Ufa – 18. února
Peter Svensson býval poměrně neznámým švédským plochodrážníkem, který ve skandinávském království jezdil amatérsky nejnižší ligu. Kromě toho opečovával také motocykly Petera Karlssona, který jej v srpnu devětadevadesátého vzal s sebou do polského Leszna na semifinále mistrovství světa družstev. Protože nakonec nepřijel Tony Rickardsson, jenž se vymluvil na migrénu, chopil se šance. Vypůjčil si motocykl, kombinézu a další vybavení a na dráze na dně kotle naplněného šesti tisícovkami náročných diváků nastoupil za švédský nároďák. Nyní se na správném místě ve správném čase ocitnul také Martin Běhal.

Minulé pondělí se VW Sharan Radka Hutly vydal na dalekou cestu do Ruska s tím, že jeho majitel bude náhradník českého nároďáku v Togliatti a o týden později nastoupí v Ufě do evropského šampionátu. Připojil se k němu i Robert Růžička, který dodatečně získal místo v evropském šampionátu.

Martin Běhal měl být původně ve výpravě jen mechanikem. Přesto doufal, že se v zemi neomezených ledařských možností naskytne nějaká tréninková příležitost. Štěstí však přeje připraveným!

Když se z evropského šampionátu, jenž je na programu v neděli a v pondělí v Ufě, omluvil Němec Johann Weber, objevil se Martin Běhal na jeho startovním čísle čtrnáct. Pro osečenského ledaře, jenž se letos spolu s Robertem Růžičkou dočkal bronzu v českém šampionátu dvojic, rozhodně nepůjde o první zajímavost jeho kariéry.

Premiérovým závodem, který v sedle motocyklu absolvoval, byla kvalifikace ledařského mistrovství světa v Oulu v lednu 2004. Táhlo mu na třiatřicet, do té doby jezdil jen s pionýrem a měl za sebou pár tréninkových koleček s ledařským speciálem. Před publikem se ukázal jen při show ve stísněných prostorách zimního stadiónu v Milevsku necelý rok před svým závodním debutem.

Startovní listina ME – Ufa:

Foto: Mirek Horáček, Radek Hutla a Karel Herman

Almaty – 18. února
Po světovém šampionátu ledařských družstev v Togliatti pokračuje finálová série individuálního mistrovství světa v kazašském Almaty. Jan Klatovský si užil komplikace již s překračováním ruské hranice cestou do Krasnogorsku, avšak ve srovnání se zážitky po příletu do Kazachstánu to nešlo srovnat. Český reprezentant málem skončil s razítkem nežádoucí osoby v pase. Jeho otec Antonín, který magazínu speedwayA-Z vyprávěl podrobnosti, si ještě více vyhranil svůj názor vůči FIM po zkušenostech z kvalifikačních závodů.

„FIM nezajišťoval dopravu do Kazachstánu, přičemž sponzor seriálu má na letištní ploše deset letadel,“ říká Antonín Klatovský starší. „Že jim přidá peníze na cestu. Motorky jedou do Almaty na náklaďáku, závodníci letěli ze Samary do Moskvy. Tam byli devět hodin na letišti a pak pokračovali do Kazachstánu.“

Potíže nastaly po vystoupení z letadla. „Od FIM dostali papír, že nemusí mít víza,“ pokračuje vicemistr světa z roku 1992. „Přitom, když se podíváš na internetový stránky kazašskýho vyslanectví, říkaj‘ tam, že jo. Když přilítli, Honzu, jeho mechanika a tři Rakušáky nepustili. Nechali je tři hodiny v místnosti s nějakýma běžencema, nemohli se ani napít.“

Dvanáctý muž průběžného pořadí mistrovství světa neměl jistotu, zda vůbec bude o víkendu závodit. „Řekli jim, že jsou v zemi nežádoucí,“ kroutí hlavou jeho otec. „A že je pošlou šupem zpátky do Ruska. Táhlo se to dvanáct hodin, koordinátor šampionátu se neozýval. Petr Moravec dělal, co moh‘, volal do Kazachstánu. Nakonec je nevyhostili, udělali si tam víza za šedesát éček. Proč ale musí mít Češi víza a ostatní Evropani ne, když se pořád chlubíme, jak máme dobrý vztahy z Kazachstánem?!“

Antonín Klatovský kroutil hlavou nad FIM už v okamžiku, kdy jeho staršího syna Antonín od zeleného stolu srazila do postavení druhého náhradníka ve prospěch závodníků, kteří v challenge skončili až za ním. Podobnou zkušenost zažil i loni. Po zrušení challenge v rakouském St. Johannu mezinárodní federace nevzali v úvahu jeho pódiovém umístění v kvalifikaci ve Strömsundu a nominovali jej do finále jen coby náhradníka. Mezi elitu se dostal až po rezignaci Reného Stellingwerfa.

„Peníze za výhry srazili dolů, nechci říkat, co nás sezóna stojí, ale je to balík prodělek, když nejede Anton,“ kritizuje Antonín Klatovský starší, který připomíná i další nedostatky letošního mistrovství světa. „Ve Finsku nebyly žádný balíky slámy, ale jen sníh, pomalovanej‘ sníh. FIM má předpisy a nedodržujou se. V Östersundu se ke konci závod jezdilo po hlíně a to bylo přitom mínus třicet. Zničily se hřebíky. Už mě to zmáhá…“

Foto: Radek Hutla

Togliatti – 14. února
Druhý den ledařského šampionátu družstev Rusové nezaváhali, neztratili jediný bod a počtrnácté v řadě vyhráli světový titul, který pro Nikolaje Krasnikova byl jubilejním dvacátým včetně jeho individuálních primátů. O stříbru se rozhodlo v jednačtyřicáté rozjížďce, v níž Švédové porazili Rakušany 4:2. Český tým zůstal na čtvrté pozici.

Foto: Reygondeau/Good Shoot (FIM)