Silvestr 2015
Nouze naučila Dalibora housti a personální krize české extraligové manažery nevídané improvizaci. Petr Vandírek se v červnu rozpomněl, kterak sám před sedmi lety posílil mšenský celek. Nyní však zašel ještě dále a pokusil se zosnovat závodní comeback Jana Holuba nejstaršího. Někdejší exeterský Sokol nabídce odolal, nicméně Petr Makušev čočkou svého aparátu zachytil okamžik, kdy mu kouč Mšena předložil návrh smlouvy.
Jonsdorf – 30. prosince
Příchod mrazů do Čech vzbuzuje naděje fanoušků, že by po tříleté pauzy mohli vidět opět závod na ledové dráze. Nicméně je stále ještě příliš brzy hovořit o konkrétní lokalitě, protože paní Zima přece jen hrozí spíše v předpovědích meteorologů. Nicméně příští neděli se bude na ledě závodit kousek za českou hranicí.
Na pořadu druhého nedělního odpoledne nového roku je totiž druhý závod šroubkařské série Drift-on-Ice pod pořadatelskou taktovkou Ronnyho Weise. Uskuteční se v zimní hale v Jonsdorfu, kam po loňské premiéře zamíří podruhé, a který neleží ani čtyři desítky kilometrů od Liberce. V akci by se měl objevit opět také český trojlístek Hynek Štichauer – Zdeněk Holub a Roman Čejka.
Konec roku přináší ideální čas k bilancování uplynulé sezóny, do něhož zapadl i desátý ročník ankety o Zlatá řidítka agentury Sport Press vyhlášený v půli měsíce. Hlasování motoristických novinářů a dalších odborníků, v němž má své zastoupení rovněž magazín speedwayA-Z, vyneslo na piedestal vůbec poprvé Jakuba Kornfeila.
Není divu, druhé místo ze Silverstone a třetí z Valencie učinily z dvanáctého muže letošního silničářského Moto3 favorita číslo jedna. Od hlasujících nasbíral celkem 212 bodů. Výrazně předčil motardistu Pavla Kejmara (66) a motokrosaře Martina Michka (63).
Plochodrážníci se navzdory reprezentačním úspěchům výrazně neprosadili jako ostatně prakticky každý rok, což nesvědčí o velké popularitě sportu levých zatáček na domácí motoristické scéně.
Václav Milík se s Josefem Francem dělí o desátou příčku, když dostali dvanáct bodů přidělované dle klíče 10-6-4-3-2-1. Jan Klatovský (8) je osmý, Aleš Dryml (4) sedmnáctý a Jan Kvěch (1) šestadvacátý.
Foto: Vladimír Rejda a Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 4. prosince
Před pár dny se členové AK Markéta Praha sešli letos naposled v zasedací síni k bilancování tohoto roku. Hned zkraje po odhlasování programu a různých komisí si vzal delší slovo Petr Ondrašík, aby přednesl zprávu o financování za uplynulé období 365 dnů. Po všech důležitých mluvených příspěvcích přišla na řadu ta příjemnější část večera. Vyhlášení úspěšných sportovců klubu, kterým předával ceny manažer reprezentace Milan Špinka a výbor AK Markéta. Po krátké diskuzi byli všichni pozváni do druhého patra na malé pohoštění skládající se z gulášku, piva, limonády či víno, a dalším neformálním debatám uzavírajícím letošní sezónu.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Freital – 19. prosince
Když koncem května s mechanikem Pavlem Fuksou překračoval českou hranici, nebylo mu do smíchu. Absenci v pardubickém extraligovém týmu si chtěl kompenzovat v britském Berwicku a nyní fraktura kotníku hrozila šestitýdenní závodní pauzou. Nakonec se naštěstí tahle kaše nejedla tak horká, jak se zpočátku zdálo. Ozval se Glasgow, o němž dnes hovoří v zásadě jen v superlativech, zatímco extraligový titul s Pardubicemi, který svým velkým přičiněním sám v Divišově vybojoval, nechce brát za svůj. V exkluzivním rozhovoru, který poskytl magazínu speedwayA-Z po cestě na šroubky do Freitalu, Hynek Štichauer všechno vysvětlí sám.
speedwayA-Z: „Sezónu jsi zahájil standardně jadranskou ligou. Avšak po půlce dubna v Pardubicích jsi na nejvyšším stupni vítězů stál naposledy. Vyslyšel jsi totiž nabídku Berwicku a vrátil se do britské Premier League. Nakolik pro tebe bylo britské angažmá důležité?“
Hynek Štichauer: „Ten závod v Pardubicích byl těžkej‘. Odjel jsem ho s angínou, když se o den dřív jela jadranská liga v Praze, cestou domů už jsem cejtil, že to nebude dobrý. A v Pardubicích jsem jel pod práškama. V Berwicku se ukázalo nejdůležitější, že jsem si snížil average z 5,5 na tři, protože jinak bych se potom nedostal do Glasgowa. Rozhodnutí jít do Berwicku padlo na základě toho, že jsem se nevešel do pardubické extraligové sestavy. První liga a jadranská liga pro mě jsou tréninkový závody, co jezdím, abych je potom zúročil jinde. Když mi odpadla extraliga, potřeboval jsem závodit jinde za peníze, riskli jsme to a postavili jsme čtvrtou motorku. Neměl jsem dvě auta, Martin Mejtský mně půjčoval svoje, když jsem se vrátil sem, před sezónou Anglie vůbec nebyla v plánu. Poved‘ se mi mistrák ve Slovinsku, byl jsem třetí v Kršku. Matic Voldrih si tam ošklivě zlomil nohu. Druhej‘ den mi volali z Berwicku, jestli ho tam nechci nahradit. Začali jsme to řešit. Kontrakt nebyl dobrej‘, ale já byl rozzlobenej‘, co se tady děje v Čechách. A tak jsem do toho šel.“
speedwayA-Z: „Oficiální servis Banditů tě prezentoval snímky mladého holobrádka z před čtyř let, takže asi museli být překvapení, jaký vousáč se jim do sestavy vrátil. Jak jsi to prožíval ty?“
Hynek Štichauer: „Už jsem tam jednou byl, ale nežil jsem tam. Teď jsme tam s Pavlem Fuksou bydleli. Klub vlastní dům, kde ubytovávaj‘ závodníky. Berwick je krásný místo, holiday center, žijou tam úžasný lidi. Ale závodění je tam těžký. Nevedlo se mi tam, nemohl jsem se přehoupnout přes šest bodů. Je to hodně zvláštní dráha, ale tím, jak jsem byl nemocnej‘, chyběly mi zezačátku síly. Byly to galeje, hluboký a hodně fyzicky náročný. Nešly mi starty, čekal jsem od sebe víc.“
speedwayA-Z: „ Tvé spojení s Bandity přerval pád během odvety prvního kola KO Cupu v Ipswichi, po němž jsi skončil v sanitce, kde sis stěžoval na bolesti nohy. Byla z toho nakonec fraktura kotníku a závodní přestávka…“
Hynek Štichauer: „Jo, to se stává. Od venku jsem se tam nevešel. Ritchie Hawkins mě poslal od startu. Pád to byl úplně nula. Jenže mě klepla motorka přes nohu. Zlomenina vnitřního kotníku. Chtěli mi tam dát šrouby, že bych byl o tři tejdny dřív na motorce, ale to jsem nechtěl já. Berwick jasně řek‘, že na mě čekat nebude a tak jsme odjeli s celým vybavením zpět do Čech. Jak jsem se postavil na nohu, šel jsem na brigádu a tam jsem to rozchodil. Pak volali z Glasgowa a začátkem srpna jsem zase závodil.“
speedwayA-Z: „ Na mistrovství republiky jednotlivců míváš docela pech. Předloni jsi před druhým finále v Plzni onemocněl, loni ti chyběl bod na udržení se v první osmičce. Letos jsi dostal divokou kartu na finále, ale v Praze ses díval z tribuny. Může si závodník v takové situaci vůbec roli diváka užít?“
Hynek Štichauer: „Jo, mistrák je hezkej‘. Já tu plochou dráhu ale radši jezdím, než se koukám. Ale kdyby mě to nezajímalo, nepojedu se do tý Prahy podívat. A nekoukal jsem se na to poprvý, už je to možná i o zvyku. Nejlepší vyhrál, podle mě by ta Plzeň na tom už nic nezměnila. Škoda ostatních na dalších pozicích, tam by se možná něco změnilo. Když jsou vypsaný dvě finále a jedno se zruší, není to docela košer. Ale počasí neporučíš. V Plzni jsem se v prvním termínu omluvil, ale tan druhej‘ termín bych už jel. Letos uvidím, jak na tom budu s Anglií. Když bych měl přijít o ligovej‘ závod, zkusím požádat o divokou kartu. Když budu doma, semifinále pojedu. A odjedu ho rád. Předtím jsem se v roce 2014 neudržel v osmičce, podle mě je regulérní, abych semifinále jel.“
speedwayA-Z: „Sotva ses uzdravil, pospíchal jsi zpátky na ovály. V červenci jsi rovnou skočil po nabídce z Glasgow. Jak k tomu došlo a jak jsi spokojený s angažmá, díky němuž jste se dostali až do finále play-off Premier League?“
Hynek Štichauer: „Glasgow byl jeden ohromnej‘ zážitek. Myslím, že mě tam doporučil office manager z Berwicku, Denis McLeary se jmenoval. Hlavně z toho důvodu, že jsem se jim jako tříbodovej‘ jezdec vyplatil. Měl jsem dobrej‘ average, aby mě podepsali. A ten kontrakt, co jsem dostal, se nedal odmítnout. V Pardubicích jsem si jednou zatrénoval a skočili jsme do auta. První závod byl takovej‘ jalovej‘, jeli jsme proti Zdendově Plymouthu doma. Pak jsme jeli v Redcaru, to už bylo lepší. Začalo se to lepšit a skončilo to až ve finále, to bylo úžasný. Prošli jsme z čtvrtfinále s Plymouthem, v semifinále jsme porazili Somerset a finále bylo skotský derby s Edinburghem. To byla atmosféra! Do Glasgowa přišlo tři tisíce lidí. V Anglii jsem nic takovýho nezažil ani v Elite League. Edinburgh jsou profíci, co maj‘ vše vychytaný a super připravenou dráhu a všichni od rezervy až po jedničku to maj‘ najetý. Dráhu tam připravuje chlap, co to dělá celej‘ život a ví, co kde nasypat. My výhodu domácího prostředí neměli takovou jako ten Edinburgh. My jsme zvyklí jezdit v neděli odpoledne, teď jsme jeli v pátek večer. Jeli jsme to pod světly, v Glasgow byla docela tma a já se svejma očima radši jezdím ve dne. Ale když jsme se s Pájou (mechanikem Fuksou – pozn. redakce) koncem května vraceli domů, nenapadlo mě, že letos pojedem finále ligovýho poháru, finále KO Cupu, tam jsem hostoval za Somerset, a pak i finále ligy. Na příští rok Glasgow podepsal silnej‘ tým a potřeboval dvě tříbodový rezervy. Já se tam nevešel. Ani nevím, jestli by mě chtěli zpátky. Jsou profíci, chtějí to nejlepší. Já byl někdy super, jindy průměr, ale někdy to stálo za prd. Já tam chtěl, měl jsem i jiný nabídky. Čekal jsem, čekal, čekal, až Workington podepsal Adama Roynona. Ale připravujeme se na to tak, jako by Anglie měla bejt‘. Trošku o mně věděj‘, odjel jsem tam čtyřiadvacet závodů. Když mi to tady malinko půjde, average nemám velkej‘, a vím, že jsem víc než čtyřbodovej‘ jezdec, proč ne?! Záleží jen na tom, kde bych byl, kde bych bydlel, abych se moh‘ vracet sem a na dlouhou.“
speedwayA-Z: „Česká extraliga ti musela přinést vskutku pořádnou směsici pocitů. V půlce dubna ses chystal na její první kolo, avšak musel jsi netradičně obsadit box na straně depa, která je odvrácena dráze. Do sestavy Pardubic ses nevešel a tak jsi vyslyšel nabídku Milana Macha.“
Hynek Štichauer: „Od Milana to bylo fajn, hodil jsem se mu do týmu a já byl rád, že se svezu doma. Převládal ve mně dojem, že všem natrhnu prdel, zvednu si average a dokážu, že patřím do sestavy Pardubic. Vyvinul jsem si ale sám na sebe takovej‘ tlak, že jsem porazil jen sám sebe. Skončil jsem se třema bodama a zrovna ta pardubická extraliga pro mě byla tak důležitá. Do tý doby, co jsem jel, všechny závody se mi povedly. A zrovna když jsem potřeboval zajet, stálo to za vyliž kapsu. Na druhou stranu jsme to v depu měli blíž ke stánku na kuře (smích).“
speedwayA-Z: „Druhý závod v Praze byl odvolán kvůli dešti, takže extraliga pokračovala až ve chvíli, kdy jsi pauzíroval se zraněným kotníkem. Vrátil ses až v září v Praze, jenže v sestavě Mšena. Co stálo za tím, že jsi nastrojil další personální překvapení?“
Hynek Štichauer: „Za tím překvapením stály prachy. Řeknu ti, jak to bylo, Ruda mi zaplatil celou letenku i s motorem, abych si vzal ten nejlepší. Milan byl naštvanej‘, ale spíš asi na Rudu. Předtím jim schválili Zdeňka Simotu a on si myslel, že nás bude mít oba. Ale bylo to prd platný, stejně jsme byli poslední. Jediný body jsem dělal já a Seba Ulamek.“
speedwayA-Z: „Poté jsi však s Pardubicemi klesl ve Slaném až na dno, abys vzápětí v Divišově měl lví podíl, že jste se domů vraceli jako mistři. Máš také bronzovou medaili se Slaným, bramborovou se Mšenem, ale ta zlatá tě asi hřeje nejvíc už proto, že jsi pardubický závodník, že?“
Hynek Štichauer: „Ale ani ne. Abych to shrnul, tuhle sezónu jsem byl taková malá kurvička. A na tu příští sezónu to nechci. Extraligovýho titul s Pardubicema si nevážím, nebyl jsem na vyhlášení mistrů a ten titul nepovažuju za svůj. Příští rok nevím, čekám, jak se můj mateřský klub vyjádří. Od toho se všechno bude odvíjet, ale teď mi nikdo není schopnej‘ říct, jak to bude.“
speedwayA-Z: „Nebýt květnového pádu, odvíjela by se jinak i historie české dlouhé dráhy. Ochutnal jsi ji poprvé během prvního dne mariánskolázeňských otevřených dveří. Poté jsi přiletěl na domácí šampionát z Edinburghu. Pád tě připravil o přímý postup do finále A, Martin Málek ti zase v béčku sebral poslední šanci a tak jsi skončil sedmý. Jaký je tvůj vztah vůči dlouhé dráze dnes?“
Hynek Štichauer: „Já to loni bral, že si to chci vyzkoušet. Vzal jsem nejlepší motor na krátkou, v Jawě si půjčil rám, pak jsem se dozvěděl, že byl pro dvěstěpadesátku. Chtěl bych hrozně poděkovat panu Drymlovi, poradil mi moc. A díky Jawě, že mi půjčili tu rámovinu, jet se na tom dalo. Vypadá to, že budu na dlouhý pokračovat, uvidím, jaký na to seženu partnery, ale vypadá to, že dlouhá dráha bude. Mistrovství světa v Mariánkách je velká šance na medaili.“
speedwayA-Z: „Dnešní šroubky ve Freitalu nebereš ze závodního hlediska tolik vážně, chceš se především bavit. Ale co příští sezóna? Jak budeš jezdit?“
Hynek Štichauer: „Doleva (smích). Hlavně teď děkuju sponzorům, smekám kloboučky, děkuju, klaním se. Občas chodím do práce, dvakrát za tejden chodím trénovat. Popovídat si s klukama do tělocvičny. Dáme si kafe, sedneme na benč, dvakrát skočíme přes švihadlo a jdeme domů. Něco se renovuje, něco se koupí, něco se nechá. Jak šrajtofle dovolí, hlavně ta dlouhá bude něco stát.“