Plzeň – 5. října
Plochodrážní šampionáty končí jeden za druhým. V klasické kubatuře zbývá určit ještě šampióna jednotlivců, kterého budeme znát v sobotu na plzeňských Borech. Po Praze je na špici Václav Milik s náskokem jednoho bodu na Matěje Kůse a třech na Josefa France. Včera byla vylosována startovní čísla, přičemž další změny nejsou vyloučeny, protože prozatím nedorazila omluvenka od Romana Čejky. Naproti tomu chybět nebudou ani Hynek Štichauer, ani Martin Málek, kteří úvodní finále museli vinou zranění vynechat.
Startovní listina a cesta závodníků letošním šampionátem:
Divišov – 4. října
Že postavení papírových favoritů nemusí být automatickou zárukou úspěchu, se Zdeněk Holub a Eduard Krčmář přesvědčili v dnešním šampionátu juniorských dvojic v Divišově hned v rozjížďce s číslem jedna. Po jejím startu se sice rychle dostali do čela, avšak na začátku druhého kola nechal Slaňáka na holičkách motor. Ondřej Smetana a Michal Škurla byli rázem na koni a vyhrávali jednu jízdu za druhou v poměru 5:1. Nicméně ani Zdeněk Holub s Eduardem Krčmářem spojení hlavičkou Centra sportu MV nebuleli jako vysloužilé provozovatelky nejstaršího řemesla na světě. Pustili se do stíhání, takže verdikt padl až v rozjížďce s číslem čtrnáct. Doposud suverénní Michal Škurla zapadl po vylétnutí pásky do příliš hluboké koleje a útočné ambice Ondřeje Smetany Eduard Krčmář se Zdeňkem Holubem pokaždé zpacifikovali. Rovněž o bronzu se rozhodlo na poslední chvíli, když Patrik Mikel překonal Filipa Hájka až v poslední zatáčce. Stopětadvacítky se staly kořistí Filipa Šifaldy, který zpečetil svůj mistrovský titul.
Paní Smůla neuznává favorita
Včera stáli Eduard Krčmář a Zdeněk Holub proti sobě v nekompromisním, leč férovém souboji o juniorský titul mistra republiky v Březolupech. Přes noc se z nich ale stali kolegové spojení hlavičkou Centra sportu Ministerstva vnitra ČR. A samozřejmě nejžhavějšími kandidáty na zisk zlatých medailí. Jenže cesta favoritů na výsluní nemusí být vždycky procházkou růžovým sadem.
Eduard Krčmář se Zdeňkem Holubem se o tom přesvědčili hned v rozjížďce s číslem jedna. Po vylétnutí pásky letěl dopředu Pražan, zatímco Slaňák v nájezdu do první zatáčky za sebou nechal Patrika Mikela s Kryštofem Rybářem. Zařadil se za svého kolegu, od něho záhy převzal vedení.
Na začátku druhého okruhu ovšem zůstal stát. „Zaťukalo v motoru,“ informoval slánský závodník v depu svého otce Eduarda, že je potřeba připravit druhý motocykl. Na ovále se jednoznačný triumf ministerského páru proměnil v remízu. A další dvě jízdy vyprodukovaly dvě dvojice, které se díky maximálnímu triumfu dostaly do čela průběžné klasifikace.
Adam Fencl s Filipem Hájkem ve vestě Slaného si vcelku snadno poradili s Michalem Tomkou a Jánem Mihálikem, který navíc v posledním oblouku upadl. A hned vzápětí Michal Škurla, který na fatální závadu motoru naštěstí přišel už po tréninku, s Ondřejem Smetanou stejným způsobem naložili s pardubickým tandemem Josef Novák – Martin Mejtský.
Tomáš Škurla přemítá nad štěstím svého syna Michala:
„Před závodem jsme dělali generálku na motoru a teď jsme zjistili, že vyskočila miska nad vahadlem. Ještěže tady Láďa Dvořák bydlí. Mladýmu o tréninku spad‘ kryt na primáru, proto zastavil. Když jsme měnili olej, přišli jsme na to, jinak by se mu to stalo hned v první jízdě.“
Netrvalo dlouho a ze dvou neporažených byl pouze jeden. Michal Škurla s Ondřejem Smetanou se totiž s Filipem Hájkem a Adamem Fenclem vůbec nepárali. S deseti body neměli prozatím konkurenci. Před Slaný se dostal nejen ministerský tandem, který v rozjížďce s číslem pět odvedl Josefa Nováka, když Martin Mejtský kvůli špatné svíčce nenastoupil, ale i sestava Březolupy/Divišov.
Přitom do čtvrté jízdy odstartoval nejlépe Michal Tomka a Kryštof Rybáře svého nájezdu vnějškem první zatáčky nevytěžil vůbec nic. Své druhé místo proto přepustil kolegovi Patriku Mikelovi, který vedoucího Slováka zasypal salvou nájezdů převážně z vnitřní strany.
Ve třetím kole se ve druhé zatáčce dostal dopředu, jenže Michal Tomka bleskurychle kontroval. Jenže Patrik Mikel nepolevil a v nájezdu do závěrečného okruhu mířil do čela podruhé a již jednou provždy. „Promydlil jsem na startu,“ vyprávěl. „Věděl jsem, že ke Slovákům nemůžu na venek. Jel jsem si svoje, přečetl jsem si ho.“
A jak nádherný souboj, kterých jsme dnes viděli bezpočet, viděl Michal Tomka? „Už jsem na poslední rovince ubral,“ svěřoval se. „Ve druhé zatáčce to bylo rozbité, tak jsem radši ubral. Všechny díry na dráze jsem trefoval.“
Verdikty poslední série
Již raketový start v rozjížďce s číslem sedm vynesl do vedení Eduarda Krčmáře se Zdeňkem Holubem, čemuž mohli Michal Tomka s Jánem Mihálikem jen přihlížet. Vzápětí své ambice přiživili rovněž Filip Hájek s Adamem Fenclem, když si zgustli na osamoceném Josefu Novákovi. Martina Mejtského totiž trápily technické trable. A byť mu Ondřej Smetana přivezl druhý stroj Josefa Nováka až na ovál, dvě minuty uběhly rychle.
Michal Škurla a Ondřej Smetana ovšem i nadále okupovali postavení leaderů. V deváté jízdě inkasovali maximální 5:1 na úkor Patrika Mikela a Kryštofa Rybáře. Zdeněk Holub a Eduard Krčmář přidali stejnou hodnotu v souboji se Slaným a s osmnácti body na svém kontě trpělivě čekali na závěrečnou sérii a duel s neporaženou Markétou.
Otevřený zůstával i boj o bronzovou medaili, do něhož nepřímo zasáhl i Josef Novák. V jedenácté jízdě reagoval nejlépe na let pásky, ovšem v první zatáčce mohl jen sledovat, kterak se před něho vnějškem dostávají Patrik Mikel s Kryštofem Rybářem. Pustil se do stíhání, nepolevil ani na vteřinku a první zatáčce posledního kola březolupsko – divišovský tandem rozdělil.
Tím pádem měli páry Březolupy/Divišov a Slaný po dvanácti bodech. Kulisy pro drama závěrečné série byly kompletně postavené ve chvíli, když Michal Škurla a Ondřej Smetana jako jeden muž odstartovali na Michala Tomku a Jána Mihálika. Před svým střetnutím s CS MV si stále udržovali dvoubodovou převahu, takže jim v rozjížďce s číslem třináct stačila jen remíza.
Jenže něco takového Zdeněk Holub s Eduardem Krčmářem nehodlali připustit. Jenže Michal Škurla, doposud startující jako plochodrážní pánbůh, zůstal nyní viset v koleji. A byť Ondřej Smetana byl po startu vpředu, ještě v prvním nájezdu jej předčil Zdeněk Holub, který otevřel prostor, aby Eduard Krčmář mohl proniknout do čela.
„Říkali jsme si, že musíme vyhrát, jestli chceme vyhrát,“ bude slánský závodník za chvíli vysvětlovat svou strategii pro klíčovou jízdu. Nyní se však na toužený triumf pekelně soustředil. Měl oči i vzadu. A když viděl, že Zdeňka Holuba tísní útočící Ondřej Smetana, počkal na svého kolegu, aby nájezdníkovi postavili hradbu na vylámání zubů.
Zatímco Eduard Krčmář a Zdeněk Holub přijímali první gratulace, startovala bitva o bronz. Kryštof Rybář zůstal po wheelie po startu vzadu, zatímco čelo opanovali Filip Hájek a Adam Fencl. Jenže ten však z druhé zatáčky už nevyjel. „Asi nebyla šňůra vypínání docvaknutá, přestalo to jet,“ vysvětloval, zatímco jeho kolega Filip Hájek statečně hájil čelo před dotírajícím Patrikem Mikelem.
Pakliže by skutečně vyhrál, obě dvojice by se střetly ještě jednou v dodatkové jízdě. Jenže to si ve své hlavě spočítal také Patrik Mikel. Nepřestával útočit, jenže čas kvapil, kola ubíhala a Filip Hájek stále nechtěl kapitulovat.
Patrik Mikel líčí svůj rozhodující duel s Filipem Hájkem:
„Start byl na hovno. Ale přečetl jsem si ho. Když jsem viděl, že Adam stojí, říkal jsem si, že tam půjdu, i kdybych se měl posrat.“
Přišlo poslední kolo. V jeho první zatáčce se Patrik Mikel dostal zprava po bok Filipa Hájka. Svůj manévr dotáhl do konce až v posledním oblouku. Nechal Pražana za svými zády a proburácel pod šachovnicovou vlajkou jako hrdina, který vybojoval bronz.
Snad aby dramatických momentů nebylo málo, v poslední jízdě vodili Michal Tomka a Ján Míhálik jako nevinné beránky Josefa Nováka a Martina Mejtského. A to na dráze na hony vzdálené poměrům v jejich domácí Žarnovici! Senzační bublina splaskla v předposlední zatáčce, když Ján Mihálik upadl.
„Nevyšlo mi to,“ nevymlouval se. „Chtěl jsem to s plynem, ale ubral jsem moc. Začal jsem se přetáčet a už jsem letěl.“ Jenže trojka Michala Tomky právě z této jízdy byla při bodové rovnosti rozhodujícím faktorem, proč Žarnovica za sebou nechala v závěrečné klasifikaci Pardubice.
Odpoledne lepší rána v podání Filipa Šifaldy
Šestnáct závodníků bylo přihlášených na závěrečný díl klasického šampionátu stopětadvacítek. Oproti dopolední krátké dráze ubyl Bruno Belán, přibyla však dvojice Poláků a Terezie Nádraská, která poprvé vyjela sbírat závodní zkušenosti mimo Bory. Nakonec jsme museli škrtat i Adama Pajkra, který po svém dopoledním pádu ležel na pozorování v krčské nemocnici. Po polovině balil bohužel i Pavel Kuchař, jehož nechala na holičkách technika.
Filip Šifalda neskrýval své rozčarování, že se ráno nedostal do finále A šampionátu na malé dráze, protože mu zdvojnásobené body chyběly v jeho souboji o mistra s Petrem Chlupáčem. Klasickému mistrovství však i nadále vládnul pevnou rukou.
Přesto však nezačínal vítězně, byť se v rozjížďce s číslem tři mohl pyšnit nejlepším startem. Marcin Turowski totiž protáhl nájezd do druhé zatáčky a dostal se dopředu. Od té chvíle se však cesty obou závodníků rozběhly diametrálně odlišným směrem.
Polák v sedmé jízdě ve snaze vrátit předjetí Václavu Kvěchovi upadl ve druhé zatáčce jednoho kola. Přestože v deváté jízdě porazil Petra Chlupáče, se závodem se rozloučil dalším pádem. A celkovým osmým místem, které leželo daleko za jeho aspiracemi.
Naproti tomu Chabařovičan už neznal nic než vítězství. V páté jízdě odvedl Lukáše Vintera, aby v polovině závodu měl na svém kontě pět bodů. Stejným počtem se mohli chlubit i Jan Kvěch, Petr Chlupáč a Denis Zielinski.
Neporažený zůstával pouze Václav Kvěch. Ve třetí jízdě se postavil oběma dívkám a Františku Klierovi, ale v rozjížďce s číslem sedm jej očekával Marcin Turowski. Jak souboj dopadl, již víme. Nejstarší ze synů někdejšího československého soutěžáka dokázal na svou vítěznou šňůru navázat další uzlík, když se v desáté jízdě ukázal rychlejší než Daniel Šilhán.
Filip Šifalda ovšem kontroval v jedenácté jízdě, kdy odvedl Denise Zielinskeho, který se doposud skláněl jen před Petrem Chlupáčem v rozjížďce s číslem dvě. Ve čtrnácté jízdě už Polák zase vyhrál, když uhájil vedoucí příčku získanou v úvodním nájezdu na Danielu Šilhánovi před Marcinem Turowskim, který upadl.
S deseti body mohl napjatě očekávat, kterak se vyvine závěrečná rozjížďka s číslem šestnáct, jež na startovní rošt svedla čtyři česká esa. Vývoj situace měl pevně ve svých rukou Filip Šifalda, který triumfem ve stylu start – cíl vyhrál závod. Svůj mistrovský titul nemohl potvrdit lepším způsobem.
Oba bratři Kvěchovi za sebou v první zatáčce nechali Petra Chlupáče. Starší Václav dojel třetí, takže se dočkal nejen první prohry, ale také rozjezdu se svým mladším bratem a Denisem Zielinskim. V něm mu barman osudu namíchal další hořký koktejl.
Byť byl po vylétnutí pásky nejrychlejší, v první zatáčce jej nejprve překonal Denis Zielinski a poté i mladší bratr Jan. Ten měl namířeno i před Poláka, který jej ale zavřel. Vyrovnal však bodový zisk s Petrem Chlupáčem. A protože se po dlouhém dnu nějak zapomnělo na rozjezd, lepší výsledek z dneška z něho udělal vicemistra republiky.
Hlasy z depa
„Super,“ jásal Zdeněk Holub po zisku druhého mistrovského titulu během jediného víkendu. „Bál jsem se defektů. Říkal jsem si, že by to mohlo vyjít, ale nesmělo se nic posrat. V poslední jízdě jsme chtěli. A hlavně že titul je doma!“
„S Holubínem se jela krásná dvojice, rozuměli jsme si,“ přisadil si Eduard Krčmář. „Akorát v první jízdě to zaťukalo a motor. Pak se to naštěstí naladilo hnedka. V poslední jízdě jsme si říkali, že musíme vyhrát, jestli chceme vyhrát. A každej‘ máme v junioráku dva tituly.“
„Škoda dneska, měli jsme to k titulu o kousíček,“ želel Ondřej Smetana. „Všechno jsme vyhrávali, v poslední jízdě nám stačilo dojet na 3:3 a byli jsme mistři. Byli jsme tam s Holoubkem stejně. On mě zavřel a já jel pozpátku. Pak jsem dělal úplně všechno, co šlo, a vydal se ze všech sil. Byl jsem rychlej‘. Ale když už jsem byl skoro před Holoubkem, Eda na něj počkal a já tam neměl místo. A potom tam Holoubek zaškobrtal a já tím ztratil rychlost. Spokojenej‘ nejsem úplně, ale špatný to nebylo.“
„Dneska super závody,“ měl Michal Škurla stejně dobrou náladu jako včera v Březolupech. „Všechno fungovalo. V poslední jízdě jsem si vlez‘ do moc hluboký koleje. A tím jsem to posral. Snažil jsem se je chytit, ale nevyšlo to.“
„Až na ty starty je to super,“ podmiňoval Patrik Mikel spokojenost s dnešním závodem. „Bavilo mě to, dobrá zkušenost. A medaile se hodí na závěr. A hlavně dovezu medaili do Březolup Petru Popelkovi.“
„Bylo to určitě těžký, ale měli jsme strašný štěstí,“ uvědomoval si Kryštof Rybář. „Je to můj první velkej‘ úspěch, jsem hrozně rád. Bez Patrika bych to nedal, já jsem spokojenej‘, nečekal jsem to tak dobrý.“
„Asi nebyla šňůra vypínání docvaknutá, přestalo to jet,“ odhaloval Adam Fencl příčinu svého zastavení v klíčové rozjížďce s číslem čtrnáct. „To se stává. Kdyby Filda vyhrál, jeli bysme rozjezd. Je to škoda, moh‘ jsem bejt‘ poprvý na bedně…“
„Začali jsme dobře, ale pak přišly těžší jízdy,“ meditoval Filip Hájek. „Pokračovalo to dobře, až jsem to v poslední jízdě pokazil. Chtěli jsme urvat medaili. Snažili jsme se, co to šlo. Ale škoda tý poslední jízdy. Je to škoda.“
„Dobré, až na tu první posranou jízdu,“ bilancoval Michal Tomka. „Aspoň jsme porazili Pardubice…“
1. CS MV České republiky
23
Zdeněk Holub
3 2 2 3 2
12(3)
Eduard Krčmář
E 3 3 2 3
11(1)
2. AK Markéta Praha
21
Ondřej Smetana
2 2 2 2 1
9(4)
Michal Škurla
3 3 3 3 0
12
3. AK Březolupy/AK Divišov
16
Kryštof Rybář
1 1 0 1 1
4(1)
Patrik Mikel
2 3 1 3 3
12
4. AK Slaný
14
Adam Fencl
3 0 2 0 E
5(1)
Filip Hájek
2 1 3 1 2
9(1)
5. SC Žarnovica
8
Ján Mihálik
F 0 1 0 F
1
Michal Tomka
1 2 0 1 3
7
6. ZP Pardubice
8
Josef Novák
1 1 1 2 2
7
Martin Mejtský
0 – M 0 1
1(1)
Mistrovství republiky 125 ccm:
1. Filip Šifalda, Chabařovice
2 3 3 3
11
2. Denis Zielinski, PL
2 3 2 3
10+3
3. Jan Kvěch, Praha
3 2 3 2
10+2
4. Václav Kvěch, Praha
3 3 3 1
10+1
5. Daniel Šilhán, Liberec
2 3 2 2
9
6. Milan Dobiáš, Chabařovice
1 2 2 3
8
7. Petr Chlupáč, Praha
3 2 2 0
7
8. Marcin Turowski, PL
3 X 3 F
6
9. Lukáš Vinter, Praha
1 2 1 2
6
10. Sindy Weber, D-Chabařovice
2 1 1 1
5
11. Terezie Nádraská, Plzeň
E 1 0 3
4
12. František Klier, Mšeno
1 1 1 1
4
13. Michal Baštecký, Praha
0 1 0 2
3
14. Jan Jeníček, Pardubice
0 0 1 1
2
15. Pavel Kuchař, Praha
1 E – –
1
Poznámka: z přihlášených nestartoval Adam Pajkr, zraněný během dopoledního šampionátu E85 na malé dráze.
Divišov – 4. října
Při vyrovnanosti stopětadvacítek a specifikách rozpisu jejich závodů je potřeba mít také štěstí při losování startovních čísel. Naposledy se o tom přesvědčil dnes dopoledne Filip Šifalda při čtvrtém pokračování mistrovství republiky E85 na malé dráze. Dvakrát se dostal na startovní rošt s Janem Kvěchem, dvakrát mu navzdory velkému úsilí podlehl. S deseti body se nedostal do finále A, zatímco Sindy Weber, kterou v deváté jízdě nechal v souboji s Janem Kvěchem za svými zády, ano. Mítink opanoval Petr Chlupáč. Hned v úvodním výjezdu rozjížďky s číslem dvě podjel Jana Kvěcha a poté vítězil jako na běžícím pásu. Ve finále jel Jan Kvěch dlouho vpředu, avšak Petr Chlupáč jej mistrovsky uštval ve čtvrtém okruhu. Smůlu měl Adam Pajkr, který se při předjíždění Františka Kliera ve čtrnácté jízdě udeřil řidítky do břicha a skončil na pozorování na dětské chirurgii v Krči.
Dva dvojnásobní vítězové
V okolí se válely mlhy, které by se daly krájet, nicméně Divišov ukázal všem příchozím hezkou, slunečnou tvář. Čtvrté pokračování mistrovství republiky E85 přivítalo v depu čtrnáct kolibříků. Ve třech předchozích kolech se na nejvyšším stupni vystřídali postupně Filip Šifalda, Petr Chlupáč a Jan Kvěch.
Přitom každý z nich korunoval své vítězství maximálním ziskem osmnácti bodů. Dnes však bylo v polovině základního rozpisu jasné, že se podobný husarský kousek může podařit jen Petru Chlupáčovi a Pavlu Kuchařovi.
Oba přitom museli předvést pořádnou dávku bojovnosti, protože ani jednoho z nich losování startovních čísel nešetřilo. Petr Chlupáč se v rozjížďce s číslem dvě setkal s Janem Kvěchem, který také předvedl nejlepší start. Jenže Petr Chlupáč udržel vnitřní stranu první zatáčky, aby se ve výjezdu dostal do čela.
Pavel Kuchař se o svůj první triumf ve čtvrté jízdě popral s Václavem Kvěchem, který na startu prokázal rychlejší reakci. Hlídal si vnitřní stopu, v níž se záhy vrátil do čela před Pavla Kuchaře, který jej objel zvenku první zatáčky.
Jenže nakonec se smál Pavel Kuchař, protože se Václav Kvěch ve druhém okruhu přetočil v nájezdu do druhé zatáčky. Starší z bratří Kvěchových chyboval i v rozjížďce s číslem šest, když při stíhání Lukáše Vintera musel krotit motocykl zvednutý na zadní kolo.
Před oběma dospěl do cíle Petr Chlupáč. Pavel Kuchař jeho šest bodů vyrovnal hned vzápětí, když rozjížďku s číslem sedm opanoval stylem start – cíl. Za jeho zády Milan Dobiáš zabránil Danielu Šilhánovi v repríze úvodního triumfu, když jej vyhnal daleko na venek první zatáčky.
Tlačenice na finále A
Jan Kvěch se však záhy vydal na vítěznou dráhu. V rozjížďce s číslem devět odstartoval na Filipa Šifaldu. Chabařovičan se pral jako lev, několikrát už měl předjetí na dohled, avšak nakonec se musel smiřovat s první dnešní porážkou.
Jejich duel sledovala z povzdálí Sindy Weber, jejíž velká chvíle měla teprve ještě přijít. Jedenáctou jízdu zastavily červené vlajky na znamení letmého startu. Při repete začala úřadovat právě německá dívčina, jenž ukořistila cenný skalp Lukáše Vintera, který byl prve při zastavení vpředu.
Od Sindy Weber šlo vskutku o husarský kousek. Na počátku v páté jízdě totiž porazila Františka Kliera. A nyní se jí trojka hodila tím spíše, měla-li v rozjížďce s číslem šestnáct za soupeře pouze začínajícího Jana Jeníčka. Další triumf ve stylu start – cíl byl tedy dílem okamžiku.
Deset bodů, na nichž se z drtivé části podílela trojice trojek, byla pádným argumentem pro postup do finále A. ve dvanácté jízdě pokračovala smolná série Václava Kvěcha, který roztočil takové hodiny, jež bychom očekávali spíše u automobilových okruhů.
Petr Chlupáč ovšem neváhal. Rozjížďku s číslem dvanáct zkrotil dravého Daniela Šilhána, který se v prvním okruhu sápal po jeho vedoucí příčce. Ve dvacáté jízdě se oba střetli znovu, avšak nyní měl Pražan vrch již od prvních metrů.
S maximálním počtem dvanácti bodů nemohl být postup Petra Chlupáče do finále A zpochybněn. O jeden bod méně bylo na kontě Jana Kvěcha, který po zmiňovaném triumfu nad Filipem Šifaldou prakticky dvakrát vyhrál čtrnáctou jízdu zastavenou ve třetím kole pro pád Adama Pajkra.
Na závěr svého účinkování v základní části narazil Jan Kvěch podruhé na Filipa Šifaldu, jenž mezitím v patnácté jízdě odvedl Pavla Kuchaře. Také ve druhém duelu zvládl Pražan start lépe než chabařovický závodník, který se však do posledních metrů nevzdal myšlenky předjet Jana Kvěcha.
Ten si však vítězství nenechal vzít. A otevřel brány finále A nejen sobě, ale i Sindy Weber. Filip Šifalda se totiž dostal na deset bodů jako německá závodnice, v jejíž prospěch ovšem hovořila pomocná kritéria. Mohl ji překonat Pavel Kuchař v rozjížďce s číslem dvacet, jehož však porazil lepšící se Lukáš Vinter.
Vytrvalejší vyhrává
Program finálových jízd zdržel incident z rozjížďky s číslem čtrnáct. Adam Pajkr se v její první zatáčce přetočil. Snažil se dohnat své zpoždění a útočil na druhého Františka Kliera. Avšak ve třetím kole upadl v nájezdu do druhé zatáčky.
Bolestivě se přitom udeřil řidítky to břicha, takže pro něj spěchala sanitka z Benešova. Z druhé strany města se však přiřítila policejní oktávie, jejíž posádka dostala od operátorky záchranného systému mylnou informaci o dopravní nehodě.
Václav Kvěch stanul posléze ve finále E úplně sám a po svých předchozích patáliích si zdvojnásobil svůj dosavadní bodový zisk. Déčko opanoval František Klier, zatímco Milan Dobiáš měl v céčku plnou hlavu starostí s permanentně útočícím Danielem Šilhánem.
Filip Šifalda se samozřejmě viděl spíše v áčku, už jen proto, že dvojnásobné body by se mu náramně hodily do průběžné klasifikace šampionátu. Nezbylo mu než vyhrát béčko před Pavlem Kuchařem a Lukášem Vinterem.
A pak už přišlo finále A, které si bez sebemenšího přehánění zasloužilo přídomek velkolepé. Jan Kvěch vystřelil dopředu jako šipka. Tlačil Petra Chlupáče na vnitřní čáru, avšak on nechtěl polevit. Výhoda vnitřní stopy se ukázala ve druhém kole.
Petr Chlupáč prodloužil nájezd do druhé zatáčky a posunul se do vedení. Jan Kvěch byl sice rychlejší a vrátil se zpátky, avšak Petr Chlupáč vytrvalejší. V první zatáčce třetího kola se usadil ve vedení už natrvalo. A pak už zbýval jen kousíček, aby dnešní den zahájil osmnáctibodovým maximem.
Toruň – 3. října
Od včerejšího večera je již dvojnásobným individuálním mistrem světa. Tai Woffinden se totiž sice nedostal do semifinále, nicméně jeho arcirival a úřadující šampión Greg Hancock se stejným bodovým ziskem nedokázal postoupit do finále. Tím pádem Tai Woffinden již nemůže být sestřelen z vrcholku průběžné klasifikace. Zato Greg Hancock se bude muset poprat o stříbro, jelikož Nicki Pedersen má po svém včerejším triumfu ztrátu již jen dvou bodů.
„Makám tvrdě tuto sezónu a to se mi vyplatilo,“ zněla první slova z úst dvojnásobného šampióna. „Loni jsem udělal pěkně velkou chybu. Nedělal jsem, co jsem potřeboval a musel jsem se srovnat, abych mohl letos začít opět znovu. Ale po těch posledních třech letech jsem dokázal, že jsem jedním ze závodníků, kteří budou na špičce dlouho. Jen musím dostat svou hlavu dolů a soustředit se a potom uvidíme, kolik titulů můžeme získat.“
Tai Woffinden se netajil radostí, že je jeho duel s Gregem Hancockem již rozhodnutý. „Před závodem jsem říkal, že bych rád vyhrál již tady v Toruni,“ konstatoval. „Nestalo se to tím způsobem, jaký jsem chtěl. Rád bych byl nasbíral tolik bodů, abych vyhrál. Není to opravdu ideální vidět někoho přijet poslední v jízdě, kde vyhraje šampionát. Ale jo, tak to prostě bylo.“
1. Nicki Pedersen, DK
19
2. Jason Doyle, AUS
18
3. Maciej Janowski, PL
11
4. Niels Kristian Iversen, DK
10
5. Andreas Jonsson, S
11
6. Chris Holder, AUS
11
7. Peter Kildemand, DK
11
8. Greg Hancock, USA
8
9. Tai Woffinden, GB
8
10. Piotr Pawlicki, PL
7
11. Matej Žagar, SLO
7
12. Michael Jepsen Jensen, DK
5
13. Tomas H. Jonasson, S
5
14. Troy Batchelor, AUS
3
15. Chris Harris, GB
2
16. Krzyzstof Kasprzak, PL
1
17. Bartosz Zmarzlik, PL (res)
DNR
18. Pawel Przedpelski, PL (res)
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1. Tai Woffinden 151, 2. Greg Hancock 126, 3. Nicki Pedersen 124, 4. Niels-Kristian Iversen 105, 5. Jason Doyle 103, 6. Matej Žagar 100, 7. Maciej Janowski 95, 8. Chris Holder 93, 9. Peter Kildemand 79, 10. Michael Jepsen Jensen 77, 11. Andreas Jonsson 76, 12. Troy Batchelor 57, 13. Chris Harris 55, 14. Tomas H. Jonasson 51, 15. Krzysztof Kasprzak 36, 16. Jaroslaw Hampel 31, 17. Antonio Lindbäck 20, 18. Bartosz Zmarzlik 17, 19. Piotr Pawlicki 8, 20. Craig Cook 7, 21. Mikkel Michelsen 6, 22. Tomasz Gollob 4, 23. Timo Lahti 3, 24. Kjastas Puodžuks 3, 25. Václav Milík 2, 26. Robert Lambert 1, 27. Adrian Cyfer 1, 28. Aleksander Čonda 1, 29. Denis Štojs 1.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Chabařovice – 3. října
Babí léto bylo pro všechny účastníky velmi příjemnou záležitostí při posledním chabařovickém Speedway Mini Cupu 2015. S osmnácti body jej ovládl Filip Šifalda. A na stupně vítězů se spolu s ním postavili ještě Jan Kvěch a Lukáš Vinter.
Rozlosování startovních čísel čtrnácti závodníků slibovalo zajímavou podívanou. Hned ve čtvrté jízdě se na start postavili Filip Šifalda, Jan Kvěch a Petr Chlupáč. Kluci si nedarovali ani centimetr a nebyl prostor pro žádnou chybu, v tomto pořadí nakonec i dojeli do cíle.
V šesté jízdě se k sobě postavili oba bratři Kvěchovi, a byl z toho nehezký pád, po kterém byl vyloučen Václav Kvěch a Jan Kvěch tedy dostal tři technické body.
Ve dvanácté jízdě nás vylekal začínající Jan Sochůrek. Zasekl se mu plyn a řítil se přímo proti mantinelům! Situaci však zvládl vytržením chcípáku a pád, který pak následoval, nijak Jana Sochůrka nepoznamenal.
Finálovou jízdu vyhrál Filip Šifalda, který stylem start-cíl dnes nepoznal přemožitele.
Do Chabařovic přijeli i dva začínající adepti Nejezchleba Adam na padesátce a Vojtěch Zamazal ze Slaného na stopětadvacítce.
E
D
C
B
A
TOT
1. Filip Šifalda, Chabařovice
3 3 3 3
6
18
2. Jan Kvěch, Praha
2 3 3 3
4
15
3. Lukáš Vinter, Praha
3 3 3 2
2
13
4. Pavel Kuchař, Praha
3 2 2 3
3
13
5. Petr Chlupáč, Praha
1 3 3 3
2
12
6. Adam Pajkr, Divišov
3 2 2 3
1
11
7. Milan Dobiáš, Chabařovice
L 3 3 2
3
11
8. František Klier, Mšeno
2 2 2 2
2
10
9. Michal Baštecký, Praha
3 1 2 2
1
9
10. Václav Kvěch, Praha
2 X 1 1
3
7
11. Bruno Belán, Slaný
1 2 2 2
2
9
12. Sindy Weber, D-Chabařovice
2 1 1 1
E
5
13. Jan Sochůrek, Chabařovice
F E F 1
3
4
14. Sebastian Kössler, D
– – – –
–
DNR
Poznámka: Sebastian Kössler odstoupil po tréninku kvůli technickým problémům
Vložené jízdy: Vojtěch Zamazal (125 ccm) a Adam Nejezchleba (50 ccm)
Březolupy – 3. října
Pouhopouhé tři body dělily v průběžné klasifikace mistrovství republiky juniorů Zdeňka Holuba od svého nejbližšího pronásledovatele v tabulce průběžného pořadí Eduarda Krčmáře před posledním kolem seriálu v Březolupech. Oba přijeli dokonale připravení a plní odhodlání učinit maximum pro svůj úspěch. Ani jeden z nich neudělal sebemenší chybičku, takže rozhodl výsledek jedenácté jízdy s duelem elitní čtyřky aktuálního pořadí. Zdeněk Holub v ní triumfoval stylem start – cíl a vyhrál závod i titul, zatímco Eduard Krčmář vší snaze navzdory nenašel cestu dopředu a zůstal vicemistrem. O bronzu Ondřeje Smetany nešlo spekulovat již před měsícem v Plzni. Dnes však nebyl spokojený s chováním svého motocyklu v prvních metrech po startu a skončil za Michalem Škurlou mimo stupně vítězů.
Nejlepší čtyřka bez sebemenší ztráty
Tři body mohou být strašlivě málo, avšak na druhou stranu nepřekonatelně moc. Obzvlášť, dělí-li leadera průběžné klasifikace od nejbližšího pronásledovatele. Bitva o titul byla dnes skloňována ve všech pádech. O bronzu rozhodl Ondřej Smetana prakticky již před měsícem v Plzni. A tak další otázkou k řešení bylo, zda Michal Škurla překoná dvoubodový odstup od Patrika Mikela, čtvrtého závodníka v aktuálním pořadí.
Tomu prozatím nic nenasvědčovalo. První dvě série se totiž nesly ve znamení převahy vedoucí čtveřice. Body s ní ztráceli všichni, tedy i Michal Škurla. V rozjížďce s číslem jedna triumfoval Ondřej Smetana ve stylu start – cíl před Josefem Novákem. Vzruch působil Ján Mihálik, když se s klesajícím počtem kol stále víc a víc blížil Kryštofu Rybářovi, jehož nakonec podjel v závěrečné zatáčce.
Vzápětí Martin Mejtský v první zatáčce objel Filipa Hájka, avšak Zdeněk Holub už dávno mířil za svými prvními třemi body. V tomto ohledu jej v rozjížďce s číslem tři napodobil Eduard Krčmář, který současně s letem s pásky odvedl Michala Škurlu.
Do soukromého závodu první čtveřice aktuálního pořadí promluvil až Michal Tomka. Slovenský závodník ve čtvrté jízdě perfektně odstartoval, avšak Patrik Mikel chtěl dokázat, kdože je v Březolupech pánem. Jenže jejich duel skončil Slovákovým pádem ještě na protilehlé rovince.
Michal Tomka líčí svůj pád ve čtvrté jízdě:
„Smůla. Chytil jsem kolej a vystřelilo mě to. Je potřeba spojkovat, myslel jsem, že to uhraju s plynem. Jsem celý, chválabohu.“
Byť nedoznal vážnější újmy, rozhodl se Michal Tomka ze závodu odstoupit. Při repete neodstartoval Štěpán Řezníček kvůli technickým patáliím. Tím byl problémům konec a Patrik Mikel si konečně mohl připsat tři body za skalp Adama Fencla.
Pád provázel také rozjížďku s číslem pět, když si ustlal Kryštof Rybář. Repete opanoval Eduard Krčmář, zatímco Štěpán Řezníček se porážkou Filipa Hájka jal výrazně rozšiřovat svůj doposud skromný bodový příspěvek v letošní juniorce.
Na šest bodů se vzápětí dostali rovněž zbývající členové nejlepší čtyřky. Patrik Mikel v šesté jízdě dokázal, že i jemu mohou jít starty. Josef Novák se po něm sice sápal vnějškem první zatáčky, jenže dočkal se pouze gejzíru cejchy od Březolupákova zadního kola. Po rezignaci Michala Tomky nastoupil do sedmé jízdy samotný Ondřej Smetana. A nakonec Zdeněk Holub po brilantním startu nedal ani náznak šance Michalu Škurlovi.
Rozjížďka s číslem jedenáct rozhodla
Čtyřka vedoucích mužů dospěla ke svému vzájemnému souboji v rozjížďce s číslem jedenáct bez ztráty kytičky. Mezi leaderem Zdeňkem Holubem a jeho pronásledovatelem Eduardem Krčmářem tím pádem zůstávala stále trojbodová mezera. Poslední šanci na zvrat v letošním seriálu nabízela tedy právě ostře sledovaná jedenáctá jízda.
Atmosféra na startovním roštu byla pořádně hustá a nervozita úměrná sázce vložené do banku. Zdeňkovi Holubovi zhasl motocykl, což pražský závodník promptně napravil. Konečně celá čtveřice znehybněla u pásky, která záhy vystřelila ke šmolkově modrému březolupskému nebi vyšperkovanému bělostnými obláčky.
Zdeněk Holub nezaváhal. Vystřelil dopředu prakticky stejně rychle jako Eduard Krčmář, jehož měl s modrým povlakem po své pravici. Pražan byl však v nájezdu o chloupek dříve. A to rozhodlo. Ani jeden z pretendentů mistrovského trůnu neudělal sebemenší chybičku. Dráha dnes mnoho příležitostí k předjetí nenabízela, takže Zdeněk Holub proburácel pod šachovnicovou vlajkou jako mistr republiky.
Rozhodující rozjížďka s číslem jedenáct očima Zdeňka Holuba:
„Ani jsem se nesoustředil. Chtěl jsem jen, abych nedojel poslední nebo to nezkazil nějakým defektem. Vyšlo to, jak mělo, super.“
Zdeněk Holub samozřejmě nakročil také za triumfem v dnešním závodě, v jehož aktuální klasifikaci právě osaměl s náskokem jednoho bodu na Eduarda Krčmáře. „Posral jsem start,“ vysvětloval Patrik Mikel, proč dospěl do mety až jako poslední za Ondřejem Smetanou. Zůstalo mu šest bodů za předchozí vítězství, které vyrovnal Adam Fencl, když v rozjížďce s číslem devět po raketovém startu odvedl Martina Mejtského a Kryštofa Rybáře.
Ondřej Smetana dojel v rozhodující jízdě třetí, ale měl oči především pro svůj motocykl. „Nemůžu odstartovat, pustím spojku, zdusí se to a až do nájezdu mám motorku udušenou,“ stěžoval si coby vlastník sedmi bodů. Stejně měl i Michal Škurla, když se v desáté jízdě dočkal svého dnešního prvního triumfu.
Michal Škurla uzmul dnešní bronz a celkové brambory
Michal Škurla již nemohl myslet na vavříny v závěrečné klasifikaci. Stále si však dělal čáku na dnešní pódium. A od průběžně čtvrtého Patrika Mikela jej dělil již jen jediný bod. V rozjížďce s číslem třináct bylo saldo jejich bodové bilance srovnáno. Pražan totiž odstartoval takovým způsobem, že jej místní borec v první zatáčce nestihnul.
Jedinou nadějí Patrika Mikela zůstával Ondřej Smetana, který stylem start – cíl vyhrál rozjížďku s číslem jedenáct. A měl nesporné ambice porazit v devatenácté jízdě i Michala Škurlu. S ním bojoval o třetí místo, protože oba vyšší stupínky pódia již byly obsazeny.
Zdeněk Holub dotáhl své úsilí o patnáctibodové maximum do úspěšného konce. Ve čtrnácté jízdě kraloval již od vylétnutí pásky. O vzruch se staral Josef Novák. Pardubičan svůj duel se Štěpánem Řezníčkem, který se předtím dočkal svého prvního vítězství na úkor Jána Mihálika, vyřešil v nájezdu do druhého kola.
Nový šampión nezaváhal ani v rozjížďce s číslem sedmnáct, kde mu společnost dělal již jen Kryštof Rybář. Body neztratil ani Eduard Krčmář. Suverénními triumfy v rozjížďkách s čísly šestnáct a osmnáct dal nad slunce najevo, že sice prohrál titul, ale prohrál se štítem. A zmiňované devatenácté jízdě zůstalo rozhodnout nejen o třetí příčce dneska, ale i čtvrté celkově.
Michal Škurla však odmítl veškeré spekulace. Před Ondřejem Smetanou byl již v prvním oblouku a o bod mu vyfoukl nejnižší stupínek pódia. Patrik Mikel hned vzápětí objel vedoucího Filipa Hájka v prvním výjezdu. Dostal se sice na stejný počet všech bodů jako Michal Škurla, jenže toho zvýhodnil lepší výsledek v posledním mítinku.
Patrik Mikel komentuje ztrátu závěrečného čtvrtého místa:
„Když jedu doma, vždycky něco poseru! Nejen ta jedenáctá jízda, ale i ta jízda potom.“
O doprovodný program dnešního odpoledne se postarali veteráni. Původně velikášské počty startujících byly vcelku rozumně sníženy na osm borců, z nichž nakonec bohužel nepřijel Vladimír Višváder. Jediným českým zástupcem se tak stal březolupský Petr Popelka, který se v půlce minizávodu dělil o průběžné vedení s Žigou Radkovičem.
Ve druhé jízdě jej v poslední zatáčce sestřelil Paul Ager, ale rozhodčí Pavel Váňa přidělil technické body. Třetí jízdu Petr Popelka s přehledem vyhrál. Ovšem před tou pátou jen rozhazoval rukama nad trucujícím motocyklem.
Mítink tím pádem opanoval Žiga Radkovič, jenž však věkem do veteránské kategorie nezapadal ani v nejmenším. Na stupních vítězů měl pod sebou svého slavnějšího krajana Jože Žiberta. A Rakušana Paula Agera, který v rozjezdu vyzrál na Antona Schreinera.
Hlasy z depa
„Suprově jsem to viděl,“ reagoval Zdeněk Holub na tradiční dotaz magazínu speedwayA-Z. „Dneska paráda, všechno vycházelo. Všechno se sešlo, aby to vyšlo. Ještě zejtra v Divišově a budu mít skvělej‘ víkend.“
„Dobrý,“ odtušil Eduard Krčmář, aby se pustil do komentáře svého prohraného duelu se Zdeňkem Holubem. „Stejně kdybych ho porazil v jedenáctý jízdě, bylo by to prd platný. Jsem v klidu, nevadí mi to, jsem druhej‘. Teď přijde dlouhá zima, na příští sezónu nechci myslet. Chci pauzu.“
„Dobrý závody,“ svěřoval se Michal Škurla. „Super to vycházelo. Škoda dvou jízd, co jsem moh‘ něco udělat. Ale třetí místo je super.“
„Dneska to nebylo špatný,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Akorát nevím, co mám s motorkou. Nemůžu odstartovat, pustím spojku, zdusí se to a až do nájezdu mám motorku udušenou. Ani jednou jsem neměl dobrej‘ start pak jsem dělal, myslím, docela dobrý jízdy. Chyběl bod na bednu, to jsem posral, ale hlavně, že jsem třetí celkově.“
„Na tréninku to bylo dobrý,“ vyprávěl Patrik Mikel. „Potom taky, ale mohlo to být lepší. Hlavně ta jedenáctá jízda a potom ještě ta další. Posral jsem tam start. Jinak to šlo, ale když jedu doma, vždycky něco poseru.“
„Výborný,“ ohodnotil Josef Novák své šesté místo. „Škoda, že po první jízdě jsem už nestartoval. Tam jsem odstartoval nejlíp za celej‘ den. A tak jsem těžil z toho, že to upalovalo celej‘ den. Myslím, že jsem spokojenej‘. A po neúspěších, co mě provázaly celou sezónu, jsem si spravil chuť.“