Jan Jaroš byl rozhodujícím jazýčkem na misce Jižanských vah

Liberec – 12. září
Na včerejší veteránskou show do Liberce dorazilo šestnáct účastníků, takže nebyl problém rozdělit je do dvou skupin pro duel Sever proti Jihu. Jenže zástupců jižně položených států bylo o jednoho méně, takže jim Karel Kadlec přidělil Jana Jaroše. Někdejší mšenský závodník, jenž čas od času dorazí do Pavlovi trénovat přitom nepoznali hořkost porážky. A jeho patnáct bodů se stalo úhelným kamenem těsného vítězství týmu Jihu. Divákům se vedle stopětadvacítek prezentoval také Jan Pecina se svým ledařským speciálem.

 

1. Jih 63
Jan Jaroš 3 3 3 3 3 15
Helmut Dürnderer, A 0 0 0 1 0 1
Anton Schreiner, A 1 2 1 1 1 6
Francesco Barbetta, I (ACCR) 2 2 1 1 1 7
Paul Ager, A 2 1 3 2 3 11
Josef Fasching, A 1 3 2 2 2 10
Norbert Grögler, A 3 3 2 2 3 13
Silvano Soattin, I E – – – – 0
2. Sever 58
Karel Kadlec 3 0 3 3 1 10
Dan Macl 2 1 0 1 2 6
Jan Boháč 0 0 0 2 0 2
Geoff Urben, GB 1 1 2 0 – 4
Sjoerd Rozenberg, NL 3 2 3 3 3 14
Dave Hammond, GB 2 2 2 1 2 9
Bill Haynes, GB 0 1 1 0 1 3
Martin Švestka 1 3 1 3 2 10

Poznámka: závod se uskutečnil dle rozpisu pro závod jednotlivců, kde startovní čísla 1 – 8 měl tým Sever a 8 – 16 tým Jih. Klasifikace třech nejlepších jednotlivců byla stanovena dle bodů – Sever: 1. Sjoerd Rozenberg 14, 2. Karel Kadlec 10, 3. Martin Švestka 10 a Jih: 1. Jan Jaroš 15, 2. Norbert Grögler 13 a 3. Paul Ager 11

Martin Švestka, Sjoerd Rozenberg a Karel Kadlec byli oceněnými jednotlivci týmu Sever
Martin Švestka, Sjoerd Rozenberg a Karel Kadlec byli oceněnými jednotlivci týmu Sever

Foto: team Karel Kadlec

Greg Hancock se odmítl probudit ze sna o světovém titulu

Krško – 12. září
Trojnásobný světový šampión Greg Hancock včera večer ve slovinském Kršku dal jasně najevo, že se nevzdává, dokud existuje alespoň náznak naděje. Dokázal nahromadit dvacet z jednadvaceti možných bodů a stanul na nejvyšším stupni pódia nad Tai Woffindenem a Peterem Kildemandem. Tím pádem se dostal na druhou příčku aktuálního pořadí pětadvacet bodů za Tai Woffindena.

 

Tai Woffinden, Greg Hancock a Peter Kildemand na stupních vítězů
Tai Woffinden, Greg Hancock a Peter Kildemand na stupních vítězů

 

Ztráta na leadera se může zdát propastná, avšak se třemi velkými cenami na programu má Američan daleko, aby mával bílou vlajkou. „Jedinou věc, kterou bych si právě teď mohl přát, je dát Taiovi trochu více zábavy za jeho peníze,“ žertoval na tiskové konferenci. „Dělal jsem si velké naděje, že bych obhájil titul a vyhrál šampionát znovu, ale ztratil jsem několik klíčových závodů, kde se mi nedařilo, jak jsem doufal.“

Nicméně po výkonu z Krška nemusí být nic ztraceno. „Zloto je to, o co bojujeme,“ zamyslel se. „Ale jde to velmi, velmi těžce. Dost lidí by už před Taiem smeklo klobouka ř řeklo, děkujeme a gratulujeme. Ale já jsem optimistický typ. Nevzdám se, dokud bude šance. A právě nyní je šance.“

Jenže Tai Woffinden není jen tak ledasjakým protivníkem. „Je rychlý a můžete vidět, jak jezdí s tunami sebedůvěry,“ konstatuje Greg Hancock. „Je těžké ho porazit. Ale já jsem si jistý, že Tai nebere nic za předem dané. Pracuje pilně a ví, že zbývají ještě tři velké ceny. A že se může stát cokoliv.“

A jak se na to dívá samotný Angličan, který připustil, že se po druhém místě v Kršku podruhé za sebou cítí jako na vrcholu světa? „Bylo by hezký vyhrát Grand Prix,“ říká. „Ale jak to zkouším celou sezónu, je to o sbírání bodů. Jsem rád, že jsem v Kršku znovu na pódiu, na stejné pozici jako jsem byl v roce 2013.“

 

1. Greg Hancock, USA 20
2. Tai Woffinden, GB 18
3. Peter Kildemand, DK 13
4. Nicki Pedersen, DK 13
5. Niels-Kristian Iversen, DK 11
6. Jason Doyle, AUS 11
7. Chris Holder, AUS 9
8. Troy Batchelor, AUS 9
9. Maciej Janowski, PL 9
10. Matej Žagar, SLO 8
11. Chris Harris, GB 4
12. Andreas Jonsson, S 4
13. Krzysztof Kasprzak, PL 3
14. Michael Jepsen Jensen, DK 2
15. Tomas H. Jonasson, S 2
16. Aleksander Čonda, SLO 1
17. Denis Štojs, SLO 1
18. Žiga Kovačič, SLO DNR

 

Průběžné pořadí seriálu:

1. Tai Woffinden 127, 2. Greg Hancock 102, 3. Nicki Pedersen 98, 4. Matej Žagar 89, 5. Niels-Kristian Iversen 81, 6. Chris Holder 78, 7. Jason Doyle 77, 8. Maciej Janowski 72, 9. Michael Jepsen Jensen 66, 10. Peter Kildemand 59, 11. Andreas Jonsson 55, 12. Troy Batchelor 49, 13. Chris Harris 43, 14. Tomas H. Jonasson 40, 15. Jaroslaw Hampel 31, 16. Krzysztof Kasprzak 29, 17. Bartosz Zmarzlik 17, 18. Antonio Lindbäck 14, 19. Craig Cook 7, 20. Mikkel Michelsen 6, 21. Tomasz Gollob 4, 22. Timo Lahti 3, 23. Kjastas Puodžuks 3, 24. Václav Milík 2, 25. Piotr Pawlicki 1, 26. Robert Lambert 1, 27. Adrian Cyfer 1, 28. Aleksander Conda 1, 29. Denis Štojs 1.

Foto: tiskový servis IMG

Defekt nepustil Josefa Nováka do semifinále

Vechta – 12. září
Dlouhodrážnímu finále ve Vechtě předcházel světový pohár FIM v kubatuře 250 ccm. Zvítězil v něm Dán Mads Hansen a na stupně vítězů se postavili ještě Francouz Gaetan Stella a Němec Niels Oliver Wessel. Po nešťastném zranění Adama Fencla při přeboru v Pardubicích startoval jediný Čech. Josef Novák byl celkově čtrnáctý. Na postup do semifinále mu scházely body ztracené v rozjížďce s číslem tři, v níž mu spadl řemen. Pardubický závodník se na přání Jawy a doporučení trenéra Jiřího Štancla v sedle čtvrtlitru objeví také ve čtvrteční Velké ceně Královského města Slaný a po boku Kryštofa Rybáře pojede i páteční pardubický Jawa Cup.

Michael Härtel se dočkal triumfu ve finále dlouhodrážního mistrovství světa

Vechta – 12. září
Pouze patnáct rozjížděk se stačilo uskutečnit během včerejšího třetího finále světového šampionátu na dlouhé dráze ve Vechtě. Pak přišel silný déšť a se závodem byl před semifinále veta. V té chvíli měl nejvíce bodů na svém kontě Michael Härtel, který svou druhou divokou kartu proměnil ve druhé pódiové umístění, tentokrát na nejvyšším stupínku. Společnost na stupních vítězů mu dělali Richard Hall a Erik Riss, Josef Franc skončil osmý.

 

Zdeněk Schneiderwind líčí závod ve Vechtě:

„Pepe měl výborný začátek, když z venku vyhrál. Pak byl druhý. Potom jsme ale nenašli to správný nastavení motorky. Pepe špatně odstartoval a v první zatáčce upadl a v další jízdě dojel čtvrtý. Před semifinále začalo pršet a závod byl zrušen. Ale příští závod v Morizes to budou hodně vyhrocený závody.“

 

1. Michael Härtel, D 18
2. Richard Hall, D 16
3. Erik Riss, D 16
4. Jannick de Jong, NL 15
5. Theo Pijper, NL (FFM) 14
6. Dimitri Berge, F 11
7. Stephan Katt, D 10
8. Josef Franc, CZ 10
9. Kai Huckenbeck, D 9
10. Stephane Tresarrieu, F 8
11. Mathieu Trsarrieu, F 8
12. Andy Appleton, GB 6
13. Glen Phillips, GB 5
14. Dirk Fabriek, NL 2
15. Jörg Tebbe, D 2
16. Bernd Diener, D 0

Švédové se s rachotem zřítili z evropského trůnu, sotva na něho usedli

Plzeň – 12. září
V paprscích hřejivého zářijového sluníčka nezačalo finále evropského šampionátu pro náš tým vůbec šťastně. V rozjížďce s číslem tři sestřelil Bartosz Smektala vedoucího Eduarda Krčmáře. Slánský borec vyhrál repete, ale smůla se na kola českých juniorů lepila i nadále. Byť je zdobila bojovnost, mnohdy ztráceli pozice a skončili nakonec bez medaile. Na hrotu průběžné klasifikace vedoucí Dány postupně vystřídali Poláci a Švédové. Žlutomodří zástupci třech korunek měli zlato prakticky na dohled. Jenže v poslední zatáčce sedmnácté jízdy přišel Fredrik Engman o tři body před Krystianem Rempalou kvůli pádu. Kystian Pieszczek vzápětí porazil Joela Anderssona a bylo vyrovnáno. V rozjížďce s číslem devatenáct kraloval Dán Emil Grondal, jenže Adriana Cyfera přivítala šachovnicová vlajka v rukou Petra Vaice dříve než Victora Palovaara. Poláci byli tím pádem o bod před Švédy. A když v závěrečné jízdě Kenny Wennerstam upadl už v první zatáčce, mohli slavit titul, byť vinou pádu byl posléze potrestán diskvalifikací také Kacper Woryna.

Švédové, Poláci a Dánové stojí na borském pódiu
Švédové, Poláci a Dánové stojí na borském pódiu

 

Sražený český šampión

Český sextet na nástupu: Zdeněk Holub, Michal Škurla, Ondřej Smetana, Patrik Mikel, Eduard Krčmář a Milan Špinka
Český sextet na nástupu: Zdeněk Holub, Michal Škurla, Ondřej Smetana, Patrik Mikel, Eduard Krčmář a Milan Špinka

Starobylá Plzeň vítala účastníky evropského finále otevřenou náručí paprsků zlatavého sluníčka. Boj o titul šampióna starého kontinentu lákal vyrovnanými sestavami. Po pádu z pražské extraligy minulý čtvrtek se vrátil Zdeněk Holub, který nevynechal jedinou možnou rehabiliataci, aby byl na dnešek absolutně fit.

Jeho kolegové tady před týdnem absolvovali předposlední podnik českého juniorského mistrovství, kde chyběl už jen Patrik Mikel, který prostě nemohl říct ne na účasti svatby své sestry Ilony. Nicméně ještě v úterý se tady sešli reprezentanti na posledním soustředění, které využili k testování různých nastavení svých motocyklů.

Krystian Pieszczek svým triumfem před Mikkelem B. Andersenem v rozjížďce s číslem jedna otevřel závod pro Poláky
Krystian Pieszczek svým triumfem před Mikkelem B. Andersenem v rozjížďce s číslem jedna otevřel závod pro Poláky

Doba zkoušek však minula, sotva se závodníci vrátili z nástupu do svých boxů. John Lindmann přibyl na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna na poslední chvíli, než se dvouminutový limit změnil ve čtveřici nul. Nakonec zůstal trčet beznadějně vzadu. Jeho nejbližším sousedem se stal Michal Škurla na třetí pozici.

Krystian Piezszcek, který se díky svému startu v loňském českém šampionátu juniorských družstev jako jediný z Poláků mohl pochlubit znalostí místního dráhy, odvedl Mikkela B. Andersena a dostal výběr své země do čela průběžné klasifikace. Jenže červenobílí zástupci polské orlice neměli být dnes až přehnaně suverénní.

Eduard Krčmář (bílá) bojuje o vedení s Bartoszem Smektalou
Eduard Krčmář (bílá) bojuje o vedení s Bartoszem Smektalou

Ve druhé jízdě úřadoval Victor Palovaara, o čemž se na vlastní kůži nejvíce přesvědčil Kacper Woryna. „Ne úplně dobře jsem odstartoval,“ vysvětloval Ondřej Smetana, proč po vylétnutí pásky zaostal vzadu. Nicméně ve druhé zatáčce se Andreas Lyager dostal příliš daleko od středu, čehož Pražan nemohl nevyužít. Hned ve výjezdu byl však Dán opět třetí.

Victor Palovaara se na hraně depa zastavil s Kenny Wennerstamem, aby mu pod přilbu křičel nejaktuálnější poznatky o stavu dráhu. Avšak klíčovou úlohu ve třetí jízdě měl sehrát Eduard Krčmář. Slaňák vystřelil dopředu současně s pohybem pásky. V úvodním nájezdu jej podjel Bartosz Smektala, avšak náš reprezentant protáhl nájezd do druhého oblouku a byl zpátky v čele.

Bartosz Smektala poslal Eduarda Krčmáře k zemi
Bartosz Smektala poslal Eduarda Krčmáře k zemi

Jenže ve druhém kole se Bartosz Smektala přihnal spodem nájezdu první zatáčky jako blesk. Kolize s vedoucím Eduardem Krčmářem byla neodvratná. Sanitka se naštěstí vracela do depa zbytečně. Český reprezentant si vyrazil dech a v průběhu závodu si stěžoval na bolesti v rameni, díky nimž v následujících dnech bude muset pravidelně docházet na protahování a masáže.

Repete však zvládl na výtečnou. Triumfem stylem start – cíl před Kenny Wennerstamem, který v prvním výjezdu přece jen vystrkal Fredrika Jakobsena z druhé příčky, připsal našemu celku tři body. Milan Špinka útočil, v rozjížďce s číslem čtyři nechal sedět Patrika Mikela a poslal do akce Zdeňka Holuba. Jenže pražský junior neměl optimální start, vnějškem první zatáčky nevyřešil nic a vrátil se s nulou.

 

Česká bojovnost se bodově neúročí

Patrick Hansen (žlutá) bojuje s Joelem Anderssonem (červená) a Zdeňkem Holubem (bílá)
Patrick Hansen (žlutá) bojuje s Joelem Anderssonem (červená) a Zdeňkem Holubem (bílá)

Patrik Hansen se v rozjížďce s číslem čtyři stal zástupcem čtvrtého týmu, který dnes dokázal vyhrát. Díky tomu se Dánsko vyrovnalo sedmibodovému Švédsku. Poláci ztráceli bod, naši kluci tři. Bohužel náprava nepřišla ani s druhou sérií. V páté jízdě Patrick Hansen zavřel Eduarda Krčmáře, avšak záhy jej srazil John Lindman.

Švéd byl diskvalifikován, byť se incident odehrál v první zatáčce. Při repete zaúřadoval Kacper Woryna. Emil Grondal, zaskakující za svého otřeseného krajana, přitisknul Eduarda Krčmáře na vnitřní čáru, avšak slánskému závodníkovi nebyl souzen ani poslední bod. Připravil jej o něj sudí, který ho diskvalifikoval za přejetí vnitřní čáry.

Adrian Cyfer (modrá) vs. Joel Andersson
Adrian Cyfer (modrá) vs. Joel Andersson

Bodík by se našim totiž náramně hodil do krámu. V šesté jízdě se o vzpruhu postaral Zdeněk Holub. Vypálil dopředu jako raketa a z vedení jej nesestřelil ani krizový moment v poslední zatáčce. Michal Škurla vzápětí odstartoval nejlépe do sedmé jízdy. Jenže už v prvním oblouku se stal obětí Fredrika Engmana. Další pohromy českých ambicí následovaly v rychlém sledu. Nájezd do druhé zatáčky viděl dříve než Čech Adrian Cyfer.

Michal Škurla vmžiku inicioval odvetu. Spodní stranou se vrátil před Poláka, který však byl při nájezdu do druhého okruhu po vnější straně rychlejší. A ve čtvrtém kole Pražan ztratil i třetí příčku ve prospěch Emila Grondala.

Rozjížďka s číslem pět a v ní zleva John Lindman, Kacper Woryna, Emil Grondal a Eduard Krčmář
Rozjížďka s číslem pět a v ní zleva John Lindman, Kacper Woryna, Patrick Hansen a Eduard Krčmář

Stejně jako jeho kolegové se ani Ondřej Smetana nechtěl v boji se světovou juniorskou elitou ztratit. Do osmé rozjížďky odstartoval hned za Mikkelem B. Andersenem. Zůstal na vnějšku úvodního oblouku a ze stejného směru neúspěšně ve druhé zatáčce atakoval vedoucího Dána. Ten se nakonec o tři body připravil vlastní chybou a pádem v předposlední zatáčce.

Jenže v té chvíli už za sebou Ondřeje Smetanu neměl. Pražský junior na konci druhého kola podlehl permanentně útočícímu Bartoszi Smektalovi. Záhy se před něho protáhl i Joel Andersson. Mítink byl poměrně divoký a pády se vyhýbaly prakticky jen českému družstvu. V rozjížďce s číslem devět Bartosz Smektala sestředil Andrease Lyagera při podjíždění v úvodní zatáčce druhého okruhu.

Zdeněk Holub na cestě k vítězství v šesté jízdě před Krystianem Pieszczekem (modrá) a Fredrikem Jekobsenem (žlutá)
Zdeněk Holub na cestě k vítězství v šesté jízdě před Krystianem Pieszczekem (modrá) a Fredrikem Jekobsenem (žlutá)

Vyloučený Dán při repete odvrátil útok, jímž jej prvně nasazený Patrik Mikel počastoval v úvodním výjezdu. A nakonec bral tři body, jelikož vedoucí Fredrik Engman ve třetím kole spadl v zatáčce u depa. Dorazil alespoň o bod, díky němuž o stejnou hodnotu Švédové předčili Dány. Na vedoucí Poláky ztráceli dva.

 

Mistr a vicemistr končí pádem v závěrečné jízdě

Michal Škurla (bílá) se v sedmé jízdě pere o vedení s Fredrikem Engmanem (červená), Adrianem Cyferem (modrá) a Emilem Grondalem (žlutá)
Michal Škurla (bílá) se v sedmé jízdě pere o vedení s Fredrikem Engmanem (červená), Adrianem Cyferem (modrá) a Emilem Grondalem (žlutá)

Díky druhé příčce Patrika Mikela v repete deváté jízdy měli Češi na svém kontě deset bodů. Naděje na medaili žila, avšak její plamínek vyhasínal a potřebné resuscitace se jí nemělo dostat. Eduard Krčmář se v v rozjížďce s číslem deset pral s Mikkelem B. Andersenem o druhé místo, ale nakonec nedojel do cíle. Vzápětí upadli v první zatáčce nezávisle na sobě Patrick Hansen a Zdeněk Holub, který ale při opakovačce proháněl vedoucího Kenny Wennerstama až do cíle.

„Předtím mě pro průjezdu cílem zavřel na prkna a klepal si na hlavu,“ vysvětloval Zdeněk Holub, proč ukazoval vztyčený palec Krystianu Pieszczekovi, byť skončil s nulou. „Tak teď jsem mu ukázal palec, že je to dobrej‘ výsledek.“

Fredrik Engman padá po útoku Bartosze Smektaly
Fredrik Engman padá po útoku Bartosze Smektaly

Jenže jeho dva body však měly na dlouho zůstat poslední. Michal Škurla nabral do první zatáčky rozjížďky s číslem dvanáct raketové zrychlení. Kacpera Worynu ovšem nestihnul, navíc jej ještě v úvodním výjezdu překonal Emil Grondal. Dopředu měl namířeno i Joel Andersson. Celé třetí kolo jel po boku Michala Škurly, aby jej v nájezdu do toho čtvrtého připravil i o onen poslední bodík.

Po přestávce se s nulami vrátili Michal Škurla a Ondřej Smetana. S polovičním ziskem bodů oproti soupeřům bylo jasné, že nás medaile letos mine. „Holt na to není,“ krčil rameny Michal Škurla. „Bohužel je to tak, nedá se nic dělat.“

Eduard Krčmář (bílá) bojuje s Mikkelem B. Andersenem (žlutá)
Eduard Krčmář (bílá) bojuje s Mikkelem B. Andersenem (žlutá)

V zemi, kde bez cizích závodníků nevznikne kompletní startovní listina juniorského šampionátu, jsou reprezentační výkony malým zázrakem. Pokud Češi v něčem zklamali, pak jednoznačně v otázce divácké účasti. Jede-li národní tým o medaile, neměla by pro fanoušky Plzeň být na druhém konci zeměkoule.

Po třech sériích vedli Poláci, byť se Bartosz Smektala prezentoval dvěma pády a Krystian Pieszczek v rozjížďce s číslem jedenáct nebodoval. Švédové si však svolali poradu k metylárně a rozjížďka s číslem třináct předznamenala počátek jejich ofenzívy. Victor Palovaara pokořil Patricka Hansena, jenž přiblížil své Dánsko Polsku, když Bartosz Smektala se vzduchem unikajícím z jeho zadního kola byl rád ze třetí příčku a po průjezdu cílem upadl.

Mela jedenácté jízdy: zleva Patrick Hansen, Kenny Wennerstam, Zdeněk Holub a Krystian Pieszczek
Mela jedenácté jízdy: zleva Patrick Hansen, Kenny Wennerstam, Zdeněk Holub a Krystian Pieszczek

Dánové však do konce série připsali jen jeden bod a boj o titul přestal být jejich záležitostí. Zato Švédové byli na koni. Fredrik Engman v rozjížďce s číslem čtrnáct odvedl Adriana Cyfera a vyrovnal pětadvacetibodový zisk Poláků.

Vzápětí stylem start – cíl triumfoval Kenny Wennerstam, zatímco Zdeněk Holub si přivěsil na svůj pomyslný opasek skalp Kacpera Woryny. V šestnácté jízdě vypálil Krystian Pieszczek, ale zastavila ho červená světla indikující letmý start. Napodruhé už úřadoval Joel Andersson a Polák stihnul ve výjezdu pouze předjet Eduarda Krčmáře.

Na ostří nože - v rozjížďce s číslem jedenáct vede Kenny Wennerstam před Zdeňkem Holubem, Krystianem Pieszczekem a Patrickem Hansenem
Na ostří nože – v rozjížďce s číslem jedenáct vede Kenny Wennerstam před Zdeňkem Holubem, Krystianem Pieszczekem a Patrickem Hansenem

Slunce se opíralo do startovního roštu a Švédové u metylárny organizovali další válečnou poradu. Byla kratší, ale vítězný pokřik byl o to mohutnější. Tři body převahy dodávalo Seveřanům adrenalin do žil. Avšak v sedmnácté jízdě kraloval Fredrik Engman, dokud ovšem v poslední zatáčce neupadl.

Nosítka se naštěstí ze sanitky vykládala zbytečně. Rozhodčí přidělil technické body, ale díky šumu v komunikaci vyrazil Ondřej Smetana k osmnácté jízdě v domnění, že jde o repete. Zmást se nechal i Krystian Pieszczek, který dorazil k pásce na poslední chvíli. Vrátil však Polsku naději, protože vyhrál, zatímco Joel Andersson druhým místem zachoval stav 33:33.

Bartosz Smektala (modrá) vs. Patrick Hansen
Bartosz Smektala (modrá) vs. Patrick Hansen

V devatenácté jízdě Adrian Cyfer nechal jet Emila Grondala. Soustředil se převážně na Victora Palovaaru, jehož udržel za sebou. Do poslední rozjížďky nastupovalo Polsko s převahou jednoho bodu. Kenny Wennerstam spadl v první zatáčce. A sotva se rozsvítilo červené vylučovací světlo, stali se Poláci mistry světa. Paradoxně však při repete skončil diskvalifikací za pád i Kacper Woryna.

 

Hlasy z depa

Pád Fredrika Engmana v poslední zatáčce sedmnácté jízdy stál Švédy titul
Pád Fredrika Engmana v poslední zatáčce sedmnácté jízdy stál Švédy titul

„První a poslední jízda mi nevyšla, jak by měla,“ připouštěl Zdeněk Holub. „V tý první jsem prostě neodjel a v tý poslední měl v hlavě, že to nejde. Koleno vydrželo, necejtil jsem to. Je škoda, že nevyšla medaile, já nebyl připravenej‘ na takovouhle dráhu a byl jsem trošičku překvapenej‘.“

„Škoda toho pádu,“ neskrýval Eduard Krčmář zklamání nad incidentem z rozjížďky s číslem tři. „Tréninky tady byly úplně zbytečný. Dráha byla úplně jiná. Docela nebezpečná, bylo dost pádů…“

Patrik Mikel absolvoval dvě jízdy
Patrik Mikel absolvoval dvě jízdy

„Špatně,“ procedil Ondřej Smetana skrz ústa odpověď na tradiční otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Dva body a ještě utrpený. V první jízdě jsem neodstartoval zrovna nejlíp a dostal cejchu. Pak byla dobrá jízda, bojoval jsem o první a všichni mě předjeli. Pak mě pan Špinka nepostavil a potom to bylo na hovno. Udělal jsem to moc rychlý, male jsem to udělat pomalejší. Přecenil jsem to.“

„Úplně na píču,“ nebral si Michal Škurla při svém hodnocení vůbec žádné servítky. „Vůbec nám to nikomu nesedlo. A dopadlo to, jak to dopadlo. Holt na to není. Bohužel je to tak, nedá se nic dělat…“

 

Nezaviněný pád Eduarda Krčmáře byl jeden z rozhodujících faktorů závodu
Nezaviněný pád Eduarda Krčmáře byl jeden z rozhodujících faktorů závodu

 

1. Polsko 35
Krystian Pieszczek 3 2 0 2 3 10
Kacper Woryna 2 3 3 1 X 9
Adrian Cyfer 1 2 3 2 2 10
Bartosz Smektala X 3 X 1 4
Krystian Rempala 2 2
2. Švédsko 34
Joel Andersson 2 2 1 3 2 10
Kenny Wennerstam 2 – 3 3 X 8
Victor Palovaara 3 1 1 3 1 9
John Lindman 0 X – – 0
Fredrik Engman 3 1 3 X 7
3. Dánsko 30
Andreas Lyager 1 – 3 0 4
Mikkel B. Andersen 2 F 2 0 ex 4
Fredrik Jakobsen 1 0 – 1 2
Patrick Hansen 3 F/R 1 2 3 9
Emil Grondal 2 1 2 3 3 11
4. Česká republika 19
Eduard Krčmář 3 L F 1 2 6
Patrik Mikel – – 2 – 0 2
Ondřej Smetana 0 1 – 0 1 2
Michal Škurla 1 0 0 0 1
Zdeněk Holub 0 3 2 2 1 8

Poznámka: Mikkel B. Andersen byl z osmnácté jízdy vyloučen za ztrátu tlumiče výfuku

Poláci slaví světový titul
Poláci slaví světový titul

Foto: Mirek Horáček

9

Nejspíš jsme viděli nového mistra světa

Gorzow – 29. srpna
Nikdy předtím nepřítomný jezdec neovlivnil tak výrazně náladu na velké ceně jako minulou sobotu v polském Gorzowě. Navíc tento jezdec, Darcy Ward, ani není účastníkem letošního seriálu. Přesto asi 15 tisíc přítomných diváků opakovaně skandovalo jeho jméno a většina závodníků nosilo přímo na svých vestách vzkaz pro mladého Australana. Mistr světa Greg Hancock dokonce oblékl repliku závodního kevlaru číslo 43 a Chris Holder napsal jméno svého kamaráda přímo na své kombinéze a na sedačce motorky. Pořadatele upustilo od tradičního ohňostroje na konec dne. A to všechno aby podpořili těžce zkoušeného a těžce zraněného závodníka.

 

Greg Hancock, Matej Žagar a Tai Woffinden na stupních vítězů
Greg Hancock, Matej Žagar a Tai Woffinden na stupních vítězů

Takřka vyprodáno

V Gorzowě si na nezájem diváků stěžovat nemohli
V Gorzowě si na nezájem diváků stěžovat nemohli

Vidět elitní plochodrážní závod v Polsku je nevšední zážitek. Po velmi slabé loňské návštěvě SGP v Bydhošti a fiasku na Narodowem letos ve Varšavě Gorzow ukázal, že mezinárodní plochá dráha dál táhne polské fanoušky. Mizerná forma Krzyzstofa Kasprzaka a neúčast zraněného Jaroslawa Hampela nebyly důvodem, aby tribuny zůstaly poloprázdné. Naopak 15 tisíc míst k sezení a dalších dva tisíce k stání byly skoro kompletně zaplněny. Pořadatelé neuvedli počet diváku, ale řev obecenstva kdykoliv na trať jel Polák anebo závodníci místní Stali Niels Kristian Iversen a Matej Žagar, vypovídaly o všem.

Samotný závod začal víceméně tak, jak skončil ten minulý – Peter Kildemand tvrdě vytlačil Troye Batchelora a dostal se na body. Rozjížďku vyhrál nestárnoucí Greg Hancock a později si to zopakoval ještě čtyřikrát včetně vítězství ve druhém semifinále. Nepodařilo se mu bodovat ve smolné třinácté jízdě, kdy asi příliš moc chtěl porazit vedoucího seriálu Taie Woffindena, až skončil poslední. Nezvítězil ani ve finále, přestože ho měl skvěle rozjeté a od startu dlouho vedl i s velkým náskokem. Pak chyboval, když si hlídal Woffindena a z vítězství se mohl radovat Slovinec Matej Žagar.

V jízdě číslo dvě jsme byli svědky ostré premiéře nového motoru GTR Marcela Gerharda a konstruktéra Eskila Sutera známého z Moto2 a MotoGP. Na vývoji se podílel Brit Kelvin Tatum a po testech několika závodníků už na Grand Prix v Praze a jedné zavodní jízdě Chrise Harrise v polském Gorzowě posledně jmenovaný odjel celý závod GP.

Greg Hancock má za sebou Bartosze Zmarzlika, Troye Batchelora a Petera Kildemanda
Greg Hancock má za sebou Bartosze Zmarzlika, Troye Batchelora a Petera Kildemanda

Největší problém britského závodníka v posledních letech byly starty. Tentokrát mu vycházely skoro perfektně. Zda je to všechno otázka psychiky, anebo novy motor to, co Brit potřeboval poznáme brzy v dalších týdnech. Každopádně Harris si vybojoval pět bodů a žádný se mu nedostal zadarmo.

Trať v Gorzowě byla skvěle připravena a již ve čtvrté sérii jsme byli svědky předjíždějícího manévru Taie Woffindena, který ho vynesl z posledního na první místo. Brit to zopakoval ještě jednou později v jízdě číslo jedenáct. Pět vítězství v řadě, postup do finále a třetí místo na stupních vítězů přiblížily Taie Woffindena k druhému mistrovskému titulu. Po profesorské jízdě v třinácté rozjížďce proti Gregu Hancockovi se zdálo, že Tai Woffinden by vyhrál, i kdyby startoval z depa. Pozoruhodný výkon!

 

Emoce nekončí

Hororový pád v osmnácté jízdě
Hororový pád v osmnácté jízdě

Znovu zaujal Australan Jason Doyle. Je to nebojácný a tvrdý závodník, kterému se lepí smůla na záda. I v Polsku se neubránil pádům. Právě naopak. Start jízd, kterých se účastnil, se opakoval poněkolikáté, devátá jízda dokonce čtyřikrát. Pro letmý start a po pádech právě Doyla a Grega Hancocka. Smolná řada vyvrcholila v hororové osmnácté jízdě. Podobně jako v Dánskem Horsensu do vzduchu letěli a ocitli se na zemi Nicki Pedersen s Matejem Žagarem. Tentokrát je tam poslal právě Doyle.

Australan potřeboval k šesti bodům doplnit alespoň dva, aby se dostal do první osmičky. Když Pedersen se Žagarem jeli vnějšek, odvážně šel ze zadní pozice vnitřkem. Jenomže nenechal dostatek místa, tvrdě strčil do Žagara, který ránu ustál, ale poté sebral přední kolo Pedersena a byl s toho horror.

Nicki Pedersen (červená) bojuje s Peterem Kildemandem (bílá) před zraky Macieje Janowskeho
Nicki Pedersen (červená) bojuje s Peterem Kildemandem (bílá) před zraky Macieje Janowskeho

Matej Žagar se už nedokázal vyhnout Pedersenově motorce a šel do nafukovacích vaků. Dán přepadl přes řídítka, praštil hlavou o trať a ještě dostal ránu motocyklem. Dlouho se nezvedal a tentokrát nehrál o čas pro mechaniky, protože přestože nakonec odešel po svých, ze závodu pro bolest krku odstoupil. Bylo to správné rozhodnutí a byť snížilo šance Nickiho Pedersena bojovat o titul, musíme ocenit jeho zodpovědný přistup. Doyla bylo škoda, jelikož se jednalo o typicky závodní incident, bez úmyslů a nerozvážností ale žádné jiné rozhodnutí, než vyloučit ho, nepřipadalo v úvahu.

Tímto drama na trati skončilo, nikoliv však emoce. Za opravdu neslýchaného jásotu publika domácí Bartosz Zmarzlik nejdřív vyhrál devatenáctou jízdu a pak i první semifinále. Rozvážnou jízdou v něm druhý skončil Tai Woffinden, který měl dost času ohlížet se po soupeřích. A když viděl, že si dokáže ohlídat postupovou pozici, se už po mladém Polákovi ani nepouštěl. Druhé semifinále kontroloval Hancock a za jeho zádi bojovali Iversen s Žagarem. Slovinec jede v životní formě a zdá se, že těžké pády a karamboly mu spíš přidávají na odhodlání.

 

 

Pro Darcy Warda

Na Darcyho Warda mysleli všichni
Na Darcyho Warda mysleli všichni

V samotném finále nejlépe od pásky vyšel Hancock. Zmarzlik přehnal s bojovností, dopustil se chyby a padl na poslední místo. Žagar využil nepatrné zaváhaní Hancocka a po třech kolech se dostal do čela, kde neohrožené tak projel cílem. Co se nestalo v Horsensu, povedlo se v Gorzowě.

Povídá se, že pořadatele nemají zájem o podložení smlouvy s BSI a další ročník po vypršení stávající dohody už v roce 2016 neuvidíme. Po trapasech na jednodenních tratích je obrovská škoda pro plochodrážní sport vypadne-li tak skvělý podnik. Šest z dvanácti SGP na stadionech je přece jen příliš, vezmeme li v úvahu dosavadní zkušeností.

Wheelie v podání Grega Hancocka
Wheelie v podání Grega Hancocka

Tisková konference po závodě byla opět hodně o zraněném Darcy Wardovi. Už čestné kolo absolvoval Tai Woffinden v tmavě modrém tričku s iniciály Australana a velkým číslem 43. Pak vybízel novinaře, aby rozšířili medii informace o podpoře Darcyho Warda nákupem právě trička na stránkách jeho polského klubu Falubaz Zielona Gora.

V rozsáhlém rozhovoru pro polská média Greg Hancock vyprávěl, jak moc jsou zasažení jezdci a celá plochodrážní obec zraněním Australana. „Zranění Darcyho ukázalo že není důležitě jací jsme lidé, každému z nás se muže přihodit úraz na trati a proto musíme na sebe ještě víc dávat pozor. Darcyho potkala obrovská smůla a teď určitě my všichni se díváme poněkud jinak na své životy a na rizika, kterým se vystavujeme. Věřme, že Darcy se vrátí mezi nás!“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)