Svitavy – 16. května
Po včerejší zastávce při slánském Memoriálu Antonína Vildeho měly mistrovské stopětadvacítky pokračovat svým klasickým šampionátem ve Svitavách, kde by obstaraly rámcový podnik třetímu kolu českého přeboru. Nyní jsou však oba podniky přeloženy na náhradní termín, který VV SPD ohlásí dodatečně.
„AMK Svitavy instaluje na svém stadionu nafukovací bezpečnostní mantinely,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD. „Klub potřebuje zabezpečit všechny technické podmínky této montáže a z toho důvodu požádal o změnu termínu.“
Uplynulý týden přinesl mnoho báječných závodních momentů na malé pražské dráze, v Liberci, v Žarnovici a ve Slaném. Eduard Krčmář se vrátil s druhým evropským postup ze slovinské metropole, avšak dnešní putování po zahraničních kolbištích nebude tolik dlouhé jako minulé pondělí. A bude se prakticky týkat jen Martina Vaculíka a Zdeňka Simoty.
Navzdory původním plánům se Zdeněk Holub objevil jen v sobotu v Liberci
Zdeněk Holub sice v rámci svého plánu absolvovat co největší počet závodů se měl od pátku do neděle představit v Junior Challenge v Güstrowě, Auerhahn Pokal v Teterowě a Pfingspokalu v Güstrowě, které tradičně o Letnicích provázejí legendární horský okruh v Teterowě.
Jenže křížek přes rozpočet mu paradoxně udělala nominace do evropského semifinále v Žarnovici. Když se realizoval nápad jeho otce Zdeňka, aby si vyměnil místo s Martinem Málkem a nahradil tak zraněného Václava Milíka, zvažoval alespoň páteční Güstrow. Nicméně závod končil až po páteční půlnoci, takže pražský junior raději zvolil odpočinek před důležitým evropským kláním.
Ale zpátky na začátek týdne. V úterý pokračovala tradičně švédská Elitserien. Kumla doma remízovala s Hallstavikem v poměru 45:45. Martin Vaculík s vestou hostů dovezl sedm bodů s jedním bonusem (2 1 2 2).
Napilno měl Zdeněk Simota. Ve čtvrtek se ligový duel Redcar vs. Plymouth rozhodoval až ve svých závěrečných fázích. Před poslední rozjížďkou byl totiž stav nerozhodný 42:42. Ovšem v patnácté jízdě udeřili domácí David Bellego a Hugh Skidmore naplno a porazili Jacka Holdera a Zdeňka Simotu 5:1. Závod skončil 47:43 a jihočeský závodník si připsal sedm bodů (2 3 0 1 2 0).
Tomasz Gollob se včera ve Varšavě loučil s nároďákem
Hned v pátek vstoupil Plymouth do KO Cupu, jehož jízdní rád mu ovšem nebyl vůbec milostivý. V prvním kole jej totiž očekával Edinburgh, který doma zvítězil vysoko 54:36. Zdeněk Simota se vracel se třemi body s jedním bonusem (1 1 1 0 0).
Hned v sobotu Devils vrátili skotskému klubu na svém domácím kolbišti prohru. Nicméně své hosty předčili jen o pět bodů skórem 47:42. Celkovým součtem 96:83 postoupil do dalšího kola Edinburgh. Zdeněk Simota neznal nic než vítězství nebo prohry, takže zaznamenal šest bodů (0 3 3 0).
Po sobotní velké ceně nezahálel stadión ve Varšavě ani včera. Tým Polska tady podlehl Výběru světa těsně 44:46. Mezi soupeři červenobílých byl i Martin Vaculík, jenž se do historie utkání zapsal šesti body (1 2 2 0 1).
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov
Slaný – 15. května
Včera zazvonil Jiřímu Beránkovi mobil. Na displeji svítilo jméno Michaela Hádka a šéf zlonického zastoupení firmy PRO-TEC se domníval, že půjde o doladění posledních detailů účasti v miletickém týmu v dnešním sedmnáctém ročníku Memoriálu Antonína Vildeho. Ale ouha! Plzeňan se svěřoval, že porazit Pavla Pučka v jeho flattrackové doméně je podstatně ošidnější, než by se na první pohled mohlo zdát. A že si zkrátka a dobře při svém dobrodružství při Chabařovice Flat Track Open ustlal a poranil si nohu. Jako rychlá náhrada posloužil Jaroslav Petrák a Miletice skončily ve své skupině druhé, když jej porazili Pražané Ondřej Smetana a Michal Škurla spojení logem Smestav. Druhou skupinu ovládli Zdeněk Holub a Viktor Trofimov, jimž stavitel jejich dvojice Vladimír Vopat přisuzoval nemalé ambice sesadit Miletice po třech letech z trůnu. A vskutku jeho Třebusičtí Berani prohráli jen jedenkrát. Co čert nechtěl, stalo se tak v semifinále s Miletickými, v němž se Josef Franc prokousal zezadu až k vítězství a Jaroslav Petrák ve třetím okruhu za svá záda poslal Zdeňka Holuba. Vzápětí Smestav snadno vyřadil Chabařovice a za delší konec provazu začal tahat i ve finále. Josef Franc opět útočil, ale dokázal oba Pražany jen rozdělit, když Michal Škurla poprvé v kariéře zaznamenal bodové maximum v závodě pětistovek. Radek Smetana, který se se svým synem až nad ránem vrátil z Lublaně, popustil uzdu své radosti a na diváckém svahu poručil rundu rumu, za níž by se nemusela stydět ani parta horníků vyproštěná po závalu. Slánský program doplnily dopoledne mistrovské stopětadvacítky, které ovládl Karol Zupinski. V průběhu chladného odpoledne, v němž naštěstí sluneční paprsky vyhrály svůj duel s dešťovými kapkami, se diváci viděli i vložený závod veteránů a ukázky dvěstěpadesátek.
Stupně vítězů: zleva Jaroslav Petrák, Josef Franc, Michal Škurla, Ondřej Smetana, Zdeněk Holub a Viktor Troifmov
Polák posílá Chabařovičany bojovat o účast v rozjezdu
Zamračená obloha neslibovala vůbec nic dobrého. Zima byla i rtuti teploměru, jíž se dopoledne nechtělo nad pět, šest dílků své stupnice. Takové aranžmá měly stopětadvacítky před třetím dílem svého šampionátu na klasické dráze.
Karol Zupinski (modrá) míří k vítězství okolo Bruno Belána
Na rozdíl od ostatních pořadatelů, Antonín Vilde při memoriálu svého otce pořádá mistrovství kolibříků dopoledne před hlavním závodem. Domácí Vojtěch Zamazal měl o tréninku problém se svým motocyklem. Do závodu musel nastoupit v sedle vypůjčeného stroje, na němž ovšem táhal spojka.
A to se mu stalo osudným, protože jej polapila páska. Zamířil na trestnou čáru, a byť jej rozhodčí František Kalina napomínal za pohyb na startovním roštu, měl nakonec lepší závod než Terezie Nádraská. Plzeňská závodnice měla na dohled bod, protože Slaňák nemohl z handicapu být výraznější hrozbou. Ve druhém okruhu však zůstala stát kvůli potížím s karburátorem, což se mělo bohužel opakovat v bledě modrém i v dalších třech rozjížďkách.
Milan Dobiáš (modrá) versus Filip Šifalda
Na čele úřadoval Filip Šifalda, jemuž však dnes dorazil rovnocenný konkurent. Karol Zupinski bez výraznějších patálií vyhrál druhou jízdu. Mezi vítěze se posléze zařadil i Milan Dobiáš, když po vylétnutí pásky rozjížďky s číslem tři odvedl Pavla Kuchaře.
V otázce vítězství se začal lámat chleba ve čtvrté jízdě. Karol Zupinski jel okamžitě po startu vpředu. Filip Šifalda mu úspěšně sekundoval, byť ve druhé zatáčce inkasoval mohutnou cejchu od Polákova zadního kola. Chabařovičanových trablů využil Daniel Šilhán, který jej podjel.
Zleva Pavel Kuchař, Karol Zupinski, Sindy Weber a Bruno Belán
Nicméně Filip Šifalda se pustil do boje. Po sérii útoků hrál vabank poslední zatáčky. Protáhl do ní nájezd a po její spodní straně se dostal zpátky na druhou příčku. Karol Zupinski hned vzápětí přidal další zářez. Daniel Šilhán zase v šesté jízdě objel Milana Dobiáše v první zatáčce.
Karol Zupinski jel počtvrté na startovní rošt už v rozjížďce s číslem sedm. Po rychlém startu bral vítězství nejen ve své čtvrté jízdě, ale i v celém závodě. Milan Dobiáš se vnějškem úvodního oblouku propracoval před Františka Kliera a mohl stále ještě pomýšlet na stříbro.
Daniel Šilhán hájí vedení před Filipem Šifaldou
Adeptů na nižší příčky pódia však bylo více. Filip Šifalda vystřelil do čela osmé jízdy ihned po jejím startu. Jenže Daniel Šilhán na něho vedl soustředný nápor a v nájezdu do druhého kola převzal vedení. Hned vzápětí objel Sindy Weber už v první zatáčce a mohl sledovat, kterak skončí duel dvojice chabařovických závodníků v rozjížďce s číslem deset.
Jak Filip Šifalda, tak Milan Dobiáš měli po sedmi bodech. Na taktizování stylem plzeňského závodu nemohlo být ani pomyšlení, protože do rozjezdu s Danielem Šilhánem o druhé místo vedla cesta pouze pro vítěze. Nakonec se jím stal Filip Šifalda. V prvním oblouku podjel Milana Dobiáše, jehož útoky odrážel až do cíle. V dodatkové jízdě však Filip Šifalda hrál sólo, když Daniela Šilhána změřil již záhy po startu.
Svatý Petr se smiloval
Dopolední počasí bylo skvělé ve srovnání s tím, které přišlo kolem oběda. Ze zamračené oblohy se začínal k zemi snášet déšť. Antonín Vilde jen rezignovaně mával rukou nad dotazy, kde si vlastně pro svůj závod objednává také meteorologické extrémy. Předloni zkraje května dorazila zima, jež by slušela spíše březnu, loni na konci června lilo jako z konve. A dnes zrovna tak.
Milen Manev (vpravo) si nakonec prodloužil závodní víkend v Čechách
Letos však byl svatý Petr přece jen kapánek milosrdnější a okolo půl druhé přece jen maličko přiškrtil své vodní kohoutky. Srážky se sice tu a tam vracely, zima byla stále jako v psírně, avšak závodit se mohlo. Ve skupině A si diváci museli škrtnout Henka Koonstru, jehož v chabařovické sestavě nahradil Milen Manev, který si po libereckém semifinále šampionátu Evropy prodloužil závodní víkend v Čechách.
Největší změna dnešního dne postihla Třebusické Berany, protože jim tiskařský šotek vyměnil startovní čísla. Zdeněk Holub s Viktorem Trofimovem začali hrát úlohu suveréna skupiny hned ve třetí jízdě. Během prvního kola se však v rukou traťových komisařů objevily červené vlajky na znamení letmého startu. Mnohem horší přerušení však přišlo vzápětí v repete. Ve druhé zatáčce Adrian Wozniak přeletěl přes hák. Sice se dokázal postavit na vlastní nohy, avšak jeho účinkování v dnešním závodě se uzavřelo.
Memoriál Antonína Vildeho tradičně nabízí pohled na juniory i veterány – zleva Zdeněk Holub, Patrik Mikel, Richard Berger a Karel Kadlec
Viktor Trofimov si ještě nechal poladit spojku v depu u metylárny, aby vzápětí spolu se Zdeňkem Holubem nedali ani náznak šance Marcinu Turowskemu. Třebusický tandem vzápětí stejným způsobem naložil i s ostatními konkurenty. V sedmé jízdě naměřili celou rovinu Chabařovicícm, v rozjížďce s číslem jedenáct nepustili ke slovu Patrika Mikela s Michalem Dudkem.
O tom, kdo Třebusické Berany doprovodí do finálové skupiny, se shodou okolností rozhodlo již záhy. A to nejen díky nešťastnému vyřazení Adriana Wozniaka. Michal Dudek totiž kvůli přetrženému primárnímu řetězu musel opustit první příčku v rozjížďce s číslem jedna pár metrů před cílem. Milen Manev zdědil jeho vítězství a Anne Spaan zatížil chabařovické konto nečekanými dvěma body.
Michal Dudek ještě vede před Milenem Manevem
Michal Dudek s Patrikem Mikelem v rozjížďce s číslem pět vyrazili za nápravou. Jenže Marcin Turowski v prvním výjezdu přeletěl okolo Patrika Mikela. Z jedné vody načisto útočil i na Michala Dudka. Protáhnul nájezd do druhé zatáčky, avšak Slaňák jej zavřel na vnitřní čáru. Polák přesto nepolevil a ve třetím kole Michala Dudka nakonec uštval.
Marcin Turowski (bílá) v souboji s Michalem Dudkem (červená) a Patrikem Mikelem (modrá)
V deváté jízdě však Milen Manev triumfoval stylem start – cíl a Marcin Turowski stačil v první zatáčce podjet pouze Anna Spaana. Tomu vypověděl službu motocykl, ale dotlačil jej do cíle pro dva body. Tím pádem měly Chabařovice ještě větší vrch nad Slaným, jehož osud se naplnil prohrou 2:7 s Třebusickými Berany v jedenácté jízdě.
Michal Škurla odmítá prohrávat
Petr Babička (bílá) útočí na Josefa Nováka
Ondřej Smetana včera závodil v evropském finále juniorů ve slovinské Lublani. „Přijeli jsme ve tři ráno, spali do devíti a pak jeli sem,“ odhalil svůj dnešní časový harmonogram. Hned na úvod skupiny B ho spolu s jeho parťákem Michalem Škurlou čekal největší soupeř. Jiří Beránek musel sice Michaela Hádka nahradit Jaroslavem Petrákem, avšak z ambicí týmu PRO TEC Miletice slevovat nechtěl.
Avšak suverénem dneška měl mít Michal Škurla. V rozjížďce s číslem čtyři odstartoval jako pánbůh a na protilehlou rovinku vyjel jako první s Ondřejem Smetanou za zády. Jaroslav Petrák trčel vzadu, zatímco Josef Franc nestihnul ani jednoho z juniorů Smestavu. Nezbylo mu než útočit. Ve druhém okruhu vskutku minul Ondřeje Smetanu v prvním oblouku. Avšak Michal Škurla jej na sklonku třetího kola nemilosrdně vyvezl na mantinel.
Ondřej Smetana (červená) a Michal Škurla (modrá) vedou před Josefem Francem (žlutá) a Jaroslavem Petrákem (bílá)
Smestav měl šest bodů stejně jako druhý tandem Slaného. V rozjížďce s číslem dvě totiž po raketovém startu triumfoval Piotr Dziatkowiak. A Petr Babička ve druhé zatáčce třetího kola dokázal rozdělit tandem Adam Fencl – Josef Novák spojený logem SCM. Nicméně zbývající utkání skupiny B skončila 7:2 ve prospěch favoritů, avšak rozhodně se nezměnila v pouhopouhou formalitu.
Adam Fencl kalil v béčku vodu – na snímku jede před Jaroslavem Petrákem
V šesté jízdě Michal Škurla a Ondřej Smetana rychle zmizeli z dohledu Piotra Dziatkowiaka a Petra Babičky. V rozjížďce s číslem osm se Jaroslav Petrák až v poslední zatáčce protáhl pod Adamem Fenclem za záda vedoucího Josefa France. Adam Fencl pozlobil i Smestav, když nejlépe odstartoval do desáté jízdy.
Michal Škurla jej minul vnějškem první zatáčky, avšak Ondřej Smetana musel dotírat takřka dvě kola. Teprve v něm v zatáčce u depa našel cestu na druhou příčku. Ve dvanácté jízdě byl Piotr Dziatkowiak jen chvíli mezi Josefem Francem a Jaroslavem Petrákem, avšak jeho úvodní vítězství poslalo Slaný II do jízdy o páté místo, zatímco SCM měl bojovat jen o sedmé.
Karel Kadlec (žlutá) vede před Martinem Švestkou a Richardem Bergerem
V průběhu odpoledne se o zábavu diváků staraly nejen dvěstěpadesátky, ale i veteráni. Karel Kadlec musel vinou zranění startovat v jakési bačkoře, přesto se však z první jízdy vrátil jako vítěz. V další rozjížďce však neudržel nápor Martina Švestky. Ten svůj triumf nakonec zopakoval, takže si mohl nakonec jít stoupnout na nejvyšší stupínek.
Suveréni prohráli jedinou, zato rozhodující jízdu
Anne Spaan musel tlačit pro dva body
Josef Novák se z rozjížďky s číslem deset vrátil pěšky, zatímco jeho stroj tlačil mechanik Martin Kratochvíl. Podezření na přidírající se motor se naštěstí nepotvrdilo, takže Pardubičan mohl nastoupit k umisťovací jízdě o sedmé místo. Triumfoval v ní Marcin Turowski, jenž minul Adama Fencla už v první zatáčce. Jenže jeho čtyři body měly menší váhu než pět, které dal dohromady domácí junior s Josefem Novákem.
Patrik Mikel vede před Piotrem Dziatkowiakem, Michalem Dudkem a Petrem Babičkou
O tom se mohl přesvědčit i Piotr Dziatkowiak, jenž se ujal vedení v rozjížďce o páté místo. Za sebou měl Patrika Mikela a Michalem Dudkem, kteří drželi v šachu Petra Babičku. Březolupský junior se však nechtěl spokojit s kompromisem. „Konečně,“ komentoval své vítězství, které urval, když se přehnal okolo Piotra Dziatkowiaka vnějškem první zatáčky.
Protože Miletice zaváhaly na úvod skupiny B a Třebusičtí Berani dominovali áčku, střetli se oba nejambicióznější celky již v prvním semifinále. Současně s letem pásky vyrazili dopředu Viktor Trofimov a Zdeněk Holub. Pevně se usadili ve vedení a možná jediný, kdo nevěřil, že už je vymalováno, byl v té chvíli Josef Franc.
Viktor Trofimov (modrá) a Zdeněk Holub (červená) ještě vedou 7:2 před Josefem Francem (žlutá) a Jaroslavem Petrákem (bílá)
Po slabším startu za sebou nechal svého kolegu Jaroslava Petráka a tlačil se na vedoucí tandem. Jeho pevnost se otřásla ve druhém kole. V zatáčce u depa se Josef Franc dostal před Zdeňka Holuba. Viktor Trofimov odolával, avšak Jaroslav Petrák rychle změnil poměr sil. V úvodním oblouku třetího okruhu podjel Zdeňka Holuba, který se narodil v roce, kdy pardubický matador už dva roky závodil jen mezi seniory.
Anne Spaan v malém finále upadl
Pojistku do finále instaloval Josef Franc, když před cílem předposledního kola zbavil Viktora Trofimova vedení. Třebusičtí Berani rozjeli semifinále na triumf 7:2, aby jej prohráli 3:6. Něco takového se za časů systému britských dvojic importovaného roku 2003 u nás ještě nestalo! Aby těch rarit nebylo málo, Zdeněk Holub s Viktorem Trofimovem jinak během dnešního závodu neztratili ani bod a to ani později v malém finále. Ovšem nepředbíhejme…
Zdeněk Holub před Milenem Manevem
Druhé semifinále mělo úplně jiné aranžmá. Michal Škurla a Ondřej Smetana v něm hravě vyřídili Milena Maneva s Anne Spaanem. „Zkusím něco vymyslet,“ plánoval Jaroslav Petrák, když zjistil, že posledním soupeřem jim dnes budou junioři ze Smestavu. „Vytrhni mu chcípák,“ žertoval Josef Franc, sám však stejně prahnul, aby vypálili Pražanům rybník.
Velké finále: Ondřej Smetana (červená) a Michal Škurla (modrá) jedou před Josefem Francem (žlutá) a Jaroslavem Petrákem (bílá)
Mezitím Viktor Trofimov a Zdeněk Holub vyhráli malé finále, které se muselo opakovat vinou pádu Anne Spaana na začátku třetího kola. Velké finále posléze nabídlo opět o poznání větší drama. „Chtěl jsem přikrejt‘ Smetáka, ale kolo mě to na Pepíčka,“ popisoval Jaroslav Petrák melu úvodní zatáčky.
Na protilehlou rovinu vyjeli Michal Škurla a Ondřej Smetana v čele. První Pražan ujížděl, druhý se stal ve třetím okruhu obětí Josefa France, který se dostal na vnějšek druhé zatáčky. V poslední zatáčce Josef Franc vyzkoušel stejnou minci i na Michala Škurlu, avšak ten odolal a také popáté projel cílem jako vítěz.
Hlasy z depa
Michal Škurla a Ondřej Smetana se mezi vítěze Memoriálu Antonína Vildeho zapsali poprvé
„Super závody,“ pochvaloval si Michal Škurla. „Všechno vycházelo, starty se dařily, dobrý. Finále bylo divočejší, dráha rozbitá, dlabalo to. Dlabalo to, do cíle jsme se hnali s Pepou. Bylo to natěsno, ale byl jsem tam já. Super, jsem spokojenej‘, poprvý plnej‘ počet bodů na půllitru!“
„Snažili jsme se a dopadlo to dobře,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „S Michalem jsme jeli dobrou dvojku. On jel vždycky zvenku, bylo to rychlý. A já to protáh‘ po lajně. Hlavně že jsme vyhráli.“
„Byly to dramatický závody,“ neskrýval Josef Franc. „Já jsem nakonec spokojenej‘. První jízdu jsem zkoušel motorku, na který nejezdím. Milý překvapení bylo semifinále, s Jardou jsme vyřadili Berany. Těšil jsem se na finále, v první zatáčce trošku divočina. Nedostal jsem se dopředu, skoro to vyšlo, jsou to závody.“
Josef Franc v zápalu boje před Ondřejem Smetanou
„Až na tu poslední jízdu,“ limitoval Jaroslav Petrák svou spokojenost. „Byl to hokej, pak jsem chtěl přikrejt‘ Smetáka. Ale koplo mě to na Pepíčka. Říkal jsem si, že ho přece nemůžu sundat. Nečekal jsem, že bude bedna, Pepíček tahal. Dobrý, jsem spokojenej‘, po druhý jízdě jsme to doladili a pak už to jelo.“
„Až na jednu jízdu to bylo dobrý,“ říkal Zdeněk Holub, přičemž není obtížné uhodnout, že má na mysli semifinále. „Takový věci se stávaj‘, to je speedway. Rozhodla jediná jízda, zrovna ta důležitá…“
Radek Smetana a mechanik Stanislav Stehlík oslavují triumf svého týmu
Žarnovica – 15. května
Pár minut poté, co kněz požehnal novým nafukovacím mantinelům, rozběhla se bitva o poslední čtyři místa v challenge evropského šampionátu. Diváci byli nakonec svědky třech rozjezdů. Frerdik Lindgren porazil Anderse Thomsena v boji o zlato, Przemyslaw Pawlicki byl lepší Tomase H. Jonassona v otázce bronzu a dodatkovou jízdu o náhradníka vyhrál Andrej Karpov před Krzyzstofem Buczkowskim. Martin Málek, jediný Čech ve startovním poli, skončil jedenáctý, oba slovenští zástupci byli za ním.
Varšava – 14. května
Ještě v úterý se dráha na Národním stadiónu ve Varšavě testovala za zavřenými dveřmi juniorským závodem, avšak včera večer už nikdo z více než padesáti tisícovek diváků neměl sebemenší důvod vzpomínat na loňskou blamáž. Nejšťastnějším mužem byl ovšem Tai Woffinden, který s devíti body proklouzl do semifinále, kde podlehl Mateji Žagarovi. Ve finále však vyjel jako první na protilehlou rovinku a po pár minutách stál na nejvyšším stupni pódia. O společnost se mu postarali Greg Hancock a Matej Žagar, kteří si stejně jako on z polské metropole odváželi čtrnáct bodů. Na čele šampionátu je ovšem Chris Holder, ve včerejším finále čtvrtý, který si minimálně měsíc do Horsensu udrží post prozatímní světové jedničky.
Greg Hancock, Tai Woffinden a Matej Žagar na stupních vítězů
„Těším se na zbytek sezóny, protože jsem šťastný, jako to všechno jde,“ svěřoval se na tiskové konferenci Tai Woffinden, v jehož boxu pobýval i legendární Peter Karlsson. „Dnes večer jsem se hodně naučil a hodlám si to vzít s sebou i dál. Tohle bude stejně dlouhá sezóna jako vždycky. Ale cítím, že máme zdroje udělat, co potřebujeme. Uvědomuji si chyby, které jsem dnes udělal, už je nebudu opakovat.“
Do dalšího závodu v Horsensu zbývá ještě prakticky celý měsíc. „O další Grand Prix jsem nepřemýšlel,“ říkal Tai Woffinden. „Ani jsem ve skutečnosti nevěděl, kde se vůbec jede, dokud jsem to před pár minutami neslyšel. To je způsob, kterým funguju. Čím míň myslím na plochou dráhu, tím lepší pro mě. Je hezké mít volnou neděli, protože se nejede polská extraliga, takže se můžu vrátit domů a relaxovat s Faye. Bude to hezký víkend!“
Poláci se netají svými ambicemi učinit z Varšavy obdobu britského Cardiffu. Že se jim to daří, svědčí i výpověď Grega Hancocka. Kdo jiný, než borec, který za více než dvě desítky let vynechal jedinou ze 194 velkých cen, by mohl být lepším soudcem?
„O dnešním závodě nemůžeme říct nic jiného než skvělé věci,“ vysekl Greg Hancock poklonu na tiskové konferenci. „Myslím si, že Varšava je na špičce, zvedla laťku nahoru. Ole Olsen vybudoval zatím nejlepší jednorázovou dráhu. Opravdu nemůžu říct, že by jinde byla nějaká lepší. Viděli jsme mnoho závodění a předjíždění.“
Z nadšení, které je vlastní vítězům, nevybočoval ani Matej Žagar a po pohromě doma v Kršku nemohl s pohárem za třetí místo ani jinak. „To je prostě speedway,“ reagoval na otázku po příčinách takového jeleního skoku. „není žádné tajemství, abych byl upřímný. Vypořádal jsem se s nastavením motocyklů a můžu říct, že po závodě ve Slovinsku je to velká úleva.“
1. Tai Woffinden, GB
14
2. Greg Hancock, USA
14
3. Matej Žagar, SLO
14
4. Chris Holder, AUS
12
5. Fredrik Lindgren, S
12
6. Bartosz Zmarzlik, PL
10
7. Maciej Janowski, PL
10
8. Antonio Lindbäck, S
10
9. Patryk Dudek, PL
8
10. Andreas Jonsson, PL
8
11. Peter Kildemand, DK
6
12. Jason Doyle, AUS
5
13. Niels Kristian Iversen, DK
4
14. Nicki Pedersen, DK
4
15. Piotr Pawlicki, PL
4
16. Chris Harris, GB
3
17. Maksym Drabik, PL (res)
DNR
18. Pawel Przedpelski, PL (res)
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Chris Holder 26, 2. Tai Woffinden 24, 3. Greg Hancock 24, 4. Peter Kildemand 21, 5. Maciej Janowski 20, 6. Antonio Lindbäck 20, 7. Fredrik Lindgren 19, 8. Jason Doyle 18, 9. Matej Zagar 18, 10. Bartosz Zmarzlik 18, 11. Nicki Pedersen 14, 12. Andreas Jonsson 14, 13. Niels-Kristian Iversen 12, 14. Piotr Pawlicki 12, 15. Patryk Dudek 8, 16. Chris Harris 6, 17. Denis Štojs 1, 18. Nick Škorja 1.
Liberec – 14. května
Pod Ještědem se na svůj návrat mezi pořadatelskou elitu Evropy připravovali dlouho a nesmírně pečlivě. Jak se blížila hodina začátku dnešního semifinále, nervozita stoupala a na mysli klesaly i nejskalnější opory klubu. Vzduchem čas od času létala nejen ostrá slova, ale sem tam dokonce i klíče. Nicméně vyplatilo se. Liberec nabídl skvělou podívanou bratru půl druhé tisícovce diváků a slunečnému dni by mohl něco vytknout jedině paranoidní pesimista. Nicméně lidé z PD Liberec nebyli sami, kdo popadl nabídnutou příležitost za pačesy. Ještě ve čtvrtek ráno figuroval s jedničkou na vrcholu startovní listiny Piotr Protasiewicz. Ve čtvrtek po obědě však zraněného závodníka polská federace nahradila Mateuszem Szczepaniakem. Last minute náhradník se jen v deváté jízdě skláněl před Nicolaiem Klindtem a nakonec stál na nejvyšším stupínku pódia. Spolu s ním mával fanouškům Artjom Laguta, který se do závodu dostal po stažení přihlášky belgické federace, a Joonas Kylmäkorpi. Ani bývalý dlouhodrážní císař konec konců neváhal, když mu v cílové rovince rozjížďce s číslem dvacet otevřel doté doby vedoucí Kenneth Bjerre větší prostor. Vyhnul se tak rozjezdu s Tomaszem Jedrzejakem, jenž čtyřlístek postupujících do challenge uzavřel. Jak Joonas Kylmäkorpi, tak Tomasz Jedrzejak přitom ve druhé jízdě nestačili zírat na záda Matěje Kůse, jenž se prohnal pod šachovnicovou vlajkou v rukách hostujícího startmaršála Jaroslava Kocka v novém traťovém rekordu 55,6 sekund. Nicméně pomyslné žezlo krále pavlovického oválu, který Pražan převzal z rukou dosavadního rekordmana Adriana Rymela převzal, bylo naneštěstí jeho jediným ziskem. Skončil třináctý a sám svou jízdu přes reproduktory označil za tragickou. Zdeněk Holub slynul bojovností, avšak byl osmý. Michal Škurla vyjel do akce jednou, pro Jaroslava Petráka se příležitost nenašla.
Artjom Laguta, Mateusz Szczepaniak a Joonas Kylmäkorpi na stupních vítězů
Slunečný den maluje všechno dozlatova
V Liberci nezapomněli pozvat skvělé hosty spojené s místní plochou dráhou – na snímku si Antonín Kasper pochutnává na klobáse se svou manželkou Janou
Když Věroslav Kollert plánoval termín evropského semifinále, uvažoval o konci května. Jenže challenge naplánované do Olchingu na svátek Božího těla, na které je v části Německa volný den, působila na liberecké záměry opačně orientovaným silovým vektorem. Copak termínovou kolizi s polskou velkou cenou ve Varšavě Liberec ustál, protože u nás není tolik diváků, kteří by dali přednost Speedway Grand Prix. O obavy se však staralo nevyzpytatelné počasí, které zjara dokáže být okolo Ještědu dost nevyzpytatelné.
Tento motocykl za chvilku vytvoří s Matějem Kůsem v sedle nový rekord dráhy
Nicméně sobota se narodila jako krásný sluneční den. Deštivé chmury předchozích dnů byly zapomenuty. Po sněhových přeháňkách zůstaly jen pozůstatky na nejvyšších horských vrcholcích, odkud chlad na křídlech větru poněkud ochlazoval vzduch. Pavlovický areál se postupně zaplňoval natolik, že překonával dosavadní rekordy časů zdejší plochodrážní renesance nastartované v červenci 2005. V ochozech se rozložilo patnáct stovek diváků, avšak pořadatelská služba klapala jako na drátku.
Škála suvenýrů, které jste si mohli koupit, byla nevídaná
Startovní listina se oproti své původní verzi mnohokrát změnila, nicméně dorazili všichni borci. Pravděpodobnost, že by se náhradníci Michal Škurla a Jaroslav Petrák dostali na některé z míst v hlavní šestnáctce, se proto snížila na nulu. Zdeněk Holub měl původně vyrazit do Žarnovice, avšak po zranění Václava Milíka, jeho otec nastartoval iniciativu, aby se vyměnil s Martinem Málkem, jenž by z pozice prvního náhradníka pardubického borce nahradil.
Zdeněk Holub komentuje rošádu Liberec – Žarnovica:
„Jsem rád, že jsem moh‘ jet do Liberce.“
Matěj Kůs spěje k traťovému rekordu s Viktorem Kulakovem (žlutá), Joonasem Kylmäkoprim (červená) a Tomaszem Jedrzejakem (bílá) za zády
Pražský junior nejprve věrný svému plánu při svém comebacku po aprílovém zranění neohrnovat nos nad žádnou závodní nabídkou plánoval turné Güstrow – Teterow – Güstrow, kde pořádali mezinárodní podniky doprovázející slavný Bergring. Když si v českém finále vyjel evropskou vestu, rozhodl se jen pro účast v pátečním Junior Challenge. Jenže v Güstrowě se mělo končit až těsně kolem půlnoci, a když došlo k jeho přesunu do Liberce, soustředil se pouze na něj.
Zdeněk Holub (žlutá) se tlačí dopředu před Kennetha Bjerreho (modrá), Tobiase Busche (červená) a Maksima Bogdanovse (bílá)
Na závod se pečlivě připravoval i Matěj Kůs. Jeho nálada po probuzení ladila s krásným ránem a on se dle svých slov cítil jako vítěz. A vskutku. V rozjížďce s číslem dvě odstartoval na Tomasze Jedrzejaka, v prvním oblouku objel Joonase Kylmäkorpiho, jako když jej potká, aby přibyl do cíle v novém traťovém rekordu 55,68 sekund.
Ani Zdeněk Holub nevstoupil do závodu špatně. Cestou na rošt třetí jízdy se ještě otočil, aby mu jeho otec ještě naposledy seřídil motocykl. Po vylétnutí pásky z pozice u mantinelu vypálil jako střela a v první zatáčce objel trojici svých protivníků. Tobias Busch se po něm sápal venkem, Kenneth Bjerre z opačné strany, avšak Zdeněk Holub odolával. V nájezdu do třetího kola byli oba nájezdníci proklatě blízko vedení, avšak Pražan podlehl až v předposlední zatáčce Němcovi.
Natřískané ochozy sledují boj mezi Kai Huckenbeckem (modrá), Matějem Kůsem (bílá), Kennethem Bjerrem (červená) a Milenem Manevem (žlutá)
Ani po druhé sérii na tom Zdeněk Holub nebyl nikterak špatně. V první zatáčce osmé jízdy jej sice předjel Nicolai Klindt. Dva body však neztratil na rozdíl od své plechové boty, jež zůstala na prášícím ovále někdy v průběhu závěrečného okruhu. Zato Matěj Kůs vyšel bodově naprázdno. V rozjížďce s číslem sedm zůstal trčet za Kai Huckenbeckem a Kennethem Bjerrem. A nakonec si ve druhém oblouku neostrážil ani zleva útočícího Milena Maneva.
Báječné závodní odpoledne nadchlo všechny
Poláci proti sobě – Mateusz Szczepaniak před Tomaszem Jedrzejakem
Když však Matěj Kůs šel před začátkem poslední série do své dodávky, jeho plechová bota na zámkové dlažbě skřípala umíráček postupových ambicí českého dua. Samotný držitel nového traťového rekordu vyšel bodově naprázdno ve dvanácté jízdě.
Jeho mechanik Milan Mihule na jeho motocyklu prováděl poslední úpravy ještě rovnou na dráze. V té chvíli prožíval mnohem větší drama Jurica Pavlic. Sice mu ještě přistavili náhradní stroj, když mu ten první vypověděl po vjezdu na ovál službu, nicméně dvouminutový limit uplynul jako voda v jarní bystřině.
Zdeněk Holub (červená) se nezalekl ani Artjoma Laguty (žlutá) a Joonase Kylmäkorpiho (modrá)
Místo chorvatského závodníka, jenž paradoxně jako jediný prošel technickou přejímkou se třemi motocykly, dostal šanci náhradník Michal Škurla. A zatímco tempo dvanácté jízdy udávali Andrej Kudrjašov a Tobias Busch, usadil se na třetí pozici před Matějem Kůsem. Ten hned po přestávce inkasoval jediný bod shodou okolností před Zdeňkem Holubem.
Jaroslav Kocek chystá černou vlajku pro Juricu Pavlice
Pražský junior dospěl ke zlomovému bodu v rozjížďce s číslem deset. I když v ní nejlépe odstartoval, v první zatáčce se okolo něho přehnali Joonas Kylmäkorpi a Artjom Laguta. Zdeněk Holub se hnal sjednat nápravu po vnější straně druhého oblouku, jenže se paradoxně ještě stal obětí Kaie Huckenbecka. Ve třinácté jízdě byl opět po vylétnutí pásky opět v čela.
„Nedařila se mi ta zadní zatáčka,“ ukazoval po závodech na oblouk zatáčející doleva od startovní roviny. Nyní ho přesně tam objel Mateusz Szczepaniak. S šesti body na svém kontě byl už v zásadě mimo postupovou hru.
Matěj Kůs při vyhlášení vítězů na téma dnešního závodu:
„Jel jsem úplně tragicky.“
Michal Škurla při svém jediném výjezdu na pavlovický ovál sebral bod Matěji Kůsovi
Na druhé straně výsledkového spektra se hřál Mateusz Szczepaniak. Ještě ve středu neměl tušení, že se mu po nešťastném pádu PIotra Protasiewicze ve švédské Elitserien dostane šance nastoupit v mistrovství Evropy. V deváté jízdě na něho sice odstartoval Nicolai Klindt, jehož nemohl ztrestat, jelikož hlídal dotírajícího Tomasze Jedrzejaka.
Zdeněk Holub (modrá) letí do čela třinácté jízdy před Mateusze Szczepaniaka (žlutá), Matěje Kůse (červená) a Artjoma Trofimovse (bílá)
V ostatních případech ovšem Mateusz Szczepaniak projížděl pod šachovnicovou vlajkou pardubického startmaršála Jaroslava Kocka jako první. Hned v úvodní jízdě odvedl i Artjoma Lagutu, jenž v rozjížďce s číslem deset stačil v první zatáčce Zdeňka Holuba, avšak Joonas Kylmäkorpi byl ještě rychlejší. Artjom Laguta měl nyní deset bodů, o jeden méně než leader Mateusz Szczepaniak.
Mateusz Szczepaniak popadl nabídnutou šanci oběma rukama za pačesy
Na další dvě postupové příčky však byla tlačenice jako ve frontě na banány v půli osmdesátých let. Zmiňovaný Joonas Kylmäkorpi nasbíral devět bodů stejně jako Nicoiai Klindr, který mu na poslední chvíli podlehl v patnácté jízdě. Hned vzápětí Tomasz Jedrzejak zaknihoval své první vítězství.
Jaroslav Petrák byl v depu připraven coby druhý náhradník
Kai Huckenbeck, jenž dozajista želel úvodní porážky od Andreje Kudrjašova, se sice dokázal rychle revanšovat Maksimu Bogdanovsovi za podjetí ve druhé zatáčce. Poláka však už dostihnout nemohl a do poslední pětiny mohl kalkulovat s osmi body stejně jako Tomasz Jedrzejak. Osmička figurovala rovněž u jména Andreje Kudrjašova, jehož ve čtrnácté jízdě porazil nejen Artjom Laguta, ale i Viktor Kulakov. Ten se před Andreje Kudrjašova dostal vnitřkem prvního oblouku, aby paradoxně inkasoval své dnešní první body vůbec.
Zdeněk Holub se loučí s libereckým publikem
O vítězi bylo jasno už po sedmnácté jízdě. Mateusz Szczepaniak v ní triumfoval stylem start – cíl, zatímco Viktoru Kulakov zabouchl postupová vrata Kaiu Huckenbeckovi. Podobné důsledky měla i rozjížďka s číslem osmnáct. Artjom Laguta se triumfem dostal na druhou příčku pódia, zatímco Andrej Kudrjašov z šampionátu vypadl, když se nedokázal dostat před druhého Viktora Kulakova.
Pro postup do challenge udělal maximum Tomasz Jedrzjeka, když se po dlouhé sérii ataků na protilehlé rovince třetího okruhu zprava přenesl na první místo před Zdeňka Holuba. Zdálo se, že bude muset do rozjezdu o dnešní bronz s Joonasem Kylmäkorpim.
Vskutku nedobytné parc fermé
Bývalý král světových dlouhých drah totiž ve dvacáté jízdě dlouho trčel za Kennethem Bjerrem. Na vítězství se natáhl až v samotném cíli, když se zdálo, že mu doposud vedoucí Dán nechal víc místa, než by se dalo čekat. Bůh suď, Joonas Kylmäkorpi každopádně o bod přestihla Tomasze Jedrzejaka, jímž se výčet postupujících uzavřel.
Hlasy z depa
Zdeněk Holub nelitoval výměny Žarnovice za Liberec
„Užíval jsem si to, bavilo mě to,“ svěřoval se Zdeněk Holub. „Starty se dařily, to byla paráda. Zase se do toho dostávám, hlavně se tím bavit. Nešla mi první zatáčky po startu, ale hlavní je, že jsem si to užíval. Musí se to dělat pro radost.“
Matěj Kůs v akci
„K dnešnímu závodu nemám vysvětlení,“ kroutil Matěj Kůs nevěřícně hlavou. „Dlouho jsem tady nejel, a proto jsem využil trénink, který mě v úterý Věrouš připravil. Byl jsem na dráze asi patnáctkrát a vyzkoušel všechno možné. Odjížděl jsem s dobrým pocitem, že máme vše naladěné a vyzkoušené. Přípravám na dnešní závod jsme věnovali hodně času a vše šlo podle plánu. Ráno jsem se probudil a cítil jsem se skvěle, nazval bych to jako vítěz. Domácí prostředí mě vůbec nijak netížilo a těšil jsem se na závody. Po první jízdě, kde jsem vyhrál a zajel rekord dráhy, jsem si říkal, je to konečně tady, opravdu jde vše podle plánu. Bylo horko a nedalo se to ukropit, spálil jsem dneska dvě spojky. A co se dělo po první jízdě… Nemám k tomu žádné vysvětlení, sám tomu vůbec nerozumím.“
Adrian Rymel předal žezlo krále pavlovické dráhy Matěji Kůsovi, jenž vylepšil jeho letitý rekord dráhy
1. Mateusz Szczepaniak, PL
3 3 2 3 3
14
2. Artjom Laguta, RUS
2 3 2 3 3
13
3. Joonas Kylmäkorpi, FIN
1 2 3 3 3
12
4. Tomasz Jedrzejak, PL
2 2 1 3 3
11
5. Nicolai Klindt, DK
1 3 3 2 1
10
6. Andrej Kudrjašov, RUS
3 1 3 1 1
9
7. Kai Huckenbeck, D
2 3 1 2 1
9
8. Zdeněk Holub, CZ
2 2 0 2 2
8
9. Tobias Busch, D
3 1 2 1 0
7
10. Maksim Bogdanovs, LAT
0 E 3 1 2
6
11. Viktor Kulakov, RUS
0 0 2 2 2
6
12. Kenneth Bjerre, DK
1 2 0 E 2
5
13. Matěj Kůs, CZ
3 0 0 1 0
4
14. Jurica Pavlic, CRO
1 1 M 0 1
3
15. Milen Manev, BG
0 1 0 0 0
1
16. Artjom Trofimovs, LAT
0 0 1 0 0
1
17. Michal Škurla, CZ (res)
1
1
18. Jaroslav Petrák, CZ (res)
DNR
Ve středu ještě neutšil, že pojede evropský šampionát a dnes vyhrál – Mateusz Szczepaniak
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Zdeněk Holub má za svými zády Juricu Pavlice a Viktora Kulakova
