Praha – 25. srpna
Od té doby, co Václav Kvěch přivedl své syny Václava a Jana k závodům stopětadvacítek, můžeme čas od času v plochodrážním zákulisí spatřit i jeho bratra Václava. Soutěžácká stopa se dál prohlubuje směrem k Shupě, jelikož ve strašnické Jawě svého času pracoval nejen její šéf Jiří Benda, ale i mechanik Lukáš Hásek. V úterý se na pražské Markétě zástupci endura rozrostli o Jiřího Císaře, který se přišel podívat nejen na stopětadvacítky, ale i českou juniorku.

 

Jiří Císař, jenž si svého času získal přezdívku Malý car kvůli odlišení od svého jmenovce Josefa, jemuž se říkalo Car, se do historie československého endura zapsal především v malých kubaturách. Sedlal vesměs motocykly nižších kubatur a v portfoliu svých úspěchů má zlato i bronz z mistrovství Evropy stopětasedmdesátek, ale i stříbro z dvěstěpadesátek.

Dohromady absolvoval jedenáct ročníků Šestidenní, kde drží ojedinělý primát. Drží i ojedinělý rekord v šestidenní. Byl totiž členem československého týmu, který naposledy vyhrál nejen Stříbrnou vázu v Neuenkirchenu v roce 1979, ale i v Trophy Teamu, jenž se naposledy radoval z triumfu v hlavní soutěži v nezapomenutelné Povážské Bystrici v září 1982.

A jistě není bez zajímavosti, že se Jiří Císař sešel s Petrem Kvěchem v Trophy Teamu ve španělském Alpu roku 1985. Tehdy sedlal dvěstěpadesátku, zatímco strýc současných kolibříků stopětadvactíku.

Foto: Jan Kobzáň (Bikeracing)

Praha – 25. srpna

Až do rozjížďky s číslem devět se o vedení v šestém díle české juniorky dělili Eduard Krčmář a Zdeněk Holub. Jízdu čtyř nejlepších však ovládl Slaňák, přes něhož se domácí závodník nedostal v první zatáčce a pak již bylo pozdě. Jenže Eduard Krčmář vzápětí vyzkoušel experiment v nastavení svého motocyklu a v patnácté jízdě dojel až třetí za Michalem Škurlou a vítězným Michaelem Härtelem. Zdeněk Holub opět nebyl ztracenou víru ve vítězství, které se stalo realitou, když se v devatenácté jízdě vypořádal s Michalem Härtelem. V rozjezdu o druhé místo oplatil Eduard Krčmář předchozí prohru Michalu Škurlovi. Michael Härtel se o šanci na stupně vítězů připravil v rozjížďce s číslem jedenáct. Kryštofu Rybářovi se v ní při zkoušce startu zaseknul plyn. Vyděsil startmaršála Stanislava Klenovce, a když se posléze přece jen zkoušel postavit na startovní rošt vypršel mu časový limit. Na něj si nedal pozor ani Michael Härtel a byl diskvalifikován stejně jako divišovský junior. Rozhodčí Miroslav Topinka byl vůbec dnes razantní jako polní chirurg za první světové války, takže jsme se dočkali diskvalifikací z příčin, jaké příliš často nevídáme.

 

 

Zajetý scénář neplatí

Startovní listina se dnes vyvíjela skutečně zajímavě. Její první verze pracovala s obě bratry Rissovými, aby ovšem po necelých čtyřiadvaceti hodinách byl jejich start odvolán. Jaké však bylo překvapení pražských pořadatelů, když do depa dorazila dodávka s Markem Rissem! Ondřej Vojtík, březolupský novic, byl původně náhradníkem, pak dostal sedmičku po Němci, avšak nakonec se zase přesunoval na sedmnáctku. Poněkud chladnější večer ve srovnání s tropickými nocemi prvních srpnových dnů mu však dopřál dost příležitostí ke svezení.

Obligátní scénář, že první dvě série ovládne první čtveřice z průběžného pořadí, která si to potom rozdá ve třetí pětině, ležel roztrhaný na malé kousíčky už po rozjížďce s číslem jedna. Nejlepší start předvedl sice Ondřej Smetana, který ještě navíc před sebe po spodní straně prvního oblouku nepustil Michaela Härtela.

Jenže Němec se nevzdal a zkoušel Pražanovi sebrat vedení zprava i zleva. Rozuzlení jejich duelu přineslo třetí kolo. Michael Härtel byl na vnitřní straně první zatáčky hodně důrazný a dostal se dopředu. Ondřej Smetana se nedočkal vítězství ani při svém druhém startu v rozjížďce s číslem pět. Sice nejlépe odstartoval, jenže Michal Škurla byl po vnějšku úvodního oblouku rychlejší.

Ondřej Smetana vysvětluje své úvodní dvě prohry:

„Starty mám výborný, ale v první zatáčce mě předjedou. Nemůžu je vyvýzt ven, protože s tou rukou to nedokážu udržet v materiálu. Nebolí to, ale nemám v tom sílu.“

Patrik Mikel, čtvrtý muž aktuálního pořadí, na tom byl před klíčovou devátou jízdou ještě hůře. Před startem třetí jízdy se vrátil do depa ke svému otci Františkovi, aby mu dotáhl spojku. Sotva páska letěla vzhůru, Miroslav Topinka tisknul knoflík červených světel na znamení letmého startu březolupského závodníka. Patálie Patrika Mikela ještě nekončily.

Restart mu absolutně nevyšel. Avšak na pláč nad rozlitým mlékem neměl sebemenší pomyšlení. Širokým obloukem v první zatáčce poslal za sebe Adriana Wozniaka i Adama Fencla. Vedl Filip H8jek, ale i k němu se březolupský junior blížil jako železo k magnetu.

Ve druhém kole převzal vedení v první zatáčce. Se třemi body na kontě mohl ještě pomýšlet na repete žarnovického pódia. Jenže ze startovního roštu rozjížďky s číslem sedm se Patrik Mikel vrátil jako zmoklá slepice. Nekompromisní vyloučení za počínání, které připomínalo nepovolené nahřívání pneumatiky, vskutku přišlo jako ledová sprcha z čistého nebe.

 

Z pěti závodníků na roštu bere body jen Martin Mejtský

Zatímco Ondřej Smetana ztratil v prvních dvou pětinách dva body a Patrik Mikel dokonce tři, Eduard Krčmář a Zdeněk Holub dospěli k vzájemné konfrontaci top čtyřky s čistým štítem. Pražan ve druhé jízdě odstartoval jako blesk, až Miroslav Topinka pojal podezření na letmý start. Avšak i při repete Zdeněk Holub zmizel z dohledu Michala Škurly již v prvních metrech.

Eduard Krčmář zase triumfoval stylem start – cíl ve čtvrté jízdě, v níž se o emoce starali svým vzájemným soubojem Michal Tomka a Kryštof Rybář. V šesté jízdě musel Josef Novák odtlačit svůj motocykl s přetrženým primárním řetězem do depa a vzít si druhý. Zdeněk Holub však zopakoval předchozí historii. A to nejen se svým sólem, ale i červenými světly blikajícími na znamení jeho špatného startu. Napodruhé dal Pražan opět najevo, že nebyl ani tak letmý jako spíše raketový.

Eduard Krčmář vyrovnal jeho šestibodové, když šestou jízdu ovládl již od startu. A stejně si počínal také v klíčové rozjížďce s číslem devět. Zdeněk Holub se sice v první zatáčce vehementně cpal pod něho, jenže Slaňák byl rychlejší.

Zdeněk Holub líčí svou první dnešní porážku:

„Eda mě porazil, to se stává. Nešlo mi hnát se za ním, jak jsem si představoval.“

Výsledek jízdy byl rozhodnut, avšak obsazení pódia nikoliv. Patrik Mikel vytrvale dorážel na Ondřeje Smetanu. Dopředu se ale nedostal, navíc stejně jako jeho pražský přemožitel mohl vinou předchozích ztrát na poháry vystavené u pódia zapomenout. Zato Michal Škurla a Michael Härtel si na ně brousili zuby.

Jak již bylo řečeno, Pražan sice podlehl Zdeňku Holubovi, avšak v páté jízdě překonal Ondřeje Smetanu a mohl se chlubit pěti body. Němec však v úvodních dvou sériích nepoznal hořkost porážky. Jeho duel s Ondřejem Smetanou v rozjížďce s číslem jedna jsme již zmínili. V sedmé jízdě, z níž předčasně vypadl Patrik Mikel, předčil v první zatáčce Marka Risse.

Tomu nebyly souzeny ani dva body, protože ve druhém okruhu zůstal stát. Sice tlačil svůj motocykl do cíle v domnění, že jej šachovnicová vlajka v rukou Stanislava Klenovce, přivítá jako třetího. Jenže si evidentně nevšiml, že byl předjet o kolo, takže se pouští do zbytečného podniku.

Michal Škurla s přehledem vyhrál desátou jízdu, avšak dny neporazitelnosti Michaela Härtela byly sečteny v rozjížďce s číslem jedenáct. A přitom se Němcův další triumf zdál jako formalita. Sérii neuvěřitelných událostí odstartoval Kryštof Rybář.

„Zkusil jsem si start a zasek‘ se mi plyn,“ vysvětloval, proč cestou na rošt nezastavil u pásky, ale přetrhl ji a poškodil si přední blatník. Přitom stále běžel dvouminutový limit a divišovský Severočech se skláněl ke svému motocyklu. Michael Härtel se nechal uchlácholit a nehlídal si časomíru. Zatímco Kryštof Rybář byl na diskvalifikaci připraven, Němce zaskočila jako blesk z čistého nebe.

Z depa byl povolán náhradník Ondřej Vojtík. Zatímco Martin Mejtský mířil ke svému premiérovému vítězství v české juniorce, on se usadil za ním, protože se Adam Fencl prakticky neodlepil ze svého místa na startovním roštu. „Motor,“ odtušil. „A to jsem tam stál dvacet minut a pak jsem ani neodjel.“ ¨

Nicméně dvou bodů se nedočkal ani Ondřej Vojtík, byť protnul metu jako druhý. Miroslav Topinka jej totiž diskvalifikoval za přejetí vnitřní čáry. Aby na start jízdy nastoupilo pět závodníků a body bral jen jediný, se vskutku často nevídá.

 

Zdeněk Holub nepromarnil nabídnutou šanci

Pódiové karty byly v zásadě rozdány. Ondřej Smetana v rozjížďce s číslem třináct odvedl Marka Risse. Patrik Mikel hned vzápětí v prvním zatáčce objel Martina Mejtského. Oba však měli málo bodů stejně jako Michael Härtel, jenž však v rozjížďce s číslem patnáct nepřímo promluvil do pořadí prvních tří.

Nejlépe odstartoval, jenže v prvním oblouku se zprava okolo něho mihnul Michal Škurla jako žlutá čára. Michael Härtel ale prahnul po odvetě. Přitom však musel odrážet nápor Eduarda Krčmáře, jemuž nevyšel start. „Něco jsem zkoušel na motorce a bylo na to prd,“ neskrýval, když se vrátil do depa. Michael Härtel však neustále visel za Pražanovým zadním kolem a číhal na správnou příležitost k úderu.

Ta se mu naskytla ve čtvrtém kole. Do jeho první zatáčky najížděl vnějškem a ve výjezdu minul Michala Škurlu. Ten měl rázem v průběžné klasifikaci deset bodů stejně jako Eduard Krčmář. Zdeňka Holuba v rozjížďce s číslem šestnáct již potřetí zastavila červená světla na znamení jeho letmého startu.

Jenže při repete nebyl pražský junior o moc pomalejší. Stylem start – cíl inkasoval tři další body a s celkovým počtem jedenácti se posunul do čela průběžné klasifikace. Jenže zatímco na Eduarda Krčmáře a Michala Škurlu v poslední sérii nečekali silnější soupeři, Zdeněk Holub se měl utkat s Michaelem Härtelem, jenž nebýt předchozí hrubé chyby, suverénně by vedl.

Michal Škurla neskrývá překvapení nad předjetím od Michaela Härtela:

„Už jsem to nečekal. Jel ještě víc po venku než já!“

V rozjížďce s číslem osmnáct se Eduard Krčmář vrátil k původnímu set upu, aby s přehledem zatočil s Markem Rissem. Se třinácti body mohl jen vyčkávat, co se bude odehrávat dál. Michael Härtel měl sice v devatenácté jízdě nejlepší start, jenže už v úvodním výjezdu byl nucen se dívat na záda Zdeňka Holuba.

Pražan šel naproti Štěstěně, jež mu podala spásnou ruku. Sotva proburácel pod šachovnicovou vlajkou, bylo jasné, že se dnes stal vítězem. Své pódium pojistil rovněž Michal Škurla. V rozjížďce s číslem dvacet před sebe nepustil Patrika Mikela, jenž se po slabším startu dostal jen před Kryštofa Rybáře.

Tím pádem vyrovnal zisk Eduarda Krčmáře, takže vedle sebe stanuli na startovním roštu rozjezdu o druhé místo. V něm se lepší reakcí na let pásky mohl chlubit Pražan, avšak Slaňák se prosadil vnějškem první zatáčky.

 

Hlasy z depa

„Nakonec jsem to viděl dobře,“ usmíval se Zdeněk Holub, na něhož se nakonec usmálo štěstí, byť byl v klíčové deváté jízdě poražen. „Bylo trošku štěstíčko. A ještě jsem si zvýšil náskok v průběžné klasifikaci, to je super. Ale uvidíme, ještě jsou dva závody do konce. Eda mě porazil, to se stává, nešlo se mi hnát za ním, jak jsem si představoval. Ale výsledek nakonec dopad‘ dobře, nebudu si proto stěžovat.“

„A jo, dobrý,“ reagoval Eduard Krčmář na klasickou otázku, jaké to dnes bylo. „V tý jedný jízdě jsem něco zkoušel na motorce, nedostartoval jsem a bylo to na prd. Vrátil jsem to zase zpátky. Mně už skoro o nic nejde, Zdenda bude asi mistr. Ale já to příští rok udělám s kompletem od začátku do konce.“

„Dobrý závody, až na tu jízdu, jak mě předjel Härtel,“ popisoval Michal Škurla. „Už jsem to nečekal, jel ještě víc po venku než já. V rozjezdu jel Eda zvenku, tam to líp startovalo. Jednička a dvojka už stály za hovno. To si myslím, že rozhodlo. Ale konečně se mně něco povedlo po ldouhý době.“

„Špatný,“ odtušil Ondřej Smetana. „Starty jsem měl výborný, takový jsem nikdy neměl. Ale pak mě všichni v první zatáčce předjetou. Kdybych je vyvez‘ ven, ale s tou rukou to ještě nedokážu udržet v materiálu. Nebolí to, ale nemám v tom sílu. Když jedu po tvrdým, tak to nebolí, to jedu normálně. Když se nedaří, tak se nedaří.“

„Stálo to za hovno,“ nebylo Patriku Mikelovi vůbec do řeči. „Přijdou lepší dny. Dráha mě sedí, všecko, prostě jsem zase nestartoval. Pořád mám stejný problém. Starty! A když náhodou odstartuju, tak nejedu, protože jsem vyloučený.“

„V první jízdě jsem měl dobrej‘ start, škoda, že to bylo zastavený,“ litoval Filip Hájek. „Potom Eda odletěl a já si jel svoje. Osm bodů, mohlo bejt‘ ještě o nějakej‘ víc. Dráha byla tvrdá, venky tahavější, ale je to domácí dráha a příště to snad bude lepší. A Plzeň bude zase éňo ňůňo.“

„Vyhrát potěší,“ říkal Martin Mejtský. „Ale těším se, až mi kluci nebudou ujíždět. Chce to zrychlit, nebudu si stěžovat. Dnes je to asi můj nejlepší výsledek.“

 

1. Zdeněk Holub, Praha	3 3 2 3 3	14
2. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3 1 3	13+3
3. Michal Škurla, Praha	2 3 3 2 3	13+2
4. Michael Härtel, D	3 3 M 3 2	11
5. Ondřej Smetana, Praha	2 2 1 3 2	10
6. Adrian Wozniak, PL	1 2 3 0 3	9
7. Patrik Mikel, Březolupy	3 ex 0 3 2	8
8. Filip Hájek, Praha	2 2 2 1 1	8
9. Martin Mejtský, Pardubice	0 1 3 2 1	7
10. Mark Riss, D	1 E 2 2 2	7
11. Michal Tomka, SK	2 2 E 2 F	6
12. Josef Novák, Pardubice	1 1 1 1 1	5
13. Štěpán Řezníček, Březolupy	0 T 1 1 1	3
14. Adam Fencl, Slaný	0 1 E 0 –	1
15. Kryštof Rybář, Divišov	1 0 M ex E	1
16. Ján Mihálik, SK	0 T 0 0 0	0
17. Ondřej Vojtík, Březolupy (res)	0 0 L F	0

Poznámka: Patrik Mikel byl ze sedmé jízdy vyloučen za chování na startovním roštu, které bylo vyhodnoceno jako zahřívání pneumatiky; Kryštof Rybář skončil v rozjížďce s číslem třináct čtvrtý, ale byl diskvalifikován za nesprávný povlak

Průběžné pořadí seriálu:

	SLA	SVI	PCE	LIB	ŽAR	PHA	TOT
	18.4.	8.5.	17.6.	25.7.	8.8.	25.8.
1. Zdeněk Holub, Praha	14	15	14	(12)	14	14	71(83)
2. Eduard Krčmář, Slaný	12	(12)	13	14	13	13	65(77)
3. Ondřej Smetana, Praha	12	14	13	12	10	(10)	61(71)
4. Patrik Mikel, Březolupy	10	8	11	11	13	(8)	53(61)
5. Michal Škurla, Praha	NS	11	14	11	NS	13	49
6. Filip Hájek, Praha	7	7	7	9	(7)	8	38(45)
7. Michal Tomka, SK	7	8	7	(5)	7	6	35(40)
8. Patrik Búri, SK	7	9	6	0	12	NS	34
9. Josef Novák, Pardubice	0	8	(0)	8	9	5	30
10. Martin Mejtský, Pardubice	5	(3)	6	7	4	7	29(32)
11. Michael Härtel, D	15	NS	NS	NS	NS	11	26
12. Adam Fencl, Slaný	4	4	7	9	NS	1	25
13. Žiga Kovačič, SLO	11	NS	NS	NS	10	NS	21
14. Kryštof Rybář, Divišov	NS	2	4	5	NS	1	12
15. Mikkel Salomonsen, DK	NS	12	NS	NS	NS	NS	12
16. Richard Geyer, D	NS	NS	10	NS	NS	NS	10
17. Adrian Wozniak, PL	NS	NS	NS	NS	NS	9	9
18. Mark Riss, D	NS	NS	NS	NS	NS	7	7
19. Roland Benkö, H	NS	NS	NS	NS	7	NS	7
20. Štěpán Řezníček, Březolupy	NS	NS	NS	NS	3	3	6
21. Ján Mihálik, SK	NS	NS	NS	NS	5	0	5
22. Niclas Nielsen, DK	NS	5	NS	NS	NS	NS	5
23. Jannik Klein, A	4	NS	NS	NS	NS	NS	4
24. Ondřej Vojtík, Březolupy	NS	NS	NS	NS	NS	0	0
25. Steven Mauer, D	NS	NS	0	NS	NS	NS	0
26. Bartosz Kibala, PL	NS	NS	0	NS	NS	NS	0

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jan Kobzáň