Miletice – 3. května
Termínová kolize se světovým šampionátem družstev na dlouhé dráze v Mühldorfu a evropským juniorským šampionátem v Maconu loni připravila Memoriál Antonína Vildeho o velkou část jmen startovní listiny. Roman Čejka musel za hattrickem Miletic vyrazit s Janem Holubem po boku. Letos však nezávodí už ani jeden z nich, avšak do sestavy se vrací Josef Franc, s nímž Roman Čejka triumfoval v letech 2013 a 2014. S miletických družstvem zůstává i logo firmy PRO TEC zásluhou jejího českého zastoupení, na jejíhož šéfa Jiřího Beránka se ovšem chystají Třebusičtí Berani.
Vladimír Vopat je známý svým smyslem pro humor a slovní hříčka, že by Berani porazili Beránka, sehrála rozhodující roli při pojmenování jeho týmu. Jeho ambice jsou kromě silných slov podpořeny také sestavou. Po boku Hynka Štichauera by se totiž měl objevit Viktor Trofimov, jenž zamotal hlavu české špičce během dubnového Prague Open.
Antonín Vilde vysvětluje motivaci tvorby startovní listiny:
„Chci dát příležitost slánským jezdcům. Počítal jsem s Honzou Jarošem, to je však na bodě nula. To samý Patrik Linhart. Měl jsem v plánu, aby se prezentovali všichni, ale zatím je to jen takhle.“
Nicméně ani PRO TEC Miletice nezůstává pozadu. S Josefem Francem vytvoří tandem Michael Hádek. Letos se vrací formule osmi dvojic, které budou po vzoru šampionátu republiky rozdělené do dvou skupin. A jejich konečné pořadí vzejde z finálové části.
Startovní listina je ještě v prozatímním stadiu a jsou v ní pořád otazníky. Navíc o start projevili zájem i bratři Spillerovi a vyloučena není ani účast dvojice z polské Toruně.
PRO TEC Cup – 17. Memoriál Antonína Vildeho – Slaný, 15. května:
Smestav:
Ondřej Smetana – Michal Škurla
Míšeň:
Ronny Weis (D) – Richard Geyer (D)
Slaný 1:
Michal Dudek – dodatečně
Slaný 2:
Petr Babička – Piotr Dziatkowiak (PL – ACCR)
PRO TEC Miletice:
Josef Franc – Michael Hádek
SCM:
Adam Fencl – Josef Novák
Spaan:
Anne Spaan (NL – ACCR) – dodatečně
Třebusičtí Berani:
Hynek Štichauer – Viktor Trofimov (UA)
Doprovodný program:
Od deseti hodin se bude konat třetí díl mistrovství republiky stopětadvacítek na klasické dráze.
Během hlavního závodu se uskuteční vložený mítink veteránů za účasti Karla Kadlece, Martina Švestky, Dana Macla a Richarda Bergera.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Mariánské Lázně – 3. května
Startovní listina nedělního mezinárodního šampionátu na dlouhé dráze, která vešla ve známost minulý týden, má za sebou první revize. V boji o český titul neuvidíme Paula Evittse, ale bohužel ani dvojici bratrů Klatovských, kteří stráví pracovní léto ve Švédsku.
Mezinárodní mistrovství republiky na dlouhé dráze – Mariánské Lázně, neděle 8. května:
444 Josef Franc, Praha
2 Martin Málek, Březolupy
3 Markus Eibl, D
4 Dave Hammond, GB
5 Anne Spaan, NL (ACCR)
6 Roman Tomany, Mariánské Lázně
7 Michal Dudek, Slaný
8 Anton Wannasek, A (SMF)
9 Mark Helmhout, NL
42 Stephan Katt, D
11 James Hartley, GB
12 Sjoerd Rozenberg, NL
13 Hynek Štichauer, Pardubice
14 Michael Hádek, Plzeň
15 Michal Škurla, Praha
16 Rodney McDonald, AUS
17 Jan Boháč, Slaný
18 Klaus Peter Gerdemann, D
19 Graeme Brown, GB
20 prozatím neobsazeno
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Praha – 2. května
Josef Novák nalezl hojivé antibiotikum na mechanický mor, který v minulém týdnu zlomil mechanická srdce. Filip Hájek žádný obdobný prostředek na své koleno zraněné při svém včerejším mšenském pádu nenalezl. Před zítřejším prvním závodem dvoudílného juniorského šampionátu na pražské Markétě, napočítal VV SPD jen sedm jmen českých závodníků. Posily ze zahraničí se příliš nehrnuly, a protože se má rozhodnout o posledním reprezentantovi, nebylo možné čekat na lepší zítřky jako předloni s šampionátem devatenáctiletých. A tak nezbylo, než změnit rozpis a zakotvit jej do pravidel.
Přesně řečeno, domácích juniorů je vlastně o jednoho více. Jenže tím osmým je Václav Kvěch, s nímž je však spojena podmínka, aby svůj závodní debut v sedle pětistovky prožil coby náhradník. Petr Moravec proto musel během včerejška vymyslet systém pro dvanáct závodníků, který by však byl kompatibilní s klasikou šestnáctičlenné startovní listiny, jež by se mohla zkraje července v Divišově stát realitou.
Proto každý závodník musí na startovní rošt pětkrát. Šéf české ploché dráhy se také snažil odstranit časté setkávání stejných závodníků ve více jízdách, jemuž se v rozpisech pro menší počet závodníků nelze vyhnout. Jeho snahou se stalo, aby na sebe dva borci narazili maximálně dvakrát během večera.
Výsledkem je rozpis, dle něhož se závodilo včera ve Mšeně. Vypsáno bude patnáct jízd a pořadí čtveřice nejlepších vzejde ze závěrečného finále. Stejně jako v letech 2000 až 2003 se souběžně s jednadvacítkami bude konat i šampionát do devatenácti let.
Pražský závod navíc nabídne pohled na druhý díl klasického šampionátu stopětadvacítek. Přihlášeno je šest kolibříků, jejichž závod se bude skládat ze šesti rozjížděk vetknutých pravidelně na začátek každé série velkých hochů.
Startovní listina:
1 Zdeněk Holub, Praha
2 Steven Mauer, D
3 Richard Geyer, D
4 Jakub Valkovič, SK
5 Josef Novák, Pardubice
6 Patrik Mikel, Březolupy
7 Michal Tomka, SK
8 Eduard Krčmář, Slaný
9 Ondřej Smetana, Praha
10 Adam Fencl, Slaný
11 Michal Škurla, Praha
12 Mark Helmhout, NL
13 Václav Kvěch, Praha
Mistrovství republiky 125 ccm:
1 Michal Baštecký, Praha
2 Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
3 Filip Šifalda, Chabařovice
4 Daniel Šilhán, Liberec
5 Milan Dobiáš, Chabařovice
6 Pavel Kuchař, Praha
Foto: Mirek Horáček, Ladislav Malát a Antonín Škach
Liberec – 2. května
Velké překvapení čekalo na Věroslava Kollerta, sotva si dnes po dvacáté hodině otevřel e-mailovou poštu ve své firmě. Nalezl zprávu, která potvrdila, že místo omluveného reprezentace belgické federace pojede několikanásobně atraktivnější. Volné startovní číslo dvě totiž FIM Europe přidělila Artjomu Lagutovi.
„Bomba,“ zněla bezprostřední reakce Věroslava Kollerta. Nicméně tato zpráva už způsobí menší nadšení u Martina Málka a Michala Škurly, kteří zůstávají příští sobotu stále jen náhradníky. Otázka, proč evropská federace nezohlednila české pořadatelství, se na mysl hrne stejně překotně jako velká vody.
„Pokud některá země vrátí své místo, pak ho dostane zpravidla země, která má menší počet nasazených jezdců,“ vysvětluje Petr Moravec, předseda VV SPD. „A my máme v mistrovství Evropy druhý nejvyšší počet jezdců po Polsku. Takže je zcela logické, že další místa dostávají jiní.“
Klidná hladina moře u pobřeží, k němuž najednou dorazí tsunami. I tak by šel charakterizovat český kalendář, v němž jde poklidně závod za závodem. A pak rázem máme čtyři podniky během šesti dnů, jak se to stalo v uplynulém týdnu. A již zítra nás čeká polovina okleštěného programu české juniorky. Nicméně v pondělí dopoledne se magazín speedwayA-Z již pátým rokem ohlíží za výkony našich závodníků na zahraničních kolbištích. Dnes se podíváme na skok do Velké Británie, letos poprvé nejen do polské extraligy, ale i její nižší sestřičky a v neposlední řadě i na německá dlouhodrážní kolbiště.
Návrat za deštěm
Matěj Kůs neměl ve středu moc času na spánek. Rozhodně to však nebylo způsobeno oslavami třetího místa při druhém finále českého šampionátu. Již ve čtyři hodiny se totiž z ruzyňské ranveje odlepil letoun s pražským závodníkem na palubě.
Jak se záhy ukázalo, spěch byl zbytečný. Večerní duel ligového poháru Redcar vs. Newcastle byl zrušen vinou deště. A stejně dopadla i včerejší odveta v Newcastlu. Jako první se tím pádem do akce v monarchii Alžběty II. dostal Zdeněk Simota. Jeho Plymouth v ligovém klání na domácí dráze porazil Sheffield 52:41 a on si připsal jedenáct bodů (3 2 3 2 1 0).
V sobotu se takřka na den přesně po svém pádu vrátil Zdeněk Holub do kolotoče Premier League. Nicméně nešlo o hvězdný comeback. Bandité z Berwicku si na své specifické dráze pohráli s hostujícími Škorpióny ze Scunthorpe jako kočka s myší. Duel skončil jejich výhrou 60:33. Pražský junior byl na ovále třikrát, ale ani jednou nebodoval (0 0 0).
Dláždění cesty k remíze
Včera se Toruň dočkala další výhry v polské extralize, když před zraky svého domácího publika porazil Tarnow 48:42. Martin Vaculík se v duelu proti svému někdejšímu letitému zaměstnavateli prezentoval devíti body (2 2 2 1 2).
Wroclaw jel ve svém poznaňském útočišti proti Gorzowu, který po osmi jízdách vedl již 29:19. Václav Milík doté chvíle dovezl jen dvě nuly, ale pak si proklatě vylepšil bilanci. V deváté jízdě spolu s Tai Woffindenem troubil k ofenzívě triumfem 5:1. V jedenácté jízdě sice podlehl Bartoszi Zmarzlikovi, avšak ob tři jízdy později doslova a do písmene spasil svůj klub.
Pod šachovnicovou vlajkou proburácel jako vítěz před tandemem hostí Przemyslaw Pawlicki – Bartosz Zmarzlik. Maksym Drabik byl sice poslední, avšak naděje domácích na remízu žila. Tai Woffinden a Tomaszem Jedrzejakem ji v rozjížďce s číslem patnáct využili naplno. A po výhře 5:1 nad Matejem Žagarem a Nielsem Kristianem Iversenem skončil duel smírně 45:45. Václav Milík zaznamenal sedm bodů s jedním bonusem (0 0 2 2 3).
Hynek Štichauer se z evropského semifinále v Debrecenu přesunul rovnou do Rawicze. Domácí Medvídci ovšem dostali krutě na zadek od Gdaňsku. Utkání skončilo jejich vysokou prohrou 26:64 a pardubický závodník skóroval třemi body (0 1 0 0 2).
Německý dlouhodrážní příspěvek
Před mariánskolázeňským šampionátem republiky se Martin Málek vypravil ke dvěma dlouhodrážním závodům do Německa. V sobotu se v Parchimu konal podnik Suhnes Goldhelm. „Na tu bídu jsem měl jet finále B,“ popisuje březolupský závodník své účinkování na dráze o délce 690 metrů. „V první jízdě se mi z druhého místa roztrh‘ řemen. Pak jsem sebou ve třetí jízdě švihnul, v zatáčce jsem dostal cejchu, chtěl jsem si strhnout strhávačku. A pak jsem předjel Janoschku.“
Závod však skončil po základní části. „Vyhrál jsem start,“ vysvětluje Martin Málek, co se přihodilo. „Jenže upadl Arni Heikkilä, odváželi ho vrtulníkem.“ Pořadí proto bylo stanoveno na základě dosažených bodů. Nejvíce jich měl Mathias Kröger a na stupně vítězů se postavili ještě Jörg Tebbe a Enrico Janoschka.
Včera v Lübbenau zvítězil Jörg Tebbe a na dalších místech se umístili Bernd Diener a Christian Hülhorst. Martin Málek byl pátý. „Druhý, první, druhý a v semifinále třetí,“ vypočítává své výsledky z jednotlivých jízd. „Ve finále jsem se tahal o třetí příčku s Hülhorstem, ale půl kola před cílem se mi zadřel motor. Tak jsem to dotlačil na pátém místě.“
V tradičním prvomájovém podniku v Dingolfingu vyhrál Martin Smolinski, o jehož společnost na stupních vítězů se postarali Jannick de Jong a Michael Härtel. Josef Franc byl pátý.
„Myslím, že může bejt‘ spokojenej‘,“ hodnotil jeho výkon Zdeněk Schneiderwind. „Hodně bojoval, bohužel dvakrát špatně odstartoval a už se neprokousal dopředu. Tak snad jim to oplatí ve čtvrtek v Herxheimu.“
Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Veronika Jelínková
Mšeno – 1. května
Skončil trénink druhého přeborového klání a ze startovní listiny ubyl jeden závodník. Josef Novák se vrátil do depa již se třetím zadřeným motorem během tohoto týdne. S obavami se ke své starší Jawě, jíž musel vyměnit za GM z včerejška, skláněl také Filip Hájek. Nakonec však opustil mítink po svém pádu v osmé jízdě. V sanitce mu ovázali koleno, ale zaplaťpánbůh opustil depo s jednou berlí, kterou si vypůjčil od Filipa Šitery. Na vítěznou dráhu se naproti tomu vydal Michael Hádek, jenže ve finále narazila jeho kosa na kámen v rukou Ondřeje Smetany. Pražan v závěru vychytal nastavení svého motocyklu a v klíčové jízdě triumfoval stylem start – cíl. Obdobně si počínal i při Memoriálu Emila Sovy. V něm si Michael Hádek vypil až do dna pohár plný hořkého fernetu smíchaného s nejsilnějším pelyňkem. Díky rachotu v motoru zůstal raději v depu a na stupně vítězů se prosadil tandem Holanďanů, který za svá záda odkázal Adama Fencla.
Plzeňské pódium se rozpadá
Ještě se nepřiblížil slavnostní nástup a startovní listina byla chudší o jednoho borce. Josef Novák se totiž z tréninku vrátil po svých. „Klasika,“ rozhodil rukama. „Motor jako vždycky, tenhle tejden třetí. Asi se utrh‘ píst. Zrovna se mi to líbí, dráha je dneska výborná.“
Rudolf Grepl uvažuje nad budoucností plochodrážního stadiónu ve Mšeně:
„V létě se pojede ještě mistrovství světa mopedů, pak se rozhodne, jestli se seženou sponzoři, nechci cpát prachy do cizího majetku.“
Úvodní sérii letos jediného plochodrážního závodu ve Mšeně ovládli tři borci, kteří se včera v Plzni postavili na stupně vítězů. Ondřej Smetana vyhrál stylem start – cíl rozjížďku s číslem jedna, kde ukázal záda Nizozemci Buddy Prijsovi. Do druhé jízdy nejlépe odstartoval Martin Mejtský, avšak z první zatáčky vylétl nejprve Filip Hájek.
Sedlal Jawu, protože jeho GM si včera řeklo o repasi. „Začalo to klepat,“ svěřil se pražský závodník, jehož na Borech místní matador Michael Hádek po dvou prohrách porazil až ve finále. Dneska však Plzeňan psal zcela jiný scénář. S přehledem vyhrál třetí jízdu, aby hned po přestávce protáhnul svou vítěznou šňůru a to i na úkor dalších dvou vítězů první série.
Přitom start rozjížďky s číslem čtyři vyšel nejlépe Ondřeji Smetanovi. Avšak Michael Hádek se dokázal prosadit vnějškem první zatáčky. Filip Hájek byl rád, že uhájil třetí příčku, na níž si brousil zuby Martin Mejtský. Jenže mnohem hůře dopadl v rozjížďce s číslem osm.
V sedle méně výkonného motocyklu mohl jen sledovat, kterak si to o tři body rozdávají oba Holanďané. Přesto se však pustil do souboje s Geertem Bruinsmou, jehož Buddy Prijs objel již v úvodním výjezdu. Jenže ve třetím kole ve druhé zatáčce upadl.
V sanitce naštěstí nepobyl dlouho. „Bolestivý koleno,“ ukazoval na svou levou nohu, když se vrátil z péče zdravotníků do svého boxu. Vypůjčil si berli od Filipa Šitery, který si nemohl mšenský První máj nechat ujít, a předčasně zmizel v šatně.
Suverén základní části ve dvou finále zplakal na výdělkem
Michael Hádek zůstal neporažený také po třetí sérii. Rozjížďka s číslem devět se musela opakovat, když Jakub Valkovič bojoval o třetí příčku s Martinem Švestkou tak vehementně, až na začátku třetího okruhu upadl. Opakování jízdy však bylo pro Michaela Hádka pouhou formalitou, jelikož se stejně jako prve dostal rychle do čela.
Za sebou měl Ondřeje Smetanu a Buddyho Prijse, jež ztratili jediný bod. Holanďan dostal tři body v osmé jízdě, kterou František Kalina musel přerušit kvůli pádu Filipa Hájka. Pražan pro změnu o rozjížďku dříve odvedl Adama Fencla, jenž se rychle stylizoval do aspiranta na finále.
Chabařovický odchovanec ve slánské vestě potvrdil své ambice, když vyhrál jedenáctou jízdu s náskokem zhruba dvacet metrů před Martine Mejtským, jenž získal skalp Buddyho Prijse. Ještě před ním musel Michael Hádek potvrdit své postavení leadera v souboji s neméně ambiciózním vyzývatelem.
Jenže Ondřeji Smetanovi v rozjížďce s číslem deset nevyšel start. V první zatáčce však objel Geerta Bruinsmu a hned se pustil do Michaela Hádka, který mezitím upaloval na čele. Ve druhé zatáčce protahoval nájezd, avšak vedoucí Plzeňan byl po svém velkoryse střiženém venku rychlejší.
Pražan útočil až do cíle, nicméně musel přiznat prohru. A to ještě nemohl tušit, že do konce základní části pozná ještě jednoho přemožitele. Ve třinácté jízdě totiž kraloval Adam Fencl, zatímco Ondřej Smetana si opět svůj startovní manévr za rámeček nedal. Když se tvrdě ve druhém kole prohnal ve výjezdu z první zatáčky pod Martinem Mejtským, na první místo už mohl zapomenout.
Mohl se však utěšovat, že se potkají ještě dvakrát, protože po finále přeboru byl na pořadu dne ještě Sovův memoriál. Do jízdy čtyř nejlepších se v rozjížďce s číslem čtrnáct dostali i Michael Hádek a Buddy Prijs. Petru Babičkovi by už v patnácté jízdě nepomohlo k postupu ani vítězství, k němuž jej však nepustil Geert Bruinsma.
Mšenský První máj jasně prokázal, že i dvanáct mužů ve startovní listině dokáže pobavit publikum. Milovníci statistických kuriozit jásali. Kde jinde byste viděli patnáctiletého Jakuba Valkoviče na nástupu s třiapadesátiletým Danem Maclem, jehož první část kariéry skončila sedmnáct let před Slovákovým narozením?
Díky specifickému rozpisu se oba na ovále nepotkali, nicméně Jakub Valkovič dvakrát svedl tuhou bitvu s Martinem Švestkou, dalším borcem, jenž by mu věkem mohl dělat otce. Bez zajímavosti není ani, že se Dan Macl včera proháněl v sedle motokrosového motocyklu a v Kostěnicich skončil předposlední v kategorii Veterán nad padesát let.
Michael Hádek vysvětluje, proč před Memoriálem Emila Sovy zůstal ve svém boxu:
„Klepe v motoru, prská v tom. Už když jsem s tím předtím přijel z jízdy, klepalo v tom. Taky má nejlepší dobu za sebou.“
Ale zpátky k hercům hlavních rolí! Ondřej Smetana osadil svůj motocykl těžím převodem a po startu se usadil v čele. Naproti tomu Michael Hádek zaostal vzadu a teprve ve druhé zatáčce předčil Adama Fencla. Tomu pódium sebral Buddy Prijs, když jej podjel v předposledním oblouku.
„Došly mi síly,“ přiznával Adam Fencl sportovně a už tušil, že podobná story jej čeká i v Memoriálu Emila Sovy. K němu nepřijel Michael Hádek, jehož podezřelé zvuky v motoru přinutily vrátil se do depa. Po vylétnutí pásky opět kraloval Ondřej Smetana, zatímco oba Holanďané za svými zády nechali Adama Fencla.
Hlasy z depa
„Dneska super, mám z toho radost,“ netajil se Ondřej Smetana. „V základní části jsem se s tím nemoh‘ srovnat, moc mi to nejelo, dělal jsem zbytečný chyby. Vychytali jsme motorku, dali o zub těžší převod. Začal jsem startovat. Ve finále jsem taky dobře odstartoval, jel jsem rychlou stopu a snažil se bejt‘ co nejrychlejší, aby mě plzeňáckej‘ Had nedotáh‘. V Memoriálu nebyl tak dobrej‘ start, jak jsem si představoval, ale nebylo to špatný.“
„Zajímalo by mě, kdo vymyslel ty finále!“ láteřil Michael Hádek, který v základní části vyhrál všechno, ale všechno ztratil v obou finále. „Ve finále jsem neodjel, Ondra si jel to ideální. Ujel mi, cejchoval, bolelo to. Užil jsem ti to tady, je to můj nejoblíbenější staďák. Jak fanoušci, tak pořadatelé, je to tady takový domácí.“
„Dobrý závod,“ zvedl Buddy Prijs oba palce na znamení, že je navýsost spokojen. „V září pojedu ještě Liberec.“
„Špatná fyzička,“ povzdechl si Adam Fencl. „Už jsem nemoh‘, prostě to nešlo. Škoda, po pátý jízdě začaly bolet ruce a sotva jsem to držel. Musím začít něco dělat.“
„Zlepšil jsem si starty,“ pochlubil se Petr Babička. „Včera v Plzni byly mizerný, byla chyba ve spojce. Dráha byla taková tahavá, ale přišel jsem na to, jak to jet. Devět bodíků, žádný defekty. Jsem rád, že jsem všechny jízdy dojel. Proti Plzni jsem poskočil o stupínek vejš, je pořád co zlepšovat. Zejtra jdu bejčit, dneska jsem byl slabší na lokty.“
FIN
1. Ondřej Smetana, Praha
3 2 3 2 2
12
1.
2. Michael Hádek, Plzeň
3 3 3 3 3
15
2.
3. Buddy Prijs, NL (DMSB)
2 3 3 1 2
11
3.
4. Adam Fencl, Slaný
2 3 2 3 3
13
4.
5. Geert Bruinsma, NL (DMSB)
1 2 2 1 3
9
6. Petr Babička, Slaný
1 2 1 3 2
9
7. Martin Mejtský, Pardubice
2 0 2 2 1
7
8. Filip Hájek, Praha
3 1 F – –
4
9. Martin Švestka, Mšeno
0 0 1 2 1
4
10. Dan Macl, Pardubice
ex 1 1 1 0
3 (los)
11. Jakub Valkovič, SK
1 1 X 0 1
3 (los)
12. Josef Novák, Pardubice
– – – – –
DNR
Poznámka: Josef Novák odstoupil po tréninku vinou zadřeného motoru; Dan Macl byl v rozjížďce s číslem tři předjet o kolo
Průběžné pořadí seriálu:
PLZ
MŠE
TOT
30.4.
1.5.
1. Ondřej Smetana
22
25
47
2. Michael Hádek
25
22
47
3. Filip Hájek
18
12
30
4. Petr Babička
10
16
26
5. Martin Mejtský
8
14
22
6. Josef Novák
12
6
18
7.Adam Fencl
NS
16
16
8. Michal Dudek
16
NS
16
9. Jaroslav Petrák
14
NS
14
10. Jakub Valkovič
6
7
13
11. Martin Švestka
NS
10
10
12. Dan Macl
NS
8
8
13. Radek Podhadský
7
NS
7
NC Buddy Prijs
NS
NC
0
NC Geert Bruinsma
NS
NC
0
Memoriál Emila Sovy:
1. Ondřej Smetana, 2. Buddy Prijs, Geert Bruinsma, 4. Adam Fencl; Michael Hádek NS