Pardubice – 20. září
Zlatá přílba města Pardubice je zvláštní závod se zvláštním postavením ve světě ploché dráhy. Na každý ročník je, proto je dobře se podívat s alespoň menším odstupem a v perspektivě dlouhé tradice.

Neopakovatelná pardubická nálada

Má svůj neobvyklý systém, svého času posloužil jako inspirace pro nově vznikající seriál Grand Prix, který nahradil kvalifikace s jednodenními finále. Zlatá přilba má i své ojedinělé fanoušky. Někteří z nich za rok nenavštíví jediný závod a možná se nepodívají ani na výsledky různých soutěží a sérii.

Na Zlaté přilbě chybět ale nemůžou. Pardubický podnik je nejstarším kontinentálním plochodrážním závodem. Letos se jel jeho sedmašedesátý ročník! Podnik takového formátu nemusí hledat změny a novinky, největší starost organizátorů je dostát vysoké prestiže celé akce.

Přesto před několika lety k juniorskému závodu o Zlatou stuhu přibylo i finálové kolo seriálů mistrovství světa jezdců do 21 let. Je mnohem skromnější než Speedway Grand Prix a poté co z kalendáře vypadla daleká Argentina, osudy titulů spějí k rozuzlení v zásadě právě na dráze v Pardubicích.

Zlatá stuha se mezitím etablovala jako důstojný partner hlavního dějství a dnes je nejdéle nepřetržité pořádáním juniorským pouťákem. Seznam vítězů vypovídá o všem. Letos se do něj zapsal poprvé dokonce jezdec z Austrálie. Ale najdete v něm skoro celou někdejší a současnou českou elitu, několik jezdců Grand Prix a taky mistra světa Taie Woffindena. To všechno přispívá k neopakovatelné náladě pardubického plochodrážního víkendu.

Vyrovnanost kvalitou netrpí

S největší výzvou, a sice zajistit kvalitní, atraktivní a hlavně vyrovnané startovní pole si pořadatelé poradili na výbornou. Vezmeme-li ohled, že v Polsku se jely play-off tamní soutěže, kde jezdí světová špička, z těch volných jezdců se nepodařil zisk jen pár jmen.

Mezi nimi Greg Hancock, který do Čech jezdí rád, ale pro tentokrát se musel omluvit. Zato Pardubice přivítaly dánské duo Niels Kristian Iversen s bravurním a mnohdy nebezpečným Peterem Kildemandem.

Nechyběl Australan Troy Batchelor se zmiňovaným vítězem Zlatě Stuhy Maxem Frickem, starý známý Ben Barker, Chris Harris a vítěz z roku 2007 Andreas Jonsson. Ani další z letošních jezdců SGP Matěj Žagar s Krzysztofem Kasprzakem a další a další.

Až na zaneprázdněné Václava Milika a Josefa France závodila celá domácí špička. A to včetně Matěje Kůse, který musel čekat až do poslední chvilky na povolení od doktorů. Pražan si zaslouží uznání za výkon na trati a odvahu skočit to tak náročného závodu po vážném úrazu. Dodejme, že další den startoval i v Tomičkově Memoriálu a určitě dělal víc, než by se jen vozil. Bravo Matěji!

O vyrovnanosti nejvíce vypovídá obsazení velkého finále. Nehledě na tři esa velkých cen Troye Batchelora, Andrease Jonssona a Mateje Žagara se do něho probojovali loni bronzový Jurica Pavlic, Němec Martin Smolinski, který vždy může překvapit a čerstvý navrátilec na plochodrážní tratě Patryk Dudek.

Drama pár metrů před cílem

Patryk Dudek byl loni potrestán distancem za použití nedovolených látek. Byl to poněkud kontroverzní přestupek, jelikož mladý Polák dostal nepovolenou látku jako součást víceméně běžného dodatku k výživě a o stravu se mu staral odborník z klubu. Tak čí onak, přestupek je přestupek a provinilec si svůj trest odpykal.

V Pardubicích si vedl výborně a na jeho účinkování se bude dlouho vzpomínat. Troufnu si tvrdit, že dokud se bude Zlata přilba pořádat. Specifické pravidla turnaje nejenom, že postaví šest jezdců vedle sebe při každém startu, ale navíc je ve finále pošle objet šest kol pardubického obra.

A právě pár metrů před cílem motocykl Patryka Dudka vypověděl službu a připravil ho o asi největší úspěch jeho letošní velmi krátké sezóny. Vítězství spadlo do klína Jurice Pavlice, jedoucího se značným odstupem na druhém místě a pardubické tribuny viděly snad největší drama v historii závodu.

Někteří jezdci byli anebo i nadále jsou opakovaně úspěšní na pardubickém oválu, dokonce máme několik opakovaných vítězů a rekordmanů typu Ole Olsena, Jiřího Štancla a Leigha Adamse. Některé hvězdy a velcí mistři jako třeba Ivan Mauger za všechny nikdy Přilbu nezískali. Jak to bude s Patrikem Dudkem, ukáže budoucnost. Jedno je jisté, přízeň fanoušků a pozvánku od pořadatelů si získal na léta dopředu. Čest vítězi, sláva poraženému!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček