Slaný – 4. února
Mnohokrát prokázal, že má mimořádně šťastnou ruku na výběr nejen zahraničních, ale i domácích plochodrážníků. Vyfoukl Pražanům Martina Málka a v jeho týmu začala Březolupákova hvězda stoupat po sérii zranění. Přitáhl Martina Vaculíka v době, kdy byl jen synem nejlepšího slovenského plochodrážníka a v depu si jej všímali jen nejzoufalejší lovci autogramů. A Slovák mu zachoval věrnost v momentě, kdy o něho začala rvačka ostatních klubů, a výsledkem se staly dva tituly. Dokázal si zajistit hostování kupříkladu Richarda Wolffa či Luboše Tomíčka a loni na prvního máje jej ve Mšeně uchvátily velkorysé vnějškem střižené oblouky Michaela Hádka natolik, že promptně přispěchal s nabídkou místa v sestavě. Návrat Březolup a Plzně na extraligovou scénu mu zdánlivě sebral esa z postupky, avšak Milan Mach reagoval angažmá Jana Jaroše.

Vysoko mířila také předloňská sázka Milana Macha na Zdeňka Simotu. Jenže sotva ten zmizel s veškerým svým vybavením do Plymouthu, náklady na cestu dodávku před La Manche a zpátky se bráno měřítky české extraligy posunuly kamsi mezi start raketoplánu a pořízení výnosného opiového pole. Zdeněk Simota navíc letos figuruje na soupisce koaličního BP Teamu, jež pohltila také Michaela Hádka. A konec konců také Jana Holuba, který by se jinak po mšenské rezignaci ocitnul bez extraligové práce, a který předloni pro Slaný závodil.

Zájem o comeback do Slaného projevil i Martin Málek, který měl blízko k extraligovému projektu Speedwayclubu Žarnovica. Jenže vznik koalice Březolupy – Plzeň, jež zabránila návratu slovenského týmu do vyšší české divize přesně po jednatřiceti letech, se postavila proti jeho slánskému angažmá. Moravský klub totiž na Martina Málka uplatnil své právo.

Mimo Patrika Linharta, který se po své rozlučce při Memoriálu Antonína Vildeho v září 2007 už jednou vrátil ve slabší hodince slánského klubu, letošní soupiska Milana Macha překvapuje díky jménu Jana Jaroše. Jak přišel na borce, který se loni plochodrážní veřejnosti prezentoval jen při libereckých veteránech a na videích, kdy s pružným hákem vymyšleným hlavou jeho otce Borise vráží do mantinelů jako opilec do barových židliček?

„Přišel…“ reaguje Milan Mach poněkud úsporným způsobem. „Bavili jsme se, že bychom to mohli zkusit. Jezdecká krize je všeobecně.“

Avšak na oficiální soupisce, kterou VV SPD datoval k prvnímu únorovému dni, má Jan Jaroš za svým jménem jako jediný závodník dvě hvězdičky. Letmý pohled do poznámek dává odhalit, že je dle evidence k 31. lednu členem PDK Mšeno a tento klub mu hostování nepovolil.

„Mluvil jsem s panem Greplem a není problém,“ nevidí Milan Mach v tomto směru žádné potíže. Na vyjádření Jana Jaroše stran svého nového angažmá si budeme muset ještě počkat. Závodník, který se při svém debutu před čtrnácti lety po svých prvních dvou závodech české juniorky dostal až do státní reprezentace, slíbil své vyjádření později.

Za více než dva roky od chvíle, kdy při šampionátu dvojic v Březolupech zadřel svůj poslední GM a musel si dát pauzu, se jedna věc evidentně nezměnila. A sice, že Jan Jaroš většinou přistupuje k mediálním otázkám podobně opatrně jako otylý ježek na nabídku své partnerky na milování zezadu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman