Poslední kompletní srpnový týden vrátil závodění na české ovály v obvyklém rytmu a byli jsme svědky juniorky v Praze i první ligy ve Svitavách. A už jen skvělý souboj Martina Vaculíka s Václavem Milíkem ve finále včerejší Zlaté přilby SNP musel odměnit každého fanouška, který neváhal vážit cestu do slovenské Žarnovice. Polské ligy měly volný víkend před startem své rozhodující fáze a díky volnému losu Rospiggarny, jenž základní část Elitserien skončila na šestém místě, se Martin Vaculík neobjevil ani ve Švédsku. Nicméně Češi závodili nejen ve Velké Británii, ale také v Polsku, Nizozemí a Německu.
V pondělí se Václav Milík vrátil do Velké Británie, avšak utkání Elite League King’s Lynn vs. Leicester bylo odvoláno kvůli dešti. A stejný osud čekal i duel King’s Lynn vs. Swindon, jenž se měl konat ve středu. Čtvrtek již pardubického závodníka zastihl v Czestochowej.
Plánovaný test match Wroclaw vs. Ostrow ustoupil tréninkovému závodu dvojic. Václav Milík si v něm evidentně zajistil místo pro play – off ve wroclawském týmu, protože spolu s Arturem Czajou vyhráli. On inkasoval jedenáct (3 3 2 3) a jeho kolega osm bodů. Sebastian Ulamek s Damianem Drozdzem ztratili pět, Tomasz Jedrzejak s Maksymem Drabikem sedm bodů.
„Dařily se mi starty, byla pěkná dráha,“ svěřil se Václav Milík. „Když jsem tam jel loni, měl jsem bod nebo dva. Teď udělali dráhu po wroclawsku, tak to šlo.“
Ve čtvrtek se Sheffield doma vypořádal s Redcarem 50:40. Matěj Kůs dobře startoval. V rozjížďce s číslem tři jej porazil David Bellego, sedmou jízdu vyhrál. Pak se však objevily problémy s motocykly, takže Pražan zůstal na pěti bodech (2 3 0 0 0).
Páteční odveta v Redcaru byla vyrovnaná až do rozjížďky s číslem patnáct, kde se definitivně rozhodlo o vítězství Sheffieldu 43:47. Matěj Kůs v první jízdě zůstal stát, ale v průběhu večera se zlepšoval. V rozjížďce s číslem dvanáct triumfoval před Joshem Batesem a dohromady měl sedm bodů s jedním bonusem (E 1 2 1 3 0).
V pátek Plymouth doslova rozložil své hosty z Newcastlu na atomy, když jejich střetnutí skončilo 65:27. Zdeněk Simota pravidelně střídal vítězství, která přišla ve druhé a jedenácté jízdě, se třetími místy z rozjížděk s čísly sedm a čtrnáct. Suma sumárum osm bodů (3 1 3 1).
Dva mítinky čtvrtfinále KO Cupu čekaly včera Hynka Štichauera. Nejprve Glasgow doma porazil Newcastle 48:42. Pardubičan vyjel na ovál sedmkrát a nejlépe skončil ve druhé jízdě, když zajistili remízu na úkor Simona Nielsena a Tero Aarnia. Celkem si připsal šest bodů (3 1 1 0 0 0 1).
V odvetě však Newcastle těžil ze své specifické dráhy. Vítězstvím 56:33 upravil skóre z obou závodů na 98:81 a postoupil. Hynek Štichauer (1 0 0 0) skóroval tentokrát jen jedním bodem. Získal jej ve druhé jízdě, z níž byl jeho kolega Liam Carr vyloučen.
Rovnou z první ligy a přeboru ve Svitavách se Ondřej Smetana vypravil na druhý závod Lotto Speedway Cup do Poznaně. Zranění pravačky si stále vybírá svou daň, takže pražský závodník skončil čtrnáctý se čtyřmi body (1 0 1 1 1). Triumfoval Kamil Pulczynski (14 bodů), na stupně vítězů se postavili ještě Damian Adamczak (13) a Daniel Pytel (11).
Úspěšný víkend má za sebou Josef Franc. V sobotu se představil při pouťáku v nizozemském Uithuizenu. Se sedmnácti body (3 5 4 5) hravě dosáhl finále A. v něm však kralovali Němci Stephan Katt, Christian Hülhorst a domácí Dirk Fabriek a on projel cílem jako čtvrtý.
Včera se v Berghauptenu konalo finále německého šampionátu sajdkárů, jehož doplňkem se stal volný mezinárodní závod. A právě ten se stal kořistí Josefa France (22 bodů), který vyskočil na nejvyšší stupeň vítězů před Martina Smolinskeho (22) a Bernda Dienera (21).
Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Mirek Horáček
Žarnovica – 30. srpna
Martin Vaculík procházel dvaapadesátou Zlatou přilbou SNP v Žarnovici jako žhavý nůž studenou kostkou másla. Svého přemožitele nenašel ani v jedné z čtveřice rozjížděk základního rozpisu. Vzápětí vyhrál semifinále a za mohutného jásotu zaplněných tribun si na startovním roštu finále vybral třetí dráhu. Po své levici měl Václava Milíka, jenž doplatil na přetržený sekundární řetěz, aby prohrál jen se slovenskou hvězdou. Nyní však po vylétnutí pásky vystřelil do čela. Martin Vaculík se nekompromisně probil do čela po protilehlé rovince. Tím však ta pravá bitva teprve začínala! Václav Milík se za cenu kolize opět posunul do čela, ale do druhého okruhu projel dříve Slovák. Poté nastal opět čas pro Václava Milíka, aby zase on tahal polku. Martin Vaculík kontroval, Pardubičan se opět dostal na první pozici. Teprve v nájezdu do třetího z šesti finálových okruhů měl Martin Vaculík situaci dokonale pod svou kontrolou a vzápětí už počtvrté ve své kariéře projel pod šachovnicovou vlajkou prestižního slovenského závodu. Vedle Václava Milíka si na stupně vítězů vyskočil i Tomáš Suchánek. Martin Málek vypadl v opravné jízdě, Jana Holuba připravila exploze motoru o postup do rozhodující fáze závodu a domácí fanoušky potěšil i Michal Tomka, byť v opravné rozjížďce dvakrát upadl a nakonec byl Pavlem Kubešem diskvalifikován.
Tři závodníci dokázali zopakovat svůj úvodní triumf
Žarnovický motel Sitno už mnoho let existuje prakticky jen jako název autobusové zastávky. Nicméně parkoviště před ním už krátce před dvanáctou vypadalo jako, kdyby v zavřeném podniku pořádal svatební hostinu někdo s pořádně rozvětvenou rodinou. Poslední volná místečka se zaplňovala automobily s espézetkami mnoha slovenských okresů. Nechyběla ani maďarská háčka a česká cézetka.
Za dvaapadesát ročníků se Zlatá přilba SNP stala fenoménem, jemuž je v otázce divácké přízně těžko konkurovat. Domácí fanoušky navíc lákala účast Martina Vaculíka. Nelepší slovenský plochodrážník všech dob má již ve své sbírce tři repliky slavné trofeje. Dnes mohl učinit předposlední krůček k tomu, aby se vydal ve stopách Jiřího Štancla a Antonína Kaspera, kteří jako jediní dokázali ukořistit originál.
Startovní listina se měnila již v týdnu. Dawida Lamparta a Piotra Swiderskeho nahradili krajané Jakub Jamrog a Akradiusz Potoniec, který se měl záhy postarat, aby jej všichni považovali za outsidera.
O poslední změnu se postaral nechtě Maks Gregorič, který včera večer při finálové jízdě italského šampionátu v Lonigu upadl tak nešťastně, že byl v komatu převezen do místní nemocnice. Atmosféru prestižního závodu, jehož několik ročníků viděl jako nadšený divák, si tím pádem mohl naplno užít patnáctiletý Ján Mihálik. Ten měl být původně náhradníkem, ale při absenci Jána Mesiárika, se nakonec do bojů vydalo jen dvacet mužů hlavního rozpisu.
Bodový klíč pro pětici závodníků u startovního roštu každé rozjížďky nabízí vítězi čtyři body. Čtyřky se logicky přičítají lépe než trojky. Na druhou stranu je obtížné dohánět bodové zpoždění. A to tím spíše, pustí-li rozpis závodu do nadstavbové části jen polovinu startovního pole.
Václav Milík vysvětluje, proč nechybí mezi dvacítkou účastníků ZP SNP:
„Mám volno tak, abych nestál. Tu přilbu musím jednou mít, aby mi Chuck (přezdívka jeho otce – pozn. redakce) neříkal, že jsem nevyhrál, co on.“
Po osmi z šestnácti základních jízd se čistým štítem mohla chlubit trojice závodníků. Sotva parašutisté sbalili po doskoku své padáky, začal okázalý nástup, po němž Jakub Jamrog proměnil rozjížďku s číslem jedna ve svou vlastní záležitost. I v Čechách dobře známý Polák si se stejnou rutinou počínal i v páté jízdě. Po vylétnutí pásky mu sice zkřížil dráhu Nicolas Vicentin, ovšem s ním si poradil již v první zatáčce.
Osm bodů Martina Vaculíka bylo překvapením asi takového ranku, že po noci vyjde opět sluníčko. Miláček obecenstva, které mu připravilo na nástupu bouřlivé ovace, plnil úlohu favorita číslo jedna už ve čtvrté jízdě. Jejím cílem se prohnal s náskokem roviny před Fritzem Wallnerem. Martin Málek, jehož popularita v Žarnovici není také malé, se ve druhé rozjížďce úspěšně serval o vítězství,
Muselo se opakovat kvůli pádu Denise Štojse a Patrika Búriho, jenž si na repete musel přichystat náhradní motocykl. Slovinec vedl tři okruhy, během nichž Martin Málek prahnul po jeho skalpu. Denis Štojs jej ve druhé zatáčce vyvezl, avšak v nájezdu do závěrečného kola březolupský borec proburácel okolo něho. Jenže v šesté jízdě se prvním poraženým, když Martin Vaculík opět úřadoval již od vylétnutí pásky.
Dráha chtěla pít jako ryba k večeři, takže se před třetí jízdou dočkala operativní úpravy. Hned po ní vypálil Václav Milík jako raketa, za což se ovšem dočkal pohledu na blikající červená světla. Pavel Kubeš vyhodnotil start jako letmý. Repete nabídlo však pohled na stejného vedoucího závodníka, který v prvním oblouku odrazil nájezd Marcela Kajzera. Stejný kousek mu Václav Milík provedl i v rozjížďce s číslem osm.
Neskutečné vyvrcholení
Na druhou stranu mezi bodově chudšími po první půli bychom nečekaně nalezli pětibodového Tomáše Suchánka. V první zatáčce se s ambiciózním Pardubičanem Martin Vaculík a Fritz Wallner vůbec nemazlili. „Málem jsem to i zahodil,“ nechal se slyšet ve svém boxu. Na Fritze Wallnera Tomáš Suchánek nestačil ani v osmé jízdě.
V rozjížďce s číslem dvanáct se však konečně jeho postupový sen začal naplňovat. Opět se opakovalo vinou letmého startu. Tomáš Suchánek se dostal dopředu, jenže vnějškem úvodního oblouku jej předčil Marcej Kajzer. Pardubičan útočil vnějškem, avšak jediným výsledkem byly další dávky materiálu z dráhy na jeho motocyklu od Polákova zadního kola.
V poslední zatáčce však z motoru Marcela Kajzera vykoukla ojnice a Tomáš Suchánek zdědil vítězství. V šestnácté jízdě opět musel startovat dvakrát, protože se ulil Arkadiusz Potoniec. Uletěl mu Stanislav Mělničuk, ale dvanáct bodů stačilo na semifinále více než komfortně.
Dnešní příběh Jana Holuba však neměl šťastný konec hollywoodských trháků. Úvodní hledání optimálního nastavení mu přineslo jen dvojici třetích míst. V rozjížďce s číslem devět si neváhal vyšlápnout na Martina Vaculíka, který si však rychle sjednal pořádek.
Třináctka však byla pro Jana Holuba smolná. V rozjížďce stejného čísla se totiž dostal v první zatáčce do křížku s Patrikem Búrim, za což zaplatil pádem. A při repete mu rovnou na startovním roštu explodoval motor. „Bylo to nově poskládaný,“ smutnil Jihočech v depu, v němž ho vůbec poprvé kvůli tropickému žáru do Žarnovice nedoprovázel jeho dědeček. Vladimír Tomka před závodem špičkoval svého syna, že bude rád za tři body. Jenže ten třetím místem ve čtrnácté jízdě nejen tuto prognózu takřka ztrojnásobil, nýbrž také postoupil do semifinále, na něž Janu Holubovi chyběl bod.
S problémy technického rázu se potýkal rovněž Václav Milík. Vinou přetrženého sekundárního řetězu do jedenácté jízdy ani neodstartoval. Svým způsobem neprohrál, avšak když stanul na startovním roštu rozjížďky s číslem patnáct s opravdu neporaženými Martinem Vaculíkem a Jakubem Jamrogem, čtyři body mu na ně chyběly.
Martin Vaculík triumfoval ve stylu start – cíl, zatímco Václav Milík před sebe nepustil Jakuba Jamroga. Avšak závod začínal v nadstavbové části od samého počátku, byť jen pro nejlepší desítku. Neotřesitelný triumf Martina Vaculíka v prvním semifinále nebyl vůbec žádným překvapením, druhá příčka Arkadiusze Potoniece ovšem ano. Tomáš Suchánek musel do opravy tejně jako Stanislav Mělničuk a Marcela Kajzera, jehož přímo u pásky stihla další porucha.
V druhém semifinále řádil Václav Milík a přímý postup si pojistili Jakub Jamrog. Martin Málek, Fritz Wallner a Michal Tomka putovali do opravy. A ta stála doopravdy za to. Tomáš Suchánek vystřihl tři nejlepší starty, než se konečně dočkal finále. Michal Tomka nejprve neměl v tlačenici první zatáčky dost místa a spadl, a poté se při repete pádem vyhýbal Fritzu Wallnerovi.
Podruhé byl slovenský junior diskvalifikován a Pardubičan konečně mohl troubit sólo. Stanislav Mělničuk se v první zatáčce dostal před Marcela Kajzera, zatímco Martin Málek, čtvrtý po odstoupení Fritze Wallnera, mohl skloňovat slovo smůla ve všech pádech. „Dvakrát jsem odstartoval druhý a teď jsem měl divokou kolizi s Mělničukem,“ smutnil.
Finálový boj Martina Vaculíka a Václava Milíka očima Tomáše Suchánka:
„Oba mi odlítli a já čekal, že se někde sundaj‘. Dvakrát jsem si už myslel, že se mi to otevírá. Ale oni to pokaždý ustáli.“
Stanislav Mělničuk si však vydřené finále neužil, jelikož odstoupil vinou zdravotních problém. Martin Málek si možná pomyslel cosi o božích mlýnech. V konečném důsledku mu to však bylo stejně platné jako automat na prezervativy ve Vatikánu.
Finále se jelo jen v pěti. Martin Vaculík si volil dráhu jako první, aby nakonec zvednul bílý terč. Po závodech přemítal, že nešlo o nejlepší volbu. Václav Milík si vzal modrou a jejich souboj musel nadchnout i toho největšího flegmatika. Ať tak či onak, Martina Vaculíka dělí už jen jediný triumf, aby se pozlacená kopie partyzánské přilby stala natrvalo ozdobou jeho síně slávy.
Hlasy z depa
„Super, to je jasné,“ radoval se Martin Vaculík ze svého čtvrtého triumfu v závodě všech slovenských závodů. „Super závod, přišlo hodně diváků. Vašek jel skvěle. Odstartoval na mě. Bílá pozice asi nebyla nejlepší, ale předvedli jsme super souboj. Fakt pěkné, bylo vedro, finále se jelo na šest kol, modlil jsem se, ať motor vydrží.“
„Zlatá přilba byla suprová, dobrý závody, až na to finále,“ usmíval se Václav Milík. „Dobře jsem odstartoval, ale Maťo byl rychlejší. Já jsem spokojenej‘. Ale tu přilbu musím aspoň jednou mít, aby mi Chuck (přezdívka Václava Milíka staršího – pozn. redakce) neříkal, že jsem nevyhrál, co on. Finále bylo dobrý, to se divákům muselo líbit
„Dobrý na to, jak to pro mě začalo,“ připomínal Tomáš Suchánek pomalejší vstup do závodu. „Skočil jsem na druhou motorku. Ta motorka, co v Žarnovici jela vždycky, najednou nejela. V semifinále to za nima byla pěkná podívaná, ale v opravě to dopadlo dobře. Ve finále odlítli Martin a Vašek líp. Čekal jsem, až se někde sundaj‘. Dvakrát jsem si myslel, že se mi to otevírá. Ale oni to ustáli, takže třetí flek. Ale příští rok už bude první!“
„Hodně jsem byl překvapený z dráhy,“ neskrýval Martin Málek. „Ta úprava byla taková, že se jim nedařila. Každou rozjížďku to bylo jiné, těžko se hledalo nějaké dobré nastavení. Doplatil jsem na smůlu v té několikrát opakované jízdě. Dvakrát jsem byl druhý a ten poslední start, který jsem měl, ne že by se nepovedl, ale měl jsem divokou kolizi s Mělničukem. A byl jsem rád, že jsem vyšel bez zdravotní újmy. Když jsem to rekapituloval, uvědomil jsem si, že změny mě vzaly dost sil a celý ten víkend v horku byl náročný. Celé dva dny byly dlouhé závody. Po druhé, třetí jízdě jsem si nedělal velké naděje, věděl jsem, že to bude otázka náhody, jak se komu podaří starty v semifinále.“
„Dobrý, nečekal jsem to,“ kvitoval Michal Tomka své vystoupení. „Ocino mi říkal, že jestli udělám tři body, budeme spokojení. A skončil jsem desátý. V opravě mě poprvé vytlačili, podruhé jsem to musel položit, abych nenarazil do Wallnera. Ale desáté místo je pěkné.“
„Tragický, smutný,“ bilancoval Jan Holub. „Ve třetí jízdě, jak jsem jel s Vaculdou, jsme to doladili. Věřil jsem postupu, ale motor zradil. Bohužel… Bylo to nově poskládaný. A vůbec se dařilo, cestou domů mi přestalo jet auto. A tak doufám, že do konce sezóny mám smůlu vybranou…“
Gorzow – 29. srpna
Ačkoliv se zapletl do ošklivé kolize mezi Jasonem Doylem a Nicki Pedersenem v rozjížďce s číslem osmnáct a do depa se vrátil v sanitce, Matej Žagar nakonec triumfoval v polské velké ceně v Gorzowě, jehož barvy hájí v polské extralize. Na stupních vítězů mu dělali společnost Greg Hancock a Tai Woffinden, který z elitní patnáctky bral nejvíce bodů a upevnil si svou pozici leadera průběžné klasifikace.
1. Matej Žagar, SLO
16
2. Greg Hancock, USA
17
3. Tai Woffinden, GB
18
4. Bartosz Zmarzlik, PL
14
5. Niels Kristian Iversen, DK
10
6. Michael Jepsen Jensen, DK
10
7. Peter Kildemand, DK
9
8. Chris Holder, AUS
8
9. Nicki Pedersen, DK
7
10. Jason Doyle, AUS
6
11. Andreas Jonsson, S
6
12. Maciej Janowski, PL
5
13. Chris Harris, GB
5
14. Troy Batchelor, AUS
4
15. Krzysztof Kasprzak, PL
1
16. Tomas H. Jonasson, S
1
17. Adrian Cyfer, PL (res)
1
18. Rafal Karczmarz, PL (res)
DNR
Průběžné pořadí seriálu:
1.Tai Woffinden 109, 2. Nicki Pedersen 85, 3. Greg Hancock 82, 4. Matej Žagar 81, 5. Niels-Kristian Iversen 70, 6. Chris Holder 69, 7. Jason Doyle 66, 8. Michael Jepsen Jensen 64, 9. Maciej Janowski 63, 10. Andreas Jonsson 51, 11. Peter Kildemand 46, 12. Troy Batchelor 40, 13. Chris Harris 39, 14. Tomas H. Jonasson 38, 15. Jaroslaw Hampel 31, 16. Krzysztof Kasprzak 26, 17. Bartosz Zmarzlik 17, 18. Antonio Lindbäck 14, 19. Craig Cook 7, 20. Mikkel Michelsen 6, 21. Tomasz Gollob 4, 22. Timo Lahti 3, 23. Kjastas Puodžuks 3, 24. Václav Milík 2, 25. Piotr Pawlicki 1, 26. Robert Lambert 1, 27. Adrian Cyfer 1.
Řím – 29. srpna
Ukrajinci vyhráli zkraje července semifinále mistrovtví Evropy dvojic, přesto ovšem ve finále v Debrecenu nenastoupí. Důvodem je pozitivní nález antidopingové kontroly v moči Aleksandra Loktajeva po červnovém utkání polské extraligy. Osmnáctého srpna byla polská federace informována, že závodník nepožádal o analýzu vzorku B, což v praxi znamená potvrzení výsledků vzorku A. Včera FIM Europe oznámila, že body Aleksandra Loktajeva z güstrowského semifinále byly anulovány. Ukrajina se tím pádem propadla až na pátou příčku a ve finále ji nahradí Rakousko.
Svitavy – 29. srpna
Martin Málek se na počátku dnešního devátého přeborového kola ve Svitavách potýkal s problematickým zadním kolem, ale své problémy záhy vyřešil a vydal se na vítěznou dráhu. Když se však po startu rozjížďky s číslem osm sklouznul do koleje plné vody, měl před sebou Ondřeje Smetanu a Jaroslava Petráka. Poradil si však s oběma a na závěr ve třinácté jízdě odvedl i Tomáše Suchánka. Pardubičan nebyl spokojený se svým motorem, přesto však jeho dominanci učinil přítrž až právě Martin Málek. Jenže březolupský závodník neměl navzdory svému maximu vyhráno. Rozpis totiž končil finálovou jízdou, do níž se nikomu v tropickém žáru příliš nechtělo. Ochotou nesršel ani Tomáš Suchánek, který však nakonec nelitoval a po sólu stylem start – cíl si přišel stoupnout na nejvyšší stupínek pódia.
Drama ve žhavých tropech
Meteorologové se zase evidentně s dlouhodobou předpovědí spletli. Už v červenci tvrdili, že tropická vedra skončí a srpen nebude tolik žhavý. Jenže počátek osmého měsíce trhal všechny dosavadní rekordy. Sotva se ochladilo a déšť po šesti týdnech vzal s sebou i juniorský test match s Němci v Pardubicích, rtuť teploměru opět vystřelila vzhůru vysoko nad třicátý dílek stupnice pana Celsia.
Tropický žár si ve svitavském depu užívalo dvanáct závodníků, kteří po Žarnovici a Míšní přivítali přebor s první ligou opět na české půdě. Program obsahoval patnáct jízd základního rozpisu s finálovou jízdou. A po třech sériích skládajících se ze tří rozjížděk se o průběžné vedení dělili Tomáš Suchánek a Martin Málek.
Pardubičan se na vítěznou dráhu vydal již v rozjížďce s číslem jedna a v souboji s trojicí svých klubových kolegů neměl s tříbodovým ziskem sebemenší problém. Stejně suverénně si v rozjížďce s číslem tři počínal i Martin Málek, jenž vedle svých saských kolegů za sebou nechal i Jana Holuba.
Ondřej Smetana v nájezdu do úvodní zatáčky druhé jízdy překonal vedoucího Michala Škurlu, avšak ob rozjížďku později zůstal trčet vzadu a připravil o bod jen Petra Babičku. Od startu byl nejrychlejší Jan Holub. Tomáš Suchánek ale vyčkával do nájezdu do druhé zatáčky, v níž mšenského borce podjel. V sedmé jízdě však pardubický závodník triumfoval stylem start – cíl, byť se Michal Škurla snažil procpat do vedení první zatáčkou po vnitřní stopě.
Martin Málek se k devíti bodům dostával o poznání pracněji. V rozjížďce s číslem pět se po vylétnutí pásky dostal do čela Michal Škurla. Březolupský borec byl vnějškem první zatáčky rychlejší. Avšak pravé drama se rozpoutalo v osmé jízdě.
Martin Málek líčí rozjížďku s číslem osm:
„Stoupl jsem si na pás mezi koleje a sklouzlo mi to do koleje, která byla nalitá vodou. Zůstal jsem tam trčet jako malý kluk a musel to dohánět. Nebyla to sranda, Ondrovi jsem trochu nahnal strach a Jarda pak už nevěděl, kudy má jet. A já taky ne, v tom vedru to dohánět nic příjemného.“
Nejlépe totiž odstartoval Ondřej Smetana, jehož v první zatáčce vnějškem předčil Jaroslav Petrák. Martin Málek měl v těch chvílích za zády pouze Richarda Geyera, ale pustil se do boje. Ve druhém kole se hnal vnějškem úvodního oblouku okolo Ondřeje Smetany. Pražan jej ve výjezdu nedovřel a Martin Málek úzkou mezerou pronikl do vedení.
Poté zkracoval svůj odstup od Jaroslava Petráka. Ve třetím okruhu již byl Pardubičanovi na dostřel a v nájezdu do toho posledního jej překonal. „Už jsem měl radost, že bych po dlouhý době zase vyhrál jízdu,“ litoval Jaroslav Petrák v depu. „Matesovi jsem říkal, proč předjíždí veterána!“
Finálová odveta
Martin Málek dnes nebyl sám, kdo produkoval dramatickou podívanou. Martin Mejtský do šesté jízdy vyrazil bez vesty, takže jeho otci nezbylo než sprintovat křížem přes trávu ke startovnímu roštu. Pardubičan se po vylétnutí pásky usadil na čele, které však ztratil ve druhé zatáčce druhého kola ve prospěch Ronnyho Weise. Ten posléze brzdil ze všech sil, aby zvýšil šance Richarda Geyera, jenž se vskutku v posledním oblouku natáhl pro dva body.
Na hrotu aktuální klasifikace měli Tomáš Suchánek a Martin Málek odstup od svých pronásledovatelů. Když Jan Holub v úvodním nájezdu rozjížďky s číslem devět podjel Martina Mejtského, stal se mužem číslo tři se sedmi body. Michal Škurla jich měl šest, Jaroslav Petrák a Ondřej Smetana po pěti.
Na rozložení sil pranic nezměnila ani třetí série. Jan Holub sice v desáté jízdě vystřihl nejlepší start, avšak už na začátku protilehlé rovinky měl před sebou Tomáše Suchánka. Martin Málek zase v rozjížďce s číslem dvanáct objel Ondřeje Smetanu v prvním výjezdu. A pak už diváky bavil Josef Novák, který na třetího Martina Mejtského tlačil až do cíle stejně vytrvale jako nakonec marně.
Mezi tím Michal Škurla objel Jaroslava Petráka, jemuž se začala vzdalovat finálové jízda. Pardubický matador se triumfu nedočkal ani ve čtrnácté jízdě, kdy před něj vystřelil Jan Holub. Skalp Ondřeje Smetany však získal, protože unikající vzduch ze zadní pneumatiky Pražanovi navlhčil veškerý jeho střelný prach. Přesto však Filipu Hájkovi natolik, že byl pod šachovnicovou vlajkou Zdeňka Pešy před ním.
Ondřej Smetana popisuje své patálie v rozjížďce s číslem čtrnáct:
„Píchnul jsem už ve druhým kole. To už jsem to cejtil. Pak to bylo víc a víc a do posledního nájezdu jsem přijel na ráfku. To se jede blbě.“
Duel obou neporažených ve třinácté jízdě byl až nečekaně přímočarý. Martin Málek odstartoval, zatímco Tomáš Suchánek dojel do cíle za ním. Jedním z faktorů určujícím poklidný průběh bylo samozřejmě pomyšlení na odvetu ve finále. Do něho se dostal i Jan Holub a Michal Škurla, jenž ovládl rozjížďku s číslem patnáct.
Jenže když došlo k vybírání startovních pozic na roštu, málokomu se chtělo v pětatřicetistupňovém žáru vyrážet na rošt ještě jednou. Ani Tomáš Suchánek z takové vyhlídky nebyl zrovna nadšený, ale nakonec nelitoval. Předvedl nejlepší start, odrazil útok Martina Málka po spodní straně první zatáčky a čtvrtým přeborovým vítězstvím se postavil na práh celkového triumfu v celé soutěži.
Hlasy z depa
„Teplo, ale dobrý,“ liboval si Tomáš Suchánek. „Na to, že jsem nejel motor podle představ. Od startu byl dobrej‘ skok, ale tři metry před zatáčkou jakoby se to zastavilo. Nechtěli jsme jet finálovku, ale pro mě to bylo nakonec dobrý. Odletěl jsem a tady ve Svitavách je start devadesát procent.“
„Dobré, až na ty starty,“ posteskl si Martin Málek. „Nedařilo se mi odstartovat. V základní části jsem Tomáše porazil, ve finále ale líp odstartoval. Na venku už to bylo suché. V tom vedru bylo náročné jet sedmkrát i s tréninkem. Na začátku jsme měli technické problémy se zadním kolem, ale doladili to. Jsem spokojený, ale splavený.“
„Hrozný, vedro, šílenost,“ vystihl Jan Holub atmosféru. „Závody dobrý, starty super, pak jsem to ale posral. Ve finále už spíš šlo o to doject rozumně. Dráha pěkná, akorát to vedro…“
„Dobrý, nebo spíš trošku horší,“ bilancoval Michal Škurla. „Docela to šlo. Ve finále jsem si vybíral mezi jedničkou a dvojkou a vzal si jedničku. Bylo to na hovno, suchý koleje, promydlil jsem hrozně, to asi rozhodlo. Snažil jsem se to dohnat, ale nevyšlo to.“
„Nejede mi to,“ posteskl si Jaroslav Petrák. „Je to trápení se. Už má motor odjetý a potřebuje naladit. Jinak jsem spokojenej‘, ale motor nemá sílu, vadne to a nejde dopředu. Myslel jsem, že jednu jízdu vyhraju. Matesovi jsem pak říkal, proč předjíždí veterána. Měl jsem radost, že bych po dlouhý době zase vyhrál jízdu.“
„Špatný,“ krčil Ondřej Smetana rameny nad svým šestým místem. „Nemám sílu, nejde to vůbec jet. Jedu, kam mě vede motorka, ne, kam bych chtěl já. To vůbec nejde.“
FIN
1. Tomáš Suchánek, Pardubice
3 3 3 3 2
14
1.
2. Martin Málek, Březolupy
3 3 3 3 3
15
2.
3. Jan Holub, Mšeno
2 2 3 2 3
12
3.
4. Michal Škurla, Praha
2 2 2 3 3
12
4.
5. Jaroslav Petrák, Pardubice
2 1 2 2 2
9
6. Ondřej Smetana, Praha
3 1 1 2 1
8
7. Ronny Weis, D – Míšeň
1 3 0 1 1
6
8. Martin Mejtský, Pardubice
0 1 2 1 1
5
9. Josef Novák, Pardubice
1 0 1 0 2
4
10. Richard Geyer, D – Míšeň
0 2 0 0 0
2
11. Petr Babička, Slaný
1 0 1 0 0
2
12. Filip Hájek, Praha
0 0 0 1 0
1
Tomáš Suchánek na cestě za svým dnešním vítězstvím
Klasifikace družstev:
1. Pardubice
Tomáš Suchánek 14, Jaroslav Petrák 9, Martin Mejtský 5
Silkeborg – 29. srpna
Deštivé počasí předchozích dnů nechalo na ovále v dánském Silkeborgu nepřehlédnutelné stopy, avšak pořadatelé vynaložili maximální úsilí, aby evropské finále juniorů proběhlo bez problémů. K titulu vykročil Bartosz Smektala, který po porážce Anderse Thomsena a Nikolaje B. Jakobsena v rozjížďce s číslem pět osaměl na čele průběžné klasifikace. Nicméně Poláka vzápětí čekaly prohry s Maksymem Drabikem a Andrzejem Lebeděvsem, takže nakonec skončil třetí za dánskou dvojicí, kterou prve porazil. Zdeněk Holub skončil třináctý, Eduard Krčmář z pozice náhradníka vyjel na ovál jednou a vrátil se do depa bez bodů.