Pardubice – 29. června
Stará sportovní moudrost říká, že obhajoba je těžší zisku titulu z předchozího roku. Pardubice ovšem při dnešním čtvrtém kole české extraligy tuto pravdu rozcupovali na maličké kousíčky. Hynek Štichauer dlel už v myšlenkách u dlouhodrážní výpravy do Francie, avšak dostal domácí celek do čela už triumfem v rozjížďce s číslem jedna. Matěj Kůs se sice vzápětí probil zezadu až k vítězství. Praha srovnala krok s Pardubicemi, aby je v juniorské rozjížďce o bod předstihla. Jenže Tomáš Suchánek, jehož dnešní podvečer zastihnul v oslnivé fazóně, zjednal ve čtvrté jízdě nápravu. Od té doby Pardubice jen zvyšovaly svůj náskok a Praha držela druhou příčku, kterou upevnila, když se Josef Franc z deváté jízdy vrátil se šesti body. V duelu o bronz měl zprvu navrch BP Team. Obzvlášť zaznamenal-li Milen Manev při svém extraligovém debutu pouze přetržený řetěz v sedmé jízdě. Naproti tomu Martin Gavenda s žolíkem v rukou získal skalp domácího kapitána Aleše Drymla. Nicméně poté se mu už starty zvenčí nepovedly a slánský tandem Jakub Jamrog – Eduard Krčmář vozil výraznější bodové dávky než koaliční závodníci.

 

Pardubice si sjednávají pořádek

Vjezdová vrata ze silničky do útrob depa byla již dávno opásána řetězem se zámkem, když u nich zastavila dodávka Michala Dudka. Času nezbývalo nazbyt. Kdo ví, kdy by se její osádka protroubila ke klíčníkovi. Mechanik Zdeněk Uhl vyskočil od volantu a plavným skokem překonal plot, aby čas zbytečně nenatahoval.

Milan Mach byl totiž jako na trní. Podobný problém řešil i Milen Manev, který v průběhu sezóny vyměnil bulharskou licenci za českou. „Myslel jsem, že jel v neděli v Žarnovici, ale on byl včera ještě na Ukrajině,“ začínal slánský kouč tušit, že jeho překvapivá nová akvizice nesplní očekávání.

Milen Manev s poničeným motocyklem po včerejším pádu nestihnul trénink. A slánský kouč předělával strategii, když Bulharovi dopřál čas navíc a náhradníka Jakuba Jamroga za něho poslal na ovál již v rozjížďce s číslem dvě. Honičku zažíval rovněž Zdeněk Holub. Letadlo na lince z Londýna mělo zpoždění, hradecká dálnice ucpaná, takže s ním Adam Vandírek pádil po okreskách. Pražský junior ovšem trénink stihnul.

Závod otevřel Hynek Štichauer. V rozjížďce s číslem jedna za sebe rychle odkázal Ondřeje Smetanu, který vzápětí stačil vyvézt Piotra Dziatkowiak. Aleš Dryml pospíchal po startu druhé jízdy do čela, aby udržel Pardubice v čela. Avšak Matěj Kůs poskočil vnějškem první zatáčky před Jakuba Jamroga a Martina Málka. Už ve výjezdu převzal vedení, na konci druhého okruhu měl cirka desetimetrový náskok, a když projel cílem, dělila se Praha o vedení s Pardubicemi.

Při třetí jízdě však v Tomáši Topinkovi muselo hrknout jako ve starých hodinách. Zdeněk Holub přetrhnul pásku. Nicméně pravým viníkem, na něhož ukázal prst Pavla Kubeše z výše svítkovské věže, byl Patrik Mikel. Sunul se zpátky na trestnou čáru, z níž neměl šanci kohokoliv dostihnout.

Patrik Mikel vysvětluje příčiny svého přestupku:

„Ve spojce se to vysypalo…“

Napodruhé už bleskovému startu Zdeňka Holuba nestál v cestě žádný bílý tkaloun. Pražan vystřelil dopředu dle svého nejlepšího zvyku. Eduard Krčmář však byl za jeho zády ve střehu. Protahoval nájezdu do druhé zatáčky, avšak Zdeněk Holub jeho úmysl prokoukl. Nicméně Slaňák byl ve střehu a v úvodním oblouku druhého kola přece jen borce před sebou podjel.

Josef Novák přivezl bod a přesně stejná hranice dělila domácí klub od vedení, pro nějž se však v rozjížďce s číslem čtyři natáhnul Tomáš Suchánek. Triumfoval stylem start – cíl, zatímco Martin Gavenda tahal za delší konec provazu ve svém duelu s Michalem Dudkem. Sláňákovi vrátil předjetí z první zatáčky už na protilehlé rovince a až do cíle mařil jeho nájezdy.

 

Žolíci jsou na start ve třech po sobě jdoucích jízdách

Michal Škurla nulou ze čtvrté jízdy své dnešní účinkování otevřel, ale zároveň uzavřel rovněž působení v celém závodě. Na Prahu se lepil Slaný a Tomáš Topinka musel taktizovat. Nepočítáme-li Milana Macha, jehož donutil změnit strategii Milen Manev, jako první však vyslal náhradníka na ovál Lubomír Vozár. Pro kouče mistrovského celku muselo být nejsložitější, koho vlastně nahradit mimo jedné jízdy juniora Josefa Nováka. Celý tým jel totiž výborně a Václav Milík poprvé nastoupil v rozjížďce s číslem pět místo Hynka Štichauera, byť ten prve vyhrál.

Pardubický náhradník vystřelil z pozice od mantinelu jako blesk a neomylně zamířil do čela před Martina Málka. Za sebou měl Zdeňka Holuba, avšak Martin Málek útočil zezadu stejně jako předtím Matěj Kůs a stejně jako on přesvědčil diváky, že dnes mělo rozhodně cenu do Svítkova přijít. V nájezdu do úvodní zatáčky druhého okruhu předčil Michala Dudka. Jeho stíhačka za Zdeňkem Holubem skončila ve třetím kole, v němž pražského juniora objel zvenčí prvního oblouku.

V šesté jízdě vyrukoval Tomáš Topinka s Josefem Francem, který dnes zkoušel svůj nový motor na dlouhou dráhu. Pražský náhradník vskutku brilantně odstartoval, ovšem Aleš Dryml se v první zatáčce držel vnitřní čáry, jako by k ní byl přilepený. Navzdory minimálnímu prostou Josefa France podjel a na protilehlou rovinku vyjel jako vedoucí závodník.

Eduard Krčmář zkusil následovat jeho příkladu. V nájezdu do druhé zatáčky se hnal na Josefa France zprava, jenže ten jej vyvezl k mantinelu. Slaný s pouhými sedmi body byl prozatím daleko za výkony předváděné minule před domácím publikem. Na Prahu mu chyběly čtyři, na Pardubice dokonce osm bodů. Hrozba ze strany koalice začala nabývat hmatatelné rozměry v rozjížďce s číslem sedm.

Již s vylétnutím pásky k pardubickému nebi ji ovládl Martin Gavenda. Ondřej Smetana se rychle zbavil Milena Maneva, který jej ohrožoval spodní stranou druhé zatáčky. Ve druhém kole však Bulharovi prasknul řetěz. Josef Novák navýšil pardubické vedení o další bod, zatímco slánský zisk vyrovnal BP Team. Žádný div, že Milan Mach nechal v rozjížďce s číslem osm Piotra Dziatkowiaka v boxech a na ovál místo něj poslal Jakuba Jamroga, jehož povýšil na žolíka.

Útočné choutky slánského kouče vyšly jen zčásti. Patrik Mikel po sjezdu na ovál vyměnil motocykl se špatnou spojkou za jiný. Na body nedosáhl, čímž se Slaný dostal koalici z dohledu. Jakub Jamrog vedl a v prvním výjezdu před sebe nepustil Tomáše Suchánka, jenž stihnul pouze Matěje Kůse. Jenže Pardubičan nepovolil, ve druhé zatáčce přece jen předčil Jakuba Jamroga.

Z šesti bodů byly jenom čtyři, díky nimž se Slaný dostal o bod za druhou Prahu. Jenže Tomáš Topinka nekoukal dozadu, ale stále žil vítěznou ambicí, takže se v deváté jízdě spustil z depa na dráhu Josef Franc jako žolík. Načasování bylo dokonalé, protože Hynek Štichauer kvůli svému vystřídání jel na dráhu teprve podruhé od první jízdy.

Josef Franc předvedl velké sólo právě před zraky Hynka Štichauera. Ve druhé zatáčce se Michael Hádek, jenž zastupoval Patrika Mikela, pustil hodně na vnitřek. Podjel Eduarda Krčmáře, ale záhy se přetočil, takže se slánský junior již ve výjezdu vrátil na třetí místo. „Vzal jsem to pod Edu až na asfalt,“ vyprávěl Michael Hádek později v depu. „Kousíček tam byla čára a já ji přejel.“

Martin Gavenda popisuje svůj šestibodový zisk v rozjížďce s číslem deset:

„Po startu mě potrápili. Ptal jsem se, do čeho mě to ženou. Ale podařilo se mi projet a udržel jsem si to až do cíle.“

Do třetice se k útoku žolíkem rozhodl Vladimír Kosina, který však na rozdíl od svých kolegů nechal jet Martina Gavendu pro dvojnásobný bodový příděl v jeho programové jízdě. Březolupský závodník nejlépe odstartoval. Nezaváhal ani v tlačenici první zatáčky, kde se výtečně orientoval také Aleš Dryml. Středem se dostal před Zdeňka Holuba, avšak Martina Gavendu až do cíle proháněl naprosto marně.

 

Pardubice mají vždy navrch

Přesně v polovině závodu měly Pardubice třiadvacet bodů. Praha ztrácela tři, BP Team sedm a Slaný dokonce už osm bodů. S kapsami bez vynesených žolíků a s nechybujícími Pardubičany v roli protivníků už však trojici týmů nezbývala prakticky žádná šance na zvrat. Lubomír Vozár je o tom navíc přesvědčil, když Josefa Nováka v jedenácté jízdě vystřídal Václavem Milíkem. Jeho náhradník se mu odvděčil triumfem ve stylu start – cíl.

Jakub Jamrog se jej pokoušel předjet vnějškem první zatáčky, nakonec však měl plné ruce práce, aby uhájil druhé místo před dotírajícím Matějem Kůsem. Dvanáctá jízda viděla další konsolidaci pardubického postavení, když Tomáš Suchánek už v prvních metrech překonal Martina Málka. Po jeho levici se ve druhé zatáčce objevil Eduard Krčmář.

Slánský junior se vskutku dostal dopředu. Leč Martin Málek byl rychlejší a hlavně tvrdší. A do druhého okruhu najížděl opět coby druhý. BP Team opět srovnal krok se Slaným, zatímco Praha nezvýšila svůj zisk, když Ondřeje Smetanu předjeli o kolo.

Ondřej Smetana vypráví, co se stalo v rozjížďce s číslem dvanáct:

„Na startu se to vytočilo.  Pustím spojku a jak když to chcípne. Jelo to jen do půlky plynu, od půlky vejš‘ už ne.“

Praze tak či onak bylo souzeno zamrznout na druhé příčce. A pakliže se mělo měnit pořadí, tak jen mezi BP Teamem a Slaným. Ke všemu, když Michal Dudek musel po najetí do pásky ve třinácté jízdě couvat na trestnou čáru a Patrik Mikel odstartoval hned za Václavem Milíkem.

Navíc březolupský junior vzdoroval Josefu Francovi, který až na konci protilehlé rovinky mohl plným právem tvrdit, že druhá příčka je jeho. Proháněl i Václava Milíka, za nímž na cílové metě zaostal jen o pověstný vlásek. S bodem Patrika Mikela byla koalice přesně o stejnou hodnotu před Slaným. V rozjížďce s číslem čtrnáct však neměl sobě rovného Matěj Kůs. Martin Gavenda atakoval po startu Hynka Štichauera, ale klesnul až na chvost.

Zato Eduard Krčmář se ve výjezdu z druhé zatáčky vůbec nepáral s Hynkem Štichauerem a vrátil Slaný na průběžnou třetí pozici. Patnáctá jízda viděla další pražské probuzení z hibernace. Na třetí povinný start Josefa Nováka nemohl Tomáš Topinka reagovat jinak než povoláním Josefa France. A ten se revanšoval suverénním vítězstvím. V závěrečném okruhu Martin Málek překonal Piotra Dziatkowiaka a BP Team byl opět v patovém postavení se Slaným.

 

Prestižní duel pětek přidal vyřešenému závodu prodlouženou

Teorie je jedna věc, slaví se, až když se dosáhne nepřekonatelný bodový zisk. Avšak navzdory matematice, ať již dnešní klání bylo sebedramatičtější, v jeho závěru se mohlo změnit pouze pořadí BP Teamu a Slaného. Jakub Jamrog na tom začal pracovat již v rozjížďce s číslem šestnáct.

Zatímco Michael Hádek vyšel s prázdnýma rukama, polský závodník na slánské pětce jezdil první od startu až do cíle. Tomáš Suchánek zaostal po vylétnutí pásky a v první zatáčce stihnul podjet pouze Zdeňka Holuba. „Od startu to bylo slabý,“ glosoval svou první prohru dnešního večera. „Jel jsem hodně těžkej‘ převod a po dvou metrech to zvadlo.“

Před závěrečnou sérií nominačních jízd měly Pardubice pětatřicet, Praha třicet, Slaný jednadvacet a BP Team osmnáct bodů. Tomáš Topinka a Milan Mach začali poslední pětinu zostra a nasadili své silné náhradníky. Josef Franc svým hladkým prvenstvím v rozjížďce s číslem sedmnáct snížil pražský odstup od Pardubic jen na tři body.

Jakub Jamrog udržel Aleše Drymla a vzdálil svůj Slaný od koaličního družstva. A to i proto, že Martin Gavenda ani tentokrát nedokázal z nejvzdálenější pozice odstartovat a po úvodních jedenácti bodech inkasoval druhou nulu. Právě duel o třetí místo byl první dnešní jistotou.

Do osmnácté jízdy nejlépe odjel Matěj Kůs. Z prvního výjezdu jej ovšem na čele vystřídal Tomáš Suchánek, jenž se vnější stranou řítil jako blesk. Eduard Krčmář opět vyznával vnitřek druhé zatáčky a také nyní se tudy dostal pod Matěje Kůse.

S takovým vývojem se ale pražský kapitán nehodlal smířit. Ve druhém okruhu objel v prvním okruhu Eduarda Krčmáře, jemuž však patřilo nakonec poslední slovo. Řekl jej v zatáčce u depa podobným způsobem jako v předchozím kole. Díky jeho dvěma bodům Slaný definitivně setřásl hrozbu, že by BP Team šel na třetí stupínek pódia místo nich.

Pardubice se s konečnou platností radovaly z vítězství v devatenácté jízdě. Na jejím hrotu jezdil Martin Málek, který vytrvale odrážel Hynka Štichauera. Pardubičan si svůj poslední nájezd načasoval do závěrečné zatáčce. Ve výjezdu šel na vnitřek, avšak byl na rovince pomalejší než Martin Málek na opačné straně.

Zdeněk Holub duelu o vítězství jen přihlížel, takže Praha ztrácela před rozjížďkou s číslem dvacet již čtyři body. I když závod už nenabízel žádnou možnost změnit pořadí, Václav Milík a Josef Franc vzali svůj souboj prestižně. Raketový start měl Pardubičan, avšak Pražan se dral dopředu spodní stranou první zatáčky.

Dostal se dopředu, avšak Václav Milík protáhnul nájezd do druhé zatáčky a jako první z ní vyjel zase on. Vedoucí duo projelo do druhého kola a Josef Franc udeřil zleva jeho prvního oblouku. Znovu převzal vedení, avšak Václav Milík skončil na zemi.

Václav Milík líčí svůj duel s Josefem Francem:

„Já jsem nandal Pepovi v zatáčce předtím, on mně to vrátil. Vyloučili ho regulérně, že mě trefil.“

Pavel Kubeš posoudil, že vina leží na Pražanových bedrech. Oba aktéři si ještě na ovále podali ruce, což zopakovali ještě jednou v depu.  „Závodí se, Venca to pode mě dal jakoby závodně,“ vyprávěl Josef Franc. „Snažil jsem se držet krok a dopadlo to, jak dopadlo. Žádná velká prasárna to ode mě nebyla.“

Zatímco se Tomáš Topinka nemohl dovolat rozhodčímu s reklamací jeho verdiktu, rozběhl se časový limit pro repete. Stalo se kořistí Václava Milíka, jenž již v první zatáčce odrazil Jakuba Jamroga z vnitřní a Martina Málka z vnější strany.

 

Hlasy z depa

„Dobrý,“ použil Tomáš Suchánek při hodnocení dnešního závodu jedno ze svých oblíbených, výstižných slůvek. „Všichni jeli pěkně, škoda mýho bodu. Od startu to bylo slabý, jel jsem hodně těžkej‘ převod a po dvou metrech to zvadlo. Ale když vyhraješ, je to vždycky bomba.“

„Super, krása, nádhera,“ liboval si Václav Milík v superlativech. „Dnešní závody ukázal, že umíme jezdit úplně všichni. To ukazujeme i jinde. Ve Slaným nám to překazil déšť, jinak jsme vždycky vyhrávali.“

„Závod byl super, perfektně běžel,“ pochvaloval si Aleš Dryml. „Celej‘ tým bodoval a na domácí dráze přišlo vítězství Pardubic. Jen tak dál. A Pardubice jdou zase za titulem…“

„Vyhráli jsme,“ nevybočoval Hynek Štichauer z radostné nálady svých kolegů. „Škoda jedný jízdy, co jsem nejel, chtěl jsem ještě o jednu trojku navíc. Ale jsem spokojenej‘, celej‘ tejden myslím hlavně na tu Francii. Vyhráli jsme, úkol splněn a zejtra je zase další den.“

„Moc hezký závody, dnešek mě potěšil,“ bilancoval Josef Franc. „Mám novej‘ motor, ten na dlouhou dráhu, dnes jsem ho zkoušel. Jelo se mi dobře, zkoušel jsem úplně jiný nastavení. Na jiným motoru bych to neujel, ale tady nemožný převody fungovaly.“

„Celej‘ den rychle a zběsile,“ vyprávěl Zdeněk Holub o své honičce na cestě z Anglie. „Letadlo mělo zpoždění, na dálnice do Hradce byl horor. Adam Vandírek mě vezl po okreskách, akorát jsem stihnul trénink. Závody byly pěkný, dalo se na to koukat, z pohledu diváka to muselo bejt‘ dobrý. Já moc bodů nevyčaroval, nešlo mi to. Super jsem si zazávodil, ale něco málo tomu ještě chybělo.“

„Nejsem spokojenej‘,“ nezastíral Eduard Krčmář. „Něco jsem zkoušel, neosvědčilo se to. Chtěl jsem to tady zkusit i o mistrovství světa. Nepovedlo se to, budu muset vymyslet něco jinýho.“

„Nevím,“ krčil Martin Gavenda rameny nad otázkou, proč se úvodních nadstandardních jedenáct bodů zlomilo ve druhé půli do dvou nul. „Z toho venku mi to nešlo. Nedařilo se mi vůbec odstartovat. Nestíhal jsem to do výjezdu. To jsem pokazil. Začátek byl hezkej‘. Přibližujeme se k bedně, dneska jsem si říkal, že bychom už mohli, snad to ještě dopadne.“

„Až na tu první jízdu, to dneska bylo dobré,“ nechal se slyšet Martin Málek. „Byl jsem spokojený, musím podotknout, že jsem jel specialitu z Jawy. Zkoušel jsem upravit hlavy, vypadá to, že fungujou. Akorát kdybych se vyvaroval pár chyb. Sere mi, že jsme zase skončili čtvrtí. Zase nám něco chybělo. Škoda, ale vypadalo to líp než v těch předchozích závodech.“

„Problém s technikou i sám se sebou, nebylo to ono,“ posteskl si Patrik Mikel. „Bylo toho víc…“

1. ZP Pardubice			44
Tomáš Suchánek	3 3 3 2	3	14
Josef Novák	1 1 – 0		2
Aleš Dryml	2 3 2 –	1	8
Hynek Štichauer	3 – 2 1	2	8
Václav Milík	3 3 3	3	12
2. AK Markéta Praha			35
Zdeněk Holub	2 1 1 1	1	6
Michal Škurla	0 – – –		0
Matěj Kůs	3 1 1 3	1	9
Ondřej Smetana	2 2 ex –		4
Josef Franc	2 6* 2 3	3 X	16
3. AK 3ton Slaný			27
Milen Manev, BG (ACCR)	– E – –		0
Piotr Dziatkowiak, PL (ACCR)	1 – 0 1	0	2
Eduard Krčmář	3 1 1 1 2	2	10
Michal Dudek	1 0 – 0		1
Jakub Jamrog, PL	1 4* 2 3	2 2	14
4. BP Team			22
Radek Podhadský	0 – 0 –		0
Martin Málek	0 2 2 2	3 1	10
Martin Gavenda	2 3 6* 0	0	11
Patrik Mikel	0 0 – 1	0 –	1
Michael Hádek	0 L 0		0

Poznámka: Ondřej Smetana byl v rozjížďce s číslem dvanáct předjet o kolo

Aktuální extraligová tabulka:

	bilance výsledků	malé body	velké body
1. Pardubice	3-1-0-0	141	15
2. Slaný	1-1-2-0	115	11
3. Praha	0-2-2-0	118	10
4. Březolupy/Plzeň	0-0-0-4	84	4

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Lenka Rejdová

Pardubice – 29. června
Od loňského návratu systému čtyřutkání má extraliga odjeto doposud dohromady jedenáct závodů. Pouze dvakrát se ovšem z vítězství radoval domácí tým. Poprvé se tak stalo loni v dubnu ve Svítkově, podruhé před třemi týdny ve Slaném.  Potřetí bychom se mohli dočkat dnes. Konec konců Východočeši jsou vesměs favorizováni pro dnešní čtvrté kolo na svém domácím stadiónu, nicméně okolnosti přerušení posledního závodu jsou ještě přetřásanou událostí. Slaný se však odlišuje od svých protivníků i v mnoha dalších ohledech, což z něj činí něco na způsob zabijáka rutiny extraligových čtyřek.

 

Pardubice – klasika v sestavě i předzávodních komentářích

Pakliže bychom obě sezóny, kdy se extraliga opět jezdí dle formule čtyřčlenných družstev, spojili do jediné, jsou Pardubice permanentně v jejím čele. Dostali se tam loni v dubnu, kdy vyhráli úvodní kolo ve Svítkově. Jak již bylo řečeno v úvodu šlo o poslední triumf nějakého týmu před domácím publikem až do předchozího extraligového kola před třemi týdny ve Slaném. Přitom však Pardubičané se mohli cítit předčasným koncem nejvíce poškozeni. Slaný je totiž vystřídal na čele ve třinácté jízdě, kam Lubomír Vozár musel poslat Josefa Nováka k jeho třetímu povinnému startu, zatímco Milan Mach vyplnil prázdné místo v sestavě náhradníkem Adrianem Miedzinskim.

„Svedli to na manažery, to je vždycky nejjednodušší,“ reaguje Lubomír Vozár na otázku na průběh mimořádného zasedání jury ve Slaném. „Nechtějí jezdci, ale svedou to na nás. Já hlasoval poslední, nemělo význam postavit se proti. Navíc se to tam dohadovalo a byla už tma. Je to už za námi.“

Takže vítězné doutníčky ze Slaného se budou kouřit až dneska? „To se neví, každý závod je jinej‘,“ odmítá roli favorita Lubomír Vozár, jehož ještě včera odpoledne zaměstnával trénink. „V pondělí pršelo, nemohl být trénink, tak se trénovalo včera. Kluci si něco zkusili, dráha u nás bude klasická, žádná hlubina.“

V otázce své sestavy Pardubice nepřekvapují, zůstávají věrny své filozofii ryze svého vlastního týmu, v němž se střídají jen startovní čísla podle barvy povlaků, zatímco jména jsou stále stejná. „Klasická sestava, nebudeme to měnit,“ říká Lubomír Vozár. „Někdo by musel být zraněnej‘ nebo dva závody špatnej‘. Nemám proto důvod měnit.“

Sestava:	1 Tomáš Suchánek, 2 Josef Novák, 3 Aleš Dryml, 4 Hynek Štichauer, 5 Václav Milík
Postavení v tabulce 2016:	leader
Bilance výsledků 2016:	2-1-0-0

 

BP Team – čekání na podzim se Zdeňkem Simotou

Extraligová koalice Plzně a Březolup se evidentně nenarodila pod šťastnou hvězdou. BP Team se prozatím ani v jednom ze třech uskutečněných závodů nesešel v optimální sestavě. A tak, i když se svým soupeřům v průběžné klasifikaci nakrásně přiblížil, medailové umístění mu stále uniká. Ve Slaném jim chybělo šest bodů, když se Martin Málek v roli žolíka vrátil z poslední třinácté jízdy se čtyřmi body.

„Dráha byla drobet těžší, ale nebezpečná nebyla,“ vrací se Vladimír Kosina o jednadvacet dnů zpátky. „Jestli se všichni kloní, že přerušení je pro zdraví jezdců, tak jsem samozřejmě pro to zdraví. Přiklonil jsem se k tomu. Ale nepamatuju se, že by se za nás na takové dráze nejelo.“

Dnes si vesty BP Teamu budou fasovat jen čeští závodníci, když se místo cizince v sestavě objevuje Radek Podhadský. „Snad něco ujedou, hlavně aby motorky vydržely, bude vedro,“ konstatuje Vladimír Kosina, aby vysvětlil absenci Michaela Härtela či Fritze Wallnera. „Jednou říkaj‘ to, jednou zase něco jinýho. Teďka tam dám Radka Podhadského. A od podzimu by možná jel všechny čtyři závody Zdeněk Simota, říkal, že by v září mohl bejt‘ zpátky z Anglie.“

Včetně dneska má BP Team rovnou pět příležitostí proměnit sen o stupních vítězů v realitu. „Bylo by hezký udělat bednu,“ zasní se kouč koaličního celku. „Uvidíme. Spíš se soustředíme na ten podzim. Jestli se ten Zdeněk vrátí, bude to posila jako hrom.“

Sestava:	1 Radek Podhadský, 2 Martin Málek, 3 Martin Gavenda, 4 Patrik Mikel, 5 Michael Hádek
Postavení v tabulce 2016:	čtvrtí
Bilance výsledků 2016:	0-0-0-3

 

Praha – defétismus nehrozí

Předčasného ručníku v ringu slánské extraligy mohli Pražané litovat ještě více než Pardubice. Na postavení leadera se pro východočeský tým nezměnilo vůbec nic. Borci z metropole skončili až třetí, takže nejenže ztrácejí na vedoucí Východočechy čtyři body, ale navíc se jim o poloviční hodnotu vzdálil také vítězný Slaný.

„Pech,“ odtuší Tomáš Topinka při zmínce o slánských událostech, aby se vzápětí rozohnil jako Ital při pohledu na dlaň se vztyčenými ukazováčkem a malíčkem. „Nechápu, co tam řešili! Nemělo se to zastavit,mělo se jet dál! Proč extra jury? Když budu v pozici rozhodčího, nezajímaly by mě cizí názory. Až kdyby dráha byla špatná, šel bych se zeptat na názory do depa. Devadesát devět procent lidí tam bylo pro to, aby se to zrušilo. Navrhoval jsem smykování, ale pořadatelé řekli, že to nejde. Tak jsem byl nakonec taky proti pokračování.“

Nicméně dnes se pojede úplně nový závod. Pražský manažer svou sestavu nezměnil, byť povolání cizince visela jako hrozba Damoklova meče nad jeho juniory ještě včera odpoledne při tréninku na Markétě. Nakonec ovšem ke změnám nemuselo dojít a Tomáš Topinka je vedle Lubomíra Vozára jediným koučem současné extraligy, k jehož sestavě se dá přiložit přídavné jméno klasická. Vzhledem k postavení v tabulce díky dvojici třetích míst z Plzně a Slaného, by ofenzíva byla na místě.

„Jsou to závody jako každý jiný,“ odmítá Tomáš Topinka myšlenku, že by měl řídit děravý Titanic nabírající vodu. „Pardubice jsou favoriti, jedou tam všichni dobře. Milíka maj‘ na pětce. Ale Pepe dokáže v Pardubicích závodit, Matěj taky, Zdeněk, když má svůj den. Smeták tam umí taky zajet, třeba se chytne i Škurla. Na závody nesmíš přijet odevzdanej‘.“

Sestava:	1 Zdeněk Holub, 2 Michal Škurla, 3 Matěj Kůs, 4 Ondřej Smetana, 5 Josef Franc
Postavení v tabulce 2016:	třetí
Bilance výsledků 2016:	0-1-2-0

 

Slaný – zlatý důl na rarity

Ukončení slánského závodu hrálo nejvíce do karet domácím, kteří se tak během nové historie extraligových čtyřek stali druhým týmem triumfujícím před zraky vlastního publika. To však vzhledem k nevyplněným kolonkám s výsledky sedmi jízd dávalo najevo spíše záporné emoce. Skutečnost, že se déšť řešil až po vítězství Adriana Miedzinskeho v rozjížďce s číslem třináct, nikoliv po skončení třetí série o pár minut dříve, dává živnou půdu konspiračním teoriím.

„Když jsem viděl, co sem leze za mraky, navrhoval jsem ukončit závod po dvanáctý jízdě,“ odmítá Milan Mach, že by se spřáhnul s Lenkou Felixovou, aby se začalo jednat o dalším osudu závodu ve chvíli, kdy se Slaný dostal do čela. „To vedly Pardubice. Když jsme se bavili, jestli jet nebo ne, řek‘ jsem, ať zavolaj‘ kluky, protože ti na tom jedou. Dráha nebyla dobrá už před závodem. Kdyby bylo osvětlení, mohlo by se počkat půl hodiny a bylo by to dobrý.“

Slaný je prozatím jediným celkem, který si letos vyzkoušel všechny tři stupínky pódia. A stejně pestrá bývá jeho sestava, do níž se po zranění vrací Jakub Jamrog, který se na nedělním ligovém vítězství své Lodže v Bydhošti podílel pěti body s jedním bonusem. Že ve středočeské sestavě zdomácněl Piotr Dziatkowiak, není už žádnou novinkou, ovšem na angažmá Bulhara Milena Maneva s českou licencí vyrazilo řadě lidí dech více než srážka s rozjetým expresem.

„Líbil se mi, když byl ve Slaným na Memoriálu Antonína Vildeho,“ usmívá se Milan Mach. „Jel docela hezky. Jirka Georgiev (mechanik Josefa France s bulharskými kořeny – pozn. redakce) se ozval, že by měl zájem. V neděli byl v Žarnovici a dali jsme to dohromady. Na Slovensku žádnou slávu neudělal, snad se šetřil na Pardubice (smích).“

Aby těch raritek nebylo málo, při posledním závodě ve Svítkově to byli právě Slaňáci, kdo mávali pardubickému publiku zlatými věnci. „Uvidíme,“ uvědomuje si Milan Mach, že loni v říjnu měli Pardubičané titul již v kapse, čemuž odpovídala i sestava. „Pardubice jsou favoriti. A jak říkám pokaždé, ze zbytku může bejt‘ každej‘ druhej‘ a každej‘ čtvrtej‘.“

Sestava:	1 Milen Manev (BG – ACCR), 2 Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR, 3 Eduard Krčmář, 4 Michal Dudek, 5 Jakub Jamrog
Postavení v tabulce 2016:	druzí
Bilance výsledků 2016:	1-1-1-0

 

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov