Slaný – 6. května
Z prvního finále šampionátu republiky jednotlivců v Praze se vrátil s pohárem za druhé místo. V depu se však neohřál, musel na dopingovou kontrolu. A ta se pořádně protáhla. Než poskytl vzorek požadované kvality a projel bránou stadiónu, odbíjela u břevnovských Benediktýnů půlnoc. Druhý den pokračoval nejstarší motoristický šampionát republiky druhým finálovým dějstvím v Pardubicích. Pódium mu uniklo o vlásek, místo v evropském šampionátů nikoliv. Již druhý den nabral směr Debrecen, kde si v sobotu na svou počest vyslechl Kde domov můj.
„Dozvěděl jsem se to na poslední chvíli,“ komentuje Eduard Krčmář skutečnost, že nová filozofie stavby reprezentace může mít i svá úskalí. „Ve čtvrtek večer jsme jeli. V pátek jsem netrénoval. Pršelo, dráhu jsem znal.“
Loni se tady objevil v semifinále juniorského mistrovství Evropy a také v párovém šampionátu starého kontinentu, odkud si spolu s Václavem Milíkem a Zdeňkem Holubem odváželi bronzové medaile. „Loni byla dráha tvrdá,“ konstatuje. „Teď to bylo docela rozbitý, ale nechalo se na tom jet. Mám ale jinak postavený motory, jezdím jiný převody.“
V sobotu vstoupil Eduard Krčmář do závodu triumfem v rozjížďce s číslem dvě, aby jej posléze porazili postupně Martin Smolinski, Patryk Dudek a Peter Ljung. V sedmnácté jízdě však opět vyhrál a skončil s dvanácti body.
„Dudek mě podjel, otevřel jsem to trošku na lajně, ale bodoval jsem pravidelně,“ vypráví slánský závodník. Polský favorit nakonec po rozjezdu s Leonem Madsenem, Linusem Sundströmem a Timo Lahtim vypadl. Naproti tomu Eduard Krčmář vyhrál, ačkoliv měl jen o jeden bod navíc. Musel však ještě v další dodatkové jízdě porazit Martina Smolinskeho a Petera Ljunga.
„Tři kola jsem jezdil druhej‘,“ líčí svou poslední akci z minulé soboty. „A pak jsem Smolinskeho předjel. Samozřejmě jsem měl radost, zahráli mi hymnu. Chtěl jsem postoupit, nečekal jsem, že vyhraju. Z challenge postupuje sedm, chtěl bych bejt‘ mezi nima.“
Foto: FIM Europe a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Budínek – 5. května
Telefon Milana Špinky dnes drnčel prakticky bez ustání. Nebylo divu, bývalý úspěšný plochodrážník a současný kouč manažer české reprezentace slavil své pětašedesáté narozeniny. Prostřednictvím magazínu speedwayA-Z všem gratulantům srdečně děkuje.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Mariánské Lázně – 5. května
Mariánské Lázně čeká kvalitní sezóna na dlouhé ploché dráze. Historie tohoto sportu sahá hodně, hodně dozadu. To, co se tady odjelo a událo, by dalo stoprocentně na knihu. Po mezinárodních závodech a mistrovství Evropy se zde poprvé jelo finále mistrovství světa v roce 1976. Pamětníci vědí, že ten rok měly premiéru čtyřventilové Jawy. Ivan Mauger na jedné z nich získal titul a Ole Olsen stříbro. Teprve za nimi na třetím místě se umístil Němec, známý borec Egon Müller, který si novou jawu mlsně prohlížel.
V Mariánských Lázních se odjela spousta závodů mistrovství světa, mistrovství republiky a závodů veteránů. A právě taková sezona nás čeká i letos. V sobotu 7. května od třinácti hodin se pojede evropský pohár veteránů ve dvou kategoriích. Dvouventily a čtyřventily. Startovka je nekonečně dlouhá a zřejmě přijedou všichni, kteří už sem po mnoho let jezdí.
Mariánské Lázně jsou totiž vyhlášené. Krásné město, příjemné prostředí, vynikající stadión a ještě lepší pořadatelský sbor. Jezdí sem proto celé rodiny, aby si tady užily krásný víkend. Nesmím a nechci zapomenout, jaký výkon tady veteráni předvádějí, klobouk dolů před jezdci, kterým je často šedesát, sedmdesát, ale i více let.
Druhý den, tedy v neděli 8. května taktéž od 13 hodin, se pojede mistrovství České republiky s mezinárodní účastí. Po dlouholeté nadvládě legendy Zdeňka Schneiderwinda převzal žezlo náš současný nejlepší jezdec Josef Franc.
Začátkem dubna měli naši jezdci možnost si zatrénovat. Využili to i borci, kteří s tímto sportem koketují teprve od loňského roku. Nedělní závod bude totiž důležitý v tom, že se z něho bude dělat nominace na světové finále družstev, které se pojede 16. července právě tady. Bude to poprvé v historii a naši jezdci mají obrovskou šanci zabojovat o medaili.
Škoda, že zanechal závodění Richard Wolff. Také se nedaří přemluvit Aleše Drymla, jehož start by byl velikým přínosem. Je tady ale obrovský potenciál v mladých, kteří sice na dlouhé dráze zkušenosti nemají, ale jejich výkony v loňském roce a letos na trénincích dávají velikou důvěru. Šance, jaká se naskýtá 16. července, se totiž dlouho opakovat nebude.
Martin Málek, Michael Hádek, Hynek Štichauer, Michal Dudek, Michal Škurla, to jsou ti, kteří o reprezentaci budou v neděli bojovat. Pojďme je podpořit stejně jako ostatní jezdce. Má být hezky a my všichni máme společně možnost v Mariánských Lázních prožít krásný víkend se svými kamarády a sportem, který nadevše milujeme.
Mureck – 5. května
Michael Jepsen Jensen dnes s patnácti body ovládl druhé semifinále evropského šampionátu jednotlivců v Murecku. Na stupních vítězů mu dělali společnost krajan Hans N. Andersen a Polák Krzyzstof Kasprzak. Nechybělo mnoho a místo jednoho z nich na pódiu stál Tomáš Suchánek. Pardubičan nasbíral při svých úvodních čtyřech jízdách deset bodů, jenže v rozjížďce s číslem osmnáct skončil polapený v pásce. A co bylo horšího, jeho bodový zisk vyrovnal Nicolas Covatti, jenž českého reprezentanta v rozjezdu o poslední postupové místo vyřadil.
Liberec – 4. května
Liberec hlásí připraveno. Už jen počasí by comeback velkého závodu pod stříbřitý Ještěd mohlo pokazit. V úterý je tisková konference, kde se ukáže Martin Kůs, Václav Milík a prý když přežije
Mariánské Lázně, tak i Martin Málek. Dnes také potvrdil svou účast při závodech Adrian Rymel.
Mistr republiky z před deseti let je stále držitelem traťového rekordu, který dostal na šestapadesát sekund a osm desetin. Jestli budeme korunovat v tomto ohledu nového krále, se uvidí. Každopádně Adrian Rymel je připraven na oboje.
V každém případě příští sobotu půjde o boj nikoliv o čas, ale především čtyři postupová místa. A to v praxi znamená o každý jeden jediný bodík. První semifinále v Debrecenu ukázalo, že se do rozpětí jednoho bodu může vejít až sedm závodníků. Patryku Dudkovi, jednomu z největších favoritů, chyběl a nakonec z challenge vypadl.
Praha – 3. května
Série neuvěřitelných událostí, které provázely pražskou ouverturu spojených juniorských šampionátů do jednadvaceti a devatenácti let, odstartovala včera večer. Michal Škurla si vzal flexu, aby ubrousil nějaké šrouby. Jenže nástroj se mu vysmekl a brusný kotouč se zakousnul do jeho levačky. Pražan nastoupil i se čtyřmi stehy a po úvodní nule vyhrál rozjížďku s číslem šest. Jenže slzy v jeho očích dávaly jasně najevo, že tohle je už za hranou. A vskutku, od třetí série za Michala Škurlu zaskakoval Václav Kvěch, jenž si v roli náhradníka prošel svým ostrým debutem v sedle pětistovky. O největší překvapení se postaral Mark Helmhout. Přítel dcery Sjoerda Rozenberga ještě předloni při svitavském Veteránkempu své jméno psal pořadatelům do programu raději sám, nicméně při Prague Open si sjednal větší míru pozornosti. A nyní poněkud pokazil včerejší jednadvacetiny Ondřeje Smetany, jehož vyřadil z finálové jízdy. O ní si na závěr řekl Patrik Mikel, který v klíčovém souboji o pódium odstartoval tradičně pod psa, ale v závěru sebral bronz právě Holanďanovi. To již však šachovnicová vlajka přivítala v cíli Eduarda Krčmáře, který právě uštědřil dnes čtvrtou porážku Zdeňku Holubovi, jemuž evidentně schází měsíc závodění jako praseti drbání. Stejně jako v Plzni se na pódium mistrovských stopětadvacítek postavili Filip Šifalda, Milan Dobiáš a Daniel Šilhán.
Favorit končí předčasně
Personální krize, kterou bývali zvyklí skloňovat spíše s v souvislosti se seniory výkonnostního středu, během pár posledních let dosáhla svými zlověstnými prackami i na juniorskou kategorii. Letos se důsledky projevily nasnadě. Místo osmi kol jednadvacítek a extra devatenáctek je na programu spojený šampionát s pouhopouhou dvojicí závodů.
Počty domácích juniorů se dostaly na historické minimum. Ke všemu si ještě Filip Hájek při přeboru v neděli ve Mšeně pochroumal koleno. A nechybělo mnoho a mohlo být ještě hůře. Při finále českého šampionátu v Pardubicích přišel Josef Novák o dva své motory a při nedělním tréninku ve Mšeně zadřel také třetí. „Narychlo jsme něco složili,“ vysvětloval pardubický závodník, proč se mohl na dnešním závodě objevit, avšak jedním dechem varoval. „Na juniorku to ale není.“
Protože Václav Kvěch měl ke svému prvnímu závodu na pětistovce nastoupit jen v úloze náhradníka a ani cizinci se v úterý do Čech příliš nehrnuli, VV SPD musel legalizovat užití systému pro dvanáct závodníků na patnáct rozjížděk zakončený finálovou rozjížďkou. Nikdo neměl tušení, že ve chvílích, kdy bylo vše uzavřeno, mohl ze startovní listiny vypadnout další závodník.
Michal Škurla včera večer potřeboval ubrousit šrouby na svém motocyklu, avšak bruska se mu smekla a zanechala mu ošklivou ránu na levé dlani. Loni měl v juniorce smůlu, chyba s neoznačenou pneumatikou mu sebrala body v Liberci, horečky zase v Žarnovici. Tím pádem neměl nic jistého v reprezentaci a cesta do Belle Vue lákala.
Jenže rozjížďka s číslem tři dala jasně najevo, že Michal Škurla nebude mít zrovna snadný večer. Po vylétnutí pásky zůstal vzadu a kýžený bod nepřinesly ani jeho nájezdy na třetího Adama Fencla. V rozjížďce s číslem šest však bylo všechno naopak. Michal Škurla vystřelil okamžitě do čela, aby proburácel pod šachovnicovou vlajkou v rukou Stanislava Klenovce jako vítěz.
Michal Škurla komentuje své vítězství v rozjížďce s číslem šest:
„Kdybych nejezdil první, už bych to dávno zabalil!“
Tři body na Pražanově kontě byly první, ale zároveň také poslední. Slzy v jeho očích po návratu byly neklamným důkazem, jakým martýriem si Michal Škurla na ovále prošel. Nezbylo než hodit ručník do ringu, smířit se s postem náhradníka v mistrovství světa a sen o medaili v mistrovství republiky o rok odložit.
Na čele zůstává jediný muž
Vrátíme-li se na opačný pól výsledkového spektra, již po dvou sériích bylo jasné, že pakliže bude mít dnešní závod nějakého suveréna, bude jím Eduard Krčmář. Slaňák s dokonalým nadhledem dvakrát vyhrál rozjížďku s číslem dvě.
Za sebou měl Josefa Nováka, který v první zatáčce před sebe nepustil Patrika Mikela. Avšak také březolupský mladík si brousil zuby na Belle Vue a ve druhém oblouku se stejně dostal na druhou pozici. Na začátku třetího okruhu však Josef Novák upadl, přičemž na zem musel i za ním jedoucí Michal Tomka.
Josef Novák líčí svůj pád v první zatáčce třetího kola druhé jízdy:
„Blbě jsem se přetočil, aspoň že Michal včas zareagoval!“
Ze slabšího startu Patrika Mikela profitoval Michal Tomka, avšak v nájezdu do druhého oblouku byl březolupský závodník před ním. Ani napodruhé však Eduard Krčmář neměl sobě rovného a mohl se chystat na čtvrtou jízdu. V ní jej čekal Zdeněk Holub a jejich poslední duel v juniorce před půl rokem v Březolupech korunoval Pražana za mistra.
„Musím se ještě rozjezdit,“ upozorňoval Zdeněk Holub před závodem, že po aprílovém pádu v Peterborough prakticky celý duben stál. Rozjížďku s číslem jedna sice opanoval stylem start – cíl, avšak jeho protivníci při vší úctě medailové ambice neživili. Eduard Krčmář však hrál mnohem vyšší hru.
I když na let pásky lépe reagoval Zdeněk Holub, slánský závodník mířil před něho vnějškem první zatáčky. Že jeho šest bodů může vyrovnat Mark Helmhout, by před závodem tvrdil jen naprostý šílenec. Ale málo pravděpodobná věc se stala realitou. Holanďan, který vystrčil růžky již při Prague Open, vystrčil růžky již v rozjížďce s číslem tři.
Zatímco Michal Škurla v ní marně bojoval o bod s Adamem Fenclem, on objel v první zatáčce Ondřeje Smetanu, jenž se před chabařovického odchovance dostával zrovna z opačné strany. Ondřej Smetana posléze pronásledoval Marka Helmhout až na cílovou metu. Jeho nájezd vedený vnějškem první zatáčky posledního kola se však také minul účinkem a Holanďan zaznamenal svůj první, ale nikoliv poslední cenný skalp dnešního večera.
Jenže v šesté jízdě mu vůbec nevyšel start. A zatímco Michal Škurla bojoval hlavně s bolestí zraněné ruky, Mark Helmhout trčel na třetí příčce za Michalem Tomkou. Tím pádem se po dvou sériích se o druhé místo s pětibodovým Zdeňkem Holubem dělil Patrik Mikel. Ten prve v rozjížďce s číslem pět v první zatáčce objel Adama Fencla. A protože se slánský závodník musel soustředit spíše na hájení své pozice před dotírajícím Stevenem Mauerem, vyhrál Patrik Mikel o rovinu.
Nicméně pat na druhé příčce přežil jen o kousek druhou přestávku na úpravu dráhy. Zdeněk Holub je perfektní startér, takže již velice záhy zmizel z dohledu Patrika Mikela. Toho sice zdobila úžasná bojovnost, avšak Pražan jakoby si jeho záměry přečetl již dopředu. Bodové skóre Patrika Mikela v osmé jízdě vyrovnal Mark Helmhout. Na čele však zůstával Eduard Krčmář. V rozjížďce s číslem devět odvedl Ondřeje Smetanu a i nadále sám vládl průběžné klasifikaci.
Obsazení stupňů vítězů se formuje až v poslední zatáčce
Dnes se však měl chleba lámat až ve finálové jízdě, jejíž bodový zisk se připočítával k zisku ze základní části. V rozjížďce s číslem deset k němu vykročil Mark Helmhout. Jen stěží popsat úžas, který se nad Markétou rozhostil, když si v rozjížďce s číslem deset posadil za výfuk dvojici domácích favoritů Zdeňka Holuba a Ondřeje Smetanu!
„Dobrý start,“ viděl, proč se před poslední sérií mohl pyšnit deseti body. Stejná číslovka zdobila i Zdeňka Holuba. Eduard Krčmář v desáté jízdě odstartoval jako raketa, aby se po průjezdu cílem dostal na dvanáct. Patrik Mikel jej nemohl ohrozit, protože jej po vylétnutí pásky za svými zády zamknul Steven Mauer, jehož březolupský borec navzdory vší snaze neohrozil.
Steven Mauer mohl kalkulovat sedmi body, zatímco Ondřej Smetana jen se šesti. Jeho skóre nevyrovnal Adam Fencl. Sice v první zatáčce dvanácté jízdy objel Richarda Geyera, avšak Němec se o kolo později prakticky na stejném místě nacpal pod něho. A ponechal jen na pěti bodech.
Rozjížďka s číslem třináct nabídla další pohled na souboj úřadujícího mistra s vicemistrem, který ovšem dnes razantně vyrazil za návratem na trůn. Zdeněk Holub opět profitoval ze skvělého startu. V prvním oblouku navíc udržel spodní stopu a Eduarda Krčmáře za svými zády. Leč všeho do času…
Eduard Krčmář protáhl nájezd do druhé zatáčky a převzal vedení. S patnácti body mohl jen sledovat, kdo se po jeho boku objeví na startovním roštu finálové jízdy. Samozřejmě dvanáct bodů dávalo cenný poct jistoty Zdeňku Holubovi.
Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem čtrnáct objel Stevena Mauera, avšak jeho devět bodů bylo málo. Zoufale málo! Mark Helmhout měl již v této chvíli deset a Patrik Mikel osm. Oba se utkali v rozjížďce s číslem patnáct, v níž se Richard Geyer nechal polapit do pásky. Když jej vystřídal náhradník Václav Kvěch, vystřelil Patrik Mikel dopředu.
První povedený startovní manévr večera jej dostal přes vchod rozjížďky čtveřice nejlepších. Mark Helmhout na něho sice zaútočil vnitřní stranou první zatáčky, ale zůstal vzadu. Pak se soustředil na udržení druhé příčky. Dva body přičtené k jeho dosavadním deseti daly dohromady dvanáct. Při bodové rovnosti se Zdeňkem Holubem ovšem Holanďana upřednostnila tři vítězství ve srovnání s Pražanovýma dvěma.
Patrik Mikel vypráví o svém souboji s Markem Helmhoutem ve finálové jízdě:
„Chtěl jsem ho dohnat, abych byl na bedně. Naštěstí se mi to v poslední zatáčce povedlo.“
Před finále vyjel Zdeněk Holub na ovál jako první. Nicméně Eduard Krčmář tahal za delší konec provazu i při jejich třetím souboji během dnešního večera. Po startu vypálil dopředu a před červencovým vyvrcholením v Divišově se může opřít o osmnáct bodů, zatímco Pražan skončil druhý.
Vodu kalil Patrik Mikel. Nyní nemohl být se svým startem spokojený ani náhodou, avšak rychle se pustil do nápravy stavu věci. Častoval Marka Helmhouta jedním útokem za druhý. Jeho úsilí se zdálo být beznadějné a Holanďan byl na nejlepší cestě přepsat historii. Avšak v poslední zatáčce se Patrik Mikel přece jen prokousal před něho a mohl se chystat na cestu na stupně vítězů.
Vítěz veze do Chabařovice dvanáct bodů
Tři dny po své ouvertuře pokračoval také klasický šampionát stopětadvacítek. Protože kolibříci předcházeli velké hochy, byl Filip Šifalda vlastně prvním dnešním vítězem. Daniel Šilhán jej sice stahoval, avšak započítal si jen dva body.
Navlas stejně to bylo také v cíli rozjížďky s číslem dvě. Filip Šifalda opět triumfoval ve stylu start – cíl, avšak Daniel Šilhán dokázal ohlídat Milana Dobiáše. Jeho chvíle měla ovšem teprve přijít. V rozjížďce s číslem tři odvedl Pavla Kuchaře, který prve ve druhé jízdě zůstal stát vinou mechanických problémů.
V rozjížďce s číslem čtyři nechal za sebou Daniela Šilhána, jehož útok v poslední zatáčce přišel přece jen pozdě. V páté jízdě se vlády ujal opět Filip Šifalda. Milan Dobiáš jej v závěru stahoval, avšak navzdory prohře se mohl těšit na druhou příčku.
Aby Daniel Šilhán totiž vyrovnal jeho devítibodový zisk, musel by závěrečnou šestou jízdu vyhrát. Jenže Filip Šifalda se po vylétnutí pásky dostal do čela. S tím se však Liberečan nehodlal smířit a spodem první zatáčky převzal vedení.
Jenže Filip Šifalda reagoval okamžitě a už ve výjezdu z druhé zatáčky byl zpátky v čele. Navíc si Daniel Šilhán ve druhé zatáčce vyjel ve druhém oblouku moc ven, což ho stálo i druhé místo, jež mu okamžitě sebral Pavel Kuchař. A tak jsme se dnes dočkali při vyhlašování repete sobotního závodu v Plzni.
Hlasy z depa
„Dneska to bylo dobrý,“ neměl Eduard Krčmář pražádný důvod hledat negativa. „Motorky šlapaly a závod byl v pohodě. Každou jízdu jsem zkoušel něco jiného a všechno se osvědčilo. Motorka jela pěkně, já taky, není co řešit!“
„Žádná sláva,“ odtušil Zdeněk Holub. „Musím se rozjezdit. Ať to začne fungovat, jak má. Je znát, že jsem měsíc nejezdil. Není to ono, musím se rozjezdit, proto pojedu všechny závody, co budou možný. Snažím se, ale dnes jsem každou jízdu jel po úpravě!“
„Super, dneska super,“ rozplýval se Patrik Mikel v superlativech. „Šly mi starty, byly dobrý. Sedělo mi to, jel jsem suprově, motorka byla suprově nastavená, bavilo mě to. Ve čtvrtý jízdě jsem start posral, ve finále taky, ale je to dobré, nebo to už není nejhorší. Chtěl jsem ho dohnat, abych byl na bedně. Naštěstí se mi to v poslední zatáčce povedlo. Super, jsem rád, mechanici fungovali na sto pět procent (smích).“
„Špatný to bylo,“ reagoval Ondřej Smetana na skutečnost, že se mu brána finálové jízdy zabouchla prakticky rovnou před nosem. „Měl jsem málo bodů, devět je hrozně málo. O kousíček jsem se nedostal do finále. Dělám zbytečné zmatky a chyby, co bych neměl dělat. Snad to v Divišově vylepším.“
„Zajímavý,“ reagoval Adam Fencl na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z, jaké to dnes bylo. „Mám radost, povedlo se mi odvýst toho Mauera. Spokojenost, docela jo. V Divišově ještě uvidím.“
„Měl jsem problém se zapalováním a jednou přišla páska,“ smutnil Richard Geyer. „Divišov ještě musím domluvit se šéfem (smích).“
„Narychlo jsme něco složili,“ vysvětloval Josef Novák, jak vyřešil situaci po fatálních závadách svých motorů minulý týden. „Složili jsme, co šlo, avšak na juniorku to není. Spokojenej‘ vůbec nejsem, nevěděl jsem, co s tím.“
FIN
TOT
1. Eduard Krčmář, Slaný
3 3 3 3 3
3
18
2. Zdeněk Holub, Praha
3 2 3 2 2
2
14
3. Patrik Mikel, Březolupy
2 3 2 1 3
1
12
4. Mark Helmhout, NL
3 1 3 3 2
0
12
5. Ondřej Smetana, Praha
2 1 2 1 3
9
6. Steven Mauer, D
2 1 2 2 2
9
7. Adam Fencl, Slaný
1 2 0 2 1
6
8. Richard Geyer, D
E 0 1 3 T
4
9. Michal Tomka, SK
1 2 0 0 1
4
10. Michal Škurla, Praha
0 3 – – –
3
11. Jakub Valkovič, SK
1 0 1 0 1
3
12. Josef Novák, Pardubice
X 0 1 1 0
2
13. Václav Kvěch, Praha (res)
0 0 0 0
0
Aktuální pořadí juniorských šampionátů:
U21
U19
PHA
TOT
3.5.
1.
Eduard Krčmář, Slaný
18
18
2.
Zdeněk Holub, Praha
14
14
3.
1.
Patrik Mikel, Březolupy
12
12
4.
Mark Helmhout, NL
12
12
5.
Ondřej Smetana, Praha
9
9
6.
Steven Mauer, D
9
9
7.
2.
Adam Fencl, Slaný
6
6
8.
3.
Richard Geyer, D
4
4
9.
4.
Michal Tomka, SK
4
4
10.
Michal Škurla, Praha
3
3
11.
5.
Jakub Valkovič, SK
3
3
12.
6.
Josef Novák, Pardubice
2
2
13.
7.
Václav Kvěch, Praha
0
0
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
12
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
1 3 3 2
9
3. Daniel Šilhán, Liberec
2 2 2 1
7
4. Pavel Kuchař, Praha
E 2 1 2
5
5. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
1 1 1 0
3
6. Michal Baštecký, Praha
0 0 0 0
0
Aktuální pořadí šampionátu:
PLZ
PHA
TOT
30.4.
3.5.
1. Filip Šifalda, Chabařovice
11
12
23
2. Milan Dobiáš, Chabařovice
10
9
19
3. Daniel Šilhán, Liberec
8
7
15
4. Jan Kvěch, Praha
7
NS
7
5. Pavel Kuchař, Praha
1
5
6
6. Petr Chlupáč, Praha
6
NS
6
7. Sindy Weber, D – Chabařovice (ACCR)
NS
2
2
8. Bruno Belán, Slaný
1
NS
1
9. Terezie Nádraská, Plzeň
1
NS
1
10. Michal Baštecký, Praha
NS
0
0
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)