Kumla – 14. srpna
Václav Milík prožívá poněkud smolné období. Nejprve si natáhl zápěstí, aby minulé pondělí přišel pád v britském Wolverhamptonu a vykloubená klíční kost. Byť první informace od pardubického závodníka zněly optimisticky a slibovaly účast na pátečním tréninku v Polsku, nakonec mu v ní nařízený klid od doktorů zabránil. Vynechal i nedělní výjezd své Wroclawi do Tarnowa, chyběl i tuto středu, když si jeho King’s Lynn poradil doma s Leicesterem. Dnes se však vypravil do Švédska, aby zítra v Kumle mohl startovat ve třetím díle finálové série evropského šampionátu.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)
Chabařovice a Divišov – 14. srpna
Zatímco burácení pětistovek o letošních letních prázdninách se z českých oválů příliš neozývá, kolibříci mají napilno. O nadcházejícím víkendu jsou na programu další dvě kola jejich seriálu Speedway Mini Cup. Po divišovské dohodě účastníků se zítra v Chabařovicích začíná až úderem čtrnácté hodiny. O začátku Divišova v neděli se rozhodne operativně, buď to bude v plánovaných deset nebo o hodinu dříve.
Po krátké dovolené spojené se zpravodajskou prací během žarnovického víkendu se magazín speedwayA-Z vrátil do žhavé zpravodajské současnosti. Zbývá doplnit jediný restík, jímž je druhý díl kompilačního seriálu Češi v akci, který se bude týkat startů našich borců na zahraničních oválech od minulého čtvrtka do neděle. Nejvíc sledovanou událostí onoho období se stal debut Zdeňka Holuba v britské Premier League.
Zajímavý byl rovněž duel Matěje Kůse a Hynka Štichauera při čtvrtečním utkání Redcar vs. Glasgow. Po týmové stránce na tom byl lépe Pardubičan, jelikož Redcar podlehl skotskému družstvu 42:51. Pražan však měl lepší individuální skóre. Na ovál vyjel šestkrát a po třech triumfech jeho vítěznou šňůru postupně přestřihli Richard Lawson v deváté, Aaron Summers ve dvanácté a znovu Richard Lawson v patnácté jízdě.
Suma sumárum Matěj Kůs nasbíral patnáct bodů (3 3 3 2 2 2). Hynek Štichauer vylepšil svůj pondělní debut pěti body se dvěma bonusy (1 1 2 1). Druhé místo dosáhl shodou okolností v rozjížďce s číslem osm, kdy dojel do cíle za Matějem Kůsem, když jeho týmový kolega James Sarjeant vyšel naprázdno.
Zdeněk Holub nedokázal při svém prvním startu v britské lize získat bod (0 0 X 0), i když nezaujatí pozorovatelé si nemohli nevšimnout jeho zlepšující se jízdy. V rozjížďce s číslem jedenáct však prošel nebezpečně vypadajícím pádem. Sheffield doma porazil Pražanovo Scunthorpe 53:40.
Díky vysokému average nastoupil Zdeněk Holub s číslem jedna i v pátek, kdy jeho Scunthorpe doma porazil Newacstle 54:38. Pražský junior inkasoval už osm bodů se dvěma bonusy (2 3 1 2 0 0). V rozjížďce číslem čtyři poprvé vyhrál. S Nike Lunnou porazili Ludviga Lindgrena a Teri Aarnia 4:2. V desáté jízdě spolu s Alexem Daviesem přivezli 5:1 na úkor Antona Rosena a Richarda Halla.
„Dráha v Sheffieldu je sice delší, ale ten poloměr mi nesed‘,“ vyprávěl o své první zkušenosti s ligou v zemi královny Alžběty II. „Asi se přidala i nervozita a další vlivy. Doma to bylo už lepší, až na ty dvě nuly. Dráha je na Anglii delší a i poloměry jsou pro mě.“
Pátek jako na houpačce prožil Zdeněk Simota se svými šesti body s jedním bonusem (3 0 2 1). Rozjížďku s číslem jedna vyhrál a Todd Kurtz za jeho zády dodal dva body k maximu 5:1. Další nejvyšší možný triumf zaznamenal v jedenácté jízdě s Ryanem Fisherem. Na druhou stranu se nevyhnul nule a v závěru byl třetí. Nicméně Plymouth porazil Ipswich 54:39 a je už třeba myslet na average příští rok.
Matěj Kůs exceloval i v pátek v Somersetu a z šesti výjezdů na ovál vytěžil šestnáct bodů (3 2 3 1 6* 1). Úžasný byl především jeho výkon v roli žolíka v rozjížďce s číslem dvanáct, kdy s Janem Graversenem za zády rozprášili Paula Starke a Charlie Wirghta 8:1. Ztráta Redcaru se zmenšila na pět bodů, nicméně domácí nakonec potvrdili svou převahu a vyhráli 55:38.
Neděle v Glasgowě nebyla tolik šťastná. Domácí porazili Redcar vysoko 62:28. Matěj Kůs dvakrát neviděl cíl a nakonec dojel druhý (E E 2). Naproti tomu Hynek Štichauer se mohl pochlubit šesti body s jedním bonusem (2 1 1 2). Ve dvanácté jízdě za zády Aarona Summerse porazili 5:1 Arthura Sissise a Ryana MCDonalda.
V neděli v polské extralize vyhrál Tarnow nad Wroclawí 47:43. Martin Vaculík vyhrál první jízdu, pak se jeho standardem stala druhá místa. Dohromady tedy deset bodů a bonus (3 2 2 1 2). Kvůli zranění ruky z Wolverhamptonu se v sestavě hostí neobjevil Václav Milík.
Lublin v první lize vyhrál nad Rawiczem 51:39. Aleš Dryml začal třetím místem v rozjížďce s číslem jedna, když mezi ním a Edwardem Mazurem dojel do cíle Anders Thomsen. S výjimkou mechanických problémů byl poté Pardubičan už jen lepší a dosáhl na osm bodů se dvěma bonusy (1 2 E 2 3).
Ilustrační foto: Pavel FIšer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Mšeno – 14. srpna
Mšeno je příznivcům motorismu známé nejen plochou dráhou, ale i motocyklovými soutěžemi. A právě podnik mistrovství republiky je sem naplánován na příští víkend. Protože by sdílení stadiónu a další infrastruktury přinesly problémy, rozhodl se mšenský klub přeložit svůj podnik první ligy spojené s přeborem, jenž se měl konat příští neděle. Pojede se až za čtrnáct dnů, v neděli 6. září, přičemž začátek je naplánován na čtrnáctou hodinu, přičemž se zde oba seriály uzavřou.
Žarnovica – 9. srpna
Zatímco startovní listina nedělního křížence přeboru a první ligy v Žarnovici se měnila dost radikálně, ráz počasí zůstával tropický. Informace z rádia o sto lidí, které už v týdnu porazila velká vedra, střídalo varování, že stupeň výstrahy se z dvojky mění na maximální trojku. Rtuť teploměru se nestyděla atakovat čtyřicítku a na kovovém zábradlí žarnovického depa se nedala držet ruka. V těchto podmínkách nezbývá než smeknout před všemi, kteří dali přednost ploché dráze před koupáním. A o pořadatelích a především samotných závodnících ani nemluvě. Mítink se stal jednoznačnou kořistí Tomáše Suchánka, který ani jednou neprohrál. Jako jediný také porazil Zdeňka Holuba. Jan Holub podlehl oběma, takže pořadí na stupních vítězů nebylo nikterak netradiční.
Žarnovičané začínají vítězstvími, avšak pokračují pády
Ohlášených pětadvacet závodníků se dnes v Žarnovici nesešlo a útok na rekord v počtu účastníků přeborového mítinku se nekonal. Maďarští amatéři a veterán Anton Wannasek obsadili místa třech náhradníků a ke slovu se dostal klasický rozpis pro šestnáct závodníků na dvacet jízd. Operativnost řešení byla patrná na přidělování startovních čísel.
Filozofii, aby se zástupci jednotlivých družstev střetnuli pokud možno v první sérii, tvůrce startovní listiny opomenul. Nicméně ligová soutěž je letos přece jen zastřena individuálním soupeřením. A to díky vskutku vyrovnané startovní listině slibovalo, že diváky čeká nejen tropické, ale především dramatické odpoledne.
Jan Holub ovšem řešil úplně jiné starosti, než proč má vestu se startovním číslem šestnáct. Bodla jej totiž vosa do krku a on si na něm musel držet obvaz ještě cestou na nástup. Do akce se dostal až ve čtvrté jízdě, v níž reagoval na let pásky nejrychleji ze všech. Jenže ještě před úvodním nájezdem jej překonal jeho jmenovec Zdeněk.
Jan Holub vysvětluje zisk dvou bodů z rozjížďky s číslem čtyři:
„Blbě jsem odstartoval. Škoda.“
Zatímco mšenský závodník láteřil na svůj start, Patrik Mikel by měl na toto téma ještě více výtek. Avšak ve druhém okruhu se mu povedlo v první zatáčce objet Jaroslava Petráka, který se vzápětí v depu hodně zamýšlel nad nastavením svého motocyklu.
Ještě před Zdeňkem Holubem splnil očekávanou úlohu favorita Tomáš Suchánek, jenž triumfoval ve třetí jízdě stylem start – cíl. Martin Málek, jenž se po zraněních nohy a klíční kosti teprve dostával do závodního rytmu po více než dvou měsících, ustál útok Rolanda Benkö. Maďar se ve druhém oblouku dostal spodem pod něho, avšak březolupský závodník byl při nájezdu do druhého kola přece jen rychlejší.
Kromě Zdeňka Holuba a Tomáše Suchánka se mezi vítěze první série zapsali domácí borci. Ronny Weis si ještě před startem úvodní jízdy ovazoval svou bolavou ruku, přesto však v úvodním nájezdu zprava minul Patrika Búriho. Jenže slovenský závodník neztrácel rozvahu a už ve výjezde Němce nestihnul. Vzápětí Josef Novák se žlutým povlakem vnějškem první zatáčky nestihnul Jána Mihálika, jenž dokonale profitoval z výhody žarnovické červené dráhy. Domácí junior se po včerejším slibném vstupu do české juniorky dočkal prvního vítězství v ostrém závodě své kariéry.
Ovšem v rozjížďce s číslem pět svůj bodový účet nerozmnožil. Držel se sice Zdeňka Holuba a nepustil před sebe Vladimíra Višvádera, jenž z pravé strany první zatáčky objel Petera Vidu. Jenže ve druhém oblouku se nechal rozházet a upadl. Aby do něho nenajel, šel Vladimír Višváder k zemi také.
Patrik Búri držel v rukou pohár s ještě hořčím nápojem. Že se v šesté jízdě nedostal na druhou příčku před Patrika Mikela, který mu včera sebral pódium, nakonec ještě nebylo tak hrozné. V rozjížďce s číslem deset jel třetí před Jánem Mihálikem, který kvůli montáži vypůjčeného deflektoru od Antona Wannaska, málem nestihl dvouminutový limit.
Ve druhém kole Patriku Búrimu prasknul primární řetěz. Horší než diskvalifikace byly škody, které napáchal na rámu a spojce. Parta v nejvzdálenějším boxu se však rychle pustila do práce. Po wheelie v úvodním oblouku však Patrik Búri letěl rovnou do nafukovací bariéry. Jeho zklamání bylo neskrývané. A závodiště opustil ještě, než dnešní mítink skončil.
Tomáš Suchánek se nechce o průběžné vedení dělit ani se Zdeňkem Holubem
V opakované páté jízdě se Zdeněk Holub stal prvním mužem, jenž dokázal zopakovat své úvodní vítězství. Tomáš Suchánek ho napodobil hned poté nejen tříbodovým ziskem, ale i suverenitou svého počínání. Na záda obou šestibodových začal dýchat Martin Málek, suverén sedmé jízdy, v níž kalil vodu Michal Tomka.
V první zatáčce objel Jaroslava Petráka, který prahnul po odvetě stejně jako indián po skalpech bledých tváří. Jenže slovenský mladík jel bezchybně. Pardubický matador musel hrát vabank poslední zatáčky. Její vnitřní stranou se cpal dopředu, nicméně Michal Tomka protnul metu o chloupeček dříve.
Pět bodů Martina Málka vyrovnal v rozjížďce s číslem osm Jan Holub. Ronny Weis s červeným povlakem skvěle odstartoval a držel vnitřní stopu prvního oblouku, až se mu za zadním kole prášilo vápno. Budějovický rodák, kmenový závodník Plzně a člen prvoligové soupisky Mšena v jedné osobě byl však na vnějšku rychlejší. V závěru odolal i Rolandu Benkömu, který míšeňského Sasa nechal za sebou ve druhé zatáčce.
Maďar se v desáté jízdě dočkal vítězství, které mu nesebrala ani červená světla po pádu Patrika Búriho. I při repete totiž za sebou dokázal udržet Jaroslava Petráka. Nicméně osud Rolanda Benköa se naplnil v rozjížďce s číslem třináct, jež má špatnou pověst už od Jidášových časů. Na jejím startu mu stejně jako včera explodoval motor a on opět závod nedokončil.
Ale zpátky na začátek třetí série! Duel pětibodových ovládl Jan Holub, který Martina Málka změřil již v úvodních metrech. „Odešlo zapalování,“ meditoval Pavel Málek. „Dojel pod depo a zdechlo to. Předtím taky, měnili jsme svíčku. Ale jak se to ohřeje, jde to do hajzlu.“
Rozjížďka s číslem dvanáct svedla na start oba neporažené. Tomáš Suchánek nedal Zdeňku Holubovi ani náznak šance. Po vylétnutí pásky vypálil do čela a jeho spanilou jízdu ukončila až šachovnicová vlajka. Jako jediný neporažený zůstal sám na hrotu průběžné klasifikace. Jmenovci Holubovi ztráceli bod, Martin Málek dva.
Zdeněk Holub přemítá nad svou prohrou v rozjížďce s číslem dvanáct:
„Nevyšel mi start. A pak už jsem s tím nic neudělal.“
Ve třetí pětině mítinku začala stoupat hvězda Patrika Mikela. V jedenácté jízdě objel v první zatáčce Vladimíra Višvádera. Z jeho motoru se začalo kouřit jako od parního válce. Očividná závada vyřešila jeho souboj s Michalem Tomkou o druhou příčku, ale stála za koncem comebacku závodníka, který shodou okolností v Žarnovici před více než čtvrtstoletím odstartoval svou kariéru. „Zadřeno, končím,“ rozhodil bezmocně rukama, když kráčel vzhůru do depa.
Drama Vladimíra Višvádera se však odehrávalo za zády Patrika Mikela. Tomu v rozjížďce s číslem třináct scházel k perfektně sehrané roli suveréna pouze povedený start. Roland Benkö už tušil, že odepsal motor, a Martin Mejtský se z vedení těšil pár metrů. V první zatáčce přiletěl Patrik Mikel zprava a o minutu později už mohl s devíti body přemítat o útoku na stupně vítězů. Paradoxně mu pomohla i smůla Martina Málka.
Štěstím občas přeje i nepřipraveným, nicméně informovaným
Sluníčko se na své pouti po nebeské báni dostalo přesně do pozice, aby svými paprsky střílelo do depa se stejnou přesností jako hrdinové ze ságy o hvězdných válkách. Martin Málek se rozhodl své technické patálie vyřešit přesednutím na druhý motocykl.
Ale chyba lávky! Do čtrnácté jízdy se vůbec nerozjel. Nezbylo mu, než pozorovat skvělý start Zdeňka Holuba a let Patrika Búriho na nafukovaček v první zatáčce. Při repete opět vládl Zdeněk Holub, před nímž si však Tomáš Suchánek udržel jednobodový náskok, když úřadoval v rozjížďce s číslem patnáct.
Martin Málek vysvětluje své odstoupení v rozjížďce s číslem čtrnáct:
„Pavučiny ve výfuku (smích). Ale ne, vážně, problém byl za zadní ose. Skřípl se do ní napínák. Je nějaké vedro…“
Vedro bylo vskutku nesnesitelné. Byť odstoupení Patrika Búriho, Vladimíra Višvádera a Rolanda Benköa dávala prostor pro celou trojici náhradníků, Anton Wannasek měl sbaleno dříve, než odstartovala poslední série.
Na tropické teploty žehral Tomáš Suchánek. Hravě ovládl rozjížďku s číslem sedmnáct, zaknihoval vítězství v závodě s patnáctibodovým maximem a mohl vyprávět, že se potí kvůli žáru nikoliv vinou tlaku soupeřů.
Hned další jízdy určily pořadí jeho společníků na stupních vítězů. Jan Holub vyhrál rozjížďku s číslem osmnáct, aniž by mezi startem a cílem opustil vedoucí pozici byť na sebekratší okamžik. Se třinácti body mohl vyčkávat, zda se Michalu Tomkovi podaří porazit Zdeňka Holuba, k čemuž mu při včerejší juniorce chyběl jen onen pověstný kousíček.
Popis devatenácté jízdy by ale vystačil na samostatný článek. Nejprve se páska nezvedla na pravé straně, podruhé beznadějně poslední náhradník Joszef Geczy upadl ve druhé zatáčce. Svítila červená světla, Maďar se dostal do bezpečí a startovalo se potřetí. Stejně jako prve se dostal do čela Zdeněk Holub.
Jenže místo Michala Tomky měl za sebou Filipa Hájka. S takovým stavem věcí se však domácí junior nehodlal smířit. Jenže v nájezdu do první zatáčky druhého okruhu si o Pražana před sebou škrtnul a upadl.
„Kdybych si počkal, udělal bych ho,“ litoval Michal Tomka později v boxech. „Ale nevadí.“ Další start devatenácté jízdy byl už poslední. Zdeněk Holub opět zamířil do čela, aby s konečným skóre čtrnácti bodů obsadil druhou příčku.
Než Jan Holub získal jistotu bronzu, udělal dobrý skutek. Všimnul si totiž, že zadní pneumatika motocyklu, který František Mikel postavil na hranu depa pro svého syna Patrika, je podezřele měkká. Otec březolupského závodníka nad tím nejprve mávnul rukou, že jde o běžný stav.
Jenže tlak v duši klesal dál, takže defekt byl evidentní. „Štěstí, že se ta jízda tolikrát opakovala,“ uvědomil si, kolik času získal na výměnu gumy. V rozjížďce s číslem dvacet sice kraloval Martin Málek, ovšem Patrik Mikel se díky druhému místu v celkové klasifikaci umístil před ním na čtvrté příčce.
Hlasy z depa
„Zapotil jsem se jen, že je takový vedro,“ poněkud zlehčoval Tomáš Suchánek svůj úspěch. „Teď už spěchám k jezeru. Dobrý dneska, minule mi tu na slovenským mistráku prasklo vahadlo. Teď jsem to vyzkoušel a dobrý. Samej‘ start – cíl, dráha byla dobrá, i když oproti minule tam byly díry. Ale na venku byla nějaká ta hranka, tak to pelášilo.“
„Kdybych neztratil ani bod, bylo by to super,“ podmiňoval Zdeněk Holub svoji spokojenost. „A ještě lepší by bylo, kdyby se poslední jízda neodjela až na osmnáctej‘ pokus. Se Suchošem mi nevyšel start a pak už jsem s tím nic neudělal.“
„Po čtrnácti dnech dobrý svezení,“ kvitoval Jan Holub. „Byla dlouhá pauza. Celkem je tam spokojenost. Akorát to vedro a vosy. Dráha byla závodivá, ne venku něco bylo, nebylo to úplně špatný. Škoda dvou jízd. V první jsem blbě odstartoval a pak to měl Tomáš rychlejší, na toho jsem neměl. V Míšni mu to, doufám, vrátím.“
„Dneska v pohodě, ale starty, starty…“ posteskl si Patrik Mikel. „Některé už šly, některé ne, ale už se to začíná zlepšovat. Škoda první jízdy, porazil jsem jen Jardu, ale každý bod se počítá. Suchoše dám až časem dá se říct, že jsem dneska porazil, koho jsem měl. Jsem kousek pod bednou, ale tak to je.“
„Docela nezvyk po dlouhém povalování se v kanceláři,“ svěřoval se Martin Málek. „Já se přijel rozjezdit, od Francie jsem nezávodil. Na krátké jsem dal jen dvě jízdy v červnu při extralize a předtím v květnu. Nemohl jsem nejdřív chodit, pak jsem nemohl máchat rukama. Dráha byla dnes docela obtížnější, bývá tady lepší, ale vedro a dvoudenní závody se na tom podepsaly, nedalo se s tím nic dělat. Spíš jsem testoval sám sebe, než závodil, rozhodl jsem se jet až minulý týden po kontrole v pátek.“
„Ale jo,“ odtušil Jaroslav Petrák na otázku, zda se mu dnešní mítink líbil. „Sice trošku s problémama, nedokázal jsem si doladit motorku. První tři jízdy jsem se trápil. Měl jsem to pomalý, pak se to doladilo, to teprve měly začít závody! Ale jinak dobrý, pěkná dráha, sem tam dírka, ale líbilo se mi to po měsíční pauze.“
1. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 3 3 3 3
15
2. Zdeněk Holub, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Jan Holub, Mšeno
2 3 3 2 3
13
4. Patrik Mikel, Březolupy
1 2 3 3 2
11
5. Martin Málek, Březolupy
2 3 2 – 3
10
6. Filip Hájek, Praha
1 0 1 3 2
7
7. Jaroslav Petrák, Pardubice
0 1 2 2 2
7
8. Roland Benkö, H*
1 2 3 E –
6
9. Josef Novák, Pardubice
2 0 1 2 1
6
10. Michal Tomka, Žarnovica (SK)
1 2 2 1 X
6
11. Ronny Weis, Březolupy (D)
2 1 1 1 1
6
12. Ján Mihálik, Žarnovica (SK)
3 X 1 0 X
4
13. Patrik Búri, Žarnovica (SK)
3 1 X X –
4
14. Martin Mejtský, Pardubice
0 E 0 2 2
4
15. Vladimír Višváder, Žarnovica (SMF)
0 2 E – –
2
16. Petr Vida, Žarnovica (H – SMF)
0 1 0 1 0
2
17. Joszef Geczy, H* (res)
0 1 X
1
18. Csaba Varga, H* (res)
0
0
19. Anton Wannasek, Žarnovica (A – SMF)
DNR
Poznámka: jezdci nebodující v přeboru jsou označeni hvězdičkou (*)
Klasifikace družstev:
1. Pardubice
Tomáš Suchánek 15, Jaroslav Petrák 7, Josef Novák 6
Žarnovica – 8. srpna
Slovensko zažívá vlnu veder jako už posledních sto čtyřicet let ne. Při pátém díle české juniorky byl už vydatný deštík předchozího večera definitivně zapomenut. Žízní trpěl i samotný Hron. A co potom kameny jeho přítoku protínající Žarnovicu? Jindy nevystrčí z vody ani hlavu a nyní se ocitly úplně na suchu a mezi jejich kulatými břichy rostly skalničky. Po libereckém pádu se Zdeněk Holub vrátil z debutu v Premier League a začal úřadovat. V rozjížďce s číslem dvanáct jej porazil Eduard Krčmář, jehož předchozí prohry se Žigou Kovačičem a Rolandem Benkö přiměly přesednout do sedla druhého motocyklu. Jenže Pražan si udržel jednobodovou převahu až do konce, zatímco Slaňák v rozjezdu porazil Patrika Mikela. Ten profitoval z bodu na úkor Ondřeje Smetany, jemuž nezbylo než si bolavou pravačku obkládat kupami ledu, a poprvé se postavil na pódium české juniorky. Na své domácí dráze se výtečně prezentovala trojice domácích borců, jimž šlo náramně k duhu dvoudenní soustředění pod vedením Jiřího Štancla. Jenže v konečném součtu každý z nich litoval jisté ztráty. Patrika Búriho předjel jeho jmenovec Mikel, Michal Tomka se přepočítal s očekáváními, kdy v patnácté jízdě poletí páska ke žhavému nebi. A debutant Ján Mihálik doplatil na zkratované vypínání, jež mu zabránilo dojet na start rozjížďky s číslem čtrnáct, kde čekal jen samotný Zdeněk Holub.
Překvapení jdou i na úkor mistra
Vedro si na vlastní chvíli užívali takovou měrou, že už bylo únavné na něj jen nadávat. Odborníci oživili diskuse o správném nastavení klimatizace. Své by k tomu mohl dodat i František Mikel, který svou dodávku dovedl z Otrokovic do Březolup bez ní. Naproti tomu Michal Škurla si ji pustil až přespříliš naplno a dostal vysoké horečky.
Vedle Pražanovy osmičky si diváci ve svých programech museli škrtnout i jedenáctku Stevena Mauera. Že na některý ze závodů českého šampionátu nepřekvapuje tolik, jako že jeho přihlášku může někdo brát vůbec vážně. Ovšem v personálně chudých časech naší juniorky a když jsou ještě dva závodníci na světovém poháru dvěstěpadesátek ve Francii, se hodí každý závodník.
Němec tentokrát svalil vinu za svou neúčast na poruchu dodávky. Jeho absence byla o to horší, že měl zůstat až do zítřka a přitom vzít s sebou na palubu svého krajana Mathiase Schultze. A tak naneštěstí už dnešek dával najevo, že zítřejší rekord v počtu účastníků českého přeboru bohužel nepadne.
Po tréninku měl sto chutí dnešní podnik zabalit také Ondřej Smetana, který po pádu v Goričanu minulou sobotu nedokázal pořádně sevřít svou pravačku. Nakonec zatnul zuby a rozhodl se závodit.
Ondřej Smetana odhaluje své rozpoložení po tréninku:
„Je to na hovno, nemůžu udržet motorku, ale body potřebuju. Dvakrát jsem s tím zápěstím byl na rentgenu, ale ani jednou nezjistili, že by to bylo zlomený.“
Třináctku závodníků, mezi nimi i debutanty Štěpána Řezníčka z Březolup a domácího Jána Mihálika, alespoň trošičku na nástupu ochlazoval mírný větříček. Naštěstí mezi kvantitou jezdeckého pole a kvalitou závodu nebyla dnes přímá úměra. Nečekaných překvapení nás mělo vskutku čekat až dost. První přišlo už v úvodní rozjížďce.
Současně s letem pásky totiž vystřelili dopředu Žiga Kovačič s Jánem Mihálikem. Zatímco žarnovický benjamínek se záhy propadl až na konec za svého staršího klubového kolegu Michala Tomku, Slovinec už tři body nepustil. Eduard Krčmář sice pronikl spodní stranou prvního oblouku na druhé místo, avšak na překonání Žigy Kovačiče neměl evidentně potřebnou rychlost.
Stejná story se opakovala i v osmé jízdě. Obhájce titulu a muž číslo dvě aktuální klasifikace měl tentokrát nejlepší start. Jenže po vnějšku úvodního oblouku jej překonal Roland Benkö. Řev z jeho boxu, který se ozval během přestávky před třetí sérií dával neklamně najevo, že se Eduard Krčmář se svým otcem chystají na klíčovou rozjížďku druhý motocykl s GM nově připraveným v dílně Bohumila Brhela.
Každý aspoň jednou prohrál
O překvapení se hned ve druhé jízdě postaral i Josef Novák. Patrik Mikel mohl opět plným právem láteřit na kvalitu svého startovního manévru, nicméně záhy byl v Pardubičanovi v patách. Ve druhém kole se vnějškem druhé zatáčky přehnal do čela. Bojovat musel i v rozjížďce s číslem sedm. V ní jej na startu zaskočil Michal Tomka, jeho jediný soupeř v jízdě.
Nicméně i jeho dokázal v první zatáčce druhého kola objet, aby uzavřel druhou sérii svých dnešních startů jako neporažený. Podobným kouskem se mohl pyšnit už jen Zdeněk Holub, který krátce před polednem dosedl na ranvej bratislavského letiště po svém debutu v britské Premier League.
Pražan však evidentně neměl stejný smysl pro drama jako březolupský mladík. Rozjížďky s číslem čtyři a pět vyhrál ve stylu start – cíl. Scénář, že vedoucí čtveřice aktuální klasifikace pustí ke třem bodům někoho jiného až ve třetí sérii, se nenaplnil ani v případě Ondřeje Smetany.
V rozjížďce s číslem tři jeho indispozice využil Filip Hájek, jenž se před svým kolegou usadil, sotva páska vylétla vstříc pálícímu sluníčku. Během pauzy si však Ondřej Smetana opatřil pytlíček ledu z hospůdky Na Kolkárně pod hlavní tribunou. Patrik Búri mu v šesté jízdě ujel, avšak Jána Mihálika a Štěpána Řezníčka za sebou Ondřej Smetana udržel.
„Našel jsem si na motorce takovou polohu, že tu pravou ruku ani nepotřebuju,“ říkal svému otci a mechaniku Stanislavu Stehlíkovi. Nicméně jedním dechem se začal shánět po další várce ledu, který v tropické teplotě tál ještě rychleji než v nápojích, pro něž byl původně určen. Nebylo divu, třetí série, v případě dnešního závodu dvanáctá jízda, měla tradičně určit obsazení na pódiu.
Tempo se jal udávat Zdeněk Holub. Eduard Krčmář zkrotil v první zatáčce svůj motocykl vzepjatý na zadní kolo, aby takřka současně pronikl do čela. Nenašla se síla, která by mu dokázala tři body odebrat. Recept Ondřeje Smetany v takové konkurenci nefungoval, takže se Patrik Mikel konečně dočkal bodu v nejsilnější jízdě. Rozhodně však nehrál druhé housle, protože se snažil lepit na Zdeňka Holuba před sebou.
Zdeněk Holub vysvětluje svou první prohru v rozjížďce s číslem dvanáct:
„Edovi vyšel líp start, pak už byl stejně rychlej‘.“
A tak po třech pětinách dnešního klání se čistým štítem nemohl chlubit vůbec nikdo. O čelo se dělil Zdeněk Holub s Patrikem Búrim, když oba prozatím dali dohromady po osmi bodech. Slovenský závodník sice ještě pár dnů netušil, zda kvůli poraněné noze z libereckého pádu bude závodit. Nakonec však prokázal, že dvoudenní soustředění s Jiřím Štanclem neslo ovoce.
Způsob, jímž se v rozjížďce s číslem jedenáct dostal před vedoucího Michala Tomku musel nadchnout i největšího škarohlída. Ještě před tím v deváté jízdě odvedl Roland Benkö Žigu Kovačiče, takže oba měli sedm bodů jako Patrik Mikel. Boj o stupně vítězů ještě sliboval mnohé dramatické momenty, byť Maďar ještě nemohl tušit, že z něj vypadne už v rozjížďce s číslem patnáct po fatální závadě motoru.
Těsně na pódiu i pod ním
V rozjížďce s číslem třináct si Patrik Mikel konečně mohl odfajfkovat úkol s názvem konečně se mi povede start. Jenže Žiga Kovačič byl po vnějšku úvodního oblouku rychlejší. Jenže tady byl ještě Patrik Búri. Dneska prozatím prohrál jen na úvod se Zdeňkem Holubem a rozhodně neměl v plánu list svých přemožitelů rozšiřovat ve stylu seznamu filantropa Oskara Schindlera.
Do druhé zatáčky si to namířil zevnitř a do druhého kola vjížděl jako první. Jenže v trojboji o vítězství začínal mít vrch Patrik Mikel. Po rovince před hlavní tribunou jel hned za domácím závodník. Spodem protáhl nájezd do dalšího oblouku a byl zpátky ve vedení.
Do konce jízdy nedal Patriku Búrimu jedinou příležitost, aby změnil běh událostí ve svůj prospěch. Sotva projeli cílem, měli oba stejný počet deseti bodů, ale vyhlídky na pátou sérii značně odlišné. Březolupského borce čekala rozjížďka z kategorie těch lehčích. Naproti tomu na Slováka si brousil zuby Eduard Krčmář.
Sláňák s přehledem vyhrál šestnáctou jízdu, aniž by jen připustil, že by jeho střet s Filipem Hájkem a Štěpánem Řezníčkem mohl dopadnout nějak jinak. A s deseti body na tom byl stejně jako oba Patrikové ve startovní listině.
Zdeněk Holub si nad trojicí pronásledovatelů stále udržoval jednobodový odstup. Ve čtrnácté jízdě hrál sólo. A jinak to ani nešlo, protože na startovní rošt přijel jen on sám. Michal Škurla a Steven Mauer, kteří mu měli být za soupeře, nedorazili. A Ján Mihálik nedokázal za pomoci otce a staršího bratra uvést motocykl do chodu. Později v depu přišli na zkratovaný vypínač zapalování.
Ztráta dvou bodů jej mrzela stejně jako Michala Tomku najetí do pásky hned vzápětí. Kdopak ovšem může tušit, jak by jeho souboj s Ondřejem Smetanou skončil? Každopádně Pražan hned po vylétnutí pásky ukázal záda Josefu Tomkovi a Rolandu Benköovi. A hned po poslední přestávce nedal ani náznak Žigu Kovačičovi.
Michal Tomka líčí okolnosti svého najetí do pásky v rozjížďce s číslem patnáct:
„Rozhodčí to podržel. Já jsem zvyklý počítat si jedna, dvě, tři sekundy. On to ale držel déle a já to roztrhnul.“
Osmnáctá jízda postavila Patrika Mikela na první pódium v české juniorce jeho kariéry. Zpočátku tahal pilku Filip Hájek, avšak na protilehlou rovinku vyjel jako první. Na Pražana si vyšlápl i Ján Mihálik. Ve třetím kole jej podjel ve druhé zatáčce.
Zdeněk Holub vzápětí vyhrál nejen devatenáctou jízdu i celý závod. Do cesty se mu však postavil Michal Tomka. Odstartovali prakticky současně, nicméně Pražan projel první zatáčku lépe. Slovenský závodník se ale nevzdal. A k poslednímu útoku nasadil v posledním oblouku. „Kdyby byly všechny jízdy takové jako tato, bylo by to super,“ radoval se, i když Zdeněk Holub vedoucí příčku udržel.
V rozjížďce s číslem dvacet úřadoval Eduard Krčmář. Sebral Patriku Búrimu poslední naději na pohár a vynutil si tak rozjezd o stříbro s Patrikem Mikelem, v němž jej vůbec nepustil ke slovu. Březolupský závodník však přesto neskrýval radost. „Dnes mě porazili jen Zdeněk a Eda,“ připomínal.
Hlasy z depa
„Dneska dobrý,“ odtušil Zdeněk Holub. „Výsledek super. Škoda ztráty toho bodu. Edovi vyšel start líp a pak už byl stejně rychlej‘ jako já. Další závody jsem zvědavej‘. Jsou ještě tři, ještě rozhodně nic neslavím.“
„První dvě jízdy mi nešlapala motorka,“ vyprávěl Eduard Krčmář. „Skočil jsem na druhou. Jela perfektně, startovala a šla pěkně z výjezdu.“
„V pohodě,“ komentoval Patrik Mikel, jak se cítí po svém prvním pódiu v české juniorce. „Bylo to jinčí, než to tady bývá. Třetí jízda byla nejsilnější, držel jsem se tam Zdendy, toho jsem se letos nedržel ještě nikdy. Nebylo to moc nabité, ale závod to byl a mě porazil jen Eda a Zdenda, tak jsem spokojený.“
„Jeden bod,“ připomínal Patrik Búri, jaké minimum jej dělilo od stupňů vítězů. „Škoda. Tu nohu jsem cítil celý závod. Hlavně v poslední jízdě, když jsem zakop‘. Závody byly asi moje nejlepší z celého šampionátu. Jen ten bod chyběl, škoda, že jsem se nechal nechal předjet od toho Mikela.“
„S jednou pomalu se nehejbající se rukou jsem spokojenej‘,“ netajil se Ondřej Smetana. „Nečekal jsem deset bodů. První dvě jízdy to nevypadalo, tu třetí jsem tak ňák vynechal. Ve čtvrtý jízdě jsem zkusil změnu. Jak nemůžu hejbat zápěstím, nastavil jsem na startu plnej‘ plyn. Tady to šlo, ale bejt‘ větší díry, byl bych asi v prdeli. Deset bodů je výbornejch‘, čekal jsem tak pět. A jak to o tréninku bolelo, viděl jsem to jen na dva.“
1. Zdeněk Holub, Praha
3 3 2 3 3
14
2. Eduard Krčmář, Slaný
2 2 3 3 3
13+3
3. Patrik Mikel, Březolupy
3 3 1 3 3
13+2
4. Patrik Búri, SK
2 3 3 2 2
12
5. Ondřej Smetana, Praha
2 2 R 3 3
10
6. Žiga Kovačič, SLO
3 2 2 1 2
10
7. Josef Novák, Pardubice
2 1 3 2 1
9
8. Roland Benkö, H
1 3 3 E –
7
9. Filip Hájek, Praha
3 0 1 2 1
7
10. Michal Tomka, SK
1 2 2 T 2
7
11. Ján Mihálik, SK
0 1 2 – 2
5
12. Martin Mejtský, Pardubice
1 1 1 0 1
4
13. Štěpán Řezníček, Březolupy
1 0 1 1 0
3
Poznámka: z původně přihlášených závodníků nestartoval Michal Škurla omluvený pro nemoc a Steven Mauer, který nedorazil