Mulmshorn – 3. července
Česká republika bude mít trojnásobné zastoupení ve finále mistrovství Evropy na travnaté dráze. K Hynku Štichauerovi a Martinu Málkovi, kteří postoupili krátce po půlnoci z francouzského Tayacu, se dnes odpoledne připojil Josef Franc. Na těžké dráze v Mulmshornu skončil čtvrtý, když měl pódium na dohled. Michal Škurla navzdory bojovnému výkonu obsadil čtrnáctou pozici.
Josef Franc po finále v Mulmshornu
Triumf si odvezl Dirk Fabriek, jenž se po pádu musel do finále A probíjet přes béčko. Na stupních vítězů mu dělali společnost James Shanes a Jannick de Jong, který si také shodou okolností prodloužil svou cestu závodem o finále B. Nechybělo mnoho a na pódiu se objevil také Josef Franc.
„Naši kluci bojovali oba,“ líčí závod Zdeněk Schneiderwind. „Dráha byla hodně náročná. Včera hodně pršelo a tak dráha byla hodně hluboká.“
Právě díky tomu zůstal Josef Franc čtvrtý. „Postoupil rovnou do finále A,“ uvádí Zdeněk Schneiderwind na jeho adresu. „Odstartoval druhej‘, ale chytil z výjezdu cejchu a už je nestih‘.“
Praha – 25. června
Minulou sobotu vyprodaná Markéta tleskala dvěma vítězům dvacátého vydání SGP České republiky. Jeden, Jason Doyle kroužil na plochodrážním speciálu, dalšího Tomáše Topinku si všimnul málokdo za volantem kropičky, kterou před třemi lety natřeli v souvislosti se světovým pohárem do barev sponzora GP Monster. Avšak dovolím si tvrdit, že o kvalitní podívanou se více zasloužil ten druhý. Například stříbrný Greg Hancock zdůraznil výjimečnou kvalitu dráhy ihned na začátku svého závěrečného televizního rozhovoru z depa.
Dvacátá pražsá velká cena se jela před vyprodaným hledištěm
Pánové, jezděte trénink!
Václav Milík nemohl chybět na autogramiádě před závodem
Trať v Praze má po léta má jednokolejky, kde se nedá předjíždět. Dojíždí se podle toho, jak jezdci odstartuji, pokud někdo neudělá hrubou chybu. V sobotu v podvečer tomu bylo tak jen v prvních čtyřech jízdách. Ale ani tehdy neplatilo, že určitá pozice na startu předznamenala úspěch čí prohru.
Posuďte sami. Dvakrát vítězilo pole bílé, dvakrát modré. Jedině pole žluté přineslo dvě třetí a dvě poslední místa. Nakolik to bylo obecně delším dojezdem do první zatáčky anebo stavem povrchu, těžko říct. Rozhodně se ale na trati toho dělo mnohem víc, než kdykoliv dřív v posledních možná i těch dvaceti letech.
Při nástupu se v sedle motocyklu dostala na ovál také sestra divoké karty Iveta
Pátečního tréninku před velkou cenou se nezúčastnili Nicki Pedersen a Antonio Lindbäck, kteří jenom přihlíželi. Nicki Pedersen letos navíc nepřijel ani na extraligu, ani na Prague Open na rozdil od předchozích let, kdy většinou využil možnost připomenout si specifika pražské dráhy. Oba borci nebyli moc úspěšní, přestože se Dán dostal alespoň do semifinále, kde skončil poslední. Porazili je Topinka a neúčast v tréninku?
Karma zasáhla, Chris Harris skončil na zemi za zády Nicki Pedersena, Jasona Doyle a Peter Kildemanda, avšak nakonec stál na stupních vítězů
Pravda, v pátek natrénovaná jízda po zadním pak byla k něčemu jen Gregu Hancockovi, když Tai Woffinden s Chrisem Holderem poněkud zklamali, popřípadě uspěli jen částečně, rozhodně ne na oslavu. Jezdci ale musí byt připravení vždycky!
Například Chris Harris sotva počítal s umístěním na bedně a nevěděl si rady s oslavou, která byla upřímná, ale přece jen zmatená. Dostal se do semifinále jako jediný se sedmi body, kde po vyloučení Woffindena v opakovaně jízdě porazil bojovného Bartosze Zmarzlika.
Vítězové a poražení
Na Chrise Harrise zbývaly v nadstavbové části jen žluté dráhy
Grega Hancocka možná zařadit jak mezi vítěze jeho druhým místem, tak mezi poražené, protože vyhrál základní část a semifinále. Do finále šel s šestnácti body a vybíral startovní pozici jako první. Z ní odstartoval nejlépe a vedl až do konce prvního kola.
Pak ale skvěle připravená trať dovolila Jasonu Doylovi odvážný manévr u vnitřního okraje, kde Američana předjel a vedení už nikomu nepřenechal. Když už jsme u finále, kousek dál za vedoucí dvojicí neméně urputně bojovali Niels Kristian Iversen s Chrisem Harrisem.
Brit se držel těsně za zády Dána, když ten malinko zaváhal. Kousíček se mu zvedlo přední kolo po té, co vjel do snad jediné dírky na celém oválu, a Chris Harris to okamžitě využil. Chybujícího Nielse Kristiane Iversena porazil, aby vystoupil na třetí stupínek. Nebylo to ale náhodou. Bomber, jak se Angličanovi přezdívá podle stejnojmenného velitele bombardovacích sil za druhé světové války, tento týden už jednou Iversena porazil na jeho trati v King‘s Lynn, kde hostující Coventry vyhrálo 41:49.
Jason Doyle v Praze vyhrál svou první velkou cenu
Mezi poražené radno zařadit polské jezdce, kterým letos už tradičně nevyšel úvod závodů. Dařilo se jen Bartoszi Zmarzlikovi, ale ten promarnil skvělý bodový zisk ze základní série, když prohrál opakované semifinále právě s Chrisem Harrisem. Po vyloučení vždy nebezpečného Tai Woffindena muselo být velké zklamání skončit na posledním třetím místě! Maciej Janowski s Piotrem Pawlickim po lepší druhé polovině závodu nastoupili spolu do sedmnácté jízdy se stejným bodovým ziskem pěti bodů. Vítězství by je určitě posunulo do semifinále, ale k velkému smutku přítomných polských fanoušků skončili na posledních dvou místech. Výhra v Polsku nepopulárního Nickiho Pedersena přidala trochu víc soli do otevřené rány.
Greg Hancock byl na Markétě vítězem, ale i prvním poraženým
Nedařilo se ani Skandinávcům. Švédi Fredrik Lindgren, Andreas Johnsson a Antonio Lindbäck a Dánové Niels Kristian Iversen, Nicki Pedersen a Peter Kildemand dopadli více či méně neslavně. Niels Kristian Iversen chyboval alespoň až ve finále, Nicki Pedersen se dostal do semifinále stylem Grega Hancocka, když musím vyhrát poslední jízdu, tak ji vyhraju, ale pak stejně přišel konec.
Bouřka se slejvákem se naštěstí objevila nad Prahou jen dvě hodiny před závodem
Peter Kildemand v páté jízdě sundal jedoucího na druhém místě Chrise Harrise, byl po právu vyloučen a už se nevzpamatoval. Mimochodem Chris Harris v opakování už na dva body nedosáhl, tak se zřejmě Karma postarala, aby postoupil do semifinále jen se sedmi body. A o finále a bedně už byla řeč.
Fredrik Lindgren měl deset bodů ze základní části a znovu jakoby se lekl otevřené cesty do finále a vypadl. Antonio Lindbäck třikrát dojel jako poslední, a kdoví, jak by to bylo, kdyby se býval zúčastnil tréninku. Andreas Jonsson dovezl jen dvě nuly a se šesti body neměl nárok.
Zachráněný světový šampión
Václav Milík se na Markétě ukázal ve skvělém světle
Tak jsme se dostali k Václavu Milikovi. Dodržel slib i předpověď a tvrdě bojoval. V první jízdě z nevděčného žlutého startovního pole proti exmistrům světa Gregu Hancockovi a Nicki Pedersenovi a do té doby ve skvělé formě v SGP Antonio Lindbäckovi papírově moc dobré vyhlídky neměl.
Přesto zabojoval a bod dovezl. Obral o něj Antonio Lindbäcka. Pak porazil Chrise Holdera, který letos hlásí útok na titul, takže znovu bod. Další přišel ihned ve třetím startu tentokrát proti Bartoszi Zmarzlikovi s Nielsem Kristianem Iversenem. Poražen byl Piotr Pawlicki!
Pak ale následovala nula, když Václav Milík prohrál s vítězem z Horsens Maciejem Janowskim. Paradoxně v jízdě, kde dobře bojoval s Matejem Žagarem a Chrisem Harrisem a předpokládalo se, že by proti nim mohl byt i stoprocentní. Nebyl.
Skvělý souboj v podání Macieje Janowskeho (modrá), Grega Hancocka (žlutá), Bartosze Zmarzlika (bílá) a Taie Woffindena (červená)
Nejlepší jízdu po stránce emocí a bojovnosti převedl Václav Milík v poslední rozjížďce. Po tři kola celá čtveřice jezdila v těsném závěsu a ze zatáček pokaždé byl v čele někdo jiný. Pak Peter Kildemand s Fredrikem Lindgrenem poodjeli a Tai Woffinden měl, co dělat aby se alespoň držel Václava Milíka.
Václav Milík (bílá) se statečně pere s Matejem Žagarem (modrá), Maciejem Janowskim (žlutá) a Chrisem Harrisem (červená)
Čech nepouštěl plyn až do poslední zatáčky, kde Tai Woffinden musel zachraňovat náraz do mantinelu a hodně pozvednuté přední kolo. Ustál to bravurně a navíc Václav Milík o něm věděl. Takže až nečekaný defekt či zaklapnutí těsně před páskou dovolilo Britovi proklouznout do semifinále pomoci bodu, který sebral svému týmovému kolegovi z Wroclawi.
Tai Woffinden se zachránil, až když předjel českého mistra
Přes minimální počet třech bodů, i když kdo by mu v ochozech nepřál alespoň deset, které dobyl v neděli před pražskou velkou cenou v polské extralize, Václav Milík ukázal, že má na to bojovat s těmi nejlepšími nejenom v Polsku, ale i na domácí půdě v Praze. Momentálně nemáme lepšího jezdce přes velmi dobré výkony některých českých plochodrážniků právě v soubojích s Pardubičanem.
Jason Doyle (modrá) sebral triumf Gregu Hancockovi (červená)
Takže je třeba věřit, že mu forma vydrží do příští sezóny a snad se zlepší natolik, že vybojuje stálou účast v elitním seriálu. Pak na začátku třetí desítky českých velkých cen bychom mohli porovnat výkony v mistrovství světa alespoň dvou českých plohodrážníků. Letos se nikdo pásky nedotkl, takže náhradníci se na startu neobjevili.
Vyprodaná Markéta a výborně připravený závod si souboj o nejlepšího českého účastníka jako další bonus určitě zaslouží! Uvidíme za rok, za dva?
Tayac – 2. července
Jak je francouzským zvykem, semifinále mistrovství Evropy na travnaté dráze ve francouzském Tayaku skončilo až dnes nad ránem. Kolem půl druhé mával z nejvyššího stupníku pódia Mathieu Tresarrieu, který ve finále A jako jediný porazil Chrise Harrise, zatímco třetí skončil Henry van der Steen. Z českého úhlu pohledu bylo ovšem důležitější, že cestu do zářijového finále v britském Swingfieldu našli i Hynek Štichauer a Martin Málek. Před dnešním druhém semifinále v Mulmshornu, kde ovšem včerejší třetí díl série ELVS spláchnul déšť, je zatím český postup stoprocentní. Martin Málek se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že to bylo drama.
Martin Málek veze postup, ale i bolavé rameno
Bouřky a deště se přesunuly na východ do centrální části Evropy. „Počasí bylo perfektní, ale s dráhou jsme nevěděli, co dělat,“ informuje Martin Málek z francouzské Akvitánie. „Ke konci to byl beton, nebo spíš asfalt. Bojovali jsme s tvrdou dráhou a spíš klouzali a nevěděli, co dělat. Třeba jsem pustil spojku, začalo to klouzat a zůstal jsem stát. Chtělo se to rozjíždět bez plynu.“
Lepší vstup do závodu měl Hynek Štichauer. Když se z rozjížďky s číslem sedm vrátil jako vítěz, měl dvanáct bodů. Na stejné hodnotě zůstal, když vyšel vzápětí naprázdno. Martin Málek v prvních třech sériích nasbíral šest bodů. Ve dvanácté jízdě tím pádem musel zabrat naplno, aby se dostal do finále B, jinak by mohl na Swingfield zapomenout.
Hynek Štichauer ve Francii zůstává, protože před světovým finále v Mariánských Lázních pojede ještě pouťák v Marmande
„Hynek to vychytal ze začátku,“ komentuje průběh závodu Martin Málek, který si však nechtěl postup protéct mezi prsty jen tak. „Skočil jsem na druhou motorku. A z posledního místa jsem se dostal na druhé.“
Čtyři body byly přesně, co březolupský závodník potřeboval, a oba čeští reprezentanti stanuli na startovním roštu finále B. „Sestřelil mě Dubernard,“ pokračuje Martin Málek. Repete se konalo se všemi šesti závodníky: Hynek Štichauer protnul jeho metu jako čtvrtý před Martinem Málkem, zatímco šestý v cíli Lars Zandvliet zůstal náhradníkem.
„Vedle postupu si asi vezu poraněné vazy v rameni,“ posteskl si Martin Málek. „Snad to bude za čtrnáct dnů v Mariánkách dobré.“
1. Mathieu Tresarrieu, F
5 4 4 4
17
1.
2. Chris Harris, GB
5 5 – 5
15
2.
3. Henry van der Steen, NL
4 4 4 5
17
3.
4. Gabriel Dubernard, F
5 1 3 3
12
2.-4.
5. Christian Hülhorst, D
F 4 3 5
12
1.-5.
6. Stephane Tresarrieu, F
3 5 5 4
17
X
7. Mark Helmhout, NL
4 1 5 3
13
3.
8. Hynek Štichauer, CZ
4 3 5 0
12
4.
9. Martin Málek, CZ
2 3 1 4
10
5.
10. Lars Zandvliet, NL
1 5 2 1
9
6.
11. Rob Mear, GB
1 2 4 2
9
1.
12. Sjoerd Rozenberg, NL
2 3 0 1
6
2.
13. Alessandro Milanese, I
3 2 2 2
9
3.
14. Callum Walker, GB
3 0 3 1
7
4.
15. Mark Baseby, GB
1 2 2 3
8
5.
16. Rodney McDonald, AUS
0 1 1 2
4
6.
17. Andreas Westlund, S
2 E 0 0
2
18. Jens Benneker, D
0 0 1 0
1
19. Gaetan Stella, F (res)
0
0
Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
