Praha – 25. září
I když se objevila myšlenka na doprovodný závod stopětadvacítek při pondělní extralize v Divišově, diváci zde nakonec uvidí jen tři ukázkové jízdy. Nicméně v říjnu se kola stopětadvacítek budou točit opět naplno. Všechno startuje příští sobotu 3. října dopoledne Speedway Mini Cupem v Chabařovicích a pokračuje v neděli v Divišově oběma šampionáty.
Mistrovství republiky E85 doprovodí flat trackový šampionát v Chabařovicích v sobotu 10. října a v Divišově 17. října, kde vyvrcholí. Speedway Mini Cup se zastaví na Markétě v úterý 6. října a na stejném místě jej také v sobotu 24. října očekává poslední podnik spojený se závěrem sezóny.
Kostěnice – 24. září
Po srpnovém srandamači, který narazil na tropická vedra a termínové kolize, rozhodně miniovál v Kostěnicích nezahálí. Motoklub Úhřetická Lhota se na něm věnuje především tréninkům těch nejmenších. Ve svých plánech ovšem chová i rozlučku se sezónou, jenž je plánována na poslední říjnovou sobotu, tedy 31. října.
Divišov – 24. září
Sedmý říjnový den roku 1990 se v Divišově po dlouhatánské přestávce znovu otevíraly brány plochodrážního stadiónu. Tehdy se československý šampionát družstev naposledy konal jako prolínací soutěž napříč spektrem obou lig, takže mistrem mohl být kdokoliv. Nakonec zlatými věnci mávali Antonín Kasper, Petr Vandírek, Lubomír Jedek, Robert Ráliš, Jan Fejfar a Jan Štěpánek. S vestami Olympu A za sebou nechali o jediný bod pardubické SVS, zatímco Jan Holub v rozjezdu s Vlastimilem Červenkou poslal na bronzovou pozici béčko Olympu na úkor Březolup, jež se poprvé ve své historii objevily mezi domácí elitou. Takřka na chlup po pětadvaceti letech můžeme v pondělí být pod Blaníkem svědky korunovace ligové šampióna, jelikož Pardubicím stačí ke zlatu druhé místo.
Lubomír Vozár se z extraligového titulu radoval naposledy předloni v Praze
Aleš Dryml se ve Slaném netajil zklamáním z posledního místa. Nicméně se vyjádřil ve smyslu, že Pardubice takovou lekci potřebovaly, aby si z ní vzaly ponaučení pro dvě závěrečná kola. O sestavě je samozřejmě ještě předčasné mluvit, nicméně jak duel o zlato vnímá Lubomír Vozár?
„Závod je závod,“ přemítá, přičemž připouští, že mu pardubický super víkend poněkud odvedl myšlenky jiným směrem. „Ještě musíme vyřešit sestavu. Teď jsme měli starosti okolo Přilb, všechno jsme museli uklízet.“
Praha se dostala ve Slaném do hry o titul, nicméně vzhledem k situaci v tabulce nemůže hrát nic jiného než vabank. Tomáš Topinka neztrácí ani půdu pod nohama, ani humor. „Jako tygr,“ reaguje na dotaz, jak se bude prát o obhajobu loňského zlata. „Zařvu a lehnu (smích).“
Tomáš Topinka si se svými svěřenci nenechal loni ujít příležitost triumfálně se ve Svítkově fotografovat u pardubického billboardu
Ptát se po konkrétních jménech v pondělní sestavu přinese stejný výsledek jako renesančnímu alchymistovi pokusy najít kámen mudrců. „Kdybych byl v kůži Pardubic, udělal bych to tak, že bych vyhrál titul až doma,“ stylizuje se pražský kouč do kůže svého pardubického protějšku. „S takovou sestavou si to mohou dovolit. Stačí jim jedno druhý místo a určitě by to bylo z pohledu domácích fanoušků zajímavější, jako to bylo třeba při finále loni. To jim sice nevyšlo, vyhráli jsme my, ale zajímavý to bylo (smích).“
Zda se budou nakonec radovat Pardubice či Praha, bude jasné na sklonku příštího pracovního týdne. Ví se pouze, že na zlato už nemohou dosáhnout ani Slaný, ani Mšeno, byť by se Milan Mach a Petr Vandírek stavěli v boxech na hlavy a k pohybu se odráželi ušima.
Východisko k titulu:
Pardubice:
V současné době mají jednadvacet tabulkových bodů. Kdyby si z Divišova odvezly tři body za druhou příčku a doma by skončily až poslední, skončí s pětadvaceti. I kdyby Praha vyhrála v Divišově a v Pardubicích, dostala by se také na pětadvacet tabulkových bodů, avšak převaha pětatřiceti bodů z jízd je ve dvou závodech propastná.
Praha:
Se sedmnácti body musí dvakrát zvítězit. Potom by v tabulce měla pětadvacet bodů, avšak Pardubice by musely skončit třetí jak v pondělí v Divišově, tak v pátek ve svém Svítkově.
Skončí boj o extraligový titul již v pondělí nebo budeme čekat do pátku?
Loading ...
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Praha – 23. září
Předloni v září se nad dalším zadřeným motorem v šampionátu dvojic v Březolupech rozhodl pro závodní pauzu. Plánoval si utřídit myšlenky a stanovit priority na další směrování své kariéry. Před necelými dvěma týdny se veřejnosti ukázal při plochodrážní show Sever proti Jihu v Liberci. Jeho patnáctibodové maximum v konfrontaci se staršími pány by se mohlo zdát malicherné, kdyby ovšem přímo v praxi nepředvedl projekt bezpečné stupačky, na němž pracoval se svým otcem Borisem. Jan Jaroš se magazínu speedwayA-Z svěřil, že na společný produkt nedá dopustit.
„Když jsem v Březolupech přestal jezdit, řek‘ jsem, že si dám čas, pořádně se rozmyslím, jak by kariéra šla dál,“ vypráví Jan Jaroš. „A tohle je odpověď. Zrovna letos je to ošemetný téma. Pády díky pevnýmu háku jsou fatální.“
Jak se ale mšenský závodník dostal k produkci bezpečné stupačky? „Přemejšleli jsme s tátou, ten je hlavní strůjce,“ odpovídá. „Máme ho v šuplíku už čtyři roky, při tom plochodrážním shonu nebyl čas ho uvést do provozu. Když jsem nejezdil, tak přišla správná doba. S loňským podzimem jsme na tom makali a je z toho tohleto. Už máme tři prototypy.“
Českobudějovická společnost AB.CB s.r.o. již spustila internetové stránky nového produktu na adrese www.safety-win-race.com. „Chtěli bychom do konce roku posbírat objednávky,“ plánuje Jan Jaroš. „A začít to vyrábět sériově.“
Jan Jaroš je hlavním hercem videa na firemních stránkách. „Jak jezdec můžu říct, že na pevným háku už nevyjedu,“ netají se. „Je to bezkonkurenčně bezpečný. V Liberci jsem se rozjel proti mantinelu. Najel jsem zvenku, sklopilo se to a vyjel jsem ven.“
Bezpečná stupačka by se mohla sériově začít vyrábět již letos
Flat track jej příliš nenadchnul, když v Kopřivnici svého času měřil v sedle tovární VM 610 osiřelé po zraněném Pavlu Pučkovi soupeře rozdílem rovinky. O své další plochodrážní kariéře se zatím nechce příliš šířit stejně jako o konstrukčních detailech bezpečné stupačky, jejíž řešení je chráněno patentem.
„Musí to bejt‘ bezpečný v každým směru,“ nezastírá Jan Jaroš, jemuž během závodní pauzy stačily narůst vousy do pořádné délky. „Chtěli jsme, aby sis na startu protočil kolo a postavil se do toho, abys měl stoprocentní jistotu, že ti to neujede. Ale když se střetneš s překážkou, hák se sklopí.“
Babice u Netolic – 22. září
Včera si nemohl ujít návštěvu Tomíčkova memoriálu, kam dorazil se svým krajanem a příbuzným Janem Holubem. Jeho však čeští diváci letos závodit neuvidí, byť Mšeno získalo všeobecný souhlas ostatních klubů s jeho dopsáním na svou extraligovou soupisku. Zdeněk Simota se magazínu speedwayA-Z svěřil, že se proti jeho startu v Divišově a v Pardubicích příští týden postavilo čtvrtfinále play-off Premier League proti Glasgowu.
„Skončili jsme šestý a postoupili do play-off,“ říká Zdeněk Simota. „Jedeme druhýho a čtvrtýho října. Kdybych chtěl jet v pondělí v Divišově, musel bych letět do Anglie pro motorky, potom autem sem a zase se vracet zpátky. Logisticky by to šlo, ale finančně by to bylo docela náročný. Včera mi volal pan Grepl a bohužel jsem mu musel říct, že ne.“
To znamená, že Zdeněk Simota bude v Čechách závodit až při jarním Rozbíjení ledu na Hluboké, které se však letos nekonalo? „Tentokrát nám to nevyšlo,“ vysvětluje. „Rozpustili to brzo. Když jsem jim volal, jestli bude něco ten víkend, co jsme plánovali, řekli, že už není led.“
Zdeněk Simota se naposledy českému publiku představil loni v březnu při Rozbíjení ledu na Hluboké
Praha – 21. září
Když jej vnějškem první zatáčky v rozjížďce s číslem osm objel Renat Gafurov, dočkal se Przemyslaw Pawlicki v dnešním sedmačtyřicátém ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka první porážky. A jak se nakonec večer měnil v noc, ukázalo se, že šlo zároveň o prohru poslední. Polský závodník nakonec ovládl i finále a vyskočil si na nejvyšší stupínek závodu, který se vyznačoval neuvěřitelnou vyrovnaností. Vždyť deset bodů ze základní části stačily Renatu Gafurovovi, aby skončil druhý před Nickim Pedersenem, zatímco stejný zisk nechal Juricu Pavlice až na osmé příčce! Nejlepší z našich byl Václav Milík, který zopakoval svou loňskou čtvrtou pozici.
Renat Gafurov, Przemyslaw Pawlicki a Nicki Pedersen na stupních vítězů
Davy u pokladen
Pavel Kuchař a Michal Baštecký na propagačním stánku Shupa
Tradiční, netradiční. Tato přídavná jména se v souvislosti s letošním sedmačtyřicátým Memoriálem Luboše Tomíčka skloňovala především v otázce termínů. Pražský závod se vcelku logicky opět zařadil na večer po Zlaté přilbě v Pardubicích, kterou její pořadatelé nasměrovali za polovinu září.
Michal Škurla (modrá) si neváhal vyšlápnout na Bena Barkera (bílá) a Václava Milíka (červená)
Ať tak či onak, každopádně slavnostní nástup měl aranžmá, jaké jsme na Markétě doposud nezažili. Závodníci nevyšli z depa na ovál, avšak vydali se z hlavního vstupu směrem k bufetu a odsud zmizeli v útrobách budovy s hlavní tribunou.
Partryk Dudek vyhrál až rozjížďku s číslem pět
Mechanici přistavili jejich motocykly do prostoru startu a cíle. A oni k nim sešli z ochozů, aby byli představeni divákům jako vždy na ovále. Hodinky ukazovaly něco po čtvrt na osm a pokladny ještě nestačily odbavit nápor lidí dychtivých po vstupenkách. A tak se ke slovu dostaly opět stopětadvacítky ve své neplánované druhé ukázkové jízdě.
Zdeněk Holub (modrí) versus Nicki Pedersen
A pak již konečně odstartoval vlastní závod! Nicki Pedersen v první jízdě pekelně rychle odstartoval, avšak Miroslav Topinka jeho manévr viděl jako letmý start. Napodruhé byl rychlejší Rohan Tungate. Dánovi nezbylo než útočit, stejně vytrvale jako marně. Patryk Dudek, který se včera mohl vracet o zlatou přilbu a nový motocykl Jawa bohatší, musel vzít zavděk bodem, Josef Franc po úspěšném dlouhodrážním víkendem ani tím.
Renat Gafurov – na snímku před Patrykem Dudkem a Martinem Vaculíkem – v této chvíli netušil, že právě vyhraje dnes naposledy
Mítink však produkoval další a další nečekaná překvapení. Martin Vaculík se v rozjížďce s číslem tři ocitl polapený v pásce. Stejný osud vzápětí postihl i Ondřeje Smetanu, který slovenské eso přijel z pozice náhradníka zastoupit. Václav Milík vyslal k věži rozhodčího výmluvné gesto, co si myslí o tom, jak dlouho zůstává páska dole.
Stopětadvacítky prošpikovaly celý závod – zleva Pavel Kuchař, Václav Kvěch a Jan Kvěch
Když už konečně bílý tkaloun vystřelil k potemnělému pražskému nebi, nejlépe odstartoval Michal Škurla. Druhý rezervista zaskakující za toho prvního a potažmo i Martina Vaculíka vydržel na čele jen pár metrů, než jej předčil Ben Barker. Avšak Václav Milík, jenž měl spoustu práce s Martinem Smolinskim, se před něho posunul až v poslední zatáčce.
Roztržený pytel s desítkami
Martin Vaculík – na snímku v souboji s Norbertem Magosim (červená) – závod nedokončil
Po třech sériích si punc neporazitelnosti udržel pouze Renat Gafurov. Ve čtvrté jízdě objel v prvním oblouku Matěje Kůse, v šesté to samé provedl Przemyslawu Pawlickemu a v deváté triumfoval stylem start – cíl před Patrykem Dudkem. Jen o bod za ruským suverénem zaostávali Przemyslaw Pawlicki a Václav Milík.
Václav Milík (bílá) se probíjí do čela před Jacoba Thorssela
Pardubičan třímal vlajku s českou trikolórou nejvýše, když po úvodní prohře triumfy v rozjížďkách s čísly šest a dvanáct položil základ pro svůj finálový postup. V obou případech se mu do cesty postavili Pražané. Nejprve Matěj Kůs, který však musel sám spíše odrážet Rohana Tungate v prvním oblouku, než se sápat po vedení Václava Milíka. Vzápětí se Josef Franc před něho skutečně dostal. Jenže Václav Milík protáhnul nájezd do druhé zatáčky a vyhnal pražského nájezdníka málem až mezi diváky.
Spanilá jízda motocyklů ESO a Jawa nadchla všechny
Šanci na postup si udržoval i Matěj Kůs, který vinou zranění krku z britské Premier League definitivně potvrdil svůj start až v pátek. Ovšem v rozjížďce jedenáct své dosavadní čtyři body za dvě druhá místa za Renatem Gafruovem a Václavem Milíkem nerozšířil. Zatímco se Przemyslaw Pawlicki vracel na vítěznou dráhu, pražského závodníka v úvodním výjezdu tvrdě odstavil Nicki Pedersen, jenž posléze spodní stranou druhé zatáčky ve třetím okruhu přelstil druhého Bena Barkera.
Przemyslaw Pawlicki míří v sedmnácté jízdě k vítězství před Patrykem Dudkem, Václavem Milíkem a Zdeňkem Holubem
Po přestávce vyplněné spanilou jízdou motocyklů ESO a Jawa Martin Smolinski takřka celé kolo předjížděl Patryka Dudka. Matěj Kůs byl třetí, avšak v rozjížďce s číslem dvacet se dočkal aplausu tribun. Nepustil před sebe Josefa France, který však ve druhém kole zůstal stát s poruchou na svém motocyklu. Osm bodů tentokrát stačilo jen na desáté místo. Avšak mít jich o tři více, finálový postup by Matěje Kůse neminul.
Matěj Kůs měl finále na dohled
Ještě hlouběji ve výsledkové listině skončil Josef Franc, ale i Martin Vaculík, jenž závod nedokončil. Stejně si počínal Eduard Krčmář, na němž i Zdeňku Holubovi byly znát tři dny ostrého závodění v Pardubicích. Vždyť pražský junior k postavení nejlepšího Čecha Zlaté přilby musel nastoupit hned k deseti jízdám!
A je tady finále!
Do rozhodující jízdy spěl jednoznačně pouze Przemyslaw Pawlicki, jenž už po své prohře s Renatem Gafurovem nezaváhal. Namále měl i Nicki Pedersen. Poté, co se na startu rozjížďky s číslem devatenáct zahrabal na startovním roštu, skončil s jedenácti body. Když už jsme v úvodu omílali, co je v souvislosti s Tomíčkovým memoriálem tradiční, nemůžeme opomenout jeden faktor, jenž k závodu patří stejně neodmyslitelně jako závěrečný velký ohňostroj.
Przemyslaw Pawlicki slaví triumf
A tím je vyrovnanost! Ještě v nájezdu do první zatáčky sedmnácté jízdy se Przemyslaw Pawlicki prodral před Patryka Dudka, který skončil své putování základní části s deseti body. Stejně tak Václav Milík, jenž dovezl druhou jedničku v řadě. A vzápětí nejen vítězný Rohan Tungate, ale i Renat Gafurov. Jeho triumfální sérii utnul v patnácté jízdě porouchaný stroj a Rus v sedle náhradního nestačil na druhého Bena Barkera.
Václav Milík stále čeká na pódium při Tomíčkově memoriálu
S desítkami se zkrátka a dobře roztrhl pytel. V rozjížďce s číslem devatenáct této hranice dosáhl vítězný Martin Smolinski. A po odstoupení Josefa France z druhé příčky dvacáté jízdy také Jurica Pavlic. Jemu však pět druhých míst stačilo jen na závěrečné osmé místo, avšak Renat Gafurov se s deseti body postavil na druhou příčku pódia.
Vedle Chorvata nestačilo deset bodů na finále ani Patryku Dudkovi, ani Rohanu Tungatemu, zato Renat Gafurov ve finále nestačil jen na létajícího Przemyslawa Pawlickeho. Nickiho Pedersena, na něhož se nebál vyšlápnout si Václav Milík, ovšem uhlídal za svými zády.
Finále: Przemyslaw Pawlicki (modrá) letí před Václava Milíka (zelená), Martina Smolinskeho (žlutá), Nicki Pedersena (bílá) a Renata Gafurova (červená)
47. Memoriál Luboše Tomíčka:
FIN
1. Przemyslaw Pawlicki, PL
3 2 3 3 3
14
1.
2. Renat Gafurov, RUS
3 3 3 E 1
10
2.
3. Nicki Pedersen, DK
2 3 2 3 1
11
3.
4. Václav Milík, CZ
2 3 3 1 1
10
4.
5. Martin Smolinski, D
0 1 3 3 3
10
5.
6. Rohan Tungate, AUS
3 1 1 2 3
10
7. Patryk Dudek, PL
1 3 2 2 2
10
8. Jurica Pavlic, CRO
2 2 2 2 2
10
9. Ben Barker, GB
3 0 1 3 2
9
10. Matěj Kůs. CZ
2 2 0 1 3
8
11. Jacob Thorssel, S
1 1 1 1 2
6
12. Josef Franc, CZ
0 0 2 2 E
4
13. Martin Vaculík, SK
T 2 1 R –
3
14. Michal Škurla, CZ (res)
1 1
2
15. Zdeněk Holub, CZ
0 1 E 0 0
1
16. Eduard Krčmář, CZ
1 0 0 0 –
1
17. Norbert Magosi, H
0 R 0 1 0
1
18. Ondřej Smetana, CZ (res)
T 0
0
Przemyslaw Pawlicki oslavuje svůj triumf
Vložené ukázkové jízdy 125 ccm:
I
Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Lukáš Vinter, Pavel Kuchař, Michal Baštecký; Václav Kvěch F
II
Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Václav Kvěch, Lukáš Vinter, Pavel Kuchař, Michal Baštecký
III
Jan Kvěch, Václav Kvěch, Lukáš Vinter, Petr Chlupáč, Pavel Kuchař, Michal Baštecký
IV
Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Václav Kvěch, Michal Baštecký; Pavel Kuchař F, Lukáš Vinter F
Kolibříci dostali čtyři možnosti ukázat se před natřískanými ochozy – zleva Petr Chlupáč, Michal Baštecký, Lukáš Vinter, Jan Kvěch, Pavel Kuchař a Václav Kvěch
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Bohatý doprovodný program zahrnoval taktéž ukázku repliky parního motocyklu podle Američana Sylvestra Ropera z roku 1894
Loading ...
