlepší cestě za titulem

A konečně finále A! Petr Chlupáč se ani tentokrát nechtěl s nikým dělit. Stylem start – cíl završil své osmnáctibodové maximum, které upevnilo jeho postavení leadera průběžné klasifikace bez ohledu na škrtání jednoho nejhoršího výsledku. V první zatáčce se Jan Kvěch dostal před Lukáše Vintera.

Ten ovšem držel vnitřní stopu a ve druhé zatáčce byl opět druhý. Jenže konečné slovo stejně patřilo Janu Kvěchovi. Když se Lukáš Vinter v úvodním oblouku druhého okruhu dostal ven, pochopil to jako pozvánku k návratu na druhou příčku.

Finálový souboj Jana Kvěcha, Lukáše Vintera a Petra Chlupáče

1. Petr Chlupáč, Praha	3 3 3 3				6	18
2. Jan Kvěch, Praha	3 3 3 2				4	15
3. Lukáš Vinter, Praha	3 2 3 3				2	13
4. Pavel Kuchař, Praha	3 1 3 3			3		13
5. Milan Dobiáš, Chabařovice	2 3 2 2			2		11
6. Jan Jeníček, Pardubice	2 2 2 1			F		7
7. Michal Baštecký, Praha	2 2 1 2		3			10
8. Jaroslav Vaníček, Praha	2 2 2 1		2			9
9. Vojtěch Zamazal, Slaný	1 1 2 2		E			6
10. Jan Sochůrek, Chabařovice	1 X E 3	L				4
11. František Klier, Slaný	1 3 L L	–				4
12. Daniel Šilhán, Liberec	F – – –	–				0

Poznámka: o posledním účastníku finále B rozhodl rozjezd, který skončil pořadím Jan Jeníček, Jaroslav Vaníček a Michal Baštecký

Pád po kolizi s Jaroslavem Vaníčkem vyřadil Daniela Šilhána ze závodu

Aktuální pořadí šampionátu:

	PHA	DIV	CHA	SLA	DIV	TOT
	9.4.	28.5.	18.6.	25.6.	5.7.
1. Petr Chlupáč, Praha	18	11	NS	18	18	65
2. Pavel Kuchař, Praha	15	11	14	11	13	64
3. Milan Dobiáš, Chabařovice	13	9	15	13	11	61
4. Lukáš Vinter, Praha	12	10	11	11	13	57
5. Michal Baštecký, Praha	9	6	12	10	10	47
6. Jan Kvěch, Praha	NS	12	NS	15	15	42
7. Jan Jeníček, Pardubice	8	8	9	8	7	40
8. František Klier, Slaný	9	4	7	11	4	35
9. Jaroslav Vaníček, Praha	6	5	5	9	9	34
10. Daniel Šilhán, Liberec	10	7	NS	12	0	29
11. Filip Šifalda, Chabařovice	NS	11	16	NS	NS	27
12. Bruno Belán, Slaný	7	7	NS	10	NS	24
13. Sindy Weber, Chabařovice	11	9	NS	3	NS	23
14. Bruno Thomas, D	6	6	7	NS	NS	19
15. Vojtěch Zamazal, Slaný	NS	5	NS	6	6	17
16. Adam Pajkr, Divišov	NS	7	NS	NS	NS	7
17. Nick Haltermann, D	NS	7	NS	NS	NS	7
18. Jan Sochůrek, Chabařovice	NS	7	NS	NS	4	4

Ve finále B bojují krátce po startu Milan Dobiáš (modrá), Pavel Kuchař (červená) a Jan Jeníček (bílá)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček

Dvanáct závodníků se sešlo v Divišově k mistrovskému podniku stopětadvacítek

ME Juniorů do 19 let, Minirozhovor

Zdeněk Holub kousal do řidítek

5.7.2016 Antonín Škach

Ústí nad Labem – 5. července
Jako úřadující český šampión si vybíral lokality reprezentačních startů jako první. V evropském šampionátu zvolil francouzský Macon. Loni tady vyhrál, což mu v konečném důsledku pomohlo i k britskému angažmá. Letos mu sice nehráli hymnu. Cestu do finále, jehož složení uzavřelo sobotní skandinávské semifinále, však našel. Zdeněk Holub se magazínu speedwayA-Z svěřil, že by se vývoj šampionátu v jeho podání mohl oproti loňsku otočit.

Zdeněk Holub pojede v září již své čtvrté evropské juniorské finále

„Super,“ odtušil Zdeněk Holub na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to v Maconu bylo. „Nezopakoval jsem loňskej‘ výsledek. Ale postoupil jsem, bylo to těžký, nesměl jsem mít o bod míň.“

Po dvou sériích jízd měl totiž pražský junior na svém kontě pouhopouhé tři body. Po vítězství v rozjížďce deset se jeho ambice vykoupaly v bazénu živé vody. Jenže poté byl před ním v cíli Erik Riss. Pokud postupuje jen pět závodníků, jsou kompromisy pokaždé ošidnou záležitostí. Proto Zdeněk Holub mířil na startovní rošt dvacáté jízdy s plánem zvítězit. Proti se však postavil Stanislav Mělničuk, jenž vzápětí podlehl Glebu Čugunovovi v rozjezdu o místo náhradníka.

Vedle Eduarda Krčmář je Zdeněk Holub druhým českým finalistou

„Nevěděl jsem, jestli jsem postoupil,“ přibližuje Zdeněk Holub svou nejistotu, sotva jej v cíli přivítala šachovnicová vlajka. „Dojel jsem druhej‘, ale málem jsem překousal řidítka. Naštěstí to dopadlo dobře.“

Ono dobře znamená deset bodů a páté, poslední postupové místo. Zdeněk Holub debutoval ve finále evropského šampionátu před třemi lety, když byl náhradníkem v Güstrowě. Předloni v Rybniku byl už plnoprávným členem hlavní šestnáctky. Tehdejší desátá příčka je jeho prozatím nejlepším výsledkem, jelikož loni v dánském Silkeborgu obsadil třináctou pozici.

„Dělal jsem si srandu, že loni vyšlo semifinále a finále ne, takže letos by to mohlo bejt‘ naopak,“ komentuje Zdeněk Holub své aspirace pro zářijový finálový podnik v Lamothe-Landerron. „Finále je taky ve Francii, ale ještě dál, takže pojedeme na vejlet (smích).“

Výsledky sobotního semifinále ve Varkaus:

1. Mikkel B. Andersen (DK) 13, 2. Joel Andersson (S) 12+3, 3. Lasse Frederiksen (N) 12+2, 4. Andreas Lyager (DK) 11, 5. Frederik Jakobsen (DK) 10, 6. Jooa Partanen (FIN) 9+3, 7. Jesse Mustonen (FIN) 9+2, 8. Glen Moi (N) 8, 9. Patrick Hansen (DK) 8, 11. Emil Grondal (DK) 6, 12. Kenny Wennerstram (S) 6, 13. Alex Johansson (S) 5, 14. Jarle Skaeveland (N) 4, 15. Christopher Selvin (S) 2, 16. Sundvor Espen (N) 1.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

SpeedwayA-Z.cz

Archiv pro den: 5.7.2016

Eduard Krčmář nepřipustil ani stín pochybností o svém třetím juniorském titulu