Londýn – 14. listopadu
Belle Vue je jeden z nejvíce ikonických klubů plochodrážní historie a to nejen v ostrovní monarchii královny Alžběty II. Jeho management se nikdy netajil vysokými ambicemi v souvislosti s budování National Speedway Stadium. Zbrusu nové sportoviště, kde se začne závodit příští rok zjara, uvidí koncem července vyvrcholení světového poháru družstev.
Vedle Cardiffu dostane britská speedway další Mekku, protože v pokračování tradice pořádání velkých plochodrážních mítinků doufá nejen samotný klub, ale i manchesterská městská rada. Pokud se týká světového poháru, vůbec poprvé se race-off a finále uskuteční v rozpětí čtyřiadvaceti hodin, zatímco v minulosti bylo rozpětí mezi nimi dvoudenní.
Návrat finálové části světového poháru do Velké Británie deset let po Readingu se uskuteční v pátek 29. července. Hned druhý večer je na programu finále, kam jsou domácí přímo nasazeni.
Lysá nad Labem – 13. listopadu
Výstava Rychlá kola v Lysé nad Labem je připravena dnes přijmout své první návštěvníky, které v plejádě závodních automobilů a motocyklů nemine ani plochá dráha. Tradičně se chystají nejen autogramiády, ale i jízdní ukázky. Když se Josef Franc při posledních úpravách plochodrážního stánku dozvěděl, že dorazí i Martin Smolinski, neváhal usednout za řidítka závodního stroje. Aby jeho trénink zůstal utajený, oblékl si jinou kombinézu.
Ale žerty stranou, o víkendu se v Lysé nad Labem předvedou v akci stopětadvacítkáři Jan Kvěch, Pavel Kuchař, Daniel Šilhán a František Klier. Filip Hájek bude krotit půllitr. Chystá se beseda s Milanem Špinkou. V sobotu bude přítomen i Zdeněk Holub a v neděli dorazí avizovaný Martin Smolinski.
Žarnovica – 12. listopadu
Po šesti letech Martin Vaculík opustil Tarnow, s nímž se mu podařilo získat polský extraligový titul. Jeho manažerka otevřela jednání s Toruní, jejíž majitel se již delší čas netajil přáním získat do svého týmu nejen Martina Vaculíka, ale také Jasona Doyle a Grega Hancocka. Se slovenským závodníkem si vzájemně odsouhlasili podmínky kontraktu, který však bude možné podepsat až po otevření transferového okna 19. listopadu.
Obstarožní stopětadvacítka Honda Josefa Nováka se neměla pohybovat už snad ani z podstaty. Přesto s ní pardubický závodník vyhrál ve své poslední sezóně mezi kolibříky domácí titul, čemuž nemohl uvěřit ani samotný Jaroslav Šůs. Při pátrání zjistil, že se o pohonný agregát stará Jan Řehounek. Ten je známý spíše z prostředí motocyklových dragsterů, avšak jeho telefonní číslo může být užitečný i plochodrážním závodníkům.
„plochou dráhou jsem se zabejval, když se ještě jezdily dvouvačky,“ svěřuje se Jan Řehounek, který plochodrážní motory a jejich sajdkákrosové mutace využíval rovněž ve svých motocyklech pro sprint. „Je fakt, že jsem z šestistovky Jawy s kompresorem, co jsem si udělal sám, dostal 147 koní. Dodneška mám schovanej‘ graf.“
Dragstery jsou jeho náplní dodnes. „Dělám pro ně hodně,“ souhlasí. „Draci byly vždycky moje srdeční záležitost. Roman Sixta by už beze mě nejezdil. Novákovejm‘ dělám celý plochodrážní motory. Dělám generálky klikovek, písty, čepy, opravuju ojnice. Pro veteránisty atypický písty ojnice a celý sestavy. Udělám všechno, co se týče motoru.“
Nejlepší reklamou dobré práce jsou spokojení zákazníci. „Jezdí za mnou zeširoka,“ říká Jan Řehounek. „Z jedný strany z Kadaně, z druhý od Telče. Že jim to nikdo už nechce udělat, tak já jim to udělám. Teď budu dělat písty do dragsteru s vrtáním 168 milimetrů. Válec stojí tisíc dolarů a výbrusový písty nevyráběj‘, tak je uděláme my. Nepotkal jsem se s problémem, co bych nedokázal vyřešit. Teď s tím velkým pístem mi udělaj‘ kroužky ve vývoji v Buzuluku.“
Příklad Josefa Nováka dává nad slunce najevo, že i plochodrážníkům by se mohly služby Jana Řehounka náramně hodit. „S Pepou Novákem jsme utekli z motokrosu a tím se přišlo na ty plochodrážky,“ konstatuje Jan Řehounek. „Jak jsem říkal, dělal jsem předtím ještě dvouvačkový Jawy. Pak jsem sedlačil, v roce 1995 jsem se vrátil, můj syn jezdil dragstery. Pepovi jsem udělal stopatědvacítku, co neměla ani Shupa. Kroutili hlavou, jak je to možný, že je na starým motoru pozávodíme. Udělal jsem píst a pan Šůs koukal, že nám to tak jede. Mně to baví, teď třeba dělám sadu pístů do bavoráku Honzovi Polívkovi. Jezdil sajdkárkros, teď veterány na silnici, připravím mu to, aby to jelo. Vyrábím písty zásadně z výkovků. Ojniční a pístní čepy dělám sám. Chce to pečlivost, obrousíme, nanitridujeme.“
A co tedy musí případný zájemce udělat pro navázání kontaktu? „Kdo bude chtít, ať zavolá na 603 811 043,“ upřesňuje Jan Řehounek.
Praha – 7. listopadu
V sobotu měli opět veteráni závodníci v AČR svoji výroční podzimní schůzi a konferenci svého svazu. Hned od rána probíhala prezentace, placení příspěvků na příští rok a promítání filmů se závodní tematikou jak auto, tak i moto.
Po první zprávě o činnosti a hospodaření se vzpomínalo na zesnulé v posledním půlroce minutou ticha. Svůj příspěvek přednesl i prezident AČR Roman Ječmínek. Schvaloval se i nový mírně pozměněný výkonný výbor. Jednohlasně!
Po té se předávaly ceny jubilantům. Pro úspěšné závodníky poháry, pro ty ostatní plakety. Z ploché dráhy nejznámějšímu veteránistovi Jiřímu Šmídovi k jeho 85. výročí narození.
V diskuzi měl svůj příspěvek i poděkování mimo jiné i pan Šmída, kde se zmínil o veteránských závodech v Mariánských lázních a v Pardubicích, které pořádá se svým synem.
V další diskuzi promluvil i místopředseda Miloslav Verner o akcích tohoto roku. O sázení stromků v aleji od slavných osobností ve Staré Boleslavi a odhaleni pamětní desky v místech, kde se zabil slavný silniční závodník Gusta Havel ve Vršovicích.
Během celého dopoledne měl každý možnost se občerstvit pivem, limonádou či kávou. Po skončení již tradiční gulášek. Setkání bylo tentokrát ozvláštněno přítomností finského automobilového závodníka Ari Vatanena z Finska, který se v Opletalce zastavil cestou z Brna.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Liberec – 9. listopadu
Čtyřiačtyřicet let čekaly liberecké Pavlovice na podnik ranku světového či evropského šampionátu. Nyní se dočkali a po termínovém lavírování byl při zasedání FIM Europe potvrzen termín jejich závodu semifinále mistrovství Evropy jednotlivců, které se pod Ještědem uskuteční 14. května. Věroslav Kollert se magazínu speedwayA-Z svěřil, že termín je poněkud šibeniční.
S ohledem na challenge, které se má konat už koncem pátého měsíce, nezbylo libereckým pořadatelům mnoho možností nazbyt. Situaci zkomplikoval i světový hokejový šampionát, takže v úvahu připadala buď první, nebo druhá květnová sobota.
Jenže 14. května se ve Varšavě koná polská velká cena a přelom dubna a května zase na Liberecku vesměs dělá radost deštomilným živočichům. Tým okolo Věroslava Kollerta se nakonec po zralé úvaze rozhodl pro stejný termín s Varšavou.
„Termín je šibeniční,“ přemítá Věroslav Kollert, jenž ve svých plánech počítal původně s termínem na sklonku května. „Práce na stadiónu pokračují a touha se ukázat v tom nejlepším světle je veliká. Na stadiónu připravujeme nové sezení a vylepšujeme divácké zázemí. Dráha už odpočívá zimním spánkem, aby dostala tu pravou podobu na květnové závody.“
A proč se pod Ještědem rozhodli pro závod takového ranku, jenž klub naposledy pořádal před více než čtyřmi desítkami let? „Liberecká plochá dráha dlouhodobě trpí nedostatkem zájmu mladých jezdců,“ reaguje Věroslav Kollert. „Mistrovství Evropy by mělo přilákat novou krev na plochodrážní ovál. Podpořilo nás město Liberec i Liberecký kraj, ale je to v našich rukou. Moc se na vás těšíme při závodech na pavlovickém stadiónu!“
Liberec a plochodrážní mistrovství světa:
datum:
typ závodu:
vítěz:
31.5.1959
1. kolo MS jednotlivců
Stefan Kwoczala (PL)
22.5.1960
1. kolo MS jednotlivců
František Richter (CS)
28.5.1961
1. kolo MS jednotlivců
Bronislaw Idzikowski (PL)
15.7.1962
středoevropské kolo MS družstev
Jaroslav Volf, Bedřich Slaný, Luboš Tomíček, Karel Průša