Dnešní den je prvním závodním dnem plochodrážní sezóny anno domini 2016, která se rozjede pěkně zostra, a na přelomu března a dubna bude hodně závodů na výběr. I když se na naše poměry jedná o časný začátek, v jiných zemích již motory burácí. Nejvíce závodů odjel Eduard Krčmář v Polsku, Zdeněk Holub se zase z Německa přesouval do Anglie, kde se Matěj Kůs poprvé představil v nových barvách. Polská extraliga ještě nezačala, ale přesto diváci v Toruni viděli svého nového koně Martina Vaculíka. A Josef Franc a Martin Málek se nevracejí z Balkbrugu zrovna se štítem.
Pilný víkend Eduarda Krčmáře
Ve středu panovala v Gdaňsku velikánská radost, protože jejich celek ujel ve sparingu v Toruni remízu 45:45 s místním extraligových týmem. V devítičlenném sestavě domácích byl sice z cizinců jen Chris Holder, avšak nechyběli ani Grzegorz Walasek a Adrian Miedzinski. A když jsme už u jmen známých českému divákovi, do akce se dostali i Igor Kopec Sobczynski a Marcin Turowski, kteří u nás jezdili se stopětadvacítkami.
Motocykly Eduarda Krčmáře v gdaňském depu
Gdaňsk v Toruni testoval deset závodníků, takže Eduard Krčmář vozil startovní číslo osmnáct. Slánský závodník dal dohromady pět bodů s jedním bonusem (2 2 1). Hned druhý den Gdaňsk doma pořádal sparing s Grudziadzem a celku z vyšší soutěže podlehl jen těsně 43:47. Eduard Krčmář byl s osmi body (1 2 – 2 3) nejlepším mužem dne. Odveta Grudziadz vs. Gdaňsk byla na pořadu dne v pátek. Dopadla 44:34 a slánský závodník si sedmi body a jedním bonusem (2 2 2 1) řekl o místo v ligové sestavě.
První kolo polské ligy sice začalo již včera, avšak Gdaňsk má svůj výjezd do Daugavpilsu odložený až na půlku června. Začíná tedy až tuto neděli domácím duelem se Rzeszowem, který koliduje s test matchem Slovensko vs. Česká republika, kam byl Eduard Krčmář nominován. Zda se slánský junior vypraví k Baltu či na Tekov, ukáže čas, každopádně pilně trénoval i o Velikonocích, kdy byl vidět v Chabařovicích.
Velikonoce v Německu, Anglii a Polsku
Bílá sobota je v německém Güstrowě ve znamení tradičního Velikonočního poháru. V jeho letošním ročníku triumfoval Renat Gafurova, když pouze v rozjížďce s číslem šest podlehl Kjastasi Puodžuksovi. Na stupně vítězů se dostali ještě Kai Huckenbeck a Robert Lambert, jejichž pořadí určoval až rozjezd, v němž za nimi zůstal Kjastas Puodžuks.
Martin Vaculík jel první závod za Toruň
Zdeněk Holub inkasoval osm bodů (1 1 2 1 3) a skončil osmý. Hned na druhý den jej viděli domácí diváci ve Scunthorpe. Jeho klub však v domácím klání ligového poháru však podlehl Sheffieldu 43:50, přičemž Pražan se dočkal bodů až ve druhé půli podniku (0 0 1 1).
Sobotní mítink Ian Thomas Shield ve Workingtonu spláchnul déšť, takže se Matěj Kůs mezi Diamanty poprvé objevil až v nedělní odvetě. Po úvodních třech bodech se na ovále, jenž řada závodníků nemiluje, dostal v rozjížďce s číslem dvanáct do čela. Prasknul mu však řetěz, dostal se do kolize s Kennethem Hansenem a byl vyloučen. Suma sumárum tři body a bonus (1 0 2 X).
Polská extraliga začíná až v pátek, avšak Toruň se včera stala dějištěm charitativního závodu mezi domácím týmem a Týmem Darcyho Warda. Na vítězství Toruně v poměru 51:39 se Martin Vaculík podílel deseti body s jedním bonusem (2 2 3 2 1).
Aprílové počasí v Balkbrugu
Těsně před odjezdem Josefa France do Balkbrugu
V Balkbrugu se Velikonoční pondělí nese ve znamení mezinárodního závodu na travnaté dráze. Letos vyhrál Romano Hummel (24) před Dirkem Fabriekem (23) a Stephanem Kattem (23). Josef Franc (10) skončil devátý, Martin Málek (2) po pádu v rozjížďce s číslem pět nedokončil a byl klasifikován coby patnáctý.
„Dráha byla celkem těžká,“ vyprávěl Zdeněk Schneiderwind magazínu speedwayA-Z. „Typickej‘ holandskej‘ písek, chvíli pršelo, chvíli svítilo sluníčko. Pepe ve finále nebyl, Holanďani byli o třídu vejš, Martin Málek měl ve svý druhý jízdě pád, pak už nejel, ale je v pořádku, to je hlavní.“
Foto: Eduard Krčmář Racing a Jiří Georgiev, ilustrační Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 28. března
Zraky většiny plochodrážních fanoušků se již v tuto chvíli dozajista upírají k zítřejšímu večeru, kdy na pražské Markétě odstartuje nejen mezinárodní šampionát dvojic v intencích někdejší jadranské ligy, ale zároveň i letní část domácí závodní sezóny. Její počátek však odstartuje již o dvě hodiny dříve.
Jaroslav Vaníček pojede zítra svůj první závod
Na mini oválku za první zatáčkou velké Markéty úderem šestnácté hodiny začíná devátý ročník pohárového klání stopětadvacítek. Jeho oficiální název je PRO-TEC Speedway Mini Cup, přičemž titulární sponzor se v hlavičce soutěže objevuje vůbec poprvé.
Speedway Mini Cup nikdy neskrblil na cenách pro závodníky
Závodění stopětadvacítek na malých drahách prodělává v České republice v posledních letech obrovský boom. Dá se konstatovat, že v loňském roce se prakticky v každém závodě objevil nějaký nový adept plochodrážního řemesla. Tato tradice nebude přerušena ani zítra s ostrým debutem Jaroslava Vaníčka.
Mořina – 19. března
Když se loni nedostal mezi sportovce zaměstnané u Centra sportu Ministerstva vnitra, ani do extraligové sestavy Markéty, nevěšel hlavu. Pustil se do práce, hostování ve Mšeně mu dalo ve vyšší české lize jistotu a výsledky se dostavily. Poprvé se postavil na stupně vítězů juniorky, celkově skončil třetí a v Divišově se pral o titul v juniorských družstvech. Pozvánky do juniorské reprezentace jej nemohly minout a nakonec se ocitnul i na ministerské výplatní listině. Ani nyní však nepolevil, takže mu kromě práce a fyzické přípravy zbyl čas jen na pravidelné docházení do jedné pražské herny s výherními automaty. Jak je to možné, zjistí naši čtenáři v exkluzivním rozhovoru, který Ondřej Smetana poskytl magazínu speedwayA-Z.
speedwayA-Z: „Letos zima prakticky žádná nebyla, takže jste s klubem trénovali již po půlce února. Sníh se na chvilku vrátil, avšak tvůj trénink v sedle motocyklu se přerušil jen na pád dnů. Myslíš, že se brzký výjezd na ovály zúročí na prahu nové sezóny nebo je zimní vožení jen nejlepší zárukou nachlazení?“
Ondřej Smetana: „Já si myslím, že jarní tréninky jsou výborný, že budeme rozježděný na závody zkraje sezóny. První závody jsou už devětadvacátýho, pak je mistrák. To je výborný, že budeme rozježděný. Na semifinále se to bude hodit, kluci většinou ještě nejezdili a my budeme mít odtrénováno. A v semifinále a pak ve finále jde docela o dost. Na druhou stranu, začneme brzo, pak bude pár závodů přesunutejch‘. Nejvíc jich bude v září. Sezóna je roztahaná, když budu jezdit od února do října, bude toho dost. Ale nějak se to zvládne. Od začátku listopadu do půlky února jsem chodit pracovat do herny, takže celou zimu jsem měl zabitou. Cvičil jsem každej‘ druhej‘ den, ale pořád to není ono. Když někdo jinej‘ na to má čas celou zim, zákonitě musí mít jinou formu než já. Proto teď musím o to víc makat a dotáhnout to. Taky jsem zaměstnanej‘ na Markétě, měl jsem dvě práce, ale už nemám ani korunu. Všechno je v motorkách a pořád je to málo. Zimu jsem měl ve znamení práce a cvičení. Bylo to zajímavý.“
speedwayA-Z: „Loni jsi skončil třetí v šampionátu republiky juniorů. Je to tvoje prozatím nejlepší umístění, dostal ses na stupně vítězů ve Slaném, Svitavách a Plzni, nicméně do duelu Zdeňka Holuba s Eduardem Krčmářem jsi příliš nezasáhnul. Jak vnímáš juniorku 2015 a s jakým cílem půjdeš do letošního ročníku?“
Ondřej Smetana v akci
Ondřej Smetana: „Myslím si, že letos bych chtěl mířit co nejvejš, je to poslední rok. Mířit ještě před mistra (smích). Pak už budu koukat jen na dospělý, ale to bude ještě těžší. Slaný v dubnu byl dobrej‘, Eda si dělal srandu, že ho neporazím. Já jsem jel novou hranu, na rozjezd ji můžeš dát, tak se to povedlo. Ve Svitavách bylo štěstí, že to Edovi kleklo. Nejhorší závod byl v Žarnovici, předtím jsem si v Goričanu udělal ruku. Měl jsem ji naraženou a ještě teď je nateklá. Jel jsem silou vůle, řidítka držel levou rukou a očima. Přidat plyn nešlo, nakonec to dopadlo dobře, byl to souboj se Škurličem o třetí místo. Ještě v Plzni jsem byl na bedně, bylo to zvláštní se Škurličem jsem jel jednou, ale s Edou třikrát. To byly závody! To byla ostuda, snad se to nebude opakovat. Třetí místo, myslím, není vůbec špatný, přece jenom je to bedna, i když konkurence nebyla. Eda s Holubínem nám foukli, dohnat jsem je moh‘, ale nedohnal. Jsem spokojenej‘, ale mohlo to bejt‘ lepší, ale za třetí místo si nestěžuju. Jak to vypadalo v Žarnovici, myslel jsem, že budu předposlední. Holoubek byl bezkonkurenční, až na Härtela a Edu ho neporazil nikdo. Ještě se sundal v Liberci, rozbil si hubu sám o sebe.“
speedwayA-Z: „Zda se Zdeněk Holub s Eduardem Krčmářem dají porážet jste s Michalem Škurlou mohli dát pádnou odpověď při šampionátu juniorských družstev v Divišově. K titulu stačilo málo, remíza v poslední rozjížďce…“
S Michalem Škurlou jim v Divišově chyběl k titulu kousíček
Ondřej Smetana: „Nechybělo moc. Pořád jsme vedlo, oni měli jeden defekt. Stačila remíza. Já odstartoval pěkně, ale Holubín mě strašně přibil na lajnu, až jsem si málem rozbil hubu. Dal jsem do toho všechno, byl jsem rychlejší, už jsem byl vedle Holoubka. Eda vpředu se otočil, zaklap‘, počkal na něj. Musel jsem zaklapnout. Když jsem nabral rychlost, zkazil mi to Eda. Škurlič zůstal viset na startu, mě přibil Holoubek, Eda byl rychlej‘. Škoda, mohli jsme udělat překvapení. Nepochopil jsem, proč se sestavy udělaly tak, aby byl jednoznačnej‘ mistr. Ale to už není na nás to řešit. Škoda, snad to letos vylepšíme a uděláme mistra my, snad se nám to povede.“
speedwayA-Z: „V mistrovství republiky dvojic jsi naproti tomu vytvořil tandem se Zdeňkem Holubem. Jak se ti s ním ve dvojici spolupracovalo?“
Spolu se Zdeňkem Holubem bojuje ve Slaném s domácím párem Sebastian Ulamek – Eduard Krčmář
Ondřej Smetana: „Chyběl kousek k postupu do semifinále. Měli jsme těžkou skupinu, Dryml s Milíkem a Eda s Ulamkem. Mohli jsme máknout a udělat pět bodů navíc. Kdyby to ale bylo tak lehký, jak se to říká. Mohlo to bejt‘ jinak, měli jsme těžší skupinu, ale na to se nehraje. Snad se to letos povede líp. S Holoubkem to není moc dvojice, spíš je to každý sám za sebe. A buď to vyjde nebo ne. Moc neřeší, jestli to jsou dvojice nebo jednotlivci.“
speedwayA-Z: „Z Herxheimu jste se předloni vraceli s bronzovými medailemi z evropských juniorských družstev, avšak obhajoba v Plzni nevyšla. Čím to?“
S juniorským nároďákem na Borech
Ondřej Smetana: „Tím stavem dráhy to bylo, že kdo se zraní až poslední, vyhraje. Byl to masakr. Všichni nadávaj‘ na Mšeno, ale tohle bylo horší. Jsou tam dlouhý roviny, ve Mšeně je to aspoň kolem dokola. Tam jsou krátký rovinky, máš malou rychlost, ale když v Plzni jedeš po rovince palbu jako v Pardubicích a pak máš kraťoučkou zatáčku, je to těžší. Ale nebylo to jen dráhou, ale i náma, že jsme zklamali. Jedeš doma, všichni od tebe něco očekávaj‘, jsi nervóznější. Když tam dali letos svět, doufám, že dráha bude pěkná. Jet svoje poslední mistrovství světa juniorskejch‘ týmů na takový dráze, z toho bych neměl radost. Ale uvidím, třeba to bude úplně jinak než loni.“
speedwayA-Z: „V mistrovství světa juniorských družstev v Opole jste skončili druzí, nicméně v dálkovém souboji jste podlehli Němcům. V jednotlivcích jsi byl jedenáctý v Terenzanu a třináctý v evropské kvalifikaci v Maconu. Vidíš prostor pro zlepšení na mezinárodní juniorské scéně?
Ondřej Smetana v akci
Ondřej Smetana: „Ten svět v Terenzanu nebyl vůbec špatnej‘. Stačily dva nebo tři body a postoupil jsem. Škoda první jízdy, bylo to nachcaný. Neodstartoval jsem a dostal cejchu, že jsem to moh‘ zabalit. V poslední jízdě jsem Pacovi Castagnovi vzal světový finále, že jsem ho porazil a vzal mu bod. Macon už nechci jet, byl jsem tam třikrát. Jel jsem čtyři evropský semifinále, jednou jsem postoupil z Červenogradu, třikrát jel v Maconu a rok co rok tam měl míň bodů. Letos to pojedu ve slovinský Lublani. Je to výhoda, velká dráha, znám to tam, párkrát jsem tam byl. V Opole chyběl kousek, pár bodů, abychom letěli do Austrálie, což by byl neskutečnej‘ zážitek. Kdybych já se Škurličem jeli jako Holoubek s Edou, na podzim jsme chodili nohama nahoru. Bylo to v nás, já byl přemotivovanej‘, mám vždycky velkou motivaci, hrozně chci. Pak jsem to prokoučoval. Třeba jsem odstartoval, v druhým nájezdu byl druhej‘, pak třetí a nakonec poslední. Mám poslední rok s tím něco udělat a pak už jen v dospělejch‘. Třeba to tam bude lehčí (smích).“
speedwayA-Z: „Loni jsi uzavřel smlouvu s Poznaní s vyhlídkami na start v polské lize v letošním roce. Jenže oproti původním předpokladům se klub do ligové soutěže nevrátí. Jak to s tvým působením v zemi našich severních sousedů vypadá?“
U pásky vedle Eduarda Krčmáře
Ondřej Smetana: „Loni měli jezdit volný závody a letos ligu. Lidi tam jsou pro plochou dráhu zapálený, mají to jako koníčka, baví je to. Celej‘ areál zrekonstruovali, úplně všechno. Když by mohli jezdit ligu, Wroclaw začala opravovat stadión a sháněla náhradu. Domluvili se, že budou jezdit právě v Poznani. A Poznaň svůj tým mít nebude, soustředí se tam všichni na extraligu. Škoda, třeba se ještě někdo ozve, uvidíme. Nic jinýho nemám. Zkoušeli jsme polský kluby, nikde mě nechtěli, v Anglii taky ne, tak budu muset vylepšit výsledky a uvidí se. Přece jenom chtějí do těch lig ty nejlepší a to asi nejsem. Už by bylo načase, většina těch kluků v mým věku ligy jezděj‘. A když přijedou na Zlatou stuhu, je vidět, že jsou vyježděný.“
speedwayA-Z: „Přetlak na místě juniora extraligové Markéty jsi vyřešil vcelku logicky hostováním ve Mšeně, jemuž chyběl závodník mladší jednadvaceti let. Do sestavy svého mateřského klubu ses vrátil prakticky až na podzim. Jak se ti extraliga líbila a jak budeš pražský juniorský přetlak na místo v extralize řešit letos?“
Extraligové pódium ve Slaném
Ondřej Smetana: „Nebudu hostovat, není to v plánu, nebavili jsme se o tom. Myslím si, že v Praze pojedou zase jen Češi. A když to spočítáš, vychází to. Musíme se se Škurličem zlepšit, abychom dohnali Holubína a měli aspoň sedm bodů. A hostovat není kam. V Pardubice maj‘ Pepíka, v Březolupech Migela a ve Slaným Edu. Ledaže by chtěli Edu vyřadit ze soupisky, že by tam dali mě (smích)! Extraliga se mi docela líbila, nebylo to špatný, nejvíc se to povedlo ve Slaným, kdy jsem dvakrát za sebou porazil Kůsáka. To mě bavilo. Ve Mšeně jsem se s Edou zaháknul na rovince a jeli jsme dál. Někdo spadnul, zastavili to a zahákli jsme se ve výjezdu zase. Extraliga si myslím, že byla super, povedená. Škoda, že Šíťák byl zmáklej‘, Mates Málek nejezdil závody, Jarošák skončil, takže jsem tam zůstal já a Jéňa. A pak mě ze Mšena ještě stáhli. Haďas zklamal, že šel ke konkurenci do Slanýho. Nejvíc mě ale mrzí, že Mšeno už extraligu nepojede a je tam jen Sova. Krásnej‘ stadiónek, pan Grepl do toho dal spousta peněz, byly tam krásný závody, rekord je dvanáct set diváků. Na to nezapomenu.“
speedwayA-Z: „V semifinále šampionátu jednotlivců jsi skončil třetí, když jsi podlehl v rozjezdu Romanu Čejkovi. Od pražského finále jsi bezesporu očekával více než sedm bodů a desáté místo. Jak zrušená Plzeň ovlivnila tvé plány a průnik do elitní osmičky, jež příští měsíc letošní semifinále vynechá?
S otcem a mechanikem Martinem Šťastným v pražských boxech
Ondřej Smetana: „Chtěl jsem bejt‘ určitě líp. Na Markétě je to těžký, tam to jde každýmu, není to lehký. Nějaký jízdy se povedly, jiný ne. V tý Plzni jsem to moh‘ vylepšit, protože tam někdo celej‘ rok nejel a já jsem tam byl hodně. To mi mohlo hrát do karet, tam jsem měl natrénováno. Letos uvidím, snad postoupím v semifinále, pak bych ve finále chtěl bejt‘ vysoko. Hrozně rád bych jel Evropu dospělejch‘. I když nevím, jestli se to povede, ale cíl to je. Už jsem to jednou jel, tak snad znovu. Moh‘ bych bejt‘ víc připravenej‘, když jezdíme už od půlky února.“
speedwayA-Z: „Tvé jméno jsme mohli najít ve výsledkových listinách mnoha závodů, pouťáků či přeborů, doma i v zahraničí, při MACEC Cupu nebo slovinsko – chorvatském šampionátu. To tě závodění tolik baví?“
Ondřej Smetana: „No, baví mě to, závody musej‘ bejt‘. Ale nesmí bejt‘ furt nebo nebejt‘ vůbec. Buď sezóna nebo zima. Ale přijde červenec, srpen a nic není. Vypadneš z toho a mě baví hodně závodů. Stalo se mi jeden rok, že jsem za čtrnáct dnů měl dvanáct závodů, z toho čtyři ve Slovinsku, jeden v Polsku a zbytek v Čechách. Pak přijde měsíc pauza, že není do čeho píchnout. Musí to bejt‘ akorát. Kdyby byly každej‘ tejden tři závody, budu spokojenej‘. Závody buď nejsou nebo jich je tak akorát. Pak přijde září, říjen, každej‘ se už těší, že sezóna skončí. Je zima, chodíš v kulichu a máš čtyři závody za tejden, protože se to sem přeloží. Proč z konce květně překládat na konec září, když v létě nic není? Sezóna se pořád roztahuje, na Markétě se nikdy nejezdilo od půlky února. Teď budeme jezdit až do půlky listopadu, což je zbytečný. Ale v létě budeme dřepět doma na zadku.“
Ondřej Smetana děkuje:
„Děkuju všem sponzorům za podporu, hlavně tátovi, dědovi a mechanikům Céďovi se Standou. Celý rodině za podporu, že to se mnou snášej‘. Jmenovitě sponzorům CS MV, AK Markéta Praha, panu Bielmaczovi z Kozolup, AČR, rodině Antalových, Martinu Švestkovi, Karlovi Svobodovi z Berouna Dodávky.de a Honzovi Hornofovi, kterej‘ mi pomáhal přes zimu s motorkama.“
Ondřej Smetana v akci
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Antonín Škach
Na vylepšení loňského bronzu v české juniorce má Ondřej Smetana již jen letošní sezónu
Chabařovice – 27. března
Plochodrážní šestatřicetihodinový maratón prožili všichni ti, kteří byli o tomto víkendu na stadiónu v Chabařovicích. Prodloužený Velikonoční víkend nabízel možnost tréninku těsně před začátkem sezóny pro všechny zájemce a nebylo jich málo. A určitě se to vyplatilo, zima byla dlouhá a první závody jsou za dveřmi!
O chabařovickou dráhu byl velký zájem ze strany závodníků
Eduard Krčmář přijel až z Gdaňsku, aby v Chabařovicích potkal Jasona Crumpa
Svezly se všechny kategorie od 50 ccm, 125 ccm 250 ccm, 500 ccm i flattrack, z Česka i Německa.
Doladit svůj motocykl přijel přímo z Gdaňsku i Eduard Krčmář a svůj narozeninový den oslavil na chabařovickém stadionu.
Velký údiv také nastal když se v chabařovickém depu objevil zrzek s malým juniorem, a první myšlenka všech byla ‚ ježiš to je Jason Crump‘, ale po podání ruky a představení jsme zjistili, že ovládá bravurně češtinu.
Oslavenec Eduard Krčmář s Milanem Linkem a Jiřinou Šifaldovou
Z milého Jasona Crumpa se vyklubal Jarda Vaníček, který si z Prahy přijel také do Chabařovic poprvé zatrénovat, ale tuto přezdívku mu asi už nikdo neodpáře.
Proměnlivé počasí umožnilo závodníkům vyzkoušet si všechny vlastnosti naší dráhy od promáčené až po sluncem vysušené, kdy musela na dráhu vyjet i kropička.
Na závěr byly dětem od zajíčka rozdány sladké odměny a s přáním úspěšné sezóny 2016 se všichni rozjeli do svých domovů, asi barvit velikonoční vajíčka.
Inzell – 19. a 20. března
Sezóna plochodrážních závodů na ledu je pro Středoevropana poměrně krátkou a exotickou záležitostí. Do Skandinávie, Ruska a Kazachstánu se vypraví většinou pouze přímo zúčastnění jezdci s doprovodem. Berlin, Assen a Inzell, to jsou cílové destinace pro seriál mistrovství světa poněkud nepatřičně prosazovaného pod názvem FIM Ice Speedway Gladiators. První dva evropské zavodni víkendy navázaly na úvodní kola a neuvěřitelným způsobem srovnaly čelo celkové kvalifikace. Z pětky ruských stálých účastníků seriálu světového šampionátu se první tří vešli do rozdílu pouhých třech bodů! Lepší pozvánku do finálového klání snad nešlo připravit. Pro české fanoušky pořadatele navíc dodali bonus účasti Antonína Klatovského místo Fina Antti Aakko.
Holubice rozjásává davy
Začněme tedy bratry Klatovskými. Starší Antonín odložil čertovskou čepici a objevil se v nové vizáži. Dominovala nova bekovka, plochá čepka s kšiltem. Zdá se, že přidal i pár kilogramů navíc, ale u tak velkého chlapa a s ledařskou ochrannou výbavou pod kombinézou těžko soudit. Rukavice ve zlaté barvě dál přidaly na celkovém dojmu. A ke všemu motocykly Klabo Teamu jsou bezpochyby nejhezčí z celého startovního pole.
Antonín Klatovský míří na nástup ve slušivé čepičce před svým mladším bratrem Janem
Antonín Klatovský po oba dva dny působil uvolněné a v té nejlepší náladě. Také neměl co ztratit, jelikož se účastnil jen posledních dvou závodů. Jeho bratr Jan byl pravým opakem. V Berlině jsem měl přežitost na vlastní očí pozorovat jeho odhodlání po oba dny závodu. Už před sobotním startem na něm bylo poznat nesmírně zaujetí. Někdo z německých pořadatelů ho pěkně rozčilil, ale bylo potřeba doufat, že páru vypustí v tom nejlepším smyslu výrazu na ledové draze.
Franz Zorn (žlutá) v souboji s Dmitrijem Chomicevičem (bílá) a Niklasem Kalinem Svenssonem (červená)
Vždyť měl za sebou první účast v semifinále, na kterou určitě by rad navázal. V sobotu nasbíral pět bodů, z toho tři za vítězství e třinácté jízdě stejně jak v Berlíně po pádu Švéda Ove Ledströma. Neděle byla mnohem úspěšnější a se sedmi body Jan Klatovský skutečně klepal na dveře semifinále, ale prohrál až po započítání vítězství Švéda Daniela Hendersona v relativně slabší páté jízdě proti Němcům Niedermaierovi a Pletschacherovi a nevyježděnému Antonínu Klatovskému.
Stefan Svensson (červená) před bratry Antonínem (žlutá) a Janem Klatovskými (bílá)
Porovnejme s šestou jízdou s výsledky: Chomiceč, Ivanov, Myškovec, Jan Klatovský, jedinou v které Jan Klatovský nebodoval. Starší Antonín takové bodové zisky nepředvedl a první den získal jediný bod na mladého Lucu Bauera. V jízdě s číslem jedenáct měl defekt převodovky, který nestačil odstranit za dvě minuty a nestartoval. V nedělí tři za tři třetí místa. První nulu zapsal ihned v první jízdě proti třem Rusům, druhou až v úplně poslední dvacáté, kdy asi víc připravoval show pro diváky na rozloučenou. A ta se povedla.
Igor Kononov vodí Dmitrije Chomiceviče
Antonín Klatovský je pověstný oslavnou holubicí, kterou předvádí pokaždé, kdy projede cílem na prvním místě. V Inzellu k tomu mohlo dojit jen těžko, tak se předvedl, až na konec svého působení. Jenomže Jihočechova show zapůsobila na přítomné diváky mnohem víc než případný lepší bodový zisk.
Jízdu po zadním kole předvedlo, tu lépe, onde hůř víc jezdců, ale akrobacie Antonína Klatovského předčila všechny tyto předváděčky a bezpečně je zastínila. Takže z pohledu propagace českých ledařů účinkovaní bratrů Klatovských bylo velice úspěšně a zasloužilo si potlesk diváků. Co bude za rok, uvidíme.
Holubičí povaha Antonína Klatovského
Třetí místo ve finále titul nebere
Daniel Henderson v ošemetné situaci
Z ostatních jezdců mimo ruských suverénů nejlépe působil bezesporu Rakušan Franz Zorn. Ten je nejen velice populární, ale taky jediný co umí potrápit Rusy a to pravidelně během celého seriálu. Nikdy neskončil mimo semifinále a k pátému místu v celkovém hodnocení měl docela blízko. Franz Zorn už v Berlině vedl po dvě, tři kola proti trojici Rusů a stejně výborné starty se mu dařily i v Inzellu.
Franz Zorn pravidelně trápí Rusy
Dobře zajeli Švéd Niklas Kalin Svensson a domácí Günther, který dokonce v neděli nikoho neodstřelil, což neplatilo o sobotě. Solidně se prezentoval Stefan Svensson. Na opačném pólu byly mladičký Luca Bauer a Švéd Ove Ledström. Syn Günther Bauera, Luca je zatím přiliž opatrný a dojížděl většinou daleko vzadu. Ove Ledström, kterého kočíruje a doprovází sám legendárný Posa Serenius, je naopak přiliž odvážný a velmi často padal. Švéd Daniel Henderson se probojoval do nedělního semifinále a byl to úspěch pro sympatického Švéda. Zase, co bude za rok, těžko odhadnout. Je dobře ale, že se vedle Rusů a evropských veteránů objevují i jezdci mladší.
Inzellské kolbiště zatím zeje prázdnotou, drama boje o titul letošního msitra světa začne až za pár hodin
A teď k tomu nejdůležitějšímu, soupeření o titul mistra světa. O tom, že ho získá někdo z ruských jezdců, asi pochyboval už na začátku seriálu málokdo. Nesporným favoritem byl šampión z roku 2013 Danil Ivanov, který má víc druhých míst v mistrovství světa než Nikolaj Krasnikov titulů! Start sezóny se mu povedl a do Berlina přijel s dobrými vyhlídkami na zisk druhého titulu. Jenomže už tam zakopl, začal ztrácet body vinou ztráty výkonu motocyklu anebo v semifinále a finále. Každopádně do Inzellu dorazil se ztrátou na vedoucí dvojici. Po nizozemském Assenu sice ztrácel sice jenom tři body na Dmitrije Chomiceviče a dva na Dmitrije Koltakova, ale tu ztrátu už nedokázal smazat. V Inzellu se dařilo obojím soupeřům a Danil Ivanov nenašel na ně účinnou taktiku a nakonec titul nezískal.
Jegor Myškovec za sebou vodí Stefana Pletschachera
Dmitrij Chomicevič byl v lepší pozice a dařilo se mu víc až do sobotního finále. Tam nepochopitelně hrubě chyboval a byl vyloučen za předčasný start a přetržení startovací pasky. Špatná zpráva pro Chomiceviče, ale skvěla záplata pro diváky. Příležitosti se chopil soujmenovec Dmitrije Koltakov, kterého pro změnu doprovázel slavný Nikolaj Krasnikov a před nedělním startem vše bylo pořád otevřené. Jenomže sympaticky Chomicevič zachoval hladnou hlavu a k finální jízdě přijížděl k startovací pasce s komfortním tříbodovým bodovým náskokem. Vítězství Koltakova a propad Chomiceviče by vedl k rovností bodu, jenomže leader toho nedopustil. Chomicevič odstartoval nesmírně odvážně a jako pravý mistr po tři kola vedl finálovou jízdu. Pak možná zvítězil rozum a nehal se předjet jedoucím vabank Koltakovem. Pak jel poslední kolo takticky obrannou stopou a ani mu moc nevadilo, že na čáře ho předjel i Igor Kononov. Bod bohatě stačil k zisku titulu.
Dmitrij Chomicevič je novým mistrem světa
Ledaři nezklamali a odjeli skvělé mistrovství plné zvratů a dramatu. Nejsou to žádní gladiátoři, kteří by si zahrávali se smrtí. Naopak, jsou to neohrožení sportovci, kteří dobře vědí hranice možného a nebojí se pochybovat se těsně u nich. Snad není lepší podívaná než rychle jedoucí ohrotovaná motorka na hraně ledového oválu s jezdcem vysedlým nad betonovým vnitřkem oválu. Pro Čechy o to hezčí, předvádí-li ji Jan Klatovský.
Jan Klatovský na hraně inzellského ledu
A na to se těšmě i za rok!
Danil Ivanov (červená) v duelu s Franzem Zornem
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov
Mariánské Lázně – 26. března
První letošní akcí Automotoklubu v Mariánských Lázních byl tradiční ples. Nejprve si vzal slovo předseda autoklubu Jan Včala, který všechny přítomné přivítal. Po něm hovořil ředitel závodů Miroslav Musil, jenž poděkoval všem sponzorům a pořadatelům za spolupráci a podporu.
Miloslav Čmejla, Miroslav Musil a Jan Včala
Moderátor večera Miloslav Čmejla nejprve poděkoval za mediální podporu Mariánskolázeňským novinám, Chebskému deníku a rádiu Egrensis. Informoval přítomné, že letošní sezóna bude velmi nabitá.
Již v dubnu proběhnou tréninky na dlouhé dráze, na které budou tak jako v loňském roce pozváni žáci místních škol, tedy den otevřených dveří. V minulém roce se akce dětem moc líbila. V květnu se pojede mistrovství republiky se zahraniční účastí, Flattrack a evropský pohár veteránů.
Dobrá nálada v sále
V červenci, konkrétně šestnáctého, se odjede vrchol sezóny, světové finále družstev na dlouhé dráze. Přijede kompletní plochodrážní světová špička a přímo v Mariánských Lázních bude vyhlášen mistr světa 2016.
Přítomní hosté se na plesu dobře bavili. Proběhla i soutěž ve výměně zadního kola na opravdové motorce a vědomostní soutěž, která se týkala konkrétně ploché dráhy. Při dobré muzice se hosté nejlépe bavili při tanci. Všichni se na závody na dlouhé ploché dráze podle vlastních slov velmi těší.
