Díky klíštěti prožil Martin Gavenda nejkratší sezónu historie

Březolupy – 30. ledna
Sezóna může mít spoustu přídomků i pokud se její délky týká. Krátká, dlouhá, nekonečná, prodloužená, zkrácená a bůhví jaká ještě. Ale že by trvala všeho všudy jen o kousek víc než dva týdny a to ještě kvůli posunutí semifinále českého šampionátu jednotlivců v Pardubicích, svět snad ještě nikdy neslyšel. Až do loňského roku, o čemž magazínu speedwayA-Z vyprávěl Martin Gavenda.

 

 

Po vymknutém kotníku se nejlépe trénuje na závodech

Ulovit snímek Martina Gavendy v závodní kombinéze bylo v minulé sezóně možné jen během dvou týdnů
Ulovit snímek Martina Gavendy v závodní kombinéze bylo v minulé sezóně možné jen během dvou týdnů

Duben vzrušoval mysl českých fanoušků pouťákem Prague Open, který po zimním plochodrážním hladomoru otevíral ostrou sezónu rovnou bojem o divokou kartu a místa náhradníků pro českou velkou cenu. Se startovním číslem jedenáct měl na slavnostní nástup zamířit Martin Gavenda, jenže místo toho si musel na Moravě léčit pochroumaný kotník.

„Nebyl to zrovna nejšťastnější začátek,“ připouští Martin Gavenda. „Mohl jsem si za to sám. Co se mi nepovedlo za čtyři práce na poště při vystupování z dodávky, se stalo tady. Blbě jsem zastavil autem, skočil na hranku a vymknul si kotník.“

A problém byl na světě. „Předtím jsem byl v Motole na vyšetření,“ pokračuje. „Vezl jsem vany o dva kilometry dál. Nechtěl jsem se vracet do nemocnice, kdyby mi dali sádru, nemohl bych řídit zpátky. Vydržel jsem to domů, doufal jsem, že to bude dobré. Ale ráno jsem viděl, že nebude. Bylo to ještě horší a na měsíc mě to vyřadilo.“

Martin Gavenda však myslel na návrat na ovály. „Co mi sundali korzet, mohl jsem to rozhýbávat,“ vrací se do poloviny loňského dubna. „Začal jsem trénovat. Celkem to šlo, nebolelo to, říkal jsem si, že to bude v pohodě. Věděl jsem, že to bude bolet, ale říkal jsem si, že radši budu trénovat o závodech. Ale nevybral jsem si ideální dráhy.“

Na Prvního máje jel ve Mšeně teprve druhý závod loňksé sezóny
Na Prvního máje jel ve Mšeně teprve druhý závod loňksé sezóny

Na přelomu dubna a května se přebor roztočil do slušných obrátek a závodníci během týdne dorazili do Plzně, Mšena a Slaného. „Plzeň je rozbitá hodně, bolelo to,“ vypráví Martin Gavenda. „Mšeno to samé. Ale tam už to nebylo tak hrozné a Slaný byl lepší o malinko.“

Ze Slaného domů jen na skok a nad ránem už zase do Žarnovice, protože Ján Daniel jej zařadil do svého družstva k test matchi proti Čechům. „V Žarnovici není koleno potřeba, tam ho člověk může mít za krkem a letět,“ komentuje svých dvanáct bodů, přičemž dva další zmizely se sykotem vzduchu unikajícího ze zadního kola.

 

Patnáct semifinálových bodů ozdobilo comeback pro finále

Eduard Krčmář slaví vítězství v jízdě žarnovického test matche, zatímco Martin Gavenda nechal stát svůj motocykl s prázdným zadním kolem
Eduard Krčmář slaví vítězství v jízdě žarnovického test matche, zatímco Martin Gavenda nechal stát svůj motocykl s prázdným zadním kolem

Coby desátý muž mistrovství republiky jednotlivců anno domini 2014 musel loni do semifinále, protože se každopádně chtěl mezi nejlepší šestnáctku do finále vrátit. „Kotník se už rozhýbal,“ neskrývá Martin Gavenda, že v semifinále chtěl hrát jen některou ze statických rolí. „Už to bylo v pohodě.“

Ke všemu se na jeho stranu postavila svým způsobem i příroda a pardubický závod o pět dnů posunula přívalem deště. „Semifinále se odložilo,“ připouští, že mu slejvák ve Svítkově přišel docela vhod. „Byl jsem rád, trošku jsem si vydýchl.“

V pardubickém semifinále jej nezastavil nikdo
V pardubickém semifinále jej nezastavil nikdo

Po prodlouženém víkendu s dvojicí přeborů a žarnovickým test matchem by o postup do českého finále bojoval již ve středu, zatímco za těchto okolností byl náhradní termín stanoven až na další pondělí.

„Přece jen ten víkend byl takový nic moc,“ přemítá Martin Gavenda. „Po Mšenu a Slaným jsem se chytil až v té Žarnovici. Pomohlo mi, že jsem tam odzkoušel motor na Pardubice, jestli funguje. A ve středu a v sobotu jsem si ještě mohl potrénovat v Březolupech. Ten čas navíc se docela hodil, na semifinále se to zúročilo.“

S jedničkou na zádech v semifinálové souboji s Patrikem Mikelem
S jedničkou na zádech v semifinálové souboji s Patrikem Mikelem

Druhé květnové pondělí mělo ve svém datu dvě jedničky a Martin Gavenda mu přidal další dvě. Tou první bylo jeho startovní číslo, druhou poté jeho pořadí v závěrečné klasifikaci závodu. Maličko jej vyděsil problém s motorem, který se však rychle vyřešil. Triumf stíhal triumf a nakonec stál na nejvyšším stupni, aniž by mu kdokoliv jiný ukázal výfuk.

„Semifinále se vydařilo,“ kvituje závod i dnes s odstupem více než tři čtvrtě roku. „Nepočítal jsem s tím. Jel jsem tam v pohodě, v klidu, hlavně být aspoň sedmý a do ničeho se netlačit. A vyhrál jsem, to byl takový bonus. Těšil jsem se na finále.“

 

Rozhodnutí přerušit závodění nebylo snadné

Poslední závod jedenáctého května v Pardubicích
Poslední závod jedenáctého května v Pardubicích

Startovní čísla na první finále mistrovství republiky jednotlivců se losovala na tiskové konferenci před velkou cenou České republiky. Papírky z osudí v pražském klubu Lávka tahali přítomní žurnalisté a Martinu Gavendovi přisoudili desítku. Jenže s ní se první červnové úterý vydal do boje Michael Hádek, jenž si původně vyjezdil v Pardubicích postup coby náhradník.

„Měl jsem asi dva roky problémy,“ vysvětluje Martin Gavenda, že mu letošní sezónu sebralo klíště infikované boreliózou. „Cítil jsem, že to není, jak bych potřeboval. Mezitím jsem prochodil hodně vyšetření. A teď v tom květnu se přišlo, co to způsobilo, a co ty problémy nastartovalo. Měl jsem doporučeno dát si pauzu a najít způsob, jak se prostě dát do pořádku.“

Ve finále jej nakonec zastoupil Michael Hádek, s nímž na snímku svádí boj ve Slaném
Ve finále jej nakonec zastoupil Michael Hádek, s nímž na snímku svádí boj ve Slaném

Zdroj dvouletých problémů se odhalil shodou okolností záhy po semifinálovém triumfu. „Přišlo se na to až náhodně při vyšetření na doporučení,“ říká Martin Gavenda. „Doktor mi řekl, že si mám udělat testy a borelióza se potvrdila. Doporučili mi dát si pauzu a zkusit se nějakým způsobem zase vrátit do formy.“

Přestat závodit, sotva sezóna začala, musí být pro závodníka strašlivé rozhodnutí. „Asi čtrnáct dnů jsem přemýšlel, jestli jo nebo ne,“ souhlasí Martin Gavenda. „Pak jsem na to kývl. Než si něco zkazit, bylo lepší počkat, až se to vyřeší. Všechno trvalo hrozně dlouho a se vším se potýkám doteď. A ještě dlouhá cesta mě čeká.“

Na čele jízdy před Ondřejem Smetanou
Na čele jízdy před Ondřejem Smetanou

A tak se od jedenáctého května Martin Gavenda neobjevil na startu jediného závodu. „Byla to nejkratší sezóna kariéry, ale vydařená,“ usmívá se dnes, přičemž jeho pohled zabloudí z okna na březolupský ovál, který se navzdory lednovému datu koupe v záplavě slunečních paprsků. „Dlouhá cesta mě ještě čeká, ale jsem připravený, že budu závodit a soustředit se na závodění.“

Nicméně lékařská diagnóza poněkud otupuje ostří jeho sebevědomí. „Uvidíme, jak to bude fungovat,“ krčí rameny. „Může se stát, že za čtyři měsíce zjistím, že to stojí za hovno, a skončím, ale doufám, že ne. Akorát mě mrzí, že to trvalo tak dlouho. Doktoři si mě přehazovali jako horký brambor, nikdy mi nikdo s ničím neporadil.“

 

Neschopenka otevřela cestu k novým rolím

Nucená přestávka mu otevřela nové pohledy na plochou dráhu
Nucená přestávka mu otevřela nové pohledy na plochou dráhu

Přestože nemohl závodit, Martin Gavenda rozhodně nezmizel ze závodišť. „Podíval jsem se na plochou dráhu z jiného úhlu pohledu,“ pouští se do vypočítávání nových plochodrážních rolí, které loni zažil. „Vyzkoušel jsem všechno. Roli diváka, dělal jsem mechanika Paťovi Mikelovi, manažera, trošku trenéra i rozhodčího na tréninkách v Březolupách.“

Díky tomu se šest let po skončení své juniorské kariéry znovu dostal do kontaktu s českým šampionátem do jednadvaceti let. „Z toho, jak u nás vypadají juniorské závody, mi bylo k pláči,“ říká bez obalu. „Vzpomněl jsem si na svoje juniorská léta. A cestou domů jsem klukům vyprávěl, jak jsem ve Slaném jel dopoledne kvalifikaci a do závodu vůbec nepostoupil. Dneska, když je poslední, je desátý, ale co bych za to desáté místo tehdy dal já?!“

Boj o čelo s Eduardem Krčmářem
Boj o čelo s Eduardem Krčmářem

Po Patriku Mikelovi se do české juniorky loni dostali i další březolupští závodníci. „Měl jsem tam svoje kluky,“ popisuje Martin Gavenda. „Ondru Vojtíka a Štěpána Řezníčka. Jezdil jsem s nimi po závodech a prošel jsem si to se vším všudy. Měl jsem je na starosti při trénování a přípravě motorek. Ten volný čas jsem věnoval našim mladým. I díky tomu se to tady podařilo oživit. A k něčemu to bylo taky dobré. Ale byla to mnohem těžší práce než závodit.“

Nicméně letos bude závodit také on… „Co jsem marodil, stihnul jsem si nachystat motory, motorky a rámoviny taky,“ nachází ve své pauze výhodu pro svou zimní přípravu. „Moc to nejezdilo, tak jsem jen oprášil prach. Po té loňské krátké sezóně mám všechno v pořádku. Dalo by se říct, že jedna motorka je nachystaná, zbývá druhá.“

Současný ráz počasí může přinést první výjezd na ovál v řádu několika dnů. „Čekám na příhodné počasí, abych to vyzkoušel,“ netají se Martin Gavenda. „Chtěl bych na to skočit co nejdřív, co to půjde. Pokud bude dráha tady sjízdná, skočil bych na to.“

Martin Gavenda v akci
Martin Gavenda v akci

Březolupy se poprvé od roku 2000 objeví v extralize v koalici s Plzní, avšak Martin Gavenda je na soupisce své Markéty. „V plánu jsou Březolupy, to je dohodnuté, že tam budu hostovat,“ reaguje a přibližuje své další záměry. „Mám zahraniční volné závody, nějaké nabídky mám, ještě něco posháním.“

Nešťastný skok z dodávky jej připravil také o možnost vyzkoušet si dlouhodrážní speciál na západočeském kilometru. „Dlouhou jsem si chtěl zkusit,“ tvrdí. „Díky kotníku jsem přišel o ten kemp, tak jsem to vzdal. Na dojíždění je to všechno moc daleko. A nemám ani motorku, tehdy byla příležitost si ji půjčit. Teď je zájemců asi dost a nemám, kde bych se mohl svézt.“

Letos zase vyrazí do bojů na oválech
Letos zase vyrazí do bojů na oválech

Foto: Mirek Horáček, Martin Mesiarik a Norbert Kalous

Jan Jaroš vysvětluje comeback testováním stupačky i splněním svých závodnických ambicí

Praha – 5. února
Potřeba pravidelného testování bezpečné stupačky SWR, na jejímž vývoji se podílí spolu se svým otcem Borisem, ale také vlastní závodní ambice, které po předčasném odchodu v létě 2013 nevyhasly, vrací Jana Jaroše zpátky do závodního kolotoče. Jenže jeho comeback nepřichází v optimální dobu, protože Mšeno nepojede extraligu. Proto vyslyšel nabídku Milana Macha, avšak připouští, že se po diplomatické stránce choval jako slon v porcelánu. Jan Jaroš ve svém tiskovém prohlášení uvádí všechno na správnou míru.

 

Jan Jaroš se už nebude na závody jen dívat
Jan Jaroš se už nebude na závody jen dívat

 


Komuniké Jana Jaroše:

 

J&J soupiska 2016 – je to nedorozumění

Kolem zveřejnění mého jména na extraligové soupisce 2016 AK Slaný vzniklo bohužel hned několik dezinformací a výsledkem toho je teď jedno velké nedorozumění, ve kterém to musím uznat, mám i já svůj podíl. Rád bych proto teď uvedl všechny souvislosti na pravou míru a děkuji za příležitost to udělat.

Není dnes už žádným tajemstvím, že s tátou pracujeme na čistokrevně českém projektu SWR “bezpečná stupačka”. Jde o technickou novinku – vychytávku s celosvětovým přesahem, opravdu a bez nadsázky. Prezentace – technické video

SWR ”bezpečná stupačka” poslední verze z nerezové oceli
SWR ”bezpečná stupačka” poslední verze z nerezové oceli

Během vývoje stupačky jsme spolu s tátou definovali celkem 7 velmi rizikových situací, ke kterým na speedway dráze opakovaně dochází a v nichž hraje pravá plochodrážní stupačka hlavní, případně velmi podstatnou roli. Minimálně ve všech těchto situacích viz. VIDEO , leží hlavní potenciál a přínos “bezpečné stupačky” tj. ve snížení nebezpečí pro jezdce na dráze, pro diváky za barierou a není od věci i výrazné prodloužení životnosti bezpečnostních nafukovacích barier, kdy méně protržení = delší životnost.

 

Osobně si teď ve svém životě procházím pro mne vážně dost náročným, dá se říct zkouškovým obdobím, ale projekt bezpečné stupačky pokračuje správným směrem. Hodně lidí nám fandí, chápou myšlenku z technické stránky i bezpečnostní parametry stupačky a vyjadřují nám velkou podporu. Spousta jezdců, nebo bývalých závodníků z různých stran světa nám posílá sympatie, ocenění a pozitivní zpětnou vazbu. Všem z celého srdce moc díky, funguje to jako silný a navíc povolený doping 😉

 

Tento úvod bylo potřeba zmínit už proto, že všechno se vším souvisí a přehmaty ke kterým při každé cestě zpravidla neúmyslně dochází, jsou prostě lidské a vyhnout se jim všem člověk nedovede.

 

Zpátky k soupisce – SWR stupačku potřebujeme pro zpětnou vazbu a další vývoj testovat při závodech. K tomu mám i své závodnické ambice, do toho řeším kde bydlet, možnost kvalitního tréninku, jak s prací, respektive finanční stránku závodění. Mám naprosto jasno za jakých podmínek má smysl se na dráhu vrátit a za jakých ne. S panem Greplem, férovým člověkem kterého si velice vážím a na jehož výraznou pomoc v minulosti nelze nikdy zapomenout, jsme vícekrát probírali možnosti jaké dnes ve Mšeně jsou. Do toho po zveřejnění článku o testu SWR „bezpečné stupačky“ na Motorkari.cz se mi ozval Milan Mach s tím, jestli, když Mšeno v sezoně 2016 nejede extraligu, se můžeme domluvit na hostování. Jeho zájem mne potěšil, probrali jsme to spolu na férovku a já mu vysvětlil jaké podmínky musím dát do kupy abych mohl v sezoně 2016 na dráhu a že když to neposkládám tak to znamená, že nepojedu. Symbióza Slaný extraliga a Mšeno přebor byla a stále je sice potenciální ale reálnou variantou, ovšem bez zápisu na soupisku neproveditelná a to i v době kdy do skládačky pořád jiné puzzle chybí. Právě tady vznikl ten renonc na mé straně – přestože Mšeno extraligu letos nejede, měl jsem tenhle krok, nejprve probrat se šéfem PD Mšeno a mimo jiné předem vysvětlit, že nemám v plánu ve Mšeně tímto krokem skončit. Byla to chyba a omlouvám se za ni. Žádné postranní úmysly v tom nejsou. Dál to nemá cenu veřejně rozebírat, čisté vysvětlení nedorozumění je věcí mne a pana Grepla, kdy Milan Mach, který s extraligovou nabídkou přišel, je v tom úplně nevinně.

Safety Win Race – aktuálně na facebooku

J&J článek


 

Polská pojistka byla nejlepším dárkem pro Hynka Štichauera na maminčině svatbě

Pardubice – 5. února
Poslední lednovou neděli se přesvědčil, že rčení o pěti minutách před dvanáctou nemusí být jen přeneseným vyjádřením, že se něco událo na poslední chvíli. Telefon se ozval sice v naprosto nevhodný okamžik, nicméně po pár hodinách se mu vyplatilo projít si seznam zmeškaných hovorů. Hynek Štichauer se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se jednání o kontraktu v Rawiczi odehrálo rychlostí nadzvukové stíhačky.

 

V saském Jonsdorfu vybojoval Hynek Štichauer svůj první letošní pohár již desátý den letošního roku - na startu série Drift-on-Ice nebude chybět ani přespříští neděli v Drážďanech
V saském Jonsdorfu vybojoval Hynek Štichauer svůj první letošní pohár již desátý den letošního roku – na startu série Drift-on-Ice nebude chybět ani přespříští neděli v Drážďanech

„Darek mi zavolal a zeptal se, jestli za ně nechci jet,“ popisuje Hynek Štichauer okolnosti svého podpisu na smlouvě s Medvídky. „Bylo to až v neděli, jednatřicátýho, za pět minut dvanáct. A to možná doslova. Dopoledne jsem mu to ale nebral, byl jsem za svědka na svatbě, vdávala se mi maminka. Po obědě jsem mu volal zpátky a večer už podepisoval smlouvu.“

Nebylo na výběr, protože uzávěrka soupisek padla zároveň s poslední minutou prvního měsíce letošního roku. Po spojení druhé a první ligy vznikla jediná nižší soutěž k extralize, která však již v současné době má osmnáct kontumačních výsledků, protože kluby chtějí šetřit na dlouhých výjezdech.

„Rawicz bude jezdit doma,“ reaguje Hynek Štichauer. „Jen jeden výjezd bude do Opole. Nejsou to dlouhý cesty. Pro mě je to taková pojistka, když zatím nemám Anglii. Zájem byl z jejich strany a ve sloučený lize bude konkurence.“

8
Hynek Štichauer v akci

Foto: Mirek Horáček

Jan Jaroš bude silnou posilou Slaného

Slaný – 4. února
Mnohokrát prokázal, že má mimořádně šťastnou ruku na výběr nejen zahraničních, ale i domácích plochodrážníků. Vyfoukl Pražanům Martina Málka a v jeho týmu začala Březolupákova hvězda stoupat po sérii zranění. Přitáhl Martina Vaculíka v době, kdy byl jen synem nejlepšího slovenského plochodrážníka a v depu si jej všímali jen nejzoufalejší lovci autogramů. A Slovák mu zachoval věrnost v momentě, kdy o něho začala rvačka ostatních klubů, a výsledkem se staly dva tituly. Dokázal si zajistit hostování kupříkladu Richarda Wolffa či Luboše Tomíčka a loni na prvního máje jej ve Mšeně uchvátily velkorysé vnějškem střižené oblouky Michaela Hádka natolik, že promptně přispěchal s nabídkou místa v sestavě. Návrat Březolup a Plzně na extraligovou scénu mu zdánlivě sebral esa z postupky, avšak Milan Mach reagoval angažmá Jana Jaroše.

 

 

Milan Mach sehrál další mistrovský personální tah
Milan Mach sehrál další mistrovský personální tah

Vysoko mířila také předloňská sázka Milana Macha na Zdeňka Simotu. Jenže sotva ten zmizel s veškerým svým vybavením do Plymouthu, náklady na cestu dodávku před La Manche a zpátky se bráno měřítky české extraligy posunuly kamsi mezi start raketoplánu a pořízení výnosného opiového pole. Zdeněk Simota navíc letos figuruje na soupisce koaličního BP Teamu, jež pohltila také Michaela Hádka. A konec konců také Jana Holuba, který by se jinak po mšenské rezignaci ocitnul bez extraligové práce, a který předloni pro Slaný závodil.

Zájem o comeback do Slaného projevil i Martin Málek, který měl blízko k extraligovému projektu Speedwayclubu Žarnovica. Jenže vznik koalice Březolupy – Plzeň, jež zabránila návratu slovenského týmu do vyšší české divize přesně po jednatřiceti letech, se postavila proti jeho slánskému angažmá. Moravský klub totiž na Martina Málka uplatnil své právo.

Jan Jaroš spolu s Filipem Šiterou na sklonku srpna 2013, kdy v březolupském šampionátu dvojic absolvoval na dlouho svůj poslední závod
Jan Jaroš spolu s Filipem Šiterou na sklonku srpna 2013, kdy v březolupském šampionátu dvojic absolvoval na dlouho svůj poslední závod

Mimo Patrika Linharta, který se po své rozlučce při Memoriálu Antonína Vildeho v září 2007 už jednou vrátil ve slabší hodince slánského klubu, letošní soupiska Milana Macha překvapuje díky jménu Jana Jaroše. Jak přišel na borce, který se loni plochodrážní veřejnosti prezentoval jen při libereckých veteránech a na videích, kdy s pružným hákem vymyšleným hlavou jeho otce Borise vráží do mantinelů jako opilec do barových židliček?

„Přišel…“ reaguje Milan Mach poněkud úsporným způsobem. „Bavili jsme se, že bychom to mohli zkusit. Jezdecká krize je všeobecně.“

Avšak na oficiální soupisce, kterou VV SPD datoval k prvnímu únorovému dni, má Jan Jaroš za svým jménem jako jediný závodník dvě hvězdičky. Letmý pohled do poznámek dává odhalit, že je dle evidence k 31. lednu členem PDK Mšeno a tento klub mu hostování nepovolil.

Jan Jaroš měl ve svých osmnácti letech vstup na plochodrážní scénu pronikavý stejně jako radiaktivní záření - snímek je však až z roku 2003, kdy v divišovské juniorce bojuje s Lubošem Tomíčkem (bílá) a Jakubem Hejralem (žlutá)
Jan Jaroš měl ve svých osmnácti letech vstup na plochodrážní scénu pronikavý stejně jako radiaktivní záření – snímek je však až z roku 2003, kdy v divišovské juniorce bojuje s Lubošem Tomíčkem (bílá) a Jakubem Hejralem (žlutá)

„Mluvil jsem s panem Greplem a není problém,“ nevidí Milan Mach v tomto směru žádné potíže. Na vyjádření Jana Jaroše stran svého nového angažmá si budeme muset ještě počkat. Závodník, který se při svém debutu před čtrnácti lety po svých prvních dvou závodech české juniorky dostal až do státní reprezentace, slíbil své vyjádření později.

Za více než dva roky od chvíle, kdy při šampionátu dvojic v Březolupech zadřel svůj poslední GM a musel si dát pauzu, se jedna věc evidentně nezměnila. A sice, že Jan Jaroš většinou přistupuje k mediálním otázkám podobně opatrně jako otylý ježek na nabídku své partnerky na milování zezadu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Karel Herman

VV SPD poprvé odmítl přihlášku dvojice

Praha – 1. února
V minulosti se zájemci o start v mistrovství republiky dvojic hlásili nejpozději s koncem uzávěrky soupisek. Pravidelně jich bývalo více než deset, které se vejdou do startovní listiny, proto se pracovalo s myšlenkou kvalifikace. Tu jsme však naposledy viděli ve Mšeně roku 2012. Letos se ovšem přihlásilo jedenáct týmů a VV SPD poprvé využil svého práva odmítnout přihlášku. Že jde o tandem Krzysztofa Nowackeho je i není překvapivé.

 

Kryzstof Nowacki zdraví diváky v předloňském závodě, kde měl jeho parťák Marcel Kajzer pořádně kalit vodu
Kryzstof Nowacki zdraví diváky v předloňském závodě, kde měl jeho parťák Marcel Kajzer pořádně kalit vodu

Polský nadšenec, který od roku 2008 startuje s českou licencí, se v mistrovství republiky objevil poprvé v Liberci roku 2009 v sestavě Otruba Teamu. O tři roky později přišel s myšlenkou vlastní dvojice, ale nestihnul uzávěrku.

V sezóně 2014 si proto pospíšil. Dorazil do Divišova, aby až na místě zjistil, že je mítink kvůli přívalům vody z nebes odvolán. V náhradním říjnovém termínu se jeho parťák Marcel Kajzer postaral o pár vzrušujících momentů. Přestože stavitel dvojice nedodal žádné body skončili se stejným bodovým jako mšenští Filip Šitera a Jan Holub.

Loni však Marcel Kajzer do Slaného nepřijel a jury závodu velkoryse přivřela oči nad pravidlem, že dvojice musí být kompletní. Přitom situaci, kdy jedna skupina přišla o jeden tým, už soutěž zažila v Březolupech roku 2011, kdy Pražané Pavel Pučko a Ondřej Veverka uvázli na cestě díky poruchám svých dodávek. Vše vyřešil škrt jejich rozjížděk z programu.

Loni ve Slaném mohl Krzyzstof startovat, i když do dorazil sám - na snímku v elitní společnosti Václava Milíka a Aleše Drymla
Loni ve Slaném mohl Krzyzstof startovat, i když do dorazil sám – na snímku v elitní společnosti Václava Milíka a Aleše Drymla

Avšak letošní šampionát dvojic pracuje s deseti týmy, zatímco přihláška Krzysztofa Nowackeho byla odmítnuta. „Při jedenácti přihlášených dvojicích nebyl přihláška loni poslední dvojice i vzhledem k tomu, že v loňském finále nesplnili některá pravidla, přijata do soutěže,“ konstatuje Petr Moravec, předseda VV SPD. „Rozhodnutí VV SPD bylo jednomyslné. VV SPD rozhoduje o přihláškách k 31. lednu a má právo o nich rozhodnout a při jedenácti přihlášených se rozhodl takto. V mistrovství světa družstev má také FIM právo nepřijmout přihlášku, pokud se družstvo nevejde do systému.“

Persona non grata?

Nedá se upřít, že by si Krzysztof Nowacki za léta na českých oválech nezískal srdce části ochozů, avšak mezi funkcionáři příliš mnoho příznivců nemá. Přitom vše začalo smolně poslední květnový den roku 2008. Při druhém kole šampionátu tříčlenných družstev, který tehdy suploval absenci první ligy, svérázný Polák omylem přejel přes nohu Věroslava Kollerta staršího, jenž coby liberecký kouč kontroloval správné označení jeho zadní pneumatiky.

Krzyzstof Nowacki v akci
Krzyzstof Nowacki v akci

Ať tak či onak napřesrok ve Slaném dostal za výměnu názorů s Jakubem Fenclem dvojnásobnou pokutu než Pražan, byť ji on nevyprovokokoval. Přitížilo mu, že cestou do depa srazil motocyklem ředitele závodu, ale ten srážku přičítal svojí vlastní neopatrnosti.

A faktem zůstává, že nikdo předtím ani poté nebyl pokutován za děkovná kolečka pro diváky. Na druhou stranu však žádný jiný závodník před jejich prováděním nebyl opakovaně varován.

Jakže se to tázal Pilát? Quid est veritas?

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Drahoš Palán a Mirek Horáček

Zdeněk Holub si pojistil polská zadní kolečka

Ústí nad Labem – 4. února
Původně plánoval polskou ligu oželet, jelikož se termíny kryjí se závody jeho Scunthorpe v britské lize. Navíc jeho Rawicz, kde u našich severních sousedů debutoval, neměl ani startovat. Po sloučení obou divizí je ve hře i družstvo z městečka na půl cesty mezi Wroclawí a Lesznem. A on je na soupisce společně s Hynkem Štichauerem, Michalem Škurlou a Patrikem Mikelem. Zdeněk Holub se magazínu speedwayA-Z svěřil, že při podpisu smlouvy myslel na zadní kolečka.

 

Zdeněk Holub se nakonec oproti původním záměrům představí i v polské lize
Zdeněk Holub se nakonec oproti původním záměrům představí i v polské lize

„Nakonec jsem to podepsal,“ komentuje úřadující juniorský mistr republiky svůj kontrakt s Rawiczem. „Něco mi nabídli. Mám ale přednostní Anglii, tohle jsou zadní kolečka.“

Za dané konstelace je tedy předčasné hovořit o přesném polském programu Zdeňka Holuba. „Víceméně garance závodů není, záleží na nich,“ přemítá a připomíná svou letošní povedenou sezónu s medvídkem na vestě. „Oni budou chtít, ale termínový kolize s Anglii jsou. Nevím, jestli budou sparingy, ale hlavně už sedmnáctýho března mám první závody v Anglii.“

Pro Zdeňka Holuba začíná ostrá sezóna již příští měsíc
Pro Zdeňka Holuba začíná ostrá sezóna již příští měsíc

Foto: Mirek Horáček